Diplomaté věří, že dokážou najít shodu

Německo je největším unijním dovozcem tohoto ruského paliva a podle Českých novin ještě nedávno odmítalo o úplném embargu mluvit. V úterý však agentura DPA napsala, že německý ministr hospodářství Robert Habeck zákaz podporuje. Zatím tedy není jasné, jak a jestli se problém podaří vyřešit. Diplomaté ale prý věří, že mohou dosáhnout kompromisu.

Podle německé skupiny dovozců uhlí by země měla být schopna do nadcházející zimní sezóny najít alternativy k černému uhlí z Ruska. Podle diplomatů vznesly ve středu zejména přímořské země také otázky týkající se zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Debata se stočila také k zákazu účasti ruských firem na veřejných zakázkách v Evropské unie. Na ostatních částech balíku se země shodují.

Spojené státy uvalily nové sankce

Podle politologa Pavla Havlíčka se v první vlně jednání nepodařilo přijetí sankcí uzavřít právě kvůli rozdílným pohledům na to, jak mají vypadat a jak daleko jít v reakci na chování na Ukrajině podle záběrů, které přišly z Buči a dalších míst na severu země. „Ten postoj toho tvrdého jádra reprezentovaného Litvou a Polskem i Českou republikou, tak bylo odříznout se od energetických surovin Ruské federace, tedy ropy, zemního plynu a dalších. Postoj zemí, jako Německo, Rakousko nebo i Maďarsko, byl ale odlišný,“ uvedl pro Události247.

Evropská unie sice musí o dalších sankcích proti Rusku ještě jednat, ale Spojené státy už nové sankce uvalily. Administrativa prezidenta Bidena ve středu oznámila úplnou blokádu ruských bank Sberbank a Alfa Bank. Británie zmrazila aktiva ruské instituce Sberbank a Moskevské kreditní banky. Oznámila také, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Sankce uvalila i na dalších osm oligarchů.

Článek Státy EU se nedokázaly shodnout na nových sankcích proti Rusku. Jejich pátý balík navrhla Evropská komise se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hrozí Putinovi nějaké nebezpečí?

Část této elity by jako Putinova nástupce ráda viděla šéfa ruské tajné služby Federální služba bezpečnosti Alexandra Bortnikova. To by také mohl být jeden z důvodů, proč se právě tento člověk stal ruskému prezidentovi trnem v oku. Oficiálním důvodem jeho pádu měly být fatální chybné výpočty ve válce proti Ukrajině. Jak připomínají Novinky, právě Bortnikov a jeho lidé byli zodpovědní za analýzu postojů ukrajinského obyvatelstva a kapacitu ukrajinské armády.

Ruské ozbrojené složky totiž nebyly na tak velký odpor připraveny a předpokládaly, že budou v zemi postupovat mnohem rychlejším tempem. Podle hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny se Bortnikov a někteří další vlivní zástupci ruské elity snaží přijít na to, jak Putina zbavit moci. Ve hře je prý také otrava, náhlá nemoc nebo jakákoli jiná „náhoda“.

Kandidátem na prezidenta by mohl být také Šojgu

To, že plány na svržení ruského prezidenta jsou stále otevřené, Událostem247 potvrdil Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. „Jestli se to ale stane, to dnes samozřejmě nevíme. Tato válka je nepopulární nejen u části ruské společnosti, ale i u představitelů režimu, kteří se bojí o své postavení. Je spousta lidí, kteří kvůli tomu přišli o své majetky. Toto je ta část lidí, kteří mají na Vladimira Putina spadeno. Mohou to být také lidé, kteří jsou spojeni s diplomatickým aparátem.“

Lidí, kteří by teoreticky mohli myslet na to, aby Putin nebyl dál prezidentem, je celá řada. „Jestli se to stane a zda se někdo odhodlá palácový převrat zrealizovat, to je další věc. Cirkuluje celá řada jmen. Je to pan Bortnikov, šéf tajné služby, které prezident Putin nejvíce důvěřuje, je to určitě i ministr obrany Šojgu, nebo ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Podle mě je ta operace s Bortnikovem spíše informačního charakteru a je to spíš pobídka ať už ze strany Ukrajinců nebo nepřátel Vladimíra Putina rozehrát tuto hru,“ dodal Havlíček.

Článek Ukrajinská rozvědka tvrdí, že ruské elity chtějí svrhnout Vladimira Putina. Údajně za něj už mají i náhradu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Splnila podle vás úterní zahraniční cesta na Ukrajinu svůj účel?

Myslím si, že ano. První rovina je symbolická tím, že se Evropa v boji za svobodu fyzicky postavila po bok Ukrajiny proti ruské agresi. Museli taky překonat strach a bezpečnostní obavy, protože Kyjev je ostřelován. Ze strany Ukrajiny je to velmi ceněno. Význam cesty spočíval také v taktické úrovni. Došlo k bezprostřední výměně informací a účastníci cesty viděli, jak to v Kyjevě opravdu vypadá, o čemž budou informovat Evropskou unii.

Je podle vás Ukrajina nyní zase o kousek blíže vstupu do Evropské unie?

Když prezident Zelenskyj přišel s plánem požádat o členství, tak to všechny země podpořily. Všechny tři státy, které na Ukrajinu odjely, tento krok podporují. To, že nyní tato delegace do země odjela, je v tomto směru hodně symbolické.

Najdou se však i kritici cesty. Jendou z nich je slovenská herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová, podle níž účastníci vystavili nebezpečí ukrajinského prezidenta. Představovala podle vás výprava nějaké riziko?

Myslím, že ano. Je třeba vidět nějakou bezpečnostní úroveň, ale asi bych ji nepřeceňoval. Schůzka se uskutečnila v nějakém bezpečném formátu a do posledních chvil se o ní nemluvilo. Všechny státy udělaly maximum pro to, aby informace byly co nejvíce chráněny a aby se tak předešlo nějaké eskalaci provokací z ruské strany, což bylo velmi důležité.

Jednalo se o první návštěvu Ukrajiny takto vysoce postavených zahraničních činitelů od začátku konfliktu. Mohou je následovat další?

Myslím, že mohou. Nicméně ten klíčový psychologický efekt byl předán a možná teď už nebude taková potřeba, aby byla vykonána další mise. Bylo by symbolické, kdyby na Ukrajinu jelo francouzské předsednictví Evropské unie, předseda Evropské rady Charles Michel nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, ovšem teď je třeba konat jinde – mezi členskými státy Evropské unie. Je třeba udržovat sankce proti Rusku a podporovat Ukrajinu. Další návštěvy jsou otevřené, ale domnívám se, že vše hlavní teď bylo splněno a předáno.

Prezident Zelenskyj řekl, že Ukrajina je nyní přesvědčena, že s takovými přáteli dokáže vyhrát a že těmto zemím v otázkách bezpečnosti důvěřuje. Dodala návštěva Ukrajině sebevědomí?

Ještě v první polovině února se z Kyjeva stáhla řada diplomatů, z Ukrajiny odešlo hodně lidí. To, že teď přijedou evropští lídři, ukážou se, nebojí se a chtějí jednat s legitimní vládou v Kyjevě, je pro Ukrajinu veliké povzbuzení. Jsou s tím spojena rizika, o to více to ale oceňují.

Premiéři Česka, Polska a Slovinska jednali s ukrajinským prezidentem o humanitární pomoci, o dodávkách zbraní či sankcích proti Rusku. Co tedy nyní můžeme čekat?

Lídři tří zemí přijeli s konkrétními nabídkami. Všechny země Ukrajině ohromně pomáhají, jsou tady taky velmi silná gesta, prohlášení a další kroky včetně humanitární pomoci. Stejně jako podpora armády v boji za nezávislost nebo ruských sankcí. Došlo k předání nápadů, jak ruský režim dále zasáhnout.

Jak ale cestu vnímalo Rusko? Nemohou teď na nás zvýšit svůj tlak?

Myslím, že se Rusové budou ohrazovat, to ale není podstatné. České vztahy s Ruskem jsou katastrofické, my ale pevně stojíme v nejsilnějším vojenském subjektu NATO a Evropské unii. Rusko může protestovat, ale to je jediné, co jim zbude. Reálně na nás nemají žádné páky.

Článek Analytik Pavel Havlíček: Fialova návštěva Ukrajiny Česko neohrozí, Rusko na nás nemá žádné páky se nejdříve objevil na Události247.cz.

V případě nebezpečí je nutné řídit se pokyny záchranných složek

Nutno ovšem podotknout, že tento seznam z bezpečnostních důvodů neobsahuje konkrétní adresy krytů. V případě potřeby by se je lidé včas dozvěděli přímo od hasičů. Jejich mluvčí Pavla Jakoubková dodává: „Pokud je vyhlášena všeobecná varovná výstraha, tak je vždycky doplněna následnou informací, jak občané mají postupovat.“ Tuto informaci dostanou buď místním rozhlasem, televizí nebo z megafonů hasičských a policejních vozů.

V hlavním městě Praze je podle hasičů stálých úkrytů přibližně 750, jejich kapacita je zhruba 147 tisíc osob. Ve Strahovském tunelu se může schovat 15 tisíc lidí a ochranný systém metra dokáže pojmout 332 080 osob. Po opuštění krytu je pak vhodné využít respirátory nebo jinou ochranu dýchacích cest. Po příchodu do bezpečí by měl každý provést základní dekontaminaci, tedy osprchovat se a převléci si oblečení.

Podle experta jde v současné chvíli jen o „strašení“

Novinky informují o tom, že je také vhodné je mít po ruce evakuační zavazadlo s věcmi osobní potřeby, doklady a dalšími nezbytnostmi. Chybět by neměl ani nouzový balíček, ve kterém jsou trvanlivé potraviny, dostatek nápojů, zdravotnické a hygienické potřeby na několik dnů, léky, rádio nebo svítilna. Vhodné je také domluvit s rodinnými příslušníky na náhradním způsobu komunikace, pokud by vypadly mobilní služby. Státní úřad pro jadernou bezpečnost doporučuje řídit se pokyny složek integrovaného záchranného systému.

Na to, jestli opravdu hrozí reálné riziko, že by se do rusko-ukrajinského konfliktu zapojily jaderné zbraně, se Události247 zeptaly Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní vztahy: „V současné chvíli je to jen strašení, to, že Rusko takovou zbraň má a může jí vyhrožovat, protože v tomto ohledu má výhodu nad Ukrajinou, která se svého jaderného arzenálu vzdala v roce 1994. Nemyslím, si, že bychom teď byli blízko jaderné válce, ani nějakému útoku ruských sil.“

Podle Havlíčka nejsme ani v situaci studené války. „Nejdůležitější z toho všeho je snaha strašit západní společenství, aby přestalo poskytovat Ukrajině zbraně a vojenské vybavení, protože ten signál vlastně přišel až potom, když západní země ohlásily ty rozsáhlé ekonomické sankce. Potom Putin řekl, že zvyšuje stupeň bojové připravenosti jaderných zbraní.“

Článek Česku jaderný útok zřejmě nehrozí. Státní úřad pro jadernou bezpečnost ale kvůli četným dotazům vydal sérii doporučení se nejdříve objevil na Události247.cz.