Strach z útoků: Menšiny se bojí o své životy. Vládu to ale nezajímá

Příslušníci menšin se často stávají terčem slovních i fyzických útoků. Vládu vyzvali k větší ochraně, ani po 3 měsících se ale žádné změny nedočkali.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Web Novinky připomíná, že zástupci 23 českých neziskových organizací už loni na podzim vyzvali vládu a parlament k větší ochraně sexuálních menšin. Důvodem byl incident před gay barem v Bratislavě, při kterém byli zastřeleni dva mladí muži. Událost tehdy vyděsila nejen řadu příslušníků sexuálních menšin. Devatenáctiletý pachatel, který vzápětí spáchal sebevraždu, se svou nenávistí vůči menšinám netajil. Ve svém manifestu zveřejněném na Twitteru označil za nepřátele nejen homosexuály, ale i Židy, vůči kterým také plánoval útok, uvádí web iRozhlas.

Změna zákona není složitá

Vrah viděl nenávist i ve vlastní rodině. Jeho otec je totiž členem politické strany Vlasť, která neuznává západní hodnoty včetně tolerance vůči odlišným názorům či modelům na uspořádání vlastního života, připomíná iRozhlas. V té souvislosti tehdy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že i slova můžou být zbraní. I proto české organizace využily nálady ve společnosti a oslovily politiky. Ve své výzvě požadují manželství pro všechny, přísnější tresty za útoky na sexuální menšiny a zastavení kastrace při úřední změně pohlaví.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Slovenská hlava státu označila útok v Bratislavě za útok na všechny, protože zločiny z nenávistí cílí na samotnou podstatu společnosti

Změna zákona, která by obětem pomohla, přitom podle právníků není složitá. „Momentálně napadané sexuální menšiny nejsou chráněny vůbec, požadavek je, aby byly. Podstatou zločinů z nenávisti není forma způsobení, ale pohnutka. Nutně by měla být zařazena minimálně ke všem úmyslným trestným činům,“ vysvětlila pro web Novinky Klára Kalibová z organizace In Iustitia. Ministerstvo spravedlnosti to ale nepovažuje za problém a nejeví o jakoukoliv právní změnu zájem. Podle mluvčího resortu Vladimíra Řepky je v právním řádu problematika již ošetřena.

Nejde jen o sexuální menšiny

Organizace In Iustitia, která se zabývá násilím založeným na předsudcích loni krátce po bratislavském činu upozornila, že počet případů agrese vůči menšinám narůstá, píše web Blesk. Netýká se jen lidí s odlišnou sexuální orientací, ale také ostatních genderových skupin. Výjimkou není ani diskriminace kvůli odlišné barvě pleti nebo národnosti a objevují se i případy napadení vůči postiženým. Všichni vyjmenovaní se nejenom kvůli incidentu na Slovensku bojí o své životy a mají strach z podobných útoků a napadení.

Problémem je mimo jiné také častý strach obětí o násilí veřejně mluvit. Jen za rok 2020 se zástupcům In lustia svěřilo 5krát více lidí, než policii. Zároveň však platí, že 99 procent obětí svou zkušenost vůbec neoznámí, uvádí Blesk. Potýkají se přitom mnohdy s celou řadou psychických i fyzických útoků. Zástupci In Iustitia evidují verbální urážky i závažné činy jako sexuální násilí či útoky s následkem smrti.

„Za násilí považujeme také to, když rodiče vyhodí patnáctileté dítě jen kvůli tomu, že je LGBT+. Dítě pak přijede do Prahy a zůstává samo. Za mě je to jedno z nejhorších násilí páchaných rodiči na mladých homosexuálech, bisexuálech a transgender osobách,“ uvedla pro Blesk zástupkyně organizace Petra Vytejčková.

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Lucie Cochlarová
Autor článku

Lucie Cochlarová

Už při studiu ekonomiky jsem začala pracovat v Rádiu Čas a Televizi Relax. Sedm let jsem přinášela zprávy jako reportérka pro Televizi Nova, a to hlavně do Televizních novin. Práce editorky je pro mě výzva.

Zobrazit další články