Možnost zlepšení reputace

Právě na tyto věci by se Česko mělo zaměřit a nesnažit se zdůrazňovat nějaká vlastní témata. Na takovém závěru se shodlo několik odborníků, píše server Novinky. „Spíše než chrlení nápadů a plánů by bylo dobré, kdyby se Česko a jeho diplomaté snažili konstruktivně hledat řešení a formulovat je. Třecích ploch mezi státy, a to nejen přímo kvůli válce na Ukrajině, totiž bude zejména na podzim dost,“ uvedl pro Novinky Petr Kainok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.

Zároveň pro Novinky dodal, že vzhledem k zastoupení zkušených českých diplomatů, by tuzemsko svou roli mělo zvládnout. V případě šikovnosti si navíc podle Kanioka může země „zlepšit svou reputaci v EU“. Podobně to vidí i analytik Asociace pro mezinárodní otázky Karel Kruliš. „Můžeme moderovat debatu a ovlivňovat agendu, na co se bude klást pozornost. Můžeme přispívat k vytváření kompromisů,“ uvedl pro Novinky. Podle něj je Česko na svou roli připraveno přiměřeně k velikosti své ekonomiky a kapacity státní správy, píší Novinky.

Priority jsou jasné

Harmonické prostředí přesto může něco narušit. Na podzim se v Česku uskuteční komunální a senátní volby a odstartují kampaně pro prezidentské volby. Kvůli rostoucí nespokojenosti hrozí také stávky. Ty avizoval už nyní například odborový předák Josef Středula, který je také jedním z kandidátů na příští hlavu státu. Scénář z roku 2009, kdy během českého předsednictví padla vláda Mirka Topolánka, ale odborníci nepředpokládají, píše dále server Novinky.

Naopak, pokud se podaří předsednictví dobře odkomunikovat, může to stávající vládu Petra Fialy posílit. Přestože konkrétní priority předsednictví chce kabinet představit až ve středu, premiér už některé zmínil při návštěvě Berlína v minulém týdnu. Jak píše ČTK, Fiala uvedl, že jde o zvládnutí uprchlické krize a poválčenou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonominy a odolnost demokratických institucí.

Článek České předsednictví Rady EU se blíží. Odborníci mají jasnou radu – nechrlit nápady se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko oznámilo své požadavky

Humanitární právo je součástí mezinárodního práva, usiluje o omezení dopadů ozbrojených konfliktů ochranou osob, které se neúčastní bojů. Dále také usměrňuje prostředky a způsoby vedení války. Putin měl představiteli EU zároveň sdělit nejnovější informace o rozhovorech mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny. Zástupci obou zemí dosud řešili hlavně vytvoření evakuačních tras pro civilisty. Šéf Kremlu se měl s Michelem také dohodnout, že budou nadále v kontaktu.

Předseda Evropské rady také informoval, že se Evropská unie bude v následujících dnech zabývat ukrajinským členstvím. Ukrajina bude tématem pro představitelé zemí EU také ve čtvrtek, kdy proběhne neformální summit v Paříži. Mezitím Rusko oznámilo své požadavky k zastavení vojenské operace na Ukrajině. Moskva požaduje, aby Kyjev uznal poloostrov Krym jako součást ruského území, a zároveň přiznal nezávislost Luhanské a Doněcké republice.

Výsledek jednání? První autobusy koridorem projely

Po splnění těchto požadavků mají být boje na Ukrajině ze strany Ruska zastaveny. Jde tak o nejjasněji formulované požadavky Moskvy od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov body ruských požadavků zveřejnil ještě před třetím kolem jednání. Podle něj už ale všechny požadavky byly řečeny také Kyjevě, a proto může být vojenská akce zastavena. „Opravdu nyní završujeme demilitarizaci Ukrajiny. Hlavní je, aby Ukrajina zastavila své vojenské aktivity,“ uvedl Peskov.

The first stage of civilian evacuation from Sumy has just begun. The Russian Defense Ministry has officially agreed to the humanitarian corridor in a letter to the Red Cross. pic.twitter.com/NvTxVUZMpJ

— Stratcom Centre UA (@StratcomCentre) March 8, 2022

Jak informuje ČTK, pondělní třetí kolo rozhovorů mezi delegacemi obou zemí zásadní posun nepřineslo. Podle Kyjeva došlo k pozitivnímu vývoji jen v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Podobně se k tříhodinovému jednání vyjádřila také Moskva. Zároveň bylo potvrzeno, že rozhovory mezi stranami mají pokračovat. Efekt jednání ale byl znát už v úterý ráno, kdy se podle ruského ministerstva obrany otevřely humanitární koridory ve městech Černihiv, Sumy, Charkov a Mariupol.

Článek Putin vyzval EU k nátlaku na Kyjev kvůli humanitárnímu právu. První autobusy koridory projely, zatím jen ze dvou měst se nejdříve objevil na Události247.cz.