,,Němci dělají kroky k levné energii. My nejsme schopni ani vypsat tendr na dostavbu Temelína,“ říká ekonom Pilíšek

Evropa se zřejmě pustí cestou budování nových jaderných elektráren. Cestou jádra chtějí jít i Britové. Jak je to u nás?

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Romana Pilíška
                   

Německo, Británie i Francie rychle pochopily, že je jádro možnost, jak mít levnější energii. Není to samozřejmě samospásné. Každopádně Česká republika zatím nebyla schopna vypsat ani tendr na dostavbu Temelína. Když se k tomu přidají další komplikace, jako možný nedostatek plynu, budoucnost je značně nejasná. Více s ekonomem a zakladatelem společnosti Zlaté rezervy Romanem Pilíškem.

Jak moc jsme závislí na ruském plynu?

Česká republika je závislá na ruském plynu z více než 90 procent. Zatímco například sousední Německo jen z 50 procent. Přesto u našich sousedů nejsou tak radikálních v názorech od smluv okamžitě odstoupit.

Kdo takto uvažuje?

Před embargem varuje třeba Martin Brudermüller, generální ředitel koncernu BASF, největšího světového výrobce chemikálií. Primátor Hamburku Peter Tschentscher se přidává a varuje německou vládu před nevratným poškozením ekonomiky kvůli unáhleným rozhodnutím.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Německý kancléř Olaf Scholz

To vypadá, jako by Německo stálo před Sofiinou volbou?

Přesně tak to je. Trvat na svém a poslat Německo ekonomicky zpátky do 70. let. Nebo se zříci Green Dealu, začít se starat o vlastní občany a přijmout hněv lidu za dřívější zkreslené informace. Vrátit se k jádru a začít do něj opětovně investovat, tak jako se k tomu rozhodla Francie.

Co se stalo ve Francii?

Ta oficiálně oznámila, že kromě prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren ze 40 na 50 let, vybuduje v nadcházejících desetiletích nejméně šest nových jaderných reaktorů. A to i přesto, že podíl jádra na výrobě elektřiny je ve Francii 75% a mají dnes nejnižší cenu elektřiny v Evropě.

Pokud mám správné informace, také Britové chtějí jít cestou jádra, je to tak?

Ano, také Britové budou stavět. V roce 2024 by měla zahájit provoz britská jaderná elektrárna Hinkley Point C, kterou pro ně staví francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Jaderná elektrárna Temelín

Může být jádro řešením i naší „energetické drahoty“? Případně i návrat k těžbě uhlí…

Pro Německo ano, pro nás ne. Problém vysokých cen je totiž kromě nedostatku ruského plynu, ošidnost vazby na burzu v Lipsku i 20% podíl emisních povolenek na samotné ceně energie a přirážky na podporu obnovitelných zdrojů.

Kde tedy hledat řešení pro Českou republiku?

Někde uprostřed. Uhlí u nás v roce 2021 posílilo o 6,5 % téměř jako v sousedním Německu, kde stouplo o celých 8 %. Německo už tedy tyto kroky reálně dělá, a to přesto, že jim fotovoltaika dnes dělá 18% produkce, oproti našim 5 %. Oni jednají, jenom se s tím v médiích příliš nechlubí. My čekáme, až zahřmí a nejsme schopni ani vypsat tendr na dostavbu Temelína.

Diskuze Vstoupit do diskuze
99 lidí právě čte
Autor článku

Martin Duplák

Bývalý redaktor webu ČT24, jehož koníčkem, a dlouhodobě i denní prací, jsou ekonomika a finance. Zaměřuji se také na kulturu a osobnosti.

Zobrazit další články