Úvahy o odvolání prezidenta Zemana z funkce v posledních dnech sílí. Za jakých podmínek se tak může stát?

V důsledku jednání Miloše Zemana se již poněkolikáté hovoří o ústavní žalobě a jeho odvolání. K tomu však může dojít pouze za přesně stanovených podmínek.
i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Podle Ústavy ČR, nejvyššího zákonu naší země, je možné prezidenta za jistých okolností odvolat. Konkrétně se bude jednat o úspěšné podání ústavní žaloby za velezradu proti této osobě, za jiné přestupky ani trestné činy však nemůže být stíhán. Co všechno si pod tímto pojmem může běžný občan představit ví málokdo, často se na tom neshodnou ani právníci a politici.

Na podání ústavní žaloby se musí shodnout obě komory

Podle článku 65, odstavce 2 Ústavy ČR:
„Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.“

Jinak řečeno, senát žalobu sepíše, poslanecké sněmovna ji odsouhlasí, a následně ji projedná ústavní soud. Jedinými důvody mohou být velezrada nebo hrubé porušení Ústavy samotné (a jiných ústavních zákonů). Druhý zmíněný důvod je dosti jasný, až na slovo „hrubé“, což signalizuje, že zásah prezidenta do pravidel ukládaných Ústavou, Listinou základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů, musí být opravdu závažný.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Hlava státu je prakticky nedotknutelná. Má imunitu na spáchání jakýchkoliv přestupků a trestných činů.

Pojem „velezrada“ se však vykládá velmi těžce a ani samotní ústavní právníci se neshodnou, co přesně označuje. V souvislosti s projevem Miloše Zemana na téma výbuchu ve Vrběticích se spekuluje o onom jednání proti svrchovanosti. Mnozí politici a občané hovoří o jeho projevu jako o rusky zaměřeném a podkopávajícím autoritu Česka, neboť prý nešlo o přímý útok na naši zemi, jak nedávno prohlásil i premiér Andrej Babiš.

Podle článku 65 odstavce 3 Ústavy ČR:
„K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.“

Když si to převedeme do skutečných počtů, jsou potřeba 3/5 přítomných senátorů. Aby se však horní komora parlamentu mohla usnášet, musí z nich být při hlasování alespoň 1/3 z celkového počtu, tedy 27. Tři pětiny z 27 pak vychází na 16,2, takže by bylo potřeba minimálně 17 senátorů; většinou se jich však na takové jednání dostaví mnohem více.


iZdroj fotografie: Depositphotos
Minimálně se musí pro podání žaloby sejít 27 senátorů a 3/5 z přítomných hlasovat pro.

Senát pak požádá o souhlas dolní komoru parlamentu, kde se musí pozitivně vyjádřit opět 3/5 všech. Minimálně je tak vždy potřeba alespoň 120 poslanců pro podání žaloby, ale poslední slovo má vždy Ústavní soud ČR. Podle § 11 zákona o ústavním soudu tuto věc rozhoduje v plénu (všech 15 soudců spolu) a podle § 13 téhož zákona se pro odvolání prezidenta musí vyslovit alespoň 9 z nich.

Jaké má úspěšná žaloba následky?

Jak je již zmíněno výše, podle čl. 65 odst. 2 Ústavy ČR, pokud to senát v žalobě navrhne, přijde prezident o svůj mandát a schopnost jej kdykoliv znovu nabýt. To ovšem není vše, neboť by mu zároveň byly odebrány všechny výsady, které jinak bývalá hlava státu má. Jde především o prezidentskou rentu a paušální náhradu pro jeho kancelář a asistenta.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Okamžikem vyhlášení usnesení ústavního soudu ztrácí jedinec způsobilost stát se prezidentem.

Usnesení ústavního soudu nabývá účinnosti v okamžiku vyhlášení, a od té chvíle přestává být žalovaný prezidentem a předseda senátu vyhlásí nové volby. Do okamžiku zvolení si jeho pravomoci rozdělí podle čl. 66 Ústavy předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny, a předseda Senátu. Pokusy o podání ústavní žaloby proti Miloši Zemanovi již proběhly, a současná situace naznačuje, že další na sebe nejspíše nenechá dlouho čekat.

Autor: Jiří Klimenský

148 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 1156 hlasů
Nahlásit chybu
adbz.cz
Tajemství instalatérů, která prodlouží životnost pračky nejméně o pět let a zabezpečí spolehlivou funkčnost
JakZdravě.cz
Česnek konzumovaný nalačno působí jako přírodní antibiotikum a chrání před infarktem aneb skryté prokázané benefity
VědaŽivě
Transformace buněk může být lékem na závažnou civilizační chorobu
ArmádníZpravodaj
Ikonický Colt 1911 slouží americkým vojákům již 110 let. Jedná se o bezkonkurenční zbraň