Myslíte si, že by v České republice mohla základna NATO skutečně vzniknout?

Předně je třeba říct, že základnu u nás musí chtít Američané. Zároveň by základna musela být součástí infrastruktury, kterou bude mít Amerika v Evropě. U nás tedy připadá k dispozici logistická základna, která musí mít v rámci struktury letiště, z něhož se dá podpora provádět.

I proto se hovoří o Mošnovu?

Letiště by se muselo rozšířit, obslužná část by byla mnohem větší, na druhou stranu, kvalitní letiště, jakým je Mošnov, je v tomto regionu ojedinělé. Američané tady navíc už několikrát přistáli s těžkými letadly, v Mošnově se taky konají Dny NATO a Amerika už toto letiště zná, což je výhoda.

Které varianty by ještě mohly být ve hře?

Například letiště v Milovicích, kde by vlastnická změna byla pravděpodobně jednodušší.

A co Přerov, o kterém se taky mluví?

Přerov má vojenské letiště, to však nebylo stavěno na těžká letadla. Asi by byly třeba velké investice. Letiště je navíc poměrně blízko města a v minulosti tady byly určité výhrady k vojenské technice.

Co by základna přinesla pro Českou republiku?

Česká republika momentálně sleduje vyšší úroveň bezpečnostních záruk. Poté, co se odehrává na Ukrajině, je to silné varování. Vyšší úrovně bezpečnostních záruk však hledají i další země. Pokud by u nás Američané měli vojenskou infrastrukturu, tak by to přineslo silný bezpečnostní aspekt a taky ekonomický profit.

Mohla by pro nás základna znamenat i nějakou hrozbu?

Myslím si, že ne. Naše republika je v území NATO poměrně hluboko, navíc existují i výkonné a schopné protiraketové systémy.

Myslíte si, že by se povedlo přesvědčit veřejnost, která byla silně proti výstavbě protiraketového radaru, ze kterého nakonec sešlo?

Věřím, že jsme se z let 2007 až 2009 poučili. Tehdy se Rusům povedlo zmobilizovat proruskou část společnosti, která měla k USA silný odpor. Jedná se o otázku, která se nesmí podcenit. Společnost musí vědět, jaké jsou plusy a minusy, to už je však věcí politiků. Ti musí být mnohem aktivnější, než se to posledně povedlo Rusku, které obrátilo společnost proti radaru.

Článek Generál Šedivý: Základna NATO v Česku by nám přinesla silný bezpečnostní aspekt a ekonomický profit se nejdříve objevil na Události247.cz.

K mírové misi NATO na Ukrajině, kterou navrhovalo Polsko, nedojde. Je to podle Vás dobře?

Myslím, že je to správně. Poláci řádně nevyhodnotili názory jednotlivých partnerů NATO. Přecenili i své vlastní schopnosti. Myslím, že dnes je tato mise v návrhu pro diskuzi, ale za současné situace na Ukrajině není realizovatelná.

V čem by byla její největší překážka?

Takové mise jsou ve většině případů zahájeny za okamžiku, kdy obě strany souhlasí, že se na místě rozmístí jednotky, které dozorují, jestli jedna nebo druhá strana dodržují příměří. Toho ale musí být dosaženo, stejně jako musí být dosaženo souhlasu, až poté tam jednotky mohou být. Kdyby se přistoupilo k tomu, že se mír vynutí, tak to znamená, že jedna z bojujících stran bude donucena zastavit palbu, nebo se bude muset stáhnout z určitých území. To v této situaci není realizovatelné.

Dostalo se podle Vás Polsko po návrhu mírové mise pod větší tlak ze strany Rusů?

Myslím, že Poláci jsou velmi citliví na to, když Rusové používají různé formy zastrašování. My to známe z doby, kdy jsme měli tendenci odsouhlasit radar protiraketové obrany USA. I nám tehdy Rusko vyhrožovalo, že na nás zamíří. Poláci mají navíc s Ruskem a Sovětským svazem špatné zkušenosti. Taky je třeba brát ohled na to, že existuje Kaliningrad, kde Rusové mají velká vojska, pozemní síly, letectvo i raketová vojska. Poláci cítí, že mají v zádech silnou bojovou skupinu, a proto se snaží, aby ambice Ruska co nejvíc omezili.

Severoatlantická aliance se naopak rozhodla posílit východní křídlo. Je to v současné situaci správný krok?

Myslím, že se to odehrává už delší dobu. Po roce 2014 se začaly stavět první mezinárodní prapory, které měly za cíl posílení ochrany v Pobaltí a Polsku. Dnes se pokračuje dalšími čtyřmi prapory na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Když k tomu připočteme rozmisťování letectva, které pravidelně operuje především na hranicích pobaltských republik, ale i severněji, tak v současné době má NATO poměrně velkou odstrašující sílu. Ta přechází ze síly symbolické po reálnou.

Může tedy pokračovat rozšiřování vojsk?

Pokud se Rusko zmocní velké části Ukrajiny a bude vyhrožovat, že chce destabilizovat třeba velkou část Pobaltí, tak může dojít ještě k většímu počtu rozmisťovaných vojsk.

Prezident Biden řekl, že pokud Rusko použije chemické zbraně, tak Amerika odpoví. Jak by případně měla reagovat?

Pokud by použili chemické zbraně, tak je to signál, že překračují určitou linii racionality, a že by použili zbraně, které lidstvo odsuzuje. Rusové by teoreticky takové zbraně ani mít neměli, protože deklarovali, že se jich zbavili. Nevím, do jaké míry je možné, že by Američané vyslali své jednotky na území Ukrajiny, ale prezident Biden už oznámil, že posílí schopnosti ukrajinské armády o prostředky, které jsou potřeba k tomu, aby se identifikovalo, zda došlo k použití chemických zbraní, ale i prostředky k odstranění následků po jejich případném úderu.

Jak se bude podle Vás konflikt na Ukrajině vyvíjet dál?

Je zřejmé, že Rusové pokračují v aktivitách na jihu. Ten je pro ně potřebný, aby Ukrajinu izolovali od Černého moře. A tam taky pomalu, ale jistě postupují. Taky bude pokračovat boj o Mariupol, který podle mě nedopadne pro Ukrajinu dobře. Tím dojde k propojení Krymu s Doněckou oblastí, navíc je zřejmé, že ani Ukrajinci už nemají síly, aby Mariupolu pomohli. Na severu budou pokračovat lokální boje, ale hlavní síly Ruska budou zřejmě na jihu a jihovýchodě. Nevím, do jaké míry se Rusko bude snažit ovládnout Kyjev, ale tam už se asi smířili s tím, že ho nedobydou.

Článek Generál Šedivý: NATO má velkou odstrašující sílu, Poláci ale přecenili své schopnosti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Myslíte, že ruská armáda postupuje tak, jak si Putin maloval?

Myslím, že nepostupují tak, jak si naplánovali. Určitě nebyla zvládnuta úvodní fáze útoku na Kyjev. Fiasko vrtulníkového operačně taktického výsadku na letiště Hostomel bylo počátkem pomalého postupu na Kyjev. Velmi pravděpodobně bylo plánováno mnohem vyšší tempo útoku.

Co tedy mělo být jinak?

Nejpozději v druhém dni invaze mělo být provedeno spojení hlavních sil s výsadkem. Tedy bylo potřeba dosáhnout prostoru letiště Hostomel a spojit se s ním nejlépe koncem prvního dne. Tím by se následně zajistilo, že bude letiště zabezpečeno a dále bude schopné přijímat velká transportní letadla.

Podle informací z médií byla ale ruská armáda tomuto strategickému cíli hodně vzdálená, je to tak?

Ano. Druhý den bojů se čelo tankových jednotek pohybovalo asi 30 km od letiště Hostomel. A to měli za sebou slabě bráněnou oblast černobylské elektrárny. Letiště bylo dokonce na čas dobyto ukrajinskými silami zpět. Ovládnutí letiště oznámili Rusové až v pátek odpoledne.

Jaké síly se tedy dostaly ke Kyjevu?

Jen průzkumné, předsunuté relativně slabé jednotky, neschopné výrazně změnit situaci na přístupech ke Kyjevu a na jeho okrajích. A to za vzdušné nadvlády ruských vzdušných sil na bojišti.

Nezdar se dá zřejmě Rusům započítat i ve směru na Charkov, souhlasíte?

Je to tak, v tomto směru to bylo podobné. Již druhý den by měla ruská vojska ovládnout Charkov, důležitý komunikační uzel. O Charkov se ale bojuje ještě dnes. Největších úspěchů dosahuje Rusko na jižní frontě, bohužel.

Chápe Putin, do čeho svou zemi zatáhl?

Zřejmě ano. Z jeho vystoupení to tak vypadá. Stačí číst jeho řeč těla, jeho způsob vyjadřování, gestikulaci a pohledy, mimiku ve tváři. Evidentně ztrácí kontrolu sám nad sebou. Není lepšího důkazu, že „se něco“ nedaří.

Cítí z možných mírových jednání možnost ze všeho vycouvat?

Možné to je. Ale moc tomu nevěřím. Už překročil vlastní červenou linii a bude složité se vrátit zpět.

Článek Generál Šedivý: Putin ztrácí kontrolu sám nad sebou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč Vladimir Putin hovoří o odzbrojení Ukrajiny a denacifikaci země? Může tomu opravdu věřit a vojenskou akci si tak ospravedlňovat?

Vladimír Putin sleduje základní cíl, zabránit dalšímu vzdálení se Ukrajiny od vlivu Ruska. S tím souvisí striktní požadavek vzdát se ambice být členem NATO a EU. Orientace Ukrajiny na západní Euroatlantickou demokratickou komunitu by znamenalo nejen to, že by se země vymanila z ruského vlivu. Ale při téměř jisté prosperitě Ukrajiny i příklad pro občany Ruska, že tento společenský systém je mnohem perspektivnější než diktátorství prezentované Putinem.

Zkoušel i mírové cesty, jak tuto „západní hrozbu“ eliminovat?

Všechny předešlé pokusy o odvrácení této „hrozby“ selhaly. Stejně jako vyřešení stavu v separatistických republikách, na jejichž území se životní podmínky k lepšímu nezměnily. Celý minulý rok Rusko pořádalo provokativní manévry podél ukrajinských hranic s nulovým výsledkem. Proto se Putin uchýlil k absolutně neospravedlnitelnému kroku.

Occupiers bombing the private sector in #Sumy. pic.twitter.com/gVEwGaQiNa

— NEXTA (@nexta_tv) February 26, 2022

Mělo NATO zasáhnout?

NATO mělo zasáhnout tím, že mělo mnohem výrazněji pomáhat Ukrajině v reorganizaci armády a jejímu vyzbrojování. Tam jsme selhali a nechali Ukrajinu osamocenou a slabou. Teprve teď vidíme, že jsme se zmýlili. Je pravděpodobně příliš pozdě.

Pozdě na co…?

I kdyby se podařilo válku zastavit, už po těchto třech dnech po ní zůstane mnoho zmařených lidských životů a obrovské materiální ztráty.

A přímý vstup sil NATO do tohoto konfliktu, je něco takového myslitelné?

To možné není. Pak by se totiž nejednalo o konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem, jako jadernou mocností, a NATO, coby aliancí vlastnící v ozbrojených silách USA, Velké Británie a Francie taktéž jaderné zbraně. V takovém konfliktu by se navíc dříve či později začala angažovat i Čína, tedy další jaderná velmoc.

Jaké by byly důsledky?

Katastrofální. Proto je nutné, abychom postupovali razantně, ale s chladnou hlavou. Ačkoliv bych nechtěl negovat mé předešlé stanovisko, i Ukrajina musí hledat schůdná řešení.

Myslíte tím, aby Ukrajina Rusku ustupovala?

To vůbec ne. Ale i v případě realizace Minsku II (dojednaný klid zbraní z února 2015, pozn. red.) bylo možné udělat více. I když vím, že by to bylo velmi složité. Ovšem Putin by ztratil jeden z podstatných argumentů pro ospravedlnění své agrese.

Některé zprávy z Ukrajiny hovoří o možných mírových jednáních, je to reálné?

Zatím to jsou jen první náznaky k zastavení války a návratu k jednacímu stolu. Pokud bude ale Rusko trvat na dobře známých nesplnitelných podmínkách, nemůže takové jednání dospět ke zdárnému výsledku.

Článek Generál Šedivý: Selhali jsme, NATO mělo Ukrajině pomáhat dříve se nejdříve objevil na Události247.cz.

Schyluje se na rusko-ukrajinské hranici k ozbrojenému konfliktu?

Zatím se jedná o demonstraci sil k podpoře ruských nesplnitelných požadavků. Obecně je známý postoj Severoatlantické aliance i k tzv. červené linii. Tedy to, že se Ukrajina nestane členem NATO.

Ruské požadavky jsou ale jasné…

V poslední době jsou ústy náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova postoje Ruska striktně prezentovány tak, že neexistuje žádná jiná možnost, než že se Ukrajina nestane členem NATO. Dokonce i vliv NATO na Ukrajinu je považován za nepřijatelný.

Rusko má zjevně v úmyslu provádět aktivity, které donutí Ukrajinu masivně investovat do své obrany. V budoucnu může dojít k pohraničním konfliktům, pravděpodobnější jsou v prostoru separatistických republik na východě Ukrajiny. Ale rozsáhlý útok na Ukrajinu nemá v této době logické vyústění.

Proč?

Mimo jiné i proto, že doba od zahájení demonstrace vojenských schopností Ruska podél ukrajinských hranic je již příliš dlouhá na to, aby mohlo dojít k útoku, který by Ukrajinu překvapil. Také mezinárodní společenství je v zásadě připraveno, jak reagovat na takový útok. Platí ale to, že Rusko půjde tak daleko, jak mu mezinárodní společenství dovolí. 

Jak se tedy Rusko bude chovat?

Bude dělat vše proto, aby narušilo vývoj ukrajinské společnosti k prosperující společnosti. Bude se snažit narušit vztahy Ukrajiny k NATO a jeho členům. Podle posledního vývoje Rusko bude i nadále upevňovat svoji pozici na území separatistických republik, což může vést až k podobným závěrům jak v Jižní Osetii nebo Abcházii.

Nesmíme zapomenout, že na ukrajinsko/moldavských hranicích existuje zvláštní útvar pod ruským vlivem – Podněstří. Dosud výrazně nepoužitou ruskou kartou je ruská národnostní menšina a prorusky laděné obyvatelstvo.

Podle vás Rusko tuto kartu použije?

Za signál, že ji chce použít, je návrat proruského exprezidenta Janukoviče na Ukrajinu. Dění kolem něho může iniciovat politickou krizi uvnitř Ukrajiny. Rusko ukázalo i jinou zbraň, a tou je kybernetický útok, který v nedávné době na území Ukrajiny provedlo.

Navíc stále může Ukrajinu poškozovat omezováním transportu plynu a ropy přes ukrajinské území, čímž by se ztížilo nejenom zásobování této země energetickými surovinami, ale i příjem Ukrajiny za tranzit surovin do Střední a Západní Evropy.

Ozbrojený konflikt jste sice odmítl, přesto – nehrozí ani za extrémních podmínek?

NATO již několikrát deklarovalo, že Ukrajina není členem Severoatlantické aliance. Tedy nelze předpokládat, že by se NATO přímo angažovalo k obraně Ukrajiny. NATO učinilo některé zásadní rozhodnutí k ochraně svých členů na východním křídle. Za problematické prostory z tohoto hlediska lze považovat oblast Pobaltských republik nebo prostor Severního ledového oceánu

Čistě hypoteticky – pokud by se Putinovi podařil plán s Ukrajinou, co může dále následovat?

Všichni jsme přesvědčeni, že tento scénář nenastane. I přes značnou sílu ruské armády je zřejmé, že Rusko nemá takový potenciál, aby na jedné straně vojensky Ukrajinu ovládlo, na straně druhé, aby bylo schopno odolávat bez následků masivní odpovědi NATO a EU. Především se bavíme o politických, diplomatických a ekonomických nástrojích. 

Článek Bývalý náčelník Generálního štábu Šedivý: Rusko nemá potenciál, aby Ukrajinu ovládlo. Podle něj se bude Rusko snažit narušit ukrajinskou prosperitu se nejdříve objevil na Události247.cz.