Volha má problémy

Gorkovskij avtomobilnyj zavod, neboli GAZ, je známý ruský výrobce osobních, nákladních a vojenských automobilů, který má na svědomí například auta značky Volha. První Volhy se začínaly vyrábět už v roce 1956 a brzy si získaly velkou popularitu. Ta ale postupem času začala klesat a ačkoli se Volha ve 21. století snažila jít s dobou, nikdy nezažila úspěch jako konkurenční značky. Výsledkem bylo ukončení výroby v roce 2010 a na vozy značky Volha se pak na dlouho zapomnělo.

Vše se změnilo v roce 2023, kdy se začalo mluvit o jejím vzkříšení. Rusko mělo v plánu stvořit domácí značku, jež by nahradila západní automobilky po jejich odchodu z Ruska po invazi na Ukrajinu. Ztráta čínského partnera však tento sen rozcupovala na kousky. Volha měla v Nižním Novgorodu navázat spolupráci s čínským výrobcem Changan a převzít jeho technologie. Na veletrhu Digital Industry of Industrial Russia v roce 2024 automobilka ukázala tři modely a Rusové věřili, že výroba začne ještě v roce 2024 a linky opustí 100 tisíc vozů. Podle deníku Kommersant však situace nabrala nečekaný směr.

Co bude dál

Čínský Changan o projekt ztratil zájem a odmítl pokračovat ve spolupráci. Ačkoli se z ruského trhu odcházet nechystá, tímto rozhodnutím je znovuzrození Volhy nejisté. Odborníci připomínají, že Čína jedná čistě pragmaticky. Přátelství s Moskvou je pro ni otázkou zisku, nikoli politické loajality. Pokud projekt Volha nepřinášel očekávaný ekonomický efekt, pro Číňany nemá smysl pokračovat.

Pokud Moskva chce legendární značku skutečně oživit, bude si muset najít jiného partnera z Číny – a začít celý proces úplně znovu. V praxi to znamená minimálně dvouletý odklad. A není vyloučeno, že projekt nakonec ztroskotá úplně. Ruský automobilový průmysl tak utrpěl další ránu. Nejenže se nepodařilo obnovit výrobu Volhy, ale také luxusní značka Aurus zastavila linky a další projekty zůstávají v nejistotě. Co bude dál, ukáže pouze čas.

Článek Velká automobilka v problémech. Lidé se těšili na nová auta, místo toho jim zbydou jen oči pro pláč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Něco se připravuje

Na riziko nebezpečí ze strany Ruska a Číny poukazuje také dokument, který má představovat novou bezpečnostní strategii České republiky. Aktuálně ho bude projednávat Bezpečnostní rada státu, pak bude předložen vládě, píše web Seznam Zprávy. Ke schválení má dojít do léta. I ministerstvo obrany se v této věci činí a připravuje novou obrannou strategii. Na úterním semináři Lipavský v té souvislosti připomněl, že příprava aktualizace bezpečnostní strategie země je uvedená i v programovém prohlášení vlády.

Poslední dokument totiž pochází z roku 2015, připomíná web Novinky. Kromě hrozby zdrojů nestability v něm má být podle ministra zahraničí popsáno, jaké jsou zájmy země, které je potřeba chránit. Veřejnosti má být strategie představena nicméně až poté, co ji schválí vláda. Web Seznam Zprávy uvádí, že dokument zároveň podtrhne, jak se proměňuje česká zahraniční politika. Důvodem je srovnání s minulostí, kdy exprezident Miloš Zeman usiloval o sbližování s Ruskem a Čínou. Nyní jsou tyto země bezpečnostním rizikem.

Vše jasně popsáno

Nový dokument má jednoznačně říci, že Rusko je „zásadní hrozbou pro českou bezpečnost“, popisuje web Seznam Zprávy. I Čína má být popsána v tom nejhorším světle. V nové strategii má být podle zjištění webu Seznam Zprávy uvedeno, že Peking představuje „ohrožení pro mezinárodní řád, který přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost“. I proto mají být do obrany země poslány nemalé investice.

Řehka také dobře vysvětluje, že pokud dojde na ozbrojený konflikt s Ruskem, Česko nesmí počítat, že se ho válka nedotkne. Tam budeme muset splnit své závazky k našim partnerům v @NATO stejně tak, jako by je oni museli splnit v případě napadení České republiky.@ArmadaCR

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) March 4, 2023

„Hlavním cílem naší obrany je být připraven čelit dlouhodobé válce s technologicky vyspělým nepřítelem,“ cituje web CNN Prima News Jana Jireše, který je řetditelem sekce obranné politiky strategie ministerstva obrany. Už dříve avizoval náčelník generálního štábu Karel Řehka, že Česko se musí připravit na možnou válku. Podle něj není vyloučen konflikt mezi NATO a Ruskem, píše web iRozhlas. Česko by bylo podle Řehky zapojeno od první chvíle.

Článek Ministr zahraničí Lipavský varoval: Česko není v bezpečí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva zuří

„Vnímáme toto rozhodnutí jako extrémně nepřátelský krok Londýna, jehož cílem je dále pumpovat zbraně na Ukrajinu a který povede k vážnému vyostření situace,“ cituje web Plus Jeden Deň z vyjádření ministerstva zahraničních věcí. Následně mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že to bude „vyžadovat odpovídají reakci armády“. Potvrdil také, že Putin na zprávu reagoval „zcela negativně“. Web Plus Jeden Deň připomíná, že řízené střely Storm Shadow mohou být odpalovány i v extrémních podmínkách, kvůli čemuž mají Rusové důvod k obavám.

I proto chrlí Moskva na Velkou Británii jednu výhrůžku za druhou. „Británie je evidentně ochotna překračovat jakékoli hranice a přenést konflikt na podstatně novou úroveň, pokud jde o ničení a ztráty na životech,“ cituje web Plus Jeden Deň z vyjádření Moskvy. Rusko proto hodlá „podniknout všechna potřebná opatření k neutralizování hrozeb“. Putin si je evidentně moc dobře vědom přesily, kterou představuje západní podpora Ukrajiny. Vystupování šéfa Kremlu proti Londýnu je však na hraně.

Putin by měl být Británii vděčný za svůj život

Web Express připomíná, že v minulosti mělo dojít k atentátu na ruskou hlavu státu. Konkrétně při jeho návštěvě Británie v roce 2003. Tamní tajné služby však takový útok nedopustily a atentátníky včas zastavily. Na tento dobrý čin ze strany Britů už ale zřejmě Putin zapomněl a nyní považuje Londýn za svého nepřítele. Vztahy obou zemí jsou vyostřené především kvůli válce na Ukrajině. NATO dokonce varuje, že britská pomoc může vyvolat konflikt světových rozměrů.

Web Express píše, že Severoatlantická aliance se obává toho, že nové zbraně dodané Londýnem mohou zasáhnout i cíle v Rusku, a to díky schopnosti střel Storm Shadow letět až 250 kilometrů daleko. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nicméně vyloučil, že rakety dlouhého doletu budou použity na Rusko, připomíná web Express. Přesto není žádná varianta vyloučena a obavy NATO kvůli možnému vyhrocení situace jsou na místě. Rusko totiž může použít odvetné opatření třeba ve formě „superzbraní“, informuje web Express.

Článek Rusko rozzuřila britská dodávka zbraní na Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šlo i o určitou symboliku

Součástí dohody byla také opatření zaměřená na „budování důvěry, transparentnosti a spolupráce mezi členskými státy“, uvádí dále web Čas. Vypovězením ze strany Ruska je jasné, že už nemá zájem o jakoukoli dohodu v této oblasti. Tento krok se nicméně dal očekávat. A to nejen kvůli válce na Ukrajině. Rusko už v roce 2015 oznámilo, že se nebude zúčastňovat zasednutí společné komise o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Svou účast na smlouvě CFE pozastavila Moskva už v roce 2007, uvádí web Čas.

Rusko svůj krok ospravedlňovalo tím, že smlouva stejně neplatí. Moskva se odvolává na to, že bývalé sovětské republiky, tedy Estonsko Lotyšsko a Litva, dále bývalé krajiny Varšavské smlouvy vstoupily do NATO. Tím mělo dojít k porušení cílu o vyvážení konvenčních sil na starém kontinentu. Web Čas připomíná, že smlouva CFE zahrnuje omezení v pěti kategoriích zbraní a techniky. Jde o tanky, bojová obrněná vozidla, dělostřelectví s kalibrem více jak 100 milimetrů, bojová letadla a útočné vrtulníky.

Další rozhodnutí ruského prezidenta

Putin ve středu nejen tuto smlouvu vypověděl, ale také jmenoval svého zástupce při projednávání vypovězení smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě v ruském parlamentu. Stal se jím náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabko, píše agentura TASS. Krok ruského prezidenta nemusí být jen symbolický a může předznamenávat další fázi války. Už dlouho se spekuluje o tom, že se Rusko nezastaví jen na Ukrajině. Možné zesílení bojů naznačuje i další rozhodnutí šéfa Kremlu.

Web Euro Zprávy píše, že ruská hlava státu podepsala ve středu také dekret, kterým povolala armádní rezervy k pravidelnému výcviku. Je tak jasné, že profesionálních vojáků má ruská armáda kvůli velkým ztrátám v bojích nedostatek. I britské tajné služby upozornily, že při úterní vojenské přehlídce se na Rudém náměstí místo profesionálů objevili hlavně příslušníci polovojenských jednotek či kadeti, dodává web Euro Zprávy.

Článek Putin chce vypovědět smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce neberou konce

„Pokud jsou zprávy o sankcích pravdivé, pak může evropská strana vážně poškodit vztahy s Čínou a zhoršit rozdělení a konfrontaci ve světě,“ cituje RIA Novosti ministra Wanga. Na navrhovaném seznamu je celkem sedm čínských firem. Dvě jsou z pevninské Číny a pět z Hongkongu, píše web Financial Times. Nejméně jedna z těchto zemí už čelí sankcím také ve Spojených státech.

Peking Evropskou unii varoval, „aby se nevydala špatnou cestou, jinak bude Čína nucená rozhodně a pevně chránit svá legitimní práva a zájmy,“ píše dále Financial Times. Firmy mají Rusku dodávat vybavení, které mu pomáhá ve výrobě zbraní a další vojenské techniky. Peking toto tvrzení důrazně odmítá. Evropská komise se k věci odmítla vyjádřit, dodává TN. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu EU přijala deset balíčků protiruských sankcí s cílem Moskvě válečné snahy ztížit, dodává web iDnes.

Je potřeba to brát s nadhledem, říká expert

„To vyjádření čínského ministra zahraničních věcí je nutné brát s rezervou. Je potřeba počkat, co Evropská unie stanoví jako sankce vůči Číně a čínské ekonomice. V současné době není jasné, čeho by se tyto sankce měly týkat. V aktuální globální ekonomice je závislost na Číně tak velká, že tyto sankce budou mít určitá omezení a budou se vztahovat k určitým oblastem, které by neměly ohrozit ekonomický a politický chod v Evropě,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Čína uvaluje formální sankce, když je v defenzivě. Například v reakci na obchodní válku bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo návštěvu vysokých amerických představitelů na Tchaj-wanu. Psal o tom web DW. Když Nancy Pelosiová navštívila v roce 2022 Tchaj-wan, čínská celní správa pozastavila dovoz více než 2 000 potravinářských výrobků z ostrova, dále také vývoz přírodního písku nezbytného pro Tchaj-wan, dodává web.

Článek Čína se už pustila i do EU: Pokud na nás uvalíte další sankce, vypukne válka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výrazné urychlení

Místo pěti let budou čekat migranti na ruský pas jen půl roku až rok. To není nicméně jediná výhoda, kterou mohou nástupem do ruské armády získat. Podle Londýna Rusové slibují migrantům také vysoké náborové odměny a plat. Na vlastní kůži to pocítil i Tádžik Foziljon Umarov, který v Rusku pracuje jako zedník, a proto nedávno požádal o prodloužení končícího povolení k pobytu. Na úřadě se při odevzdání dokumentů v Nižněnovogrodské oblasti setkal s nabídkou vstupu do ruské armády, informuje Český rozhlas.

Úřednice mu sdělila, že pokud nastoupí do armády, již nebude muset žádat o povolení k pobytu, naopak bude dostávat 3 tisíce dolarů měsíčně a po půl roce získá ruský pas. Foziljon se rozhodl lákavou nabídku odmítnout. „Na Ukrajinu nepůjdu za žádnou cenu. Není to moje válka,“ cituje tádžického zedníka žijícího v Rusku Český Rozhlas. Web Plus Jeden Deň připomíná, že Rusové se snaží za každou cenu splnit svůj cíl, aby na Ukrajině na jejich straně bojovalo 400 tisíc dobrovolníků. To má oddálit další nepopulární mobilizaci.

Dochází i na vydírání

Nejen lákavými nabídkami se snaží Moskva získat nové bojovníky. Rádio Svobodná Evropa informuje ve své reportáži, že migrantům v Rusku je také vyhrožováno. Pokud nevstoupí do armády, mají být deportováni ze země, a to minimálně na 5 let. Není proto překvapivé, že mnoho z nich ze strachu svolí. Představa návratu do Tádžikistánu bez peněz a práce je pro ně příliš skličující, protože v jejich domovské zemi panuje vysoká nezaměstnanost. Odchod na ukrajinskou frontu nicméně pro většinu z nich končí ještě hůře.

Obhájce práv migrantů Jurabek Amonov uvedl, že téměř každý, kdo odjel na Ukrajinu bojovat v naději na získání ruského pasu, zemřel, informuje Český rozhlas. Nejen tyto případy ukazují, jak zoufale se snaží Rusko získat pro válku na Ukrajině bojovníky. Události247 psaly minulý týden také o nařízení, které nutí ruské firmy přesvědčovat své zaměstnance k uzavření smlouvy s armádou. Zřejmě už nemá Moskva po více než 14 měsících války, kde brát.

Článek Další Putinova taktika: Do války se nově zapojí i migranti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oficiálně Rusové mobilizováni nejsou

Nábor do ruské armády probíhá tajně už dlouhou dobu. Jak Události247 psaly v březnu, povolávací rozkazy už měli dostat například obyvatelé Voroněžské oblasti. Je jasné, že Kreml nechce přistupovat k oficiální mobilizaci, protože je velmi nepopulární. Naposledy vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin částečnou mobilizaci v září loňského roku, v důsledku čehož ze země utekly statisíce lidí. Ztráty, které Rusko na Ukrajině zažívá, nicméně někde kompenzovat musí. Úbytek vojáků na frontě je totiž obrovský a Rusko je tak nejspíš už na pokraji zoufalství.

Jen od listopadu měla ruská armáda na bojišti přijít podle odhadu Bílého domu o 100 tisíc členů, píše web iRozhlas. Z toho 20 tisíc mužů přišlo o život. Celkový počet zabitých či zraněných ruských vojáků odhaduje Západ na více než 200 tisíc, dodává server iRozhlas. To je obrovský zásah i pro velkou ruskou armádu a zpráva o náboru ve firmách je tak logickým vyústěním. Šéf Kremlu se navíc snaží proces urychlit i jinak. V dubnu podepsal zákon, který úřadům dovoluje vydávat také elektronická oznámení brancům, připomíná web Onet.

Obavy mezi Rusy kvůli mobilizaci narůstají

O dalším kole se mluví už mnoho měsíců. Spekulace zesílily i poté, co vyšlo najevo, že ruská armáda rozesílá mužům předvolání, aby se dostavili do armádních kanceláří. Oficiálně má být důvodem nutnost aktualizace osobních údajů, reálně jde však o náborovou kampaň, píše web iDnes. Experti odhadují, že je jen otázkou času, kdy se dobrovolné přihlašování do armády změní v povinné. Nábory, které aktuálně probíhají minimálně v petrohradských firmách, kde firmy musí do války povinně posílat i své zaměstnance, tuto tezi potvrzují.

Ani to však zřejmě nestačí, protože ruské ministerstvo obrany zahájilo také nábor vězňů, informuje web Novinky. Podle šéfky nadace Sedentary Russia Olgy Romanovové bylo jen za duben do války na Ukrajině z ruských kolonií mobilizováno zhruba 10 tisíc vězňů. Některé z nic má ruská armáda poskytovat i Wagnerově skupině, dodávají Novinky. Žoldnéřská skupina verbovala vězně už v minulosti a za Wagnerovce proto bojoval například vrah Dmitrij Karyagin, jak psaly Události247 v lednu.

Článek Rusko na pokraji zoufalství: Firmy budou do války povinně posílat i své zaměstnance se nejdříve objevil na Události247.cz.

Strach je očividný

Vedení Belgorodu přiznalo, že nechce „nepřítele provokovat velkým nahromaděním techniky a vojáků“, uvádí dále server iDnes. V tomto případě je to i pochopitelné, protože město je těsně u hranic s Ukrajinou. Bojí se ale evidentně také vzdálenější města. Poprvé v historii poválečného SSSR se nebude akce ke Dni vítězství konat v Brjansku, Krasnodaru či v Soči. Úřady navíc tento krok nijak nevysvětlily. Omezení se dotknou i samotné Moskvy.

Web Seznam Zprávy informuje, že se letos neuskuteční oblíbený průvod Nesmrtelného pluku, během kterého ulicemi chodí lidé s fotografiemi svých blízkých, kteří bojovali ve druhé světové válce. Památku obětí mají Rusové podle úřadů letos uctít jinak. Jako radu úřady uvedly dát snímky zemřelých válečných veteránů do oken, připnout si je na klopu, případně je sdílet na sociálních sítích, píše web Seznam Zprávy. Ještě loni přitom šel v průvodu sám ruský prezident Vladimir Putin s fotografií svého otce.

Vše jinak nejen kvůli bezpečnosti

Průvod je možná podle některých odborníků zrušen také proto, aby lidé nepřišli s fotografiemi padlých na Ukrajině. To by mohlo ukázat rozsah ruských ztrát ve válce, uvádí web Seznam Zprávy. Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí nicméně bude, i když ji také budou provázet změny oproti předchozím letem. Oficiálně kvůli bezpečnosti. Na možnost útoku na Moskvu v Den vítězství upozornily Události247 již minulý týden.

Ve hře je útok dronem. Tuto teorii podpořil i středeční incident, kdy byl na Kreml cizí bezpilotní letoun vyslán. Z činu viní Rusko Ukrajinu a Moskva dokonce sousední zemi obvinila z pokusu o atentát na Putina, píše web Seznam Zprávy. Zřejmě i proto nakonec mají být oslavy na moskevském náměstí o poznání menší než v minulosti. Web iDnes píše, že bude k vidění nejen menší množství armádní techniky, ale půjde také o starší stroje, protože ty nové jsou potřebné na ukrajinské frontě.

Článek Putinovo Rusko je v paralýze: Lidé mají strach oslavit Den vítězství se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenskyj spojitost s útokem odmítl

Ropná rafinérie v Krasnodarském kraji na jihu Ruska hlásí, že část jejího areálu začala hořet v důsledku dronového útoku, píší České noviny. Podle agentury TASS se podařilo požár zvládnout. Ukrajinský prezident Zelenskyj odmítl, že by za útokem stála Ukrajina, informují dále České noviny. Bývalý ruský prezident Medveděv kvůli útoku vyzval k Zelenského likvidaci. Podle odborníků ale Kyjev za útokem skutečně stát nemusí, mohlo jít o akci naplánovanou samotným Kremlem, doplňuje server TN.

Tento incident zvyšuje napětí mezi Ruskem a USA. Diplomatické vztahy jsou kvůli válce na Ukrajině navíc dlouhodobě vyhrocené. Situace je velmi napjatá a vyvolává obavy o možnou eskalaci konfliktu, dodává CNN Prima News.

Důkazů zatím není dostatek

K takovým obviněním je třeba přistupovat obezřetně a zvažovat dostupné důkazy. Zatímco vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou napjaté, z dostupných informací zatím není možné jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit obvinění z útoku na Kreml.

Článek Poslední útok na Rusko vyvolal mezi Kremlem a USA napětí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zvýšily se i sazby za jiné trestné činy

Za sabotáž je například možné dostat až 20 let odnětí svobody. Za tento čin přitom mohou být v Rusku souzeni třeba odpůrci války na Ukrajině, kteří podpálili budovy patřící armádě či poškodili železniční tratě, aby tím zabránili přepravě výzbroje, popisuje web Plus Jeden Deň. Zvýšil se také trest za tzv. mezinárodní terorismus, u kterého nově hrozí 12 let vězení místo dosavadních 10. Doživotí tak bude nově hrozit za různé druhy neposlušnosti, které si lidé k režimu dovolí a jediné slovo tak může stát Rusy svobodu.

Navíc se nezvýšila jen maximální sazba, ale i minimální. Ta stoupla u činu označovaného jako mezinárodní terorismus z 5 na 7 let. Ruský prezident posvětil také další možná stíhání. „Kromě toho zákon zavádí do trestního zákoníku odpovědnost za pomoc při výkonu rozhodnutí mezinárodních organizací, jichž Rusko není účastníkem, nebo cizích státních orgánů. Takovou organizací může být například Mezinárodní trestní soud,“ cituje web iRozhlas ze zprávy mezinárodní agentury Interfax.

Trest za pomoc mezinárodním organizacím není malý

Nově za tento čin bude v Rusku hrozit až 5 let vězení, případně pokuta až milion rublů (přes 267 tisíc korun). Vztahovat se takový trest může třeba na situaci, kdy někdo bude napomáhat například Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu, který Moskva neuznává. Tato instituce přitom v březnu vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.

V kontextu nových trestů není divu, že velká část Rusů se bojí říct na veřejnosti svůj názor. Potvrdil to také Roman žijící v Moskvě, o kterém Události247 psaly v pátek. Podle něj se málokdo odhodlá promluvit otevřeně. Rusové někdy žijí v paranoidní představě, že jsou sledováni na pracovišti i ve škole. Často to také může být pravda, protože režim se dlouhodobě snaží nepohodlné lidi umlčovat.

Rusové navíc pod hrozbou trestního stíhání nesmí v souvislosti s děním na Ukrajině používat slova jako válka, invaze či útok. „Je dobré být v Rusku apolitický, protože je to pro vás méně stresující. Můžete skončit ve vězení, pokud si myslíte opak,“ uvedl Roman pro web Express.

Článek Doživotí za neposlušnost: Putin nově zařídil, že jediné slovo bude stát Rusy svobodu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Velmoci posílají jasný signál

„Budeme se aktivně zasazovat o spolupráci ve vymáhání námořního práva, spojíme síly při budování námořní komunity a vynaložíme veškeré úsilí, aby to bylo prospěšné komplexnímu strategickému partnerství v nové éře spolupráce mezi Čínou a Ruskem,“ cituje ze společného memoranda obou velmocí web TN. Nešlo však o dohodu, která by se objevila znenadání. Předběžné črty dokumentu už dříve vyjednaly hlavy obou zemí. Si Ťin-pching v březnu navštívil Putina v Moskvě.

Společné notování Číny a Ruska navíc není žádnou novinkou. Web TN připomíná, že už loni oba státnici podepsali prohlášení, které mluvilo o „partnerství bez hranic“. Výhodu z nové dohody má mít hlavně Čína, která posílí svou pozici v Arktidě. Naopak Rusko podle odborníků dává tímto postupem najevo, že na zajištění bezpečnosti v Severním ledovém oceánu nestačí, uvádí web TN. Není se čemu divit. Kromě Finska požádalo o vstup do NATO také Švédsko. Obě země se vzdaly své neutrality v reakci na válku na Ukrajině.

Záměry Číny jsou přitom dlouhodobě nejasné. Vedle spolupráce s Ruskem také udržuje kontakty se západními zeměmi. Kromě toho podniká kroky k tomu, aby válčící země začaly jednat o míru. O jejím únorovém mírovém plánu psaly Události247. Ve středu pak čínský prezident při telefonickém hovoru vyzval Volodymyra Zelenského, aby s Moskvou zahájil mírová jednání, píše web iDnes. To je totiž podle Číny jediné východisko z celého konfliktu. Očividně však ani hovor se Zelenským nic neznamená a Čína nadále rozvíjí svoji spolupráci s Ruskem.

Ruská invaze trvá už více než 14 měsíců

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že se boje blíží ke konci. Naopak, očekává se velká ukrajinská protiofenziva. S útoky nepřestává ani Rusko, které v pátek podniklo raketový útok ve městě Umaň ve střední Ukrajině, informuje web Plus Jeden Deň. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského si ruský útok vyžádal životy 23 lidí, včetně 4 dětí. „Jen absolutní zlo může rozpoutat takový teror vůči Ukrajině,“ cituje slova ukrajinské hlavy státu web Plus Jeden Deň.

Pátek byl tragický nejen ve městě Umaň. Raketové bombardování zasáhlo také město Dnipro, kde kvůli tomu zemřela mladá žena a její tříleté dítě. Zelenskyj v souvislosti s dalšími ruskými útoky apeloval na Západ, aby dodal víc zbraní, kterými se Ukrajina bude moci bránit. „Protivzdušná obrana, moderní letectví, bez kterého není možná účinná protivzdušná obrana, dělostřelectvo, obrněná vozidla. Všechno to, co je potřebné na zajištění bezpečnosti našich měst, našich vesnic, ve vnitrozemí i na frontové linii,“ cituje dále Zelenského web Plus Jeden Deň.

Článek Hovor se Zelenským zřejmě nic neznamená. Čína si opět notuje s Putinovým Ruskem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejde o ledajaký svátek

Moskva si 9. května připomíná vítězství na nacistickým Německem ve druhé světové válce. Kyjev může mít zájem zničit celé oslavy. A právě zmiňovaný dron by mohl být dobrým prostředkem, čehož si je Rusko vědomo. I proto měly uniknout dokumenty, které popisují, co se bude dít, když během přehlídky bude detekován bezpilotní letoun, informuje web Newsweek. V té chvíli by byla ihned informována ruská bezpečnostní služba FSB a došlo by k požadavku „na povolení k potlačení dronu“.

Není divu, že se Rusové na tuto možnost připravují. Hrozba je reálná. Web Newsweek připomíná, že Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra, sdílel video z moskevského Rudého náměstí z ptačí perspektivy a naznačil, že 9. května se tam může něco odehrát. Ve svém příspěvku také ukrajinský představitel připomněl, že Rusko v obavách uzavřelo na několik dní náměstí v hlavním městě. „Ale je tu ještě jedna věc, drony padají z nebe. Fyzické uzavření náměstí před tím nechrání,“ cituje jeho slova web Newsweek.

Kreml má zřejmě nahnáno

Pronikání bezpilotních letounů na ruské území přiznávají i ruská média. Tento týden uvedly, že v Moskevské oblasti byly nalezeny tři drony s kamerami. Někteří Ukrajinci neváhají lidi k takovým činům motivovat. Ukrajinský podnikatel Volodymyr Jacenko vyhlásil soutěž pro výrobce dronů s tím, že tomu, který dokáže se svým dronem přistát 9. května na Rudém náměstí dá 20 milionů hřiven (11,59 milionu korun), informuje web iDnes.

Na Den vítězství se neuskuteční v ruské metropoli jen vojenská přehlídka, ale proběhne také projev ruského prezidenta Vladimira Putina. Oslav se zúčastní i další významní ruští představitelé. Naopak zahraniční zástupci budou velmi v omezeném počtu. Letos přijede pouze kyrgyzský prezident Sadyr Žaparov. Důvodem jeho cesty do Moskvy nicméně není pouze vojenská přehlídka, ale také plánované jednání s šéfem Kremlu, uvádí web iDnes.

Článek Ve hře je útok na Moskvu: Ukrajinci v nových dokumentech ukázali, že chtějí zaútočit v Den vítězství se nejdříve objevil na Události247.cz.

Oficiálně nadále většina lidí Putinovi fandí

Nejpočetnější je v Rusku ale zřejmě skupina lidí, kterým je všechno jedno. Podle Romana ze svého bytu v Moskvě vidí, jak lidé dál žijí své životy bez zájmu o to, co se děje. Roman však sleduje vše a ochotně o tom vypráví zahraničním médiím. Právě kvůli tomu riskuje, protože loni ruský prezident novelizoval zákon o zahraničních agentech. Podle nové interpretace je zahraničním agentem každý, kdo je pod cizím vlivem. Vztahuje se to i na rozhovory se zahraničním tiskem, za což hrozí 15 let vězení, popisuje web Express.

I proto je Roman jeden z mála, který prozrazuje, jaký je život v Rusku. Ostatní se bojí. Lidé běžně mají pocit, že je někdo sleduje na pracovišti i ve škole. Americká profesorka antropologie Nancy Riesová v té souvislosti upozorňuje, že se od lidí očekává, že budou vystupovat na podporu Moskvy. „Mnoho lidí nesouhlasí s útokem na Ukrajinu a represivní politikou v Rusku. Ale zjevné zpochybňování pozic Putinova režimu může obyčejné lidi dostat do vážných problémů,“ uvedla dále pro web Express.

I podle Romana je lepší držet se zpátky

„Je dobré být v Rusku apolitický, protože je to pro vás méně stresující. Můžete skončit ve vězení, pokud si myslíte opak,“ uvedl pro web Express. Přesto podle něj to není tak, že by ruští obyvatelé nepřemýšleli o politice. Jen se vyjadřují skrytě. Důvodem je strach z toho, co hrozí. Tento fenomén se objevil už v Sovětském svazu. „Rusové používají metafory a dvojsmysly, aby jejich zjevné názory byly skryté, a aby mohli popřít, že učinili politicky zabarvené prohlášení,“ vysvětluje Riesová pro Express. A lepší to zřejmě v Rusku nebude.

Vládní garnitura se snaží naopak zpřísňovat. Web Novinky informuje, že dolní komora parlamentu schválila návrh zákona o doživotním trestu za vlastizradu. Dosud byl maximální trest 20 let odnětí svobody. Novela zákona také přináší novou trestní odpovědnost za napomáhání výkonu rozhodnutí mezinárodních organizací, kterých se Rusko neúčastní, píše dále web Novinky. Vztahovat se to má i na Mezinárodní trestní soud v Haagu, který v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Článek Rodák z Moskvy promluvil o tom, jak vypadá život v Putinově Rusku: Strach z neznáma a paranoia, řekl se nejdříve objevil na Události247.cz.

Překážky má dělat jen Ukrajina

„Problém nespočívá v nedostatku dobrých plánů,“ cituje mluvčí ruské diplomacie web Azerbaycan24. Zacharovová také obvinila Kyjev ze selhání vyjednávání o míru loni na jaře. V té době proběhlo několik kol jednání mezi oběma stranami, ale nakonec nedošlo k výrazným posunům a od té doby veškeré dialogy zamrzly. Důvod je nasnadě. Ukrajina chtěla, aby se Rusko vzdalo všech okupovaných území, což Moskva považovala za nepřijatelné. Ruský prezident Vladimir Putin to potvrdil i letos.

Události247 v lednu informovaly, že šéf Kremlu při rozhovoru s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem uvedl, že je k dialogu s Ukrajinou otevřený, pokud příjme „novou územní realitu“. Kyjev se má podle Moskvy tedy smířit s tím, že Doněcká, Luhanská, Záporožská a Chersonská oblast patří k Ruské federaci. Ukrajina přitom už několikrát v průběhu války zopakovala, že válka neskončí, dokud ruské jednotky neopustí všechny okupované oblasti, včetně poloostrova Krym. Ten Moskva anektovala v roce 2014.

Někdo bude muset ustoupit

Velký nátlak na mírové řešení na Ukrajině začíná ze strany Číny. Prezident Si Ťin-pching ve středu proto telefonicky oslovil Zelenského a vyzval ho k jednání mezi Ruskem, píše web Plus Jeden Deň. Podle čínské hlavy státu „v jaderné válce není vítěz“. Kyjev měl být ze strany Pekingu zároveň ujištěn, že Čína je v konfliktu neutrální a jde jí hlavně o mír. Dokazovat to má i mírový plán obsahující 12 bodů, který Čína představila v únoru. Web Plus Jeden Deň nicméně připomíná, že Západ považuje Čínu za ruského spojence.

Přesto měl být rozhovor se Si Ťin-pchingem podle Zelenského „dlouhý a smysluplný“. „Věřím, že tento telefonát, stejně jako jmenování ukrajinského velvyslance pro Čínu, dodá silný impulz k rozvoji našich dvojstranných vztahů,“ cituje web Plus Jeden Deň ukrajinského prezidenta. Ukrajinská a čínská hlava státu spolu tento týden mluvily poprvé od začátku války. Po společnému rozhovoru Zelenskyj jmenoval novým velvyslancem v Číně Pavla Riabikina, což bylo oznámeno formou dekretu, dodává Plus Jeden Deň.

Článek Putina telefonát Zelenského s Čínou vytočil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podmínka veřejného šíření splněna

Podle úřadů je důvodem skutečnost, že hovory bývalého policisty byly odposlouchány a telefonáty měl poslouchat i samotný vyšetřovatel. Takové zdůvodnění Vedelův právník označil za absurdní. Ničemu to nepomohlo. Soud bývalého ruského policistu v odsoudil na sedm let vězení s odvoláním na zákon, který Kreml schválil loni jen několik dní po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Legislativa má sloužit k potlačení nesouhlasu s válkou. Vedel kromě trestu odnětí svobody nemá ani dobré pracovní vyhlídky.

Web Plus Jeden Deň píše, že soud mu také zakázal po dobu čtyř let po propuštění pracovat v orgánech činných v trestním řízení, čímž je jeho kariéra policisty zřejmě definitivě u konce. Sám Vedel v průběhu řízení uvedl, že během rozhovorů s přáteli jen sdílel informace, které získal od jiných přátel z kyjevského policejního oddělení. Podle svých slov jim důvěřoval. Web Republic World upozorňuje na další případy odsouzení v Rusku za kritiku války na Ukrajině.

Někdy jde o velmi vysoké tresty

Na začátku měsíce dostal 25 let vězení představitel politické opozice Vladimir Karam-Murzu za vlastizradu. Důvodem je jeho veřejné odsouzení konfliktu na Ukrajině. Odsouzen byl i další představitel opozice Ilja Jašin, který dostal 8 a půl roku vězení kvůli údajnému šíření nepravdivých informací o armádě. Tresty se někdy nevyhýbají ani dětem. Maša Moskaljovová nakreslila loni na jaře, když jí bylo 12 let, obrázek s ukrajinskou vlajku s nápisem Sláva Ukrajině a ruskou vlajku s textem „Ne válce, Putinovi“, píše web Novinky.

Na obrázku byla také žena držící za ruku holčičku snažící se dlaní zastavit rakety letící ze směru Ruska. Úřady to považovaly za závadné, a proto dívka skončila v dětském domově a její otec byl obviněn z diskreditace ruské armády. Souviset to mělo i s šířením příspěvku na sociálních sítích. Původně byl Moskaljov umístěn do domácího vězení, ze kterého uprchl a dopaden byl v Bělorusku. Následně mu soud uložil dva roky vězení, popisuje případ web ČT24.

Článek Kvůli telefonování si půjde Rus sednout na 7 let na tvrdo. Nelíbilo se mu totiž, co se děje na Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Před dvěma lety přišla změna

V roce 2021 vyhrála prezidentské volby proevropská kandidátka Maia Sanduová a země se začala otáčet k Rusku zády. Kritika vůči Moskvě ze strany Kišiněva navíc zesílila i kvůli válce na Ukrajině. Rusko se však v žádném případě nevzdává. Snaží se udržet svůj vliv v zemi, a to například i skrze proruské demonstrace. To potvrzuje moldavský poslanec Andrian Cheptonar. „Chápeme, že proruské síly se chovají tak, jakoby neměly co ztratit. Takže nepřestanou, dokud k tomu nebudou donuceny,“ uvedl pro web Express.

Podle něj by policie měla zjistit, kteří lidé jsou nabádáni k násilí a přijímají za to peníze. Moskva se má snažit také přivádět do Moldavska cizince, kteří se snaží rozvracet zemi. Putin proto evidentně využívá skrze své lidi všech možných prostředků. Jde často o fotbalové fanoušky. Podle poslance by jim měl být vydán zákaz vstupu do země. Kišiněv dostane ve svém úsilí i pomoc. S bojem proti ruské snaze Moldavsko destabilizovat údajně pomůže i Evropská unie.

Došlo ke schválení civilní mise

V pondělí to zpečetili šéfové ministerstev zahraničí EU. Mise v Moldavsku pomůže čelit novým zásahům do politiky a hybridním hrozbám, informuje web Express. Nejde jen o konkrétní pomoc, která potrvá dva roky, ale také o jasný signál pro Moskvu, že EU je jednoznačně na straně Moldavska. Bude to potřeba. Už 7. května má v zemi proběhnout velká proruská demonstrace. Podle zjištění webu Express prokremelské síly se prostřednictvím reklam na internetu snaží podněcovat k násilí proti vládě.

Před násilným převratem v Moldavsku už únoru varovala prezidentka Sanduová, jak píše web iRozhlas. Podle ní se snaží Moskva odstranit současnou prozápadní garnituru. Rusko taková nařčení odmítá. „Tato obvinění jsou zcela nepodložená a bez důkazů,“ cituje web iRozhlas prohlášení mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové. Putinovy ambice navíc nemusí skončit jen u Moldavska. Jak Událsoti247 psaly o víkendu, ohroženy jsou i další státy, jako Srbsko a Bosna a Hercegovina.

Článek Moldavsko se připravuje na nejhorší: Putinovi agenti tam úřadují ve velkém se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vojáci už toho mají dost

„Přišlo mi to velmi zajímavé, protože používají ruské území jako místo, odkud mohou útočit na Ukrajinu. Ale tohle se strašně nepovedlo, pokud to tedy nebyl úmyslný útok. Napadlo mě, že může jít o úmyslný útok. Už proto, že bomba dopadla na důležitou křižovatku uprostřed Bělgorodu,“ uvedl pro CNN Leighton. Někteří vojáci se tak podle něj mohou pokoušet o sabotáž.

Bývalý důstojník CIA Steve Hall si myslí, že by úmyslný útok mohl znamenat začátek vzpoury v ruské armádě. Uvedl to pro web Daily Express. Existují však i další možnosti. „Zaznamenali jsme zprávy, že Rusové se snaží získat mikročipy, kde se dá. Používají cokoli, co má čip, aby mohli vyrobit inteligentní bombu. Mohli se o to pokusit, prostě se jim to nepodařilo,“ uvedl pro web Hall. Další variantou je prostá neschopnost ruských vojáků.

Opravdu šlo zřejmě o nehodu

Podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany přiznalo, že za incidentem stojí ruské vzdušné síly. Při přeletu stíhacího bombardéru Su-34 nad Bělgorodem došlo k nouzovému uvolnění letecké munice, uvádí TASS. „I když jsou určité zprávy o tom, že vojenské a politické špičky a oligarchové se staví proti současnému kremelskému vedení, tak si myslím, že to shození pumy nebyl začátek nějaké vzpoury proti Putinovi,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

„Tady se spíš opravdu jednalo o nedopatření, ale nebude to znamenat důvod ke svržení Putinovy vlády,“ dodal expert. Na záběrech pořízených místními obyvateli je podle serveru Gazeta vidět, že na místě rušné křižovatky se vytvořila velká proluka a úlomky zeminy a vozovky se rozsypaly do vzdálenosti desítek metrů. Poškozen byl také supermarket poblíž křižovatky. Hloubka trychtýře podle očitých svědků dosahuje tří metrů, dodává web.

Článek Vzpouru proti Putinovi chystají zřejmě samotní ruští vojáci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Negativní dopad bude pokračovat dál

Loni došlo v zemi také k poklesu podnikatelské důvěry potom, co roční zisky poklesly o 12,6 procenta, uvádí server Plus Jeden Deň. Na začátku roku sice došlo k nárůst indexu podnikatelské důvěry, ale v březnu už opět došlo k poklesu. Ve výrobním sektoru byl evidován pokles o 3,3 procenta, v těžebním pak o 2,3 procenta, dodává web Plus Jeden Deň. Negativní vliv sankcí na ruské podnikatele je tedy nepopiratelný. Uvědomil si to zřejmě i ruský prezident Vladimir Putin.

Web iDnes informuje, že ve svém nejnovějším prohlášení šéf Kremlu připustil, že se západní sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně promítnout na ekonomice státu. Šlo o první prohlášení v podobném duchu ze strany ruské hlavy státu, který dosud tvrdil, že protiruské sankce nefungují. Přesto ve svém projevu z tohoto týdne Putin nevynechal příležitost vyzdvihnout i úspěchy země. Zmínil například nezaměstnanost, která dosahuje jen 3,6 procenta a vývoj inflace, která má na konci března klesnout pod čtyři procenta, uvádí web iDnes.

Velký pokles oproti jaru 2022

Před rokem dosahovala inflace více než 17 procent. Putin si zároveň uvědomuje, že Rusko nemá ani v tomto ohledu zdaleka vyhráno. „To ale neznamená, že všechny problémy jsou vyřešeny. Návrat k trajektorii růstu nás nesmí ukolébat,“ cituje šéfa Kremlu web iDnes. Přesto i západní experti přiznávají, že Rusko je vůči sankcím odolnější, než se předpokládalo. Původní odhady očekávaly, že v roce 2022 ruská ekonomika poklesne o více než 10 procent, nakonec to podle odhadu Mezinárodního měnového fondu bylo jen o 2,2 procenta.

Analytici zároveň upozorňují, že výrazněji se zhorší situace Moskvy až v dlouhodobém horizontu, uvádí web Hospodářské noviny. Události247 před pár dny také upozornily, že Rusko nemá přes sankce problémy ani s dodávkami ovoce a zeleniny, a to oproti některým západním zemím. Zatímco ve Velké Británii jsou nuceny některé obchodní řetězce zavádět přídělový systém, v Rusku mají plné regály potravin i v pohoří Ural, které se nachází 24 hodin jízdy autem od Moskvy.

Článek Sankce se na Rusku podepisují: Putinova ekonomika je v troskách. Zisky tamních firem se nadále propadají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šéf Kremlu je tvrdohlavý

Podle analytiků ISW to má dokazovat, že ruský prezident Vladimir Putin se nenechal přesvědčit, aby byly útoky na východě Ukrajiny přerušeny. Rusové na frontě jsou si přitom moc dobře vědomi nebezpečí. I proto už dříve ukrajinská média informovala o přípravách ruských jednotek na evakuaci poblíž fronty v Záporožské a Chersonské oblasti, píše web Onet. Informace o přípravpravách z okupovaných území se objevily už na začátku měsíce, píše Onet.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že Rusové vybízejí obyvatele Chersonské a Záporožské oblasti k vyzvednutí ruských pasů a následnému přesunu na poloostrov Krym, píše web Seznam Zprávy. Naopak Kyjev radí lidem, kteří žijí v okupovaných oblastech, aby si ruské pasy nezařizovali. Bez nich mají přitom na místě velmi složitou situaci. Nyní k tomu navíc přibývá i strach. „Okupanti šíří zprávy, že nucená evakuace civilního obyvatelstva začne na konci dubna,“ cituje ze zprávy Ukrajinců web Seznam Zprávy.

Začátek ukrajinské protiofenzivy je nejasný

Jen spekulace se objevují také kolem toho, kde ukrajinské jednotky zaútočí. Ve hře je několik scénářů. Jedním je útok na Melitopol, se ktetým britské vojenské rozvědky počítají i Rusové, píše web Aktuálně. Dobytí města v Záporožské oblasti by totiž umožnilo Kyjevu přerušit pozemní spojení Ruska s Krymem. Přístav ležící mezi Záporožím a Azovským mořem by také ukrajinským silám uvolnil cestu k zasahování cílů na anektovaném poloostrově, třeba kasáren, letiště, či sklady paliva, uádí dále web Aktuálně.

V kontextu těchto informací je mnohem pochopitelnější zpráva webu Onet, že Rusové začínají být v panice. Moskva má ještě jeden problém. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat odhadl, že Rusko nebude mít dostatek raket, aby snadno podnikalo útoky. Do podzimu letošního roku jich Moskva údajně nemá nashromáždit ani třetinu toho, co měla loni, než zahájila masivní raketové útoky na kritickou infrastrukturu, dodává web Onet. Vliv na to mají mít i sankce Západu.

Článek Rusové se zalekli. Chtějí přesvědčit Putina k defenzivě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina i nyní připravuje velkou protiofenzivu

Pomoci k jejímu úspěchu má hlavně vojenská technika ze Západu, jak Události247 psaly minulý týden. Kyjev totiž trvá na tom, že válka skončí, a to až se ruská vojska stáhnou z mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, připomíná web Express. Teoreticky výhra Ukrajiny možná je, protože podpora Západu je velká. Drtivě však podle odborníků nevyhraje. Britský vojenský analytik Sean Bell varuje, že se předpokládá, že Kyjev nezíská podstatné území zisky. Podle něj spíše dojde na patovou situaci a Ukrajina bude muset s Ruskem vyjednávat, uvádí web Express.

To má podle Bella znamenat postoupení části území Moskvě a následné překreslení hranic Ukrajiny. „Do konce léta budou obě strany vyčerpané, bez munice a budou nutně potřebovat přestávku. To budou podmínky pro začátek vyjednávání,“ uvedl ve svém hodnocení pro web Sky News. Podle bývalého pilota RAF proto bude muset ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijmout, že o část zemí země přijde.

Mír jako nejlepší řešení pro všechny

„Navzdory plné veřejné podpoře nebude chtít mezinárodní společenství soukromě riskovat pokračování války, kterou nelze vyhrát,“ cituje Bella web Express. Mírová dohoda bude podle experta založena na bezpečnostních zárukách a NATO se bude snažit Ukrajině usnadnit přístup do Aliance. Dá se proto předpokládat, že Krym již nikdy nebude ukrajinský. Bell ve své analýze pro Sky News uvedl, že pro Rusko je poloostrov velmi důležitý. Naopak jeho získání Ukrajinou by bylo příliš obtížné. dodává Express.

Ukrajinci to zatím vidí jinak. Web CNN Prima News upozorňuje, že plukovník Ozbrojených sil Ukrajiny Petro Černyk má plán, podle kterého by Krym padl už za několik týdnů. Podle něj je zásadní napřed zničit Kerčský most, který spojuje anektovaný poloostrov s Ruskem. Následně má dojít k vojenské kontrole mostu, aby nemohl být obnoven. Nutné pro takový postup mají být rakety dlouhé doletu a kvalitní letectvo, píše dále web CNN Prima News.

Článek Zelenskyj se bude muset začít krotit: Nad Ruskem nevyhraje, tvrdí expert se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lukašenko se zalekne komplikací

„Bude prvním, kdo v případě krize v Rusku poběží s ruskými jadernými zbraněmi a vzdá se Západu,“ cituje Naděždina dále web Onet. S takovým vyjádřením ostře nesouhlasil Vadim Gigin, který byl také hostem ruského pořadu a běžně vystupuje v běloruské státní televizi. Upozornil na to, že Minsk neutekl ani před nebezpečím, které přinesl rok 2022. Ani přes takovou argumentaci ale ruského zástupce nepřesvědčil. Celá debata následně sklouzla k agresivnímu dohadování obou stran.

Zatímco Naděždin stále opakoval, že Bělorusko bude první, kdo uteče, Gigin ho obviňoval ze lži. Pak se Bělorus pustil do opozičního ruského politika s tím, proč sám nebojuje nyní na Donbasu. Hádka se následně strhla k věku jednotlivých aktérů. Gigin na takovou otázku nereagoval a použil vůči Rusovi velmi sprostá slova. „Jste jen h***l v liberálním přestrojení,“ cituje Onet vyjádření běloruského zástupce. Moderátor pořadu Andrej Norkin raději poté celou debatu ukončil.

Debata o Bělorusku kvůli jaderným zbraním

Šéf Kremlu před pár dny oznámil, že Rusko své nukleární zbraně umístí do sousední země, což není překvapivé, a to vzhledem ke spojenectví obou států. Běloruští vojáci sice do bojů na Ukrajině aktivně nezasáhli, ale země poskytla Rusku své území, aby z něj armáda vedla útoky na severní část Ukrajiny, připomíná ČTK. Je tedy zřejmé, že Lukašenko Putina v jeho aktivitách proti Ukrajině podporuje. I proto je překvapivé jeho prohlášení, ve kterém vyzval k okamžitému příměří a zahájení mírových rozhovorů, informuje ČTK.

Ve svém každoročním poselství k národu ale běloruský vůdce zároveň vydal i varování při ukrajinskou stranu. Podle něj přijde Kyjev o možnost mírového jednání, pokud zahájí protiofenzivu. Opět se pustil také do Západu. „Spojené státy a jejich satelity rozpoutaly (na Ukrajině) totální válku,“ cituje Lukašenka ČTK. Běloruská hlava státu v té souvislosti varoval před jaderným konfliktem. Upozornil také na to, že tři z pěti sousedních států Běloruska jsou členem NATO. Jedná se o Polsko, Lotyšsko a Litvu, uvádí ČTK.

Článek Lukašenko je předmětem sporu. Rusové ho považují za slabocha se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mironov má k postupu vážné důvody

Zmiňuje „změněnou geopolitickou situaci“ i „nepřátelské akce kolektivního Západu proti Rusku“. Podle něj západní státy provádí „teroristické útoky a zabijí civilisty“. Mironov připomněl ve svém dopisu, že moratorium na trest smrti bylo zavedeno kvůli přijetí Ruska do Rady Evropy v roce 1996, píše web Novinky. Podle ruského zákonodárce bylo tehdejší rozhodnutí provedeno v době míru. Má však za to, že dokument nebyl nikdy ratifikován, navíc připomněl, že loni Rusko z Rady Evropy vystoupilo, uvádí Novinky.

„Dřívější povinnosti a záruky jejich plnění, včetně těch, které se týkají moratoria na trest smrti, tedy ztratily svůj smysl. A nejenže nemají podstatný politický a právní význam, ale ohrožují také bezpečnost a integritu Ruska,“ citují Novinky vyjádření Mironova. Jeho záměr není neproveditelný, protože Moskva nikdy úplně trest smrti nezrušila. Došlo jen na vyhlášení zmiňovaného moratoria. K tomu Rusko donutila podmínka vstupu Rady Evropy. Po loňském vystoupení z organizace ale znovuzavedení nejhoršího trestu nic nebrání.

Rusko o obnovení trestu neuvažuje poprvé

Myšlenky na znovuzavedení trestu smrti se objevily již v roce 2019, píše web iRozhlas. Tehdy zakladatel demokratického listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov upozornil, že takový krok by byl výhodný pro Kreml, protože by mohl odstraňovat nepohodlné členy opozice. Nejen v Rusku jsou tendence ke znovuzavedení trestu smrti. Takový postoj letos naznačil také polský premiér Mateusz Morawiecki. „Za nejtěžší zločiny by podle mého názoru měl být trest smrti přípustný,“ cituje jeho vyjádření web ČT24.

Polský předseda vlády dokonce uvedl, že zrušení trestu smrti považuje za „předčasný vynález“ 90. let minulého století. Varšava ho zrušila v roce 1999, a to přijetím nového trestního zákona v rámci přípravy na vstup do EU, uvádí web ČT24. V Česku neplatí od roku 1990, ale průzkum z roku 2019 ukázal, že polovina občanů starších 15 let by ho uvítala, píše web Seznam Zprávy. V Evropě platí trest smrti jen v Bělorusku. Loni Lukašenko navíc jeho působnost rozšířil i na pokus o spáchání teroristického činu, připomínají Seznam Zprávy

Článek V Rusku se rozjíždí nebezpečná debata. Ve hře je návrat trestu smrti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko by podle vlastních slov mohlo být k akci donuceno

Podle zpráv zveřejněných britskými a americkými zpravodajskými službami se Rusko snaží narušit a oslabit důležitou infrastrukturu, včetně podmořských kabelů, informuje další britský web Metro. Tyto zprávy tvrdí, že Rusko má vojenské plavidla, která by mohla být použita k útoku na kabely, dodává Metro.

Ruský prezident Vladimir Putin již dříve uvedl, že by Rusko mohlo být nuceno k akci, pokud by se cítilo ohroženo západními státy, informuje dále Express. Tento postoj vyvolává v západních zemích obavy ohledně toho, že se Rusko bude snažit destabilizovat a oslabit západní státy.

Bezpečnost kabelů je prioritou

Západní zdroje podle Expressu však také uvádějí, že Spojené státy a Velká Británie již nějakou dobu pracují na tom, aby zajistily bezpečnost svých podmořských kabelů. Britská vláda oznámila, že investuje 500 milionů liber na ochranu svých podmořských kabelů, aby zabránila možným útokům, píše Express. Spojené státy také pracují na podobných opatřeních, včetně výzkumu nových technologií a metod ochrany.

Podmořské kabely jsou podle českého webu Epoch Times klíčovou infrastrukturou pro fungování moderního světa. Je tedy důležité, aby byly chráněny všemi možnými bezpečnostními opatřeními. Uklidnění situace a dojednání dohody s Ruskem je prozatím v této otázce v nedohlednu.

Článek Putin může ovlivnit světové dění za pomoci podmořských kabelů Západu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva si je zřejmě rizika vědoma

Podle Washingtonu zatím nic neukazuje na to, že by Rusové americké technologie v Záporoží použili. Reakce Rosatomu na zaslaný americký dopis však není známa, píše web Krone. Situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny sleduje celý svět od začátku konfliktu na Ukrajině, protože jde o největší atomovou elektrárnu v Evropě. Její ohrožení by mohlo mít dalekosáhlé následky. Zařízení je od začátku války terčem ostřelování, připomíná server Seznam Zprávy. Z útoků se vzájemně obviňují Rusové a Ukrajinci.

K jednomu z posledních incidentů došlo před pár dny, kdy v jaderné elektrárně podle ukrajinských sil explodovala ruská mina. „Podle zdrojů došlo k výbuchu poblíž strojovny čtvrtého (reaktorového) bloku,“ cituje web Seznam Zprávy ze zprávy ukrajinské společnosti Enerhoatom. Ta elektrárnu provozovala do loňského března, než ji obsadila ruská armáda. I proto zařízení sleduje Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAEE), která se snaží kolem zařízení zřídit ochranné pásmo, aby bylo eliminováno nebezpečí jaderné katastrofy, píše web Krone.

K ochrannému opatření dosud nedošlo

I proto má MAEE na místě alespoň své inspektory, píše web iRozhlas. Kvůli další kontrole se Rusové při dubnovém výbuchu miny měli snažit, co nejdříve po sobě zamést stopy. Podle Enerhoatomu je přitom zjevné, že ruští vojáci mění okolí elektrárny na „minové pole“, uvádí web Seznam Zprávy. Zařízení nyní neprodukuje elektrickou energii, odstaveno je šest reaktorů. Energie nutná k zabránění roztavení je zajišťována z jednoho zbývajícího elektrického vedení, připomíná server iRozhlas.

Na místě nadále pracují ukrajinští zaměstnanci. Spolčenost Enerhoatom nedávno uvedla, že Rusové mají v plánu tyto pracovníky držet jako rukojmí, informuje web Novinky. Důvodem má být plánovaná ukrajinská protiofenziva, která zřejmě bude cílit na jih Ukrajiny, aby došlo k odříznutí ruských jednotek od poloostrova Krym. Enerhoatom ve svém prohlášení připomněl, že k podobné situaci došlo loni, když Rusové zadržovali personál v jaderné elektrárně v Černobylu po dobu jednoho měsíce.

Článek Spojené státy vydaly varování kvůli jaderným technologiím na ukrajinském území se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové hledají stále nové způsoby, jak překvapit

Rusové se však stále snaží nalézt nové způsoby, jak porazit ukrajinskou obranu. Nedávno byla Ukrajina napadena ohnivou koulí, která zničila most přes řeku Dněpr a způsobila vážné škody, napsal web CNN Prima News. Ukrajina byla nicméně schopna zjistit, že se jednalo o dálkově řízenou střelu a záhy z útoku obvinila Rusko. Je tak očividné, že některé ruské taktiky jsou už ukrajinským vojákům známy, informuje dále Onet.

Tento incident se stal pouze několik dní poté, co Rusko shromáždilo velké množství vojsk u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy o možný nový útok, dodává Onet. Ukrajinská vláda tvrdí, že Rusko chce destabilizovat situaci na Ukrajině a způsobit další napětí, přidává polský web.

Putinova armáda je stále agresivnější

Situace na Ukrajině je velmi kritická a obavy z možného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem jsou stále vyšší. Ukrajinská vláda se snaží bránit svoji zemi před ruskými útoky a zlepšit bezpečnost svých občanů. Rusko na druhé straně se zdá být stále agresivnější a hledá nové způsoby, jak porazit Ukrajinu, zakončuje svou analýzu server Onet.

Situace na Ukrajině je velmi napjatá a každý další incident může vyvolat další eskalaci napětí. Je důležité, aby mezinárodní společenství jednoznačně podpořilo Ukrajinu a aby se Rusko chovalo v souladu s mezinárodním právem a dodržovalo suverenitu svých sousedních států.

Článek Ukrajinci už znají ruské taktiky. Sami se snaží Putinovu armádu zaskočit, například dopravními zácpami se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zjištění z uniklých amerických dokumentů

Na informace, které vyplývají ze zveřejněných tajných zpráv Američanů, upozorňuje web The Washington Post. Moskva měla několik měsíců provádět experimenty se systémy Tobol. Cílem bylo právě narušení datových přenosů Starlink. Březnová zpráva z USA konkrétně uvádí, že program „údajně určený k ochraně satelitů Kremlu, se může použít k útokům na satelity používané jeho protivníky“, cituje web Novinky. Je to znepokojující, protože ruský systém je zřejmě na mnohem vyšší rovni, než se předpokládá, upozorňuje web Onet.

Musk už loni v květnu varoval před pokusy Ruska zničit jeho technologii. Podle něj jsou sice Starlink odolné vůči hackerským útokům, ale Rusové v tomto směru zvyšují své úsilí, připomíná web Onet. To si uvědomují i v Kyjevě. Podle mluvčího ukrajinského ministerstva obrany Kostjantyna Zhurana jsou proto „podnikány kroky k neutralizaci“ těchto ruských snah. Web Novinky píše, že zároveň není zcela jisté, jestli výpadky Starlinku byly výsledkem ruských experimentů s Tobolem, či jinou rušičkou, jako je například Tirada 2.

Narušování proběhlo loni

K problémům se Starlinkem došlo například loni v říjnu, a to během úspěšné ukrajinské protiofenzivy. Podle analytiků má Rusko minimálně sedm systémů Tobol. Tři se mají nacházel blízko Moskvy, jeden u anektovaného poloostrova Krym, další se nachází také v ruské enklávě Kaliningrad, popisuje web Novinky. Podle odborníků proto mohou Rusové útočit na ukrajinské komunikační kapacity po celém území.

Web Onet připomíná, že Rusům se během války už například podařilo zabránit používání komunikačních zařízení jako jsou radiostanice i mobilní telefony. Narušit satelitní signály je však podle webu The Washington Post mnohem obtížnější. Docházet k tomu může přímo ve vesmíru i zaměřováním satelitů na zemi přes přijímače. Podle zprávy Američanů měly dosavadní ruské akce směřovat především k narušení komunikačního satelitního systému u Bachmutu v Doněcké oblasti, kde probíhají už několik měsíců nejtěžší boje.

Článek Nová ruská technologie: Putin zkouší novou zbraň proti satelitům se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tématem jednání bude ukrajinské obilí

Lavrov má o možnostech jeho vývozu přes Černé moře diskutovat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Web EuroZprávy připomíná, že na začátku týdne Ukrajina obvinila Moskvu z ohrožování dohody o vývozu obilí. Důvodem je zablokování kontrol lodí s ukrajinským obilím v tureckých výsostných vodách. K tomu mělo dojít už podruhé. Blokování mělo nastat v pondělí, v úterý se však se objevila zpráva, že kontroly v Turecku se obnovily, uvádí dále web EuroZprávy. Lavrov přesto může být rád, že mu bude do USA povolen vstup.

Nevyhýbá se totiž krokům, které musí Washingtonu vadit. V pondělí se například setkal šéf ruské diplomacie v Brazílii s tamním prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Toho přitom nedávno USA kritizovaly za jeho prohlášení směřující k válce na Ukrajině. Podle brazilské hlavy státu USA svou vojenskou pomocí válku na Ukrajině zahajují, píše web Refresher. Svého výroku se Lula dopustil při své návštěvě Číny a Spojených arabských emirátů.

Silva provokuje USA

I další prohlášení brazilského prezidenta se zřejmě Washingtonu, který je spojencem Ukrajiny, nezamlouval. Lula mluvil o tom, že USA a Evropa „musí začít mluvit o míru“, a také zmínil, že i Ukrajina má svůj podíl na konfliktu s Ruskem, píše dále web Refresher. Je tedy jasné, že brazilský prezident spíše opakuje výroky Moskvy, na což Washington také upozornil. „Brazílie v tomto případě papouškuje ruskou a čínskou propagandu a nedívá se na fakta,“ cituje Refresher mluvčího americké Rady pro národní bezpečnost Johna Kirbyho.

Podle něj je Lulův postoj ke konfliktu na Ukrajině „hluboce problematický“. Naopak s Lavrovem si Lula tento týden notoval. Šéf ruské diplomacie poděkoval za nabídku, že Brazílie je ochotna zprostředkovat mírové rozhovory, které by válku ukončily. Web Refresher upozorňuje, že i přes kritické výroky ohledně války na Ukrajině, se Brazílie za jeho vedení snaží o bližší vztahy s Washingtonem. Lula nastoupil do čela jihoamerického státu v lednu.

Článek Putinova pravá ruka Lavrov letí do USA. Tématem číslo jedna bude Ukrajina se nejdříve objevil na Události247.cz.

Varšava se obává ohrožení ze strany Ruska

Polsko totiž patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Opatření už dříve Polsko udělalo také na hranici s Běloruskem. Loni byl postaven na některých úsecích hranice 5,5 metru vysoký plot, uvádí web Plus Jeden Deň. Mělo to souviset hlavně s migrační krizí, když se do Polska snažily přes Bělorusko dostat tisíce lidí. Varšava tehdy obvinila Bělorusko a Rusko z organizování přechodů migrantů. Cílem měla být nejen destabilizace Poslka, ale celé Evropské unie.

I proto podle Kamińského mají být východní hranice Polska „perfektně připravené na jakýkoliv typ nezákonných aktivit, které jsou spojeny s krizovými situacemi“ uvádí Plus Jeden Deň. Některá opatření na hranici s Kaliningradem udělalo Polsko už v únoru, když rozmístilo na cesty vedoucí k hraničním přechodům protitankové bariéry, připomíná web Plus Jeden Deň. Riziko ruské enklávy tkví v tom, že se nachází mezi členskými státy NATO a EU, a to Polskem a Litvou.

Spory o Kaliningradskou oblast

Historicky jde o pruské území, připomíná web Novinky. Někteří polští představitelé proto mají za to, že je pod ruskou okupací, a že je na čase si ho vzít zpět. „Stálo by za to o něj požádat,“ cituje web Novinky březnová slova polského generála v záloze Waldemara Skrzypczaka. Proti takovému vyjádření vystoupili zástupci Kaliningradské oblasti. Podle mluvčího gubernátora Kaliningradu Dmitrije Lyskova jde o ruské město, protože oblast připadla Moskvě po druhé světové válce, a to na základě Postupimské dohody o rozdělení a obnově poválečné Evropy.

Odmítavě se k celé záležitosti vyjádřila i Moskva. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že Polsko může otázku nastolit, a pak ji zase založit, píše web Novinky. Varšava však nenechává nic náhodě a připravuje se na ruské ohrožení nejen na hranici s Kaliningradem. Polsko se stává lídrem ve zbrojení a v plánu má vybudování nejsilnější pozemní síly v Evropě, informuje web E15.

Článek Polsko se připravuje na všechno. Hranici s Ruskem budou hlídat moderní technologie se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je to scestné přirovnání, říká expert

„S lítostí sledujeme, že se opakuje smutná zkušenost z druhé světové války, kdy české podniky, které byly součástí vojensko-průmyslového komplexu nacistického Německa, neúnavně dodávaly Třetí říši zbraně pro vedení války proti SSSR. Vypadá to, že současné vedení České republiky se nepoučilo z historie, protože dychtivě proměnilo svou zemi v jedno z primárních míst pro výrobu, opravy a modernizaci vojenského vybavení, které má být posláno kyjevskému neonacistickému režimu,“ cituje Zacharovovou TN.

„Toto přirovnání je naprosto scestné. Je to věc, která se opírá do dlouhodobého renomé České republiky jako zbrojní země. Skutečně již od dob Rakouska-Uherska, za První republiky, byla Česká republika dlouhodobě vnímána jako producent kvalitních zbraní. Dodnes se také zbraně vyskytují například v oblastech Afriky. V novodobě historii jsme považováni za kvalitního producenta dobrých zbraní,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert David Rožek.

Maroko otočilo o 180 stupňů

Podle Zacharovové Česko před vypuknutím války na Ukrajině podepsalo s Marokem smlouvu na modernizaci 130 tanků T-72B, které africká země získala od Běloruska na přelomu milénia. Do Maroka se jich mělo vrátit jen 56 a dalších 74 prý Česká republika vyvlastnila, aby je mohla poskytnout Ukrajině, píše dále TN. Maroko se ale podle webu Kyiv Independent k podpoře Ukrajiny nechalo minulý rok v Německu samo přesvědčit.

Po začátku ruské invaze se přitom Maroko nejprve snažilo zůstat neutrální. Projevilo se to i při hlasování ve Valném shromáždění OSN loni v březnu, kdy nebylo pro schválení deklarace odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Server EurAsian Times uvedl, že i po předání sovětských strojů je tankový arzenál Maroka silný. Má 384 amerických M1A1 a M1A2 Abrams, 150 čínsko-pákistánských tanků VT-1A Al Khalid, stovky amerických M48 a M60 Pattonů a 116 rakouských tanků SK-105.

Článek Rusku dochází s Českem trpělivost. Nejvíce mu vadí pomoc se zbraněmi pro Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kyjev už Rusy několikrát varoval

Web Onet v té souvislosti připomíná ukrajinský útok na leteckou základnu v Engels, který ukázal schopnosti ukrajinských dronů. Web Novinky informuje, že k útoku došlo loni na konci prosince, základna je přitom od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Zemřít měli tři lidé. Kyjev si tímto způsobem mohl vyzkoušet, že útok na nepřítelovo území je možný. Zároveň musí být jasné, že Rusové se díky tomu snaží proti dalším podobným incidentům lépe ochránit, uvádí web Onet.

Sharp upozorňuje, že již dříve se objevila informace, že ukrajinské drony se mohou volně pohybovat v ruském vzdušném prostoru. Protivzdušná obrana složená ze sovětské technologie je totiž nedokáže zneškodnit. Na tuto skutečnost před pár měsíci upozornil také letecký expert Bohdan Dolince, uvádí web Onet. V letošním roce pak bylo zaznamenáno již několik zpráv o dronech spatřených nad ruským územím. Například v Bělgorodské či Brjanské oblasti, které sousedí přímo s Ukrajinou.

Ukrajinské drony si troufly i dál

Bezpilotní letouny z Ukrajiny byly spatřeny také daleko od fronty, například v ruské Krasnodarské oblasti. V jihoruském přístavním městě Tuapse pak na konci února došlo po útoku jednoho z bezpilotních letounů k požáru, informuje web iDnes. Jeden z dronů měl tehdy doletět dokonce až do Moskevské oblasti. Veškeré tyto incidenty mohou být nicméně součástí ukrajinského plánu, jak Rusy vystrašit. Druhou možností je, že se Ukrajinci připravují na skutečný vpád na ruské území, jež může v dohledné době přijít.

Kyjev proti Moskvě aktuálně vede také informační válku. Analytici v té souvislosti upozorňují na kampaň proti ruským vojákům a civilistům, informuje web iRozhlas. Jde například o nákladní auta s tlampači vyzývající Rusy ke kapitulaci či plošné varování před trestní odpovědností ukrajinských představitelů žijících na okupovaném území.

S napětím je očekávána i ukrajinská protiofenziva, jejíž čas je přísně tajen. Má se však jednat o doposud největší ukrajinský útok i se zbraněmi NATO, uvádí web iRozhlas. Kyjev je evidentně rozhodnutý dát Rusku odplatu za napadení. Moskva se nicméně také připravuje. Jak Události247 nedávno psaly, Rusko vybudovalo rozsáhlé zákopy. A to hlavně v Záporoží a na Krymu. Zdá se nicméně, že karta se pomalu obrací a pozice Ruska už zdaleka není tak neotřesná.

Článek Karta se obrací: Vpád Ukrajiny na ruské území může přijít v dohledné době se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odesílatelem má být 7 let mrtvý italský podnikatel

Web Euro Zprávy píše, že celá událost byla ihned spojována se zhoršenými finsko-ruskými vztahy. Moskvě se totiž nelíbí, že se severská země minulý týden stala oficiálním členem Severoatlantické aliance a Finsku tak zřejmě poslala výhružku v podobě zásilky. Helsinky byly dosud neutrální. Změna postoje ve Finsku nastala kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Země se obávala možného ohrožení, protože má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, připomíná web Plus Jeden Deň. Loni v květnu proto Finsko společně se Švédskem podalo žádost o členství v NATO.

Minulý týden se Finsko oficiálně stalo 31. členem aliance. Kreml v reakci na to pohrozil, že bude musel přijmout protiopatření, aby byla zajištěna bezpečnost Ruska, připomíná web Plus Jeden Deň. Jak Události247 psaly před pár dny, šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance zatím nebude na finské území rozmisťovat alianční vojáky. I podle finského ministra obrny Antti Kaikkonena bude tato otázka teprve předmětem diskuze.

Může jít o ruské varování

Podezřelá zásilka s bílým práškem může být nevyslovenou výhrůžkou. Vedení Finska má nejspíš odradit od rozhodnutí, aby byli v zemi přítomni vojáci NATO. Web Euro Zprávy připomíná, že podivný balíček dorazil loni v prosinci i na francouzské velvyslanectví v Moskvě. Zásilka tehdy obsahovala dvě sklenice, v jedné byla mrtvá myš a ve druhé pavouk. Balíček se ale až k úředníkům nedostal, protože neprošel prověrkou, a proto byla na místo přivolána policie, píše web Euro Zprávy.

S výhrůžnými zásilkami mají bohaté zkušenosti také ukrajinské zastupitelské úřady. Celkem měla velvyslanectví v sedmnácti zemích podle vyjádření mluvčího ukrajinské diplomacie dostat třiatřicet výhrůžných balíčků, uvádí server Euro Zprávy. Podezřelé zásilky dorazily loni v prosinci také na ukrajinské velvyslanectví v Praze a na konzulát v Brně, připomíná web ČT24. V balíčcích se nacházela mrtvá živočišná tkáň. Případ nyní vyšetřuje německá policie, protože i u západních sousedů řeší podobnou zásilku.

Článek Nový člen NATO je terčem zastrašování: Rusko poslalo výhružku v podobě zásilky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kreml je zjevně spokojený

„Spuštění umožnilo prokázat, že konstrukční a inženýrská řešení použitá při vývoji nových strategických raketových komplexů jsou správná,“ cituje web Mirror ruský resort obrany. Rusko si konečně zapsalo úspěch, protože se mu v poslední době v této oblasti příliš nedařilo. Mirror připomíná, že se objevily zprávy, že proběhl neúspěšný test rakety Sarmat. I k tomu došlo během návštěvy americké hlavy státu v Evropě. Tehdy se Biden nacházel na Ukrajině, informuje web ČT24.

Moskva měla Spojené státy na odpal předem upozornit, aby se předešlo konfliktu. Zkouška rakety, které se přezdívá Satan 2, nicméně selhala a zřejmě i proto Moskva následně jakýkoli test odmítla. „Nemůžete věřit všemu, co se objeví v médiích, zvláště pokud je zdrojem CNN,“ cituje tehdejší vyjádření náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova web ČT24. Raketa Satan 2 budí na Západě strach. Má hmotnost 608 tun a je schopná nést několik jaderných hlavic, připomíná Mirror.

Plány byly velké

Loni v květnu bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, který je Putinovým spojencem, tvrdil, že rakety Satan budou brzy v bojové služebě. Zřejmě to však byla příliš silná slova, protože avizované červnové testy na Kamčatce nakonec neproběhly. Rogozin také následně o své místo v Roskosmosu přišel, uvádí web Mirror. Nástupce v jeho funkci, bývalý místopředseda vlády Jurij Borisov, už pak nemluvil o bojové službě Satanu, pouze potvrzoval, že raketa je v sériové výrobě, připomíná Mirror.

Web Blesk informuje, že v Kaliningradské oblasti je nyní trvale umístěno několik mobilních balistických raket Iskander. Ruská enkláva se přitom nachází mezi Polskem a Litvou, a proto někteří západní představitelé upozorňují na možné nebezpečí. „Ohrožují nejen Litvu, ale i polovinu evropských států,“ cituje Blesk litevskou prezidentku Daliu Grybauskaitéovou. První rakety jsou v Kaliningradu sice už od konce roku 2016, ale jejich umístění mělo být pouze dočasné.

Článek Zastrašování Západu pokračuje: Putin otestoval novou jadernou raketu. Načasování není náhodné se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odhady jsou velké

Web Onet upozorňuje, že podle diplomatů půjde o dostatek látky na výrobu tisíců raket. Použít by se mohla chemikálie také do raket, které mají dolet až 700 kilometrů. Irán si navíc, jak bylo zmíněno, nenechá nic jen pro sebe, ale spolupracuje s Moskvou. Rusku země poskytla v uplynulých měsících bezpilotní letouny Šáhed, které ruské síly používají k útokům na ukrajinské civilní cíle. Další pomocí Rusku by Írán porušil sankce OSN, protože by Moskvě pomohl doplnit vyčerpané zásoby raket, upozorňuje web Politico.

Ekonomický zisk z celé transakce je pro Teherán ale zřejmě důležitější. Navíc prohlubování vztahů mezi Íránem, Ruskem a Čínou je stále evidentnější. Státy se snaží být jakýmsi protipólem amerického vlivu, připomíná Onet. Svou loajalitu vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho operacím na Ukrajině potvrdil minulý měsíc čínský vůdce Si Ťin-pching, když navštívil Moskvu a těšil se přátelskému přivítání. Jak Události247 psaly v březnu, oba státníci se během společného jednání shodli na tom, že mají „mnoho společných zájmů a cílů“.

Pronesená slova se naplňují

Alespoň tomu nasvědčují odtajněná jednání o nákupu chemikálií používaných k výrobě raket přes Írán. Ani jedna ze stran se však oficiálně k takovým aktivitám nechce přiznat. Web Politico oslovil íránské ministerstvo zahraničí i íránské velvyslanectví v Číně, ale vše zůstalo bez reakce. Podle webu přitom měl Írán vést jednání i s ruským státním výrobcem chemických látek společností FKP Anozit. Na dotaz nicméně firma nereagovala a její sídlo je zřejmě fiktivní, protože se nachází v odlehlém městě na Sibiři, píše dále Politico.

Chování Číny má podle webu Onet dokazovat, že Peking udělá vše pro to, aby Rusko ve válce na Ukrajině neprohrálo. Důvodem je snaha, aby čínský partner nebyl ještě více destabilizován, což by mohlo ohrozit samotný Peking. Zároveň Čína nemůže podporovat Rusko vojensky napřímo. Před takovým krokem Peking varovaly Spojené státy i Evropská unie s hrozbou následků v obchodních vztazích. Poskytnutím chemikálií Rusku přes Írán půjde přitom o významnou podporu. Bude ji však těžké dokázat.

Článek Putinovi nejde na ruku jen Bělorusko. Vzniká nebezpečná spolupráce s dalšími zeměmi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Další dopady opatření

Web iDnes také upozorňuje, že povolaní nebudou moci opustit Rusko, dokud neprovedou registraci. V praxi to má vypadat tak, že předvolaní, kteří se nedostaví na vojenskou správu, budou mít automaticky zákaz cest do zahraničí. Čekají je i další omezení. Server iDnes upozorňuje, že odpírači budou mít zakázáno řídit auto, prodávat či kupovat nemovitosti, také žádat o úvěry. Úřady budou mít zároveň pravomoc lidem, kteří se nedostaví k odvodu přestat vyplácet sociální dávky, případně jinou státní podporu.

Restrikce tedy nejsou rozhodně malé. Podle Moskvy má nový nástroj zefektivnit proces povolávání vojáků do armády. „(Elektronický) povolávací rozkaz se považuje za doručený od okamžiku, kdy je uložen na osobním účtu osoby povinné k vojenské službě,“ cituje iDnes předsedu výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu Andreje Kartapolova. Vzniknout má nově také jednotný registr osob, kterých se vojenská služba bude týkat. Má to zamezit chaosu, který se projevil loni na podzim, když ruský prezident vyhlásil částečnou mobilizaci.

Byl to velký chaos

Objevily se případy, kdy povolávací rozkaz dostali i nemocní a staří. Události247 upozornily loni také na případ, kdy rozkaz k účasti před vojenskou komisí dostala žena pro syna, který byl už 14 let mrtvý. Kreml už evidentně nechce být při případném dalším kole mobilizace opět pro smích. O druhé vlně náboru se spekuluje už několik měsíců. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov opakovaně na otázku související s mobilizací uvádí, že to není na stole, píše web iDnes.

Naopak Západ s tímto scénářem počítá, protože Moskva ztratila ve válce mnoho lidí. Již dříve západní představitelé uvedli, že ruská armáda přišla až o 200 tisíc mužů, jak Události247 připomněly v březnu. I proto Ukrajinci tvrdí, že mobilizace může probíhat i skrytě. Podle ukrajinských zpravodajských služeb ruská armáda každý měsíc mobilizuje až 20 tisíc mužů, upozorňuje web Seznam Zprávy.

Článek Žádný Rus se už válce nevyhne. Putin se o to postaral svým posledním krokem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se Rusku vysmívá

Moskva si na práci zřejmě najala dělníky z Kyrgyzstánu. Mnozí z nich si ale stěžují, že nedostali pořádně zaplaceno, psal o tom web Blesk. Kyjev má ale z opevnění legraci. „Jeho vykopání je jediný ruský úspěch,“ zaznívá podle Blesku z řad ukrajinských ozbrojených složek. „No, aspoň v něčem vyhráli,“ řekla podle webu o obřím opevnění mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková. „Další vítězství je ale nečeká, zůstanou držiteli světového rekordu v délce zákopu,“ dodala.

Pictured: Three satelite images that show the trench stretching across Ukraine’s Zaporizhzhia … https://t.co/0XTn5jRNI6 via @MailOnline

— 1944CHEVY (@longzzzzz) April 10, 2023

Ruské síly měly oblast kolem Enerhodaru, který leží v Záporožské oblasti, a kde stojí Záporožská jaderná elektrárna, zaminovat. Uvedl to web Ukrinform. Rusko podle něj kontroluje rozsáhlou oblast Záporoží od začátku války a tato fronta zůstala neměnná, a to především kvůli povaze terénu. Přesto právě tady se má podle odhadů během několika měsíců uskutečnit ukrajinská protiofenziva, která by ze strategického hlediska mohla odstřihnout Rusy od Krymu, dodává web.

Rusko zavádí elektronické povolávací rozkazy

„Co se týká tohoto výkopu, jedná se o situaci na jižní části ukrajinské frontové linie a vypovídá to o tom, že se Rusko zřejmě připravuje na nějakou ofenzivu nebo na nějakou útočnou akci. Ta by měla vést k tomu, že se Rusko dostane přes deltu Dněpru na západní břeh řeky a povede pravděpodobně útočnou činnost v tom smyslu, že by snad chtělo odstřihnout Ukrajinu od Černého moře. Ale to budování zákopů souvisí pravděpodobně s tou ofenzivou,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Kopání takovýchto opevnění je tedy součástí ruské taktiky. Obdobná mohou být také na Krymu, kde se táhnou i přes mezi turisty oblíbené pláže, píše Blesk. Podle expertů jde jen o další ze signálů, jak moc se ruskému prezidentovi ve válce nedaří. V Rusku také prošla změna zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu, píše web iDnes.

Článek Putin si nechal vykopat obří zákop, který je vidět až z vesmíru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové jsou schopní všeho

„Jedním z problémů je nerovnováha odhodlání. Ať říkáme cokoli, Rusku záleží na Ukrajině víc než nám, protože tam nebojujeme, bojuje tam Rusko,“ cituje experta web Express. Podle něj bude Moskva v krajním případě ochotna udělat cokoli, včetně jaderného útoku. Ten by na základě Porterových předpokladů nejspíš cílil na některé menší ukrajinské město nebo přístav. Že by Rusko zaútočilo přímo na Kyjev či vojenskou základnu, si nemyslí. „Vsadil bych se, že to bude spíše takzvaný strategický úder, který se tolik nepoužívá ke zničení,“ uvedl pro web Express.

Přestože se o hrozbě jaderné války hojně mluví již od začátku konfliktu na Ukrajině, každý doufá, že by k tomu Putin nakonec nepřistoupil. Podle britského experta se nicméně využitím jaderné zbraně může Kreml snažit získat psychologickou výhodu. Dopady takového kroku by však byly nevratné. Jedna ze studií odhalila, že v případě nukleárního konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak Události247 informovaly loni v srpnu.

I Porter pro web Express připustil, že použití jaderných zbraní lidé považují za šílené. I přes nesmyslnost takového kroku ale jeho zrealizování nemusí být vyloučené. Putin totiž dost možná jaderné zbraně nevyužívá jen jako hrozbu a je ochoten zajít ještě dál. „Jak Puti ukázal v únoru, to, že byste něco neměli dělat, neznamená, že to neuděláte. A tak si musíme představit okolnosti, za kterých by mohl být v pokoušení,“ řekl bezpečnostní odborník působící na univerzitě v Birminghamu pro Express.

I přes iracionalitu není takový krok vyloučen

Riziko použití jaderných zbraní se zvyšuje i kvůli nedávnému oznámení, že Moskva rozmístí své jaderné zbraně v sousedním Bělorusku. Jako první o plánech promluvil Putin a poté záměr potvrdil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov, informuje web TN. NATO je kvůli tomu na pozoru, protože Bělorusko sousední hned se třemi členskými státy Severoatlantické aliance.

Web TN připomíná, že taktické nukleární zbraně, která mají do Běloruska zamířit, mají relativně krátký dosah a jsou určeny hlavně k ničení jednotek a zbraní. Na rozdíl od těch strategických nejsou schopny zničit celá města. Přesto mohou cílit na Ukrajinu či členské země NATO. Server Express píše také o upozornění ruského laureáta Nobelovy cena za mír Dmitrije Muratova, kterého znepokojuje, s jakou obyčejností se v ruských médiích mluví o jaderných zbraních. Podle něj režim připravuje lidi na to, aby si mysleli, že jaderná válka není špatná věc.

Článek Jaderné zbraně nejsou jen hrozba: Putin je ochoten zajít ještě dál se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pochvala Zelenskému byla velká

„Dnes jste příkladným vůdcem, který hájí lidská práva. Váš postoj do značné míry zachraňuje Evropu před záplavou ruského imperialismu,“ cituje Dudu web Onet. Návštěva Zelenského v Polsku není nijak překvapivá, a to vzhledem k tomu, že Varšava je po celou dobu války na Ukrajině jedním z nejvýznamnějších podporovatelů válkou zasažené země. To vadí evidentně ruským politikům. Šeremet nechápe, proč polská společnost nereaguje na „sebevražednou politiku“ polského prezidenta.

Podle něj se Polsko stane „obětním beránkem na záchranu USA“. Varšava přitom sama při návštěvě Zelenského potvrdila, že chce Ukrajinu dál podporovat. Duda při tiskové konferenci se Zelenským oznámil, že Polsko předalo Ukrajině dalších osm stíhaček MiG. „V blízké budoucnosti jsme schopni dodat šest dalších. Můžeme také předat naše MiGy přizpůsobené standardům NATO, pokud bude Aliance souhlasit,“ cituje polskou hlavu státu web Onet. Duda si také přeje, aby země zůstaly i nadále největšími ekonomickými partnery.

Sbližování Polska a Ukrajiny se Kremlu nezamlouvá

Dmitrij Peskov, mluvčí Putina, ve středu dostal otázku týkající se možného obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou v souvislosti s oficiální návštěvou Zelenského v Polsku. Odpověď byla vyhýbavá. „Zatím nevidíme v této věci žádné vyhlídky, takže není co dodat,“ cituje Peskova web Onet. Web Novinky připomíná, že Polsko pomáhá válkou zasažené zemi vojensky, ale tím, že se stalo logistickým centrem pro dopravu vojenského materiálu z jiných zemí na Ukrajinu.

Do Polska také zamířilo nejvíce ukrajinských uprchlíků, a to více než milion, dodávají Novinky. I za to Zelenskyj v rámci své návštěvy Varšavy poděkoval. „Rusko nevyhraje nad Evropou, když Ukrajinec a Polák stojí bok po boku,“ cituje ukrajinského prezidenta ČTK. Při návštěvě Zelenského Duda potvrdil, že Polsko nehodlá polevit ve své podpoře. „Na Polsko se vždy můžete spoléhat,“ cituje Dudu ČTK.

Článek Polsko je terčem výhružek: Putina naštvala návštěva Zelenského se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bachmut ještě odolává

„Údajné přeskupení ukrajinských sil do oblastí jižně od Bachmutu a ještě jižněji, to znamená do oblasti Záporoží a směrem k jižní části Chersonu, kde se po stažení Ruska ruské jednotky od začátku zimy opevňují, připravují se na určitou aktivitu, tak v této části linie se hovoří o tom, že dochází k přeskupení ukrajinských sil. Mám ale obavu, že síla ukrajinské armády není v tuto chvíli natolik dostatečná, aby si mohla dovolit koncentrovat síly ve vícero oblastech frontové linie,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

„Záporožský okres byl přesunut Ukrajinou na seznam oblastí možných bojových operací ze seznamu oblastí aktivních bojových operací. To znamená, že mají naději, že mohou posunout frontovou linii,“ cituje Rogova agentura TASS. Ukrajinské vedení v úterý popřelo tvrzení šéfa ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, podle kterého její bojovníci na budovu samosprávy Bachmutu vyvěsili ruskou vlajku. Město tak z právního hlediska dobyli, píše web České noviny.

Rusko postupuje dál

Mluvčí ukrajinské armády řekl, že Rusové mají k dobytí Bachmutu velmi daleko, a že boje kolem sídla jeho samosprávy pokračují. Ruské tvrzení popírá i Washington. „Z právního hlediska byl Bachmut dobyt,“ uvedl Prigožin ve videu, které zveřejnil na telegramovém kanálu nazvaném Prigožinova tisková služba. Jeho původ ale není možné ověřit. „Nepřítel je soustředěn v západních částech města,“ připustil Prigožin trvající přítomnost ukrajinských obránců ve videu.

Generální štáb ukrajinské armády připustil, že ruské síly u Bachmutu postoupily. Ukrajinští vojáci ale podle něj celkově drží obranné linie, píší České noviny. Ruské jednotky se Bachmut snaží dobýt dlouhé měsíce v rámci svého úsilí o obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny – Donbasu. Osmiměsíční boje o Bachmut jsou zřejmě nejdelší a nejsmrtonosnější bitvou války, dodává web.

Článek Rusko obchází strach: Chystá se na nás 75 tisíc ukrajinských vojáků, tvrdí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zimní válka skončila po roce

Přesto zůstalo mnoho obětí. Na straně Finska padlo 98 tisíc vojáků, Rudá armáda přišla dokonce o více než 131 tisíc lidí. Severská země nechce evidentně takovou zkušenost opakovat, a proto společně se Švédskem chce být součástí NATO. V Moskvě kvůli tomu vládne nervozita, protože se tím téměř zdvojnásobí pozemní hranice Ruska se členy Aliance. Překvapivé proto nejsou slovní výpadky některých ruských propagandistů. V pořadu Olgy Skabejevové zazněla dokonce nutnost uskutečnit zvláštní operaci směrem na Helsinky.

„Finsko je naše historická země. Budeme muset posílit naše síly ve směrech našich operací, abychom osvobodili bratrský finský národ,“ cituje web Onet vyjádření jednoho z účastníků diskuze pořadu v televizní stanici Rossija 1. Podobnou rétoriku má také ruská ambasáda ve Stockholmu. Podle ní vstup severských zemí do NATO nezlepší bezpečnost Evropy. „Noví členové nepřátelského bloku se stanou legitimním cílem pro ruskou odvetu,“ cituje web Onet. Moskva si však bude muset zvyknout, že sousední země bude součástí vojenského paktu.

Finsko je o krok blíž do NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu podepsal rozhodnutí tureckého parlamentu ratifikovat členství Finska, informuje web Plus Jeden Deň. Pro vstup nového člena do Severoatlantické aliance je nutný souhlas všech dosavadních členů. Turecký podpis dosud chyběl. Nyní budou dokumenty doručeny do Washingtonu, kde je uložený originál smlouvy o NATO z roku 1947, připomíná web Plus Jeden Deň. Následně by měl finský zástupce dorazit do USA, aby podepsal závěrečné dokumenty.

Během pár dnů už se může stát severský stát oficiálním členem NATO a Rusko se s tím bude muset smířit. „Finsko oslaví Velikonoce jako nový člen NATO,“ cituje vyjádření ministra obrany Anttiho Kaikkonena web Plus jeden Deň. Finsko posiluje svou bezpečnost i jiným způsobem. Na hranici s Ruskem v únoru začala země stavit oplocení, píše web Novinky. Celkem má mít délku 200 kilometrů a výšku tři metry. Na horní části bariéry bude ostnatý drát. Ani to rozhodně ruského prezidenta nepotěší.

Článek Rána pro Putina: I když straší další evropskou zemi, sám zřejmě dostane podpásovku se nejdříve objevil na Události247.cz.

K ovládnutí Běloruska má dojít do 7 let

Běloruská hlava státu má za to, že Rusko po jaderných zbraních sáhne, pokud se bude cítit v ohrožení. Ještě před tím se ale může ruské území značně rozrůst. Web Euro Zprávy informuje, že sjednocení obou spřátelených zemí nemusí být záležitostí daleké budoucností. Již nyní Minsk funguje jako určitý vazal Moskvy. „Děje se to, přestože Rusové ani jejich vojenská přítomnost rozhodně není vítaná místními,“ uvedl pro web Euro Zprávy vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. Vypadá to tak, že Putin se nezastaví před ničím.

Běloruský prezident si navíc ani nemůže dovolit svému ruskému protějšku příliš odporovat. Jeho země je na Rusku ekonomicky závislá a sám Lukašenko nemá příliš pevnou pozici, což měly podle Řepy ukázat protesty v roce 2020. Všechny tyto skutečnosti tak nasvědčují tomu, že podle Putinových plánů má nejspíš po Ukrajině přijít na řadu Bělorusko.

Že Moskva má se sousední zemí velké plány vyplývá i z nedávno uniklého dokumentu, o němž Události247 informovaly v únoru. Píše se v něm, že Rusko plánovalo anexi Běloruska už v roce 2021. K ovládnutí má dojít postupně pomocí politických, vojenských a ekonomických prostředků během 7 let.

Putin má vše promyšleno

Web Euro Zprávy upozorňuje, že ruský prezident má v plánu ovládnout v Bělorusku média, armádu a počítá i s jednotnou měnou. Vše už je zřejmě rozjeto, což dokazují i již existující webové stránky s názvem „Informačně analytický portál Svazového státu“. Snahu Ruska ovládnout sousední zemi potvrzují i odborníci. „Cíle Ruska v Bělorusku jsou stejné jako na Ukrajině. Pouze v Bělorusku se spoléhá spíše na nátlak než na válku,“ cituje web Euro Zprávy velvyslance USA při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Michaela Carpentera.

Rozrůstání moci Ruska může být hrozbou pro Evropu, protože se tím prodlouží hranice se státy NATO a EU. Největší ohrožení to znamená pro Litvu a Polsko. Informace navíc přichází ve chvíli, kdy ani situace na Ukrajině pro Západ nevypadá dobře. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley uvedl, že je nepravděpodobné, že by se letos Kyjevu podařilo vyhnat ruskou armádu ze svého území, informuje web Euro Zprávy. USA také dostatečně nepomohou, protože podle něj není ve Washingtonu potřebná vůle k dodání balistických střel ATACMS.

Článek Putin se nezastaví před ničím: Po Ukrajině má na řadu přijít Bělorusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počet firem obchodujících s Ruskem roste

Zatímco některé firmy v Rusku obchodují přímo, jiné nepřímo, píše web Business Insider. NACP také informuje, že všechny firmy ze seznamu jsou automaticky uvedeny také v databází World-Check, která pomáhá ke snadné identifikaci podnikatelů, jež porušují sankce, jsou podezřelí z praní špinavých peněz či korupce. Přestože na takovém seznamu by dobrovolně asi žádná ze společností být nechtěla, překvapivé je, že seznam firem obchodujících s Ruskem se podle NACP rozrůstá. V polovině února bylo takových firem 15, nyní je jich o 5 více.

Celkem na seznamu figuruje 20 v Rusku působících firem z 10 západních zemí. Mnohé z nich jsou přitom velmi známé společnosti, které se ve světě těší značné oblibě. Jednou z nich je francouzský řetězec hobby marketů Leroy Merlin, jež patří rodině Mulliez ovládající skupinu Adeo. Firma svůj příklon k Rusku přiznává. Jak web Business Insider připomíná, necelý měsíc po invazi společnost uvedla, že neplánuje omezení provozu v Rusku. Před pár dny ale firma oznámila odchod z ruského trhu. Svých více než 100 prodejen plánuje přenechat ruskému vedení.

Adeo vlastní i supermarkety Auchan

Podobně jako hobby markety v Rusku nadále působí i řetězec supermarketů Auchan, jež se proto na seznamu NACP také objevil. Ukrajinský úřad ale společnosti vyčítá i jiné aktivity. „Pod rouškou humanitární pomoci pro civilisty zásobuje ruskou armádu na okupovaných ukrajinských územích zbožím a pomáhá vojenským náborovým úřadům při náboru branců,“ cituje ze zprávy web Business Insider.

Také další společnost ze seznamu pochází z Francie. Jedná se o skupinu Bonduelle, na kterou navíc na začátku roku padlo také další obvinění. Jak Událsoti247 psaly v lednu, na sociálních sítích kolovaly fotografie dárkového koše určeného členům ruské armády pocházející právě od společnosti Bonduelle. Francouzská firma to ale následně popřela. Výčet firem obchodujících s Ruskem pak zahrnuje i další známé značky jako třeba německou skupinu Metro nebo americkou Procter & Gamble, pod kterou spadají značky Ariel, Gillette či Pampers.

Dále na ruském trhu působí francouzské Yves Rocher, britská Mondi či rakouská Raiffeisen Bank International. Právě zmíněná bankovní společnost přitom podle NACP do ruského rozpočtu v roce 2022 přispěla 559 miliony eur, což je téměř pětkrát víc než v roce 2021, píše web The New Voice of Ukraine. „Některé známé banky pravděpodobně doufají, že pokud budou pokračovat v práci v Moskvě, teroristický stát si od nich vezme obrovské půjčky na zaplacení reparací Ukrajině,“ cituje web The New Voice of Ukraine vyjádření NACP v příspěvku na síti Telegram.

Článek Některé západní společnosti dál působí v Rusku. Ukrajina zveřejnila jejich seznam se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaderné zbraně budou v Bělorusku nejpozději v červenci

Běloruská válečná letadla, která budou schopna raketové systémy nést, již měla podstoupit modernizaci, informuje web iRozhlas. To v pátečním projevu potvrdila také běloruská hlava státu, dodává web Express. Podle Putina takový krok neporušuje mezinárodní smlouvu o zákazu šíření jaderných zbraní. Jak Události247 psaly před pár dny, šéf Kremlu argumentuje tím, že Spojené státy také rozmístily jaderné zbraně na území evropských spojenců.

Své si o celé situaci myslí Ukrajina. Podle tajemníka ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksije Danilova Moskva rozmístěním nukleárních zbraní ohrozí stabilitu Běloruska. „Kreml vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ napsal ukrajinský zástupce na sociální síti Twitter. Obavy kvůli poslední dohodě mezi Běloruskem a Ruskem narůstají i ve světě. Důvodem jsou také další Lukašenkova páteční slova. Ve svém projevu varoval před třetí světovou válkou. „Až se budou vůdci Ruska cítit ohrožení, použijí jaderné zbraně,“ cituje Lukašenka web TN.

Další obviňování Západu

Prezident Běloruska rovněž slovně napadl například Polsko, které pode něj usiluje o zatáhnutí Běloruska do války. Varšava má údajně také cvičit teroristy, kteří budou mít za úkol napadnout a destabilizovat Bělorusko, uvádí dále web TN. Lukašenko se ve svém pátečním projevu k národu vyjádřil také k Ukrajině. Podle něj byl Putin „přinucen reagovat“ kvůli chování Kyjeva, píše web Ukrajinska pravda.

Zároveň přišel běloruský vůdce i s překvapujícím prohlášením, když vyzval obě strany k okamžitému příměří. „Je možné – a nezbytné – bez předchozích podmínek zasednout k jednacímu stolu a urovnat všechny záležitosti ohledně území, obnovy, bezpečnosti a tak dále,“ cituje jeho slova ČTK. Minsk je přitom po celou dobu ruské invaze na Ukrajinu nejbližším spojencem Moskvy a dokazuje to i svými činy. Lukašenko například poskytl ruské armádě své území k vedení útoku na sever Ukrajiny.

Článek Lukašenko potvrdil vše, čeho se Západ obával se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mají potenciál změnit stav na bojišti

Zároveň je nutné upozornit, že nejsou schopny dopomoci k tomu, aby válka na Ukrajině skončila během následujících týdnů či měsíců. Navíc v aktuálním období, kdy je po zimě na Ukrajině bahnitá půda, nemají několik desítek tun vážící stroje příliš mnoho možností k postupu. Web Daily Mail proto píše, že plné nasazení tanků bude možné spíše až v červnu, kdy bude půda dostatečně suchá. Podle Philipa Ingrama, bývalého vysoce postaveného britského zpravodajského důstojníka, budou proto zatím důležité další dodávky zbraní Západem.

Podle něj by na Ukrajinu mohli spojenci poslat až 700 tanků. Přislíbeno bylo Kyjevu od západních zemí také 350 bojových vozidel pěchoty, více než tisíc obrněných transportérů a 320 samohybných děl. Přesto osvobození celého území je běh na dlouhou trať. Web Reflex upozorňuje, že Moskva stále ovládá nemalou část Ukrajiny. Aktuálně zhruba 15,5 procenta území. Jde sice o snížení od loňských březnových 26,7 procenta, přesto to představuje tisíce kilometrů čtverečních.

Rusko mělo divoký nástup

V prvním měsíci války se ruským jednotkám podařilo obsadit 120 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Od té doby Kyjev získal zpět 19 318 tisíc kilometrů čtverečních, jak vyplývá z tabulky webu Reflex. Naopak Rusku se podařilo postoupit jen o 2 415 kilometrů. Moskva však ale nadále okupuje také anektovaný poloostrov Krym o rozloze 27 tisíc kilometrů čtverečních, připomíná web Daily Mail. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom několikrát v minulosti uvedl, že válka skončí s osvobozením Krymu.

Ingram však pro web Daily Mail upozorňuje, že to sice není z dlouhodobé hlediska vyloučené, ale bude to vyžadovat masivní útok. K tomu však potřebuje předčít Ukrajina ruské kapacity. Podle britského bývalého důstojníka tomu tak nyní není. Pro web Daily Mail uvedl, že Rusko má například k dispozici 1,33 milionu vojáků, zatímco Ukrajina jen půl milionu. Minimálně čtyřnásobně nadále Moskva sousední zemi trumfuje i v počtu vojenské techniky. Ukrajina podle Ingrama proto těží hlavně z toho, že Rusku chybí jednota velení.

Článek K poražení Ruska bude zapotřebí daleko víc věcí, než si myslíme, tvrdí expert se nejdříve objevil na Události247.cz.

Experti nemusí považovat údaje za dostačující

Web Čas proto připouští, že nárůst vražd může mít i další důvody než jen válku na Ukrajině. Přesto je však minimálně podivné, že došlo zrovna loni k otočení trendu minulých let, kdy se počet nejzávažnějších trestných činů v Rusku stabilně zmenšoval. Zatímco v roce 2002 bylo spácháno 32265 vražd, v roce 2021 už jen 7332. Loňský rok ale změnil směr, protože bylo evidováno na ruském území celkem 7628 vražd. Jde tedy o čtyřprocentní nárůst, uvádí web Čas.

Celkově se přitom kriminalitu dařilo v Rusku mírnit i loni. Konečný počet trestných činů měl v roce 2022 klesnout oproti předchozímu roku o 1,9 procenta. Klesat měl i počet těžkých a obzvlášť těžkých zločinů, a to o 4,1 procenta, uvádí dále Čas. V kategorii vražd je však tendence stoupající. Velký podíl na tom mají ruské oblasti, které se nachází blízko Ukrajiny. Například v Belgorodské oblasti počet vražd a pokusu o ně oproti roku 2021 vzrostl z 52 na 102, v Kurské oblasti pak z 58 na 89, dodává web Čas.

Růst se nevyhnul ani vzdálenějším městům od Ukrajiny

Dokonce v Moskvě byl zaznamenán nárůst počtu vražd z 259 v roce 2021 na 441 v roce 2022. Web Novinky píše, že autoři zprávy se podívali na celou věc také z hlediska zkušeností zemí, které se zúčastnily ozbrojených konfliktů v minulosti. Došlo v nich k růstu pouličního, domácího a policejního násilí. Většinou k těmto jevům ale dochází až po skončení války, nikoli v průběhu. V USA se například ukázalo, že příslušníci policejních sborů, kteří bojovali ve válce pak častěji sahali po střelných zbraních, dodávají Novinky.

K tomu v Rusku zatím nedochází, protože se v zemi evidují hlavně trestní stíhání příslušníků bezpečnostních složek, konkrétně trestné činy páchané vězeňskými dozorci vůči vězňům. Tyto počty stabilně klesají. Důvod růstu počtu vražd v Rusku může mít proto nakonec i zcela jinou souvislost. Web Novinky připomíná, že v zemi roste spotřeba alkoholu. V roce 2022 prodej alkoholických nápojů meziročně stoupl o 3,5 procenta, u vodky dokonce o 5,9 procenta.

Článek Putin přivedl vraždění nejen na Ukrajinu. Rusko pokořilo krutý, 20 let starý rekord se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusko jako ruský vazal

Rusko může podle něj skrze Minsk vydírat svět a posilovat svou mezinárodní pozici. „Výskyt jaderných zbraní v Bělorusku je také hrou o další vazalizaci této země,“ cituje dále bezpečnostního experta server Express. V té souvislosti uvedl několik faktů, jako je například nutná trvalá ruská vojenská přítomnost v sousední zemi, ale také „větší pronikání ruských zpravodajských služeb,“ cituje Express Rauba. Dohodou o rozmístění jaderných zbraní se také Minsk vzdal možnosti prezentovat se jako neutrální země.

Raubo také připomněl, že ruská jaderná strategie se stále více podobá té severokorejské. Moskva od začátku konfliktu na Ukrajině vyhrožuje jadernými zbraněmi, protože si je vědoma své moci v tomto ohledu. I proto chce Rusko svůj jaderný arzenál rozšiřovat, jak Událost247 psaly loni v prosinci. Na světě je aktuálně 13 080 jaderných hlavic, z nichž 6 255 vlastní Rusko a 5 550 USA. Kreml má k dispozici také hypersonické jaderné zbraně. Právě s nimi vyhrožuje Západu šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, píše web Daily Mail.

Hrozba ze strany Patruševa

Poznat sílu těchto zbraní mají západní státy, pokud budou pokračovat v pokusu porazit a rozdělit Rusko. „Někteří lidé na Západu mluví o pomstě, která by vedla k vojenskému vítězství nad Ruskem,“ cituje jeho slova web Daily Mail. Patrušev přitom patří k nejbližším spolupracovníkům ruského prezidenta a mluví se o něm jako o hlavě celé speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva válku v sousední zemi označuje. Nejen prohlášení o použití hypersonických zbraní proti Západu je ze strany Patruševa děsivé.

Web Daily Mail informuje, že šéf ruské Bezpečnostní rady v nedávném rozhovoru uvedl, že Putin hodlá ovládnout Evropu. USA si podle něj v současnosti „dělají v Evropě, co chtějí, ignorují skutečnost, že vedoucí roli na kontinentu historicky hrálo Rusko“, uvádí dále web Daily Mail. O Patruševovi se mluví jako o nástupci Putina. Jak Události247 psaly na konci února, za favorita na prezidentský úřad ho po možném převratu uvedla i britská novinářka Catherina Beltonová. Ta má pravidelný kontakt s představiteli ruských elit.

Článek Putin dělá z Běloruska evropskou Severní Koreu, myslí si experti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nesrovnalostí je hned několik

Například profesor Anders Aslund srovnal fotografie ruského prezidenta z videokonference o rozvoji Krymu a Sevastopolu, která proběhla dva dny před návštěvou Mariupolu. „Zdá se, že 19. března jel do Mariupolu Putinův dvojník. Srovnejte si to s fotkami skutečného Putina v jeho bunkru ze 17. března. Už to začíná být směšné,“ cituje komentátor amerického think-tanku Atlantic council web iDnes. Nestalo se přitom poprvé, kdy se objevily spekulace o dvojnících šéfa Kremlu.

Jak Události247 psaly loni v říjnu, výjimkou nejsou domněnky, že Putina už mnoho měsíců nikdo neviděl. Nyní se spekulace šíří také v Rusku. Video na sociálních sítích pokládá jasnou otázku: „Kdo navštívil Mariupol?“, cituje web Express. V záznamu je upozorněno na ušní lalůčky, které se v jednotlivých vystoupeních ruské hlavy státu mění. „Stejně jako malé znaménko na tváří,“ cituje Express. Odlišnosti autoři videa vidí také ve vráskách. Tuto odchylku podle nich není možné vysvětlit ani plastickými operacemi, které Putin v minulosti podstoupil.

Někteří se spekulacím brání

Úpravy obličeje podle autorů záznamu musí podstupovat i Putinovi dvojníci, aby se mu stále podobali vzhledem k tomu, jak se mění jeho tvář kvůli zdravotním problémům. „Nejslabší dvojník byl evidentně poslán do Mariupolu,“ cituje Express z ruského videa. Právě na muži, který o víkendu dorazil jako ruský prezident na okupované ukrajinské území, autoři záznamu vidí nejvíce odchylek od skutečného šéfa Kremlu.

Naopak ruští komentátoři se takové spekulaci brání. „Nepochybuji o tom, že do Mariupolu přijel skutečný Putin. Nechápu, v čem je problém. Zphotoshopované záběry, to je hodně smutný argument, jestli tam přijel nebo nepřijel dvojník. Raději se podívejte na originální zpravodajství,“ cituje web iDnes ruského komentátora Fjodora Krašeninnikova. Naopak šéf ukrajinské vojenské rozvědky už loni upozornil, že Putin má nejméně tři dvojníky.

Článek Teorie o tom, že Putin není Putin, nabírá na síle. Video o dvojnících se šíří Ruskem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tichý intenzivní nábor

Moskva si je moc dobře vědoma, co takové rozhodnutí může vyvolat ve společnosti. Události247 loni v září krátce po vyhlášení prvního kola mobilizace informovaly, že někteří se raději sebepoškozovali, aby nemuseli nastoupit k bojům na Ukrajině. Mnoho mužů také ze země uprchlo. Podobný scénář by se zřejmě opakoval, možná i v intenzivnějším provedení, a proto není divu, že další kolo mobilizace dosud nebylo vyhlášeno. Přesto mnoho mužů po celém Rusku dostává předvolání z odvodových kanceláří, píše web Onet.

Důvody jsou různé. Někteří se mají dostavit kvůli údajné aktualizaci svých údajů, další rovnou kvůli vojenskému výcviku. Rusové jsou také lákáni na vojenskou službu skrze reklamy vyskytující se na vládních webech i serverech státní institucí, uvádí web Onet. Nechybí finanční motivace. V jednom ruském regionu měl být dobrovolníkům přislíben jednorázový bonus ve výši několika tisíc dolarů. Dalších 2,5 tisíce dolarů má být měsíční mzda při vyslání do bojů na Ukrajinu. Při zapojení do útočných operací má náležet dobrovolníkům 100 dolarů za den.

Moskva výhodami nešetří

Na 650 dolarů je pak stanovena odměna „za každým kilometr postupu v útočných týmech“, píše Onet. Tím výčet finančních pobídek nekončí. Rusové zapojení do války na Ukrajině mají dostat slevy z daní i půjček, příslib přijetí svých dětí na univerzitu či odškodné rodině v případě zranění či zabití v bojích, dodává Onet. Je zjevné, že Moskva je ochotna investovat mnoho prostředků do toho, aby naplnila své plány. Web Insider uvádí, že ministerstvo obrany hodlá během letošního roku přijmout zhruba 400 tisíc smluvních vojáků.

Informace, které přichází z různých ruských regionů o předvolání mají naznačovat, že nábor již začal. Web Seznam Zprávy píše, že podle některých armáda hledá hlavně nové rekruty ve specializovaných povoláních. Jít má například o dělostřelce či operátory obrněných vozidel. Rusku zřejmě nic jiného nezbývá, protože v konfliktu na Ukrajině zažívá velké ztráty. Podle NATO jsou až pětinásobně vyšší než ty ukrajinské, píše web Forum24.

Článek Další mobilizace začala: Putinovi branci mají změnit průběh války. Úřady lákají na štedré odměny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Může jít o způsob zastrašování

„Kreml vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ cituje Plus Jeden Deň z vyjádření Danilova. Ruský prezident Vladimir Putin informoval o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území o víkendu. Podle něj se na tom společně s Minskem dohodl, píše web Plus Jeden Deň. Moskva již měla také v sousední zemi rozmístit deset letadel, které jsou schopné nést jaderné zbraně. Ruská hlava státu má za to, že takovým významným krokem nijak neporušuje dohodu o nešíření jaderných zbraní.

V té souvislosti Putin připomněl, že Spojené státy také rozmístily nukleární zbraně na území evropských spojenců, uvádí Plus Jeden Deň. Ve svém sobotním oznámení také ruský prezident upozornil, že kontrola nad zbraněmi zůstane Moskvě a nebude předána Minsku. Zařízení, ve kterých budou v Bělorusku nebezpečné zbraně umístěny mají být postaveny do 1. července. Přestože Putin plány Moskvy představil jakoby se nic nedělo, odborníci to vidí jinak. Někteří to dokonce považují za pokus o zastrašení Severoatlantické aliance, píše web Čas.

Následky nepředstavitelných rozměrů

Mezinárodní kampaň za zákaz jaderných zbraní (ICAN) proto ruský krok odsoudila jako „mimořádnou nebezpečnou eskalaci, která zvyšuje pravděpodobnost použití jaderných zbraní“, píše web Čas. Jaderné zbraně se brzy zřejmě objeví i blízko českých hranic. Jak Události247 psaly loni v listopadu, Polsko jedná s USA o účasti na programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO. Polsko patří ke státům, které nemají přístup k nukleárním zbraním, a proto se snaží vyjednat možnost mít je na území od těch, co je mají.

Dohoda s USA funguje tak, že Washington rozmístí na území dané země jaderné zbraně, ale ty zůstávají nadále pod kontrolou USA, jak popsal web iRozhlas. Rusko a USA patří k jaderným velmocím. O použití jaderných zbraní se mluví od začátku konfliktu na Ukrajině. Přitom by takový krok způsobil extrémní následky. V případě jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak informovaly Události247 loni v srpnu.

Článek Ukrajina konečně vysvětlila důvod spojenectví Putina a Lukašenka. Pro svět to znamená nevídanou hrozbu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Může nastat liberalizace

Kolesnikov se ve své analýze zabývá například tím, že Stalinovo jméno se po jeho smrti postupně stále více upozaďovalo. Souviset to má s tím, že v boji o moc se následně začala plně projevovat liberalizace režimu. Po Stalinově smrti zemi ovládli čtyři nejmocnější. Web Novinky připomíná, že jedním z nich byl dlouholetý tajemník diktátora Georgij Malenkov, který byl jeho očekávaným nástupcem, ale nakonec se stal premiérem.

Mezi zbývající tři tehdejší vůdce země patřil ministr obrany Nikolaj Bulganin, bývalý šéf tajné služby NKVD Lavrentij Berija a také bývalý tajemník ukrajinské KSS Nikita Chruščov. Právě on se později rozhodl kritizovat stalinistické praktiky, což ho vyneslo až na pomyslné výsluní. Přesto byl ale nakonec od moci odstaven a nahrazen Leonidem Brežněvem. Důvodem byla hlavně skutečnost, že po jeho experimentech sílila v Rusku touha po stabilitě.

Nový režim následně začal s reformami a pokusy o liberalizaci ekonomiky, uvádí Onet. Podobná politická transformace nastala také po odchodu Brežněva. Z toho má podle ruského analytika vyplývat, že odchod autokratů vždy aktivuje uvolňování pravidel. Podobný průběh má proto nastat i po konci Putina. Kolesnikov předpokládá, že jakmile šéf Kremlu skončí, dosud loajální spolupracovníci začnou okamžitě pracovat na změně Ruska.

Kontroverzní osoby zvyšují svůj vliv

Podle analytika poté dojde k otevření země vůči Evropě. Dá se proto předpokládat, že elity, které se nyní zdají být Putinovi věrné, po jeho odchodu naprosto změní směr. Především ti, kteří jsou spojeni s byznysem, se budou snažit ze změny režimu vytěžit co nejvíce a hrát například roli modernizátorů, uvádí Onet. Hrozí ale také jiná varianta, která předpovídá, že se k moci v Rusku dostanou mnohem kontroverznější osoby, než je nynější prezident. Pád Putina tak může být horší, než konec Stalina a na místo šéfa Kremlu může nastoupit někdo daleko krutější.

Růst vlivu v posledních měsících zaznamenává hned několik mužů. Jde především o šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina či čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, informuje web iRozhlas. Oba jsou nechvalně proslulí svými krutými praktikami. Stejně jako Igor Girkin, kterému se kvůli masakrům bosenských muslimů přezdívá Igor Hrozný, připomíná iRozhlas. I on přitom patří ke kritikům vedení ruských kroků na Ukrajině, což mu může zvyšovat vliv v Rusku. Nástup jednoho z těchto tří mužů do čela země by přitom bylo pro Západ horší, než Putinovo vládnutí.

Článek Nejistý osud Ruska: Pád Putina bude možná horší, než konec Stalina. Na místo šéfa Kremlu může nastoupit někdo daleko krutější se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prohloubení spolupráce a jasný signál pro Západ

Provázanost obou zemí je v poslední době stále zjevnější a dokládají to i slova obou prezidentů. Web Čas píše, že Si Ťin-pching řekl Putinovi o vděčnosti čínské strany za vztahy s Ruskem i kontakty, které mají „historickou logiku“. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova státníci probírali také čínský plán na ukončení války na Ukrajině. Detaily prozradit odmítl, informuje web iDnes. Pondělní setkání však bylo jen zahřívacím kolem. Dnes se oba muži sešli v Kremlu k formálnímu jednání.

Tentokrát setkání provázela slavnostní ceremonie. „Putin a Si Ťin-pching se pozdravili. Orchestr zahrál hymny Ruska a Číny. Přítomni byli také členové delegací obou zemí,“ cituje web iDnes z oznámení ruské státní agentury TASS. Prezidenti během úterý budou jednat napřed v úzkém formátu, pak v širším. Vše bude zakončeno podpisem dokumentů a společným prohlášením. Oba vůdci mají spolu také povečeřet, píše iDnes.

Návštěvy probíhají i v Kyjevě

V úterý se Si Ťin-pching setkal se také s ruským premiérem Michailem Mišustinem, kterého stejně jako Putina pozval k návštěvě Číny, píše web iDnes. Řada komentátorů upozorňuje, že návštěva čínské hlavy státu Putina minimálně morálně pozvedne. Obzvlášť v situaci, kdy byl na něj minulý týden vydán Mezinárodním soudem v Haagu zatykač. Přítomnost Si Ťin-pchinga v Moskvě také jasně naznačuje, že oba státy mají v plánu prohlubovat své úzké vztahy, což bude muset vzít Západ na vědomí.

Návštěvy ale neprobíhají pouze v Moskvě. Do Kyjeva dorazil v úterý japonský premiér Fumio Kišida a během své návštěvy se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informuje ČTK. Od zahájení ruské invaze dorazil japonský lídr na Ukrajinu poprvé. Do země se vypravil vlakem z polského příhraničního města Przemyślu. Na nádraží v Kyjevě ho přivítala ukrajinská diplomatka Emine Džapparovová, dodává ČTK.

Článek Zelenskyj a Putin se tváři v tvář sešli se svými spojenci se nejdříve objevil na Události247.cz.

V pořadu vystoupil i starosta Novotný

Hosté populárního pořadu 60 minut mimo jiné diskutovali o útocích na ruskou Belgorodskou oblast, která přímo sousedí s Ukrajinou, píše server iDnes. Ruská protivzdušná obrana zneškodnila čtyři střely. Moskva z útoků obviňuje ukrajinskou armádu, Kyjev se k nim však oficiálně nevyjádřil, doplňuje Aktuálně. Pořad Skabajevová moderuje od roku 2016 a připomíná spíš spory někde v hospodě, uvádí web iDnes.

Olga Skabeeva: “We were preparing to offensive anyway. And there’s a desire to do it.”

Tigran Keosayan: “Of course, Olga, but…” pic.twitter.com/DQT4OsViZg

— Prune60 (@Prune602) March 18, 2023

Moderátorka podle televizního záznamu, který se objevil i na sociálních sítích, na své hosty křičí, skáče jim do řeči, nadává jim a snaží se je ponížit. Její metody zkusil na vlastní kůži i starosta Řeporyjí Pavel Novotný, kterého si pozvala kvůli pomníku vlasovcům, pokračuje iDnes. „Pavle, chápu, že jste složitá osobnost. Nemáte obavy vzít na sebe takovou zodpovědnost a vystupovat s iniciativou zřízení sochy člověku, jehož činnost byla odsouzena během norimberského procesu?“ Otázku Skabejevové cituje iDnes.

Ponížení v přímém přenosu

„V Česku váš názor nikoho nezajímá, protože je zkreslený. Jste směšní,“ bránil se Novotný a Rusko označil za „symbol okupační moci, lži a porušování lidských práv“, píše Český rozhlas. Pořad získal pozornost i letos na začátku března, kdy v něm ruský poslanec Alexej Žuravljov poukazoval na nálety dronů na řadu ruských regionů, za kterými měly stát ukrajinské ozbrojené síly. Rusko podle něj na takové útoky reaguje nedostatečně, a je na čase „Ukrajince pořádně potrestat,“ cituje Žuravljova Akuálně.

„Pořad i paní Skabajevová opět zapadají do rétoriky, která se neustále opakuje. Zapadá to i do modelu ruské propagandy, která nepovažuje Ukrajince za samostatný národ. Pokud už by je považovala, tak jen za součást toho ruského národa. Ukrajince se proto snaží oslabovat různými metodami, včetně této propagandy v televizi,“ uvedl pro Události247 analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

Článek Známá Ruska vyzvala k tomu, aby Ukrajinci trpěli ještě víc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důležitost Podněstří

Moskva nemá zájem, aby Kišiněv pokračoval v příklonu k Evropské unii či k Severoatlantické alianci. Naopak hodlá usilovat o to, aby země byla zcela závislá na ruském plynu a Moskva díky tomu mohla posilovat svůj vliv, uvádí web Forum24. Plán s názvem „Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice“ jednoduše vysvětluje, jak během deseti let dostat bývalou sovětskou republiku do sféry vlivu. V dokumentu se například píše o rozdmýchávání sociálního konfliktu či zabránění Kišiněvu v plánu získat vliv v separatistické oblasti Podněstří.

Cíle rozdělila FSB do časových horizontů. V rámci krátkodobých mělo Rusko usilovat v zemi o „podporu moldavských politických sil prosazujících konstruktivní vztahy s Ruskou federací“ a „neutralizaci iniciativ Moldavské republiky zaměřených na odstranění ruské vojenské přítomnosti v Podněstří“. Ve střednědobém horizontu mělo dojít k „opozici vůči spolupráci mezi Moldavskou republikou a NATO“, uvádí CNN.

Moskva plán popírá

Za dlouhodobý cíl si pak FSB stanovila „vytvoření stabilních proruských skupin v moldavských politikých a ekonomických elitách“ a „vytvoření negativního postoje vůči NATO“, dodává CNN. Kreml existenci dokumentů popírá. „Nevylučuji, že se jedná o další falešný lán. Rusko vždy bylo a zůstává otevřené budování dobrých sousedských, vzájemně výhodných vztahů, a to i s Moldavskem,“ cituje mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova web Fórum24. Naopak pravost dokumentu potvrdil moldavský premiér Dorin Recean.

Web Aktuálně připomíná, že Rusko mělo v nejchudší evropské zemi do roku 2020 velký vliv. Zvolením proevropské prezidentky Mai Sanduové se však vše změnilo. Později byla zvolena také prozápadní vláda. Navíc dokument nepočítal s invazí na Ukrajinu, která změnila náladu v celé Evropě vůči Rusku. I Kišiněv v loňském roce potvrdil svůj příklon k Západu. Brusel se za to Moldavsku odvděčil udělením kandidátského statusu do EU, díky čemuž byly zemi zajištěny například dodávky plynu během zimního období, uvádí Aktuálně.

Článek Ruský dokument odkrývá Putinovy plány s další evropskou zemí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin chce jen provokovat

Podle něj měli jedinou možnost, a to dopustit se provokace vůči bezpilotnímu letounu, protože v případě pilotovaného letadla by bylo riziko eskalace příliš vysoké. Ruský prezident podle ukrajinského experta nemá v zájmu, aby se USA plně zapojily do války na Ukrajině, proto nebude letadla NATO ohrožovat přímo. Z videa, které zveřejnil Pentagon je zřejmé, že ruský letoun se velmi blízko přiblížil k americkému vojenskému dronu a vypustil palivo, aby ho poškodil, informuje web iDnes. Následně byla zasažena vrtule.

Moskva popírá, že by se ruský stroj s americkým dronem dostal do kontaktu. Důvodem zničení mělo být „prudké manévrování“. Naopak USA tvrdí, že došlo ke zničení kvůli ruskému „nebezpečnému a neprofesionálnímu chování“, píše dále iDnes. Kreml má mít jasné důvody, proč tak učinil, přestože mohl tušit, že to vyvolá další diplomatickou krizi. „Putinova provokace nemá za cíl zatáhnout Spojené státy do války, ale odradit jejich aktivní operace v Černém moři,“ uvedl Volkivskyj pro web Express.

Napětí trvá i po telefonátu šéfů diplomacie

Svým posledním činem měla Moskva podle něj dát Washingtonu najevo, že „Rusové jsou schopni ublížit Americe“, píše Express. USA si nebezpečí uvědomují. „Víme, že zachycení dronu bylo úmyslné. Víme, že agresivní chování bylo úmyslné,“ cituje slova amerického generála Marka Milleye web iDnes. Zároveň ale připustil, že není jasné, jestli ze strany Ruska byla úmyslná i kolize. Kvůli incidentu došlo už k jednání mezi americkým ministrem obrany Lloydem Austinem a jeho ruským protějškem Sergejem Šojguem.

Americký představitel dal jasně najevo, že USA se nemíní stahovat. „USA budou dál létat a operovat všude tam, kde to mezinárodní právo dovolí,“ cituje Austina web iDnes. Naopak Šojgu lety amerických dronů blízko anektovaného poloostrova Krym považuje za „provokativní“, protože vytváří „předpoklady pro eskalaci situace“ v Černém moři, dodává iDnes. Web Express připomíná, že Američané provádí v oblasti Černého moře pozorovací mise a poskytují Ukrajině zpravodajské informace o ruských pohybech.

Článek Sestřelení amerického dronu ruským letadlem může mít dohru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jednota Západu překvapila

Největší změna pak nastala ve vnímání Ruska ze strany Ukrajinců. Řada z nich považovala sousední zemi za spřátelenou, nyní však Ruskem pohrdají, píše web Onet. Ukrajina za každé situace vyjde z války jako vítěz, protože bude mít velmi silnou armádu, perspektivu na členství v Evropské unii a silné vazby na Severoatlantickou alianci, píše web Onet. Šéf Kremlu se přitom snažil svým rozhodnutím rozpoutat na Ukrajině konflikt dosáhnout něčeho zcela jiného. Nečekal však, že Západ se proti němu spojí a stane se věrným podporovatelem Kyjeva.

Jednota západních zemí panuje i v odporu vůči Rusku. Moskva si toho nemohla nevšimnout. V nedávném rozhovoru to zmínil i mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Jak informuje web iDnes, v rozhovoru pro ruský list Izvestija obvinil státy NATO, že fakticky bojují proti Rusku. Zmínil také, že „Západ Rusku nenaslouchá“. Moskva evidentně nečekala, že se západní státy ve snaze čelit Rusku spojí. Překvapen může být Putin také reakcí Číny. Peking sice nezavedl po vzoru ostatních zemí vůči Rusku žádné sankce, kritiky se ale nebojí.

Silné postavení jen v Rusku

Vůči Kremlu se vymezuje především v souvislosti s jadernými hrozbami, připomíná Onet. Zároveň ale je u Číny evidentní zájem, aby Rusko válku na Ukrajině neprohrálo, protože by pak mohlo dojít k přerušení rusko-čínského společenství. Překvapivé proto nejsou ani snahy Pekingu působit jako mírotvorce. Nedávno Čína vyzvala Rusko i Ukrajinu k ukončení bojů a zasednutí k mírovým rozhovorům, jak Události247 psaly na konci února. Apel zůstal bez zjevné odpovědi.

Ruská hlava státu se zřejmě bude snažit započatou válku dovést do konce. Přestože Putin přišel o svůj vliv ve světě, na domácí scéně se stále těší velké podpoře. A to i přes obří ztráty vojáků. Rusové ve většině válku podporují nebo jsou vůči ní lhostejní, popisuje web Onet. Ti, kteří by se snažili činnost Ruska v sousední zemi jakkoliv zpochybnit, čeká trest kvůli novým zavedeným zákonům, připomíná Onet. Ke kritice se ve velkém zatím neschyluje ani u ruské elity, která se zřejmě obává o ztrátu vlivu.

Článek Konec velkolepého Ruska. Za rok se z velmoci stal opovrhovaný stát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letošní rok bude zlomový

I přes přísné sankce se však Rusku daří některé zboží, jako jsou například mikročipy, do země dostávat. Ekonomický expert v té souvislosti pro web Onet vysvětlil, že sankce nejsou stejné jako obchodní embargo. I proto má Moskva stále ještě možnost nakupovat zboží z jiných zemí. Rusko využívá hlavně čínský trh. „Sankce nejsou univerzálním řešením. Paralelní import však u důležitých technologií – jako jsou auta nebo letadla vždy nefunguje. Křídlo Boeingu nenahradíte tím, že ho dostanete na černém trhu v Zambii,“ vysvětlil pro Onet Milanovič.

Uvedl také, že v některých případech je téměř nemožné nahradit některé věci. I proto Rusko už nemá vydávat biometrické pasy, protože do nich nemá čipy. Některé sankce se navíc mají začít projevovat v dlouhodobém měřítku. Na to, že pro Putina bude výrazně těžší z pohledu ekonomických dopadů až letošní rok, upozorňuje i web Seznam Zprávy. Hospodářství výrazně zasáhne hlavně pokles příjmů z prodeje energií, a to až o desítky procent. Problémy přiznala ruská centrální banka i řada ruských firem, dodávají Seznam Zprávy.

Nepředstavitelné částky

Sankce navíc podle Milanoviče budou platit velmi dlouho. V té souvislosti připomněl situaci na Kubě. „Dnes už nikdo ani neví, proč byly na Kubu uvaleny, a proč jsou stále v platnosti. Obama tam otevřel ambasádu, ale nic se nezměnilo,“ uvedl ekonom pro web Onet. Připomněl také, že zrušení sankcí je obtížné a mají jasný cíl: oslabit ruskou ekonomiku. K tomu je třeba nějaký čas. Přesto má Rusko určitou výhodu oproti jiným zemím. Jde o soběstačnost v potravinářství a energetice.

„Tyto dva aspekty jsou pro zemi nesmírně důležité, protože pokud lidé nemají co jíst a nemají energii, pak jsou velké problémy. V tomto smyslu má Rusko určité výhody,“ vysvětlil pro Onet Milanovič. Přesto zemi sankce výrazně zasáhly. „Přišlo o miliardy, ne-li biliony. Konfiskace majetku dosahuje 600 až 700 miliard dolarů. Lidé si ani neuvědomují, jak velké to číslo je. To je téměř třetina ruského HDP a více než celý rozpočet Pentagonu na letošní rok,“ popsal dále odborník pro Onet.

Článek Odhady jsou neúprosné. Putin přivedl Rusko k ekonomické katastrofě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bude to běh na dlouhou trať

Druhé obvinění tvrdí, že Kreml při útocích záměrně cílí na civilní infrastrukturu, a to včetně vodních zdrojů a elektráren, které ležící daleko od fronty, píše web České noviny. V tomto případě Rusko při svých častých vzdušných úderech na ukrajinská města a infrastrukturu a i přes důkazy, které vypovídají o opaku, tvrdí, že zasahuje pouze vojenské cíle. Žalobě se zřejmě Rusko nevyhne.

Chystanému podání žalob předcházelo několik měsíců práce zvláštních vyšetřovacích týmů, píše web The New York Times. Hlavní prokurátor tribunálu Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se potom rozhodne, jestli jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů, píše web iDnes. Koho konkrétně se žaloby týkají, zatím není jasné.

Může se to týkat i Putina

Někteří diplomaté a experti uvedli, že by mezi obviněnými mohl být také ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost procesu je ovšem velmi malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných. Je také velmi nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo. Kreml také od začátku války odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů.

„Tak samozřejmě se to může týkat i Putina. Je však otázkou, jak budou ty trestné činy identifikovány, kdo je vykonal. Od toho se pak bude odvíjet to, kdo ty akty nařídil, a to může skončit až u nejvyššího ruského vedení, což je Putin. To je ale běh na dlouhou trať. Říct, že jsou činy, za které Putin může, a které nařídil, to zase tak rychle vyřešeno nebude,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Mezinárodní trestní soud chystá žaloby proti Rusku za válečné zločiny. Chce vydání hned několika osob se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenina v Británii na příděl

Nárůst cen hnojiv má zasáhnout produkci potravin během letošního roku ještě výrazněji. Web Plus Jeden Deň zároveň připomíná, že problémy s potravinami jsou také důsledkem zvýšených cen za energie, které prodražují pěstování. Nejvíce se krize nyní projevuje ve Velké Británii. V posledních týdnech z ostrova přichází zprávy o nedostatku některých potravin, kvůli čemuž jsou nuceny obchodní řetězce zavádět přídělový systém. Na problém upozorňuje server Daily Mail, podle kterého supermarkety přidělují rajčata, okurky, papriky a saláty.

V obchodech má být problém sehnat také některé druhy ovoce, například maliny. Britským farmářům komplikují situaci hlavně vysoké náklady na energie, kvůli kterým nejsou schopni v zimě pěstovat ve sklenících potřebné množství. Není už žádnou výjimkou, že je možné ve Velké Británii narazit v oddělení ovoce a zeleniny na prázdné regály. Vysoké ceny energií mají dopad i na cenu vajec, protože Britové si nemohou dovolit udržovat v teple hal tolik nosnic než dříve.

V Rusku je všeho dostatek

Taková situace měla podle představ Západu panovat v Rusku, aby si jeho obyvatelé uvědomili, že mají naléhat na změnu režimu a ukončení války na Ukrajině. To se ale zřejmě dít nebude, protože web Daily Mail upozorňuje na plné regály v ruském městě v pohoří Ural, které se nachází 24 hodin jízdy od Moskvy. Ve městě Perm mají širokou nabídku čerstvého ovoce a zeleniny bez omezení, píše Daily Mail. A to i za velmi příznivé ceny, protože díky levnému plynu může být zelenina pěstována i během kruté zimy.

Rusko je navíc schopno dovážet velké množství ovoce například z Íránu, kde je teplejší klima, dodává Daily Mail. Problémy Rusku nezpůsobují ani drahé pohonné hmoty. Pohodovou situaci dokresluje video na Youtube kanálu Travelling with Russell, upozorňuje web Plus Jeden Deň. V reportáži z poloviny února je možné vidět, jak jsou v ruském supermarketu plné regály. Je tak zjevné, že sankce Západu příliš nefungují. Naopak se například Velké Británii spíše vymstily.

Článek Sankce evidentně nefungují. Zatímco na Západě jsou některé potraviny na příděl, v Rusku mají všeho dostatek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina obvinění odmítá

Vedení Běloruska přitom zpočátku útok na letišti Mačuliščy u Minsku odmítalo, přestože už na konci února o něm informovala běloruská opozice. Minulý týden se navíc k činu přihlásili běloruští partyzáni, kteří k poškození stroje použili dva drony. Lukašenko nyní celý incident žehlí. Trvá také na tom, že podezřelí byli zatknuti a mají vazby na ukrajinské a americké bezpečnostní služby.

Kyjev však taková obvinění odmítl. Poradce ukrajinského prezident Mychajlo Podoljak uvedl, že poškození ruského letadla, které slouží k navádění ruských vzdušných útoků, je protiteroristický čin, píše web DeníkN. „Je nutné vyznat se v definicích. Teroristický čin je, když z běloruského území střílejí rakety na ukrajinská města. Diverze je, když od běloruských hranic přicházejí diverzanti. Zásah proti letadlu A-50 je protiteroristický čin, spáchaný mimochodem místními partyzány,“ cituje DeníkN jeho vyjádření na twitteru.

Lukašenko také tvrdil, že poškození letadla nebylo nijak výrazné. Zmínil škrábance a díru v trupu, což podle běloruského vůdce nebrání plnění jeho funkce. Britové ale mají jiný názor. Web Express píše, že stroj byl podle britského ministerstva obrany již přesunut k opravě do Ruska. „Tranzitní let se údajně uskutečnil v nižší než obvyklé výšce, pravděpodobně kvůli poškození přetlakové kabiny,“ cituje z vyjádření server Express.

Bělorusko vytváří umělou hrozbu

Poškození letounu může být podle Britů pro Bělorusko zásadní problém. „Je reálná možnost, že společná rusko-běloruská vzdušná aktivita bude nyní nucena spoléhat se na pozemní kontrolu a stíhací doprovod, dokud nebude možné nasadit další hlavní stroj,“ cituje dále Express. Na tom se už zřejmě pracuje, protože i sám Lukašenko ve svém projevu uvedl, že pro jistotu „požádal Rusy, aby vzali toto letadlo na údržbu a poslali nám další“, píše Express. To se podle běloruské hlavy státu již stalo.

Mnozí Bělorusové už ale mají Putina plné zuby. Řada z nich se totiž obává, že je chce ruský vůdce zatáhnout do války. Podle srpnového průzkumu organizace Chatnam House se proti ruské invazi vyslovilo 45 procent z asi osmi set dotázaných Bělorusů, uvádí web ČT24. Někteří Bělorusové se rovněž aktivně účastní bojů na straně Ukrajinců. Aktuálně tvoří jejich formace jeden regiment, tedy útvar o zhruba osmi stech mužích, dodává ČT24.

I přesto však Bělorusko zůstává nadále ruským spojencem, připomíná web Express. A to i přesto, že do války na Ukrajině se dosud nezapojilo. Lukašenko nedávno informoval, že své vojáky pošle do sousední země jen v případě, že dojde k napadení Běloruska. Verze běloruské hlavy státu o napadení letadla však může být snahou mít pro to důvody. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko uvedl, že Lukašenkovo tvrzení je „dalším pokusem o vytvoření umělé hrozby z Ukrajiny“, uvádí Express.

Článek Bělorusové už mají Putina plné zuby. Partyzáni zaútočili na ruské letadlo, Lukašenko teď incident žehlí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové zuří

Ukrajinský prezident zároveň připomněl, že změna názvu Ruska na Moskvu by měla i mezinárodní dopady, a proto je nutné bedlivé prozkoumání návrhu. Zelenskyj dokonce požádal premiéra Denyse Šmyhala o komplexní zvážení změn. Předkladatelé petice nicméně pro své požadavky mají pádné argumenty: „Historický název Ruska je Moskva,“ cituje z jejich prohlášení web Onet.

Ukrajinská iniciativa nezůstala bez povšimnutí zástupců Kremlu, kteří kvůli návrhu zuří. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová považuje Zelenského pobídnutí směrem k ukrajinskému premiérovi za důkaz, že Ukrajina je naladěna proti Rusku. Nejen mluvčí ruské diplomacie však reagovala pobouřeně. Ostře se vyjádřil také místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv. „Kyjevský nejvyšší nacista nařídil prostudovat otázku změny názvu Ruska na Moskva,“ napsal v aplikaci Telegram.

Argumentem je historie i chaos

Předkladatelé petice přitom nejsou zcela bez šance. Název Moskva se podle nich používal v mapách z 16. až 19. století, píše Onet. Důvodem změny má být také snaha usnadnit rozlišení zemí cizincům. Autoři petice uvádí, že pro lidi ze zahraničí je název Kyjevská Rus téměř identický jako Rusko, což vede k chaosu na mezinárodní úrovni, uvádí web Onet. „Nečinnost Ukrajiny ohledně historického jména Ruska je tichým uznáním nebezpečného tvrzení nepřítele, že Ruská federace je přímým dědicem naší Kyjevské Rusi,“ cituje z jejich odůvodnění Onet.

Prosazení změny však může vzhledem k napětí mezi oběma zeměmi nakonec přinést více škody než užitku. Invazi na Ukrajinu začalo Rusko před více než rokem a boje stále neutichají. Během soboty měly padnout stovky vojáků jen v okolí města Bachmut. Říká to ruská i ukrajinská strana, píše ČTK. Kyjev tvrdí, že na straně Ruska zemřelo 221 lidí a dalších více než 300 osob bylo zraněno. Moskva zase uvádí, že na straně Ukrajiny zahynulo 210 osob. Ani jedno z tvrzení však není možné nezávisle ověřit, upozorňuje ČTK.

Článek Přejmenování Ruska na Moskvu: Kreml kvůli novému návrhu zuří se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin je odhodlaný

Možnost takového scénáře potvrzuje i ruský politolog Grigorij Judin, podle kterého si bude chtít ruský prezident připravit vhodnou atmosféru k rozšíření svého vlivu i do dalších zemí mimo Ukrajinu. Podle něj hodlá postupně získat země bývalé Varšavské smlouvy, čímž by odřízl ostatní části Evropy novodobou železnou oponou, uvádí web TN. Judin pro server Daily Mail také připomněl, že Putin je bývalým agentem KGB a sloužil ve východním Německu. „Vidí, že byla chyba vzdát se tohoto území, a proto si ho chce vzít zpět,“ cituje ruského politologa web TN.

Zarážející je nejen představa o obnově Sovětského Svazu, ale také prohlášení Judina o tom, že šéfa Kremlu v jeho plánu nemá zastavit ani fakt, že východní a západní Německo jsou od roku 1990 jedním státem. „Možná, že to nebude fungovat, jenže je zásadní brát v potaz doteď zřetelný předěl mezi východním a západním Německem. Za pár let by totiž východní Němci mohli stát před otázkou, zda chtějí za spojence Američany, nebo zda bude lepší připojit se k Putinovi,“ cituje Judina web TN.

Podpora evropských zemí neupadá

Nemusí přitom jít o úplně zcestnou představu. Na občany bývalého východního Německa by mohl platit argument, že oproti svým západním sousedům mají horší životní úroveň. Judin v rozhovoru pro web Daily Mail také uvedl, že Putin má vztek, že se většina zemí východního bloku v 90. letech od SSSR odpojila, píše dále web TN. Podle Judina je proto jasné, že pokud Putin získá Ukrajinu, nezastaví se. „Dokud bude Putin v Kremlu, válka neskončí a bude se jen rozšiřovat. Ruská armáda se rychle zvětšuje,“ uvedl politolog pro web Meduza.

Nebezpečí si uvědomují zřejmě i západní představitelé, kteří hodlají pokračovat v podpoře válkou zasažené země. Polsko a Slovensko dokonce zvažují, že Ukrajině předají přebytečné stíhačky MiG-29, píše ČTK. Slovensko by přitom kvůli tomu muselo změnit ústavu, protože vláda premiéra Eduarda Hegera po prosincové demisi přišla o některé pravomoci, připomíná ČTK. Podporu Ukrajině dalo výrazně najevo nedávno i Německo, které odsouhlasilo dodávky tanků Leopard.

Článek Putin se na Ukrajině nezastaví. Podle politologa chce obnovit Sovětský svaz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Improvizace z nouze

„Někteří ruští velitelé, kteří trpí nedostatkem bojeschopných tanků, se rozhodli pro improvizované Frankenstein tanky z náhradních dílů, aby doplnili mezeru ve své výzbroji,“ cituje web Echo24 z komentáře Kyiv Independent. Rusové tak jdou cestou Němců, kteří ve druhé světové válce využívali podvozky Panzer 38, na něž namontovali nízko profilové, strmě skloněné křídlo s protitankovým dělem, připomíná web Kyiv Post. Tento postup měl ale na rozdíl od ruské metody logiku a smysl, protože díky tomu se německým jednotkám dařilo lépe bojovat.

U Rusů využívání poslepovaných Frankenstein tanků naznačuje paniku a nedostatek zdrojů, uvádí Kyiv Post. Potvrzují to i odborníci. „Ruské tanky jsou ničeny mnohem rychleji, než je možné je vyrábět, což nutí Rusy k výrobě Franketanků,“ cituje amerického veterána Guy McCardla web Echo24. I proto se na sociálních sítích často objevují důkazy ruské improvizace. Jde například o spojení obrněného nákladní vozidla s houfnicí či využití pozemního protileteckého systému Tor-2 na moři, dodává Echo24.

Další oběti na životech

Je možné, že podobných bizarních vozidel bude v ruské armádě přibývat. Moskvě se totiž v sousední zemi nedaří výrazně postupovat. Ukrajinský generální štáb informoval, že Rusové se nadále snaží obklíčit město Bachmut, píše ČTK. Tam v posledních týdnech probíhají nejtěžší boje, ukrajinským silám se ale nadále daří Moskvě odolávat. „Své hlavní úsilí zaměřuje na vedení útočných akcí ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarske. Za poslední den naši vojáci odrazili 102 útoků,“ cituje ze zprávy ukrajinského vojenského velení ČTK.

Rusko se ukrajinskou morálku nadále snaží rozhodit také vzdušnými útoky na kritickou infrastrukturu. Jen za čtvrtek ruští vojáci na Ukrajinu vypálili 95 střel různého typu, popisuje ukrajinský generální štáb. I když protivzdušná obrana 34 z nich sestřelila, všechny se ochránit nepodařilo. Vzdušné údery si vyžádaly život minimálně 6 civilistů, píše ČTK. Další 3 lidé se pak stali obětí ruského ostřelování zastávky hromadné dopravy v Chersonu. „Nepřítel nadále používá taktiku teroru,“ dodal k incidentům ukrajinský štáb.

Článek Putinově armádě dochází technika. Na bojiště vyjíždí s poslepovanými Frankenstein tanky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letos se slibům vyhnul

Těmito slovy chtěl dát evidentně jasně najevo, že počítá s tím, že ruské obyvatelstvo bude odhodláno bojovat. Rusko přitom není zemí, které hrozí přímé nebezpečí. Naopak Moskva rozpoutala před více než rokem na Ukrajině největší konflikt v Evropě od druhé světové války. Web Express připomíná, že přitom právě před rokem Putin sliboval ruským ženám, že nevyhlásil kvůli válce na Ukrajině mobilizaci. To porušil loni na podzim, kdy dopadla mobilizace na zhruba 300 tisíc Rusů.

Od začátku roku se navíc spekuluje, že bude nutné, aby ruský prezident vyhlásil další kolo mobilizace, protože armáda bojuje s velkými ztrátami. Podle Christophera Caoliho, velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, Rusko v bojích v sousední zemi ztratilo 200 tisíc vojáků a 1800 důstojníků, informuje ČTK. Kreml údaje o ztrátách nezveřejňuje ani se nevyjadřuje k další možné mobilizaci. V letošním roce alespoň Putin už ruským ženám nic nesliboval. Snažil se při příležitosti MDŽ navodit spíše pozitivní atmosféru.

Putinovy ženy

Web TN píše, že ruská hlava státu označila tento den za nádherný a všemi milovaný svátek. „V naší zemi není snad jediné odvětví, oblast jakékoliv činnosti, ve které by ženy nedosáhly vážených, významných výsledků,“ cituje Putina web TN. Šéf Kremlu proto všem ruským ženám poděkoval. Hlavně vyzdvihl ty, které zasvětily svůj život mateřství, píše web TASS. Jak Události247 psaly loni v květnu, ženy hrají v Putinově životě velkou roli.

Přestože oficiálně měl jen jedinou partnerku, a to bývalou manželku Ljudmilu, neoficiálně jich bylo mnohem více. V posledních letech se nejčastěji mluví o bývalé gymnastce Alině Kabajevové, se kterou má mít ruská hlava státu i několik dětí. Jeho dcerou má být také Luiz Rozová, kterou měl Putin zplodit se svou bývalou uklízečkou Světlanou Krivonogichovou. Dokládat to má i skutečnost, že žena znenadání zbohatla, dokonce spoluvlastní velkou ruskou banku.

Článek Rusko je v nebezpečí, ohrožena je suverenita země, varuje Putin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína se snaží zalíbit všem

Web Onet připomíná, že už dříve Peking obvinil USA a jejich spojence, že válku podporují, když do země posílají zbraně. Sama Čína přitom čelí obvinění ze strany amerických úřadů, že zvažuje dodávky zbraní Rusku, píše Onet. To ale Čchin Kang popřel. Naopak připomněl, že Peking na konci února představil svůj mírový plán. Ten se ale nesetkal s úspěchem. Web ČT24 píše, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasí jen s některými body dokumentu. Podle Kyjeva by postup dle plánu konflikt jen „zmrazil“.

Naopak Moskva čínskou nabídku na mír uvítala. Zároveň ale Rusko upozornilo, že na podmínky přistoupí pouze, když Ukrajina uzná „novou územní realitu“, uvádí dále ČT24. Někteří experti také upozornili, že čínský plán je jen „diplomatickým dokumentem“ a nemá ve skutečnosti za cíl nijak situaci změnit. Má jít ze strany Pekingu pouze o snahu vylepšit své vztahy, jak Události247 psaly před pár dny. Oficiálně se Čína od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží působit neutrálně.

Ukrajina potřebuje více munice

Web Onet připomíná, že zároveň se země snaží proti sobě Moskvu nepoštvat, a proto Peking ruskou agresi dosud neodsoudil. V případě, že mluví čínští představitelé o válce, tak používají termíny jako „krize“ či „ukrajinská otázka“. Pokud by se však Čína rozhodla Rusku dodávat zbraně, popudilo by to Západ. Německo už avizovalo, že v takovém případě zvýší svou podporu Ukrajině, píše ČTK. Německý ministr obrany Boris Pistorius zároveň informoval, že již vyzval k navýšení kapacit pro výrobu munice potřebnou pro Ukrajinu.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova jsou dosavadní plány EU na dodávky munice nedostatečné. „Ukrajina potřebuje milion dělostřeleckých granátů a na to by zřejmě muselo být uvolněno kolem čtyř miliard eur (téměř 95 miliard Kč),“ cituje jeho slova ČTK. Šéf unijní diplomacie Josef Borrel přitom minulý týden informoval, že Brusel hodlá financovat rychlé dodání dělostřelecké munice částkou jedné miliardy eur. Vše se ale může změnit, protože někteří zástupci EU volají po navýšení peněz na munici.

Článek Čína: Válku na Ukrajině ovlivňuje „neviditelná ruka“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putinův hrůzný plán

„Lidé byli mučeni, byli biti tyčemi do paží a nohou, dokonce byli napojeni na baterie a zabiti elektrickým proudem nebo vodou,“ uvedl Igor pro CNN. Hrůzy si v Chersonu zažilo zřejmě velké množství lidí. Web CNN připomíná, že šlo o první velké město, které ruské jednotky na začátku března loňského roku obsadily. Osvobozeno bylo až v listopadu. Pak Ukrajinci našli několik zadržovacích center, které sloužily jako mučírny.

Minulý týden vyšetřovatelé z Mobilního týmu pro spravedlnost konstatovali, že provoz a financování minimálně dvaceti takových zařízení bylo přímo z Moskvy, píše web iDnes. Podle nich je cílem ruského prezidenta Vladimira Putina podrobit si ukrajinské obyvatelstvo a zničit jeho identitu. Členové týmu spolupracují s ukrajinskými vyšetřovateli. Podle jejich zjištění se ruské síly řídily v několika okupovaných oblastech konkrétním plánem.

Neobhajitelné praktiky

„V první fázi je nutné zadržet, v mnoha případech pak zabít ty, kteří jsou označení jako vůdci. Tato kategorie lidí by se totiž mohla okupaci fyzicky bránit,“ uvedl pro CNN šéf Mobilního týmu pro spravedlnosti Wayne Jordashe. Ostatní lidé spadají do druhé fáze procesu. „Populaci, která zůstává mimo záchytná centra neustále sledují a filtrují. Takže každého podezřelého se snaží identifikovat“ vysvětlil dále pro CNN.

Řada ze sledovaných je pak deportována do Ruska. Takové metody měly být podle Jordashe použity nejen v Chersonu, ale také například v Buči či Borodiance. Důkazy o tom, co se dělo v mučírnách v Chersonu, vyšetřovatelům předalo minimálně tisíc přeživších, píše web iDnes. Více než 400 osob zůstává nezvěstných. Moskva popírá, že by na Ukrajině páchala válečné zločiny. Realita ukazuje něco jiného. „Mučírny spadaly pod různé ruské bezpečnostní orgány, jako je rozvědka FSB, chersonská pobočka FSB i ruská vězeňská správa,“ cituje iDnes ze zprávy.

Článek Mučírny na Ukrajině byly řízeny přímo z Moskvy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zvěrstev je mnoho

V posledních týdnech přibývá důkazů o přímých útocích na ukrajinské civilisty. Během invaze se objevily také informace o případech mučení, zneužívání, sexuálního násilí či masových poprav ze strany ruských sil. Některých zvěrstev nebyly ušetřeny ani děti. „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom pachatele postavili před soud,“ cituje Krone předsedkyni Evropské komise.

Sedmadvacítka podporuje úlohu Mezinárodního trestního soudu (ICC), který začal s vyšetřováním válečných zločinů krátce po začátku války na Ukrajině. Zabývá se také zločiny proti lidskosti. Pro lepší vyšetřování Kyjev nabídl otevření kanceláře ICC přímo na Ukrajině. Podle ukrajinského generálního prokurátora Andrije Kostina má vzniknout „v blízké budoucnosti“, píše dále Krone.

Na konferenci dorazili i Američané

Problémem zůstává, že ICC se sídlem v Haagu nemůže zakročit proti nejvyššímu ruskému vedení za zločin agrese, protože Moskva neuznává jeho jurisdikci. I proto hodlá Brusel zřídit vlastní soud pro trestné činy agrese, píše web Krone. Kyjev prosazuje zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by pohnal Rusko k odpovědnosti. ICPA má být prvním krokem k těmto cílům.

Důkazy potvrzující mučení a nelidské zacházení ze strany ruských vojsk se objevily už v prvních měsících války. I proto už v dubnu 2022 prověřovali válečné zločiny na Ukrajině také čeští vyšetřovatelé, jak Události247 psaly loni. Možnost stíhání válečných zločinů na území jiného státu umožňuje univerzální jurisdikce, kterou má v právním řádu také Německo či Španělsko. Kvůli ruské agresi také proběhla v ukrajinském Lvově o víkendu konference, které se zúčastnil překvapivě i americký generální prokurátor Merrick Garland, píše Krone.

Článek Evropská unie má plán, jak postaví Rusy za válečné zločiny před soud se nejdříve objevil na Události247.cz.

Přísný režim už někde platí

Nový dekret se má vztahovat na společnosti, které „porušují své závazky vyplývající ze státních smluv, což zahrnuje i neschopnost garantovat dodací lhůty“, dodává Plus Jeden Deň. Putin zároveň pověřil vládu, aby ustanovila „pracovní skupinu pro činnost podnikatelských subjektů podílejících se na plnění rozkazu k obraně státu za stanného práva“, uvádí web Onet. Stanné právo přitom už loni Putin vyhlásil, a to ve čtyřech ukrajinských oblastech, které částečně ovládá ruská armáda.

Jde o Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou oblast, kterou Moskva anektovala. Většina zemí to považuje za nelegální krok, protože referenda, která v oblastech proběhla jsou podle Západu falešná. Nejen v okupovaných oblastech ale platí jiný režim. Na Krymu, v Sevastopoli, v Krasnodarské oblasti, Bělgorodu, Brjansku, Voroněži, Kursku a Rostově platí poslední stupeň mobilizace, který se zavádí před stanným právem. To například umožňuje úřadům omezit svobodu pohybu obyvatel či jejich přemístění, píše web Onet.

Nic není vyloučeno

Přestože v Rusku neplatí stanné právo, i v dalších oblastech platí vysoká pohotovost, která vyžaduje zvýšenou činnost orgánů činných v trestním řízení i zvláštní bezpečnostní opatření v kritických zařízeních. Web Plus Jeden Deň také připomíná, že ruská ekonomika je postavena na vojenském základě. Firmy působící v oblasti obrany pracují v nepřetržitém režimu na tři směny, aby byly naplněny potřeby armády. Navíc vyhlášení stanného práva v brzké době není vyloučené.

V pátek dostal na toto téma otázku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve své odpovědi pouze připomněl, že jde o výsadu prezidenta. Nevyvrátil zároveň, jestli to Putin plánuje. Web Novinky připomíná, že stanné právo je mimořádné opatření vojenských orgánů na určitém území v době nouze, kdy se civilní orgány považují za neschopné fungovat. Obecně zahrnují změnu běžných občanských práv a rozšíření vojenského práva na civilní obyvatelstvo. Trvat v podstatě může neomezeně dlouho.

Článek Putin potvrzuje své diktátorství. Nový dekret zasáhne hlavně firmy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nad Polskem a Pobaltím měla být bezletová zóna

Nová zjištění pochází z emailů ruské bezpečnostní služby FSB, které získal server The Sun. Mimo jiné z nich vyplývá, že Putin očekával, že po rychlém ovládnutí Ukrajiny se ho Západ začne bát a nastane rozpad Severoatlantické aliance. Dnes se jeho plány zdají být zcela naivní. Podle velitele sil NATO v Evropě Christophera Cavoliho od začátku bojů zemřelo či bylo raněno na 200 000 ruských vojáků, připomíná ČTK. Celý svět také zhruba před rokem obletěly obrázky, jak se z ruské armády řítící se na Kyjev stala ohořelá kolona obrněnců, píše Plus Jeden Deň.

Putin měl přitom i jasné představy o tom, co nastane po úspěšné invazi na Ukrajinu. Uniklé emaily podle webu The Sun ukazují, že ruský prezident chtěl, aby po rychlé akci v sousední zemi NATO akceptovalo ruskou okupaci. Nad Polskem a pobaltskými státy pak měla být vyhlášena bezletová zóna. Právě bezpečnostní hrozbou z Polska a pobaltských států Putin ospravedlňoval válku na Ukrajině.

Rusku se dál nedaří

Šéf Kremlu měl v plánu také aktivaci ruské jaderné triády, což by podle něj vedlo k vystoupení několika států z NATO a možná i z Evropské unie, uvádí Plus Jeden Deň. Tím by dovršil „kolaps Západu“, a některé státy by proto podle jeho scénáře akceptovaly raketové údery na Polsko a pobaltské země. Uniklé informace odpovídají Putinovým projevům, ve kterých například v minulosti označil rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu“ 20. století, připomíná Plus Jeden Deň. Právě invazí na Ukrajinu Rusko mělo svou moc získat zpět.

Putin však se svým plánem tvrdě narazil. Válka na Ukrajině trvá už rok a Rusko je tím, kdo tahá za kratší konec. Moskva navíc kvůli invazi do sousední země čelí řadě sankcí, což zemi oslabuje. Namísto rozpadu Severoatlantické aliance se Putinovi podařilo Západ sjednotit a NATO posílit, což dokazuje i jeho podpora Ukrajiny.

Nejenže se tak Rusku nepodařilo obsadit Kyjev, ale armáda má problém postupovat i na východě Ukrajiny. Podle amerického Institutu pro studium války je nepravděpodobné, že by ruské síly brzy obklíčily i Bachmut, píše ČTK. Ve městě přitom probíhají tvrdé boje už několik měsíců

Článek NATO se mělo rozpadnout, Kyjev padnout za 3 dny. Nové dokumenty odkryly Putinovy naivní plány se nejdříve objevil na Události247.cz.

Teď je jedinečná chvíle, říká Lukašenko

Boje na Urajině už trvají více než rok, i když prezident Vladimir Putin očekával mnohem kratší dobu. Rusové v noci na středu ostřelovali nikopolský okres v Dněpropetrovské oblasti. Ve městě Nikopol poškodili zařízení dopravní společnosti, tři průmyslové podniky, silnici a energetickou infrastrukturu. Škody na obytných budovách i na kritické infrastruktuře hlásí i obec Myrivka. Informuje o tom web Ukrainska pravda.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že teď je jedinečná příležitost pro ukončení války na Ukrajině, která už se nemusí opakovat. „Je potřeba ji využít, dokud Rusko ještě plně nepřešlo na válečnou ekonomiku. Míru je možné dosáhnout pouze prostřednictvím jednání bez předběžných podmínek,“ cituje Lukašenka web SB.BY. „Intuitivně to cítím. Tato příležitost už se nemusí opakovat. Je třeba tohoto okamžiku využít, dokud Rusko naplno nerozvine svou ekonomiku a nepřenastaví ji na válečnou,“ zdůraznil běloruský prezident.

Podle experta nejsou mírová jednání na pořadu dne

Lukašenko si myslí, že Putin je ochotný přistoupit k mírovým jednáním. Předchozí jednání podle běloruského prezidenta sabotoval Západ, který vyvíjí na Ukrajinu tlak. „Přesto každá válka končí mírem. Jedinou otázkou je, kolik lidí zemře. Voloďa Zelenskyj je dobrý člověk, ale velmi nezkušený. Potlesk od Západu ho uklidňuje, ale ten potlesk nemusí být upřímný. Musíme dbát na zájmy našich lidí a udělat vše pro to, aby se zabránilo dalším úmrtím Ukrajinců. Tato válka musí být zastavena a jedinou cestou je mír,“ cituje Lukašenka web TN.

„V současné době bych zahájení mírových jednání neviděl příliš reálně z popudu Ukrajiny či Ruska. Je však možné, že nějaký prostředník, ať už to bude Čína nebo Spojené státy, dokáže přesvědčit politické představitele jedné i druhé země, že je nutné zasednout k jednacímu stolu a zahájit mírová jednání. Ale znovu opakuji, že v tuto chvíli nevidím jako reálné, že by tím iniciačním bodem bylo postavení Ruska nebo Ukrajiny a zahájení jednání z popudu jedné nebo druhé strany,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Lukašenko otočil: Teď je jedinečná šance válku na Ukrajině ukončit, říká se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lži ruských představitelů

Podle ukrajinských úřadů ruské jednotky ostřelovaly za poslední den cíle v devíti ruských oblastech na východě země. V Doněcké oblasti zemřeli nejméně dva lidé a dalších 13 bylo zraněno. Na Facebooku to uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Doplnil, že ve městě Svjatohirsk v noci na úterý zasáhly ruské střely sídlo tamního krizového štábu, zahynul při tom jeden jeho zaměstnanec.

Při ostřelování Chersonu se zranili tři civilisté, zasaženy byly také obytné budovy a škola. Ruský prezident Vladimir Putin a další ruští představitelé, například bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, pokračují v informační operaci a dál falešně vydávají válku proti Ukrajině za „životně důležitou“ pro přežití Ruska. Upozornili na to analytici amerického Institutu pro studium války.

Buchmut se stal symbolem

„Situace v oblasti Bachmutu je mimořádně napjatá. Navzdory značným ztrátám nepřítel zahájil ofenzivu s nejlépe vycvičenými útočnými jednotkami skupiny Wagner, které se snaží prolomit obranu našich vojsk a obklíčit město,“ uvedl na Telegramu velitel ukrajinských sil Syrskyj, který před několika dny přijel do Bachmutu, aby situaci osobně zhodnotil. Rusko se podle něj snaží odříznout ukrajinské obránce od zásobovacích tras do města a donutit je ke kapitulaci nebo ústupu. Tím by Rusko dosáhlo prvního většího vítězství za více než půl roku.

The Armed Forces of Ukraine, The Ukrainian Army, and the Ukrainians are fighting for their land. From Azov to #Bakhmut, Bucha, Crimea, Dnipro, Kharkiv, Kherson, Kyiv, Lviv, Mariupol, Odesa, Svatove, Donetsk, Luhansk, Donbas to Zaporizhzhia. Give #Ukraine HIMARS, ATACMS, and F-16s pic.twitter.com/2hiqrIQNi4

— Herry Napitupulu (@HerryNapit) February 28, 2023

„Obecně je teď celý Bachmut takovým symbolickým městem. Boje o něj z hlediska nějakého vývoje války nejsou nějak vyloženě významné, kromě toho, že tam probíhá ta opotřebovávací válka, kdy jde o to, aby jedna nebo druhá strana uštědřila soupeři co největší ztráty. Pak jsou města Slovjansk a Kramatorsk, ke kterým by se ta fronta v případě stažení z Bachmutu přiblížila, ale tam je další obrana, kterou nebude jednoduché prolomit,“ uvedl pro Události247 analytik Michal Lebduška.

Článek Boje neustávají, válka je nadále dramatická. Ukrajinský velitel popsal aktuální dění se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ovládnutí jihu bude klíčové

Nedávno známý ruský publicista Andrej Piontkovskij uvedl, že Rusku by zasadilo velkou ránu dobytí Melitopolu, jak Události247 psaly minulý týden. I podle Skibického bude cílem rozsáhlé protiofenzivy „vrazit klín do ruské fronty na jihu, mezi Krym a Rusko“. Právě Melitopol je strategickým městem, protože zaručuje Rusům pozemní koridor na anektovaný poloostrov Krym. Zástupce vedoucího hlavního ředitelství ukrajinského resortu obrany ale zatím nedokáže odhadnout, kdy útok vypukne.

Podle něj to záleží na mnoha faktorech, a to včetně dodávek zbraní a munice od západních spojenců, píše web Fórum24. V rozhovoru pro Deutsche Welle překvapil Skibický především svým prohlášením, že vyloučeny nejsou ani útoky na území Ruska. Reálné jsou především v oblasti Belgorodu, neboť „odtamtud začnou útoky na Ukrajinu. A to představuje hrozbu například pro Charkov“, uvádí Fórum24. V posledních týdnech se velmi spekulovalo hlavně o velké ruské ofenzivě.

Ukrajina pod palbou

Mluvilo se o tom, že útoky začne ve velkém podnikat Moskva při příležitosti prvního výročí ofenzivy. Avšak nestalo se tak. Útoky probíhají zhruba ve stejném množství jako v předchozích týdnech. Agentura Unian uvádí, že v noci na pondělí se rozezněly sirény kvůli vzdušným útokům na zhruba polovině ukrajinských oblastí. Řadu útoků se podařilo odrazit. Sestřeleno bylo 11 ze 14 sebevražedných dronů íránské výroby. Devět z nich bylo zlikvidováno kolem hlavního města.

„Nepřítel se snažil dosáhnout svého taktického cíle – vyčerpat naši protivzdušnou obranu. Proto noční nálet na Kyjev trval dlouhých pět a půl hodiny,“ cituje web CNN Prima News šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popka. Nedošlo však k žádným materiálním škodám ani ke zraněním, píše ČTK. Hůře dopadly nálety u města Chmelnyckyj. Podle starosty města Oleksandra Symčyšyna si ruský útok vyžádal čtyři zraněné a jednoho mrtvého z řad záchranářů. Poškozeny byly také domy, dodává ČTK.

Článek Ukrajina zvažuje možný útok na Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Patrušev jako nástupce

Onet připomíná, že v roce 2020 napsala knihu Putinovi lidé: Jak si KGB podmanila Rusko a pak zamířila na Západ. Její titul má vysoké hodnocení, a proto jsou i její vyjádření ohledně Putina brána vážně. Nedávno čelila otázce, kdo je podle ní možným nástupcem Putina. Její odpověď souhlasí s řadou spekulací, které favorizují za možnou novou ruskou hlavu státu Nikolaje Patruševa, generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace. Je nejbližším Putinovým spojencem a často používá velmi podobnou rétoriku.

Letos v jednom z rozhovorů pro ruská média prohlásil, že válka na Ukrajině se stala „vojenskou konfrontací mezi Ruskem a NATO, a především USA a Velkou Británií“, jak Události247 psaly v lednu. Generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Patrušev také označuje Západ za nepřítele, který má snahu zničit Rusko. Bylo by proto otázkou, jaká by nastala změna ve vztahu Ruska k invazi na Ukrajinu, kdyby Patrušev Putina vystřídal. To navíc nebude jen tak.

Po dobrém to nepůjde

Beltonová uvedla, že šéf Kremlu se nevzdá, dokud bude mít alespoň nějakou naději, že může ve válce v sousední zemi vyhrát. I proto má podle britské novinářky Západ pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny a svou pomoc zesilovat. „Porážka Ruska je nezbytná,“ cituje její slova web Onet. Uzavření příměří je podle ní nemožné. Vše se ale nakonec může vyvinout i jinak. Podle ruského opozičního politika Andreje Sidelnikova se v zemi připravuje ozbrojené povstání, které bude mít za cíl odstranit Putina od moci.

„Předání moci v Rusku nelze za žádných okolností dosáhnout mírovou cestou,“ uvedl Sidelnikov pro web Express. Ruský prezident má být podle něj ten, který svým dlouholetým vládnutím přivedl zemi na pokraj občanské války, jejíž přípravy už začaly. Pomoci se svržením Putina mají bojovníci z Legie Svobody Ruska, což mají být ruští dobrovolníci, kteří „nevidí jinou možnost než použít násilí ke změně současného ruského režimu“, uvádí Express.

Článek Britská novinářka nastínila, co by mohlo vést k sesazení Putina se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zkreslené Putinovy představy

Přesvědčení Moskvy o povstání ukrajinského lidu proti hlavě státu mají potvrzovat e-maily od ruské bezpečnostní služby FSB. Ruský vůdce proto byl přesvědčen, že se podaří zemi ovládnout během tří dnů, píše web iDnes. FSB Putinovi tvrdila, že v každém větším ukrajinském městě je připraveno minimálně 2 tisíce civilistů, kteří jsou ochotni svrhnout Zelenského, uvádí Express. Další tisíce lidí měly být připraveny reagovat na výzvu Ruska proti ukrajinské hlavě státu.

I proto neměl mít Putin pro svou invazi do sousední země žádný plán B. Důvodem špatných informací je strach ze strany spolupracovníků ruského prezidenta. „Už léta víme, že Putin je stále více netolerantní ke všemu, co není v souladu s tím, co chce slyšet,“ cituje Express vysvětlení experta na ruskou bezpečnost Marka Galeottiho. Podle něj si proto šéf Kremlu tento problém vytvořil sám. Web iDnes připomíná rétoriku ruského prezidenta, který tvrdí, že je nutné Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

Válka přes problémy pokračuje dál

„Je naprosto přesvědčen, že Ukrajina není skutečná země a Ukrajinci nejsou skutečnými lidmi, a proto ho nemůže nikdo přimět, aby přijal, že jsou ochotni zemřít s takovým odhodláním,“ cituje experta dále Express. Nikdo zřejmě nemá odhodlání říct Putinovi pravdu. I proto musel být překvapen, když na začátku války, jeho plán neuspěl. Express připomíná, že vyslal na hlavní ukrajinské město obrovský konvoj, který budil obavy, že Kyjev bude zabrán během několika dní.

Ukrajinská odhodlanost ale takové predikce zvrátila a Rusové byli z metropole vyhnáni. Podle Galeottiho by se to nemohlo stát, pokud by měla ruská armáda plán. „Místo toho to bylo založeno na myšlence, že to bude snadné a rychlé obsazení země,“ cituje jeho vyjádření Express. Přesto Rusko ani po roce invazni nevzdává. A to ani přes obrovské ztráty, jak upozorňuje ukrajinský generální štáb. Nyní probíhají útočné operace hlavně směrem po Kupjanské, Lymanské, Bachmutské, Avdijivské a Šachtarské ose, píše web CNN Prima News.

Článek Uniklé e-maily vysvětlují, proč Rusko nedobylo Ukrajinu za tři dny, jak původně plánovalo se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA myslí na všechny možnosti

Více než 80 tisíc členů amerických pozemních sil se nachází v Jižní Koreji a v Japonsku. Po druhé světové válce Američané tyto země okupovali a nikdy je zcela neopustili. Naopak tam vybudovali více než 200 základen, které by se v případě konfliktu staly součástí přední linie, píše Express. Americké síly si v oblasti navíc otevírají nové možnosti. Další 4 vojenské základy mají být otevřeny na Filipínách. Utahování smyčky kolem Pacifiku tak má Washingtonu umožnit snadnější operace v Jihočínském moři, které Peking prohlašuje za své.

Malý kontingent amerických vojáků sestávající ze zhruba 2 tisíc členů je také v Austrálii. Web Express navíc uvádí, že v případě války by číslo určitě rychle narostlo. Americké základny v Jižní Koreji a Japonsku ale mohou být využity nejen v případě čínsko-americké války. Hodit se budou také k odříznutí ruského přístupu do Pacifiku v jeho přístavu Vladivostok v Japonském moři, píše web Express. Rusko díky anexi Krymu dále ovládá také přístav Sevastopol, který zemi umožňuje přístup ke Středozemnímu moři a k Atlantskému oceánu.

Čína bude prostředníkem

I tam ale Moskva narazí, protože bránu do Středozemního moře, Bosporský průliv, ovládá Turecko. Přestože tamní prezident Erdogan má k Putinovi blízko, země je členem NATO a je v ní přítomno 1800 amerických vojáků. Ti využívají letecké základny nejen k tomu, aby dohlíželi na Blízký východ, ale nejspíš právě i na Rusko, upozorňuje Express. Moskvu sledují Američané také z Evropy. Na starém kontinentu jsou desetitisíce amerických vojáků umístěných ve zhruba 40 vojenských zařízeních. Nejvíce amerických sil je v Německu, uvádí Express.

Válka na Ukrajině ale může být brzy zažehnána, neboť o mír se teď velmi usiluje. Události247 včera informovaly o dvanáctibodovém mírovém dokumentu, který představila Čína. Plán na ukončení války nyní plánuje představit i francouzský prezident Emmanuel Macron, píše web Čas. Se svými návrhy chce oslovit právě Čínu, kterou má navštívit na začátku dubna, dodává Čas.

Článek USA rozmisťují vojáky. Připravují se tak na možný boj s Ruskem nebo Čínou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Spolupráce s Íránem vázne

Britové zároveň připomněli, že drony nemají v ničení cílů valné výsledky. Moskva se podle všeho bezpilotní letouny snaží využívat hlavně jako návnadu, aby odvrátila „pozornost ukrajinských sil protivzdušné obrany od účinnějších ruských raketových útoků“. Teď však zřejmě Rusové nemají už žádné drony, kterými by ukrajinskou pozornost odváděli. Loni v listopadu se přitom objevily informace, že Rusko se s Íránem dohodlo na výrobě útočných dronů přímo na svém území, jak psal server Novinky.

Rusko-íránská spolupráce se měla rozběhnout během několika měsíců. Rusko by si díky tomu zajistilo velký počet relativně levných a účinných dronů, jež dokáží letět několik set kilometrů, po určitou dobu kroužit nad cílovou oblastí a pak se na cíl vrhnout s výbušninou, popisují Novinky. Výroba se však evidentně zatím výrazně neposunula a Putin tak musí hledat nové možnosti. Jak informuje web Express, šéf Kremlu se proto obrátil na Čínu. Moskva má s Pekingem jednat o nákupu 100 dronů ZT-180, které by do Ruska měly dorazit v dubnu.

Čína má dodat nejen drony

Na frontě se toho však nejspíš příliš mnoho nezmění. Čínské drony jsou totiž považovány za napodobeniny íránských Šahed 136. Čínský výrobce Xi’an Bingo Intelligent Aviation Technology tvrdí, že jeho drony ZT-180 mohou nést hlavici o hmotnosti 35 až 50 kilogramů. Firma je navíc ochotná podělit se o své znalosti a komponenty k výrobě dronů, aby Rusko mohlo bezpilotní letouny vyrábět samo. Má jít zhruba o 100 dronů měsíčně, uvádí Express.

Na dohodu ruské armády a čínského výrobce jako první upozornil německý web Der Spiegel. Podle jeho informací existují v Číně plány na podporu Ruska už od loňského roku. Kromě dronů má jít také o dodávky náhradních dílů pro ruské stíhačky Su-27 a další typy letounů, píše web Novinky. Kvůli tomu se dokonce plánovalo vytvoření falešných přepravních dokladů, aby vše vypadlo, že jde o díly pro civilní letectví. Čínské ministerstvo zahraničí pak informace o dodávkách zbraní pro Moskvu odmítlo, dodávají Novinky.

Článek Putinovi dochází zásoby dronů. Nahradit je chce čínskými napodobeninami se nejdříve objevil na Události247.cz.

Melitopol je v hledáčku

Ukrajina má k 1. květnu získat klíčovou dodávku techniky, která by jí mohla dopomoci k ukončení konfliktu a výhře. Pomyslnou zbraní vítězství mají být podle Piontkovského tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo pálící na 160 až 320 kilometrů, uvádí CNN Prima News. Právě díky pomoci Západu se má ukrajinským silám podařit dobýt zpět Melitopol a obklíčit i anektovaný Krym. To má vést ke „zhroucení ruského režimu“, míní Piontkovskij. „Dobytí Melitopolu bude spouštěčem nejhlubší krize v Moskvě,“ uvedl známý ruský publicista pro Unian.

Melitopol přitom Rusko okupuje od začátku války. Jde totiž o strategické jižní město. Na to, že ukrajinský protiútok může přijít právě v této oblasti, pak v minulosti upozornili i další odborníci. „Pokud by se povedla ofenziva na Melitopol a Berďansk a vytvořil se koridor až k pobřeží Černého moře, byl by to pro Rusy hřebík do rakve, protože by došlo k odříznutí Krymu a okupační jednotky by měly velký problém v zásobování,“ uvedl pro web Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus.

K převratu zatím v Rusku nejsou podmínky

Piontkoskij si je téměř jistý, že ke zmíněnému scénáři dojde. „Začátkem května se vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj zmocní Melitopolu. Právě teď stojí jeho jednotky 84 kilometrů od města,“ uvedl pro web Unian. Ztráta Melitopolu by podle známého ruského publicisty vyvolala velkou nespokojenost s Putinem. Jak totiž upozorňuje web CNN Prima News, Piontkovskij má za to, že ruský generální štáb je nespokojený s rozhodnutím Putina zahájit útoky v únoru.

O vojenském puči v Rusku tento měsíc spekuloval také ruský politolog Abbas Galjamov. Podle něj ale zřejmě nejsou pro takový krok v zemi dostatečné podmínky, protože k úspěšnému převratu je nutný určitý počet ozbrojených útvarů ochotných se vzbouřit proti dosavadnímu establishmentu, píše web iRozhlas.

Důležité také je, aby ve společnosti převládaly protestní nálady, což se zatím mezi Rusy neděje. Přesto se může situace změnit, pokud bude dál přibývat problémů, které Putin nebude schopen řešit ke spojenosti obyvatel země. To ohrozí jeho image velkého stratéga, píše publicista ve svém komentáři na webu iRozhlas.

Článek Známý Rus předpověděl, za jakých okolností Ukrajina vyhraje válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na snahu Číny stát se mírotvůrcem upozorňuje web Express. Podle Pekingu mají obě země zasednout k mírovým rozhovorům a uzavřít příměří dříve, než se konflikt vymkne kontrole. Dialog a vyjednávání mají být jediné nástroje k vyřešení situace. Čínské ministerstvo zahraničí proto v pátek zveřejnilo dokument obsahující 12 bodů, které mají vést k „politickému urovnání“, píše Express. „Konflikt a válka nikomu neprospívají. Všechny strany musí zůstat racionální a uplatňovat zdrženlivost, vyhýbat se rozdmýchávání plamenů,“ cituje z prohlášení web Express.

Experti mají o čínských krocích jasno

Dosud přitom Peking v konfliktu hrál spíše neutrální roli, nebo se o ni alespoň snažil. Úzké vazby Ruska a Čína jsou ale po celou dobu nepřehlédnutelné. Například loni v únoru se země zdržela hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která nesouhlasila s válkou na Ukrajině. Tento týden se pak Peking zdržel hlasování o návrhu OSN, který vyzval Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému stažení vojáků z Ukrajiny, připomíná Express. Rezoluci navrženou Kyjevem a desítkami jeho spojenců podpořilo 141 zemí včetně České republiky, informuje server iRozhlas.

Čína ve svém dvanáctibodovém dokumentu vyzývá k ukončení protiruských sankcí či přijetí opatření na ochranu bezpečnosti Ukrajiny před jadernými zařízeními. Volá rovněž po vytvoření humanitárních koridorů pro uprchlíky a snaze udržet vývoz obilí.

Podle některých odborníků se tím ale Peking jen snaží vylepšit své vztahy. „Myslím, že je to jen diplomatický dokument, který je svou povahou velmi nejednoznačný, ve skutečnosti neposkytuje cestu vpřed,“ uvedla pro Express britská expertka na obranné studie Marina Marinová, podle které se tak Čína nesnaží opravdu zastavit agresi vůči Ukrajině.

Moskvě se plán Pekingu zamlouvá

Americké zpravodajské služby předpokládají, že čínský plán je vstřícným krokem vůči Rusku, kterému se Čína zřejmě chystá nabídnout „smrtící podporu“, píše Express. I proto už americké ministerstvo zahraničí varovalo Peking, že jakákoli pomoc Rusku bude představovat nebezpečí.

V Rusku se nicméně představený čínský plán setkal s nadšením. „Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Názory Pekingu sdílíme,“ cituje vyjádření ruského ministerstva zahraničí ČTK. Zároveň uvedlo, že předpokládá, že Kyjev uzná „novou územní realitu“, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“, uvádí dále ČTK. Naopak Ukrajina čínský návrh odmítá, protože neobsahuje stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991.

Článek Čína představila mírový plán na ukončení války. Rusko souhlasí, Ukrajina je proti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovní útok na Bidena

Tentokrát vůči americkému prezidentovi. „Kdo vůbec je ten divný dědek s nepřítomným pohledem, který řeční z Polska? Proč se vyjadřuje k problémům občanů jiné země v čase, když jeho vlastní národ jich má více než dost?“ cituje Čas z vyjádření bývalého ruského prezidenta. Biden pronesl svůj projev v rámci ročního výročí invaze z polské Varšavy. Přislíbil, že podpora USA Ukrajině nepoleví. Americký prezident se během své dvacetiminutové řeči také obrátil na Rusy, a to se vzkazem, že Západ před ruskou invazí nechystal útok na jejich vlast, píše ČTK.

Medveděva ale tato pasáž evidentně naštvala. Obvinil také USA z megalomanství a uvedl ve svém telegramovém příspěvku, že na světě Američané způsobili mnoho válek. Nejde o první agresivní výpad bývalého ruského prezidenta. Svou drsnou rétorikou na svou osobou strhuje pozornost od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Nejde přitom jen o jeho výhrůžky použitím jaderných zbraní. Často se také nechvalně vyjadřuje ke konkrétním lidem.

Medveděvova proměna

Když Kyjev odmítl před loňskými Vánocemi Putinovu výzvu na klid zbraní, Medveděv napsal, že „prasata nemají ani víru, ani vrozený smysl pro vděčnost“, jak Události247 psaly v lednu. Opřel se také do západních představitelů. I oni ve většině kritizovali nabídku na vánoční příměří, a to včetně německé ministryně zahraničí Anny Baerbockové. To nenechal místopředseda ruské Bezpečnostní rady bez reakce.

„Dokonce i nevzdělaná žena Baerbocková a řada dalších dozorců v evropském vepřínu kňučela o nepřípustnosti příměří“, napsal Medveděv. Jeho rétorika během války na Ukrajině je v rozporu s tím, jak vystupoval v minulosti, kdy měl pověst liberála a skoro miláčka západních politiků, píše web iRozhlas. Za takovou proměnou může stát snaha Medveděva ze sebe udělat drsňáka typu šéfa wagnerovců Prigožina či vůdce Čečenců Kadyrova, kterým díky tomu vzrůstá politická podpora, dodává iRozhlas.

Článek Exprezident Ruska ostře zareagoval na Bidenovu výzvu a nazval ho ,,divným dědkem“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Záměr hackerů byl úspěšný

Falešné alarmy vyvolaly mezi lidmi paniku, píše web Fakt. Zpráva o hrozbě raketového úderu zazněla na minimálně třech rozhlasových stanicích a slyšeli ji proto v desítkách ruských měst. Šlo například o Pjatigorsk, Žumen, Voroněž, Kazaň, Nižnij Novgorod, Magnitogorsk, Bělgorod, Stary Oskol, Ufa a Novouralsk, píše web Novinky. Vše vypadalo velmi reálně. „Pozor, je vyhlášeno varování před náletem. Okamžitě jděte do krytu. Pozor, pozor, hrozba raketového úderu,“ oznamoval ženský hlas, který byl doprovázen zvukem sirény.

Na sociálních sítích se poté šířila videa, na kterých byli vidět zděšení a zmatení Rusové, kteří ve velkém telefonovali do koordinačních center, uvádí web Fakt. Nakonec se ukázalo, že nejde o oprávněné varování. Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace za poplachem stál útok hackerů napojených na Kyjev, píše web Novinky. Cílem bylo podle resortu vyvolat paniku mezi obyvatelstvem. To se podařilo. Ministerstvo zároveň upozornilo, že skutečný ruský alarm má jinou podobu.

V Česku se rozezní sirény

V Česku slouží v případě mimořádných situací k varování poplachové sirény. Web Hasičského záchranného sboru uvádí, že v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události je vydáván varovný signál „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Zaznít může třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Pokud je to možné následuje mluvená varovná informace, která obyvatelstvu sdělí charakter hrozícího nebezpečí.

Lidem jsou pak předávány podrobné informace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, především České televize a Českého rozhlasu. V případě závažné mimořádné události může Hasičských záchranný sbor informovat obyvatelstvo také prostřednictvím hromadného rozesílání zpráv SMS. Sirény jsou každou první středu v měsíci zkoušeny. Rozezní se vždy v poledne po dobu 140 sekund.

Článek Panika v Rusku: Rádia varovala před nebezpečím se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neutralita může být minulostí

A to i přestože je formálně neutrální, což znemožňuje vstup do vojenských aliancí. Přesto není Moldavsko samo. Zemi ve své řeči pronesené v Polsku zmínil americký prezident Joe Biden. Moldavská prezidentka se jeho vystoupení ve Varšavě osobně zúčastnila. Web Onet připomíná, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu se mluví o možném ohrožení také Moldavska. Nyní ale Kišiněv o této hrozbě začal mluvit velmi intenzivně. Zároveň dává jasně najevo, že se chce vydat prozápadní cestou.

Dosud se přitom malá evropská země držela spíše zpátky a snažila se hlavně ruského prezidenta Vladimira Putina nenaštvat. V zemi ale evidentně došlo ke změně strategie. I prezidentka Sanduová v minulých dnech uvedla, že Moldavsko bude muset v budoucnu přemýšlet o připojení k větší alianci, která zajistí zemi bezpečnost. Zdá se tak, že Moldavsko již nebude lpět na své neutralitě. Web Onet spekuluje o tom, co stojí za změnou postoje.

Moskva varuje

Připomíná například, že ještě před několika měsíci byla země energeticky závislá na Rusku. Plyn proudil z Gazpromu a elektřina z moldavské elektrárny GRES, která se ale nachází v Podněstří, tedy v oblasti, kterou ovládají proruští separatisté. Nyní země vyšla vstříc energetické nezávislosti a nakupuje plyn i elektřinu na evropských trzích, a to i za vyšší ceny. K odpoutání od ruského plynu výrazně pomohla možnost zvýšit dodávky prostřednictvím transbalkánského plynovodu, uvádí Onet.

Nový směr Moldavska také podporuje výměna v čele vlády. V únoru se stal novým premiérem Dorin Recean, který pár dní po nástupu do funkce oznámil, že země hodlá Podněstří demilitarizovat, píše web iDnes. Takové prohlášení nenechala Moskva bez reakce. Uvedla, že vztahy s Kišiněvem jsou extrémně napjaté a malá země, která je vmáčknutá mezi Rumunsko a Ukrajinu, by je neměla dál hrotit, dodává iDnes. Ruskojazyčné Podněstří se jednostranně od Moldavska odtrhlo v roce 1990.

Článek Putin si nárokuje Moldavsko. Nejchudší země Evropy se hodlá bránit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jasné ovládnutí země

Není však jasné, jestli ruské záměry zpracované v roce 2021 nějakým způsobem ovlivnila probíhající válka na Ukrajině. Na druhou stranu je evidentní, že tento konflikt upevnil spojenectví běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Web Business Insider upozorňuje, že Bělorusko se díky tomu stává stále větší ruskou loutkou. Plány na zbavení země nezávislosti proto rozhodně nejsou neproveditelné. Navíc cíle, které jsou v dokumentu, už se realizují.

Do roku 2022 mělo dojít k prosazení proruských nálad u politických a vojenských elit a obyvatelstvu, dále také k omezení vlivu nacionalistických a prozápadních sil v Bělorusku, píše Business Insider. Minsk to naplnil například tím, že loni v únoru zrušil nejaderný status země a rozšířil vojenskou přítomnost ruských sil v zemi. I proto bije běloruská opozice na poplach. „Není to unie rovných. Je to plán pro pohlcení Běloruska Ruskem,“ cituje komentář Světlany Tsikhanovské k odhalenému dokumentu web Express.

Bělorusko může Rusům pomoci

Za dokumentem stojí prezidentské ředitelství pro přeshraniční spolupráci, které se přímo zodpovídá Putinově administrativě. Úkolem oddělení je vykonávat kontrolu nad sousedními zeměmi jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Ukrajina a Bělorusko. Informace z uniklého dokumentu navíc zapadají do aktuálního dění, kdy se upevňuje spojenectví Putina s Lukašenkem. Běloruský vůdce před pár dny uvedl, že se země za určitých podmínek může zapojit i do války na Ukrajině.

„Jsem připraven bojovat společně s Rusy z území Běloruska zatím jen v jednom případě. Pokud odtamtud (z Ukrajiny) alespoň jeden voják přijde na území Běloruska s cílem zabít můj lid. Pokud se dopustí agrese proti Bělorusku, odpověď bude nejkrutější. A válka získá úplně jiných charakter,“ cituje Lukašenka web BBC. Potvrdil tím pokračování vojenského spojenectví s Ruskem. Web Express připomíná, že Moskva udržuje v Bělorusku zhruba 10 tisíc vojáků a společně s běloruskou armádou provádí společná cvičení.

Článek Bělorusko by mělo být na pozoru. Putin plánuje zemi brzy anektovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rozhodnutí o pozastavení smlouvy má souviset s chováním Západu. „USA a NATO otevřeně říkají, že jejich cílem je strategická porážka Ruska. A pak budou jezdit po našich obranných zařízeních, včetně těch nejnovějších, jako by se nic nestalo,“ cituje Putina web Onet. Ruský prezident také před Federálním shromážděním oznámil, že již minulý týden podepsal dekret o uvedení jaderných raket do bojové pohotovosti. Taková zpráva může těžko nechávat někoho klidným v době probíhající války na Ukrajině.

Web Čas připomíná, že na základě Nové dohody START, která vstoupila v planost v roce 2011, mohou mít Rusko a USA nejvíce 700 mezikontinentálních balistických raket. Dohodu v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti obou velmocí, tedy Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Původní dohoda měla vypršet v únoru 2021, ale stávající šéf Bílého domu Joe Biden hned po nástupu do funkce navrhl prodloužení o dalších pět let. S tím Putin souhlasil. K obnovení vzájemných inspekcí jaderných zbraní pozastavených kvůli pandemii ale nedošlo.

Nezodpovědné, zní z USA

Putinovo úterní rozhodnutí okomentovala druhá strana. Podle amerického ministra zahraničí Antony Blinkena je odstoupení od dohody „nešťastné a nezodpovědné“. „Spojené státy budou bedlivě sledovat, co Rusko skutečně dělá,“ cituje šéfa americké diplomacie web Onet. Resort si ale není jistý, jestli Putinovo rozhodnutí bude mít praktické dopady. Už v únoru americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Rusko smlouvu Nový START porušuje, protože brání v kontrole svého jaderného arzenálu, píše Onet.

Například na ruské ponorkové základně už neproběhla americká inspekce tři roky. I proto na konci loňského roku ministerstvo zahraničí k dohodě Nový START uvedlo, že není možné „potvrdit, že Ruská federace je v souladu s podmínkami smlouvy“. Putinovo oznámení o pozastavení proto opět prohloubí nejistotu a napětí kolem jaderných zbraní. Web Čas připomíná, že Rusko a USA patří k jaderným velmocem.

Článek Putin dal signál, kam se bude Rusko od teď ubírat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Cíl je vyplýtvat rakety

„Cílem je získat informace o ukrajinských systémech protivzdušné obrany a donutit Ukrajince, aby spotřebovali cenné zásoby raket země-vzduch a munice,“ cituje ze zprávy Londýna web Onet. Britské ministerstvo obrany má také za to, že i nedávno zpozorovaný balón nad Moldavskem patřil Rusku. Existuje možnost, že tam byl odnesen z ukrajinského vzdušného prostoru, míní Britové. Rusko neposílá na Ukrajinu jen balóny, ale nadále pokračuje v ostřelování, které v posledních dnech nabírá na síle a předznamenává velkou ofenzivu.

V neděli Ukrajinci odrazili ruské útoky u sedmi obcí na východě země, píše ČTK. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda usiluje nadále hlavně o město Kupjasnk v Charkovské oblasti a útočné akce se odehrávají také na města Lyman, Bachmut a Avdijivku v Doněcké oblasti. Celkem měli Rusové za neděli provést 10 raketových útoků, 25 leteckých údarů a 62krát pálili ze salvových raketometů, píše ČTK. „Jsou ranění a mrtí mezi civilními obyvateli,“ uvádí ukrajinský generální štáb.

Ukrajina může v Bachmutu ustoupit

Boje navíc mohou výrazně zesílit nejen kvůli možné ruské velké ofenzivě, ale také ukrajinské protiofenzivě. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se k ní ukrajinské ozbrojené síly již připravují, jak uvedl v rozhovoru pro italský web Corriere della Sera. Ukrajinská hlava státu také potvrdila, že Kyjev je schopen ústupků. Podle Zelenského bude armáda bojovat o Bachmut jen tak dlouho, dokud to bude míst smysl, uvádí ČTK. Nebude ale držet pozice za každou cenu.

Zřejmě došlo k vyslyšení výčitek ze strany Západu ohledně Bachmutu. Americký Institut pro studium války (ISW) v polovině února uvedl, že Západ je znepokojen ukrajinským odhodláním udržet Bachmut, píše ČTK. Podle jeho analýz není ukrajinská armáda schopna bránit toto město a zároveň provést jarní protiofenzivu. Bachmut je aktuálně jedním z ohnisek konfliktu a vedou se tam už mnoho týdnů ty nejtvrdší boje, jak Události247 psaly před pár dny.

Článek Balóny v ukrajinském vzdušném prostoru nejsou náhoda. Jde o novou ruskou taktiku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Charkov ve tmě

Polský novinář Marcin Wyrwal, který je ve městě, sdílel záběry, jak vypadá druhé největší ukrajinské město během protiletecké pohotovosti. Celý Charkov se zahalil do tmy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu informoval, že se z ruského zajetí vrací 100 ukrajinských vojáků a jeden civilista. K propuštění došlo v rámci výměny zajatců. Civilistou má být místostarosta okupovaného města Enerhodar, píše web Onet.

Ukrajinská hlava státu také informovala o další schůzce s velením armády, která byla věnována situaci na frontě. Diskutovány měly být také dodávky zbraní a střeliva, výcvik, plány ruské armády a možnosti odpovědi ukrajinských sil. „Udržování situace na frontě a příprava na jakoukoli eskalaci ze strany nepřítele je prioritou blízké budoucnosti,“ cituje Zelenského slova web Onet. I proto ukrajinský prezident opět zatlačil na západní spojence.

Německo potvrdilo podporu

Ve videoprojevu uvedl, že je třeba jednat rychle a dodávky zbraní do země urychlit, píše ČTK. Zároveň všem za podporu Kyjevu poděkoval. Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k biblickému Davidovi, který zvítězil nad silným Goliášem. Opět také zdůraznil, že Rusko se na Ukrajině nezastaví, a proto musí Ukrajina ve válce zvítězit. „Není žádná alternativa k naší jednotě, neexistuje žádná alternativa k osvobození naší země a našeho lidu,“ cituje jeho slova ČTK.

Kyjev dostal od několika západních představitelů potvrzení, že podpora bude pokračovat. Například německý kancléř Olaf Scholz vyzval ostatní spojence, aby se připojili a také Ukrajině poskytli tanky. Berlín nedávno rozhodl o dodávkách Leopardů. Scholz potvrdil, že podpora bude pokračovat, dokud to bude třeba. „Vždy ale budeme jednat tak, abychom konflikt nevyhrotili,“ cituje jeho slova ČTK.

Článek Ruské rakety drtí ukrajinskou infrastrukturu. Během nočních náletů se města halí do tmy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Problémy coby suvenýry z války

Nejen v souvislosti s tímto případem se proto začal v ruských mediích používat termín „syndrom speciální operace“. Trpět jím mají navrátivší se z fronty, kteří si z války přivezli nejen ledničky či kožichy, ale také munici a granáty. Právě kvůli tomu pak dochází k situacím, kdy zbraně použijí, píše Onet. Podle údajů ministerstva vnitra došlo v Rusku k 30procentnímu nárůstu trestných činů zahrnujících zbraně a výbušniny.

Tento problém navíc není jediný, proti kterému se lidé v Rusku bouří. Poslanci z měst po celé zemi v otevřeném dopisu žádají, aby bylo zachováno právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí. V té souvislosti se mluví o případu brance Sergeje Gridina z Komi, který spáchal sebevraždu. V dopise na rozloučenou psal o ponižování ze strany velitelů, kteří ho donutili jít bojovat na Ukrajinu, uvádí Onet. Jeho příběh má být důkazem toho, že ústavní právo na výhradu svědomí není dostatečně chráněno.

Rusové mohou znovu opouštět zemi

Autoři výzvy připomínají, že branci mají mít podle ústavy právo nahradit vojenskou službu náhradní službou. Ti, kteří tak učiní, jsou ale v Rusku často stíháni za odmítnutí účasti na vojenských operacích, dodává Onet. V průběhu války na Ukrajině se mnohokrát potvrdilo, že Rusové nejsou příliš ochotni bojovat. Nejvíce to bylo vidět loni na podzim, kdy ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. V reakci na to statisíce Rusů opustily zemi, přičemž desítky tisíc z nich se vydaly do Gruzie, jak píše web Aktuálně.

Většina utečenců se shodla na tom, že nechápe, proč by měli riskovat své životy. „Abychom umírali a zabíjeli ostatní? A kvůli čemu? Nerozumíme tomu. Proto jsme se rozhodli utéct,“ cituje agentura Reuters slova Dmitrije Kurilijunkova z města Miněralnyje Vody, který odjel do Gruzie. Rusko se kvůli zmíněným problémům pomalu dostává na hranu kolapsu. Situace, kdy se na hranicích s Ruskem tvořily kolony, se navíc může brzy opakovat. Už několik týdnů se totiž spekuluje, že Putin vyhlásí další kolo mobilizace, jak Události247 informovaly v lednu.

Článek „Syndrom speciální operace“: Lidé se bouří, Putinovo Rusko je těsně před kolapsem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hromadné vyhošťování

Ruská rozvědka má problémy s udržováním vazeb se svými agenty, kteří Kremlu poskytují důležité informace. Jde například o zprávy týkající se toho, jak bude Západ dál pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině. Podle šéfa finské zahraniční zpravodajské služby Anttiho Pelttariho vedla nepřátelská atmosféra vůči Rusům v Evropě k hromadnému zatýkání agentů a vyhánění špionů. A to včetně těch, kteří pracovali pod diplomatickým krytím, píše Onet.

Tyto informace potvrdilo několik západních představitelů pro server Washington Post. Podle nich v boji proti ruským agentům pomohla i zvýšená spolupráce mezi evropskými a americkými zpravodajskými službami. Také díky tomu se podařilo na konci roku 2022 v Německu odhalit zrádce v tamní rozvědce. Špiónem byl vysoce postavený důstojník, uvádí web Onet. Podezřelí ruší agenti byli nalezeni také v Nizozemsku, Norsku, Švédsku, Rakousku, Polsku a Slovinsku, píše Washington Post.

Ruské zoufalství

Už loni přitom bylo po celé Evropě hromadně vyhoštěno více než 400 podezřelých ruských zpravodajských důstojníků z ruských ambasád. Tím měly ruské špionážní služby utrpět za poslední rok největší škody od studené války, upozorňuje Washington Post. Podle západních představitelů díky tomu došlo k otupění schopnosti Rusů provádět vlivové operace v Evropě, zůstat v kontaktu s informátory či poskytovat Kremlu informace o klíčových otázkách.

Putin je bývalým důstojníkem KGB ve východním Německu. Evidentně však nedokázal předvídat následky svých kroků, když nařídil invazi na Ukrajinu. Západ si je zároveň moc dobře vědom, že Moskva se nevzdá a bude se pokoušet své agenty opět nasadit. Dopouští se přitom však mnoha chyb.

„Míra podstupování rizika ze strany ruských agentur se zvyšuje a v některých případech se zdá, že jednají ze zoufalství,“ cituje slova zástupce FBI web Onet. Jde například o posílání vyhoštěných lidí z jedné evropské země do jiného státu s nadějí, že zpravodajské agentury tyto osoby nedokážou identifikovat.

Článek Putin kope do svých řad. Tentokrát má problémy s ruskou rozvědkou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové bez záchodových mís

Server Euobserver upozorňuje, že vývoz toaletních mís byl v rámci evropských sankcí zakázán už minulý rok v říjnu. Nyní má zákaz opět vstoupit v platnost, a to v den ročního výročí invaze, tedy 24. února. „Toalety se staly symbolem 24leté vlády ruského prezidenta Vladimira Putina, která nepřinesla pro ruské občany nic, co by zlepšilo jejich životy. Jedna z pěti ruských domácností stále nevlastní toaletu,“ napsal Euobserver.

Gesto EU je sice zřejmé, otázkou, ale zůstává na kolik sankce na sanitární zařízení budou fungovat. Web Echo24 připomíná, že mnoho obchodníků opatření porušuje. Připouští to i někteří evropští politici. „Zdá se být zcela jasné, že obchodníci nacházejí způsoby, jak legálně obchodovat se zbožím, řekněme s Tureckem, Kazachstánem nebo Arménií, z nichž pak jde dál do Ruska. Tyto země nedodržují sankční režim,“ cituje Echo24 vyjádření lotyšského premiéra Krišjánise Kariňše.

Kariňš v té souvislosti rovněž poukázal na růst evropského obchodu právě se zmiňovanými zeměmi. Řešením má podle lotyšského předsedy vlády být spolupráce s těmito zeměmi, což je následně bude motivovat, aby sankce také dodržovaly. Druhou možností je pak podle premiéra zákonné opatření a kriminalizace obcházení sankcí, dodádá Echo24.

Sankce podle EU fungují

Nová protiruská omezení míří nejen na určité výrobky, ale také na konkrétní osoby. V rámci 10. balíčku sankcí EU mají na seznam přibýt další politici, armádní činitelé i propagandisté, píše web Seznam Zprávy. Tento seznam je přitom už nyní velmi dlouho. Celkem EU uplatňuje sankce vůči 1386 osobám a 171 subjektům, uvádí web Consilium Europa. Cílem nových sankcí je ale zatlačit na Rusko hlavně z ekonomického hlediska. Celkově mají postihnout ruský export v hodnotě 10 miliard eur (237 miliard korun), dodávají Seznam Zprávy.

I stávající sankce na Moskvu výrazně dopadly. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové příjmy Ruska z prodeje ropy a plynu do EU meziročně poklesly o 2 třetiny, píše web Euroskop. Zastropováním cen ropy má Rusko ztrácet zhruba 160 milionů eur denně (asi 3,8 miliard korun). Naopak Ukrajina může podle šéfky Evropské komise nadále počítat s podporu EU.

Článek Nové sankce EU: Do Ruska se přestanou vyvážet záchody se nejdříve objevil na Události247.cz.

V Mnichově se jedná o dalších krocích

V pátek na setkání vystoupil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který upozornil na zvýšenou vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Čínou. „Vidíme, že Moskva a Peking se stále více snaží jednat koordinovaně. Organizují společné vojenské manévry a také námořní a letecké hlídky,“ cituje jeho slova web Onet.

Hlavním tématem výroční konference, která se pořádá pravidelně již od roku 1963, ale zůstává válka na Ukrajině. I proto zde měl prostřednictvím videokonference svůj projev také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svou zemi přirovnal k biblickému Davidovi, Rusko pak ke Goliášovi. „Děkuji všem, kteří Davidovi poskytli prak,“ cituje ukrajinskou hlavu státu ČTK.

Zelenskyj v rámci svého projevu znovu vyzval západní spojence k urychlení dodávek zbraní jeho zemi. Podle něj veškeré otálení Západu využívá Rusko ve svůj prospěch, píše ČTK. „Potřebujeme moderní vybavení. Zvláště teď, když Rusko spolupracuje s Íránem. Nad naším územím létají drony íránského režimu,“ cituje z jeho projevu web Onet. Na nutnost další pomoci upozorňuje i řada odborníků. Například podle bývalého amerického námořníka Johna Sennetta musí NATO dát Kyjevu dělostřelectvo potřebné k zasažení ruských tanků, informuje server Express.

Tanky v blátivém období nepomůžou

Sennett v té souvislosti připomněl, že manévrovatelnost techniky bude v příštích několika týdnech kvůli „blátivé sezóně“ omezená. Ačkoli přislíbené dodávky tanků mají Ukrajině velmi pomoci, nyní se podle bývalého námořníka bude třeba zaměřit na něco jiného. „Ve skutečnosti potřebujeme co nejvíce dělostřelectva a co nejvíce munice. To je nevyšší priorita. Granáty, houfnice. Čím více, tím lépe, protože období bláta znamená, že nic těžkého se nebude moci pohybovat snadno a nezáleží na tom, na jaké straně to je,“ cituje jeho slova web Express.

Sennet, který do začátku invaze žil na Ukrajině, předpokládá, že během tohoto období vyplýtvá ruská strana mnoho techniky. Díky tomu by poté Ukrajina mohla přejít do protiútoku. „HIMARS se bude hodit, aby vyřadil logistiku, komunikaci a velitelství, takže když přijde čas přejít do ofenzivy, Ukrajina by měla být ve výhodě,“ popsal bývalý americký námořník. Zelenskyj v poslední době rovněž začíná tlačit na Západ, aby svolil k dodávkám letadel. Sennet ale nepředpokládá, že se tak v dohledné době stane.

Článek NATO je v pozoru kvůli vojenské spolupráci Ruska a Číny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jde o desítky milionů korun

Moskva za nemovitosti neplatí žádný nájem ani další poplatky. Nyní má podle dokumentu předloženého vládě dojít ke změně. Resort zahraničí chce podniknout „nezbytné právní kroky“, aby došlo k nápravě. Rozhodnutí, kterým se dokument ministerstva zabývá, sahá až do dob Sovětského svazu, kdy Rusko začalo české pozemky bezplatně využívat, píše web Fórum24. Podle návrhu by mohlo Česko po Rusku vymáhat nájemné za tři roky zpětně. Moskva by tak Česku měla zaplatit zhruba padesát milionů korun, dodává Deník N.

Resort zahraničí se k podrobnostem návrhu nehodlá vyjadřovat. Mělo by však dojít k narovnání vztahů i do budoucna, neboť ruská ambasáda by měla začít platit nové daně a nájemné. Česko si zároveň uvědomuje, že Rusko na takový krok negativně odpoví. „Kroky České republiky směřující k narovnání stávajících vztahů k pozemkům vyvolají reakci ruské strany směřující vůči tzv. Českém domu v Moskvě, který je ve vlastnictví České republiky, nicméně je umístěn na pozemku ve vlastnictví Ruské federace,“ cituje Fórum24 dokument ministerstva zahraničí.

Rusko ustupuje od společných dohod

Další kroky Ruska jsou nevyzpytatelná i vzhledem k napjatým vztahům mezi oběma zeměmi. Dokládá to i nedávné rozhodnutí Moskvy o vypovězení mezivládní dohody o zřízení generálního konzulátu v Jekatěrinburgu na Urale. ČTK připomíná, že dohoda byla uzavřena v roce 2001, po ruské invazi na Ukrajinu ale Česko konzulát uzavřelo. Praha také přerušila činnost konzulátu v Petrohradu a Českého domu v Moskvě. Zároveň došlo k rozhodnutí o snížení počtu ruských diplomatů v Česku.

Rusku byl rovněž odebrán souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Právě proto by Černínský palác nepřekvapilo zrušení dohody o konzulátu v Jekatěrinburgu. Přestože ruská média o takovém kroku informují, české ministerstvo zatím neobdrželo nótu o zrušení dohody o úřadu v Jekatěrinburgu, píše ČTK. Ruský premiér Michail Mišustin už ale měl nařídit ruskému ministerstvu zahraničí, aby o tomto rozhodnutí informoval českou stranu.

Článek Česko už si od Ruska nenechá nic líbit. Po Moskvě chce desítky milionů korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Továrny berou kohokoli

Neschopnost Moskvy zajistit si dostatek pracovníků potvrzují i sami zaměstnanci. „V továrně je akutní nedostatek personálu. Mistr dříve potřeboval speciální školení, ale nyní berou kohokoli, kdo má zkušenosti s výrobou,“ uvedl jeden ze zaměstnanců ve Sverdlovsku pro web Express. Důvodem má být fakt, že Rusko opustilo zhruba 700 tisíc lidí. Většinou šlo o mladé a vzdělané muže, jejichž schopnosti nyní chybí. Málokoho navíc láká odstěhovat se k odlehlému sibiřskému závodu. Nepomáhá ani příslib slušného platu či příspěkvu na bydlení, popisuje Express.

Potřeba nových tanků se navíc zvyšuje. Podle odhadů přišla ruská armáda v bojích na Ukrajině až o 2300 strojů T-72 a T-80, uvádí Express. Výroba tanků však není jediná věc, která se Rusům nedaří. Kvůli nedostatku čipů je zbržděna i výroba hypersonických střel, střel země-vzduch či systémů včasného varovnání, uvádí Express. Všechny tyto problémy by pak Rusku mohly způsobit potíže s dalšími útoky na Ukrajinu.

Kanibalizace domácích spotřebičů

Zoufalost Moskvy dokládají také způsoby, jakými se Rusové snaží získat čipy z domácích spotřebičů jako jsou myčky či ledničky. I proto v poslední době dochází k výraznému nárůstu vývozu těchto zařízení směrem na východ do zemí jako je Arménie či Kazachstán. Odtud Rusko následně spotřebiče skupuje. „Je docela dobře možné, že ruský vojensko-průmyslový komplex kupuje komerční zboží z volného prodeje, aby je mohl záměrně kanibalizovat na součástky,“ cituje web iDnes vyjádření Jamese Byrne z think tanku Royal United Services Institute.

Na získání polovodičů do vojenské techniky vynakládá Rusko nemalé výdaje. Proud peněz však není nekonečný a v rozpočtu tak kvůli válce a sankcím vznikají díry, které bude muset Moskva nějakým způsobem pokrýt. Jedním z řešení může být zavedení nové daně, jež se má vztahovat na velké společnosti, informuje web Čas.

Firmy mají zaplatit daně ze zvýšených zisků vykázaných v uplynulých letech. Výjimku budou mít ropné a plynárenské společnosti. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně tvrdí, že peníze budou vybírány na dobrovolném základě, píše Čas. Finance začínají být pro Rusko problém. Loňský rozpočet vykázal deficit ve výši 3,3 bilionu rublů. Letos má ještě vzrůst, mimo jiné i kvůli cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly západní země.

Článek Ruské běsnění se může brzy zastavit. Proud peněz není nekonečný se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ke spuštění může dojít kdykoli

Rusku zřejmě nic jiného nezbývá, protože podle západních představitelů utrpělo na Ukrajině obrovské ztráty. Moskva měla od začátku invaze ztratit až 200 tisíc vojáků, jak Události247 informovaly na začátku února. Intenzivním náborem mohla armáda ztráty kompenzovat. I proto panují kvůli nové ofenzivě obavy. Začít může kdykoli a kdekoli. „Už teď vidíme, že Rusko zvyšuje vojenskou aktivitu v určitých částech fronty. Poblíž Bachmutu a Kreminny. Objevují se náznaky toho, že se na něco chystají,“ uvedl pro CNBC poradce ukrajinského ministerstva obrany Jurij Sak.

Právě nově mobilizovaní mají na frontu přicházet nejčastěji. Naopak vojenské techniky zatím nepřibývá. Ruský útok ještě není bezprostředně připravený, případně bude Moskva spoléhat hlavně na početní výhodu pěchoty, upozorňuje web CNN Prima News. Nejen s nedostatkem bojovníků může mít Ukrajina problém. Ani nedávno slíbená technika od Západu zřejmě nedorazí na pomoc včas. V uplynulých týdnech byly Kyjevu přislíbeny až stovky bojových tanků.

Napětí se zvyšuje každý den

Jde o německé Leopardy a americké stroje Abrams. Není ale jasné, kdy se první z nich do bojů zapojí. Zřejmě to nebude dříve než v březnu či v dubnu, píše Foreign Policy. Rusko to dobře ví, a proto bude pospíchat. I kvůli tomu se nemusí podařit ukrajinským silám ruský útok potlačit, dodává Foreign Policy. Upozorňují na to i někteří ukrajinští představitelé. „Bude to extrémně obtížné,“ cituje vyjádření ukrajinské poslankyně Sashy Ustinové k ustání ruské ofenzivy web Foreign Policy.

Podle ní nemá armáda ani dost munice. Poradce Sak přitom věří, že další boje nerozhodnou tanky, ale dělostřelectvo. Střelivo má přitom chybět oběma stranám, připomíná web CNN Prima News. Rusko zatím dál navíc pokračuje ve vzdušných útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. V noci na čtvrtek byl vyhlášen leteckých poplach po celé zemi, informuje web Novinky. Rusko vypálilo celkem 36 střel s plochou dráhou letu, 14 z nich ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala a další dvě byly vyřazeny.

Článek Zlom války se blíží: Rusko spustí každým dnem zásadní útok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina vyhrává díky nové strategii

Proti Rusům hraje skutečnost, že do Vuhledaru všechny přístupové cesty vedou přes rozlehlá pole, na která je dobře vidět. Díky tomu mohu ukrajinské síly včas zahájit protiútok a nepřítele zlikvidovat. Web TN také upozorňuje, že mají mít novou protitankovou strategii a okolí velkých sídel zaplavují minami. Právě to mělo způsobit neúspěch ruských tanků, upozorňuje web Stern. Miny jsou sice položeny jako obvykle, ale odpalovány dělostřeleckými granáty.

Události v Vuhledaru mají ukazovat, že ruské armádě definitivně dochází dech, uvádí server Financial Times, kterému to měly potvrdit zdroje ze západních tajných služeb. I proto se mají boje brzy přesunout do vzduchu. „Pozemní síly Ruska jsou vyčerpané. Vše nasvědčuje tomu, že je teď před námi vzdušná bitva. Jestliže má Ukrajina přežít, potřebuje co nejvíc systémů protivzdušné obrany munice,“ cituje ze zdrojů web TN. Kyjev je závislý na pomoci ze Západu.

Americká pomoc je na cestě

Na ukrajinskou frontu mají nyní mířit stovky kusů americké vojenské techniky, které byly zaznamenány v německém přístavu Bremenshaven, informuje web Echo24. Nakládka, na kterou upozornil německý server Nordsee Zeitung, měla obsahovat hlavně bojová vozidla, mimo to i stroje Bradley. Kromě desítek těchto bojových vozidel mělo být v dodávce například i 90 obrněných osmikolových vozidel Stryker kanadské výroby. Celkem se v areálu podle odhadů nacházelo 440 vozidel, píše web Echo24.

USA tím naplňují své sliby, kdy se Kyjevu zavázaly pomoci balíčkem ve výši 2,5 miliard dolarů. Naopak Evropa zaostává, upozorňuje Echo24. Německo se sice nedávno zavázalo po nátlaku poskytnout Ukrajině bojové tanky Leopard 2, ale nyní má Berlín s dalšími spojenci problém vytvořit dva plné prapory tanků. Jedinými státy, které se zavázaly k vyslání verze 16 Leopardů jsou Německo a Portugalsko, píše Echo24. „Nedosáhneme velikosti praporu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius po setkání s kolegy z NATO v Bruselu.

Článek Ukrajinci slaví: Putinova elitní jednotka je do jednoho muže mrtvá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výtky směrem k NATO za rozšiřování

Došlo ze strany ministra zahraničí i k vyjádření k Ukrajině v souvislosti se zájmy Západu. Moskva má za to, že Severoatlantická aliance porušila dohodu, že se nebude rozšiřovat směrem na východ. Právě tuto rétoriku používá Rusko často jako argument pro zahájení invaze do sousední země. Lavrov ve svém nejnovějším projevu před ruskými poslanci obvinil Západ, že využívá Ukrajinu jako „rusofobní vojenské předmostí“. Kvůli tomu podle něj dosáhla politika západních zemí bodu, ze kterého už „není návratu“, uvádí ČTK.

Rusko je přitom tím agresorem, který rozpoutal téměř před rokem nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Navíc nic nenasvědčuje tomu, že by se boje chýlily ke konci. Naopak na východní frontě se podle vojenských expertů chystá něco velkého, informuje web CNN Prima News. O velké ruské ofenzivě už se spekuluje mnoho týdnů. Někteří předpovídali, že k útoku dojde v den ročního výročí invaze, tedy 24. února. Nakonec k tomu může dojít ještě dříve, aby Rusko využilo momentu překvapení, jak Události247 informovaly před pár dny.

Ve hře je mnoho variant útoku

Podle vojenských analytiků je útok na spadnutí, protože na východní frontě přibývá ruských vojáků, píše CNN Prima News. Nejen u Bachmutu se má ruská armáda snažit prorazit. Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov na začátku února uvedl, že ofenzivu může Moskva zahájit ze všech stran. Ze severu od Běloruska, z jihu od Krymu i z východu od Donbasu, uvádí CNN Prima News. Naopak poradce ukrajinského ministerstva obrany Jurij Sak pro CNBC uvedl, že neočekává útok v Chersonu a nepředpokládá ani útok od severu.

Předpovídá spíše snahu Ruska plně ovládnout Donbas. Takový scénář považuje za reálný také bývalý zástupce náměstka generálního tajemníka NATO Jamie Shea, podle kterého se bude snažit ruská armáda získat části území, které si Moskva přivlastnila v rámci anexe. Na podzim loňského roku na základě referend ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že se Záporožská, Doněcká, Chersonská a Luhanská oblast připojí k Ruské federaci. Moskva ale reálně všechny oblasti neovládá. Naopak loni přišla například o strategický Cherson.

Článek Lavrov: Západ využívá Ukrajinu k tomu, aby celý svět nenáviděl Rusy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pro vlastní prospěch cokoli

Putin by musel být „dostatečně oslaben“. Taková situace aktuálně nenastala, a proto se žádná revoluce nechystá. Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky také upozornil na pohnutky, které vedou Putinovo okolí ke spolupráci s Kyjevem. Není to z dobrých úmyslů, ale motivací je vlastní prospěch. „Někteří to dělají pro záchranu životů, jiní proto, že přicházejí o peníze,“ cituje Onet Černjaka. V té souvislosti připomněl že mnoho Rusů začalo kvůli válce na Ukrajině a následným západním sankcím ztrácet majetek a vliv, což se jim nelíbí.

Mohou se také obávat toho, co bude dál. I důstojník ukrajinské rozvědky přepokládá, že se šéf Kremlu na Ukrajině nezastaví. „Zajímá se o celou Evropu jako o sféru vlivu. Pokud se mu podaří dobýt Ukrajinu, nezastaví se a půjde dál,“ cituje jeho slova Onet. To se nemusí ruským elitám líbit. Ruský prezident si je ohrožení vědom. Obzvlášť poté, co loni čelil několika pokusům o atentát. Například mělo dojít k útoku na limuzínu, která Putina přepravovala do jeho rezidence, jak informovaly Události247 loni v září.

Opozice nic nedokáže

Už tato zpráva měla dokazovat, že má šéf Kremlu ve svém okolí zrádce. Zřejmě i proto se snaží předcházet jakémukoli ohrožení. Kvůli větší bezpečnosti také na svých cestách stále častěji využívá obrněný vlak, jak upozorňuje web Seznam Zprávy. Využívat ho má hlavně k přepravě do svého sídla u Valdajského jezera. Cestování vlakem dává Putinovi nejen větší bezpečnost, ale také možnost utajení. Na rozdíl od letadel není možné osobní vlak sledovat prostřednictvím dat, píše dále web Seznam Zprávy.

V posledních týdnech se objevovaly také informace, že může ruská hlava státu čelit svržení ze strany opozice. Podle ženy, která je součástí ruského opozičního uskupení Media Resistance Group, to ale nehrozí. „Lidé v Rusku byli po generace trénovaní v politické apatii. Už během sovětské éry byli vedeni k tomu, aby nevyjadřovali své názory. Byli trénovaní v tom, aby byli co nejvíce apolitičtí,“ uvedla pro web iRozhlas. Změny v Rusku by podle ní mohla vyvolat jedině výhra Ukrajiny, a proto je nutná její podpora.

Článek Putin má ve svém okolí zrádce, který poskytuje informace Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva se snaží působit v lepším světle

Podle zprávy univerzity mají zařízení jasný cíl, a to integrovat ukrajinské děti do „národní kultury, historie a společnosti“. Tím má Moskva porušovat Ženevské konvence o zacházení s civilisty během války. Nathaniel Raymond, který je jedním z výzkumníků, to proto nazývá „politickou převýchovou“. Vše mělo být schváleno i na nejvyšších místech, tedy i ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvádí Deník. Do operace jsou úzce zapojeni Putinovi spolupracovníci, hlavně Maria Lvová-Belová, která je zmocněnkyní pro práva dětí, píše web ČT24.

Některé děti navíc již v táborech nejsou, protože byly adoptovány ruskými rodinami či byli přemístěny do pěstounské péče v Rusku, píše dále Aljazeera. Na zprávu americké univerzity již reagovala ruská ambasáda ve Washingtonu, podle které Rusko přijímá děti, které byly nuceny uprchnout z Ukrajiny. „Děláme, co je v našich silách, abychom nezletilé lidi udrželi v rodinách. V případě nepřítomnosti nebo úmrtí rodičů a příbuzných, převedli sirotky pod opatrovnictví,“ cituje z prohlášení velvyslanectví web Aljazeera.

Tam ano, zpět už ne

Je tak evidentní, že se Rusko snaží vzbudit pocit, že ukrajinským dětem pouze pomáhá. Výzkumníci přitom zjistili, že v některých táborech je dětem už ve věku 14 let poskytnut vojenský výcvik, upozorňuje web ČT24. Nepodařilo se ale univerzitě získat důkazy o tom, že by děti byly následně nasazeny v bojích. Na Ukrajině také dochází k situacím, kdy jsou děti odvezeny pod záminkou bezplatného letního tábora. Rodiče své potomky ale poté už neuvidí.

Jedné z matek mělo být podle výzkumníků řečeno, že se děti nemohou vrátit, protože je na Ukrajině válka, píše ČT24. Někdy byl dokonce návrat dítěte zpět podmíněn ruským dobytím Izjumu. Jednomu chlapci bylo podle zprávy zase oznámeno, že se domů nevrátí kvůli svým „proukrajinským názorům“, dodává ČT24. Rusko již bylo vyzváno k zastavení adopcí a umožnění nezávislého vyšetření celé situace, včetně poskytnutí seznamu deportovaných dětí.

Článek Tisíce ukrajinských dětí údajně drží v ruských táborech se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kritika Kremlu vůči NATO

I proto ministři obrany zemí Aliance řešili v Bruselu, jak urychlit podporu ukrajinské armády. Zprávy o hromadění ruských letadel v blízkosti Ukrajiny by mohly také podnítit požadavky na urychlení dodávek prostředků protivzdušné borany a dělostřelecké munice, uvádí Plus Jeden Deň. Jednota spojenců má být pro další vývoj velmi důležitá. „Kreml stále sází na to, že nevydržíme. Ale rok od začátku války jsme stále stejně jednotní. A tato společná odhodlanost pomůže Ukrajině udržet dosavadní energii v kritických příštích týdnech,“ cituje ČTK Austina.

Americký ministr obrany také na setkání připomněl přislíbené dodávky, mezi kterými jsou americké protivzdušné systémy Patriot či německé tanky Leopard 2. Jde o techniku, která má Kyjevu výrazně na bojišti pomoci. Toho si je Moskva moc dobře vědoma, a proto nese další přísliby Západu nelibě. „NATO je vůči nám nenávistná organizace, která svou nenávist potvrzuje každý den a ze všech sil se snaží, aby bylo její zapojení do konfliktu okolo Ukrajiny co nejjasnější,“ cituje ČTK mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova k úterní tiskové konferenci NATO.

Ukrajina potřebuje západní dodávky

Změna taktiky Ruska by i proto nemusela být nijak překvapivá. Domnívá se o tom i nejmenovaný vysoce postavený představitel americké administrativy, který aktuální události okomentoval pro Financial Times. „Ruské pozemní síly jsou dost vyčerpané – to nejlepší naznačuje, že Moskva svou taktiku změní na vzdušný boj. Jestli chtějí Ukrajinci přežít, musí mít co nejvíce prostředků protivzdušné obrany a co nejvíc munice,“ cituje jeho slova web Plus Jeden Deň. Ukrajina s další pomocí Západu může počítat.

I šéf NATO Jens Stoltenberg v úterý apeloval, aby se urychlily dodávky munice, paliva a náhradních dílů, píše ČTK. V té souvislosti připomněl i rychlé dodání slibované techniky, a proto nazval aktuální situaci soubojem logistiky. Západ musí zároveň zvýšit i výrobu munice, aby se výrazně netenčily zásoby jednotlivých zemí. Podle Kyjeva ukrajinská armáda denně vypálí až 5 tisíc kusů dělostřelecké munice, píše ČTK.

Článek Vše nasvědčuje změně ruské strategie. Stíhačky u hranic budí obavy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Klíčem jsou tři silní muži

Rusům průběh války nevychází tak, jak si plánovali. Britský deník The Guardian napsal, že se mu členové tajné ukrajinské speciální jednotky svěřili s tím, jakým způsobem bojují za hranicemi své země. Pomáhají prý Ukrajině i přesto, že vědí, že by jejich spolupráci Kyjev v případě problémů popřel. Jejich úkolem je především ničení vrtulníků, ale také zabíjení vysokých ruských představitelů, píše The Guardian.

The Guardian ve své reportáži popisuje činnost tříčlenné jednotky, ve které figuruje 21letý Vladyslav, 23letý Taras a jejich velitel, 39letý Olexij. Všichni patří k dobrovolnické skupině ukrajinských speciálních sil s názvem Bratstvo, která operuje v Rusku, píše The Guardian. Jsou zodpovědní za různé činnosti v týlu nepřítele, včetně únosů a zabíjení kremelských představitelů i sestřelování ruských letadel. Uvádějí, že jsou rozhodnutí za každou cenu pomáhat své zemi, dále uvádí The Guardian.

Informace je na rozdíl od jiných stoprocentně pravdivá

Zatím nejúspěšnější operací bylo zničení ruského vrtulníku, který převážel vysoce postavené úředníky ministerstva vnitra. Psal o tom web Deník. Skupina pěti mužů se plížila terénem, aby přešla do Ruska. V devět hodin ráno pak muži lokalizovali vrtulník a jeho identifikaci provedli díky malému průzkumnému dronu. „Stříleli jsme z přenosného protiletadlového raketového systému na vrtulník ze vzdálenosti čtyř kilometrů. Zásah jsme neviděli, protože jsme byli daleko, ale slyšeli jsme výbuch. A pak jsme rychle utekli z našich pozic,“ cituje jednoho z vojáků Deník.

What a strike! Russians kaput #UkraineWar pic.twitter.com/UWMqo9A9t4

— @PStyleOne1 (@PStyle0ne1) February 13, 2023

„Kromě toho, že působí diverzní skupiny speciálních sil pravidelné ukrajinské armády, tak vedle toho je tady patrná ještě poměrně rozsáhlá partyzánská činnost v oblastech Doněcké separatistické republiky, kde také ukrajinské obyvatelstvo mimo pravidelné ozbrojené síly působí poměrně velké problémy ruské armádě. Takže to, že by informace o tom, že ukrajinská armáda působí na území Ruské federace, není překvapující. A určitě se tato informace zakládá na pravdě,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Článek V Rusku operují tajné ukrajinské jednotky. Mají škodit nepříteli na jeho území se nejdříve objevil na Události247.cz.

Polsko hraje v podpoře Ukrajiny významnou roli

Podle Jankowskiho je základní bezpečnost a nezávislost Polska v ohrožení, pokud Rusko na Ukrajině zvítězí. Varšava je totiž od začátku ruské invaze jedním z největších podporovatelů Kyjeva. Polsko přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků a nedávno sehrálo velkou roli při odsouhlasení dodávek německých tanků Leopard, připomíná server Express. Vztahy mezi Ruskem a Polskem jsou navíc napjaté i kvůli společné historii.

Naopak mezi Poláky a Ukrajinci panují podle polského novináře silné vazby. „Mnoho Poláků, kteří si berou ukrajinské uprchlíky do svých domovů, vidí Ukrajinu jako zcela nový národ a vztah mezi Polskem a Ukrajinou považují za bratrství,“ cituje Jankowskiho web Express. Na Polsko bude upřena pozornost také v nadcházejících dnech. Zemi se totiž chystá navštívit americký prezident Joe Biden. Setkat se má s polským prezidentem Andrzejem Dudou, aby společně projednali další podporu Ukrajině ze strany NATO.

Biden bude mluvit o sjednocení i jednotě společenství

Šéf Bílého domu se má ve Varšavě od 20. do 22. února setkat také s představiteli dalších zemí takzvané Bukurešťské devítky, mezi které patří i Česko, informuje web CNN Prima News. „Prezident Biden vystoupí s projevem před ročním výročím brutální a nevyprovokované ruské invaze na Ukrajinu a bude hovořit o tom, jak Spojené státy sjednotily svět na podporu ukrajinského lidu při obraně jeho svobody a demokracie a jak budeme i nadále stát při ukrajinském lidu tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedla mluvčí Bílého domu Lean-Pierreová.

Potvrzuje to také mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby, podle kterého chce Biden mluvit o „důležitosti odhodlání a jednoty mezinárodního společenství“, píše web Express. Válka se ale v žádném případě ke svému konci neblíží. Moskva naopak své útoky zesiluje. I proto Ukrajina žádá o další podporu. Americký generál ve výslužbě Ben Hodges upozorňuje, že pomoci by mohly stíhačky. Má za to, že s nimi by Kyjev vyhrál válku do jednoho roku, uvádí web CNN Prima News.

Článek Polsko se bojí o svou budoucnost. Putin by po Ukrajině mohl zaútočit na Varšavu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše bylo nakonec možná jinak

Server Newsweek píše, že muž, který ženy natáčel byl údajně Jevgenij Skripnik, který je spolupracovníkem Igora Girkina. Jde o prominentního vojenského blogera, který byl klíčový pro ruské válečné úsilí v oblasti Donbasu v roce 2014. Ženy, jejichž muži padli na ukrajinské frontě mají také patřit k proruským separatistům, kteří už od roku 2014 bojovali proti Ukrajincům. Muži se po zahájení invaze připojili k ruským vojskům, uvádí CNN Prima News.

Předání darů měla na starosti Miroslava Reginskajavová, která podle britského listu Mirror uvedla, že kožich dostalo celkem 21 vdov. Darovat je měl ženám výrobce z Moskvy. Video má ukazovat vděčnost žen těm, kteří se o ně údajně starají. Web Newsweek však upozorňuje, že feministické hnutí proti válečnému odporu kontaktovalo jednu z žen ve videu, která měla vypovědět, že hned po natočení videa jim byly kožichy odebrány. Důvodem měla být jejich špatná kvalita s příslibem nových.

Za mrtvého syna nový automobil

Následně měly být ale informovány, že došlo k omylu a kožichy byly určeny pro jiné osoby. Server CNN Prima News zároveň upozorňuje, že nejde o první případ, kdy byla vdovám za smrt jejich mužů dána symbolická kompenzace. V Kurské oblasti dostali pozůstalí sadu ručníků a některé rodiny v Dagestánu pak dostaly jako náhradu za manžely květiny a dorty, které jim doručili tamní političtí lídři. Přitom sliby Moskvy zněly původně zcela jinak.

V rámci kompenzace mají příbuzní dostat až 12 milionů rublů (přibližně 3,9 milionu korun) za mrtvého vojáka. Ruská propaganda o tom v minulosti hojně informovala. Šlo například o případ rodiny, která si za peníze získané za smrt syna koupila ruský vůz značky Lada, píše CNN Prima News. Údajně z toho měli mít příbuzní radost, že tím uctí památku svého syna. Otec padlého měl v ruské televizi Rossija 1 říct, že „přesně takové auto si jeho syn vždycky přál“.

Článek Pozůstalí po padlých ruských vojácích dostávají místo peněz dárky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Napětí se zvyšuje

Kyjev si je dobře vědom, že ofenziva je nákladnější než obrana dobře opevněných pozic, a proto volí raději strategii opotřebovávání. I v letním obranném boji byly ukrajinské síly schopny způsobit Rusům velké ztráty, až nakonec zahájily vlastní ofenzivu například v Charkově či Chersonu. Tentokrát se ale Moskva může ze svých chyb poučit.

Ruský útok může přijít v nejbližších dnech, tedy ještě dříve, než se čekalo. Jak web Onet připomíná, ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov předpokládá, že k mohutnému napadení dojde kolem 24. února, tedy dne prvního výročí ruské invaze. „Samozřejmě očekáváme možnou ruskou ofenzivu, milují symboliku,“ cituje Onet Reznikova.

Putin ale nakonec může Západ i v tomto ohledu překvapit. Některé zpravodajské informace naznačují, že k ofenzivě dojde už v polovině února. Rusko může chtít útok uskutečnit ještě předtím, než Ukrajina dostane slíbené tanky ze Západu. Potvrzují to také odborníci z Institutu pro studium války (ISW), podle kterých Moskva soustřeďuje vojáky a techniku na Donbasu. Posílit mají síly i u Bachmutu, kde Rusko ztratilo už mnoho vojáků a dosáhlo zatím malého pokroku, dodává Onet. Ukrajinské odhady mluví až o tisícovce padlých Rusů během jediného dne.

Bude to masakr

Moskva přichází také o řadu techniky. I proto experti očekávají snahu Ruska o velký pokrok. Vojenský odborník Phillips O’Brien mluví o „zimním a jarním masakru“. „Vypadá to, že to budou opravdu krvavé měsíce,“ cituje jeho slova web Onet. Očekává se, že Putin se zaměří hlavně na Donbas. Do března se má údajně chtít zmocnit celé Doněcké a Luhanské oblasti. Neznamená to ale, že má k tomu ruská armáda dostatek síly.

Onet v té souvislosti připomíná zprávy z loňského jara, kdy se říkalo, že Putin nařídil obsazení Donbasu před 9. květnem, kdy Rusko slaví Den vítězství. Jeho plány ale nebyly naplněny. Západní státy upozorňují také na velké ruské ztráty, které se podle některých předpokladů blíží až k 200 tisícům vojáků. V posledních 2 týdnech podle britského ministerstva obrany ruské síly zažívají vůbec nejvyšší ztráty od začátku války, píše ČTK. O mnoho vojáků má ale podle Londýna přicházet i Ukrajina.

Článek K velké ofenzivě Ruska může dojít dříve, než se čekalo. Putin chce útokem překvapit Západ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Možná hrozí tresty

Referendum, které mělo potvrdit připojení těchto území, mezinárodní společenství nikdy neuznalo. Putin regiony prohlásil za suverénní území Ruska, i když v tu dobu nebyly plně pod jeho kontrolou, píší dále Seznam Zprávy. Mapa, kterou ambasáda sdílela, ukazovala ceny benzínu po celé Evropě. Dočasně okupovaná území mapa zobrazovala jako součást Ukrajiny. Jak napsal web Business Insider, není jasné, jestli budou lidé, kteří stojí za zveřejněním mapy, potrestaní.

Gasoline prices per liter, 9 January 2023 pic.twitter.com/cUbJjhuVQx

— Russian Embassy, SWE (@RusEmbSwe) January 17, 2023

Kromě ukrajinských oblastí, které si Rusko nárokuje, není na mapě znázorněn ani region Podněstří. Jde o separatistický region na území Moldavska s ruskou podporou, jehož nezávislost ale neuznává ani Moskva. Mapa také zobrazuje Kosovo, jehož samostatnost na Srbsku Rusko nepodporuje, píší dále Seznam zprávy. Web Forum24 připomíná, že ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu a začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Rusko nemá kontrolu nad úředníky

„Lze očekávat, že prohlášení ruské ambasády je akce vzbouřených diplomatů a nikoliv akce ruského státu. Musíme si uvědomit, že ta ambasáda je samozřejmě zástupcem ruského státu, měla by vykonávat to, co dostane za pověření ze strany vlády, tedy ministerstva zahraničních věcí. Měla by držet jednotnou politiku. To, že to neudělala, znamená, že Rusko nemá plnou kontrolu nad všemi úřadníky, které ve světě má,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní analytik David Rožek.

„Těmto úředníkům zřejmě dochází trpělivost s válečným konfliktem a s tím, jakým způsobem na něj mají povinnost nahlížet. Zejména diplomaté, jak mají povinnost ho v diplomatických kruzích prezentovat ve světě. Tyto případy se mohou opakovat kdekoliv ve světě. Jedná se skutečně o akci osádky toho velvyslanectví, které tím zároveň veřejně deklarují odpor k ruské vládě. S ohledem na to, že z Ruské federace by jim hrozilo stíhání a nelidské zacházení, jim zřejmě bude nabídnut azyl,“ dodal expert.

Článek Krym a Donbas jsou součástí Ukrajiny, uvedla ruská ambasáda ve Švédsku na své sociální síti se nejdříve objevil na Události247.cz.