Putin chtěl válkou změnit celou Evropu. Povedlo se mu to, ale jinak, než zamýšlel

Ruská invaze na Ukrajinu narušila v Evropě období míru. Přestože to s sebou přineslo strach, ukázala se i dobrá stránka celé věci.

i Zdroj fotografie: Presidential Executive Office of Russia / Creative Commons / CC BY
                   

Web Onet připomíná, že v minulosti byla populární vize „finlandizace Ukrajiny“. V podstatě šlo o to, aby se země prohlásila za neutrální a Rusko se díky tomu uklidnilo. Finsko se ale stalo 31. členskou zemí Severoatlantické aliance. Jak Události247 informovaly, nyní se Helsinky rozhodují, jestli pozvou na své území vojáky Aliance. Pro Rusko je vstup Finska do NATO velkým problémem, protože má se severskou zemí hranici dlouhou zhruba 1 300 kilometrů.

Helsinky reagovaly na válku na Ukrajině

Finsko své rozhodnutí stát se součástí vojenského paktu vysvětluje obavami z možného napadení. Finlandizace Ukrajiny tedy ukazuje, jakou cestou by se válkou zasažená země měla vydat. Vstoupit do NATO, píše web Onet. Jedině tím bude ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně ukázáno, že nedosáhne svého. Šéf Kremlu totiž svými kroky na Ukrajině jasně ukazuje, že mu jde o změnu mapy Evropy, uvádí server Onet. To, co se mu podařilo u poloostrova Krym, který v roce 2014 anektoval, se mu však u celého území Ukrajiny nepodařilo.

Ve svém tažení ve speciální vojenské operaci, jak ruská hlava státu válku na Ukrajině nazývá, narazil na ukrajinský odpor. A objevil se tu ale ještě jeden fenomén, se kterým rozhodně Putin nepočítal. A tou je evropská soudržnost, kterou dokazuje právě také vstup Finska do NATO, připomíná web Onet. Ruskému prezidentovi musí být jasné, že pokus o založení nového ruského impéria nevyšel. Představoval si, že svou invazí do sousední země změní evropský řád, a to mu se povedlo.

Úplně jiné změny

Vstup Finska do Aliance změní poměr sil. Navíc na cestě do NATO je také Švédsko. Přestože skandinávské země podaly přihlášky shodně, a to loni 18. května, cesta Stockholmu se komplikuje. Vstup Švédska dosud neratifikovalo Turecko a Maďarsko, připomíná web ČT24. Přesto je téměř jisté, že dříve nebo později se dosud neutrální skandinávská země stane součástí vojenského paktu. K přijetí by mohlo dojít v červenci na summitu NATO v litevském Vilniusu, píše dále ČT24.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Státy NATO měly k roku 2020 dohromady zhruba 946 milionů obyvatel, což představuje téměř 12 procent světové populace

Půjde o další důkaz, že Rusko v Evropě neuspělo. Dojde k jasnému potvrzení, že Evropa skončila se svým postojem, ve kterém se snažila Moskvu nedráždit. Neutralita nic dobrého nepřinesla, a proto by se měla v budoucnosti do západních struktur začlenit také Ukrajina, píše web Onet. Jedině takový postoj může ruskou rozpínavost zarazit. Nejlepší formou obrany je totiž silné odstrašení, dodává Onet.

Měl Putin větší plány?

Diskuze Vstoupit do diskuze
84 lidí právě čte
Daniel Procházka
Autor článku

Daniel Procházka

Nadšenec do politiky a kultury. Momentálně i redaktor pro Události247, díky kterým můžu své zájmy rozvíjet.

Zobrazit další články