Rusové se mohou rychle zorganizovat a zaútočit na NATO. Poslední události tomu silně napovídají

Až do roku 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym, se daly považovat vztahy NATO a Ruska za relativně klidné. Spolupráce při řešení některých bezpečnostních záležitostí a společných projektů probíhala v Radě NATO-Rusko. Anexe Krymu vše změnila. Napětí od té doby jen rostlo. Už loni v listopadu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že vztahy s Ruskem jsou na nejnižší úrovní od konce studené války, informuje web iRozhlas.

Vztahy NATO a Ruska jsou vyhrocené

Slova představitele Aliance padla v souvislosti s vypovězením osmi členů ruské mise při NATO a obvinění Ruska z „nepřátelských aktivit“. Moskva to nenechala bez odpovědi. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta tehdy uvedl, že tyto kroky podkopávají vyhlídky na normalizaci vztahů. Zhruba o tři měsíce bylo jasné, že vztahy zůstanou dlouhou dobu na bodu mrazu. Invaze na Ukrajinu vrazila mezi obě strany velký klín. NATO podporuje od začátku konfliktu Kyjev, ale aktivnímu zapojení do války se vyhýbá.

Všichni si jsou vědomi, co by takový krok způsobil. Přesto není vyloučen. V nedávném rozhovoru to připustil i sám Stoltenberg. „Pokud se budou věci vyvíjet špatným směrem, pak to může být opravdu hrozivé. Je tu strašlivá válka na Ukrajině. Tato válka se může stát rozsáhlou válkou, z níž vznikne obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem,“ cituje web iDnes slova generálního tajemníka. I když jde tedy o reálnou možnost, podle Stoltenberga NATO dělá vše proto, aby takový scénář nenastal.

Extrémní ruské síly mohou zaútočit

„Svět se v posledních desetiletích posunul dopředu. NATO je teď nejsilnější za posledních mnoho let. A v neposlední řadě je tu Putin, který podcenil naši schopnost se bránit a chránit jeden druhého. Dokud to budeme dělat, jsme v bezpečí,“ cituje server iDnes šéfa NATO. Přesto se může celá situace vymknout kontrole. Aliance se řídí článkem 5, který říká, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. A právě útok na členskou zemi Aliance zřejmě plánuje krajně pravicová ruská milice, jak informuje web Blikk.

iZdroj fotografie: Flickr

Svědčí o tom žádost, kterou zveřejnil kanál Task Force Rusich na sociální síti Telegram. Účet spojený s Wagnerovou skupinou požádal své členy, aby se podělili o podrobnosti o situaci na hraničních přechodech ve třech pobaltských státech. Zpravodajské informace požaduje konkrétně o Lotyšsku, Estonsku a Litvě, píše dále web Blikk. Task Force Rusich je polovojenská neonacistická skupina a tato žádost proto vyvolává otázky, kdo ji ovládá a jaké jsou její zájmy.