Generál Šedivý: Válka nebude. Ukrajinci nemobilizují, mají více informací než Američané

Už ve středu by údajně mohla odstartovat ruská invaze na ukrajinské území. Podle generála Šedivého ale ke konfliktu nedojde.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Jiří Šedivý je generál, ale taky bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a pedagog Vysoké školy CEVRO Institut. Pro náš portál přinesl svůj pohled na vypjatou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou.

Mezi Ruskem a Ukrajinou je napětí už dlouho. V čem se ale současná situace liší?

Rusko začalo celou krizí tím, že už poněkolikáté soustředilo vojska podél ukrajinské hranice. Zvláštností ale nyní je, že pohyb a výcviková aktivita začaly už na jaře loňského roku. Od té doby to s krátkými přestávkami pokračuje. Na podzim došlo ke zvýšení počtu vojsk a „výcvikové“ aktivity se přesunuly blíže k ukrajinským hranicím, což vytvořilo prostředí, kde začaly být pochybnosti o tom, zda Rusové nepoužijí armádu k nátlaku na Ukrajinu, aby nevstoupila do Severoatlantické aliance.

Současná situace je, zdá se, ohromně vyhrocená…

Od té doby se celá anabáze vyvíjí, i nyní je velmi nebezpečná a výbušná, ale v logickém uvažování o tom, do jaké míry by bylo rozumné použití masivní ozbrojené vojenské operace vůči Ukrajině, tak je třeba myslet na to, že konečný efekt by pro Rusko nebyl takový, jaký si představují, i když silou vyhrožují.

Ruský ministr zahraničí Lavrov řekl, že ještě stále mají nějaké možnosti k vyjednávání. Kam až je, podle Vás, Rusko ochotné zajít?

Základní požadavkem je, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance, to se nezmění. Znovu se může otevřít taky debata o uspořádání bezpečnostního systému v Evropě, návrat k raketové obraně či rozmisťování raket. Debata asi bude pokračovat.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Vojenská síla Ukrajiny

Takže Rusko ještě stále nevyčerpalo všechny možnosti?

Ještě ne, vojenské ani diplomatické. Mohou použít vyšší stupeň pohotovosti raketových jaderných sil, demonstrace jadernými ponorkami, které jsou rozmístěny v hlavních námořních oblastech. Vynoří se a ukážou, že jsou tady. Pořád mohou demonstrovat námořní sílu. Cvičili poblíž Irska, v Baltském moři, Středozemním moři. Mají možnosti, kterými mohou zastrašovat, ale myslím, že se toto období blíží ke konci.

Jakou v dalších dnech čekáte reakci druhé strany?

Severoatlantická aliance neustoupí. Přemístění vojsk, které se odehrává, znamená posílení Pobaltí, ale i Rumunska nebo Bulharska. Je silnou odezvou na to, aby se neopakoval rok 2014. Co myslím, že by se mohlo stát, tak že se navrhne, aby Doněcká a Luhanská republika byly oficiálně uznány jako samostatné republiky.

A jak to podle Vás dopadne se vstupem Ukrajiny do Severoatlantické aliance?

Tato debata je podle mě de facto uměle vytvořená. My jsme se dopustili několika chyb, které ve svém důsledku poškozují Ukrajinu. Víme dobře, že členem Severoatlantické aliance se nemůže stát země, která nemá vyřešeny základní bezpečnostní otázky, a je ve sporu se sousedy.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Ukrajinská hranice

Takže Ukrajina do NATO ani vstoupit nemůže?

Už v roce 2008 bylo jasné, že Ukrajina tento problém má, a že je rozdělená na proruskou a prozápadní část. My jsme jim ale dali naději, že se stanou členy Severoatlantické aliance, stejně jako Gruzii. Tam to vygradovalo, proběhla krátká válka, ve které Gruzie přišla o Jižní Osetii a Abcházii. Podobná situace vznikla i na Ukrajině, kde se tento problém po roce 2014 ještě prohloubil. Ukrajina je ve sporu s Ruskem, které anektovalo Krym, nikdo ale nevystoupil a neřekl, že se Ukrajina členem Severoatlantické aliance stát nemůže. Třeba v budoucnu, ale v této situaci je to nerealizovatelné.

Myslíte si, že by v případě vpádu ruských vojsk nechaly západní země Ukrajinu ve štychu?

Biden či Macron přidali doplněk, že kdyby došlo ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, tak Severoatlantické aliance ve prospěch Ukrajiny nezasáhne, protože nejsou členem. A o to je srazilo k zemi. Musí se to vyřešit, je třeba říkat pravdu a dávat pozor na to, jaká vyjádření mohou mít dopady. Uvidíme, co se bude dít dál, každopádně Rusko se teď taky snaží Ukrajinu destabilizovat a dosáhnout toho, aby se obě separatistické republiky více osamostatnily. Ukrajina se totiž brání Druhé minské dohodě, podle níž mají mít míru samostatnosti, což oni nechtějí dopustit.

Takže k válečnému konfliktu, který měl podle některých indicií vypuknout ve středu, nakonec nedojde?

Z tohoto pohledu jsem střízlivý. Vyjádření, že zítra bude válka? Podle mě je to na hraně rozumnosti. Ukrajinci nemobilizují, mají více informací, než Američané. Není v zájmu Ruska, aby začalo válku jako takovou. Nemá to žádný smysl, čeho by dosáhli? Vojáci, kteří jsou na hranicích, sice mohou Ukrajinu poničit, ale to nestačí k tomu, aby ji obsadili a donutili ji změnit názor.

iZdroj fotografie: Unknown author / Creative Commons / CC BY-SA
Ukrajinští vojáci

Dávala by válka Rusům vůbec nějaký smysl?

Pokud si někdo myslí, že Rusové obsadí Kyjev, tak musí mít velmi zvláštní informace. Nestačí vyhrát bitvu, musí se vyhrát válka. Příkladem je mylná koncepce války USA a spojenců, včetně nás, proti Iráku. Cílenými útoky se sice téměř podařilo zlikvidovat jejich armádu, ale zničena nebyla. Pak přišly velké ztráty, je tady Islámský stát. Vždy musíte vědět, co uděláte za “a”, za “b”, ale i za “c”, tedy jak z konfliktu odejít, a jak ho ukončit.

Diskuze Vstoupit do diskuze
88 lidí právě čte
Lucie Cochlarová
Autor článku

Lucie Cochlarová

Už při studiu ekonomiky jsem začala pracovat v Rádiu Čas a Televizi Relax. Sedm let jsem přinášela zprávy jako reportérka pro Televizi Nova, a to hlavně do Televizních novin. Práce editorky je pro mě výzva.

Zobrazit další články