Svědectví z Kyjeva: Olha se skrývá ve sklepě. Zemi neopustí

Málo léků, zeleniny, ale i mléčných výrobků. Na ulici jen v nejnutnějších případech. Takový je teď život v Kyjevě.

i Zdroj fotografie: Se souhlasem Olhy Oltarzhevsko
                   

Před válkou studovala Olha Oltarzhevska Kyjevskou národní univerzitu Tarase Ševčenka, hrála na hudební nástroje, učila se španělsky, pracovala jako specialistka pro styk s veřejností. Dnes se z kyjevského sklepa snaží informovat svět, co se v její zemi děje. „Rusové páchají genocidu,“ říká dvaadvacetiletá žena.

Kolik se vás ve sklepě schovává?

Každý den se to mění. Někdo se snaží utéct před válkou do jiné země, někdo se naopak vrací zpět. Dnes je nás tu deset. Já, máma, táta, moje malá sestra a sousedi. Máme také sedm zvířat. Sklep je přímo v našem domě.

Co před válkou dělali Vaši rodiče?

Maminka v době míru pracovala jako redaktorka časopisu Theatre and Concert v Kyjevě. Tatínek byl profesorem na nejlepší univerzitě v zemi.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Olhy Oltarzhevsko
Život ve sklepě

A Vy?

Dělala jsem copywriterku, psala jsem o kryptoměnách a různých domácích věcech. Nyní pracuji jako dobrovolník. Píšu články pro různá média, natáčím videa a tak. Snažím se upozorňovat na to, co se u nás děje.

Vaši učitelé se prý snaží o to, abyste dopsala diplomovou práci, je to pravda?

Chtějí, abychom během války získali magisterský titul. Zdá se, že jsou úplně odříznuti od světa a nevědí, že je válka. Nemám sílu ani příležitost práci dopsat. Děti křičí, z ulice se ozývají výbuchy, ve sklepě není internet.

Přemýšlela jste před zahájením ruské invaze o odchodu z Kyjeva?

Ne, to mě nenapadlo. Než začala válka, chtěla jsem letět do Norska, ale náš let byl zrušen. Posledních patnáct let sním o tom, že uvidím polární záři. To se mi bohužel nesplnilo.

Dnes nechcete odejít?

Kdybych opustila svoji zemi během války, cítila bych se jako zrádce. Navíc máme spoustu zvířat, nemůžeme je opustit.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Olhy Oltarzhevsko
Dítě ve sklepě

Jak se v krytu stravujete?

Jíme kaše, těstoviny, polévky. V podstatě to samé, jako dřív. Ale máme méně masa a čerstvé zeleniny. Teď se jednomu sousedovi podařilo sehnat mrkev na korejský způsob, nevím přesně, jak se to jmenuje. Byli jsme všichni moc nadšeni.

Co je nyní nejtěžší sehnat?

Je vůbec problém pohybovat se po městě. Je málo zeleniny, také mléčných výrobků už v obchodech moc není. Co je tam pořád je „ruský“ sýr. Jde o takový ukrajinský protest. K lékům je také obtížné se dostat. To je problém hlavně pro lidi, kteří se léčí z rakoviny a musí brát určitý druh a počet léků.

Dochází poblíž vašeho domu k bombardování?

Bydlím na Tupolevově ulici v Kyjevě. Jedná se prakticky o okraj města. Bucha, Gostomel, Irpiň jsou asi čtyři kilometry daleko. Právě tam ruská armáda střílela na sirotčince, školky a nemocnice. Slyšeli jsme to tady.

Pomáháte také jako dobrovolníci?

Tatínek začal v noci chodit hlídat město, maminka vaří polévku, já se snažím bojovat na poli informací.

iZdroj fotografie: Se souhlasem Olhy Oltarzhevsko
Veškerý majetek

Co o vás píší ruská propagandistická média?

Třeba že jíme hlavy ruských dětí k snídani, že se snažíme střílet lidi, kteří se snaží z Ukrajiny odejít nebo že se dlouhodobě snažíme likvidovat rusky mluvící lidi na území Ukrajiny. Je toho hrozně moc, lidé tam tomu věří.

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Autor článku

Martin Duplák

Bývalý redaktor webu ČT24, jehož koníčkem, a dlouhodobě i denní prací, jsou ekonomika a finance. Zaměřuji se také na kulturu a osobnosti.

Zobrazit další články