Zákonodárcům se stíhání často vyhne

Web Právo21 píše, že do roku 2019 podaly orgány činné v trestním řízení 45 žádostí o vydání poslance a vyhověno bylo jen dvěma třetinám z nich. Hlavně od roku 2018 začal trend, kdy většina stíhaných poslanců zůstává nevydána. Přitom nejde o žádné banality. Web Právo21 píše, že nejčastějšími důvody pro stíhání poslanců jsou automobilové nehody, řízení v opilosti, úplatky, korupce či finanční podvody. Jedním z častých důvodů jsou také projevy poslanců. Ti si přitom někdy dovolují psát a říkat velmi kontroverzní věci.

Web Právo21 připomíná případ Zdeňka Ondráčka z KSČM, který v roce 2017 obvinil prezidentského kandidáta Michala Horáčka ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností, kvůli čemuž se měl dopustit trestného činu pomluvy. K vydání k trestnímu stíhání ale nedošlo. Trestní zákoník přitom stanovuje, že za pomluvu může být člověk potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Ani v případě přestupku se nemusí zákonodárci zodpovídat tak, jako běžní občané.

Poslanec může požadovat, aby jeho provinění projednal sněmovní mandátový a imunitní výbor. Takový postup zvolil v roce 2016 například tehdejší nezařazený poslanec Milan Šarapatka, který v obci překročil rychlost o 23 kilometrů v hodině, ale při zastavení městskými strážníky se odvolal na imunitu, informuje web Novinky. V tomto případě si však zákonodárci mnohdy nepomohou.

Někdy je vyřešení na místě pro politiky lepší

Zatímco v případě přiznání přestupku by na místě zaplatili pokutu ve výši několik tisíc korun a nikdo by se o jejich provinění zřejmě nedozvěděl, při projednání na půdě Sněmovny jsou většinou propíráni. Navíc i pokuta může být daleko vyšší, a to až 15 tisíc korun, dodává web Novinky. Je to však právo poslanců i senátorů. Od roku 2002 mají na výběr, jestli jejich nezákonné konání ve formě přestupku posoudí příslušný správní orgán, či mandátový a imunitní výbor. Stejný výbor řeší i projevy poslanců ve Sněmovně.

V posledních letech byla v tomto ohledu nejvýraznější kauza v roce 2021, kdy tehdejší poslanec Lubomír Volný způsobil ve Sněmovně potyčku. Za to mu mandátový a imunitní výbor udělil nejvyšší možnou pokutu ve výši jednoho poslaneckého platu, v té době přibližně 90 800 korun, píše web Deník. Volný byl přitom kvůli fyzickému napadení předsedajícího podezírán z výtržnictví. Za prokázání tohoto trestného činu lidem hrozí trest odnětí svobody až na dva roky.

Ještě méně postižitelný, než členové parlamentu, je prezident. Toho není možné podle Ústavy po dobu výkonu funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek či jiný správní delikt. V podstatě se dá říci, že ač by provedl cokoliv, zůstane po dobu výkonu své funkce zcela bez trestu. Na hlavu státu může být v průběhu úřadu pouze podána ústavní žaloba pro velezradu a jiné porušení ústavy horní komory parlamentu. K tomu je ale třeba souhlas Senátu i Sněmovny.

Článek Co se stane politikovi, který spáchá něco nezákonného: Tresty jsou ve srovnání s běžnými občany až směšně malé se nejdříve objevil na Události247.cz.

Solidní plat na šest let

Ten v roce 2020 ukázal, že za důležitý považuje Senát jen 53 procent lidí, píše web iRozhlas. Opačný názor mělo 47 procent dotázaných. Senát má nezpochybnitelnou roli. Je nejen pojistkou demokracie, ale také je jeho úkolem dbát na legislativní čistotu zákona a také například spolurozhodovat o složení Ústavního soudu. Za to jsou senátoři náležitě odměněni. Měsíční hrubý plat činí 90 800 korun, informuje web Deník. Výrazně více pak berou ti, kteří zástavájí významnější funkce v horní komoře.

Předseda senátu pobírá 243 800 korun, místopředsedové 173 200 korun a předsedové výborů si přijdou měsíčně na 127 800 korun. K tomu jim ještě náležejí náhrady, píše dále web Deník. Další peníze navíc mohou senátoři čerpat na ubytování, telefony, dopravu či administrativní práce, připomíná web iDnes. Navíc senátoři si všech výhod spojených s funkcí užívají déle než poslanci, o jejichž benefitech Události247 informovaly zde. Členové horní komory jsou voleni na 6 let.

Odkladiště prezidentských kandidátů

Například na telefon a internet mají roční limit ve výši 60 tisíc korun, na ubytování činí více než 200 tisíc korun a řada senátorů ho neváhá vyčerpat celý. Velmi oblíbená náhrada je také na dopravu. Jen za pouhé tři měsíce ve funkci stihl v minulosti vyčerpat téměř 80 tisíc na dopravu bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš, jak informoval web iDnes. Více než 70 tisíc inkasovali za krátké období v roli senátora na náhradách také další bývalí adepti na prezidenta Marek Hilšer a Pavel Fischer. Peníze jdou samozřejmě z kapes daňových poplatníků.

Je zjevné, že do horní komory často kandidují osoby, které se v určitém období zviditelnili a chtějí využít své popularity pro získání funkce. Tři jmenovaní jsou toho důkazem. Evidentní je to také na faktu, že dva z nich kandidují na Hrad i v prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok. Může to tak působit, že se do horní komory pouze na čas uklidili, aby zůstali na očích a nadále usilovali o post, po kterém touží nejvíce. Nejen neúspěšní prezidentští kandidáti jsou ve velkém v Senátu zastoupeni. Velkou část senátorů tvoří komunální politici.

Neznalost majetkových poměrů

Důvodem je skutečnost, že horní komora nezasedá na rozdíl od Sněmovny tak často, a proto mohou senátoři kombinovat funkci s dalším zaměstnáním, píše web Aktuálně. Občané také sice vykonávají často dvě zaměstnání, ale ne proto, aby kumulovaly funkce. Jednoduše nemají jinou možnost, jak vyžít. To ale u senátorů s platem několika desítek tisíc nebude ta pravá motivace. Přesto některým množství práce zjevně neprospívá, protože pak zapomínají plnit své povinnosti spojené s postem v horní komoře.

Primátor Mladé Boleslavi a jeden ze senátorů Raduan Nwelati už podeváté v řadě neodevzdal informace o svém majetku. Nepoučil se ani z toho, že v minulosti za to dostal od úřadu v Mnichově Hradišti pokutu, jak připomíná web iRozhlas. Jde totiž o úkol, který veřejným funkcionářům ukládá zákon. Majetková přiznání mají podávat každý rok. Nwelati ale v této věci opakovaně nečiní. Celou věc vysvětluje tím, že o svém majetku nemá dostatečný přehled a nemůže proto oznámení podat, píše dále iRozhlas.

Největší absentéři jsou pryč

Jak bylo zmíněno, senátoři nemají schůze tak často jako poslanci. Při pohledu na zasedání ve třináctém funkčním období v letech 2020 až 2022 je zřejmé, že probíhají jednou až dvakrát měsíčně. I přesto je pro některé členy horní komory příliš, a proto často při hlasování chybí. Za uvedené funkční období byl největším absentérem bývalý lidovecký senátor Petr Šilar, který z 1106 hlasování byl 659 nepřítomen, což je více než polovina. V letošních volbách do Senátu už nekandidoval.

Stát se znovu členem horní komory už neusiloval ani Jan Žaloudík, který byl ve třináctém funkčním období druhým nejčastějším absentérem. Nepřítomen byl na 624 hlasování. Někteří často chybějící ale v Senátu zůstávají. Příkladem je Václav Láska, který v letech 2020 až 2022 chyběl u 411 hlasování. Dá se předpokládat, že častým absentérem bude i nadále, protože v letošním roce se stal zastupitelem městské části Praha 5 a také je nadále advokátem. I proto stál v roce 2019 za ústavní žalobou pro hrubé porušení Ústavy na prezidenta Zemana.

Pravdou, že mnoho lidí senátory nezná, protože nejsou tolik mediálně sledovaní jako poslanci. Není se co divit. Poslanci jsou těmi, kdo tvoří zákony a rozhodují o nich. Senátoři už je většinou jen posvětí, opraví případné nepřesnosti či zákon zamítnou a vrátí zákonodárcům zpět. Ti ale mají možnost jejich stanovisko přehlasovat. Opravdu jsou tedy jen pojistkou demokracie, nikoli jejich zárukou. Také nejsou senátoři vzorem morálnosti. Například senátor z hnutí ANO Ondřej Feber je provázán se stavební firmou, která získala podezřelou zakázkou, píše web Seznam Zprávy.

Češi chudnou, politici ne

Je tak zřejmé, že v době, kdy většina Čechů strádá a počítá každou korunu, se senátoři mají téměř pohádkově. S dopravou zdarma a platy, které jim hradí daňoví poplatníci, by ovšem bylo dobré udělat alespoň nějaké gesto, které sice státní kase nijak významně nepomůže, ale minimálně to lidem může ukázat, že jsou tady politici opravdu pro ně. Takovým gestem může být například dočasné snížení odměny senátorů za jejich práci.

Článek Senátoři se z výšin smějí chudým Čechům: Rentiérské platy a dopravu zdarma, kterou jim platí daňoví poplatníci, si užívají ve velkém se nejdříve objevil na Události247.cz.

Senátoři zvažovali usnesení, kterým by prezidenta Miloše Zemana vyzvali k abdikaci. Proč k tomu nakonec nedošlo?

Domlouvali jsme se na dvou usneseních. Jedno bylo konstatování a morální apel. Druhé pak výzva, kterou podala senátorka Němcová, nakonec jsme ale hlasováním došli k umírněnější verzi. Je totiž otázkou, zda by výzva k abdikaci prezidenta Zemana měla nějaký větší význam.

Myslíte si, že by se jí mohl vysmát?

Bylo by to na něm a jeho okolí. Ale jak sleduji výstupy z Hradu, tak by to spíše vzbudilo radostné veselí z toho, že může Senát opět pokárat. I proto jsem rád, že jsme se nakonec dohodli na mírnější verzi.

Byla myšlenka o výzvě k abdikaci reakcí na udělení milosti pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka?

Určitě to byla reakce na udělení milosti. Ale taky na všechny další události a kauzy, které jsou s Hradem spojeny. Udělení milosti panu Balákovi je každopádně mimo chápání nejen české justice, ale i nás všech, kdo se tímto zabývají. Takto by to rozhodně být nemělo.

Co říkáte na to, že prezident Zeman uvažuje také u udělení milosti kancléři Mynářovi, pokud by byl odsouzen?

Zapadá to konceptu. Prezident Zeman si úplně plete, co je to udělování milosti hlavy státu. Jedná se o ústavní akt, který se týká velmi nemocných lidí, nebo třeba lidí, kteří mají děti, ale rozhodně neslouží k tomu, aby takto pomáhal přátelům s trestními kauzami.

Prezident Zeman prohlásil, že v závěru svého období už milosti udělovat nebude. Věříte mu?

Už v roce 2013 řekl, že milosti nebude dávat. Teď tady máme rok 2022 a koná tak? Nekoná. A nikdo neví, co bude dělat dál. Když se tvořila ústava, tak se čekalo, že hlavou státu bude vnímavý člověk, který bude milostmi šetřit. Prezident Zeman si ale dělá, co chce.

Jde tomu nějak zamezit?

Trochu by to šlo. Pokud bude dělat věci přes čáru, tak bychom mohli znovu otevřít ústavu a její článek týkající se žaloby na prezidenta. Už jsme se o to pokoušeli, ve Sněmovně to neprošlo, ale všechno má své meze.

Myslíte si, že konec jeho období ve funkci prezidenta může být divoký?

Toho se obáváme. Chování prezidenta i jeho okolí budeme pečlivě sledovat.

Článek „Senát bude pečlivě sledovat chování prezidenta Zemana,“ říká v rozhovoru senátor Holeček se nejdříve objevil na Události247.cz.