Příští rok bude ještě horší

„Prošli jsme obdobím pandemie a absolutně se nechceme vracet k distančnímu vzdělávání a uděláme vše pro to, abychom tomu zabránili. Všem školám a institucím jsem zaslal žádost, aby připravily program úspor z hlediska snižování energií, a to jak tepla, tak elektřiny,“ cituje z vyjádření zástupce obce web Se. Polsko není jedinou zemí, kde se začíná opět diskutovat o distanční výuce. Už v létě uvažovaly z důvodu rostoucích výdajů za energie o přechodu na dálkovou výuku české vysoké školy, píše web TN.

Některým se zvýšily náklady až pětinásobně. Obavy vzbuzuje především příští rok. „Pro rok 2023 je ten výhled mnohem děsivější. Kalkulujeme s částkou 188 milionů. Krajní variantou je částečná distanční výuka,“ uvedla mluvčí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Michal Janovský pro web TN. VŠCHT přitom za energie ještě loni platila 50 milionů korun. Letos je částka téměř dvojnásobná. I proto se české univerzity snaží s energiemi spořit.

Šetřit musí všichni

Pozornost věnují hlavně tomu, aby se ve vnitřních prostorách nepřekračovaly doporučené teploty. Podle rektorů je také důležité šířit osvětu mezi pracovníky škol a studenty o tom, jak mohou elektřinou, plynem i vodou šetřit, informuje web iRozhlas. Například Masarykova univerzita v Brně připravila takzvané Desatero energetických úspor. Jmenovaná vysoká škola také přistoupila k úpravě harmonogramu.

Akademický rok tato univerzita začala dříve než obvykle, aby mohl skončit už v prosinci a všechny prostory se nemusely přes zkouškové období vytápět, píše dále server iRozhlas. Takový krok v příštím roce nevylučuje ani Karlova univerzita. Pomoci má vysokým školám také zastropování cen energií na základě rozhodnutí vlády a nákup energií přes státního obchodníka. Místopředseda České konference rektorů Pavel Tuleja proto vylučuje, že by univerzity dodavatele energií pro rok 2023 hledaly samy přes výběrová řízení.

Článek Přestane se chodit do škol? Nebylo by to ale kvůli covidu. Nastala by zase distanční výuka a rodiče by museli být s dětmi doma se nejdříve objevil na Události247.cz.

Německý prezident jde v úsporách příkladem

Hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie je plynovod Nord Stream 1. Dodávky plynu tímto potrubím se ve čtvrtek zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu, to je stejná úroveň jako před začátkem jeho desetidenní údržby, píše Echo24. Obava, že plyn tudy po údržbě nebude proudit, se tak podle Echo24 zatím nepotvrdily. Pokud by však nastala krize a bylo by nutné výrazně omezovat dodávky plynu, platí vyhláška o stavu nouze v plynárenství. Určuje deset odběrových stupňů, podle kterých se případně dodávky regulují.

Německo se už z obav před možnou plynovou krizí začalo na výrazné šetření připravovat, dodává Echo24. V rámci debat o úsporách německá ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová uvedla, že se stát musí poučit ze situace za pandemie a musí se snažit, aby se případná krize opět nedotkla výuky. Příkladem už jde německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jak píše Deník N, nařídil proto vypnout noční osvětlení prezidentského paláce Bellevue. Oficiální sídlo prezidenta se tak rozsvítí pouze při zvláštních příležitostech, jako jsou státní návštěvy, dodává Deník N.

Podle novely distanční výuka

České ministerstvo školství zatím žádná opatření neplánuje. Ředitelka tiskového odboru resortu Lubomíra Černá Událostem247 řekla, že by v případě potřeby postupovalo stejně, jako v období pandemie covidu. „Ministerstvo školství nemusí řešit krizové situace jednotlivě, má to vyřešeno systémově novelou školského zákona, která umožňuje už od roku 2020 v odůvodněných případech přechod na distanční výuku,“ vysvětlila mluvčí pro Události247.

„Zastavení dodávek je podle mého názoru docela reálné, i když se nám takový krok jeví jako iracionální. Rusko už ale udělalo řadu kroků, které nedávají smysl, a proto bych nespoléhal, že se teď zachová jinak,“ uvedl pro Události247 ekonom Štěpán Křeček. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela minulý týden řekl, že zásobníky plynu v Česku jsou aktuálně plné zhruba ze 77 procent a plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna, připomíná Echo24. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika mohla vydržet až do března.

Článek Hrozba domácí výuky opět na obzoru. Na vině tentokrát není covid se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dlouhodobá izolace dětí

Podle zjištění společností PAQ Research a Kalibro z konce minulého roku žáci za dobu pandemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. Nejde ale jen o objem zvládnuté látky: Psycholožka Ludmila Mrkvicová na dotaz Událostí247 pojmenovala další nebezpečí spojené s izolováním dětí pouze v domácím prostředí. Zkušenosti z uplynulých let jasně prokázaly, že nejen malé děti, ale kupodivu i adolescenti trpěli ve zvýšené míře depresemi, nejistotou, selhávali v navazování sociálních kontaktů.

„Následky jsou skutečně markantní už nyní, prakticky u všech, bez ohledu na věk. Svou roli samozřejmě hraje typ osobnosti, jak je kdo citlivý, vnímavý, psychicky křehký apod. Ale konstatovali jsme že, výraznější důsledky byly patrné na puberťácích a adolescentech. To nás překvapilo o to víc, že přece mládež tohoto věku je zvyklá spolu komunikovat skrze média. Přesto došlo u některých až k tomu, že se úplně stáhli a už vůbec nechtěli „jít“ do dalších kontaktů,“ shrnuje své zkušenosti psycholožka pro Události247.

Ztráta motivace

Další uzávěra by podle ní měla nedozírné následky. Podobný názor zastává i Zuzana Štrajtová, učitelka Střední školy zemědělské a zahradnické v Olomouci. Událostem247 potvrdila, že dopad dlouhého odloučení její třídy byl opravdu devastující. Nejhůře se potýkala se ztrátou studijní morálky a motivace žáků. „Strašně je překvapilo, že najednou se po nich chtějí nějaké výkony. Mysleli si, že se to nějak udělá jako loni, učitelé že to za ně nějak udělají a oni vítězně odejdou s certifikátem,“ popisuje kantorka.

„Vypadnou ze školního rytmu, ztratí pracovní návyky. To jde strašně rychle. Ale než se pak ten „motor“ zpátky nahodí! Už tak je problém nastartovat je po prázdninách, i když už jsou ve věku, kdy by měli vědět co chtějí. Nastavujete režim minimálně celé září, než se zase „rozjedou.“ A teď v podstatě vypadli na dva roky. Monitor nevydrží sledovat ani těch 40 minut,“ stěžuje si Štrajtová pro Události247. Stejně jako dr. Mrkvicová považuje případnou další distanční výuku za prohlubování už tak velmi bolestného problému.

Článek Učitelé, psychologové i ekonomové se hrozí znovuzavedení distanční výuky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nový zákon

„Návrh zákona nepředstavuje automaticky dopady na státní rozpočet,“ zní z návrhu resortu. Nárok na ošetřovné by měli mít rodiče dětí do deseti let, a to jak při výuce na dálku, tak i při mimořádném ředitelském volnu. Zákon by podle Gazdíka neměl platit pouze pro současnou situaci ve spojitosti s nakaženými. „Je to obecný zákon, který může být v budoucnu uplatněn kdykoli, když bude vyhlášena pandemická pohotovost a ředitelé usoudí, že situace nastala,“ uvedl ministr.

10 dní mimořádného pandemického ředitelského volna dostalo od vlády zelenou. Ředitelé škol je budou moci využít i na distanční výuku. Obojí generuje rodičům nárok na ošetřovné. Návrh teď zamíří do Parlamentu, kde bude projednán ve zrychleném řízení.

— Petr Gazdík (@petrgazdik) January 19, 2022

Ačkoliv je podle odborníka na vzdělání Bohumila Kartouse tento zákon užitečný, nepřijde mu nějak zásadní. „Tento zákon má možná význam do budoucna, pokud se vyskytne podobná situace, jako během vln pandemie v minulosti,“ sdělil Kartous Událostem247.

Školský zákon doteď umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za rok. To ale jen ze závažných důvodů, například organizačních či technických. Většina ředitelů však podle ministerstva školství tento počet dnů, v tomto školním roce již vyčerpala. Podle Gazdíka by měl tento zákon pomoci ředitelům řešit situace, kdy se v karanténě ocitne větší počet pedagogů, uvedl Český rozhlas.

Vzdálená výuka kvůli covidu

Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího počtu pedagogů nešlo učit prezenčně. Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno by se týkalo základních, středních, vyšších odborných, základních uměleckých a jazykových škol. Pro mateřské školy platí pouze návrh mimořádného ředitelského volna.

Pro žáky by měla být účast na mimořádné distanční výuce povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i vzdálenou výuku by navíc ředitelé mohli vyhlašovat pouze pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl počet dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.

Článek Ředitelé škol budou mít nové pravomoce. Vláda schválila návrh ministra Gazdíka se nejdříve objevil na Události247.cz.