Rastislav Maďar: Nedovolil bych si pouštět omikron mezi děti, hrozí zánětlivé syndromy i long-covid

Rastislav Maďar je slovenský odborník na cestovní medicínu. Od října 2020 je děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity, kde také vedl Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.

Co bude po vrcholu epidemie omikronu, jak je to s antivirotiky, kdy se k nám dostanou ty, které proti této mutaci pomáhají? Nejen o tom jsme si povídali s vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Kdy čekáte vrchol vlny omikronu?

Vrchol nastane v různých regionech v různém čase, obecně však kolem přelomu ledna a února. Na extrémně vysokou incidenci nemáme odpovídající testovací kapacity, takže sledovat musíme nejen počet zachycených pozitivních případů, ale i pozitivitu testů. Její pokles bude signalizovat skutečný pokles virové nálože v populaci.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co bude pak, vrátíme se k normálním životům?

Po rychlém nárůstu bude zlom a poměrně rychlý pokles. Od března by už měla být situace klidná až do nadcházející sezóny respiračních nákaz.

Liší se nějak léčba mutací omikron a delty?

Na omikron některé monoklonální protilátky nefungují a ty, které ano, v ČR nejsou momentálně k dispozici. Jsou to nové přípravky a objednávky jednotlivých zemí přesahují výrobní kapacity. Máme však antivirotika, u kterých je jen o něco nižší účinnost, a použít se v určité fáze nemoci dá stále i Regeneron. Čeká se i na antivirotikum Paxlovid, jehož účinnost proti omikronu se ukazovala z léků nejvyšší.  

Co Sotrovimab?

Ano, ten na omikron použitelný je. Vyrábí ho společnosti GSK. Než se k nám dostane, omikron už bude na výrazném ústupu, a proto se hodí spíše do budoucna. Teď bude nutné využít jiné již zmíněné formy terapie.

Jsou už nějaké jasné závěry, jak omikron působí na děti? Je pro ně „bezpečnější“, než delta?

Omikron nezpůsobuje jen nemoc dýchacích cest, a proto musíme být opatrní. V některých zemích omikron zvedl počty hospitalizovaných dětí nad úroveň předchozích vln, ale stále je mnohem více postižená dospělá populace. Přesto bych si nedovolil pouštět virus bez omezení mezi děti s tvrzením, že jsou rizikové méně než jejich rodiče a prarodiče. Hrozí různé zánětlivé syndromy a také long-covid.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Je stále ještě prioritou třetí dávka vakcíny proti covidu, nestává se „bezpečnějším“ omikronem zbytečná?

Třetí dávka dává nejvyšší jistotu, že člověk nebude mít komplikovaný průběh nemoci vyžadující hospitalizaci s intenzivní péči a minimalizuje riziko úmrtí. Současně chrání významně i před nákazou, i když méně než u jiných variant koronaviru. Je to jediný odborný postup. Pokud někdo upřednostní nákazu před neživou vakcínou, je to hazard s vlastním zdravím a někdy i životem.

Jak dlouho po aplikaci třetí dávky se začnou tvořit protilátky proti omikronu?

Reakce paměťové imunity na booster dávku je prakticky okamžitá. K významnému navýšení protilátek dochází ve velmi krátké době, řádově ve dnech.