Tornádo v Česku může být znovu realitou. Zanechalo by za sebou zdevastované domy a převrácená auta

Na výkyvy počasí si už většina lidí začíná pomalu zvykat. Nutné je však počítat i s mnohem většími extrémy, mezi něž patří i tornáda.

i Zdroj fotografie: Tadeáš Bednarz / Creative Commons / CC-BY-SA
                   

Na konci dubna se v Česku opět objevilo tornádo. Vyvrácené stromy a poničená auta byla hlášena z obce Lubná u Poličky na Svitavsku a také z Nejepína u Chotěboře, píše web Blesk. Přestože snímky z míst, které zachycují poničené střechy domů či trampolínu uvízlou na stromě vypadají hrozivě, škody nakonec nebyly tak velké. „Trošku nás to tady zasáhlo, jeden dva baráčky, lidé si dali zpátky tašky všechno je v pohodě, nebylo to tak hrozné,“ cituje Blesk starostu obce Lubná Josefa Chadimu.

Letos se objevilo i jiné tornádo

Na začátku dubna prošlo územím o délce zhruba čtyř kilometrů poblíž Letovic na Blanensku, připomíná web Blesk. Zdá se tak, že si lidé v Česku budou muset na takový extrém v podobě tornád začít zvykat a počítat s tím, že záběry zdevastovaných domů a převrácených aut mohou být opět realitou. I proto i pouhý náznak tornáda budí v lidech strach. Přijít totiž může úplně nečekaně, jako třeba zmíněné tornádo u Letovic.

iZdroj fotografie: Justin Hobson / Creative Commons / CC BY-SA
Tornádo má ničivou sílu a lidé kvůli jeho řádění často přichází o své domovy

Napřed se objevovaly záběry od lidí, kteří natočili vzdušné víry. Později slabé tornádo, jehož sílu meteorologové podle webu Blesk označili stupněm nula, potvrdili i sami odborníci. Škody, jež způsobilo, nebyly nijak velké, šlo hlavně o vývraty v lesích, píše o události na Blanensku web Seznam Zprávy. Původní informace od odborníků přitom uváděly, že se jednalo o trombu. Aby bylo možné říci, že šlo o tornádo, muselo by se potvrdit, že vzdušný vír dosedl až na zem. Samotné vzdušné víry totiž nepáchají škody, připomíná web Seznam Zprávy.

Nejsilnější tornádo je na Fujitově stupnici označeno číslem 5. Tornáda jsou součástí silných bouří, které rotují kolem své osy a říká se jim supercely. Ne každá supercela ale musí být doprovázena tornádem, dodává web Blesk. Pokud už se v Česku tornáda objeví, jsou většinou slabá. Lidé nicméně mají stále v paměti silné tornádo, které se v roce 2021 prohnalo jižní Moravou a zanechalo za sebou obrovskou zkázu.

Bylo to velké i ve světovém kontextu

Podle mezinárodní hodnotící zprávy bylo tornádo na jižní Moravě jedno z nejničivějších na světě v roce 2021, píše web iDnes. V počtu obětí pak bylo třetí nejtragičtější. Tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku zabilo šest lidí a další stovky lidí byly zraněny. Na Fujitově stupnici byla na některých místech síla tornáda označena čtvrtým stupněm, tedy druhým nejsilnějším, uvádí web iDnes. V české historii bylo takto silné tornádo popsáno naposled v roce 1119, kdy přírodní katastrofa zasáhla Prahu.

Tehdejší řádění v metropoli popsal kronikář Kosmas, který ve svém zápisu uvedl, že knížecí palác na Vyšehradě zasáhl „v podobě víru sám satan“, píše server Deník. Od té doby bylo na českém území zaznamenáno mnoho tornád, ale žádné s tak ničivou silou. Až do roku 2021, kdy zmíněné tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku překvapilo nejen tamní obyvatele, ale také meteorology, kteří nic takového neočekávali.

Diskuze Vstoupit do diskuze
79 lidí právě čte
Autor článku

Martin Duplák

Bývalý redaktor webu ČT24, jehož koníčkem, a dlouhodobě i denní prací, jsou ekonomika a finance. Zaměřuji se také na kulturu a osobnosti.

Zobrazit další články