Matka s dítětem

Jedna z řady věcí, které ovlivňují vznik bezdomovectví, je i častější přidělování dětí do péče matce poté, co se manželé rozvedou. „Systém je orientovaný na ochranu dětí, Orgán sociálně-právní ochrany dětí například zasahuje do toho, kdo z páru dostane po rozvodu bydlení,“ vysvětluje ředitel Armády spásy Jan František Krupa. Stanislav Fiala z Arcidiecézní charity Praha, ale upozorňuje, že systém by se zachoval stejně i v případě otce samoživitele. Ti jsou ale v Česku stále výjimkou, devadesát procent rodičů samoživitelů jsou ženy.

Od žen se tolik nečeká, že se přizpůsobí ulici, u mužů ano

Sociální pracovnice Helena Kopecká uvádí, že ženy-matky sice nekončívají přímo na ulici, část z nich se ale ocitá v azylových domech nebo na ubytovnách. „Pomoc ze strany veřejnosti vůči mužům je dle mého menší. Jde o pohled veřejnosti, že ženy na ulici to mají nejspíš těžší,“ říká Kopecká. Poukazuje také na to, že pro ženy bezdomovkyně existuje méně služeb, které by se zaměřovaly na jejich specifické potřeby.

Žena na ulici

Žen je na ulici méně i proto, že bývají na rozdíl od mužů schopnější najít si bydlení. Muži hůře komunikují a nedokážou si říct včas o pomoc. Také sociální vazby u nich bývají slabší, tím pádem kolem sebe mají méně lidí, na které se mohou obrátit, když přijde krize.

„U mužů se všeobecně očekává, že jsou schopni lépe zvládat pobyt na ulici. Víme, že jsou schopni se těmto podmínkám lépe přizpůsobit. U žen tento přístup obecně veřejnost nemá. Má potřebu ženám více pomáhat. Obvykle ženy ještě pečují o nezletilé děti, na ulici nekončí tak často jako muži. U žen se očekává, že mohou být terčem útoků ze strany mužů. Těm nebezpečí na ulici nehrozí tak výrazně. Systém proto opravdu může být a bývá vstřícnější k ženám,“ sdělila Událostem247 sociální pracovnice Mariana Siváková.

Pandemie zasáhla i lidi bez domova

Během pandemie přišli někteří z bezdomovců o část příjmů, většinou to byli brigádníci, nebo ti, kteří pracovali na černo. Podle ředitele Armády spásy Krupy ale nebyla situace tak kritická, aby člověk práci nesehnal. Organizace se také snaží o prevenci šíření covidu mezi bezdomovci. Už na začátku pandemie je v této oblasti školila například Armáda spásy. Lidem bez domova rozdávala i roušky.

Covid křivka

Pomáhá jim i během nynějších zimních dnů. Od listopadu do dubna běží tradiční program Nocleženka, který se těmto lidem snaží usnadnit přežití zimy. Zakoupená poukázka zajistí noc v teple. Podle nejnovějších údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí žilo v roce 2019 v Česku zhruba 23 830 bezdomovců, z toho 2600 dětí. Aktuálnější zjištění o počtu lidí bez domova přinese zveřejnění výsledků letošního sčítání lidu. Čísla by měla být k dispozici na přelomu roku 2021 a 2022. Letos se poprvé sčítali i lidé bez domova.

"/> Sociální systém znevýhodňuje mužské bezdomovce | Události247.cz

Sociální systém se stará hlavně o ženy a děti bez domova. „U mužů se očekává, že to zvládnou,“ řekla sociální pracovnice

Během pandemie přibývá lidí bez domova. Mezi bezdomovci pak dlouhodobě dominují muži. Matky s dětmi jsou před bezdomovectvím chráněné nejlépe.

i

Matky s dětmi jsou skupinou, která je zatím před bezdomovectvím chráněna nejlépe. Sociální systém myslí na ohroženou matku a dítě o trochu víc než na chudobou ohrožené muže. Ti tvoří přes sedmdesát procent bezdomovců. Žen bez domova je přibližně třiceti procent.

Matka s dítětem

Jedna z řady věcí, které ovlivňují vznik bezdomovectví, je i častější přidělování dětí do péče matce poté, co se manželé rozvedou. „Systém je orientovaný na ochranu dětí, Orgán sociálně-právní ochrany dětí například zasahuje do toho, kdo z páru dostane po rozvodu bydlení,“ vysvětluje ředitel Armády spásy Jan František Krupa. Stanislav Fiala z Arcidiecézní charity Praha, ale upozorňuje, že systém by se zachoval stejně i v případě otce samoživitele. Ti jsou ale v Česku stále výjimkou, devadesát procent rodičů samoživitelů jsou ženy.

Od žen se tolik nečeká, že se přizpůsobí ulici, u mužů ano

Sociální pracovnice Helena Kopecká uvádí, že ženy-matky sice nekončívají přímo na ulici, část z nich se ale ocitá v azylových domech nebo na ubytovnách. „Pomoc ze strany veřejnosti vůči mužům je dle mého menší. Jde o pohled veřejnosti, že ženy na ulici to mají nejspíš těžší,“ říká Kopecká. Poukazuje také na to, že pro ženy bezdomovkyně existuje méně služeb, které by se zaměřovaly na jejich specifické potřeby.

Žena na ulici

Žen je na ulici méně i proto, že bývají na rozdíl od mužů schopnější najít si bydlení. Muži hůře komunikují a nedokážou si říct včas o pomoc. Také sociální vazby u nich bývají slabší, tím pádem kolem sebe mají méně lidí, na které se mohou obrátit, když přijde krize.

„U mužů se všeobecně očekává, že jsou schopni lépe zvládat pobyt na ulici. Víme, že jsou schopni se těmto podmínkám lépe přizpůsobit. U žen tento přístup obecně veřejnost nemá. Má potřebu ženám více pomáhat. Obvykle ženy ještě pečují o nezletilé děti, na ulici nekončí tak často jako muži. U žen se očekává, že mohou být terčem útoků ze strany mužů. Těm nebezpečí na ulici nehrozí tak výrazně. Systém proto opravdu může být a bývá vstřícnější k ženám,“ sdělila Událostem247 sociální pracovnice Mariana Siváková.

Pandemie zasáhla i lidi bez domova

Během pandemie přišli někteří z bezdomovců o část příjmů, většinou to byli brigádníci, nebo ti, kteří pracovali na černo. Podle ředitele Armády spásy Krupy ale nebyla situace tak kritická, aby člověk práci nesehnal. Organizace se také snaží o prevenci šíření covidu mezi bezdomovci. Už na začátku pandemie je v této oblasti školila například Armáda spásy. Lidem bez domova rozdávala i roušky.

Covid křivka

Pomáhá jim i během nynějších zimních dnů. Od listopadu do dubna běží tradiční program Nocleženka, který se těmto lidem snaží usnadnit přežití zimy. Zakoupená poukázka zajistí noc v teple. Podle nejnovějších údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí žilo v roce 2019 v Česku zhruba 23 830 bezdomovců, z toho 2600 dětí. Aktuálnější zjištění o počtu lidí bez domova přinese zveřejnění výsledků letošního sčítání lidu. Čísla by měla být k dispozici na přelomu roku 2021 a 2022. Letos se poprvé sčítali i lidé bez domova.

                   

Matky s dětmi jsou skupinou, která je zatím před bezdomovectvím chráněna nejlépe. Sociální systém myslí na ohroženou matku a dítě o trochu víc než na chudobou ohrožené muže. Ti tvoří přes sedmdesát procent bezdomovců. Žen bez domova je přibližně třiceti procent.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Matka s dítětem

Jedna z řady věcí, které ovlivňují vznik bezdomovectví, je i častější přidělování dětí do péče matce poté, co se manželé rozvedou. „Systém je orientovaný na ochranu dětí, Orgán sociálně-právní ochrany dětí například zasahuje do toho, kdo z páru dostane po rozvodu bydlení,“ vysvětluje ředitel Armády spásy Jan František Krupa. Stanislav Fiala z Arcidiecézní charity Praha, ale upozorňuje, že systém by se zachoval stejně i v případě otce samoživitele. Ti jsou ale v Česku stále výjimkou, devadesát procent rodičů samoživitelů jsou ženy.

Od žen se tolik nečeká, že se přizpůsobí ulici, u mužů ano

Sociální pracovnice Helena Kopecká uvádí, že ženy-matky sice nekončívají přímo na ulici, část z nich se ale ocitá v azylových domech nebo na ubytovnách. „Pomoc ze strany veřejnosti vůči mužům je dle mého menší. Jde o pohled veřejnosti, že ženy na ulici to mají nejspíš těžší,“ říká Kopecká. Poukazuje také na to, že pro ženy bezdomovkyně existuje méně služeb, které by se zaměřovaly na jejich specifické potřeby.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Žena na ulici

Žen je na ulici méně i proto, že bývají na rozdíl od mužů schopnější najít si bydlení. Muži hůře komunikují a nedokážou si říct včas o pomoc. Také sociální vazby u nich bývají slabší, tím pádem kolem sebe mají méně lidí, na které se mohou obrátit, když přijde krize.

„U mužů se všeobecně očekává, že jsou schopni lépe zvládat pobyt na ulici. Víme, že jsou schopni se těmto podmínkám lépe přizpůsobit. U žen tento přístup obecně veřejnost nemá. Má potřebu ženám více pomáhat. Obvykle ženy ještě pečují o nezletilé děti, na ulici nekončí tak často jako muži. U žen se očekává, že mohou být terčem útoků ze strany mužů. Těm nebezpečí na ulici nehrozí tak výrazně. Systém proto opravdu může být a bývá vstřícnější k ženám,“ sdělila Událostem247 sociální pracovnice Mariana Siváková.

Pandemie zasáhla i lidi bez domova

Během pandemie přišli někteří z bezdomovců o část příjmů, většinou to byli brigádníci, nebo ti, kteří pracovali na černo. Podle ředitele Armády spásy Krupy ale nebyla situace tak kritická, aby člověk práci nesehnal. Organizace se také snaží o prevenci šíření covidu mezi bezdomovci. Už na začátku pandemie je v této oblasti školila například Armáda spásy. Lidem bez domova rozdávala i roušky.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Covid křivka

Pomáhá jim i během nynějších zimních dnů. Od listopadu do dubna běží tradiční program Nocleženka, který se těmto lidem snaží usnadnit přežití zimy. Zakoupená poukázka zajistí noc v teple. Podle nejnovějších údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí žilo v roce 2019 v Česku zhruba 23 830 bezdomovců, z toho 2600 dětí. Aktuálnější zjištění o počtu lidí bez domova přinese zveřejnění výsledků letošního sčítání lidu. Čísla by měla být k dispozici na přelomu roku 2021 a 2022. Letos se poprvé sčítali i lidé bez domova.

Diskuze Vstoupit do diskuze
68 lidí právě čte
Ondřej Kočí
Autor článku

Ondřej Kočí

Zobrazit další články