Útok na členské státy NATO

Do všech tří jmenovaných zemí ropa z Ruska proudí na základě dočasné výjimky Evropské unie, připomíná web Novinky. S těmito překvapivými informacemi o úmyslech ukrajinského prezidenta přišel web Washington Post, který vychází z uniklých odposlechů. Američané se nicméně snaží Zelenského choutky, které by ohrozily členské státy Severoatlantické aliance, hájit. Údajně byl „naštvaný na Maďarsko, a proto mohl pronášet přehnané a prázdné hrozby“, uvádí web Onet.

Nic to však nemění na tom, že jde o velmi vážná slova. Uvědomují si to hlavně v Maďarsku, kde média píší o tom, že vyhození ropovodu do povětří by bylo sabotážní akcí proti zemím NATO, informuje dále server Onet. Zásah by to byl vskutku obrovský, protože Družbou se ročně přepraví 8 milionů tun ropy, které nejde jen tak nahradit. I proto byl ropovod vyňat z embarga Bruselu. Zároveň je třeba připomenout, že maďarský premiér Viktor Orbán je považován za příliš přátelského vůči Kremlu.

Zhoršení vztahů

Dá se předpokládat, že po nejnovějších informacích se ještě více zvýší napětí mezi Budapeští a Kyjevem. Nepříliš dobré vztahy naznačuje i skutečnost, že Orbán sice byl už v únoru pozván do Kyjeva, ale dosud tam nedorazil, připomíná web Onet. Třecích ploch mezi oběma zeměmi je hodně. Jde například o krok ukrajinské Národní agentury pro prevenci korupce, která začátkem měsíce zařadila největší maďarskou komerční banku OTP na seznam mezinárodních sponzorů války. Důvodem má být její trvající působení v Rusku.

Budapešť naopak kritizuje Kyjev za omezování práv maďarské menšiny v Zakarpatsku, která čítá 150 tisíc lidí, dodává Onet. Vyhození ropovodu Družba ze strany Ukrajiny by nicméně nejen totálně zničilo jakékoliv snahy na urovnání vztahů mezi zeměmi, ale mohlo by to vyvolat světový konflikt. Západ by se musel postavit na stranu své členské země, protože Maďarsko je členem NATO i EU.

Hrozba je ale zřejmě zažehnána. Zelenskyj se o víkendu k uniklým informacím vyjádřil a všechny ubezpečil, že Ukrajina se zajímá pouze o znovuzískání svého okupovaného území, informuje web Express. V uniklých dokumentech se mluvilo nejen o záměru Kyjeva vyhodit do povětří ropovod Družba, ale také o plánech zaútočit na ruské území. I tento plán podle Zelenského nepřipadá nyní v úvahu. Podle něj na to nemá Ukrajinu sílu, čas ani zbraně, uvádí web Express.

Článek Zelenskyj si chce vylepšit vyjednávací pozici: Podle zveřejněných dokumentů kvůli tomu chtěl zaútočit na Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pomoc za miliardy korun

Nemalé peníze vynaložilo tuzemsko také na pomoc uprchlíkům. Podle únorové zprávy ministerstva financí se jednalo o 25 miliard korun, informuje web Refresher. Ukrajina zároveň dostává ze zahraničí i peníze na chod státu. Zejména Evropská unie je v tomto ohledu velmi štědrá. V dubnu poslal Brusel válkou zasažené zemi již třetí finanční injekci ve výši 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard korun), píše web Novinky. První a druhá pomoc v tomto roce pak dosáhla částky 4,5 miliard korun. Nejvíc peněz tak na Ukrajinu zamířilo právě z EU a USA.

Celkem se v programu Macro-Financial Assistance počítá s pomocí pro Ukrajinu ve výši 18 miliard eur (téměř 423 miliard korun). „Za první čtyři měsíce roku 2023 Ukrajina obdržela od Evropské unie největší objem finanční pomoci. Jsem vděčný kolegům z EU za jejich vůdčí roli v podpoře Ukrajiny a za důslednost a pravidelnost při poskytování finančních prostředků. Pomáhá to včasnému a kompletnímu plnění státního rozpočtu na letošní rok,“ cituje web Novinky ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka.

Široká pomoc

Podle Evropské komise jsou peníze určeny například na vyplácení mezd a důchodů či udržení fungování veřejných služeb typu škol a nemocnic. Na úhradu veřejných výdajů přispívají i jiné státy. Celkem Ukrajina v letošním roce dostala od západních spojenců 16,7 miliard dolarů (360 miliard korun), informuje web Tiscali. Podle dat ukrajinského ministerstva financí poskytla EU 6,5 milionů dolarů a USA 4,75 milionů dolarů. Tyto peníze jsou nicméně jen malou částí toho, co Západ Ukrajině od začátku ruské invaze poskytl.

Celková pomoc EU dosahuje asi 68 miliard eur (1,6 bilionu korun), informuje web Novinky. V této sumě jsou podle Evropské komise započítány peníze vynaložené na finanční a humanitární pomoc a také podporu armády a rozpočtu. Spojené státy pak podporují Ukrajinu především vojensky. V dubnu Washington poslal další balíček za 325 milionů dolarů (6,95 miliard korun), píše ČTK. Tato podpora byla už 36. v pořadí od začátku konfliktu. Celková hodnota americké vojenské podpory tím dosáhla 36 miliard dolarů (783 miliard korun).

Článek Ukrajině poslal svět od začátku války přes 2 biliony korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva zuří

„Vnímáme toto rozhodnutí jako extrémně nepřátelský krok Londýna, jehož cílem je dále pumpovat zbraně na Ukrajinu a který povede k vážnému vyostření situace,“ cituje web Plus Jeden Deň z vyjádření ministerstva zahraničních věcí. Následně mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že to bude „vyžadovat odpovídají reakci armády“. Potvrdil také, že Putin na zprávu reagoval „zcela negativně“. Web Plus Jeden Deň připomíná, že řízené střely Storm Shadow mohou být odpalovány i v extrémních podmínkách, kvůli čemuž mají Rusové důvod k obavám.

I proto chrlí Moskva na Velkou Británii jednu výhrůžku za druhou. „Británie je evidentně ochotna překračovat jakékoli hranice a přenést konflikt na podstatně novou úroveň, pokud jde o ničení a ztráty na životech,“ cituje web Plus Jeden Deň z vyjádření Moskvy. Rusko proto hodlá „podniknout všechna potřebná opatření k neutralizování hrozeb“. Putin si je evidentně moc dobře vědom přesily, kterou představuje západní podpora Ukrajiny. Vystupování šéfa Kremlu proti Londýnu je však na hraně.

Putin by měl být Británii vděčný za svůj život

Web Express připomíná, že v minulosti mělo dojít k atentátu na ruskou hlavu státu. Konkrétně při jeho návštěvě Británie v roce 2003. Tamní tajné služby však takový útok nedopustily a atentátníky včas zastavily. Na tento dobrý čin ze strany Britů už ale zřejmě Putin zapomněl a nyní považuje Londýn za svého nepřítele. Vztahy obou zemí jsou vyostřené především kvůli válce na Ukrajině. NATO dokonce varuje, že britská pomoc může vyvolat konflikt světových rozměrů.

Web Express píše, že Severoatlantická aliance se obává toho, že nové zbraně dodané Londýnem mohou zasáhnout i cíle v Rusku, a to díky schopnosti střel Storm Shadow letět až 250 kilometrů daleko. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nicméně vyloučil, že rakety dlouhého doletu budou použity na Rusko, připomíná web Express. Přesto není žádná varianta vyloučena a obavy NATO kvůli možnému vyhrocení situace jsou na místě. Rusko totiž může použít odvetné opatření třeba ve formě „superzbraní“, informuje web Express.

Článek Rusko rozzuřila britská dodávka zbraní na Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zatím nedorazilo vše

Čeká se například na slíbené stroje Leopard německé výroby, píše web iRozhlas. Ani pak, co dorazí všechna technika, kterou si Ukrajina přála, nemusí být slibovaná akce v takovém rozsahu, jak si někteří představují. Očekávání se proto snaží mírnit i někteří ukrajinští představitelé. „Očekávání od naší protiofenzivní kampaně jsou ve světě přeceňována,“ cituje jeho slova web Echo24. Podle něj „většina lidí čeká na něco obrovského“, a proto mohou výsledky vést k jejich „emocionálnímu zklamání“, píše Echo24.

Web Express připomíná, že ukrajinská protiofenziva se očekává mnoho týdnů. Západ ji v tomto úmyslu štědře podporuje. Dodávány jsou zbraně, tanky, protivzdušné obrany a dochází i k výcviku ukrajinských vojáků v západních zemích. Připravuje se i Rusko, které vytvořilo několik kilometrů obranných linií. V Záporoží například vybudovali přes 70 kilometrů zákopů, jak Události247 psaly v dubnu. Web Express píše, že kyjevská protiofenziva bude čelit také minovým polím a dalším překážkám.

Ukrajina má představu o ruských plánech

Zelenskyj v obsáhlém rozhovoru pro BBC uvedl, že předpokládá, že ruský prezident Vladimir Putin počítá s takzvaným zmrazeným konfliktem, kdy nebude ani jedna strana schopná vytlačit tu druhou. Ukrajina se nehodlá smířit se ztrátou jakéhokoli území. Už několikrát Kyjev zopakoval, že bude chtít zpět i poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Cesta k osvobození okupovaných území bude zřejmě dlouhá. Web iRozhlas připomíná, že téměř pětina ukrajinského území je pod kontrolou Ruska.

I proto se může stát, že Západ bude tlačit na to, aby byl konflikt ukončen i za cenu ztráty části Ukrajiny. To ale ukrajinská hlava státu nehodlá připustit. „Nemohou Ukrajinu nutit, aby se vzdala svého území. Proč by měla kterákoliv země na světě dát Putinovi své území,“ cituje Zelenského web iRozhlas. Bude proto zajímavé sledovat, kdy a kde Ukrajina svou velkou protiofenzivu začne. Spekuluje se o mnoha směrech i termínech.

Článek Ukrajinská protiofenziva se odkládá. Zelenskyj podle vlastních slov potřebuje na útok více času se nejdříve objevil na Události247.cz.

Při projevu se málem zhroutil

Putin v projevu řekl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině. Dodal, že se za ně celá země modlí, píše o tom web České noviny. Prezident také vyzval k vítězství ve válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války opět svaloval na Západ, dodává agentura TASS.

At the May 9 parade, #Putin was surrounded by veterans of the Soviet secret services who had not fought against the Nazis.

At the right hand of the dictator sat NKVD veteran Yuri Dvoikin, who suppressed the anti-Soviet underground in #Ukraine. On the left is Gennady Zaitsev, a… pic.twitter.com/Um0c02SuXf

— NEXTA (@nexta_tv) May 10, 2023

Při vystoupení Putina se však opět rozproudily spekulace o jeho nalomeném zdraví. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka při projevu nevystoupil skutečný Putin, píše web Mirror. „Putin se neodváží na té přehlídce ukázat, pošle za sebe dvojníka. Skutečná obava o život ho donutí sedět v bunkru. Na Rudém náměstí se ukáže dublér,“ cituje web Geraščenka. Kreml však opakovaně popírá, že by měl Putin dvojníky.

Pravda je někde uprostřed

„Opět je to součást informační války, kdy se jedna strana snaží zdiskreditovat stranu druhou. V podstatě tím chce Rusko získat nějakou převahu, a to z hlediska působení na veřejnost v informačním prostředí. O nic víc podle mě nejde,“ řekl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. Portál Radar online už dříve napsal, že prezident trpí také rakovinou. Podle webu Mirror dokonce podstupuje třetí fázi léčby.

Jak Události247 už dříve informovaly, kvůli novým lékům se ruský prezident měl dokonce nervově zhroutit. V žalostném stavu ho tehdy našli jeho osobní strážci. Měl na sobě pouze spodní prádlo a jednu ponožku. Usedavě plakal. Spekulace o Punově podlomeném zdraví podporují i smlouvy mezi moskevskou Ústřední klinickou nemocnicí a Kremlem, kde se má léčit. Informovala o nich opoziční televize Nastojaščeje Vremja, která sídlí v Praze. 

Článek Putin při svém posledním projevu vypadal, že každou chvíli omdlí. Celou dobu musel mít zavřené oči se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výrazné urychlení

Místo pěti let budou čekat migranti na ruský pas jen půl roku až rok. To není nicméně jediná výhoda, kterou mohou nástupem do ruské armády získat. Podle Londýna Rusové slibují migrantům také vysoké náborové odměny a plat. Na vlastní kůži to pocítil i Tádžik Foziljon Umarov, který v Rusku pracuje jako zedník, a proto nedávno požádal o prodloužení končícího povolení k pobytu. Na úřadě se při odevzdání dokumentů v Nižněnovogrodské oblasti setkal s nabídkou vstupu do ruské armády, informuje Český rozhlas.

Úřednice mu sdělila, že pokud nastoupí do armády, již nebude muset žádat o povolení k pobytu, naopak bude dostávat 3 tisíce dolarů měsíčně a po půl roce získá ruský pas. Foziljon se rozhodl lákavou nabídku odmítnout. „Na Ukrajinu nepůjdu za žádnou cenu. Není to moje válka,“ cituje tádžického zedníka žijícího v Rusku Český Rozhlas. Web Plus Jeden Deň připomíná, že Rusové se snaží za každou cenu splnit svůj cíl, aby na Ukrajině na jejich straně bojovalo 400 tisíc dobrovolníků. To má oddálit další nepopulární mobilizaci.

Dochází i na vydírání

Nejen lákavými nabídkami se snaží Moskva získat nové bojovníky. Rádio Svobodná Evropa informuje ve své reportáži, že migrantům v Rusku je také vyhrožováno. Pokud nevstoupí do armády, mají být deportováni ze země, a to minimálně na 5 let. Není proto překvapivé, že mnoho z nich ze strachu svolí. Představa návratu do Tádžikistánu bez peněz a práce je pro ně příliš skličující, protože v jejich domovské zemi panuje vysoká nezaměstnanost. Odchod na ukrajinskou frontu nicméně pro většinu z nich končí ještě hůře.

Obhájce práv migrantů Jurabek Amonov uvedl, že téměř každý, kdo odjel na Ukrajinu bojovat v naději na získání ruského pasu, zemřel, informuje Český rozhlas. Nejen tyto případy ukazují, jak zoufale se snaží Rusko získat pro válku na Ukrajině bojovníky. Události247 psaly minulý týden také o nařízení, které nutí ruské firmy přesvědčovat své zaměstnance k uzavření smlouvy s armádou. Zřejmě už nemá Moskva po více než 14 měsících války, kde brát.

Článek Další Putinova taktika: Do války se nově zapojí i migranti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nedali si říct

„Myslím, že rizika přebývání v oblasti chápali, ale byli prostě tupí,“ cituje web Aktuálně 70letou Ukrajinku Galynu Vološňovou. Podle některých se usídlili v blízkosti radioaktivního reaktoru číslo 4, který je pod sarkofágem. Místo si vybrali kvůli vědomí toho, že v těchto místech na ně Ukrajinci nezaútočí. Na tom by nebylo nic zarážejícího, přestože jde o nejnebezpečnější území v oblasti Černobylu. Členové Putinovy armády zde nicméně kromě kopání zákopů neváhali ani lovit ryby v chladící komoře reaktoru, uvádí web Aktuálně.

Podle některých Ukrajinců žijících na místě jsou ruští vojáci hloupí, protože nedomysleli, jaké následky je po pobytu na místě čekají. Mnoho z nich má nyní údajně příznaky nemoci z ozáření, které zahrnují akutní nevolnost a zvracení. Trvat to může několik měsíců. Ti, kteří byli vystaveni vyšší míře radiace, mohou v budoucnu také čelit smrtelné formě rakoviny, dodává web Aktuálně. Kvůli pobytu ruské armády v blízkosti jaderné elektrárny v Černobylu měl nicméně loni v únoru strach celý svět.

Panovala velká nejistota

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak tehdy varoval, že není jisté, jestli je zařízení v bezpečí, píše server Novinky. Přestože je elektrárna odstavená, na místě se nachází úložiště jaderného odpadu a v případě zásahu by se radioaktivní prach mohl dostat dál do Evropy. Po několika měsících od okupace jaderné elektrárny se navíc ukázalo, že rychlé obsazení Černobylu nebylo náhodné. Vyšetřování totiž odhalilo, že Kreml tuto operaci dlouho plánoval a zaměřil se kvůli tomu i na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty, píše web ČT24.

Rusové se nakonec na konci března loňského roku z Černobylu stáhli. Ozáření ruští vojáci měli být odváženi do běloruského centra radiační medicíny v Homelu, píše web TN. Celý svět si proto nakonec mohl alespoň z tohoto hlediska oddechnout. Černobyl je však i po mnoha letech symbolem katastrofy. Web Independent připomíná, že reaktor číslo 4 explodoval 26. dubna 1986 a o události se mluví jako o nejhorší civilní jaderné havárii na světě.

Článek „Tupci,“ zaznělo od Ukrajinců. Putinova armáda rybařila v černobylském reaktoru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šlo o dlouhý sběr dat, říká expert

„Válka není izolovaný jev, který by vznikl ze dne na den. To, co se odehrává na Ukrajině a invaze ruské armády, je souběhem několika okolností, které se tak nějak kumulovaly po dlouhá léta, pak eskalovaly až do rozhodnutí nejvyššího ruského velení zahájit válku na Ukrajině. Takže nějaké uvalení sankcí vůči jedné osobě, i když blízké Vladimiru Putinovi, v tomto případě nehrálo žádnou roli,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Medvedčuk pochází z Ukrajiny. Zelenskyj ho umístil na seznam sankcionovaných osob kvůli obvinění z financování terorismu. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se tento muž veřejně stavěl proti samostatnému ukrajinskému státu a stal se dobrým přítelem Vladimira Putina, píše web Daily Mail. V letech 2002 až 2005 Medvedčuk pracoval jako šéf kanceláře prezidenta Leonida Kučmy a svůj post využíval k prohlubování ukrajinských vazeb na Rusko, pokračuje web Daily Mail.

Velký kamarád Putina dostal sankce i od Británie

Před odchodem do exilu Medvedčuk vedl opoziční proruskou stranu Platforma pro život. Tři zdroje, které cituje ruský nezávislý server Verstka, napsaly, že za definitivním rozhodnutím ruského prezidenta provést invazi, bylo uvalení sankcí na Medvedčuka. Zdroje dále uvádí, že k rozhodnutí Putina navíc dovedl on sám, když prezidentovi předkládal falešné informace o rozsáhlé podpoře Ruska mezi ukrajinskými občany, což „Putina stupidně oklamalo“, dodává Verstka.

Po anexi Krymu, ke které došlo v roce 2014, byl Medvedčuk považován za nejbližšího spojence Putina z Ukrajiny. Jeho strana v televizi veřejně kritizovala prezidenta Zelenského, což pomohlo rostoucí popularitě Platformy pro život, píše Blesk. Ukrajinská vláda proto v únoru 2021 uvalila na Medvedčuka a jeho spojence. Později se stal také terčem sankcí uvalených Velkou Británií kvůli účasti na rusko-ukrajinském konfliktu, dodává deník Blesk.

Článek Putin napadl Ukrajinu kvůli radám svého kamaráda, tvrdí ruští novináři se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle Prigožina se jednalo jen o vtip

Pravdou nicméně zůstává, že šéf a zakladatel Wagnerovy skupiny patří k výrazným kritikům ruské armády v souvislosti s vedením války na Ukrajině. Podle něj nemají vojáci dostatek munice a dokonce velitele ruské armády obvinil ze zrady, píše dále web Plus Jeden Deň. Nedostatečná podpora ruských vojáků totiž zřejmě silně dopadá i na členy Wagnerovy skupiny. Prigožin tento týden přiznal, že jeho žoldnéři utrpěli kvůli Moskvě značné ztráty. I v rozhovoru s ruským blogerem mluví o nutnosti dodávek dělostřeleckých granátů na frontu.

V kontextu toho poté dodal svůj překvapivý výrok. „Dnes se blížíme do bodu, kdy Wagnerova skupina skončí. V krátké době přestane existovat. Staneme se historií, není se čeho bát, takové věci se stávají,“ cituje šéfa Wagnerovců web CNN Prima News. Není však absolutně jasné, jestli jde tato Prigožinova slova brát vážně, či později zase uvede, že šlo pouze o žert. Jak Události247 již psaly v minulosti, šéf Wagnerovy skupiny patřil donedávna k velmi blízkým lidem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zvláštní seznámení obou mužů

Prigožin se po boku Putina objevuje od roku 2001, kdy šéf Kremlu povečeřel v jeho restauraci v Petrohradě s tehdejším francouzským prezidentem Jacquem Chiracem. Později Prigožinova cateringová agentura začala dostávat lukrativní státní zkazky. Díky vedení žoldnéřské skupiny nicméně vliv Prigožina v Rusku narůstá, což může pro Putina znamenat ohrožení. V minulosti se dokonce objevily zprávy, že se chtěl Prigožin naplno vrhnout od politiky a získat kontrolu nad stranou Spravedlivé Rusko, píše web TN.

Ruský prezident však však nyní musí řešit jiný průšvih. Web iDnes informuje, že v přístavu Sevastopol nacházejícím se na anektovaném poloostrově Krym v sobotu hořel zásobník s palivem. Nešlo o nic zanedbatelného. Plameny zasáhly až tisíc metrů čtverečních. „Podle předběžných informací způsobil požár bezpilotní letoun,“ cituje web iDnes krymského proruského činitele Michaila Razvožajeva. Útoky drony mohou na území ovládaném Rusy přibývat i v souvislosti s chystanou ukrajinskou protiofenzivou.

Článek Nečekané prohlášení zakladatele Wagnerovy skupiny: Brzy mají zaniknout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Objekt měl ruské nápisy

I proto původně všichni očekávali nejhorší. Odborníci ale upozornili, že to nemusí nic znamenat a krotili emoce. „Nemusí nutně pocházet z Ruské federace nebo z bojových linií. Je třeba připomenout, že máme Mig-29, které jsou vybaveny raketami,“ cituje web Novinky bývalého velitele polské jednotky rychlého nasazení GROM Romana Polka. V té souvislosti připomněl, že polská armáda má ve vlastnictví také mnoho postsovětských zbraní, a proto i střely s nápisy v azbuce nemusí nutně pocházet od nepřítele.

Polka zároveň nastínil možný scénář, jak k události došlo. Podle něj mohlo jít o raketu podvěšenou pod MiG-29 a pilot při nácviku střelby přestřelil polygon. Nemuselo se jednat o polského pilota, ale třeba i ukrajinského, který se na území zacvičoval. Naopak jako vysoce nepravděpodobnou označil verzi, že by se jednalo o ruskou střelu, která přes východní hranici doletěla až do těchto míst na severu země. Web iDnes připomíná, že obec Zamość, kde došlo k nálezu, leží v prodloužení vzletové osy a přistávací dráhy přiléhají k Vojenským leteckým závodům.

Závod se zaměřuje na letouny sovětského původu

Dříve základ činnosti závodu tvořily právě stroje MiG-29 a Su-22, které mají výzbroj a vybavení s nápisy v azbuce, popisuje web iDnes. Až v poslední době se do Bydhošti dostávají z polské armády také americké letouny F-16 a C-130. Web iDnes zároveň připomíná, že do závodu v Bydhošti mohla dorazit letadla sovětské výroby i z jiných zemí, protože jde o jedno z mála míst, které je schopné se takovou technikou zabývat.

Přichází proto v úvahu spekulace, že někdo chtěl v polském závodu modernizovat či opravovat stroj sovětského původu. Zjistit, jak se nález do lesa dostal nebude jednouché, protože už tam zřejmě nějaký čas raketa byla, píše web Deník N. Může jít o dny, ale i týdny. Obavy informace o nálezu střely vyvolala skutečnost, že loni raketa ukrajinské protiletecké obrany dopadla na východě Polska a zabila dva lidi, připomíná web Denník N.

Článek Pozdvižení v Polsku: V lese našli raketu s ruskými nápisy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pohnutkou byla chuť bojovat proti nacistům

Nejde o prvního ruského politika, který na Ukrajině padl. Web Fakt, píše že loni v říjnu byl v bojích zabit Dmitrij Šmakov, který byl poslancem z Novosibiřské oblasti. Naopak živý vyvázl ze své válečné zkušenosti poslanec Eduard Šarafje z Tatarstánu. Na Ukrajině pobyl zhruba měsíc a půl. Po návratu začat navrhovat, aby do války byli vysláni umělci, píše web Fakt.

Riziko padnutí v bojích je přitom vysoké. Ukrajinský generál Mykola Malomuž před pár dny uvedl, že Ukrajinci denně zlikvidují až 1 100 Rusů, píše web Novinky. Podle bývalého šéfa ukrajinské rozvědky už byl zlikvidován hlavní kontigent regulérní ruské armády. Konkrétně mělo jít o výsadkáře, pozemní vojsko, námořní pěchotu. Dokonce mělo padnout i 80 procent ruských žoldáků. „Systémová špičková a profesionální vojska už v Rusku nejsou. Jsou mobilizovaní. A pochopitelně si vytvářejí rezervy pro další údery,“ cituje Malomuže web Novinky.

Ztráty jsou opravdu vysoké

Ukrajinský generál není zdaleka jediným, který mluví o vysokých ruských ztrátách. Podle britské vojenské rozvědky Rusové ztrácí denně nyní v průměru 568 mužů. Nejde přitom o nejvyšší čísla. Naopak v poslední době průměrné denní ztráty ruských vojsk klesly o zhruba 30 procent, uvádí web Novinky. V lednu a v březnu byly ztráty velmi vysoké, v průměru se jednalo o 776 vojáků denně, popisuje web Novinky informace Britů.

Lidské zdroje musí Moskva někde nahrazovat. I proto byla v Rusku spuštěna velká kampaň lákající ke vstupu do armády. Nejnovější propagandistické video láká hlavně na finanční odměnu. Novým vojákům je slibován plat 204 tisíc rublů měsíčně (přes 52 tisíc korun), informuje web Aktuálně. Pro Rusy je to vysoká částka, protože jde o čtyřnásobek průměrné mzdy, popisuje BBC.

Článek Válka není pro každého: Ruský politik odešel bojovat na Ukrajinu. Nepřežil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Léčba rakoviny má vedlejší účinky

Z Kremlu opět unikly tajné zprávy, že měl ruský prezident zahájit třetí fázi léčby rakoviny. Nové léky, které mu doktor předepsal, však na něj mají mít nepříjemné vedlejší účinky, píše o tom web Mirror. „Prezident aktuálně podstupuje třetí cyklus léčby. Předchozí dva byly extrémně neúspěšné,“ potvrdil podle serveru Mirror ruský politolog Valerij Solověj.

Telegramový kanál SVR, který má být napojený na Kreml, uvedl, že se kvůli novým lékům Putin dokonce nervově zhroutil. Večer slyšela prezidentská stráž z místnosti, kde se prezident nacházel, podivné zvuky. Putin neodpověděl na zaklepání na dveře a veškeré pokusy zjistit, co se děje, nepřinesly žádné výsledky, uvedl před několika dny SVR. Když se stáž dostala dovnitř, Putin údajně ležel na podlaze a hystericky plakal.

Putin na podlaze ležel polonahý

„Na sobě měl jen mokré bílé tričko, které se zřejmě snažil svléknout, a černou ponožku na pravé noze. Vedle něj ležela na kusy roztrhaná plenka, kterou Putin v poslední době neustále používá,“ popisuje telegramový kanál dramatickou situaci. Přivolaní lékaři nakonec Putinovi podali injekci na uklidnění. Zatím není jasné, jestli zmíněný stav způsobily vedlejší účinky nových léků, které prezident užívá, nebo něco jiného. Doktoři mu ihned dali jiné, dodává TN.

„O tom, že Putin je smrtelně nemocný, se mluví už několik let. Nedávno Peskov prohlásil, že je Putin zdráv, že se neskrývá, a že nemá ani dvojníka. Současná situace však na prezidenta vliv mít musí. Je pod vlivem stresu. Chtěl bych připomenout, že takové naděje, že Putin bude odstraněn, nebo zemře v důsledku závažné choroby, ještě nemusí znamenat nic pozitivního pro vývoj v Rusku. Na jeho místo může přijít někdo mnohem horší,“ uvedl pro Události247 vojenský expert Andor Šándor.

Článek Ležel nahý na podlaze a brečel: Putin se měl po léčbě rakoviny nervově zhroutit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zarážející komentář následoval

„Proto nijak neomezují nikoho v okolí a operační prostor, až na Varšavu, je již zcela otevřený, pokud předpokládáme, že tomu tak bude po dobytí Bachmutu,“ citují Novinky z odpovědi šéfa wagnerovců zveřejněné v aplikaci Telegram. Jeho ostrý výrok k tažení na polskou metropoli nenechali bez povšimnutí ani čeští politici. „Prigožin je ještě větší šašek, než jsme si mysleli. Jeho wagnerovci nejsou měsíce schopni postoupit 100 metrů v Bachmutu a už blouzní o tom, že má volnou cestu na Varšavu,“ napsal na sociální síti Twitter europoslanec Tomáš Zdechovský.

Prigožin ale není zcela nekritický. Sám uznal vysoké ztráty a připustil, že boje u Bachmutu jsou „mlýnkem na maso“, píše web Novinky. Přesto svým žoldnéřům nehodlá dovolit, aby polevili. Naopak chce udělat cokoli, aby bylo Ukrajině zabráněno v protiofenzivě. A v tomto ohledu mu sebevědomí nechybí. „Děláme to více než úspěšně,“ cituje Prigožinovo prohlášení web Novinky. Podle něj zároveň úplné dobytí Bachmutu má být tím, co naplno spustí ukrajinskou protiofenzivu. O té se spekuluje už mnoho týdnů.

Půjde o přelomovou bitvu

Těmito slovy nadcházející scénář na Ukrajině označil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, informuje web iRozhlas. V posledním rozhovoru také zopakoval, že válka skončí jedině tehdy, když Ukrajina obnoví své hranice na stav z roku 1991. To znamená, že Kyjev nehodlá upustit od svého záměru osvobodit také anektovaný poloostrov Krym. Budanov nicméně nenaznačil, kdy k ukrajinskému protiútoku dojde. Prigožin má o tom svou představu. Podle šéfa wagnerovců ukrajinské síly zahájí protiofenzivu kolem 9. května.

Druhé květnové úterý si budou Rusové připomínat porážku nacistického Německa ve druhé světové válce. Při té příležitosti se koná v Moskvě velká akce. „Zelenskyj má za úkol zkazit nám svátky, protože na svátcích jsme psychicky závislí,“ cituje Prigožina web Novinky. Nemusí být daleko od pravdy. Nedávno vyšlo najevo, že vedení ukrajinské vojenské rozvědky plánovalo útoky uvnitř Ruska zahájit kolem prvního výročí války. Nakonec od toho Kyjev upustil, a to kvůli nesouhlasu Spojených států, píše ČTK.

Článek Wagnerovci chtějí připojit Polsko k Rusku. Chystáme se na Varšavu, řekl Prigožin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vojáci už toho mají dost

„Přišlo mi to velmi zajímavé, protože používají ruské území jako místo, odkud mohou útočit na Ukrajinu. Ale tohle se strašně nepovedlo, pokud to tedy nebyl úmyslný útok. Napadlo mě, že může jít o úmyslný útok. Už proto, že bomba dopadla na důležitou křižovatku uprostřed Bělgorodu,“ uvedl pro CNN Leighton. Někteří vojáci se tak podle něj mohou pokoušet o sabotáž.

Bývalý důstojník CIA Steve Hall si myslí, že by úmyslný útok mohl znamenat začátek vzpoury v ruské armádě. Uvedl to pro web Daily Express. Existují však i další možnosti. „Zaznamenali jsme zprávy, že Rusové se snaží získat mikročipy, kde se dá. Používají cokoli, co má čip, aby mohli vyrobit inteligentní bombu. Mohli se o to pokusit, prostě se jim to nepodařilo,“ uvedl pro web Hall. Další variantou je prostá neschopnost ruských vojáků.

Opravdu šlo zřejmě o nehodu

Podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany přiznalo, že za incidentem stojí ruské vzdušné síly. Při přeletu stíhacího bombardéru Su-34 nad Bělgorodem došlo k nouzovému uvolnění letecké munice, uvádí TASS. „I když jsou určité zprávy o tom, že vojenské a politické špičky a oligarchové se staví proti současnému kremelskému vedení, tak si myslím, že to shození pumy nebyl začátek nějaké vzpoury proti Putinovi,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

„Tady se spíš opravdu jednalo o nedopatření, ale nebude to znamenat důvod ke svržení Putinovy vlády,“ dodal expert. Na záběrech pořízených místními obyvateli je podle serveru Gazeta vidět, že na místě rušné křižovatky se vytvořila velká proluka a úlomky zeminy a vozovky se rozsypaly do vzdálenosti desítek metrů. Poškozen byl také supermarket poblíž křižovatky. Hloubka trychtýře podle očitých svědků dosahuje tří metrů, dodává web.

Článek Vzpouru proti Putinovi chystají zřejmě samotní ruští vojáci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šéf Kremlu je tvrdohlavý

Podle analytiků ISW to má dokazovat, že ruský prezident Vladimir Putin se nenechal přesvědčit, aby byly útoky na východě Ukrajiny přerušeny. Rusové na frontě jsou si přitom moc dobře vědomi nebezpečí. I proto už dříve ukrajinská média informovala o přípravách ruských jednotek na evakuaci poblíž fronty v Záporožské a Chersonské oblasti, píše web Onet. Informace o přípravpravách z okupovaných území se objevily už na začátku měsíce, píše Onet.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že Rusové vybízejí obyvatele Chersonské a Záporožské oblasti k vyzvednutí ruských pasů a následnému přesunu na poloostrov Krym, píše web Seznam Zprávy. Naopak Kyjev radí lidem, kteří žijí v okupovaných oblastech, aby si ruské pasy nezařizovali. Bez nich mají přitom na místě velmi složitou situaci. Nyní k tomu navíc přibývá i strach. „Okupanti šíří zprávy, že nucená evakuace civilního obyvatelstva začne na konci dubna,“ cituje ze zprávy Ukrajinců web Seznam Zprávy.

Začátek ukrajinské protiofenzivy je nejasný

Jen spekulace se objevují také kolem toho, kde ukrajinské jednotky zaútočí. Ve hře je několik scénářů. Jedním je útok na Melitopol, se ktetým britské vojenské rozvědky počítají i Rusové, píše web Aktuálně. Dobytí města v Záporožské oblasti by totiž umožnilo Kyjevu přerušit pozemní spojení Ruska s Krymem. Přístav ležící mezi Záporožím a Azovským mořem by také ukrajinským silám uvolnil cestu k zasahování cílů na anektovaném poloostrově, třeba kasáren, letiště, či sklady paliva, uádí dále web Aktuálně.

V kontextu těchto informací je mnohem pochopitelnější zpráva webu Onet, že Rusové začínají být v panice. Moskva má ještě jeden problém. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat odhadl, že Rusko nebude mít dostatek raket, aby snadno podnikalo útoky. Do podzimu letošního roku jich Moskva údajně nemá nashromáždit ani třetinu toho, co měla loni, než zahájila masivní raketové útoky na kritickou infrastrukturu, dodává web Onet. Vliv na to mají mít i sankce Západu.

Článek Rusové se zalekli. Chtějí přesvědčit Putina k defenzivě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina i nyní připravuje velkou protiofenzivu

Pomoci k jejímu úspěchu má hlavně vojenská technika ze Západu, jak Události247 psaly minulý týden. Kyjev totiž trvá na tom, že válka skončí, a to až se ruská vojska stáhnou z mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny, připomíná web Express. Teoreticky výhra Ukrajiny možná je, protože podpora Západu je velká. Drtivě však podle odborníků nevyhraje. Britský vojenský analytik Sean Bell varuje, že se předpokládá, že Kyjev nezíská podstatné území zisky. Podle něj spíše dojde na patovou situaci a Ukrajina bude muset s Ruskem vyjednávat, uvádí web Express.

To má podle Bella znamenat postoupení části území Moskvě a následné překreslení hranic Ukrajiny. „Do konce léta budou obě strany vyčerpané, bez munice a budou nutně potřebovat přestávku. To budou podmínky pro začátek vyjednávání,“ uvedl ve svém hodnocení pro web Sky News. Podle bývalého pilota RAF proto bude muset ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijmout, že o část zemí země přijde.

Mír jako nejlepší řešení pro všechny

„Navzdory plné veřejné podpoře nebude chtít mezinárodní společenství soukromě riskovat pokračování války, kterou nelze vyhrát,“ cituje Bella web Express. Mírová dohoda bude podle experta založena na bezpečnostních zárukách a NATO se bude snažit Ukrajině usnadnit přístup do Aliance. Dá se proto předpokládat, že Krym již nikdy nebude ukrajinský. Bell ve své analýze pro Sky News uvedl, že pro Rusko je poloostrov velmi důležitý. Naopak jeho získání Ukrajinou by bylo příliš obtížné. dodává Express.

Ukrajinci to zatím vidí jinak. Web CNN Prima News upozorňuje, že plukovník Ozbrojených sil Ukrajiny Petro Černyk má plán, podle kterého by Krym padl už za několik týdnů. Podle něj je zásadní napřed zničit Kerčský most, který spojuje anektovaný poloostrov s Ruskem. Následně má dojít k vojenské kontrole mostu, aby nemohl být obnoven. Nutné pro takový postup mají být rakety dlouhé doletu a kvalitní letectvo, píše dále web CNN Prima News.

Článek Zelenskyj se bude muset začít krotit: Nad Ruskem nevyhraje, tvrdí expert se nejdříve objevil na Události247.cz.

Němečtí experti se pustili do zkoumání

Předmětem šetření byly multirezistentní infekce v kostech a měkkých tkáních Ukrajinců převezených do Německa. Výsledky byly znepokojivé. Celkem 13 infekcí způsobily multirezistentní gramnegativní bakterie, píše web iRozhlas. Záludnost je hlavně v tom, že se nedají jednoduše léčit. „V zásadě tomu rozumíme tak, že pokud se o normální bakterie zajímáme z medicínského hlediska, tak jde o onemocnění. Superbakterie je pak taková, která bude odolná vůči běžné léčbě,“ uvedl pro web iRozhlas bakteriolog Ondřej Černý z Akademie věd.

Do světa se tak mohou dostat bakterie, na které nemusí zabrat ani silná antibiotika. Ze 47 zkoumaných vzorků v Německu byly téměř tři čtvrtiny (72 procent) rezistentní i na širokospektrální karbapenemy a novější antibiotoka Ceftazidim/avibactam i Ceftolozan/tazobaktam. Ty jsou přitom používány jako léky poslední volby v případech, kdy infekce nechce ustoupit. Němečtí experti zkoumali vojáky a civilisty, kteří byli v 6 případech zasaženi kulkou a 8 dalších zranil výbuch granátu či bomby, popisuje web Novinky.

Lékaři jsou v šoku

„Narazili jsme na zcela nové spektrum patogenů,“ uvedla Dos Santosová pro španělský server El País. Zjištěné skutečnosti odpovídají dřívějším studiím, které byly provedeny v Iráku. I v jejich konfliktních zónách vědci pozorovali vysokou míru bakteriální odolnosti při válečných podmínkách. Superbakterie mohou představovat velké nebezpečí. Potvrzují to stávající data a také odhady do budoucna.

Kvůli odolnosti superbakterií zemře na celém světě více lidí než na nemoc AIDS a malárii dohromady, upozorňuje web iRozhlas. Odborníci odhadují, že do roku 2050 každý rok podlehne superbakteriím 12 milionů lidí. Server El País připomíná, že už před 5 lety zveřejnilo Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí studii, která uváděla, že na starém kontinentu zemře na následky superbakterií více než 33 tisíc lidí ročně.

Článek V ukrajinských zákopech se šíří superbakterie, na které běžné léky nefungují. Mohou se dostat do světa se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mironov má k postupu vážné důvody

Zmiňuje „změněnou geopolitickou situaci“ i „nepřátelské akce kolektivního Západu proti Rusku“. Podle něj západní státy provádí „teroristické útoky a zabijí civilisty“. Mironov připomněl ve svém dopisu, že moratorium na trest smrti bylo zavedeno kvůli přijetí Ruska do Rady Evropy v roce 1996, píše web Novinky. Podle ruského zákonodárce bylo tehdejší rozhodnutí provedeno v době míru. Má však za to, že dokument nebyl nikdy ratifikován, navíc připomněl, že loni Rusko z Rady Evropy vystoupilo, uvádí Novinky.

„Dřívější povinnosti a záruky jejich plnění, včetně těch, které se týkají moratoria na trest smrti, tedy ztratily svůj smysl. A nejenže nemají podstatný politický a právní význam, ale ohrožují také bezpečnost a integritu Ruska,“ citují Novinky vyjádření Mironova. Jeho záměr není neproveditelný, protože Moskva nikdy úplně trest smrti nezrušila. Došlo jen na vyhlášení zmiňovaného moratoria. K tomu Rusko donutila podmínka vstupu Rady Evropy. Po loňském vystoupení z organizace ale znovuzavedení nejhoršího trestu nic nebrání.

Rusko o obnovení trestu neuvažuje poprvé

Myšlenky na znovuzavedení trestu smrti se objevily již v roce 2019, píše web iRozhlas. Tehdy zakladatel demokratického listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov upozornil, že takový krok by byl výhodný pro Kreml, protože by mohl odstraňovat nepohodlné členy opozice. Nejen v Rusku jsou tendence ke znovuzavedení trestu smrti. Takový postoj letos naznačil také polský premiér Mateusz Morawiecki. „Za nejtěžší zločiny by podle mého názoru měl být trest smrti přípustný,“ cituje jeho vyjádření web ČT24.

Polský předseda vlády dokonce uvedl, že zrušení trestu smrti považuje za „předčasný vynález“ 90. let minulého století. Varšava ho zrušila v roce 1999, a to přijetím nového trestního zákona v rámci přípravy na vstup do EU, uvádí web ČT24. V Česku neplatí od roku 1990, ale průzkum z roku 2019 ukázal, že polovina občanů starších 15 let by ho uvítala, píše web Seznam Zprávy. V Evropě platí trest smrti jen v Bělorusku. Loni Lukašenko navíc jeho působnost rozšířil i na pokus o spáchání teroristického činu, připomínají Seznam Zprávy

Článek V Rusku se rozjíždí nebezpečná debata. Ve hře je návrat trestu smrti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sankce nejen vůči wagnerovcům

Kromě Wagnerovy skupiny byla přidána na švýcarský sankční seznam i ruské médium RIAF FAN za „šíření provládní (ruské) propagandy a dezinformací“. Pro upřesnění RIA FAN patří pod společnost Patriot Media Group, jejichž správu řídí šéfa wagnerovců Prigožin. EU přidala Wagnerovu skupinu na sankční seznam před pár dny za „aktivní účast na ruské agresivní válce na Ukrajině“, uvádí web Čas. Už dříve, v únoru, byla přitom žoldnéřská ruská skupina přidána na jiný seznam za porušování lidských práv a destabilizaci zemí v Africe.

Postup wagnerovců ve válce na Ukrajině donutil EU přidat skupinu na seznam znovu. Podle Evropské rady nový seznam doplňuje ten předcházející, dodává server Čas. Nyní se tam proto wagnerovci ocitli za to, že „podkopávají anebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“. Wagnerova skupina je viditelná v bojích, a to hlavně v okolí Bachmutu. Už v březnu wagnerovci tvrdili, že ovládli většinu východoukrajinského města, píše ČTK. Nicméně od té doby se dál v Bachmutu vedou tvrdé boje.

Ruské síly bojují v Bachmutu za cenu vysokých ztrát

Před pár dny ruské ministerstvo obrany oznámilo, že žoldnéři Wagnerovy skupiny dobyli dvě čtvrti ve městě, píše web iRozhlas. Podle mluvčího resortu Igora Konašenkova ruské jednotky odřízly ukrajinským silám přísun zásob a nemají ani možnost ústupu. Takové prohlášení nicméně následně vyvrátila ukrajinská armáda, dokonce i šéf Wagnerovců Prigožin. Podle něj k úplnému obklíčení Bachmutu dosud nedošlo. Přesto se nedá Wagnerově skupině odpírat výrazné postavení v bojích na Ukrajině.

Právě i kvůli tomu musí počítat s tresty. „Wagnerova skupina je vojenská organizace se sídlem v Rusku, která pod vedením Jevgenija Prigožina slouží jako nástroj ruské hybridní války,“ cituje web Čas ze zprávy švýcarského ministerstva. A dopadnout nemají na wagnerovce jen sankce. Skupina právníků pracuje na tom, aby byli Prigožinovi žoldnéři označeni globálně za teroristickou organizaci, píše web Hlídací pes. To má vést k tomu, že bude možné odstavit jejich bankovní účty ve Švýcarsku a zastavit podnikání v afrických zemích.

Článek Válka Rusko versus Ukrajina mění postoje i dosud neutrálních států, například Švýcarska se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zjištění z uniklých amerických dokumentů

Na informace, které vyplývají ze zveřejněných tajných zpráv Američanů, upozorňuje web The Washington Post. Moskva měla několik měsíců provádět experimenty se systémy Tobol. Cílem bylo právě narušení datových přenosů Starlink. Březnová zpráva z USA konkrétně uvádí, že program „údajně určený k ochraně satelitů Kremlu, se může použít k útokům na satelity používané jeho protivníky“, cituje web Novinky. Je to znepokojující, protože ruský systém je zřejmě na mnohem vyšší rovni, než se předpokládá, upozorňuje web Onet.

Musk už loni v květnu varoval před pokusy Ruska zničit jeho technologii. Podle něj jsou sice Starlink odolné vůči hackerským útokům, ale Rusové v tomto směru zvyšují své úsilí, připomíná web Onet. To si uvědomují i v Kyjevě. Podle mluvčího ukrajinského ministerstva obrany Kostjantyna Zhurana jsou proto „podnikány kroky k neutralizaci“ těchto ruských snah. Web Novinky píše, že zároveň není zcela jisté, jestli výpadky Starlinku byly výsledkem ruských experimentů s Tobolem, či jinou rušičkou, jako je například Tirada 2.

Narušování proběhlo loni

K problémům se Starlinkem došlo například loni v říjnu, a to během úspěšné ukrajinské protiofenzivy. Podle analytiků má Rusko minimálně sedm systémů Tobol. Tři se mají nacházel blízko Moskvy, jeden u anektovaného poloostrova Krym, další se nachází také v ruské enklávě Kaliningrad, popisuje web Novinky. Podle odborníků proto mohou Rusové útočit na ukrajinské komunikační kapacity po celém území.

Web Onet připomíná, že Rusům se během války už například podařilo zabránit používání komunikačních zařízení jako jsou radiostanice i mobilní telefony. Narušit satelitní signály je však podle webu The Washington Post mnohem obtížnější. Docházet k tomu může přímo ve vesmíru i zaměřováním satelitů na zemi přes přijímače. Podle zprávy Američanů měly dosavadní ruské akce směřovat především k narušení komunikačního satelitního systému u Bachmutu v Doněcké oblasti, kde probíhají už několik měsíců nejtěžší boje.

Článek Nová ruská technologie: Putin zkouší novou zbraň proti satelitům se nejdříve objevil na Události247.cz.

Cesta sedmdesátiletého vůdce

Video z návštěvy ve dvou oblastech zachycuje nejen výstup Putina z vojenského vrtulníku, ala také z automobilu, jeho procházení kolem budov a jednání s vojenskými veliteli, popisuje web iRozhlas. Videomateriálu z návštěvy tak není málo. I proto se ihned záznamu s Putinem chopili experti na řeč těla. Podle Judi Jamesové na záběrech působí ruský prezident „úzkostně“ a „utrápeně“. Má to potvrzovat rozpoložení, které bylo evidentní v jeho nedávném proslovu k národu, píše web Express.

Podle odbornice na komunikaci a řeč těla je proto zjevné, že z hrdého vůdce se stal ponurý muž. Podle Jamesové žádný záběr z návštěvy ruských velitelství neukazuje u Putina mocenské držení těla. „Jen skloněná hlava a zamračení plus nějaké podprahové signály úzkosti,“ cituje zhodnocení web Express. Přední expertka zabývající se projevy těla také upozornila, že se při výstupu z vrtulníku Putin opírá o pravou paži a dopouští se něčeho, co působí jako „ochranné gesto“, uvedla dále pro web Express.

Náznaků Putinova nekomfortu je mnoho

Podobná situace se měla podle Jamesové opakovat i při Putinově výstupu z auta, kde měly být k vidění také gesta, která mluví o silné úzkosti dané osoby. Expertka si všimla také těžkého polknutí ruského prezidenta. Web Express připomíná, že šéf Kremlu se vypravil na okupovaná území na Ukrajině podruhé, a to během dvou měsíců. Není však jasné, kde se velitelství v Chersonské a Luhanské oblasti nachází. Návštěva se neobešla bez dalších spekulací.

Konkrétně se obě strany dohadují o datu, kdy k návštěvě Putina došlo. Ruská média uvádí, že ruská hlava státu zavítala na okupovaná území v pondělí, ale Kyjev má za to, že k tomu došlo dříve. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že ruský prezident navštívil velitelství ještě před pravoslavnými Velikonocemi, píše web iDnes. Některá ukrajinská média zároveň spekulují o tom, jestli vůbec Putin dorazil až na Ukrajinu, protože ze záběrů není zřejmé, kde se nacházel, dodává iDnes.

Článek Putin je zoufalý a utrápený: Podle expertky na řeč těla je to na něm vidět na první pohled se nejdříve objevil na Události247.cz.

Německo svou dodávku splnilo minulý měsíc

Na konci března mělo dorazit na Ukrajinu od Berlína 18 tanků Leopard, informuje web iDnes. Už dříve také Německo podpořilo Kyjev dodávkou 40 obrněných vozů Marder, k jejichž ovládání se ukrajinští vojáci cvičili několik týdnů přímo v Německu. Na frontě nicméně mají pomoci hlavně Leopardy, jejichž verze 2 je považována za nejkvalitnější tanky současnosti, připomíná server iDnes. I proto jsou dodávky ze Západu pro Ukrajinu klíčové a mají pomoci ve velké plánované protiofenzivě, píše web Express.

Kyjev se na útoky připravuje o to víc, že Rusku se v jarní ofenzivě nepodařilo dosáhnout větších posunů. Ukrajina také podle některých může díky západní vojenské technice zatlačit zpět ruské síly na okupovaných územích, píše web Express. Všechno jsou nicméně jen spekulace, protože Kyjev své plány přísně tají. Znát je má jen pět ukrajinských představitelů, uvádí web Express. Přesto se předpokládá, že hlavním cílem bude postup na jihu, a to hlavně v Chersonské a Záporožské oblasti, informuje web ČT24.

Podle odborníků ke zvratu nedojde

Vojenští analytici upozorňují, že Ukrajinci sice mají šanci na úspěch, ale nebude se jednat o rozhodující vítězství, a proto se konec války neblíží. Ukrajina však může například přerušit zásobování Donbasu z anektovaného Krymu, pokud se podaří ukrajinským silám postoupit až k městu Melitopol. Díky vyzbrojení ze Západu se to může povést. Web Express připomíná, že uniklé americké dokumenty ukazují, že Kyjev dostal od spojenců více než 200 tanků a dalších 800 obrněných vozidel.

I proto má být plánovaná protiofenziva nejambicióznější a nekomplikovanější dosavadní ukrajinskou operací, připomíná web ČT24 názor západních expertů. Události247 v minulých dnech upozornily, že se připravuje i Rusko. Putin nechce přijít o Záporoží, a proto nechal vybudovat rozsáhlé zákopy. Potvrdily to satelitní snímky, které ukázaly spojení mezi městem Melitopol a obcí Marynivka. Táhnout se mají obranné pásy i výrazně za současnou frontovou linií, což má ukazovat na strach Ruska před schopností ukrajinské armády.

Článek Tanky NATO jsou na cestě. Ukrajina se plně připravuje na protiofenzivu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Macron se nedočkal podpory

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se od slov francouzské hlavy státu během návštěvy Číny distancovala. Naopak podle ní nesmí být EU vůči eskalaci Pekingu k Tchaj-wanu „lhostejná“. Macron také nedávno navštívil Čínu, píše iDnes. Během ní prohlásil, že se by se Evropa neměla zaplétat do konfliktů, které se jí netýkají. Na mysli měl právě Tchaj-wan, kolem kterého se situace vyostřuje. Důvodem je skutečnost, Peking považuje ostrov za součást svého území.

Na jednu stranu Čína říká, že bude nadále pokračovat v mírovém sjednocení, ale také upozorňuje, že je schopna přijmout všechna potřebná opatření, píše web iRozhlas. Ministr zahraničí Čching Kang to zmínil i při návštěvě Baerbockové, když prohlásil, že Peking doufá, že Německo mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem podpoří, uvádí ČTK. Na mírové aktivity Číny to nicméně nevypadá. Peking se před pár dny dopustil vojenských manévrů, které měly za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ ostrova, informuje web Seznam Zprávy.

Nejde o ledajaké cvičení

Podle Tchaj-peje se přiblížilo k zemi 11 čínských lodí a 70 letadel. Přesto nešlo o největší vojenské manévry. Rekordní zůstává cvičení z loňského srpna, které proběhlo v reakci na návštěvu Tchaj-wanu tehdejší šéfkou americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, připomíná web Seznam Zprávy. USA nehodlají svou podporu ostrova snižovat. Naopak. Tento týden na Tchaj-wan vyslaly USA více než 200 vojenských instruktorů. Dosud jich tam přitom bylo jen 30, informuje web Novinky.

Washington také prodá ostrovu zbraně. Má jít o 400 protilodních střel Harpoon v hodnotě 1,17 miliardy dolarů (25 miliard korun). Čína to považuje za provokaci, protože nezávislost ostrova považuje za nepřekročitelnou červenou linii, připomíná web Novinky. Případná eskalace situace přitom může být velkým problémem, protože by došlo na celosvětový konflikt, a to vzhledem k navázání USA na Tchaj-wan. Otázkou bude v takové situaci reakce Evropy, protože pro starý kontinent je Čína důležitým obchodím partnerem, uvádí Novinky.

Článek Nebezpečí na Ukrajině není jediné: Čína chystá válku světových rozměrů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Helsinky reagovaly na válku na Ukrajině

Finsko své rozhodnutí stát se součástí vojenského paktu vysvětluje obavami z možného napadení. Finlandizace Ukrajiny tedy ukazuje, jakou cestou by se válkou zasažená země měla vydat. Vstoupit do NATO, píše web Onet. Jedině tím bude ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně ukázáno, že nedosáhne svého. Šéf Kremlu totiž svými kroky na Ukrajině jasně ukazuje, že mu jde o změnu mapy Evropy, uvádí server Onet. To, co se mu podařilo u poloostrova Krym, který v roce 2014 anektoval, se mu však u celého území Ukrajiny nepodařilo.

Ve svém tažení ve speciální vojenské operaci, jak ruská hlava státu válku na Ukrajině nazývá, narazil na ukrajinský odpor. A objevil se tu ale ještě jeden fenomén, se kterým rozhodně Putin nepočítal. A tou je evropská soudržnost, kterou dokazuje právě také vstup Finska do NATO, připomíná web Onet. Ruskému prezidentovi musí být jasné, že pokus o založení nového ruského impéria nevyšel. Představoval si, že svou invazí do sousední země změní evropský řád, a to mu se povedlo.

Úplně jiné změny

Vstup Finska do Aliance změní poměr sil. Navíc na cestě do NATO je také Švédsko. Přestože skandinávské země podaly přihlášky shodně, a to loni 18. května, cesta Stockholmu se komplikuje. Vstup Švédska dosud neratifikovalo Turecko a Maďarsko, připomíná web ČT24. Přesto je téměř jisté, že dříve nebo později se dosud neutrální skandinávská země stane součástí vojenského paktu. K přijetí by mohlo dojít v červenci na summitu NATO v litevském Vilniusu, píše dále ČT24.

Půjde o další důkaz, že Rusko v Evropě neuspělo. Dojde k jasnému potvrzení, že Evropa skončila se svým postojem, ve kterém se snažila Moskvu nedráždit. Neutralita nic dobrého nepřinesla, a proto by se měla v budoucnosti do západních struktur začlenit také Ukrajina, píše web Onet. Jedině takový postoj může ruskou rozpínavost zarazit. Nejlepší formou obrany je totiž silné odstrašení, dodává Onet.

Článek Putin chtěl válkou změnit celou Evropu. Povedlo se mu to, ale jinak, než zamýšlel se nejdříve objevil na Události247.cz.

Velká přísnost je znatelná

Čečenských vůdce od zajatců očekává, že nyní prokáží odhodlání nevyhýbat se dalším bojům, nebudou se bát setkání s nepřítelem a nevyhledají příležitost, jak se ukrýt před kulkami ve válce na Ukrajině. Příkladem pro tyto Čečence má být Krygyz Musikhanov, který se ve válce na Ukrajině zranil. Pak ho zajali, ale po uzdravení se vrátil do armády. Nyní se od něj očekává, že bude na frontě dosahovat „dobrých výsledků“, píše web Onet. Kadyrov se zároveň dopustil i vstřícnějšího vyjádření.

Uvedl, že zajetí není zločin a je rád, že jeho lidé takovou zkušenost přežili. V aplikaci Telegram se při svém hodnocení situaci uchýlil i k několika radám. Bojovníci se mají starat o každý náboj a myslet na každý výstřel. Zároveň přiznal, že považuje za svou chybu, že jednotky řádně nevycvičil, protože jim řádně nenaznačil, jak plánovat použití munice. Návrat na frontu to má podle něj zlepšit. „Čest, přísaha a povinnost především,“ cituje jeho slova web Onet.

Kadyrov potvrzuje svou kontroverznost

Nejednou čečenský vůdce ukázal, že je nevypočitatelný. Web Čas píše, že v únoru například prohlásil, že si plánuje založit svou vlastní soukromou vojenskou společnost podobnou Wagnerově skupině. To se přitom nemusí líbit Moskvě, protože se žoldnéřskou skupinou Jevgenije Prigožina má už nyní problémy, a to nejen kvůli jeho kritice. Web Čas připomíná, že představují nové vojenské struktury hrozbu pro stabilitu země.

Putin proto zřejmě Kadyrova v této myšlence nepodpoří. Dosud přitom mají oba muži k sobě blízko. Kadyrov je hlavou ruské Čečenské republiky od roku 2007, připomíná server Čas. Jak Události247 psaly v říjnu loňského roku, Kadyrov svou bezbřehou oddanost vůči Moskvě dokázal tím, že do bojů na Ukrajině posílá i své nezletilé syny. Dokonce se měli objevit v první linii, protože jsou trénovaní k boji od mala. Nejmladšímu z nich je 14, nejstaršímu 16 let.

Článek Kadyrov nemá slitování ani s vlastním lidem: Zajaté vojáky posílá zpátky do války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Stejné termíny jako v Rusku

Ty jarní začaly 1. dubna a skončí 15. července. O tomto postupu informoval americký Institut pro studium války (ISW), píše web Čas. Podle ISW však není jasné, jakým způsobem jarní odvody v Luhanské oblasti probíhají. Není zřejmé, jestli jsou posílány povolávací rozkazy, případně jak následně probíhá samotný odvod branců. Jasné není ani to, kde by nově odvedení absolvovali vojenskou službu. Web Čas připomíná, že ruské úřady popírají, že by do bojů na Ukrajině byli nasazováni čerství odvedenci.

ISW upozorňuje hlavně na to, že postup v Luhanské lidové republice je v rozporu s březnovým prohlášením ruské vlády, která ubezpečovala, že na ukrajinském území se nebudou odvody vykonávat. Může to proto naznačovat nedostatečnou komunikaci mezi vedením okupovaných území a Moskvou. Souviset to může také se zoufalostí Ruska. Obrovské ztráty v bojích totiž musí někde kompenzovat.

Loňská mobilizace nestačila

Částečná podzimní mobilizace se podle oficiálních údajů dotkla 300 tisíc mužů s vojenskou zkušeností. Celý proces od začátku provázely velké problémy. Jak Události247 psaly, povolávací rozkaz například přišel chlapci, který je již 14 let mrtvý. Mnoho Rusů také v reakci na vyhlášení mobilizace ze země uteklo. I proto se od začátku letošního roku hojně spekuluje o vyhlášení druhého kola mobilizace. Ruští představitelé tuto nepopulární myšlenku odmítají. Události247 na konci března upozornily, že tento proces může probíhat tajně.

Ve velkém jsou lákáni potenciální noví členové ruské armády k odvodům i ve školách. Motivací mají být nejen finanční pobídky, slevy na daních či půjčky, ale také přijetí příbuzných na univerzitu. Dále pak se jedná o případné odškodné při zranění či zabití v bojích. Riziko je obrovské. Web iDnes informuje, že podle západních činitelů na Ukrajině Rusko přišlo až o 200 tisíc vojáků. K odhadu přitom došlo v únoru a od té doby mohlo číslo o další tisíce narůst. Bilanci mají navyšovat hlavně boje u Bachmutu.

Článek Mobilizace nekončí: Tentokrát Rusové doplňují armádu na ukrajinském území se nejdříve objevil na Události247.cz.

Incidentů bude s teplým počasím přibývat

Podle britského ministerstva se totiž více lidí zapojí do zemědělských činností. Právě na otevřených polích mohou být ruské miny uloženy. Zneškodnění nástražných systémů bude dlouhodobou záležitostí. Podle britského resortu obrany bude odminování Ukrajiny trvat nejméně deset let, píše web The Sun. Podle Výboru pro bezpečnost a ochranu podnikání Evropské obchodní asociace (EBA) je poseto nášlapnými minami až 174 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, píše web ČT24.

To pro představu znamená oblast větší než území dvou Českých republik. Jde o nejen velká pole, ale také soukromé pozemky u obytných domů. Server Novinky připomíná, že Rusko nepodepsalo Ottawskou úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a transferu protipěchotních min z roku 1997. Přestože dohodu neratifikovaly žádné vojenské velmoci jako USA či Čína, většina z nich už zakázané miny nevyrábí. Naopak Rusko má mít podle Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min přes 26 milionů kusů.

Kyjev dokument v minulosti podepsal

Web Novinky píše, že Ukrajina úmluvu přijala v prosinci 2005. Podle zprávy z roku 2018 zničila skoro 1,5 milionu min. Dalších 4,5 milionu měla v té době ještě zničit. Jestli k tomu došlo se neví. Nicméně se vůči Ukrajině objevily v průběhu války obvinění v souvislosti s použitím min. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch loni vyzvala Kyjev k objasnění obvinění, že na ruské jednotky u Izjumu byly vypáleny tisíce protipěchotních min PFM-1, které se označují jako motýlkovité miny, popisuje web Novinky.

Motýlí miny jsou zhruba deset centimetrů široké, mají tvar křídel a často zelenou či hnědou barvu, aby splývaly se zemí, uvádí web ČT24. Riziko je i v tom, že dětem často připomínají hračky. Ukrajina přesto tvrdí, že závazky Ottawské úmluvy neporušuje. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zprávu organizace o minách prozkoumá, ale dosud se k celé záležitosti nevyjádřilo. Upozornilo však na válečné zločiny ze strany Ruska.

Článek Kvůli Putinově taktice budou i po konci války umírat nevinní lidé se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kyjev už Rusy několikrát varoval

Web Onet v té souvislosti připomíná ukrajinský útok na leteckou základnu v Engels, který ukázal schopnosti ukrajinských dronů. Web Novinky informuje, že k útoku došlo loni na konci prosince, základna je přitom od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Zemřít měli tři lidé. Kyjev si tímto způsobem mohl vyzkoušet, že útok na nepřítelovo území je možný. Zároveň musí být jasné, že Rusové se díky tomu snaží proti dalším podobným incidentům lépe ochránit, uvádí web Onet.

Sharp upozorňuje, že již dříve se objevila informace, že ukrajinské drony se mohou volně pohybovat v ruském vzdušném prostoru. Protivzdušná obrana složená ze sovětské technologie je totiž nedokáže zneškodnit. Na tuto skutečnost před pár měsíci upozornil také letecký expert Bohdan Dolince, uvádí web Onet. V letošním roce pak bylo zaznamenáno již několik zpráv o dronech spatřených nad ruským územím. Například v Bělgorodské či Brjanské oblasti, které sousedí přímo s Ukrajinou.

Ukrajinské drony si troufly i dál

Bezpilotní letouny z Ukrajiny byly spatřeny také daleko od fronty, například v ruské Krasnodarské oblasti. V jihoruském přístavním městě Tuapse pak na konci února došlo po útoku jednoho z bezpilotních letounů k požáru, informuje web iDnes. Jeden z dronů měl tehdy doletět dokonce až do Moskevské oblasti. Veškeré tyto incidenty mohou být nicméně součástí ukrajinského plánu, jak Rusy vystrašit. Druhou možností je, že se Ukrajinci připravují na skutečný vpád na ruské území, jež může v dohledné době přijít.

Kyjev proti Moskvě aktuálně vede také informační válku. Analytici v té souvislosti upozorňují na kampaň proti ruským vojákům a civilistům, informuje web iRozhlas. Jde například o nákladní auta s tlampači vyzývající Rusy ke kapitulaci či plošné varování před trestní odpovědností ukrajinských představitelů žijících na okupovaném území.

S napětím je očekávána i ukrajinská protiofenziva, jejíž čas je přísně tajen. Má se však jednat o doposud největší ukrajinský útok i se zbraněmi NATO, uvádí web iRozhlas. Kyjev je evidentně rozhodnutý dát Rusku odplatu za napadení. Moskva se nicméně také připravuje. Jak Události247 nedávno psaly, Rusko vybudovalo rozsáhlé zákopy. A to hlavně v Záporoží a na Krymu. Zdá se nicméně, že karta se pomalu obrací a pozice Ruska už zdaleka není tak neotřesná.

Článek Karta se obrací: Vpád Ukrajiny na ruské území může přijít v dohledné době se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin evidentně nehodlá o Záporoží přijít

Web Daily Mail přitom uvádí, že zákopy jsou výrazně za současnou frontovou linií, asi 70 kilometrů, což má naznačovat, že Rusové si jsou vědomi síly ukrajinské armády. Celé obranné opevnění ruských sil nemá jen výkopy, ale i protitankové střílny. Přípravy začaly už loni v září. Ukrajinské Centrum pro investigativní žurnalistiku má za to, že Rusové využili pro výkopy pracovníky z řad imigrantů z Asie. Někteří si měli stěžovat, že za svou práci nedostali řádně zaplaceno, upozorňuje web Daily Mail.

Na ruské zákopy upozornily minulý týden i Události247, když vyšlo najevo, že Moskva se připravuje i na útoky, kde k nim zřejmě nikdy nedojde. Opevnění hranic je budováno například v Bělgorodské oblasti, kde jsou použity také takzvané dračí zuby, což jsou betonové jehlany využívající se jako protitankové zátarasy. Nacházet se mají také na poloostrově Krym mezi městy Džankoj a Melitopol. Kyjev se Rusku v souvislosti se zákopy směje.

Budováním obrany Putin přiznává selhání

Daily Mail připomíná, že při zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině loni v únoru šéf Kremlu předpokládal, že celá akce potrvá jen pár dnů. Ukrajinci svou odhodlaností bránit svou zemi nicméně ruského prezidenta překvapili, stejně jako podpora Západu, který se díky válce navíc sjednotil. I proto boje probíhají u více než rok a Rusku se nedaří na Ukrajině nijak postupovat. Naopak loni na podzim část okupovaného území Moskva ztratila. Největším úspěchem Kyjevu bylo znovuzískání Chersonu.

Teď se evidentně Rusové bojí protiútoků v Záporožské oblasti. Ty největší boje aktuálně však probíhají v Doněcké oblasti. Již několik měsíců se obě strany snaží ovládnout hlavně město Bachmut. ČTK připomíná, že šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin tvrdí, že jeho žoldnéři ovládají už 80 procent města. To odmítá mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Ukrajinský generální štáb ve středečním hlášení uvedl, že za uplynulý den bylo odraženo 72 ruských útoků. Nejprudší boje se odehrávají o město Marijinka, píše ČTK.

Článek Rusové se pilně připravují na ukrajinskou protiofenzivu. Putin nechce o Záporoží přijít se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína jako most k míru

Podle Baerbockové by Peking měl vůči Rusku zaujmout stejnou pozici, jako když se angažoval v jednáních o míru mezi Íránem a Saúdskou Arábií, uvádí server Čas. Německá ministryně k takovým činům Čínu vyzvala během tiskové konference s čínským protějškem Čchin Kangem. Ten v reakci na to uvedl, že Peking je ochotný usilovat ohledně Ukrajiny o mír, píše ČTK. Šéf čínské diplomacie dále upozornil, že jeho země nemá v plánu prodávat zbraně ani jedné ze stran konfliktu.

Peking naopak hodlá regulovat export produktů, jež mají duální civilní i vojenské využití, uvádí ČTK. Čching Kang tak reagoval na spekulace, které se nedávno objevily. Jak Události247 psaly tento týden, mezi Ruskem, Čínou a Íránem měla proběhnout tajná jednání o nákupu chemikálií sloužících k pohonu balistických raket. Teherán by je měl získat z Číny a následně dodat Rusku.

Nedávno na možné dodávky z Číny do Ruska upozornil i Kyjev. Vychází z toho, že ukrajinští vojáci nachází v ruských zbraních čím dál více čínských součástek, informuje web iRozhlas. Také proto nyní Západu dochází trpělivost a zatlačil tak na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války.

Čínské komponenty v několika zbraních

Nalezeny měly být v navigačních systémech ruských dronů Orlan, kde byl dříve používán švýcarský sytém. K tomu už ale nemá Moskva kvůli sankcím přístup. Čínské součástky měly být podle Ukrajiny také v systémech řízení palby v ruských tancích. ČTK upozorňuje, že Spojené státy a další země mají strach, že Čína poskytne Moskvě vojenskou pomoc přímo. Důvodem je skutečnost, že oficiálně sice Peking tvrdí, že je neutrální, ale Putina ve skutečnosti podporuje politicky i rétoricky.

Čínská hlava státu se se svým ruským protějškem setkala od začátky války na Ukrajině už dvakrát. Se Zelenským ale Si Ťin-pching nejednal ani jednou, uvádí ČTK. Baerbocková během své řeči v Pekingu nicméně ocenila snahy Číny o mírové vyřešení války na Ukrajině. V té souvislosti však zároveň připomněla, že mírový plán, který Peking představil v únoru, neobsahuje přímou výzvu vůči Rusku k ukončení bojů, uvádí web Čas. Podle Čchina Kanga ale jeho země nechce „přilévat olej do ohně“.

Článek Západu už dochází trpělivost: Zatlačil na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vše se musí prověřit

V té souvislosti zástupce Kremlu upozornil, že „žijeme ve světě falzifikátů“. Podle ruské Generální prokuratury je na záběrech neznámý muž v maskované uniformě, jak za použití nože a násilí útočí na neznámou osobu, která nakonec kvůli brutalitě zemře. Ke skutku mělo dojít už v létě loňského roku, ale záznam byl zveřejněn až tento týden. Ve videu má být viděna celá vražda, jejíž součástí je i odřezání hlavy ukrajinskému vojákovi ze strany ruských sil. Není však jasné, jestli jde o příslušníka ruské armády či zástupce proruské formace, píše web Čas.

Web iDnes informuje, že obličeje mužů na videu nejsou k vidění, protože mají masky. Vše je odhadováno hlavně ze stužek na uniformě. Oběť má žlutou, kterou používá ukrajinská armáda. Ti, kteří údajně spáchali hrůzný čin mají bílé stužky. Na video šířící se po sociálních sítích, poprvé v aplikaci Telegram, zareagoval i Kyjev. „Na vše bude odpověď a (za vše) zodpovědnost,“ cituje iDnes vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Ukrajinská hlava státu má o Rusku jasno

„Je něco, co nikdo na světě nemůže ignorovat, a to jak snadno tato zvířata zabíjejí. Na nic nezapomeneme a vrahům neodpustíme,“ cituje vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského web iDnes. Podle některých měla Moskva dokonce záběry zveřejnit záměrně. „Cílovým publikem není jen Ukrajina, ale také západní společnost. Na nás to však nefunguje. Toho se bojí Rusové, ale ne my,“ cituje prohlášení poradkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Darji Zarivné web iDnes.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba pak připomněl, že video s uřezáváním hlav zajatců zveřejňovali v minulosti představitelé takzvaného Islámského státu. „Je absurdní, že Rusko, které je horší než ISIS, předsedá Radě bezpečnosti OSN (Moskva se předsednictví ujala tento měsíc, pozn. red.). Ruští teroristé musí být vyhnáni z Ukrajiny i z OSN a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny,“ cituje jeho vyjádření web iDnes. S vyšetřováním případu už začala nejen ruská generální prokuratura, ale také ukrajinská tajná služba SBU.

Článek Začínají mít snad Rusové slitování? Kreml je kvůli videu popravy Ukrajince v šoku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Aktivace dohody

Podpora ze strany Běloruska ale zřejmě nebude jen tak, protože běloruský prezident si začal klást požadavky a chce po Putinovi bezpečnostní záruky, uvedla tisková agentura BelTA. Lukašenko se nechal slyšet, že o tom už dříve mluvil se svým ruským protějškem a ten souhlasil, že takové bezpečnostní záruky jsou nezbytné a je třeba je formalizovat. „Obecně na jednáních zaznělo, že v případě agrese proti naší zemi bude Ruská federace chránit Bělorusko jako své vlastní území. To jsou záruky, které potřebujeme,“ cituje Lukašenka BelTA.

„Pokud Bělorusko nepřímo podporuje ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, tak za to samozřejmě žádá, aby ty ozbrojené síly Ruska byly k dispozici při obraně právě běloruského území. Nemíří to až tak úplně na to, že by se Bělorusko obávalo evropského či jiného útoku svých sousedů, krom Ukrajiny, na kterou právě tento pakt míří. Ve chvíli, kdy by došlo k útoku na běloruského území ze strany Ukrajiny, došlo by samozřejmě i k aktivaci této dohody,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert David Rožek.

Bělorusko se do bojů zapojovat nechce

Zatím není jasné, kde přesně budou Purinový zbraně v Bělorusku umístěny. Mělo by k tomu však zřejmě dojít už v létě. Běloruský prezident v březnu také uvedl, že Bělorusko je v případě nutnosti připraveno na svém území rozmístit kromě ruských taktických jaderných zbraní i zbraně strategické, pod které spadají například mezikontinentální balistické rakety, připomíná web TN.

Bělorusko je jedním z nejbližších spojenců Ruska, které už více než rok válčí proti Ukrajině, připomíná web Seznam Zprávy. Do konfliktu se sice přímo nezapojilo, ale jeho území měla ruská armáda jako odrazový můstek pro zahájení invaze do sousední země. Kontingent ruských sil zůstává na území Běloruska i nyní. Lukašenko už dříve řekl, že Bělorusko se do bojů napřímo zapojí jedině, pokud Ukrajina napadne Bělorusko, dodává web.

Článek Hlavní Putinův spojenec se začíná cukat. Lukašenko pomoc podmiňuje zárukami se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tři Rusové se vzdali Ukrajincům loni na podzim

Tehdy probíhaly boje o oblast kolem Chersonu, připomíná web ArmádníZpravodaj. Některé jednotky neměly proto dlouho přístup k jídlu a nedostávaly už ani rozkazy od svého velení. Zveřejněné video zachycuje, jak se trojice Rusů rozhodla kapitulovat ve svém tanku, píše web ArmádníZpravodaj. Celé vydání se nepřátelům rozhodně neprobíhá přátelsky. Naopak pro vojáky jde o velmi stresující situaci, protože si jsou moc dobře vědomi svého následného zajetí.

Web ArmádníZpravodaj píše, že vzdávající se vojáci musí na slovo poslouchat pokyny, nesmí se dopouštět prudkých a neočekávaných pohybů, aby nedošlo k vyprovokování nějaké reakce. Rusové, kteří byli při své kapitulaci natočeni si to uvědomovali a jednali naprosto předpisově. Z ruského tanku vylezli dva muži s rukama nad hlavou a na základě pokynů si poté lehli na zem. Pak vyšel z vozu také řidič, který si také lehl na zem. Zajatce Ukrajinci prohledali, zkontrolovali vozidlo a zajistili jim zbraně, píše web ArmádníZpravodaj.

Kapitulace byla předem domluvená

A to díky telefonní lince, kterou Kyjev loni zřídil. Události247 psaly v lednu, že hovory na linku stoupají. Už tehdy se počty pohybovaly v řádu několika tisíc. Rusové se o této možnosti dozvídají díky kampani „Chci žít“, kterou Ukrajina spustila 15. září 2022. Největší zájem byl o horkou linku loni na podzim, kdy ukrajinské úřady zaznamenaly až sto dotazů denně, píše web iRozhlas.

Zdaleka ne všechny kapitulace Rusů ale dopadají dobře. Web ArmádníZpravodaj píše také o případu z loňského listopadu, kdy se u Makijivky v Luhanské oblasti rozhodlo vzdát 11 ruských vojáků. Jeden z nich si to nakonec zřejmě rozmyslel, protože došlo ke střelbě a Ukrajinci proto palbu opětovali. Záznamy z místa následně ukázaly, že výsledkem bylo 11 mrtvých Rusů, píše web ArmádníZpravodaj. Doteď jsou kvůli tomuto incidentu spory obou stran, kdo za situaci může.

Článek Rusové se chtěli vzdát, to se jim však tvrdě vymstilo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina se Rusku vysmívá

Moskva si na práci zřejmě najala dělníky z Kyrgyzstánu. Mnozí z nich si ale stěžují, že nedostali pořádně zaplaceno, psal o tom web Blesk. Kyjev má ale z opevnění legraci. „Jeho vykopání je jediný ruský úspěch,“ zaznívá podle Blesku z řad ukrajinských ozbrojených složek. „No, aspoň v něčem vyhráli,“ řekla podle webu o obřím opevnění mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková. „Další vítězství je ale nečeká, zůstanou držiteli světového rekordu v délce zákopu,“ dodala.

Pictured: Three satelite images that show the trench stretching across Ukraine’s Zaporizhzhia … https://t.co/0XTn5jRNI6 via @MailOnline

— 1944CHEVY (@longzzzzz) April 10, 2023

Ruské síly měly oblast kolem Enerhodaru, který leží v Záporožské oblasti, a kde stojí Záporožská jaderná elektrárna, zaminovat. Uvedl to web Ukrinform. Rusko podle něj kontroluje rozsáhlou oblast Záporoží od začátku války a tato fronta zůstala neměnná, a to především kvůli povaze terénu. Přesto právě tady se má podle odhadů během několika měsíců uskutečnit ukrajinská protiofenziva, která by ze strategického hlediska mohla odstřihnout Rusy od Krymu, dodává web.

Rusko zavádí elektronické povolávací rozkazy

„Co se týká tohoto výkopu, jedná se o situaci na jižní části ukrajinské frontové linie a vypovídá to o tom, že se Rusko zřejmě připravuje na nějakou ofenzivu nebo na nějakou útočnou akci. Ta by měla vést k tomu, že se Rusko dostane přes deltu Dněpru na západní břeh řeky a povede pravděpodobně útočnou činnost v tom smyslu, že by snad chtělo odstřihnout Ukrajinu od Černého moře. Ale to budování zákopů souvisí pravděpodobně s tou ofenzivou,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Kopání takovýchto opevnění je tedy součástí ruské taktiky. Obdobná mohou být také na Krymu, kde se táhnou i přes mezi turisty oblíbené pláže, píše Blesk. Podle expertů jde jen o další ze signálů, jak moc se ruskému prezidentovi ve válce nedaří. V Rusku také prošla změna zákona, která umožní úřadům posílat povolávací rozkazy elektronicky. Takto předvolaní nebudou smět opustit zemi, dokud se nenahlásí na příslušnou vojenskou správu, píše web iDnes.

Článek Putin si nechal vykopat obří zákop, který je vidět až z vesmíru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Změna ukrajinské strategie

Ukrajina v důsledku toho musela změnit své válečné plány. Uvedla to stanice CNN, která analyzovala desítky uniklých dokumentů. Podle jednoho z nich měly USA odposlouchávat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Blízký zdroj ukrajinské hlavy státu uvedl, že nejde o překvapivé zjištění. Ukrajinští představitelé jsou však únikem dat znepokojení, píše CNN. Zelenskyj měl například koncem února navrhnout zaútočení na místa ruského nasazení v Rostovské oblasti, uvádí CNN.

Mělo k tomu dojít pomocí bezpilotních letounů, protože Ukrajina nemá k dispozici zbraně dlouhého doletu, které by byly schopné takovou vzdálenost překonat, píše dále CNN. Podle expertů by uniklé dokumenty mohly poskytnout Rusku velmi důležité informace. Například přesné počty ukrajinských vojáků i harmonogram dodávek zbraní. Ukrajina už ale prý kvůli úniku dat pozměnila strategii, dodává CNN.

Překvapivý nákup zbraní

„Mě ta informace o Zelenském nepřekvapuje, protože když si vezmeme, že tu byla aféra, kdy Spojené státy odposlouchávaly prostřednictvím svých tajných služeb Merkelovou a další evropské státníky, tak v situaci, kdy sice USA podporují Zelenského v boji s Ruskem, tak zároveň potřebují mít jasný přehled o tom, co by Zelenskyj mohl udělat a mohlo by to být třeba v rozporu se zájmem Spojených států,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor.

Jak napsal web The Washington Post, uniklé dokumenty také ukázaly obavy spojených států ohledně Wagnerovy skupiny. Získaly totiž přístup k jejím vnitřním plánům. Wagnerovci údajně měli v plánu nakoupit zbraně od Turecka, které je spojencem NATO. Mluvčí turecké vlády podle webu odmítl podezření z podpory Ruska komentovat. Dokumenty ale odhalily i to, že USA pozorují snahu Íránu nebo Severní Koreje o vytvoření jaderné zbraně.

Článek Zelenskyj pod dohledem, špehují ho už i Spojené státy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové jsou schopní všeho

„Jedním z problémů je nerovnováha odhodlání. Ať říkáme cokoli, Rusku záleží na Ukrajině víc než nám, protože tam nebojujeme, bojuje tam Rusko,“ cituje experta web Express. Podle něj bude Moskva v krajním případě ochotna udělat cokoli, včetně jaderného útoku. Ten by na základě Porterových předpokladů nejspíš cílil na některé menší ukrajinské město nebo přístav. Že by Rusko zaútočilo přímo na Kyjev či vojenskou základnu, si nemyslí. „Vsadil bych se, že to bude spíše takzvaný strategický úder, který se tolik nepoužívá ke zničení,“ uvedl pro web Express.

Přestože se o hrozbě jaderné války hojně mluví již od začátku konfliktu na Ukrajině, každý doufá, že by k tomu Putin nakonec nepřistoupil. Podle britského experta se nicméně využitím jaderné zbraně může Kreml snažit získat psychologickou výhodu. Dopady takového kroku by však byly nevratné. Jedna ze studií odhalila, že v případě nukleárního konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak Události247 informovaly loni v srpnu.

I Porter pro web Express připustil, že použití jaderných zbraní lidé považují za šílené. I přes nesmyslnost takového kroku ale jeho zrealizování nemusí být vyloučené. Putin totiž dost možná jaderné zbraně nevyužívá jen jako hrozbu a je ochoten zajít ještě dál. „Jak Puti ukázal v únoru, to, že byste něco neměli dělat, neznamená, že to neuděláte. A tak si musíme představit okolnosti, za kterých by mohl být v pokoušení,“ řekl bezpečnostní odborník působící na univerzitě v Birminghamu pro Express.

I přes iracionalitu není takový krok vyloučen

Riziko použití jaderných zbraní se zvyšuje i kvůli nedávnému oznámení, že Moskva rozmístí své jaderné zbraně v sousedním Bělorusku. Jako první o plánech promluvil Putin a poté záměr potvrdil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov, informuje web TN. NATO je kvůli tomu na pozoru, protože Bělorusko sousední hned se třemi členskými státy Severoatlantické aliance.

Web TN připomíná, že taktické nukleární zbraně, která mají do Běloruska zamířit, mají relativně krátký dosah a jsou určeny hlavně k ničení jednotek a zbraní. Na rozdíl od těch strategických nejsou schopny zničit celá města. Přesto mohou cílit na Ukrajinu či členské země NATO. Server Express píše také o upozornění ruského laureáta Nobelovy cena za mír Dmitrije Muratova, kterého znepokojuje, s jakou obyčejností se v ruských médiích mluví o jaderných zbraních. Podle něj režim připravuje lidi na to, aby si mysleli, že jaderná válka není špatná věc.

Článek Jaderné zbraně nejsou jen hrozba: Putin je ochoten zajít ještě dál se nejdříve objevil na Události247.cz.

Snaží se vzbuzovat pocit nebezpečí

Server Onet upozorňuje, že opevnění se buduje nejen tam, kde se aktuálně bouje či kde Rusové očekávají Ukrajinskou protiofenzivu. Zákopy začínají u Voronoku v Brjanské oblasti (zhruba 250 kilometrů severovýchodně od hlavního města Kyjev) a pokračují přes Kurskou a Bělgorodskou oblast v délce více než 600 kilometrů. Končí pak na frontové linii v Luhanské oblasti, dodává Onet.

Že Rusové jsou očividně mimo potvrzuje i fakt, že rozsáhlý systém zákopů je budován také v severní části Krymu. V Perekopské šíji anektovaného poloostrova byla zjištěna opevnění ze satelitních záběru od společnosti Maxa, informuje web Novinky. Kilometry zákopů měly vzniknou také podél západního pobřeží Krymu. Z toho je evidentní ruský strach z dalších možných útoků na anektovaný poloostrov.

Ukrajinský prezident v minulosti několikrát prohlásil, že válka skončí až Kyjev získá zpět právě anektovaný poloostrov. Naopak Moskva se Krymu nehodlá vzdát. I proto v této souvislosti vyhrožuje jadernými zbraněmi, jak Události247 psaly v březnu.

Rusko se jednoduše bojí ukrajinských schopností

Web Onet připomíná, že Moskva začala s výraznějším posilováním hranic loni na podzim, když Ukrajinci provedli bleskovou ofenzivu a znovu dobyli Charkovskou oblast. Aby byly zákopy vytvořeny co nejrychleji, objevily se poté na ruských inzertních portálech pracovní nabídky k takové činnosti. Někteří z těch, kdo se za výdělkem do oblasti Bělgorodu vydali, si ale poté stěžovali, že nedostali peníze za celou dobu práce, uvádí Onet.

Od podzimu se v tomto Moskva evidentně poučila. Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov se nedávno pochlubil, že získal dostatek financí na vybudování opevnění hranic, a to i s takzvanými dračími zuby. Velké množství betonových jehlanů, které se využívají jako protitankové zátarasy, se nachází také podél silnice mezi městy Džankoj a Melitopol na Krymu, upozorňuje web Novinky. Rusko se tedy chystá i tam, kde boje vůbec nemusí proběhnout.

Článek Rusové jsou mimo. Připravují se na útok v místech, kde k bojům nejspíš nikdy nedojde se nejdříve objevil na Události247.cz.

Doněck je blízko fronty

I proto může být prohlášení ruské strany pravdou a palba ukrajinské armády mohla oblast zasáhnout. Ruská armáda se zaměřuje několik měsíců na oblast kolem města Bachmut. Aktuálně se tam ruským silám podařilo postoupit. Rusové měli ovládnout západní břeh řeky Bachmutky, informuje ČTK. Informaci přinesla britská vojenská rozvědka, která podává pravidelná hlášení na sociální síti Twitter. Úspěch Ruska u Bachmutu připouští i Kyjev.

„Rusko má na některých místech taktický úspěch“, cituje ČTK mluvčího východních sil Serhije Čerevatyje. Zároveň ale podle něj za to Moskva „platí vysokou cenu“. „Situace je těžká, nepřítel soustředí maximální úsilí, aby Bachmut ovládnul. … Podnikáme všechny kroky s cílem, aby nepřítel neprolomil naši obranu a abychom mu způsobili co nejvyšší škody a ušetřili naše vojáky,“ cituje dále Čerevatyje ČTK. Podle Londýna se Rusům daří posilovat své pozice i díky efektivnímu využívání dělostřelectva.

Ruská armáda začala spolupracovat s Wagnerovci

I to má podle Britů stát za stávajícím postupem ruských sil. ČTK připomíná, že Bachmut se stal v posledních měsících synonymem pro nejtvrdší boje ve válce na Ukrajině. Rusové ho chtějí dobýt za každou cenu. Kyjev se naopak nechce za žádnou cenu tohoto města vzdát. Ukrajinský generální štáb ale ve čtvrtek nepřímo připustil, že ruské jednotky ovládly většinu Bachmutu, informuje ČTK. Západ přitom upozorňuje, že město nemá velkou strategickou důležitost.

Kvůli délce bojů a velkým ztrátám obou stran se ale podle vojenských analytiků dostal Bachmut jiný význam. „Já si myslím, že tady v jistý moment zavládlo politické rozhodnutí z ukrajinské strany, že je to pro ně důležitý symbol. Je to město relativně důležité, protože leží na železnici. Hned za ním dál na západ jsou klíčová města, to je Kramatorsk a Slavjansk,“ vysvětli pro web iRozhlas Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Článek Ukrajinci mají také na rukou krev nevinných lidí, tvrdí separatisté z Donbasu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pochvala Zelenskému byla velká

„Dnes jste příkladným vůdcem, který hájí lidská práva. Váš postoj do značné míry zachraňuje Evropu před záplavou ruského imperialismu,“ cituje Dudu web Onet. Návštěva Zelenského v Polsku není nijak překvapivá, a to vzhledem k tomu, že Varšava je po celou dobu války na Ukrajině jedním z nejvýznamnějších podporovatelů válkou zasažené země. To vadí evidentně ruským politikům. Šeremet nechápe, proč polská společnost nereaguje na „sebevražednou politiku“ polského prezidenta.

Podle něj se Polsko stane „obětním beránkem na záchranu USA“. Varšava přitom sama při návštěvě Zelenského potvrdila, že chce Ukrajinu dál podporovat. Duda při tiskové konferenci se Zelenským oznámil, že Polsko předalo Ukrajině dalších osm stíhaček MiG. „V blízké budoucnosti jsme schopni dodat šest dalších. Můžeme také předat naše MiGy přizpůsobené standardům NATO, pokud bude Aliance souhlasit,“ cituje polskou hlavu státu web Onet. Duda si také přeje, aby země zůstaly i nadále největšími ekonomickými partnery.

Sbližování Polska a Ukrajiny se Kremlu nezamlouvá

Dmitrij Peskov, mluvčí Putina, ve středu dostal otázku týkající se možného obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou v souvislosti s oficiální návštěvou Zelenského v Polsku. Odpověď byla vyhýbavá. „Zatím nevidíme v této věci žádné vyhlídky, takže není co dodat,“ cituje Peskova web Onet. Web Novinky připomíná, že Polsko pomáhá válkou zasažené zemi vojensky, ale tím, že se stalo logistickým centrem pro dopravu vojenského materiálu z jiných zemí na Ukrajinu.

Do Polska také zamířilo nejvíce ukrajinských uprchlíků, a to více než milion, dodávají Novinky. I za to Zelenskyj v rámci své návštěvy Varšavy poděkoval. „Rusko nevyhraje nad Evropou, když Ukrajinec a Polák stojí bok po boku,“ cituje ukrajinského prezidenta ČTK. Při návštěvě Zelenského Duda potvrdil, že Polsko nehodlá polevit ve své podpoře. „Na Polsko se vždy můžete spoléhat,“ cituje Dudu ČTK.

Článek Polsko je terčem výhružek: Putina naštvala návštěva Zelenského se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pomoc byla potřebná již před lety

V té době Habeck uznal, že je třeba dodat obranné zbraně, za což následně schytal v Německu kritiku. Tehdy se přitom mluvilo jen o brýlích pro noční vidění či průzkumných zařízeních, uvádí dále web Onet. Berlín ale v té době o tom nechtěl ani slyšet. Argumentem bylo riziko vzniku ruské záminky k nasazeních ruských jednotek na východní Ukrajině. S odstupem času se to může jevit jako chyba, což Habeck svou omluvou vůči Zelenskému potvrdil.

„Ne všichni němečtí politici by toto řekli, ale já se hluboce stydím, že to přišlo tak pozdě. Polovina mé práce minulý rok byla pomoc s vyzbrojením Ukrajiny,“ cituje server Echo24 německého ministra hospodářství. Berlín přitom otálel nejen v roce 2021, ale i před pár měsíci. Polsko muselo na Německo vytvořit nátlak, aby se pohnulo rozhodnutí dodat Ukrajině tanky Leopard. Varšava totiž potřebovala od Německa, jakožto od výrobce, povolení k reexportu, připomíná web Echo24.

Z Německa je nakonec velký podporovatel

Server Echo24 píše, že Berlín se aktuálně zavázal k vojenské pomoci Ukrajině v částce více než 2,3 miliardy eur, dalších 2,5 miliardy eur už bylo posláno na humanitární pomoc. Naopak skřípat má podpora Ukrajiny ze strany Spojených států, píše web Deník N. Ten vychází z článku serveru Politico, který s odkazem na zdroje z Bidenovy administrativy tvrdí, že Kyjev a Washington mají odlišné názory na některé cíle války. Jde hlavně u obranu Bachmutu a odhodlání Kyjeva znovu získat zpět anektovaný poloostrov Krym.

Chladný postoj potvrzují i čeští odborníci. „Skutečné rozdíly tu byly od začátku a v budoucnu se mohou zvětšovat. Podpora Ukrajiny v Americe se může měnit a dnes je to v USA téma,“ uvedl pro Deník N odborník z washingtonského think tanku Atlantic council Petr Tůma. Podle něj Američané nepovažují Bachmut za strategické místo. Ve městě přitom nadále pokračují nejkrvavější boje. „Nepřítel se snaží převzít plnou kontrolu nad městem Bachmut a pokračuje v útoku na něj,“ cituje ČTK ze středečního hlášení ukrajnského generálního štábu.

Článek Západ se omlouvá Kyjevu za zdržení s dodávkami zbraní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bachmut ještě odolává

„Údajné přeskupení ukrajinských sil do oblastí jižně od Bachmutu a ještě jižněji, to znamená do oblasti Záporoží a směrem k jižní části Chersonu, kde se po stažení Ruska ruské jednotky od začátku zimy opevňují, připravují se na určitou aktivitu, tak v této části linie se hovoří o tom, že dochází k přeskupení ukrajinských sil. Mám ale obavu, že síla ukrajinské armády není v tuto chvíli natolik dostatečná, aby si mohla dovolit koncentrovat síly ve vícero oblastech frontové linie,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

„Záporožský okres byl přesunut Ukrajinou na seznam oblastí možných bojových operací ze seznamu oblastí aktivních bojových operací. To znamená, že mají naději, že mohou posunout frontovou linii,“ cituje Rogova agentura TASS. Ukrajinské vedení v úterý popřelo tvrzení šéfa ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, podle kterého její bojovníci na budovu samosprávy Bachmutu vyvěsili ruskou vlajku. Město tak z právního hlediska dobyli, píše web České noviny.

Rusko postupuje dál

Mluvčí ukrajinské armády řekl, že Rusové mají k dobytí Bachmutu velmi daleko, a že boje kolem sídla jeho samosprávy pokračují. Ruské tvrzení popírá i Washington. „Z právního hlediska byl Bachmut dobyt,“ uvedl Prigožin ve videu, které zveřejnil na telegramovém kanálu nazvaném Prigožinova tisková služba. Jeho původ ale není možné ověřit. „Nepřítel je soustředěn v západních částech města,“ připustil Prigožin trvající přítomnost ukrajinských obránců ve videu.

Generální štáb ukrajinské armády připustil, že ruské síly u Bachmutu postoupily. Ukrajinští vojáci ale podle něj celkově drží obranné linie, píší České noviny. Ruské jednotky se Bachmut snaží dobýt dlouhé měsíce v rámci svého úsilí o obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny – Donbasu. Osmiměsíční boje o Bachmut jsou zřejmě nejdelší a nejsmrtonosnější bitvou války, dodává web.

Článek Rusko obchází strach: Chystá se na nás 75 tisíc ukrajinských vojáků, tvrdí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putinův majetek pod dozorem

Skupina opozičních novinářů Navalnyj LIVE ve svém videozáznamu uvedla, že Putin přijal řadu přísných bezpečnostních opatření, protože je přesvědčen, že mu hrozí smrt. „Bojí se vlastně skoro všeho. Pije jen z vlastní sklenice to, co si sám nalije, agenti FSB si před ním hrají na obyčejné Rusy a jeho domov i Kreml chrání protiraketové systémy,“ tvrdí novináři na sociální síti.

Podle Navalnyj LIVE se také u Putinova sídla na jihu Ruska údajně objevil Pancir-S1, což je hybridní samohybný protiletadlový systém krátkého a středního dosahu. Má jich být ale mnohem víc. Chránit však mají nejen budovy, ve kterých prezident tráví čas, ale také jeho obrovský majetek, dodává skupina. Putinova rezidence je obrovská. Má čtyři patra, z toho dvě podzemní a dvě nadzemní. Jak uvedl web PolsatNews, rozloha přesahuje 3 800 metrů čtverečních.

Putin údajně bere i drogy

„Tyto informace bych nebral jako něco, co lze ověřit. Pravdou je, že každá válka s sebou přináší pro politické i vojenské vedení složitou psychickou situaci. Ta situace, která se teď odvíjí na ukrajinské frontě, není příznivá pro Ukrajinu ani Rusko. Z hlediska psychického stavu ruského prezidenta Putina je možné hovořit o nějakých problémech, ale znovu opakuji, tyto informace není možné ověřit,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Nekončí ani spekulace o Putinově nalomeném zdraví. Podle někdejšího profesora z moskevské školy pro špióny Valerije Soloveje si šéf Kremlu musí pomáhat tvrdými drogami, aby dokázal normálně fungovat, psal o tom web Mirror. Kvůli tomu prý Putin také výrazně zhubnul. Prý se nedaří léčit jeho údajnou rakovinu a Parkinsonovu chorobu, a tak si šéf Kremlu musí vypomáhat silnými narkotiky, uvádí Mirror.

Článek Putin má panický strach ze smrti. Je přesvědčen, že ho někdo zabije se nejdříve objevil na Události247.cz.

Fotbal a televize

Aby ale Kyjev předešel spekulacím, rozhodl se sám odhalit podmínky, v jakých ruští zajatci žijí. Snímky, které sdílel na Facebooku ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, však zachycují podmínky jen v jednom zajateckém táboře. Ruští zajatci v táboře na neznámém místě údajně žijí v teple, mají dostatek jídla i zdravotní péči. Ve volném čase prý dokonce mohou hrát fotbal, dívat se na zprávy, komunikovat s rodinami.

„V tomto případě se jedná o informace, které nelze objektivně ověřit. Je však nutné si uvědomit, že existují určitá pravidla. Existuje mezinárodní právo válečné a další pravidla, jak zacházet s ruskými zajatci. Takže je možné, že mají nějaké nadstandardní výhody oproti tomu, co by mělo být standardem při zacházení s válečnými zajatci v případě, že se stanou zajatci ukrajinské armády,“ řekl událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Ukrajinští zajatci jsou na tom o dost hůř

Ukrajinský ombudsman také uvedl, že Rusové takový komfort ukrajinským zajatcům rozhodně nedopřávají. „Ukrajinští zajatci nemají ani právo komunikovat se svými příbuznými. To Ukrajina dodržuje Ženevské konvence, mezinárodní právo, a je otevřená mezinárodním organizacím,“ napsal Lubinec na sociální síti. Bývalý ruský poručík, který působil na Ukrajině, už dříve popsal, jak byl svědkem mučení ukrajinských zajatců nebo rabování v okupovaném Melitopolu, napsal web Deník N.

Vladimir Osečkin, zakladatel ruské občanské iniciativy gulagu.net, nedávno sdělil právnímu výboru Parlamentního shromáždění Rady Evropy, že v ruských nápravných zařízeních jsou protiprávně drženi zajatí ukrajinští občané. Napsal to web Český rozhlas. Z této podrobné zprávy plyne, že využívá svědectví lidí, kteří se na mučení a ponižování ukrajinských zajatců v ruských nápravných zařízeních přímo podíleli.

Článek Ruští zajatci se u nás mají lépe než doma, tvrdí Ukrajina se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin je pod velkým tlakem

Exšéf CIA si myslí, že válku na Ukrajině mohou ukončit pouze dva scénáře – buď Putinovo sesazení, nebo jeho smrt. Od ruského prezidenta se ale v poslední době mnoho jeho nejbližších lidí odvrací, a tak je možné, že by se tato předpověď mohla naplnit, píše The Sun. „Věřím, že v armádě, ve zpravodajských službách, mezi oligarchy existuje silný spodní proud odporu proti Putinovi,“ cituje web Olsona, který u CIA sloužil více než 30 let.

Válka tak podle Jamese Olsona pro ruskou hlavu státu zřejmě nedopadne dobře. ​Ruský prezident se podle něj poněkud přepočítal a přecenil svou sílu i efektivitu vedení armády. Navíc žije v neustálé obavě z toho, že by mohlo dojít k převratu nebo povstání. „Putin ničí Rusko. Věřím, že existují nějací dobří Rusové, kteří si řeknou, že už stačilo,“ řekl Olson webu The Sun.

Každá válka jednou skončí

Web BBC připomíná, že Putin čelí obrovskému tlaku i proto, že na něj byl vydán mezinárodní zatykač, a to na něj vyvíjí další tlak. Válka prý musí skončit eliminací Putina, jinak by se mohla rozšířit i za hranice Ukrajiny, píše BBC. Podle bývalého šéfa CIA je totiž Putinovým cílem i dobytí Moldavska. Svět by si tak prý měl uvědomit, že Moldavsko je vystaveno velkému riziku, dodává Olson.

„Každá válka může jednou začít, ale musí skončit. Otázkou ale je, za jakých podmínek. To, že Putin sám válku neukončí, to je poněkud od věci. Ano, mohou nastat nějaké okolnosti, které budou vyhovovat Putinovi, ale Zelenskému ne, a které mohou být úvodem pro mírová jednání. Může tomu ale být i naopak. Hovořit o tom, že kvůli Putinovi tato válka neskončí, je podle mě naprosto scestné,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Konec války je v nedohlednu. Putin ji nehodlá ukončit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Britské ministerstvo zjištění potvrzuje

„Nadměrná konzumace alkoholu je v ruské společnosti poměrně rozšířená. Považuje se za přijatelnou součást armádní kultury i bojových operací,“ cituje web Čas z vyjádření britského resortu obrany. Podle Londýna patří mezi další důvody vysokých ztrát v ruské armádě i dopravní nehody, neopatrné zacházení se zbraněmi či podchlazení. To může být způsobeno nedostatečnou výbavou ruských vojáků, o které se také od začátku invaze mluví. Web TN upozorňuje, že ruští velitelé o nadměrném požívání alkoholu mezi vojáky ví.

To ukazuje na další neschopnost ruského velení. Není divu, že schytává stále větší kritiku. Podle amerického nejvyššího vojenského velitele Marka Milleye ruští důstojníci chybují po strategické i po taktické stránce, píše web Defense One. To má být také důvodem, proč ruské velení posílá své podřízené na jistou smrt. Milley neupozornil jen na chyby ruských důstojníků. Vyjádřil se také k šanci Ukrajiny ukončit válku v letošním roce. Pode šéfa amerického sboru náčelníků štábů se to nepovede, jak Události247 psaly o víkendu.

Konec války zatím v nedohlednu

„Neříkám, že to nejde. Jen říkám, že je to velmi obtížný úkol. Ale je to jejich cíl. Určitě na to mají právo, je to jejich země. A oni zde mají morální převahu,“ cituje Milleye web Euro Zprávy. Pomoci by mohla ještě větší podpora Západu. S některými dodávkami ale zatím Kyjev podle amerického experta počítat nemůže. Milley má za to, že ve Spojených státech stále chybí politická vůle k dodání balistických střel ATACMS. V rozhovoru pro web Defense One také upozornil, že Washington jich má sám málo a jsou přeceňované.

Naopak Ben Hodges, bývalý velitel amerických sil v Evropě, nechápe, proč USA střely ATACMS neposkytnou. Podle něj jsou potřebné, aby Ukrajinci zasáhli velitelství ruské Černomořské flotily na Krymském poloostrově, uvádí web Euro Zprávy. Podle některých informací s tím Bidenova administrativa otálí kvůli obavám z eskalace konfliktu. Web Euro Zprávy píše, že tuto verzi měl potvrdit bývalý vysoce postavený americký diplomatický úředník.

Článek Velké počty padlých Rusů mají své odůvodnění. Hlavní roli hraje alkohol se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejtěžší boje jsou hlavně kolem Bachmutu

Lewandowski připomíná, že Rusové v Bachmutu zaznamenali velké ztráty. Přesto si podle něj nechali v záloze až 250 tisíc vojáků, kteří mohou být brzy na frontu povoláni. Někteří už možná byli. „Většina těchto sil měla čekat na prolomení ukrajinské obrany, ale nestalo se tak. Ztráty na ruské straně byly zase tak velké, že začaly jednotky z této zálohy čerpat. Myslím, že je to asi 20 nebo dokonce 30 tisíc vojáků,“ uvedl pro Onet Lewandowski.

I proto jsou oba výše nastíněné scénáře ruských kroků rizikové. „Co teď udělá Kreml? Nikdo pořádně neví. Ale má jen tyto dvě možnosti,“ uvedl plukovník pro Onet. Připomněl také, že ruská armáda jedná v poslední době stále stejně i navzdory velmi vysokým ztrátám. Zároveň má podle něj nemalé ztráty také Ukrajina. „Určitě už neplatí, že na každého ukrajinského vojáka zemře pět nebo šest ruských vojáků. Ta doba je pryč,“ uvedl pro Onet. Podle něj je důvodem i to, že se zvyšuje úroveň ruských vojáků i jejich vybavení.

Ukrajina očekává další západní zbraně

Rusko v bojích stále častěji používá drony. O své bezpilotní letouny ale velmi rychle přichází, protože se je ukrajinským silám daří sestřelovat. Moskva je nepoučitelná i v otázce útoků na kritickou infrastrukturu. Tato taktika totiž podle Lewandowského také nevychází. Jen v sobotu ukrajinský generální štáb informoval o odražení 70 ruských útoků, píše web CNN Prima News. Ostřelování ruskými silami se neobešlo bez obětí. U Avdivijky zemřeli dva civilisté včetně nemluvněte.

Rusové podle ukrajinského generálního štábu zaměřují útoky kromě Bachmutu a Avdivjiky také na města Lyman a Marjinka. Ukrajině může s obranou i protiútokem pomoci další dodávka zbraní ze Západu. Spojené státy se chystají oznámit další vojenskou podporu okolo 2,6 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun), informuje web CNN Prima News. Ukrajinci se mohou těšit na radary i munice pro tanky. Podle amerického ministerstva obrany poslal Washington od začátku ruské invaze na Ukrajinu vojenskou pomoc za více než 32 miliard dolarů (asi 692 miliard korun).

Článek Rusové na frontě mění taktiku: Mají jen dvě možnosti, jak pokračovat, míní expert se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mají potenciál změnit stav na bojišti

Zároveň je nutné upozornit, že nejsou schopny dopomoci k tomu, aby válka na Ukrajině skončila během následujících týdnů či měsíců. Navíc v aktuálním období, kdy je po zimě na Ukrajině bahnitá půda, nemají několik desítek tun vážící stroje příliš mnoho možností k postupu. Web Daily Mail proto píše, že plné nasazení tanků bude možné spíše až v červnu, kdy bude půda dostatečně suchá. Podle Philipa Ingrama, bývalého vysoce postaveného britského zpravodajského důstojníka, budou proto zatím důležité další dodávky zbraní Západem.

Podle něj by na Ukrajinu mohli spojenci poslat až 700 tanků. Přislíbeno bylo Kyjevu od západních zemí také 350 bojových vozidel pěchoty, více než tisíc obrněných transportérů a 320 samohybných děl. Přesto osvobození celého území je běh na dlouhou trať. Web Reflex upozorňuje, že Moskva stále ovládá nemalou část Ukrajiny. Aktuálně zhruba 15,5 procenta území. Jde sice o snížení od loňských březnových 26,7 procenta, přesto to představuje tisíce kilometrů čtverečních.

Rusko mělo divoký nástup

V prvním měsíci války se ruským jednotkám podařilo obsadit 120 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území. Od té doby Kyjev získal zpět 19 318 tisíc kilometrů čtverečních, jak vyplývá z tabulky webu Reflex. Naopak Rusku se podařilo postoupit jen o 2 415 kilometrů. Moskva však ale nadále okupuje také anektovaný poloostrov Krym o rozloze 27 tisíc kilometrů čtverečních, připomíná web Daily Mail. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom několikrát v minulosti uvedl, že válka skončí s osvobozením Krymu.

Ingram však pro web Daily Mail upozorňuje, že to sice není z dlouhodobé hlediska vyloučené, ale bude to vyžadovat masivní útok. K tomu však potřebuje předčít Ukrajina ruské kapacity. Podle britského bývalého důstojníka tomu tak nyní není. Pro web Daily Mail uvedl, že Rusko má například k dispozici 1,33 milionu vojáků, zatímco Ukrajina jen půl milionu. Minimálně čtyřnásobně nadále Moskva sousední zemi trumfuje i v počtu vojenské techniky. Ukrajina podle Ingrama proto těží hlavně z toho, že Rusku chybí jednota velení.

Článek K poražení Ruska bude zapotřebí daleko víc věcí, než si myslíme, tvrdí expert se nejdříve objevil na Události247.cz.

Upozornění na situaci v Izraeli

Podle ní reakce na válku v Ukrajině „odhalila, jaká nekonzistentní byla odezva v případě mnohých jiných porušení Charty OSN“, uvádí dále web Čas. Na jednu stranu tedy má konflikt na Ukrajině schopnost ukázat, jak dokáže Západ konat, na straně druhé ale také, jak dokáže selhávat v jiných částech světa. Například v porušování lidských práv na Blízkém východě. Tam jsou reakce západních států vlažné, píše web iDnes. AI připomněla, že v Izraeli byly v loňském roce zavedeny opatření, která vyhnala mnoho Palestinců z domovů.

Situace v Izraeli měla podle lidskoprávní organizace rozšířit nelegální židovské osady a některé z nich legalizovat. Web Čas připomíná, že k tomu došlo i přesto, že izraelské skupiny v nich zabily, podle Amnesty, minimálně 153 civilistů včetně desítek dětí. Organizace upozorňuje, že v tomto případě ale Západ vůči izraelskému „systému útlaku“ nijak nevystoupil. Evropské státy mají podle AI používat dvojí metr také v případě uprchlíků. Zatímco ukrajinští běženci jsou vítaní, ti kteří utíkají před válkami v Sýrii, Afghánistánu, podle organizace ne.

Nejvíce lidí umíralo v Etiopii

Stejně nesolidárně se měly zachovat i Spojené státy, které také přijímaly uprchlíky z Ukrajiny, ale naopak „od září 2021 do května 2022 vyhostily více než 25 tisíc Haiťanů. Mnoho z nich zadrželi a vystavili mučení a jinému špatnému zacházení,“ cituje ze zprávy AI web iDnes. Podle organizace selhaly celosvětové instituce, které neměly dostatečnou odezvu na konflikty v Etiopii, Mjanmarsku a Jemenu. „Konflikt s nejvyšším počtem obětí nebyl v roce 2022 na Ukrajině, ale v Etiopii,“ cituje generální tajemnici Callamardovou web Čas.

Není to poprvé, co se vůči ukrajinskému konfliktu vyjadřuje Amnesty jinak, než je běžné. V srpnu AI upozornila, že ukrajinské síly ubližují civilistům tím, že zřizují základny v obytných oblastech, jak psaly Události247. Ostře proti takovým závěrům vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého se organizace snaží nabídnout „amnestii teroristickému státu a přesunout odpovědnost z agresora na oběť.“ Ani nejnovější upozornění AI na odvádění pozornosti od jiných válek se zřejmě nebude Kyjevu líbit.

Článek Západ měří dvojím metrem: Ukrajinu a Putina řeší, o ostatní problémy ale nejeví zájem, tvrdí Amnesty International se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tichý intenzivní nábor

Moskva si je moc dobře vědoma, co takové rozhodnutí může vyvolat ve společnosti. Události247 loni v září krátce po vyhlášení prvního kola mobilizace informovaly, že někteří se raději sebepoškozovali, aby nemuseli nastoupit k bojům na Ukrajině. Mnoho mužů také ze země uprchlo. Podobný scénář by se zřejmě opakoval, možná i v intenzivnějším provedení, a proto není divu, že další kolo mobilizace dosud nebylo vyhlášeno. Přesto mnoho mužů po celém Rusku dostává předvolání z odvodových kanceláří, píše web Onet.

Důvody jsou různé. Někteří se mají dostavit kvůli údajné aktualizaci svých údajů, další rovnou kvůli vojenskému výcviku. Rusové jsou také lákáni na vojenskou službu skrze reklamy vyskytující se na vládních webech i serverech státní institucí, uvádí web Onet. Nechybí finanční motivace. V jednom ruském regionu měl být dobrovolníkům přislíben jednorázový bonus ve výši několika tisíc dolarů. Dalších 2,5 tisíce dolarů má být měsíční mzda při vyslání do bojů na Ukrajinu. Při zapojení do útočných operací má náležet dobrovolníkům 100 dolarů za den.

Moskva výhodami nešetří

Na 650 dolarů je pak stanovena odměna „za každým kilometr postupu v útočných týmech“, píše Onet. Tím výčet finančních pobídek nekončí. Rusové zapojení do války na Ukrajině mají dostat slevy z daní i půjček, příslib přijetí svých dětí na univerzitu či odškodné rodině v případě zranění či zabití v bojích, dodává Onet. Je zjevné, že Moskva je ochotna investovat mnoho prostředků do toho, aby naplnila své plány. Web Insider uvádí, že ministerstvo obrany hodlá během letošního roku přijmout zhruba 400 tisíc smluvních vojáků.

Informace, které přichází z různých ruských regionů o předvolání mají naznačovat, že nábor již začal. Web Seznam Zprávy píše, že podle některých armáda hledá hlavně nové rekruty ve specializovaných povoláních. Jít má například o dělostřelce či operátory obrněných vozidel. Rusku zřejmě nic jiného nezbývá, protože v konfliktu na Ukrajině zažívá velké ztráty. Podle NATO jsou až pětinásobně vyšší než ty ukrajinské, píše web Forum24.

Článek Další mobilizace začala: Putinovi branci mají změnit průběh války. Úřady lákají na štedré odměny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Může jít o způsob zastrašování

„Kreml vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ cituje Plus Jeden Deň z vyjádření Danilova. Ruský prezident Vladimir Putin informoval o rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území o víkendu. Podle něj se na tom společně s Minskem dohodl, píše web Plus Jeden Deň. Moskva již měla také v sousední zemi rozmístit deset letadel, které jsou schopné nést jaderné zbraně. Ruská hlava státu má za to, že takovým významným krokem nijak neporušuje dohodu o nešíření jaderných zbraní.

V té souvislosti Putin připomněl, že Spojené státy také rozmístily nukleární zbraně na území evropských spojenců, uvádí Plus Jeden Deň. Ve svém sobotním oznámení také ruský prezident upozornil, že kontrola nad zbraněmi zůstane Moskvě a nebude předána Minsku. Zařízení, ve kterých budou v Bělorusku nebezpečné zbraně umístěny mají být postaveny do 1. července. Přestože Putin plány Moskvy představil jakoby se nic nedělo, odborníci to vidí jinak. Někteří to dokonce považují za pokus o zastrašení Severoatlantické aliance, píše web Čas.

Následky nepředstavitelných rozměrů

Mezinárodní kampaň za zákaz jaderných zbraní (ICAN) proto ruský krok odsoudila jako „mimořádnou nebezpečnou eskalaci, která zvyšuje pravděpodobnost použití jaderných zbraní“, píše web Čas. Jaderné zbraně se brzy zřejmě objeví i blízko českých hranic. Jak Události247 psaly loni v listopadu, Polsko jedná s USA o účasti na programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO. Polsko patří ke státům, které nemají přístup k nukleárním zbraním, a proto se snaží vyjednat možnost mít je na území od těch, co je mají.

Dohoda s USA funguje tak, že Washington rozmístí na území dané země jaderné zbraně, ale ty zůstávají nadále pod kontrolou USA, jak popsal web iRozhlas. Rusko a USA patří k jaderným velmocím. O použití jaderných zbraní se mluví od začátku konfliktu na Ukrajině. Přitom by takový krok způsobil extrémní následky. V případě jaderného konfliktu mezi USA a Ruskem by v důsledku hladomoru zemřelo 75 procent populace, jak informovaly Události247 loni v srpnu.

Článek Ukrajina konečně vysvětlila důvod spojenectví Putina a Lukašenka. Pro svět to znamená nevídanou hrozbu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové musí být dál věrní

Podle některých může taková reakce naznačovat, co si ruský ministr ve skutečnosti o průběhu války myslí. Těžko ale zároveň z vystoupení Sergeje Šojgu usuzovat, že by mohly boje na Ukrajině v blízké budoucnosti být ukončeny. Nedávno ruský ministr obrany navštívil ruské jednotky na Ukrajině, kde si prohlédl také jedno z velitelských stanovišť v Doněcké oblasti, informuje web Novinky. Od tamního velitele Rustama Muradova měl také získat informace o aktuální situaci na bojišti, píší Novinky.

Při příležitosti návštěvy Šojgu také poděkoval vojákům a předal jim státní vyznamenání, řády a medaile. „Jsou to zasloužená ocenění. Bojujete statečně! Zbývá ještě hodně práce. Velmi doufám, že budete i nadále věrně sloužit naší zemi,“ cituje Šojguova slova web Novinky. Je zřejmé, že ruský ministr si uvědomuje, že boje jen tak neskončí. A je to znatelné i na samotném bojišti. Podle Ukrajinců ruské síly dál pokračují v útocích. Za čtvrtek jich musely odrazit více než 79, informuje web CNN Prima News.

Ztráty Moskvy jsou velké

Nejvíce se snaží ruská armáda postoupit u Bachmutu, Lymanu, Avdijivky, Marjinky a Šachtarsku, uvádí server Ukrinform, a to na základě zprávy ukrajinského generálního štábu. Moskva podle serveru nadále zaznamenává velké ztráty, a proto mělo dojít k navýšení počtu lůžek v nemocnicích v některých okupovaných oblastech, zejména v Luhanské oblasti. „Konkrétně v Troicku ho zdvojnásobili z 200 na 400,“ cituje web CNN Prima News.

Rusko dál pokračuje i ve svých vzdušných úderech na ukrajinská zařízení kritické infrastruktury. Podle šéfa obranné rozvědky GUR Vadyma Skibického se nyní Rusové zaměřují například na logistické systémy. S koncem zimy zřejmě nemá pro Moskvu takovou cenu mířit své útoky na energetickou infrastrukturu, ale spíše na vojenská zařízení, vysvětlil pro RBK Ukrajina Skibickyj.

Článek Vysoce postavený ruský politik promluvil v přímém přenosu: Válka stejně skončí mírem. Pak se zvednul a odešel se nejdříve objevil na Události247.cz.

EU bude pokračovat v podpoře Ukrajiny

Bývalý ruský prezident má za to, že pokračující eskalace konfliktu na Ukrajině povede k „jaderné apokalypse“. V té souvislosti opět zmínil dodávky západních zbraní Kyjevu. V tomto záměru však západní země nehodlají polevit. Naopak. Zástupci členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili odhodlání podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné, informuje ČTK. Lídři sedmadvacítky také přivítali novou dohodu, podle které bude Ukrajině v příštích 12 měsících dodán milion kusů dělostřelecké munice.

EU dohodou o společných nákupech a financování munice reagovala na apely ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k urychlení vojenské pomoci. Ve svém projevu k summitu si ukrajinská hlava státu stěžovala na průtahy v dodávkách zbraní a varovala sedmadvacítku, aby nedala „zlu“ čas se zmobilizovat, píše ČTK. Členské země vyčlenily proto dvě miliardy eur ze společných fondů, aby mohly být společně nakupovány nejen dělostřelecké munice, ale také další střely či rakety, pokud si je bude ukrajinská strana přát.

Medveděv si pravidelně vylévá zlost

Dokument také zmiňuje, že EU bude „dál poskytovat silnou politickou, ekonomickou, vojenskou, finanční a humanitární podporu“. Dá se předpokládat, že Moskva bude takovou informaci brát nelibě a vyhrožování ze strany některých ruských zástupců může narůstat. Především Medveděv, který jako poslední zmínil jadernou hrozbu, si velmi často nebere servítky.

Jak Události247 psaly na začátku měsíce, bývalá ruská hlava státu varovala, že dodání letadel Ukrajině ze strany NATO a následný vojenský výcvik ukrajinských vojáků bude jasným znamením vstupu Aliance do války. „Pokud by v budoucnu dodaná letadla NATO obsluhovala jejich armáda na území nějakého vyčůraného Polska, což je vzhledem k žalostnému stavu obranného průmyslu na Ukrajině jediná možnost, znamenalo by to přímý vstup atlantistů do války proti Rusku se všemi důsledky“ řekl Medveděv ve svém příspěvku.

Článek ,,Hrozba jaderného konfliktu nepominula. Naopak se zvýšila,“ říká exprezident Ruska Medveděv se nejdříve objevil na Události247.cz.

Experti prostor k jednání nevidí

Moskva však podle svého vyjádření o takové iniciativě nic neví. Naopak má z nápadu německého diplomata Wolfganga Ischingera obavy. Podle ruského ministerstva zahraničí totiž USA, Velká Británie, Německo a Francie nejsou těmi, kteří hodlají konflikt vyřešit, uvádí Onet. Resort také zpochybňuje požadavky těchto států na ukončení války, které považuje za „nereálné“, uvádí dále Onet. Je to přitom jen pár dnů, kdy mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov všechny ujišťoval, že Putin je otevřený mírovým rozhovorům.

A potvrdil to také sám šéf Kremlu po setkání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. „Mírová jednání jsme nezastavili,“ cituje Putinova slova z tohoto týdne web Novinky. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí je ale jedinou překážkou k uzavření míru samo Rusko. Prostor pro ukončení bojů nevidí ani bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který na svou funkci rezignoval loni v květnu, píše Onet. Podle něj chce, jak Rusko, tak Ukrajina jen vyhrát.

Evropské protesty za mír

Možnost usednout k jednání vidí až ve chvíli, kdy se jedna ze stran dostane do složité situace, uvádí Onet. Návrhy na mír se přitom v průběhu války objevily z mnoha stan. Naposled s mírovým plánem přišla Čína. Jak Události247 psaly na konci února, Moskva zaujala k dokumentu obsahujícím 12 bodů vedoucích k „politickému urovnání“ pozitivní postoj. Naopak Kyjev návrh Pekingu odmítl s tím, že neobsahuje stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale zároveň nevyloučil další jednání s Čínou ohledně mírového plánu. Přestože Evropská unie věrně podporuje Ukrajinu a posílá zbraně, i v rámci sedmadvacítky se objevují iniciativy volající po míru a ukončení dodávek vojenské techniky. Jak Události247 informovaly před pár týdny, v Německu se uskutečnila velká demonstrace s účastí několika desítek tisíc lidí požadujících zahájení mírových jednání s Ruskem.

Článek Rovnou čtyři země dostaly od Putina stopku: Prý s nimi nikdy nebude jednat o míru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ofenziva bude velká

I proto mají být podle Kirbyho „nadcházející týdny pro Ukrajinu kritické“. Přesto mluvčí podle webu Onet připomněl, že se Ukrajina na zahájení jarní ofenzivy připravuje a Spojené státy jí v tom hodlají naplno podpořit. A nemá jít jen o možnost se dostatečně bránit, ale také „provádět vlastní útočné operace v čase a na místě, které si sami zvolí a v rozsahu, který jim vyhovuje“, dodává Onet. O velké ruské ofenzivě se mluví dlouhodobě.

Jak Události247 psaly v únoru, podle ukrajinské armády mají Rusové k dispozici na novou vlnu útoků mnoho techniky. Má jít o 1800 tanků, 3950 obrněných vozidel, 2700 dělostřeleckých systémů, 800 raketových odpalovacích systémů, 400 stíhaček a 300 vrtulníků. Do bojů se mají také zapojit statisíce nových vojáků. Ani Ukrajinci však během zimy nezaháleli. Kirby připomněl, že ukrajinští vojáci dostali od Američanů trénink.

Rusové útočí a zároveň se i brání

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu se také vyjádřil, jestli ukrajinské jednotky nevěnovaly příliš mnoho sil bojům o Bachmut. Právě v okolí města probíhaly v posledních týdnech ty nejtvrdší boje. Kirby v tom nevidí problém. Podle něj byli Ukrajinci stateční, uvádí Onet. Nejen u Bachmutu čelí ukrajinské síly útokům. Podle ukrajinského generálního štábu se ruské síly zaměřují také na města Lyman, Avdijivka, Marijinka a Šachtarske v Doněcké oblsti. Za uplynulý den bylo odraženo 83 ruských toků na výhodě země, píše ČTK.

„Ruští útočníci pokračují v teroru proti civilnímu obyvatelstvu, ostřelují obce a objekty kritické infrastruktury,“ píše ukrajinský generální štáb. Rusové měli opět použít také drony Šáhed-136 íránské výroby. Naopak na severovýchodě země mají být podle britského ministerstva obrany ruské kroky obranné. Podle resortu se mají ruští velitelé bát, že jde o oblast, kde se může naopak Ukrajina pokusit o velkou ofenzivní operaci.

Článek Ukrajinu čekají kritické dny, zní z USA se nejdříve objevil na Události247.cz.

Impéria se pokaždé zhroutila

Ruské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl, píše dále ČT24. Podle prezidenta Petra Pavla je rozhodnutí soudu vydat zatykač na Putina správné. Únosy dětí by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl pro ČT24. „Je to velice unikátní. Má to obrovský symbolický účinek. Je to odvážné a přelomové rozhodnutí,“ cituje ČT24 velvyslankyni Česka v Nizozemsku Kateřinu Sequensovou.

Ruský spisovatel Michail Pavlovič Šiškin, který žije v exilu, napsal novou knihu nazvanou Moje Rusko: Válka nebo mír, ve které předpovídá, že diktatura Vladimira Putina se může rozpadnout během několika hodin, psal o tom web CNN Prima News. Šiškinova argumentace vychází z historických událostí, kdy se ruské režimy hroutily nečekaně a během krátké doby. Ruské carství se zhroutilo během několika měsíců a Sovětský svaz se rozpadl jen pár dní poté, co prezident Gorbačov oznámil svou rezignaci. Šiškin tvrdí, že Putina postihne stejný osud, dodává web.

Viníci budou potrestání

„Těžko říct, zda by mohlo dojít na základě toho, že je na Putina vydán zatykač, k rozpadu stávající Ruské federace. Pořád je potřeba mít na paměti, že Rusko se nachází ve zcela odlišné hodnotové oblasti oproti Západu. Těžko říci, zda to impérium by bylo schopno a ochotno existovat mimo Ruskou federaci. V současné době probíhá válka. Ta není příznivá k tomu, aby došlo k nějaké větší integraci zemí, které teď tvoří Ruskou federaci,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Ruské úřady už zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu, kteří zatykač na ruského prezidenta vydali, píše web Novinky. „Jednání soudců ICC vykazuje znaky trestných činů trestního zákoníku Ruské federace, a to úmyslné nezákonné zadržení, jakož i příprava útoku na představitele cizího státu, který užívá mezinárodní ochrany, s cílem zkomplikovat mezinárodní vztahy,“ napsala s odkazem na vyšetřovací komisi, která plní roli kriminální ústředny, agentura Interfax.

Článek Kritické hodiny pro Putina: Mezinárodní zatykač je pro něj velký problém. Jeho režim může brzy padnout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mírnění ostrých výroků následovalo

Jako argument velvyslanec uvedl ohrožení Evropy ze strany Ruska. V rozhovoru také připomněl, že se Moskva snaží zmocnit cizího území. Že je dokonce schopná kvůli tomu zabíjet lidi a unášet ukrajinské děti, myslí si velvyslanec. Varšava však evidentně nepokládá vyjádření velvyslance ve Francii za nejšťastnější. Ambasáda především zdůraznila po zveřejnění rozhovoru, že Polsko se nenachází ve válce.

„Pozorné naslouchání celému rozhovoru nám umožňuje pochopit, že nedošlo k žádnému oznámení o přímém zapojení Polska do konfliktu, ale pouze k varování před následky ukrajinské porážky,“ cituje server TN z vyjádření velvyslanectví. Přestože někteří polští poslanci kvůli ostrému vyjádření dokonce volají po tom, aby byl Rościszewski z funkce velvyslance odvolán, je zřejmé, že Varšava se na válku připravuje. Události247 již v listopadu loňského roku psaly o výrazném zbrojení země.

Polsko jako lídr ve zbrojení

Polsko to potvrzuje svými kroky, kdy se rozhodlo výrazně do armády investovat. Počet vojáků se má podle polského šéfa obrany Mariusze Blaszczaka zvýšit na minimálně 300 tisíc, jak informovaly Události247 v únoru. Tím má být vytvořena jedna z nejsilnějších armád v Evropě. Aktuálně má Varšava k dispozici zhruba 164 tisíc vojáků. Polsko chce mít i velmi moderně vybavenou armádu, proto nakupuje americké tanky Abrams a jihokorejské K2.

„Bude to nejsilnější pozemní síla v Evropě. Dobře řízená a vybavená moderními zbraněmi, aktivní síla NATO, která bude spolupracovat se silnými americkými jednotkami,“ cituje polského šéfa resortu obrany web Plus Jeden Deň. Celkem chce Polsko v letošním roce zvýšit své výdaje na obranu na téměř 130 miliard zlotých (více než 650 miliard korun), což má tvořit až čtyři procenta hrubého domácího produktu, píše ČTK. Země se tím stane lídrem v NATO, protože většina jejich členů se snaží vydat na obranu dvě procenta HDP.

Článek Polsko je připraveno: Velvyslanec země tuší nový válečný konflikt se nejdříve objevil na Události247.cz.

V pořadu vystoupil i starosta Novotný

Hosté populárního pořadu 60 minut mimo jiné diskutovali o útocích na ruskou Belgorodskou oblast, která přímo sousedí s Ukrajinou, píše server iDnes. Ruská protivzdušná obrana zneškodnila čtyři střely. Moskva z útoků obviňuje ukrajinskou armádu, Kyjev se k nim však oficiálně nevyjádřil, doplňuje Aktuálně. Pořad Skabajevová moderuje od roku 2016 a připomíná spíš spory někde v hospodě, uvádí web iDnes.

Olga Skabeeva: “We were preparing to offensive anyway. And there’s a desire to do it.”

Tigran Keosayan: “Of course, Olga, but…” pic.twitter.com/DQT4OsViZg

— Prune60 (@Prune602) March 18, 2023

Moderátorka podle televizního záznamu, který se objevil i na sociálních sítích, na své hosty křičí, skáče jim do řeči, nadává jim a snaží se je ponížit. Její metody zkusil na vlastní kůži i starosta Řeporyjí Pavel Novotný, kterého si pozvala kvůli pomníku vlasovcům, pokračuje iDnes. „Pavle, chápu, že jste složitá osobnost. Nemáte obavy vzít na sebe takovou zodpovědnost a vystupovat s iniciativou zřízení sochy člověku, jehož činnost byla odsouzena během norimberského procesu?“ Otázku Skabejevové cituje iDnes.

Ponížení v přímém přenosu

„V Česku váš názor nikoho nezajímá, protože je zkreslený. Jste směšní,“ bránil se Novotný a Rusko označil za „symbol okupační moci, lži a porušování lidských práv“, píše Český rozhlas. Pořad získal pozornost i letos na začátku března, kdy v něm ruský poslanec Alexej Žuravljov poukazoval na nálety dronů na řadu ruských regionů, za kterými měly stát ukrajinské ozbrojené síly. Rusko podle něj na takové útoky reaguje nedostatečně, a je na čase „Ukrajince pořádně potrestat,“ cituje Žuravljova Akuálně.

„Pořad i paní Skabajevová opět zapadají do rétoriky, která se neustále opakuje. Zapadá to i do modelu ruské propagandy, která nepovažuje Ukrajince za samostatný národ. Pokud už by je považovala, tak jen za součást toho ruského národa. Ukrajince se proto snaží oslabovat různými metodami, včetně této propagandy v televizi,“ uvedl pro Události247 analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

Článek Známá Ruska vyzvala k tomu, aby Ukrajinci trpěli ještě víc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina si jde tvrdě za svým

Název killnet, tedy smrtící síť, měli ukrajinské taktice dát západní spojenci. Právě západním zemím jsou Ukrajinci vděční, protože od nich dostali přesné raketové a dělostřelecké systémy, díky kterým jsou schopni vytvořit „palebnou pěst“, píše web The New Voice of Ukraine. „Nečekáme, až nepřátelské dělostřelectvo zahájí palbu. Najdeme je a zničíme ještě dříve, než jsou připraveni zasáhnout,“ uvedl plukovník v aplikaci Telegram.

Baranov také napsal, že kromě dělostřelectva a raketometů na takových akcích proti nepříteli pracuje i letectvo a pěchota, uvádí CNN Prima News. Během postupu jsou pak dodržována všechna opatření, aby nedošlo k ohrožení ukrajinských vojáků. „Postupujeme opatrně, aby nedošlo ke ztrátám v řadách našich jednotek, civilního obyvatelstva nebo poškození objektů infrastruktury,“ cituje jeho vysvětlení The New Voice of Ukraine.

Web také připomíná, že Spojené státy připravují Ukrajinu na velkou jarní protiofenzívu, která se má zaměřit na znovuzískání okupovaných území. Začít má do května. V oblastech, které aktuálně ovládá Moskva, má přitom v současnosti panovat svévole a chaos. Tvrdí to ruští prováleční blogeři a komentátoři, jak informuje ČTK. Ti situaci na okupovaných územích připodobňují k „divokým 90. létům“ v samotném Rusku.

Chaos na okupovaných územích

Ruský válečný reportér Roman Sapoňkov například popsal případ, kdy v Chersonské oblasti dopravní strážci dobrovolníkům zabavili několika aut, která sloužila k doručení humanitární pomoci včetně zásilek pro ruské vojáky na frontě, píše ČTK. Dobrovolníkům mělo být vyhrožováno, že jsou vozy kradené a podepsali proto souhlas s přezkoumáním automobilu. „Auta prostě zabavili bez nějakých dokladů. Tedy z hlediska zákona se tato auta nikdy neocitla v rukou policie. Jestli se (auta) už někam vypařila, tak už se nenajdou,“ cituje reportéra ČTK.

Podle novináře ze státní televizní společnosti VGTRK Andreje Medveděva bude mít tento stav velké dopady právě v okamžiku, kdy začne ukrajinská ofenziva. Uvedl, že kvůli přerušení dodávek od dobrovolníků „kluci v zákopech zůstanou bez nezbytných dronů, lékárniček a zaměřovačů“, dodává ČTK.

Článek Ukrajinci prozradili, jak dochází k ruským ztrátám. Využívají taktiku smrtící sítě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovenský premiér dodržel slib

Kyjev po dodávkách stíhaček volá dlouhodobě. Jak připomíná web Čas, v únoru podal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůči Slovensku oficiální žádost o stroje MiG-29. Slovenský premiér Eduard Heger tehdy uvedl, že pro vyhovění žádosti udělá maximum. Svá slova v pátek naplnil.

Slovenská vláda v posledním pracovním dni tohoto týdne rozhodla, že Kyjevu dodá 13 stíhaček MiG-29 a také část systému protivzdušné obrany Kub, informuje web Čas. „Vláda dnes (v pátek) rozhodla a jednomyslně schválila mezinárodní smlouvu o daru. Proces předání těchto stíhaček úzce koordinujeme s polskou stranou, Ukrajinou a samozřejmě s dalšími spojenci,“ cituje slovenského předsedu vlády web TN.

Mluvčí Kremlu hrozí potížemi

Bratislava svým rozhodnutím navázala na krok Polska. Tamní prezident Andrzej Duda ve čtvrtek uvedl, že Varšava Kyjevu dodá 12 strojů MiG-29. První 4 z nich mají do válkou zasažené země vyrazit již v nejbližších dnech, uvádí server Čas. Jedná se o bojové letouny, které dosud byly součástí polské vzdušné obrany.

Polská vláda zároveň vyzvala k vytvoření široké koalice, která bude schopna Ukrajině dodat zásoby starší sovětské techniky. USA i Velká Británie v té souvislosti přislíbily, že státům, které se k výzvě připojí, budou kompenzovat jejich vojenskou výbavu moderními stroji, informuje web TN.

Podle Peskova ale Rusové veškerou techniku dodanou Západem na Ukrajinu zničí, informuje agentura TASS. „Zdá se, že tyto země jen likvidují staré nepotřebné vybavení. Během speciální vojenské operace bude veškeré toto vybavení samozřejmě zničeno,“ cituje mluvčího Kremlu web TN. Peskov také upozornil, že dodávky vojenského materiálu přinesou jen „další potíže samotné Ukrajině a ukrajinskému lidu“.

Článek Západ pošle na Ukrajinu stíhačky. „Všechno bude zničeno,“ varuje Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Státy na své chování doplatí

Země, které Ukrajinu nepodporují, mají pro své kroky různé důvody. Některé jsou ekonomicky spojeny s Ruskem a bojí se případných dopadů, další považují válku na Ukrajině za zástupný konflikt a uvádí, že dodávky zbraní Západem boje zbytečně prodlužují, píší dále Seznam Zprávy. Ministr Kuleba však nehodlá mít s takovými názory slitování. Podle něj na svůj přístup státy, které Ukrajinu nepodpořily „v nejtemnějším okamžiku ukrajinských dějin“ mohou doplatit, dodávají Seznam Zprávy. Podle něj se totiž nezachovaly během války „správně“.

V té souvislosti web BBC připomíná, že Ukrajina má v dobách míru díky velkému vývozu obilí značný hospodářský vliv především v některých částech rozvojového světa. „Pokud si někdo ve světě myslí, že způsob, jakým se ta či ona země zachovala nebude brán v úvahu při budování budoucích vztahů, tak tito lidé prostě nevědí, jak funguje diplomacie,“ cituje Kulebova slova web Seznam Zprávy. Je tak zřejmé, že Ukrajina bedlivě sleduje chování jednotlivých států a bude na to v budoucnu náležitě reagovat.

Západ jedná pomalu

Kdo se Ukrajinu naopak snaží podporovat na maximum, jsou západní země. Ani jim se ale nevyhnula kritika ze strany šéfa diplomacie. „Chceme, aby naši partneři jednali rychleji,“ cituje Kulebova slova web Seznam Zprávy. V té souvislosti ministr připomněl, že opožděné dodávky o jediný den mohou znamenat ztráty životů na frontě. „Znamená to, že zemře někdo, kdo by mohl být ještě naživu,“ cituje ministra server Seznam Zprávy.

Kuleba v rozhovoru pro BBC rovněž uvedl, že Kyjev potřebuje hlavně dělostřeleckou munici. Největší spotřeba je aktuálně u města Bachmut, kde už téměř devět měsíců probíhají ty nejtvrdší boje. Jak píše web ČT24, pro Ukrajince se obrana města stala symbolem jejich houževnatosti. Věří také, že nynější neústupnost při bránění Bachmutu jim pomůže při jejich chystané jarní protiofenzivě, dodává server ČT24. 

V rozhovoru pro BBC však padla i slova naděje. Šéf ukrajinské diplomacie připustil, že každá válka končí u jednacího stolu. Aktuální konflikt nemá být výjimkou, přestože zatím nevidí žádné známky snahy Ruska začít diskutovat o ukončení bojů, uvádí web Čas. „Mým cílem jako ministra zahraničí je zajistit, aby se Ukrajina k tomuto stolu dostala po rozhodujícím úspěchu na bojišti,“ cituje jeho slova web Seznam Zprávy.

Článek Ukrajina nehodlá zapomenout. Nepomáhající země se mají po válce zodpovídat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vojáci se posilnili alkoholem

Členové ruské armády se do města Brovary dostali několik dní po začátku obléhání Kyjeva. Jejich řádění na místě neznalo mezí. Nejenže rabovali, ale také údajně pod pohrůžkami násilí nutili obyvatele k pohlavnímu styku. K tomu nejhoršímu došlo 13. března 2022, kdy vojáci „ve stavu alkoholového opojení vnikli na dvůr domu, kde žila mladá rodina“, cituje ze zprávy prokurátorů web Seznam Zprávy. Ruští odstřelovači ve věku 28 a 32 let se neštítili ničeho. Svědci popsali průběh jejich zrůdného chování.

Muže zbili kovovým hrncem a následně ho donutili klečet, zatímco jeho ženu hromadně znásilňovali. Jeden z vojáků měl pak říci čtyřleté dívce, že z ní „udělá ženu“, uvádí web Express. Žalobci poskytli pouze jméno mladšího muže. Má jít o Jevgenije Černokněžnije, který se již měl vrátit zpět do Ruska. Starší voják na Ukrajině podle Reuters během bojů zemřel. Na základě internetové databáze osob se mělo podařit agentuře Reuters kontaktovat bratra Černokněžnije, který uvedl, že vojáka není možné sehnat, protože zemřel.

Odsouzena byla zatím jen hrstka

Ruští snipeři nemají na svědomí jen zneužití ženy a její malé dcery. Po popsaném útoku měli údajně vstoupit také do sousedního domu staršího páru. Prokuratura tvrdí, že tam sexuálně zneužili 41letou těhotnou ženu a 17letou dívku, popisuje web Seznam Zprávy. Jmenovaní muži byli součástí šestičlenné skupiny vojáků, kteří měli v jiném domě hromadně znásilnit patnáctiletou dívku a její matku, uvádí dále web Express. Všechny obětí sexuálního násilí přežily a byla jim poskytnuta psychologická a lékařská pomoc, dodává Express.

Někteří ale neměli takové štěstí, protože ukrajinská prokuratura vyšetřuje ze stejné doby také několik vražd, uvádí Seznam Zprávy. Celkem ukrajinská generální prokuratura řeší více než 71 tisíc oznámení o válečných zločinech. S potrestáním je to horší. Odsouzeno zatím bylo za válečné zločiny jen 26 Rusů. Jedním z nich je Vadim Šišimarin, který loni zastřelil 62letého Ukrajince ve vesnici Čupachivka. Za svůj čin dostal doživotí, jak Události247 psaly loni v květnu. Odvolací soud posléze jeho trest snížil na 15 let vězení, píší Novinky.

Článek Putinova armáda páchá jeden válečný zločin za druhým. Zaměřují se i na malé děti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jednota Západu překvapila

Největší změna pak nastala ve vnímání Ruska ze strany Ukrajinců. Řada z nich považovala sousední zemi za spřátelenou, nyní však Ruskem pohrdají, píše web Onet. Ukrajina za každé situace vyjde z války jako vítěz, protože bude mít velmi silnou armádu, perspektivu na členství v Evropské unii a silné vazby na Severoatlantickou alianci, píše web Onet. Šéf Kremlu se přitom snažil svým rozhodnutím rozpoutat na Ukrajině konflikt dosáhnout něčeho zcela jiného. Nečekal však, že Západ se proti němu spojí a stane se věrným podporovatelem Kyjeva.

Jednota západních zemí panuje i v odporu vůči Rusku. Moskva si toho nemohla nevšimnout. V nedávném rozhovoru to zmínil i mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Jak informuje web iDnes, v rozhovoru pro ruský list Izvestija obvinil státy NATO, že fakticky bojují proti Rusku. Zmínil také, že „Západ Rusku nenaslouchá“. Moskva evidentně nečekala, že se západní státy ve snaze čelit Rusku spojí. Překvapen může být Putin také reakcí Číny. Peking sice nezavedl po vzoru ostatních zemí vůči Rusku žádné sankce, kritiky se ale nebojí.

Silné postavení jen v Rusku

Vůči Kremlu se vymezuje především v souvislosti s jadernými hrozbami, připomíná Onet. Zároveň ale je u Číny evidentní zájem, aby Rusko válku na Ukrajině neprohrálo, protože by pak mohlo dojít k přerušení rusko-čínského společenství. Překvapivé proto nejsou ani snahy Pekingu působit jako mírotvorce. Nedávno Čína vyzvala Rusko i Ukrajinu k ukončení bojů a zasednutí k mírovým rozhovorům, jak Události247 psaly na konci února. Apel zůstal bez zjevné odpovědi.

Ruská hlava státu se zřejmě bude snažit započatou válku dovést do konce. Přestože Putin přišel o svůj vliv ve světě, na domácí scéně se stále těší velké podpoře. A to i přes obří ztráty vojáků. Rusové ve většině válku podporují nebo jsou vůči ní lhostejní, popisuje web Onet. Ti, kteří by se snažili činnost Ruska v sousední zemi jakkoliv zpochybnit, čeká trest kvůli novým zavedeným zákonům, připomíná Onet. Ke kritice se ve velkém zatím neschyluje ani u ruské elity, která se zřejmě obává o ztrátu vlivu.

Článek Konec velkolepého Ruska. Za rok se z velmoci stal opovrhovaný stát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mobilizaci nic nebrání

Podle Kyjeva Rusko přišlo už o více než 160 tisíc vojáků, píše web Fórum24. Již dříve západní představitelé uváděli, že Rusko mohlo na bojišti přijít až o 200 tisíc mužů. Zprávy ale nelze ověřit, protože ani jedna ze stran z taktických důvodů nezveřejňuje své ztráty. Na ruské straně jsou ale očividně obrovské. Nejnovější nábor má kompenzovat ztráty hlavně specialistů, tedy řidiče tanků či dělostřelce, uvádí Plus Jeden Deň. Obyvatelé Voroněžské oblasti už měli údajně dostat povolávací rozkazy.

Úřady přesto tvrdí, že muži se mají dostavit k odvodu jen kvůli aktualizaci registračních údajů, píše Plus Jeden Deň. Přitom loni v září, než ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci, došlo k podobnému scénáři, připomíná server Plus Jeden Deň. Další mobilizace je možná, protože mobilizační dekret zůstal od podzimu v platnosti. A to i přes to, že Sergej Šojgu a šéf Kremlu tvrdili, že mobilizace byla ukončená. Nejsilnější spekulace kolem dalšího kola mobilizace panovaly především na začátku letošního roku.

Na ruské straně jsou i ženy

Jak Události247 psaly v lednu, další nábor předpokládali i analytici amerického Institutu pro studium války. Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov dokonce přišel ještě loni s konkrétním termínem, a to 5. ledna. K mobilizaci však oficiálně dosud nedošlo. Podle zpráv ukrajinského generálního štábu a ISW však Kreml v náboru pokračuje tajně. Velká mobilizace má být vyhlášena 1. dubna a týkat se má až 400 tisíc vojáků, píše Plus Jeden Deň. Přesto mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popírá, že by Moskva druhou vlnu náboru plánovala.

Mobilizace se dá předpokládat i vzhledem k informacím, které proudí z fronty. Podle ukrajinského ministerstva obrany Rusko nasadilo do bojů i vězenkyně z trestaneckých kolonií, aby vyřešilo velké ztráty ve svých řadách, informuje web CNN Prima News. Informaci o nasazení až stovky žen do bojů potvrdila i Olga Romanovová z neziskové organizace Rusko za mřížemi, dodává CNN Prima News. Podle ní byly naverbovány do bojů z věznic na jihu Ruska.

Článek Putin chystá další velkou mobilizaci. Statisíce Rusů má zvrátit průběh války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Osvobození Krymu jako riziko

Podobně se vyjádřil také před necelým měsícem, když v rámci svého projevu o stavu země oznámil, že Moskva pozastavuje svou účast na Nové dohodě START uzavřenou se Spojenými státy. Jak Události247 na konci února psaly, dokument stanovoval snížení počtu strategických zbraní. Podle Putina ale nemůže nadále Rusko plnit závazky z dohody, a to kvůli chování Západu. I proto se zvýšily obavy, že se Rusko nehodlá chovat ohledně jaderných zbraní umírněně.

Že je Putin připraven překročit pomyslnou červenou čáru, upozorňuje i server Mirror, který připomíná odstoupení od smlouvy, která byla poslední, která omezovala atomové zbraně. Ruský opoziční politik Javlinskij má také jasnou představu o tom, za jakých podmínek je ruský prezident jaderné zbraně připraven použít. Má jít o snahu Ukrajiny získat zpět anektovaný poloostrov Krym. Kyjev přitom nejednou podle webu Mirror uvedl, že válka skončí až v momentě, kdy ukrajinské síly osvobodí veškeré okupované území, včetně Krymu.

Nadále se bojuje hlavně u Bachmutu

Zatím se však nejtvrdší boje stále odehrávají v okolí města Bachmut. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) se Rusům sice podařilo v posledních dnech v oblasti postoupit, ale město zatím stále neovládají, píše ČTK. V Bachmutu navíc není ani tak úspěšná ruská armáda jako spíše Wagnerova skupina. Žoldnéři měli podle ruských vojenských blogerů ovládnout závod Vostokmaš, který je v severozápadním industriálním komplexu.

Wagnerovci se mají posouvat na západ, kde se budou snažit dosáhnout linie mezi vesnicemi Chromove a Bohdanivka, uvádí dále ČTK. Analytici přitom upozorňují, že Bachmut není nijak strategickým místem. Podle nich jde spíše o symbol, prostřednictvím kterého hodlají ruští velitelé dodat Kremlu dobré zprávy, píše CNN Prima News. Ukrajinci hodlají město ale dál bánit. Potvrdil to také šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin, podle kterého je situace ve městě „velmi obtížná a nepřítel bojuje o každý metr“, píše CNN Prima News.

Článek Putin nevyhrožuje jadernými zbraněmi jen tak. Podle ruského opozičníka to myslí vážně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdo se vyhýbá válce, špatně dopadne

Nahrávku hovoru se podařilo získat ukrajinským tajným službám. Na svých webových stránkách ho pak zveřejnila televize Nastojaščeje vremja. Na nahrávce mluví dva vojáci. Jeden z nich se jmenuje Govorov a slouží na severní frontě, a ten vypráví druhému důstojníkovi jménem Ševcov o situaci s náborem do armády. Řekl, že podle něj existuje neoficiální nařízení, že ti, kteří odmlouvají rozkazům, nebo se dokonce vyhýbají mobilizaci a odmítají sloužit v armádě, mají být posláni do úderných oddílů v první linii, uvádí web.

„Tato informace se zdá racionální, protože Rusko stále hledá nástroje, jak trestat ty neposlušné vojáky. Tresty pak přenáší dál ve formě určitých precentů i mezi ty ostatní, kteří váhají, zda se podřídit či nepodřídit těm rozkazům. Je to signál tomu zbytku vojska, že pokud nebude dělat, co se po něm chce, tak se dostane do toho největšího rizika nasazení,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert David Rožek.

Ruské ztráty jsou rekordní

Ruské armádě už dlouho chybí vojáci a nové momentálně nemá k dispozici. Podle Govorova dokonce přibývá zběhů. „No, zkrátka, neoficiální rozkaz. Všichni, kdo se vyhýbají službě, budou převeleni na pozice na jedno použití v úderných oddílech. A pokud náhodou zůstanou naživu, bude o jejich osudu rozhodnuto až po vítězství. Tenhle dobytek se samozřejmě bude rekrutovat. A co budou dělat na frontě? Budou v trestném praporu,“ cituje Govorova Nastojaščeje vremja.

Tristnímu stavu Putinovy armády nepomáhá ani průběh invaze. Ruský nezávislý web Mediazona, který shromažďuje údaje o válce, ve své zprávě informoval, že za poslední dva týdny zemřel na Ukrajině rekordní počet ruských vojáků. Od 24. února přibylo na seznamu obětí více než 1 600 lidí. Největší nárůst počtu mrtvých je mezi žoldáky Wagnerovy skupiny. Počet obětí mezi vězni se téměř zdvojnásobil. Aktuálně jde o 1 849 lidí, kteří zemřeli na Ukrajině. Celkem podle webu Rusko přišlo v konfliktu už o téměř 17 tisíc vojáků.

Článek Do války na Ukrajině musí jako první vojáci, kteří jsou neposlušní. Ven se dostaly záznamy rozhovorů ruského vedení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Polské odhodlání nezná mezí

Díky tomu má být Polsko v bezpečí, píše web Wprost. Nedělní akce se ve Varšavě uskutečnila při příležitosti 24. výročí vstupu země do Severoatlantické aliance. Proběhlo speciální vojenské cvičení pro civilisty, které organizují vojáci z vojenských misí. „Během těchto vojenských misí se vojáci nejen navzájem poznávají, získávají zkušenosti, seznamují se s moderními zařízeními z jiných armád…ale vytvářejí se během nich i různé koncepty a strategie pro budoucí obranu,“ cituje Morawieckého server Čas.

Že to Polsko myslí s posílením své armády velmi vážně potvrdilo už loňské rozhodnutí prezidenta Andrzeje Dudy, který podepsal zákon o obraně vlasti, díky kterému se zvýší počet příslušníků armády na 300 tisíc lidí. Varšava kvůli tomu hodlá také obětovat mnoho finančních prostředků. V letošním roce půjdou na polskou obranu tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu, informuje web iDnes. Jde o odvážný plán, a to i vzhledem k tomu, že ostatní spojenci z NATO se snaží dosáhnout dvouprocentní hranice HDP.

Polsko chce být první ve financování obrany

Morawiecki už v lednu vyjádřil snahu Polska dávat na obranu nejvíce ze všech členských zemí NATO, píše iDnes. Má to být podle něj důkazem, že „Polsko je v bezpečí“. Jako prioritu v oblasti obrany považuje polská vláda nejen posílení armády, ale také vojenské přítomnosti spojenců z NATO na polském území, uvádí dále web iDnes. V loňském roce dávalo na obranu z členských států Aliance nejvíce Řecko, a to 3,76 procenta HDP, připomíná web iDnes.

Pomyslné druhé místo zaujaly Spojené státy s 3,47 procenty a třetí bylo Polsko s 2,42 procenty. Varšava však evidentně hodlá být letos první. Důvodem jsou zjevně obavy z Ruska. Jak Události247 nedávno informovaly, Polsko by mohlo být další na řadě, tedy v případě vítězství Ruska na Ukrajině. Varšava je jedním z největších podporovatelů Kyjeva. Země přijala nejvíce uprchlíků a hrála významnou roli při nátlaku na Německo, aby poslalo válkou zasažené zemi tanky Leopard. Vztahy s Moskvou má Polsko napjaté i z historických důvodů.

Článek Kroky Poláků vzubuzují obavy: Sousedé se připravují na válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prigožinův vliv roste

Putinův kuchař, jak se šéfovi wagnerovců přezdívá, slibuje, že v případě jeho vítězství už nebude potřebná munice. Rozhodnutí o kandidatuře na nejvyšší ústavní funkci Ukrajiny přitom Prigožin oznámil ve videu, ve kterém jsou v pozadí slyšet výbuchy granátů. Web Novinky také upozorňuje, že není jasné, jak moc svá slova myslí vážně. Podle Heraščenka může jít o snahu Prigožina odvést pozornost od ambicí v Rusku. Zakladatel Wagnerovy skupiny je velkým kritikem ruské armády, kvůli čemuž se ho snaží umlčet i ministr vnitra Sergej Šojgu.

Podle politologa Sergeje Markova měly dostat státní televize zákaz zmiňovat jméno zakladatele Wagnerovy skupiny, jak Události247 psaly v únoru. Vliv wagnerovců ve válce na Ukrajině se přestátá líbit také ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V příštím roce se totiž uskuteční prezidentské volby i v Rusku. Šéf Kremlu se může cítit ohrožen, jak Události247 psaly před měsícem. Podle expertů ale nemůže Putin zcela Prigožina odstranit, protože jeho žoldáky potřebuje.

Neshody s ruskou armádou se zostřují

„Prigožin je také expertem na vedení propagandistických kanálů. Díky tomu si dokázal vytvořit velmi loajální následovníky,“ uvedla pro web Express Olga Lautmanová, která je odbornicí na Rusko. Překvapivé proto nejsou zprávy o tom, že Putinovi vojáci zaměřují své útoky na město Bachmut, aby zničili členy Wagnerovy skupiny, jak popisuje web Express. Právě u východoukrajinského města probíhají v posledních měsících nejtvrdší boje. Velké úspěchy z místa hlásí hlavně wagnerovci.

Jejich šéf Prigožin minulý týden uvedl, že jeho jednotky převzaly plnou kontrolu nad všemi čtvrtěmi na východ od řeky Bachmutky, která město protíná, píše Express. Možné plné ovládnutí města žoldáky se rozhodně šéfovi Kremlu nelíbí. Svědčí o tom i informace od Prigožina, který tvrdí, že Kreml přerušil jeho telefonní komunikaci s ruskými představiteli, uvádí server Express. Kvůli tomu údajně nedostal potřebnou munici a hrozí, že žoldáci se z bojů dočasně stáhnou. Podle Prigožina může dojít ke kolapsu fronty až k ruským hranicím, uvádí Express.

Článek Šéf Wagnerovců se s Ruskem nespokojí. Hodlá být novým prezidentem Ukrajiny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusové zuří

Ukrajinský prezident zároveň připomněl, že změna názvu Ruska na Moskvu by měla i mezinárodní dopady, a proto je nutné bedlivé prozkoumání návrhu. Zelenskyj dokonce požádal premiéra Denyse Šmyhala o komplexní zvážení změn. Předkladatelé petice nicméně pro své požadavky mají pádné argumenty: „Historický název Ruska je Moskva,“ cituje z jejich prohlášení web Onet.

Ukrajinská iniciativa nezůstala bez povšimnutí zástupců Kremlu, kteří kvůli návrhu zuří. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová považuje Zelenského pobídnutí směrem k ukrajinskému premiérovi za důkaz, že Ukrajina je naladěna proti Rusku. Nejen mluvčí ruské diplomacie však reagovala pobouřeně. Ostře se vyjádřil také místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv. „Kyjevský nejvyšší nacista nařídil prostudovat otázku změny názvu Ruska na Moskva,“ napsal v aplikaci Telegram.

Argumentem je historie i chaos

Předkladatelé petice přitom nejsou zcela bez šance. Název Moskva se podle nich používal v mapách z 16. až 19. století, píše Onet. Důvodem změny má být také snaha usnadnit rozlišení zemí cizincům. Autoři petice uvádí, že pro lidi ze zahraničí je název Kyjevská Rus téměř identický jako Rusko, což vede k chaosu na mezinárodní úrovni, uvádí web Onet. „Nečinnost Ukrajiny ohledně historického jména Ruska je tichým uznáním nebezpečného tvrzení nepřítele, že Ruská federace je přímým dědicem naší Kyjevské Rusi,“ cituje z jejich odůvodnění Onet.

Prosazení změny však může vzhledem k napětí mezi oběma zeměmi nakonec přinést více škody než užitku. Invazi na Ukrajinu začalo Rusko před více než rokem a boje stále neutichají. Během soboty měly padnout stovky vojáků jen v okolí města Bachmut. Říká to ruská i ukrajinská strana, píše ČTK. Kyjev tvrdí, že na straně Ruska zemřelo 221 lidí a dalších více než 300 osob bylo zraněno. Moskva zase uvádí, že na straně Ukrajiny zahynulo 210 osob. Ani jedno z tvrzení však není možné nezávisle ověřit, upozorňuje ČTK.

Článek Přejmenování Ruska na Moskvu: Kreml kvůli novému návrhu zuří se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin je odhodlaný

Možnost takového scénáře potvrzuje i ruský politolog Grigorij Judin, podle kterého si bude chtít ruský prezident připravit vhodnou atmosféru k rozšíření svého vlivu i do dalších zemí mimo Ukrajinu. Podle něj hodlá postupně získat země bývalé Varšavské smlouvy, čímž by odřízl ostatní části Evropy novodobou železnou oponou, uvádí web TN. Judin pro server Daily Mail také připomněl, že Putin je bývalým agentem KGB a sloužil ve východním Německu. „Vidí, že byla chyba vzdát se tohoto území, a proto si ho chce vzít zpět,“ cituje ruského politologa web TN.

Zarážející je nejen představa o obnově Sovětského Svazu, ale také prohlášení Judina o tom, že šéfa Kremlu v jeho plánu nemá zastavit ani fakt, že východní a západní Německo jsou od roku 1990 jedním státem. „Možná, že to nebude fungovat, jenže je zásadní brát v potaz doteď zřetelný předěl mezi východním a západním Německem. Za pár let by totiž východní Němci mohli stát před otázkou, zda chtějí za spojence Američany, nebo zda bude lepší připojit se k Putinovi,“ cituje Judina web TN.

Podpora evropských zemí neupadá

Nemusí přitom jít o úplně zcestnou představu. Na občany bývalého východního Německa by mohl platit argument, že oproti svým západním sousedům mají horší životní úroveň. Judin v rozhovoru pro web Daily Mail také uvedl, že Putin má vztek, že se většina zemí východního bloku v 90. letech od SSSR odpojila, píše dále web TN. Podle Judina je proto jasné, že pokud Putin získá Ukrajinu, nezastaví se. „Dokud bude Putin v Kremlu, válka neskončí a bude se jen rozšiřovat. Ruská armáda se rychle zvětšuje,“ uvedl politolog pro web Meduza.

Nebezpečí si uvědomují zřejmě i západní představitelé, kteří hodlají pokračovat v podpoře válkou zasažené země. Polsko a Slovensko dokonce zvažují, že Ukrajině předají přebytečné stíhačky MiG-29, píše ČTK. Slovensko by přitom kvůli tomu muselo změnit ústavu, protože vláda premiéra Eduarda Hegera po prosincové demisi přišla o některé pravomoci, připomíná ČTK. Podporu Ukrajině dalo výrazně najevo nedávno i Německo, které odsouhlasilo dodávky tanků Leopard.

Článek Putin se na Ukrajině nezastaví. Podle politologa chce obnovit Sovětský svaz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Improvizace z nouze

„Někteří ruští velitelé, kteří trpí nedostatkem bojeschopných tanků, se rozhodli pro improvizované Frankenstein tanky z náhradních dílů, aby doplnili mezeru ve své výzbroji,“ cituje web Echo24 z komentáře Kyiv Independent. Rusové tak jdou cestou Němců, kteří ve druhé světové válce využívali podvozky Panzer 38, na něž namontovali nízko profilové, strmě skloněné křídlo s protitankovým dělem, připomíná web Kyiv Post. Tento postup měl ale na rozdíl od ruské metody logiku a smysl, protože díky tomu se německým jednotkám dařilo lépe bojovat.

U Rusů využívání poslepovaných Frankenstein tanků naznačuje paniku a nedostatek zdrojů, uvádí Kyiv Post. Potvrzují to i odborníci. „Ruské tanky jsou ničeny mnohem rychleji, než je možné je vyrábět, což nutí Rusy k výrobě Franketanků,“ cituje amerického veterána Guy McCardla web Echo24. I proto se na sociálních sítích často objevují důkazy ruské improvizace. Jde například o spojení obrněného nákladní vozidla s houfnicí či využití pozemního protileteckého systému Tor-2 na moři, dodává Echo24.

Další oběti na životech

Je možné, že podobných bizarních vozidel bude v ruské armádě přibývat. Moskvě se totiž v sousední zemi nedaří výrazně postupovat. Ukrajinský generální štáb informoval, že Rusové se nadále snaží obklíčit město Bachmut, píše ČTK. Tam v posledních týdnech probíhají nejtěžší boje, ukrajinským silám se ale nadále daří Moskvě odolávat. „Své hlavní úsilí zaměřuje na vedení útočných akcí ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Šachtarske. Za poslední den naši vojáci odrazili 102 útoků,“ cituje ze zprávy ukrajinského vojenského velení ČTK.

Rusko se ukrajinskou morálku nadále snaží rozhodit také vzdušnými útoky na kritickou infrastrukturu. Jen za čtvrtek ruští vojáci na Ukrajinu vypálili 95 střel různého typu, popisuje ukrajinský generální štáb. I když protivzdušná obrana 34 z nich sestřelila, všechny se ochránit nepodařilo. Vzdušné údery si vyžádaly život minimálně 6 civilistů, píše ČTK. Další 3 lidé se pak stali obětí ruského ostřelování zastávky hromadné dopravy v Chersonu. „Nepřítel nadále používá taktiku teroru,“ dodal k incidentům ukrajinský štáb.

Článek Putinově armádě dochází technika. Na bojiště vyjíždí s poslepovanými Frankenstein tanky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letos se slibům vyhnul

Těmito slovy chtěl dát evidentně jasně najevo, že počítá s tím, že ruské obyvatelstvo bude odhodláno bojovat. Rusko přitom není zemí, které hrozí přímé nebezpečí. Naopak Moskva rozpoutala před více než rokem na Ukrajině největší konflikt v Evropě od druhé světové války. Web Express připomíná, že přitom právě před rokem Putin sliboval ruským ženám, že nevyhlásil kvůli válce na Ukrajině mobilizaci. To porušil loni na podzim, kdy dopadla mobilizace na zhruba 300 tisíc Rusů.

Od začátku roku se navíc spekuluje, že bude nutné, aby ruský prezident vyhlásil další kolo mobilizace, protože armáda bojuje s velkými ztrátami. Podle Christophera Caoliho, velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, Rusko v bojích v sousední zemi ztratilo 200 tisíc vojáků a 1800 důstojníků, informuje ČTK. Kreml údaje o ztrátách nezveřejňuje ani se nevyjadřuje k další možné mobilizaci. V letošním roce alespoň Putin už ruským ženám nic nesliboval. Snažil se při příležitosti MDŽ navodit spíše pozitivní atmosféru.

Putinovy ženy

Web TN píše, že ruská hlava státu označila tento den za nádherný a všemi milovaný svátek. „V naší zemi není snad jediné odvětví, oblast jakékoliv činnosti, ve které by ženy nedosáhly vážených, významných výsledků,“ cituje Putina web TN. Šéf Kremlu proto všem ruským ženám poděkoval. Hlavně vyzdvihl ty, které zasvětily svůj život mateřství, píše web TASS. Jak Události247 psaly loni v květnu, ženy hrají v Putinově životě velkou roli.

Přestože oficiálně měl jen jedinou partnerku, a to bývalou manželku Ljudmilu, neoficiálně jich bylo mnohem více. V posledních letech se nejčastěji mluví o bývalé gymnastce Alině Kabajevové, se kterou má mít ruská hlava státu i několik dětí. Jeho dcerou má být také Luiz Rozová, kterou měl Putin zplodit se svou bývalou uklízečkou Světlanou Krivonogichovou. Dokládat to má i skutečnost, že žena znenadání zbohatla, dokonce spoluvlastní velkou ruskou banku.

Článek Rusko je v nebezpečí, ohrožena je suverenita země, varuje Putin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva vše opakovaně odmítá

Podle britské expertky na rozpoznávání tváří použil ruský prezident dvojníky jen v ojedinělých případech, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, uvádí server TN. Podle webu Mirror Maliková tvrdí, že k tomu dospěla po důkladné analýze Putinova obličeje, při které se zaměřila se na jeho nos, uši a rty. „Mluví se o tom, že ho zastupují dvojníci, dokonce se spekulovalo i o jeho smrti. Obojí je podle mě nepravda. Na většině fotek jsem identifikovala rýhu na jeho uchu a velmi výrazný sklon rtů,“ cituje expertku Mirror.

„Putinovy rty jsou v tomto naprosto zásadní, i v mládí mu mírně uhýbaly doleva. Když se usměje, určitě si všimnete, že se mu tvář zkřiví. Stejný zůstává i sklon nosu z bočního profilu. Každý úhel jeho obličeje v porovnání s mladším Putinem odpovídá,“ dodává pro Mirror Maliková. Existenci dvojníků šéfa Kremlu však úplně nevyloučila. Podle expertky se změnila i Putinová pleť, která je poslední dobou povadlá a šedivá.

Spekuluje se už několik měsíců

Na tom, že Putin má několik dvojníků, však i nadále trvá telegramový účet Generál SVR, který má být napojený na zdroje v Kremlu. Moskva to však opakovaně odmítá. „Vzhledem k tomu, co dnes už dokáží moderní technologie, tak je téměř nemožné, že by byl dvojník schopen někoho třeba při dvacetiminutovém vystoupení napodobit. Jsem si jistý, že Putina nelze nahradit tak, aby to někdo nepoznal,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov už dříve prohlásil, že Putin má nejméně tři dvojníky. Tyto spekulace se také opakovaně objevují v médiích. Jak píše web iDnes, tuto informaci však ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. O tom, že Putin využívá služeb dvojníků, je přesvědčen i ruský advokát Mark Fejgin, známý díky tomu, že obhajoval mnoho opozičních osobností.

Článek Konec spekulací o dvojnících Vladimira Putina. Poznám, kdy je to skutečně on, říká expertka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Washington zatím váhá

Údajně chce kazetové bomby MK-20 rozmontovat, aby z nich získala protipancéřové bombičky. Ty hodlá následně shazovat pomocí dronů na ruské jednotky, uvádí Čas. Kyjev předpokládá, že tento způsob využití by mohl zemi pomoci získat převahu na východě země. Web Čas zároveň upozorňuje, že ukrajinské ministerstvo obrany zatím oficiálně žádost o dodání kazetové munice ze strany USA nepotvrdilo. S informací o žádosti tohoto druhu zbraně přišli dva členové americké Sněmovny reprezentantů, připomíná web iDnes.

Požadavek měl být vznesen na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která proběhla v únoru. Web CNN přitom o ukrajinské kontroverzní žádosti psal již v prosinci, kdy uvedl, že administrativa šéfa Bílého domu Joea Bidena se věcí zabývá. Má jít ale o „jeden z nejkontroverznějších požadavků, který Ukrajinci od počátku války učinili“. Není se čemu divit. Problémem je především skutečnost, že některé kusy submunice, kterou kazetová munice obsahuje, nemusí explodovat a zůstanou nebezpečnými ještě několik let po konfliktu, píše web Věda živě.

Rusko zbraň používá

Žádost ze strany Ukrajiny se však dá pochopit, protože země nepodepsala v roce 2008 Dublinskou úmluvu, která použití munice zakazuje. Signatářem není ani Rusko, které v konfliktu kontroverzní zbraň používá. Podle humanitárních organizací ji údajně použilo například při ostřelování Charkova či Kramatorsku, připomíná server Věda živě. Kazetová munice si měla vyžádat už i životy civilního obyvatelstva. Kyjev odmítá, že by se něčeho takového také dopustil.

„Rusové používají kazetovou munici proti nám. USA se bojí vedlejších škod. My ale použijeme munici proti ruským vojákům, ne proti ruské populaci,“ cituje iDnes vysvětlení nejmenovaného ukrajinského činitele. Lidskoprávní organizace žádají Washington, aby kazetovou munici Kyjevu nedodal. Nevyhovění ukrajinskému požadavku nakonec může mít i strategický rozměr. Podle bývalého amerického kongresmana Toma Malinowského by poskytnutí zakázané zbraně narušilo morální autoritu Ukrajinců, čehož by využil Kreml.

Článek Zelenskyj se neštítí ničeho, po USA chce zakázanou zbraň se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čína se snaží zalíbit všem

Web Onet připomíná, že už dříve Peking obvinil USA a jejich spojence, že válku podporují, když do země posílají zbraně. Sama Čína přitom čelí obvinění ze strany amerických úřadů, že zvažuje dodávky zbraní Rusku, píše Onet. To ale Čchin Kang popřel. Naopak připomněl, že Peking na konci února představil svůj mírový plán. Ten se ale nesetkal s úspěchem. Web ČT24 píše, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasí jen s některými body dokumentu. Podle Kyjeva by postup dle plánu konflikt jen „zmrazil“.

Naopak Moskva čínskou nabídku na mír uvítala. Zároveň ale Rusko upozornilo, že na podmínky přistoupí pouze, když Ukrajina uzná „novou územní realitu“, uvádí dále ČT24. Někteří experti také upozornili, že čínský plán je jen „diplomatickým dokumentem“ a nemá ve skutečnosti za cíl nijak situaci změnit. Má jít ze strany Pekingu pouze o snahu vylepšit své vztahy, jak Události247 psaly před pár dny. Oficiálně se Čína od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží působit neutrálně.

Ukrajina potřebuje více munice

Web Onet připomíná, že zároveň se země snaží proti sobě Moskvu nepoštvat, a proto Peking ruskou agresi dosud neodsoudil. V případě, že mluví čínští představitelé o válce, tak používají termíny jako „krize“ či „ukrajinská otázka“. Pokud by se však Čína rozhodla Rusku dodávat zbraně, popudilo by to Západ. Německo už avizovalo, že v takovém případě zvýší svou podporu Ukrajině, píše ČTK. Německý ministr obrany Boris Pistorius zároveň informoval, že již vyzval k navýšení kapacit pro výrobu munice potřebnou pro Ukrajinu.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova jsou dosavadní plány EU na dodávky munice nedostatečné. „Ukrajina potřebuje milion dělostřeleckých granátů a na to by zřejmě muselo být uvolněno kolem čtyř miliard eur (téměř 95 miliard Kč),“ cituje jeho slova ČTK. Šéf unijní diplomacie Josef Borrel přitom minulý týden informoval, že Brusel hodlá financovat rychlé dodání dělostřelecké munice částkou jedné miliardy eur. Vše se ale může změnit, protože někteří zástupci EU volají po navýšení peněz na munici.

Článek Čína: Válku na Ukrajině ovlivňuje „neviditelná ruka“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putinův hrůzný plán

„Lidé byli mučeni, byli biti tyčemi do paží a nohou, dokonce byli napojeni na baterie a zabiti elektrickým proudem nebo vodou,“ uvedl Igor pro CNN. Hrůzy si v Chersonu zažilo zřejmě velké množství lidí. Web CNN připomíná, že šlo o první velké město, které ruské jednotky na začátku března loňského roku obsadily. Osvobozeno bylo až v listopadu. Pak Ukrajinci našli několik zadržovacích center, které sloužily jako mučírny.

Minulý týden vyšetřovatelé z Mobilního týmu pro spravedlnost konstatovali, že provoz a financování minimálně dvaceti takových zařízení bylo přímo z Moskvy, píše web iDnes. Podle nich je cílem ruského prezidenta Vladimira Putina podrobit si ukrajinské obyvatelstvo a zničit jeho identitu. Členové týmu spolupracují s ukrajinskými vyšetřovateli. Podle jejich zjištění se ruské síly řídily v několika okupovaných oblastech konkrétním plánem.

Neobhajitelné praktiky

„V první fázi je nutné zadržet, v mnoha případech pak zabít ty, kteří jsou označení jako vůdci. Tato kategorie lidí by se totiž mohla okupaci fyzicky bránit,“ uvedl pro CNN šéf Mobilního týmu pro spravedlnosti Wayne Jordashe. Ostatní lidé spadají do druhé fáze procesu. „Populaci, která zůstává mimo záchytná centra neustále sledují a filtrují. Takže každého podezřelého se snaží identifikovat“ vysvětlil dále pro CNN.

Řada ze sledovaných je pak deportována do Ruska. Takové metody měly být podle Jordashe použity nejen v Chersonu, ale také například v Buči či Borodiance. Důkazy o tom, co se dělo v mučírnách v Chersonu, vyšetřovatelům předalo minimálně tisíc přeživších, píše web iDnes. Více než 400 osob zůstává nezvěstných. Moskva popírá, že by na Ukrajině páchala válečné zločiny. Realita ukazuje něco jiného. „Mučírny spadaly pod různé ruské bezpečnostní orgány, jako je rozvědka FSB, chersonská pobočka FSB i ruská vězeňská správa,“ cituje iDnes ze zprávy.

Článek Mučírny na Ukrajině byly řízeny přímo z Moskvy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Přísný režim už někde platí

Nový dekret se má vztahovat na společnosti, které „porušují své závazky vyplývající ze státních smluv, což zahrnuje i neschopnost garantovat dodací lhůty“, dodává Plus Jeden Deň. Putin zároveň pověřil vládu, aby ustanovila „pracovní skupinu pro činnost podnikatelských subjektů podílejících se na plnění rozkazu k obraně státu za stanného práva“, uvádí web Onet. Stanné právo přitom už loni Putin vyhlásil, a to ve čtyřech ukrajinských oblastech, které částečně ovládá ruská armáda.

Jde o Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou oblast, kterou Moskva anektovala. Většina zemí to považuje za nelegální krok, protože referenda, která v oblastech proběhla jsou podle Západu falešná. Nejen v okupovaných oblastech ale platí jiný režim. Na Krymu, v Sevastopoli, v Krasnodarské oblasti, Bělgorodu, Brjansku, Voroněži, Kursku a Rostově platí poslední stupeň mobilizace, který se zavádí před stanným právem. To například umožňuje úřadům omezit svobodu pohybu obyvatel či jejich přemístění, píše web Onet.

Nic není vyloučeno

Přestože v Rusku neplatí stanné právo, i v dalších oblastech platí vysoká pohotovost, která vyžaduje zvýšenou činnost orgánů činných v trestním řízení i zvláštní bezpečnostní opatření v kritických zařízeních. Web Plus Jeden Deň také připomíná, že ruská ekonomika je postavena na vojenském základě. Firmy působící v oblasti obrany pracují v nepřetržitém režimu na tři směny, aby byly naplněny potřeby armády. Navíc vyhlášení stanného práva v brzké době není vyloučené.

V pátek dostal na toto téma otázku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve své odpovědi pouze připomněl, že jde o výsadu prezidenta. Nevyvrátil zároveň, jestli to Putin plánuje. Web Novinky připomíná, že stanné právo je mimořádné opatření vojenských orgánů na určitém území v době nouze, kdy se civilní orgány považují za neschopné fungovat. Obecně zahrnují změnu běžných občanských práv a rozšíření vojenského práva na civilní obyvatelstvo. Trvat v podstatě může neomezeně dlouho.

Článek Putin potvrzuje své diktátorství. Nový dekret zasáhne hlavně firmy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nad Polskem a Pobaltím měla být bezletová zóna

Nová zjištění pochází z emailů ruské bezpečnostní služby FSB, které získal server The Sun. Mimo jiné z nich vyplývá, že Putin očekával, že po rychlém ovládnutí Ukrajiny se ho Západ začne bát a nastane rozpad Severoatlantické aliance. Dnes se jeho plány zdají být zcela naivní. Podle velitele sil NATO v Evropě Christophera Cavoliho od začátku bojů zemřelo či bylo raněno na 200 000 ruských vojáků, připomíná ČTK. Celý svět také zhruba před rokem obletěly obrázky, jak se z ruské armády řítící se na Kyjev stala ohořelá kolona obrněnců, píše Plus Jeden Deň.

Putin měl přitom i jasné představy o tom, co nastane po úspěšné invazi na Ukrajinu. Uniklé emaily podle webu The Sun ukazují, že ruský prezident chtěl, aby po rychlé akci v sousední zemi NATO akceptovalo ruskou okupaci. Nad Polskem a pobaltskými státy pak měla být vyhlášena bezletová zóna. Právě bezpečnostní hrozbou z Polska a pobaltských států Putin ospravedlňoval válku na Ukrajině.

Rusku se dál nedaří

Šéf Kremlu měl v plánu také aktivaci ruské jaderné triády, což by podle něj vedlo k vystoupení několika států z NATO a možná i z Evropské unie, uvádí Plus Jeden Deň. Tím by dovršil „kolaps Západu“, a některé státy by proto podle jeho scénáře akceptovaly raketové údery na Polsko a pobaltské země. Uniklé informace odpovídají Putinovým projevům, ve kterých například v minulosti označil rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu“ 20. století, připomíná Plus Jeden Deň. Právě invazí na Ukrajinu Rusko mělo svou moc získat zpět.

Putin však se svým plánem tvrdě narazil. Válka na Ukrajině trvá už rok a Rusko je tím, kdo tahá za kratší konec. Moskva navíc kvůli invazi do sousední země čelí řadě sankcí, což zemi oslabuje. Namísto rozpadu Severoatlantické aliance se Putinovi podařilo Západ sjednotit a NATO posílit, což dokazuje i jeho podpora Ukrajiny.

Nejenže se tak Rusku nepodařilo obsadit Kyjev, ale armáda má problém postupovat i na východě Ukrajiny. Podle amerického Institutu pro studium války je nepravděpodobné, že by ruské síly brzy obklíčily i Bachmut, píše ČTK. Ve městě přitom probíhají tvrdé boje už několik měsíců

Článek NATO se mělo rozpadnout, Kyjev padnout za 3 dny. Nové dokumenty odkryly Putinovy naivní plány se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tanků je nedostatek

Pro výhru ve válce Ukrajina potřebuje 600 až 800 kusů, čehož ale z dosavadních zásob není schopná dosáhnout. „I kdyby Německo odevzdalo všech 300 dostupných tanků Leopard 2, které má Bundeswehr k dispozici, bylo by to pořád velmi málo,“ cituje šéfa německého zbrojařského koncernu web Fórum24. Rheinmetall kvůli válce na Ukrajině pracuje naplno a už nyní má pro napadenou zemi připraveno zhruba 250 tanků. Vyrobeno je také více než 40 bojových vozidel pěchoty Marder, dalších asi 100 má být k dispozici do konce letošního roku, píše Fórum24.

V posledních týdnech se pak v souvislosti s Německem mluvilo především o tancích Leopard. Z 50 strojů typu 2A4 je připraveno zatím jen 30, ale do provozu lze podle Pappergera uvést 88 ze 100 tanků Leopard 1, které jsou starší. Další možností je zahájení sériové výroby nového tanku Panther v Německu a Maďarsku. Během 15 až 18 měsíců by se tam mohlo vyrábět až 400 kusů ročně, uvádí Onet.

Válka bude dlouhá

Šéf německého zbrojního koncernu předpokládá, že válka na Ukrajině bude trvat několik let. Své domněnky odůvodňuje tím, že „západní spojenci posílají na Ukrajinu dostatek zbraní, ale Ukrajinci v současné době nemají dostatek vybavení k úplnému znovuzískání svého území“, uvádí Onet. Rusko sice nemá tak rozsáhlé zdroje jako celý Západ, Putin ale zároveň nehodlá ustoupit ze svých záměrů.

Ztráty Moskvy jsou přitom obrovské. Podle Severoatlantické aliance Rusko od začátku konfliktu ztratilo na 2000 těžkých bojových tanků. V pátek to oznámil velitel sil NATO v Evropě, americký generál Christopher Cavoli, píše ČTK. Rusko mělo podle něj zároveň ztratit 200 tisíc vojáků a 1800 důstojníků. Denně navíc ruská armáda vyplýtvá na 23 tisíc dělostřeleckých granátů, píše ČTK. I proto podle Cavoliho válku vyhraje země, která dokáže rychleji vyrábět munici, kterou potřebuje. Podpora Kyjeva má proto být zásadní.

Článek Posílání techniky už nestačí: Západní firma chce na Ukrajině vybudovat výrobnu tanků se nejdříve objevil na Události247.cz.

Biliony korun budou nutností

Potřeba bude zhruba 17 bilionů korun, uvádí TN. Asi 40 procent z této částky poskytnou USA, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Dalších 40 procent získá Kyjev prostřednictvím půjček od západních zemí a 20 procent mají pokrýt soukromí investoři, dodává TN. Úkol to bude nelehký. Web Euroactiv píše, že zásadní bude hlavně obnova průmyslu, který je srdcem ukrajinské ekonomiky.

Poválečná rekonstrukce však může být také příležitost, zejména pro zelenou vlnu. Nové technologie by například mohly pro výrobu oceli využívat elektřinu a vodík namísto neekologického uhlí, píše Euroactiv. Na Ukrajině má být velký potenciál také pro solární a větrnou energii. Díky správné technologii a investicím by se Ukrajina mohla stát významným výrobcem a dodavatelem zelené energie na evropské energetické trhy.

Velký zájem na obnově Ukrajině bude mít hlavně Evropská unie, protože země by se mohla v budoucnosti stát její součástí. Rozhovory o členství by měly začít už letos, jak v sobotu uvedla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ cituje její slova web Novinky.

Vstup do EU nebude hned

Některé členské země jsou ale k možnému vzpamatování Ukrajiny z války skeptické. Upozorňují třeba na nezbytné demokratické a protikorupční reformy, připomínají Novinky. Metsolaová patří v Bruselu k těm, kteří si myslí, že nutné reformy je možné urychlit. Jak ale píše web Novinky, Ukrajina získala postavení kandidátské země teprve loni v létě. Proces vstupu do evropského společenství přitom trvá déle než 5 let. Německý kancléř Olaf Scholz nedávno upozornil, že Ukrajina nedostane žádné zvláštní podmínky, jak psaly Události247 v únoru.

Někteří ukrajinští politici přesto nezmírňují svůj optimistický pohled a věří, že jejich země vstoupí do EU už v roce 2026. Odborníci však mají jiný názor. „To je totálně nerealistické. Řada členských zemí zaúkolovala Komisi, protože Evropská komise je tady pro členské státy, aby zmírnila ten ukrajinský optimismus. Toho, co Ukrajina musí udělat, je spousta. Korupce je obrovským problémem,“ uvedl pro web iRozhlas Ondřej Houska. Připomněl také, že Ukrajina byla před válkou podle mezinárodních organizací zkorumpovanější zemí, než Rusko.

Článek Obnova poválečné Ukrajiny bude Západ stát biliony korun. Inspirací bude Marshallův plán se nejdříve objevil na Události247.cz.

Napětí pokračuje

Jeho rozhořčení ovlivnily také kroky ruské vlády. Podle něj totiž Kreml zahájil „otřesy“ podniků, aby vyrovnal ekonomický výpadek. Jeho hodnocení situace navíc přichází v době, kdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento týden jednal se svým americkým protějškem Antony Blinkenem. Šlo přitom o osobní rozhovor na nejvyšší úrovni mezi Ruskem a Spojenými státy od začátku války na Ukrajině, což by na první pohled mohlo vyvolávat naděje na uklidnění situace. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by mělo ke zmírnění napětí dojít.

Setkání politiků bylo velmi krátké. Podle amerických představitelů si šéfové diplomacie obou mocností povídali zhruba 10 minut na okraji konference ministrů zahraničí G20 v Dillí. Blinken měl Lavrovovi zdůraznit 3 body, píše ČTK. Jednalo se o potvrzení neutuchající americké podpory Ukrajině, výzvu k přehodnocení ruského rozhodnutí pozastavit účast na smlouvě Nový START a dojít mělo také na téma neprodleného propuštění Američana Paula Whelana. ČTK připomíná, že bývalý voják byl v Rusku odsouzen k 16 letům vězení za údajné zapojení do špionáže.

USA pošlou na Ukrajinu další vojenskou pomoc

Není ale jasné, jak se k bodům vyjádřila ruská strana. Tamní agentury zdůraznily, že ministři spolu mluvili jen „za chodu“ a nešlo tak o jednání či oficiální schůzku. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharové o rozhovor požádal Blinken, píše ČTK. Přestože jsou rusko-americké vztahy na zřejmě nejnižším bodě od kubánské raketové krize během studené války, má setkání dvou důležitých mužů ukazovat, že komunikace Washingtonu a Moskvy na nejvyšší úrovni zůstává otevřená, upozorňuje Express.

Brzdit jakýkoliv pokrok v komunikace ale může americké odhodlání dál ve válce podporovat Ukrajinu. Web Fórum24 informuje, že v pátek Blinken oznámil další vojenskou pomoc válkou zasažené zemi v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy korun). Ukrajinci mají z amerických skladů dostat hlavně munici, a to včetně střel do raketových systémů HIMARS a houfnic, píše Fórum24.

Článek Rusku hrozí kolaps. Kvůli válce je skoro úplně bez peněz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je to přímé zapojení NATO do války

Od začátku konfliktu přislíbila řada států Aliance dodat Ukrajině zbraně za téměř 50 miliard dolarů, což je zhruba 1,1 bilionu korun. Podle serveru iRozhlas jsou mezi nimi americké protivzdušné systémy Patriot, německé tanky Leopard 2 i devadesát tanků T 72, které po renovaci poskytne česká armáda. „Západní analytici jednomyslně přiznali, že když specialisté NATO cvičí ‚ukrajinazisty‘ v bojovém použití jejich vojenské techniky, lze to považovat za přímé zapojení NATO do ozbrojeného konfliktu na straně ukrajinského režimu,“ napsal Medvěděv.

Podle exprezidenta je rozdrcení Ruska pro západní svět příliš velkým pokušením a zapojení Aliance do války je prý nezpochybnitelné. „Kanadští a němečtí instruktoři v EU už učí ukrajinské zabijáky, jak zacházet s leopardy,“ uvedl Medveděv. „Pokud by v budoucnu dodaná letadla NATO obsluhovala jejich armáda na území nějakého vyčůraného Polska, což je vzhledem k žalostnému stavu obranného průmyslu na Ukrajině jediná možnost, znamenalo by to přímý vstup atlantistů do války proti Rusku se všemi důsledky,“ dodal na Telegramu.

Jaderný potenciál Západu nelze ignorovat

Dodávky zbraní členských zemí Aliance na Ukrajinu označil nedávno za nepřímou účast v konfliktu také ruský prezident Vladimir Putin. Nepřímo také opět poslal západním zemím výhružný vzkaz, když mluvil o jaderném arzenálu. „Při současných podmínkách, kdy všechny přední země NATO prohlásily, že jejich hlavním cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?“ cituje ruskou hlavu státu server Sme.

Do Aliance se Medveděv opřel i kvůli incidentu v ruské Brjanské oblasti na západě Ruska u ukrajinských hranic. Ruský dobrovolnický sbor, který se otevřeně prezentuje jako odpůrce Putinova režimu, pronikl do dvou pohraničních vesnic. Údajně mělo dojít k zabíjení civilistů, což příslušníci polovojenské jednotky popírají. Kyjev se od útoku na ruském území distancoval s tím, že ve válečném konfliktu pouze brání svoje území. Ruská tajná služba později uvedla, že „ukrajinské nacionalisty“ zatlačila zpět za hranice, píší SeznamZprávy.

Podle Medveděva však incident ukázal, že NATO, EU a USA podporují teroristy. „Dnešní události ukázaly, koho USA, NATO a EU skutečně podporují. Nejsou to ‚lidé Ukrajiny milující svobodu‘. Jsou to jen nacističtí parchanti, teroristická verbež, která útočí na civilisty,“ napsal ruský exprezident s tím, že je jasné, kdo tahá za nitky. „To jsou vaše loutky, pane Macrone, Scholzi a pane Bidene. Vaše země jsou nyní účastníky teroristických činů ukrajinského režimu a vy jste přímými kolaboranty s teroristy,“ cituje web Sme Medveděva.

Článek Medveděv se agresivně opřel do Západu: „Jste přímými kolaboranty s teroristy,“ řekl se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počet obětí je podhodnocený

Prezident Putin ani ruské ministerstvo obrany samozřejmě přesně neprozradili, kolik vojáků na Ukrajině zemřelo. Údaje poskytly úřady naposledy loni v září. Tehdy podle nich zemřelo ve válce téměř 6000 vojáků. Před měsícem Západ odhadoval, že počet mrtvých a zraněných ruských vojáků se blíží hranici 200 tisíc, psal iDnes. ,,Soudruzi důstojníci, bohužel, ale víme, že v našich řadách jsou ztráty. Navždy si budeme pamatovat hrdinství a odvahu padlých. Vedení FSB musí udělat vše pro to, aby poskytlo dodatečnou podporu jejich rodinám,“ cituje Putina Onet.

„Otázka ztráty na bojišti je poměrně důležitá věc pro obě strany. Pokud jde o přiznání toho, jaké jsou skutečné ztráty na bojišti, to má docela zásadní vliv na to, jak jsou vojáci ochotni bojovat. Má to dopad na jejich morálku. Velmi logisticky náročná je příprava rakví a převoz mrtvých z bojiště do místa bydliště. Pokud tedy někdo prohlásil, že počty mrtvých a zraněných jsou takové a takové, můžeme si být jisti, že to je stav podhodnocený,“ vysvětlil pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Vrchol konfliktu by mohl nastat už příští měsíc

Ruským vojákům se ve válce nedaří tak, jak si Putin představoval, i když Moskva několikrát změnila taktiku, ničí ukrajinskou klíčovou infrastrukturu a vzhledem k početní převaze svých vojsk vsadila na prvky opotřebovávací války. Kyjev se ale dál za podpory Západu úspěšně brání. Psal o tom web TN. Putin se podle svých slov obává úplného zániku ruského národa, pokud by se to Spojeným státům a jejich spojencům podařilo, doplňuje TN.

Ruská ofenziva by podle expertů mohla vyvrcholit během dubnového období dešťů, aniž by dosáhla operačně významných výsledků. Experti při odhadu počtu padlých a raněných vycházejí ze satelitních snímků, odposlechů, příspěvků na sociálních sítích, zpráv médií působících přímo na místě i z oficiálních vyjádřeních ruské a ukrajinské vlády, píše dále iDnes. Ukrajinští představitelé poslední dobou opakovaně varovali před možností, že Rusko znovu podnikne velký útok, aby zvrátilo situaci na bojišti.

Článek Putin překvapil: Promluvil o ztrátách na bojišti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Teď je jedinečná chvíle, říká Lukašenko

Boje na Urajině už trvají více než rok, i když prezident Vladimir Putin očekával mnohem kratší dobu. Rusové v noci na středu ostřelovali nikopolský okres v Dněpropetrovské oblasti. Ve městě Nikopol poškodili zařízení dopravní společnosti, tři průmyslové podniky, silnici a energetickou infrastrukturu. Škody na obytných budovách i na kritické infrastruktuře hlásí i obec Myrivka. Informuje o tom web Ukrainska pravda.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že teď je jedinečná příležitost pro ukončení války na Ukrajině, která už se nemusí opakovat. „Je potřeba ji využít, dokud Rusko ještě plně nepřešlo na válečnou ekonomiku. Míru je možné dosáhnout pouze prostřednictvím jednání bez předběžných podmínek,“ cituje Lukašenka web SB.BY. „Intuitivně to cítím. Tato příležitost už se nemusí opakovat. Je třeba tohoto okamžiku využít, dokud Rusko naplno nerozvine svou ekonomiku a nepřenastaví ji na válečnou,“ zdůraznil běloruský prezident.

Podle experta nejsou mírová jednání na pořadu dne

Lukašenko si myslí, že Putin je ochotný přistoupit k mírovým jednáním. Předchozí jednání podle běloruského prezidenta sabotoval Západ, který vyvíjí na Ukrajinu tlak. „Přesto každá válka končí mírem. Jedinou otázkou je, kolik lidí zemře. Voloďa Zelenskyj je dobrý člověk, ale velmi nezkušený. Potlesk od Západu ho uklidňuje, ale ten potlesk nemusí být upřímný. Musíme dbát na zájmy našich lidí a udělat vše pro to, aby se zabránilo dalším úmrtím Ukrajinců. Tato válka musí být zastavena a jedinou cestou je mír,“ cituje Lukašenka web TN.

„V současné době bych zahájení mírových jednání neviděl příliš reálně z popudu Ukrajiny či Ruska. Je však možné, že nějaký prostředník, ať už to bude Čína nebo Spojené státy, dokáže přesvědčit politické představitele jedné i druhé země, že je nutné zasednout k jednacímu stolu a zahájit mírová jednání. Ale znovu opakuji, že v tuto chvíli nevidím jako reálné, že by tím iniciačním bodem bylo postavení Ruska nebo Ukrajiny a zahájení jednání z popudu jedné nebo druhé strany,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Lukašenko otočil: Teď je jedinečná šance válku na Ukrajině ukončit, říká se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lži ruských představitelů

Podle ukrajinských úřadů ruské jednotky ostřelovaly za poslední den cíle v devíti ruských oblastech na východě země. V Doněcké oblasti zemřeli nejméně dva lidé a dalších 13 bylo zraněno. Na Facebooku to uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Doplnil, že ve městě Svjatohirsk v noci na úterý zasáhly ruské střely sídlo tamního krizového štábu, zahynul při tom jeden jeho zaměstnanec.

Při ostřelování Chersonu se zranili tři civilisté, zasaženy byly také obytné budovy a škola. Ruský prezident Vladimir Putin a další ruští představitelé, například bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, pokračují v informační operaci a dál falešně vydávají válku proti Ukrajině za „životně důležitou“ pro přežití Ruska. Upozornili na to analytici amerického Institutu pro studium války.

Buchmut se stal symbolem

„Situace v oblasti Bachmutu je mimořádně napjatá. Navzdory značným ztrátám nepřítel zahájil ofenzivu s nejlépe vycvičenými útočnými jednotkami skupiny Wagner, které se snaží prolomit obranu našich vojsk a obklíčit město,“ uvedl na Telegramu velitel ukrajinských sil Syrskyj, který před několika dny přijel do Bachmutu, aby situaci osobně zhodnotil. Rusko se podle něj snaží odříznout ukrajinské obránce od zásobovacích tras do města a donutit je ke kapitulaci nebo ústupu. Tím by Rusko dosáhlo prvního většího vítězství za více než půl roku.

The Armed Forces of Ukraine, The Ukrainian Army, and the Ukrainians are fighting for their land. From Azov to #Bakhmut, Bucha, Crimea, Dnipro, Kharkiv, Kherson, Kyiv, Lviv, Mariupol, Odesa, Svatove, Donetsk, Luhansk, Donbas to Zaporizhzhia. Give #Ukraine HIMARS, ATACMS, and F-16s pic.twitter.com/2hiqrIQNi4

— Herry Napitupulu (@HerryNapit) February 28, 2023

„Obecně je teď celý Bachmut takovým symbolickým městem. Boje o něj z hlediska nějakého vývoje války nejsou nějak vyloženě významné, kromě toho, že tam probíhá ta opotřebovávací válka, kdy jde o to, aby jedna nebo druhá strana uštědřila soupeři co největší ztráty. Pak jsou města Slovjansk a Kramatorsk, ke kterým by se ta fronta v případě stažení z Bachmutu přiblížila, ale tam je další obrana, kterou nebude jednoduché prolomit,“ uvedl pro Události247 analytik Michal Lebduška.

Článek Boje neustávají, válka je nadále dramatická. Ukrajinský velitel popsal aktuální dění se nejdříve objevil na Události247.cz.

Scholz aktivitu nepodporuje

Text, který vyzývá německou vládu k mírovým jednáním místo dalšího posílání zbraní Ukrajině, podepsalo už 650 tisíc lidí. Server iDnes upozorňuje, že Wagenknechtová je kontroverzní političkou i uvnitř vlastní strany, a proto se řada osob z postkomunisticlé Levice od její demonstrace distancovala. Nesouhlas s peticí Manifest za mír dal jasně najevo také kancléř Olaf Scholz a ministr financí Christian Lindner. Západ mírová jednání odmítá i s odvoláním na to, že Moskva trvá na uznání anexe čtyř ukrajinských území.

Loni rozhodl ruský prezident Vladimir Putin o připojení Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti k Ruské federaci na základě referend. Hlasování ale považují západní země za zfalšované. Ani Kyjev není nakloněn mírovým jednáním. Před jejich zahájením požaduje úplné stažení ruských jednotek z ukrajinského území, reparaci a stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny, uvádí iDnes. Přesto se nejen v Německu ozývá stále více hlasů, že další vyzbrojování Ukrajiny Západem nikam nevede.

Češi na výzvu k míru neslyší

Web Fórum24 upozorňuje na stanovisko české strany SPD. „My jsme pro humanitární pomoc, nicméně nesouhlasíme s tím, aby se tam dodávaly zbraně,“ uvedla poslankyně hnutí Karla Maříková v diskusním pořadu CNN Prima News. V Česku petice za mír nemá zdaleka takový ohlas jako v sousedním Německu. S iniciativou Mír a spravedlnost přišel bývalý politik Matěj Stropnický, exministr zahraniční Jan Kavan a imunolog Václav Hořejší na začátku ledna. Za cíl si kladou veřejné debaty o válce na Ukrajině a mír.

Autoři výzvy chtěli získat alespoň 50 tisíc podporovatelů, k závěru února ale získali jen okolo 15 tisíc signatářů, píše web CNN Prima News. Mezi nimi je například politolog Petr Drulák, ekonomka Ilona Švihlíková, předsedkyně komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná či neúspěšný prezidentský kandidát Jaroslav Bašta. Hlavním požadavkem je, aby vláda ukončila „slovní podporu války“, zastavila dodávky zbraní, došlo k revizi sankcí proti Rusku a byly zahájeny mírové konference, uvádí CNN Prima News.

Článek V zahraničí proběhly velké protesty proti dalším dodávkám zbraní pro Ukrajinu. „Mír místo válčení,“ hlásali lidé se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ovládnutí jihu bude klíčové

Nedávno známý ruský publicista Andrej Piontkovskij uvedl, že Rusku by zasadilo velkou ránu dobytí Melitopolu, jak Události247 psaly minulý týden. I podle Skibického bude cílem rozsáhlé protiofenzivy „vrazit klín do ruské fronty na jihu, mezi Krym a Rusko“. Právě Melitopol je strategickým městem, protože zaručuje Rusům pozemní koridor na anektovaný poloostrov Krym. Zástupce vedoucího hlavního ředitelství ukrajinského resortu obrany ale zatím nedokáže odhadnout, kdy útok vypukne.

Podle něj to záleží na mnoha faktorech, a to včetně dodávek zbraní a munice od západních spojenců, píše web Fórum24. V rozhovoru pro Deutsche Welle překvapil Skibický především svým prohlášením, že vyloučeny nejsou ani útoky na území Ruska. Reálné jsou především v oblasti Belgorodu, neboť „odtamtud začnou útoky na Ukrajinu. A to představuje hrozbu například pro Charkov“, uvádí Fórum24. V posledních týdnech se velmi spekulovalo hlavně o velké ruské ofenzivě.

Ukrajina pod palbou

Mluvilo se o tom, že útoky začne ve velkém podnikat Moskva při příležitosti prvního výročí ofenzivy. Avšak nestalo se tak. Útoky probíhají zhruba ve stejném množství jako v předchozích týdnech. Agentura Unian uvádí, že v noci na pondělí se rozezněly sirény kvůli vzdušným útokům na zhruba polovině ukrajinských oblastí. Řadu útoků se podařilo odrazit. Sestřeleno bylo 11 ze 14 sebevražedných dronů íránské výroby. Devět z nich bylo zlikvidováno kolem hlavního města.

„Nepřítel se snažil dosáhnout svého taktického cíle – vyčerpat naši protivzdušnou obranu. Proto noční nálet na Kyjev trval dlouhých pět a půl hodiny,“ cituje web CNN Prima News šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popka. Nedošlo však k žádným materiálním škodám ani ke zraněním, píše ČTK. Hůře dopadly nálety u města Chmelnyckyj. Podle starosty města Oleksandra Symčyšyna si ruský útok vyžádal čtyři zraněné a jednoho mrtvého z řad záchranářů. Poškozeny byly také domy, dodává ČTK.

Článek Ukrajina zvažuje možný útok na Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Patrušev jako nástupce

Onet připomíná, že v roce 2020 napsala knihu Putinovi lidé: Jak si KGB podmanila Rusko a pak zamířila na Západ. Její titul má vysoké hodnocení, a proto jsou i její vyjádření ohledně Putina brána vážně. Nedávno čelila otázce, kdo je podle ní možným nástupcem Putina. Její odpověď souhlasí s řadou spekulací, které favorizují za možnou novou ruskou hlavu státu Nikolaje Patruševa, generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace. Je nejbližším Putinovým spojencem a často používá velmi podobnou rétoriku.

Letos v jednom z rozhovorů pro ruská média prohlásil, že válka na Ukrajině se stala „vojenskou konfrontací mezi Ruskem a NATO, a především USA a Velkou Británií“, jak Události247 psaly v lednu. Generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Patrušev také označuje Západ za nepřítele, který má snahu zničit Rusko. Bylo by proto otázkou, jaká by nastala změna ve vztahu Ruska k invazi na Ukrajinu, kdyby Patrušev Putina vystřídal. To navíc nebude jen tak.

Po dobrém to nepůjde

Beltonová uvedla, že šéf Kremlu se nevzdá, dokud bude mít alespoň nějakou naději, že může ve válce v sousední zemi vyhrát. I proto má podle britské novinářky Západ pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny a svou pomoc zesilovat. „Porážka Ruska je nezbytná,“ cituje její slova web Onet. Uzavření příměří je podle ní nemožné. Vše se ale nakonec může vyvinout i jinak. Podle ruského opozičního politika Andreje Sidelnikova se v zemi připravuje ozbrojené povstání, které bude mít za cíl odstranit Putina od moci.

„Předání moci v Rusku nelze za žádných okolností dosáhnout mírovou cestou,“ uvedl Sidelnikov pro web Express. Ruský prezident má být podle něj ten, který svým dlouholetým vládnutím přivedl zemi na pokraj občanské války, jejíž přípravy už začaly. Pomoci se svržením Putina mají bojovníci z Legie Svobody Ruska, což mají být ruští dobrovolníci, kteří „nevidí jinou možnost než použít násilí ke změně současného ruského režimu“, uvádí Express.

Článek Britská novinářka nastínila, co by mohlo vést k sesazení Putina se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obvinění Západu

Rusko podle Putina neplní závazky plynoucí z dohody Nový START kvůli tomu, že chce pro svou zemi „zajistit bezpečnost a strategickou stabilitu“. Putin oznámil pozastavení účasti Ruska na Dohodě o snížení počtu strategických zbraní ve svém projevu minulý týden, jak Události247 psaly ve středu. Již tehdy uvedl, že důvodem je chování Západu. V neděli označil konfrontace se Západem kvůli válce na Ukrajině za existenční bitvu o přežití Ruska a ruského lidu, píše ČTK.

Zapadá to do jeho posledních prohlášení, kdy se snaží vzbudit dojem, že Západ ohrožuje skrz válku na Ukrajině samostatnou budoucnost Ruska. NATO a Západ podobné obvinění odmítají a zdůrazňují, že se pouze snaží pomoci Ukrajině bránit se, dodává ČTK. Šéf Kremlu ale dodávky zbraní Kyjevu vnímá jako účast na konfliktu, protože Severoatlantická aliance za zbraně nedostává peníze. Tím se podle Putina stává Západ spoluviníkem údajných zločinů Ukrajiny, uvádí dále ČTK.

Protichůdná rétorika

Ruský prezident také obvinil Západ, že chce zničit Rusko a získat nad ním kontrolu tím, že se ho snaží rozdělit na malé časti. Podle něj proto nemusí ruský národ přežít jako jednotný, píše web Čas. To zcela popřel ve svém úterním projevu v Polsku americký prezident Joe Biden. Uvedl, že se Spojené státy a evropské země nesnaží ovládnout ani zničiti Rusko. „A miliony ruských občanů, kteří chtějí žít v míru se svými sousedy, nejsou naši nepřátelé,“ cituje šéfa Bílého domu web Čas.

ČTK připomíná, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko loni 24. února. Za tu dobu podle údajů OSN zemřelo minimálně 8 tisíc civilistů, včetně stovek dětí. Jedna z nejtragičtějších událostí nastala ve městě Buča nedaleko Kyjeva, kde po odchodu ruských jednotek zůstala v ulicích mrtvá těla civilistů. Celkem bylo objeveno zhruba 500 zavražděných, připomíná ČTK. Ukrajina proto Rusko obviňuje z válečných zločinů.

Článek Rusko podle Putina nemá na výběr. Musí brát ohled na jaderné kapacity NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zkreslené Putinovy představy

Přesvědčení Moskvy o povstání ukrajinského lidu proti hlavě státu mají potvrzovat e-maily od ruské bezpečnostní služby FSB. Ruský vůdce proto byl přesvědčen, že se podaří zemi ovládnout během tří dnů, píše web iDnes. FSB Putinovi tvrdila, že v každém větším ukrajinském městě je připraveno minimálně 2 tisíce civilistů, kteří jsou ochotni svrhnout Zelenského, uvádí Express. Další tisíce lidí měly být připraveny reagovat na výzvu Ruska proti ukrajinské hlavě státu.

I proto neměl mít Putin pro svou invazi do sousední země žádný plán B. Důvodem špatných informací je strach ze strany spolupracovníků ruského prezidenta. „Už léta víme, že Putin je stále více netolerantní ke všemu, co není v souladu s tím, co chce slyšet,“ cituje Express vysvětlení experta na ruskou bezpečnost Marka Galeottiho. Podle něj si proto šéf Kremlu tento problém vytvořil sám. Web iDnes připomíná rétoriku ruského prezidenta, který tvrdí, že je nutné Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

Válka přes problémy pokračuje dál

„Je naprosto přesvědčen, že Ukrajina není skutečná země a Ukrajinci nejsou skutečnými lidmi, a proto ho nemůže nikdo přimět, aby přijal, že jsou ochotni zemřít s takovým odhodláním,“ cituje experta dále Express. Nikdo zřejmě nemá odhodlání říct Putinovi pravdu. I proto musel být překvapen, když na začátku války, jeho plán neuspěl. Express připomíná, že vyslal na hlavní ukrajinské město obrovský konvoj, který budil obavy, že Kyjev bude zabrán během několika dní.

Ukrajinská odhodlanost ale takové predikce zvrátila a Rusové byli z metropole vyhnáni. Podle Galeottiho by se to nemohlo stát, pokud by měla ruská armáda plán. „Místo toho to bylo založeno na myšlence, že to bude snadné a rychlé obsazení země,“ cituje jeho vyjádření Express. Přesto Rusko ani po roce invazni nevzdává. A to ani přes obrovské ztráty, jak upozorňuje ukrajinský generální štáb. Nyní probíhají útočné operace hlavně směrem po Kupjanské, Lymanské, Bachmutské, Avdijivské a Šachtarské ose, píše web CNN Prima News.

Článek Uniklé e-maily vysvětlují, proč Rusko nedobylo Ukrajinu za tři dny, jak původně plánovalo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Melitopol je v hledáčku

Ukrajina má k 1. květnu získat klíčovou dodávku techniky, která by jí mohla dopomoci k ukončení konfliktu a výhře. Pomyslnou zbraní vítězství mají být podle Piontkovského tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo pálící na 160 až 320 kilometrů, uvádí CNN Prima News. Právě díky pomoci Západu se má ukrajinským silám podařit dobýt zpět Melitopol a obklíčit i anektovaný Krym. To má vést ke „zhroucení ruského režimu“, míní Piontkovskij. „Dobytí Melitopolu bude spouštěčem nejhlubší krize v Moskvě,“ uvedl známý ruský publicista pro Unian.

Melitopol přitom Rusko okupuje od začátku války. Jde totiž o strategické jižní město. Na to, že ukrajinský protiútok může přijít právě v této oblasti, pak v minulosti upozornili i další odborníci. „Pokud by se povedla ofenziva na Melitopol a Berďansk a vytvořil se koridor až k pobřeží Černého moře, byl by to pro Rusy hřebík do rakve, protože by došlo k odříznutí Krymu a okupační jednotky by měly velký problém v zásobování,“ uvedl pro web Seznam Zprávy ukrajinský analytik Mychajlo Samus.

K převratu zatím v Rusku nejsou podmínky

Piontkoskij si je téměř jistý, že ke zmíněnému scénáři dojde. „Začátkem května se vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj zmocní Melitopolu. Právě teď stojí jeho jednotky 84 kilometrů od města,“ uvedl pro web Unian. Ztráta Melitopolu by podle známého ruského publicisty vyvolala velkou nespokojenost s Putinem. Jak totiž upozorňuje web CNN Prima News, Piontkovskij má za to, že ruský generální štáb je nespokojený s rozhodnutím Putina zahájit útoky v únoru.

O vojenském puči v Rusku tento měsíc spekuloval také ruský politolog Abbas Galjamov. Podle něj ale zřejmě nejsou pro takový krok v zemi dostatečné podmínky, protože k úspěšnému převratu je nutný určitý počet ozbrojených útvarů ochotných se vzbouřit proti dosavadnímu establishmentu, píše web iRozhlas.

Důležité také je, aby ve společnosti převládaly protestní nálady, což se zatím mezi Rusy neděje. Přesto se může situace změnit, pokud bude dál přibývat problémů, které Putin nebude schopen řešit ke spojenosti obyvatel země. To ohrozí jeho image velkého stratéga, píše publicista ve svém komentáři na webu iRozhlas.

Článek Známý Rus předpověděl, za jakých okolností Ukrajina vyhraje válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na snahu Číny stát se mírotvůrcem upozorňuje web Express. Podle Pekingu mají obě země zasednout k mírovým rozhovorům a uzavřít příměří dříve, než se konflikt vymkne kontrole. Dialog a vyjednávání mají být jediné nástroje k vyřešení situace. Čínské ministerstvo zahraničí proto v pátek zveřejnilo dokument obsahující 12 bodů, které mají vést k „politickému urovnání“, píše Express. „Konflikt a válka nikomu neprospívají. Všechny strany musí zůstat racionální a uplatňovat zdrženlivost, vyhýbat se rozdmýchávání plamenů,“ cituje z prohlášení web Express.

Experti mají o čínských krocích jasno

Dosud přitom Peking v konfliktu hrál spíše neutrální roli, nebo se o ni alespoň snažil. Úzké vazby Ruska a Čína jsou ale po celou dobu nepřehlédnutelné. Například loni v únoru se země zdržela hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která nesouhlasila s válkou na Ukrajině. Tento týden se pak Peking zdržel hlasování o návrhu OSN, který vyzval Rusko k okamžitému a bezpodmínečnému stažení vojáků z Ukrajiny, připomíná Express. Rezoluci navrženou Kyjevem a desítkami jeho spojenců podpořilo 141 zemí včetně České republiky, informuje server iRozhlas.

Čína ve svém dvanáctibodovém dokumentu vyzývá k ukončení protiruských sankcí či přijetí opatření na ochranu bezpečnosti Ukrajiny před jadernými zařízeními. Volá rovněž po vytvoření humanitárních koridorů pro uprchlíky a snaze udržet vývoz obilí.

Podle některých odborníků se tím ale Peking jen snaží vylepšit své vztahy. „Myslím, že je to jen diplomatický dokument, který je svou povahou velmi nejednoznačný, ve skutečnosti neposkytuje cestu vpřed,“ uvedla pro Express britská expertka na obranné studie Marina Marinová, podle které se tak Čína nesnaží opravdu zastavit agresi vůči Ukrajině.

Moskvě se plán Pekingu zamlouvá

Americké zpravodajské služby předpokládají, že čínský plán je vstřícným krokem vůči Rusku, kterému se Čína zřejmě chystá nabídnout „smrtící podporu“, píše Express. I proto už americké ministerstvo zahraničí varovalo Peking, že jakákoli pomoc Rusku bude představovat nebezpečí.

V Rusku se nicméně představený čínský plán setkal s nadšením. „Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Názory Pekingu sdílíme,“ cituje vyjádření ruského ministerstva zahraničí ČTK. Zároveň uvedlo, že předpokládá, že Kyjev uzná „novou územní realitu“, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“, uvádí dále ČTK. Naopak Ukrajina čínský návrh odmítá, protože neobsahuje stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991.

Článek Čína představila mírový plán na ukončení války. Rusko souhlasí, Ukrajina je proti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejtěžší byl projev v USA

Zelenská si uvědomuje, že se její role změnila. Vyjíždí nyní na daleko více diplomatických cest, než tomu bylo před invazí. Zároveň zdůraznila, že přestože cílem první dámy je využívat takzvanou lehkou sílu, nyní to nestačí. „Když do vaší země vstoupí agresor a zavraždí její občany, být jemná a laskavá nestačí. Nepotřebuji být diplomat, stačí mluvit jazykem lidí a lépe předat všechna poselství, které chci sdělit,“ cituje její vyjádření web Onet.

V rozhovoru pro TVP Info také popsala největší výzvu uplynulého roku. „Nejdůležitější a nejtěžší okamžik byl projev v Kongresu USA. Byl to můj první odjezd z Ukrajiny od vypuknutí války. Zadruhé to byl precedens, protože jsem byla první manželkou prezidenta, která před oběma komorami vystoupila. Za třetí, musela jsem přesvědčit naše partnery o důležitosti západní pomoci. Byl to pro mě nejtěžší a nejemotivnější okamžik,“ cituje její slova web Onet.

Dopis pro Čínu

Zelenská se v průběhu války stala důležitou osobností na světové scéně. Kromě amerického Kongresu navštívila i řadu mezinárodních akcí. V lednu například se svým projevem vystoupila na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Právě tam se projevila i jako jakýsi poslíček mezi politickými představiteli a jejím manželem. Ve Švýcarsku předala čínskému vicepremiérovi dopis, který napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi, píše web iDnes.

Peking se nyní snaží sehrát ve vále na Ukrajině velkou roli. Tento týden představila Čína dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize, jehož obsahem je dvanáct bodů k ukončení války. Ruské ministerstvo zahraničí již uvedlo, že plán podporuje. Kyjev by se podle Moskvy měl smířit s „novou územní realitou“, píše ČTK. Ukrajina naopak návrh odmítá, pokud nebude zahrnovat stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991, dodává ČTK. Zároveň ale Kyjev vyjádřil otevřenost k jednání o některých částech plánu.

Článek Manželka ukrajinského prezidenta popsala poslední rok: Být jemná a laskavá nestačí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva chce ve válce pokračovat

Dojde proto na vyzbrojování „novými útočnými systémy, průzkumným a komunikačním vybavením, drony a dělostřeleckými systémy“, uvádí web Čas. Rusko podle slov svého prezidenta rychle zvyšuje výrobu „celé řady konvenčních zbraní“. Zdá se to jako jasný vzkaz Západu, že Moskva hodlá v bojích na Ukrajině rozhodně pokračovat. V té souvislosti Putin ocenil ruské vojáky bojující v sousední zemi, kteří podle něj „brání ruský lid a historické ruské území“. Klíčem k vítězství má být podle šéfa Kremlu nezlomná ruská jednota, dodává Čas.

Ambice Ruska si plně uvědomují západní země, včetně Česka. Ministr zahraničí Jan Lipavský v rámci svého projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku proto upozornil, že každá země se může stát další ruskou obětí, informuje web Novinky. „Řeknu to jasně. Zlovolné ambice Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny. Rusko chce změnit mezinárodní řád. Chce svět rozdělený na sféry vlivu, kde neokoloniální vztahy nahradí rovnoprávné partnerství,“ prohlásil šéf české diplomacie.

Medveděv opět volí ostrá slova

Web Čas připomíná, že Putin během 20 let, kdy je u moci, udělal z posilování armády hlavní prioritu. Do ruského arzenálu například zařadil hypersonické zbraně, které označuje za „nepřemožitelné“. Není proto překvapivé, že Západ je rozhodnutý Rusko zastavit. „V zájmu obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti je nezbytné říci ruskému imperialistickému plánu jasné ne,“ citují Novinky prohlášení Lipavského. I proto musí podle něj Rusko neprodleně stáhnout své síly a vojenskou techniku.

Moskva evidentně nehodlá výzvu uposlechnout. Naopak někteří ruští představitelé vyzývají k posunutí války na novou úroveň. ČTK informuje o pátečním prohlášení bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Ten k prvnímu výročí ruské invaze uvedl, že „si vezmeme zpět svá území a ochráníme svůj lid, který trpěl během genocidy ostřelování“. Ve svém příspěvku v aplikaci Telegram dále napsal, že Rusko musí dosáhnout všech svých cílů, aby odsunulo hranici ohrožení co nejdále „i kdyby to měla být hranice Polska“, uvádí ČTK.

Článek Putin: Klíčem k vítězství je nezlomná ruská jednota. Země zvyšuje výrobu zbraní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské vyzbrojování pokračuje

ČTK připomíná, že raketu Sarmat Moskva poprvé odhalila v roce 2018. Podle ruských médií má dolet kolem 18 tisíc kilometrů a představuje proto nebezpečí pro celý svět. Rusko hodlá navíc pokračovat v dalším vyzbrojování. „Budeme pokračovat v hromadné výrobě hypersonických raket Kinžal vypalovaných ze vzduchu a hypersonických raket Zirkon vypalovaných z moře,“ cituje Putina web Plus Jeden Deň. Prohlášení ruského prezidenta budí obzvlášť obavy, a to vzhledem k dalším okolnostem, které se staly tento týden.

V úterý šéf Kremlu oznámil, že země pozastavuje plnění závazků vyplývajících ze smlouvy Nový START uzavřené se Spojenými státy, jak Události247 psaly tento týden. Dohoda uzavřená v roce 2011 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost, píše ČTK. Putin v úterý zdůrazňoval, že od smlouvy Rusko neodstupuje, ale pouze pozastavuje svou účast. Přesto takové prohlášení vyvolalo pobouření, které následně musela Moskva uklidňovat.

USA chce s Moskvou jednat

I proto došlo k následnému potvrzení, že Rusko bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat, uvádí ČTK. USA přesto ruský postup označily za „nezodpovědné“. Zároveň náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nulandová uvedla, že Washington je připraven vrátit se k rozhovorům s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní. „USA a Rusko nesou velkou odpovědnost vůči celému světu za udržení bezpečnosti jaderných arzenálů. Svůj úkol musíme splnit,“ cituje její slova ČTK.

Ke zmírnění napětí mezi Moskvou a Washingtonem zřejmě ale jen tak nedojde. Podle Nulandové bude Amerika nadále Ukrajině dodávat zbraně. „Do té doby, dokud bude Ukrajina muset bojovat za své přežití proti ruským útoků, budeme podporovat schopnost Ukrajiny bránit se a o obnovení její územní celistvosti a svrchovanosti,“ cituje náměstkyni amerického ministerstva zahraničí ČTK. Diplomatka zároveň ujistila, že USA konflikt s Ruskem nechtějí, ale trvají na tom, aby se Rusko z Ukrajiny stáhlo.

Článek Putin vyhrožuje. Obavy spojené s jadernými zbraněmi se opět zvyšují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lukašenko se bojí ztráty moci

Rétorika běloruského prezidenta se tímto má podobat rétorice šéfa Kremlu před invazí na Ukrajinu. Tehdy ruský prezident prohlásil, že agrese se setká s odměřenou reakcí, připomíná Express. I proto se řada lidí obává, že se Bělorusko zapojí do války na Ukrajině. Zároveň se ale objevují další indicie, že to Lukašenko neudělá, protože se obává svého konce, píše Express. Tuto domněnku potvrzuje běloruský exilový politik Valery Kavaleuski. Ten má jasné vysvětlení, proč se Bělorusko do války na Ukrajině dosud nezapojilo.

„Skutečnost, že se tak nestalo není, že by Lukašenko byl tak rozvážný nebo tak vyrovnaný, a tak ochotný být moudrým mužem,“ uvedl pro Express. Podle něj si je běloruský vůdce naopak vědom, že se armáda může připojit na stranu Ukrajinců. To by mohlo vést k protestům v zemi. „To je důvod, proč rozhodnutí neposílat běloruské vojáky na Ukrajinu až do současnosti bylo pro Lukašenka velmi pragmatické a svým způsobem samoúčelné, protože jeho hlavní prioritou je zachovat si vlastní mocenskou ruku,“ uvedl Kavaleuski pro web Express.

Rusko může Bělorusko ovládnout

Běloruská náklonost vůči Rusku se navíc může zemi nevyplatit. Události247 tento týden psaly o utajeném dokumentu, podle kterého Moskva počítá s ovládnutím Běloruska do roku 2030. Nemuselo by to pro Rusko být ani nijak složité, a to vzhledem k ekonomické závislosti Minsku. Navíc se nyní na běloruském území pohybují desetitisíce ruských vojáků.

„Vidíme hromadění ruských jednotek v Bělorusku, vidíme více přesunů ruské armády, pokračují výcviková cvičení na území Běloruska a dnes se provádějí na hranici s Ukrajinou,“ uvedl běloruský exilový politik, píše Express. Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka Minsk zesiluje agresivní rétoriku. Uvedl to v souvislosti s prohlášením běloruského ministerstva obrany, které varovalo, že u hranic s Ukrajinou se soustřeďuje významné množství ukrajinských vojáků a představuje to „ohrožení bezpečnosti“, píše web iDnes.

¨

Článek Putin přijde o spojence. Lukašenko se k němu brzy otočí zády se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovní útok na Bidena

Tentokrát vůči americkému prezidentovi. „Kdo vůbec je ten divný dědek s nepřítomným pohledem, který řeční z Polska? Proč se vyjadřuje k problémům občanů jiné země v čase, když jeho vlastní národ jich má více než dost?“ cituje Čas z vyjádření bývalého ruského prezidenta. Biden pronesl svůj projev v rámci ročního výročí invaze z polské Varšavy. Přislíbil, že podpora USA Ukrajině nepoleví. Americký prezident se během své dvacetiminutové řeči také obrátil na Rusy, a to se vzkazem, že Západ před ruskou invazí nechystal útok na jejich vlast, píše ČTK.

Medveděva ale tato pasáž evidentně naštvala. Obvinil také USA z megalomanství a uvedl ve svém telegramovém příspěvku, že na světě Američané způsobili mnoho válek. Nejde o první agresivní výpad bývalého ruského prezidenta. Svou drsnou rétorikou na svou osobou strhuje pozornost od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Nejde přitom jen o jeho výhrůžky použitím jaderných zbraní. Často se také nechvalně vyjadřuje ke konkrétním lidem.

Medveděvova proměna

Když Kyjev odmítl před loňskými Vánocemi Putinovu výzvu na klid zbraní, Medveděv napsal, že „prasata nemají ani víru, ani vrozený smysl pro vděčnost“, jak Události247 psaly v lednu. Opřel se také do západních představitelů. I oni ve většině kritizovali nabídku na vánoční příměří, a to včetně německé ministryně zahraničí Anny Baerbockové. To nenechal místopředseda ruské Bezpečnostní rady bez reakce.

„Dokonce i nevzdělaná žena Baerbocková a řada dalších dozorců v evropském vepřínu kňučela o nepřípustnosti příměří“, napsal Medveděv. Jeho rétorika během války na Ukrajině je v rozporu s tím, jak vystupoval v minulosti, kdy měl pověst liberála a skoro miláčka západních politiků, píše web iRozhlas. Za takovou proměnou může stát snaha Medveděva ze sebe udělat drsňáka typu šéfa wagnerovců Prigožina či vůdce Čečenců Kadyrova, kterým díky tomu vzrůstá politická podpora, dodává iRozhlas.

Článek Exprezident Ruska ostře zareagoval na Bidenovu výzvu a nazval ho ,,divným dědkem“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Záměr hackerů byl úspěšný

Falešné alarmy vyvolaly mezi lidmi paniku, píše web Fakt. Zpráva o hrozbě raketového úderu zazněla na minimálně třech rozhlasových stanicích a slyšeli ji proto v desítkách ruských měst. Šlo například o Pjatigorsk, Žumen, Voroněž, Kazaň, Nižnij Novgorod, Magnitogorsk, Bělgorod, Stary Oskol, Ufa a Novouralsk, píše web Novinky. Vše vypadalo velmi reálně. „Pozor, je vyhlášeno varování před náletem. Okamžitě jděte do krytu. Pozor, pozor, hrozba raketového úderu,“ oznamoval ženský hlas, který byl doprovázen zvukem sirény.

Na sociálních sítích se poté šířila videa, na kterých byli vidět zděšení a zmatení Rusové, kteří ve velkém telefonovali do koordinačních center, uvádí web Fakt. Nakonec se ukázalo, že nejde o oprávněné varování. Podle ruského ministerstva pro mimořádné situace za poplachem stál útok hackerů napojených na Kyjev, píše web Novinky. Cílem bylo podle resortu vyvolat paniku mezi obyvatelstvem. To se podařilo. Ministerstvo zároveň upozornilo, že skutečný ruský alarm má jinou podobu.

V Česku se rozezní sirény

V Česku slouží v případě mimořádných situací k varování poplachové sirény. Web Hasičského záchranného sboru uvádí, že v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události je vydáván varovný signál „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin. Zaznít může třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech. Pokud je to možné následuje mluvená varovná informace, která obyvatelstvu sdělí charakter hrozícího nebezpečí.

Lidem jsou pak předávány podrobné informace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, především České televize a Českého rozhlasu. V případě závažné mimořádné události může Hasičských záchranný sbor informovat obyvatelstvo také prostřednictvím hromadného rozesílání zpráv SMS. Sirény jsou každou první středu v měsíci zkoušeny. Rozezní se vždy v poledne po dobu 140 sekund.

Článek Panika v Rusku: Rádia varovala před nebezpečím se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nemáme dostatek aktivních záloh

Pokud by vypuknul konflikt mezi NATO a Ruskem, bude podle Řehky Česká republika jeho aktivním účastníkem od první minuty. „Velká část naší armády odjede bojovat podle aliančních obranných plánů. Naše teritorium se stane významnou tranzitní zónou a zázemím. Je opět na nás vojácích, aby tato zóna byla bezpečná a mohla fungovat,“ cituje náčelníka web CNN Prima News. V případě konfliktu mezi NATO a Ruskem by bylo v Česku velké množství legitimních cílů, které jsou už dnes v dosahu ruských zbraní.

„Rusko nebude čekat, až se zorganizujeme a odjedeme někam na bojiště zabíjet jeho vojáky. Bude reagovat hned. Život každého vojáka i občana ČR se okamžitě obrátí na ruby, všechno bude jinak,“ cituje Řehku web České noviny. Pokládá prý také za velmi pravděpodobné, že by válka NATO s Ruskem trvala víc než pár týdnů. „Naše zdroje profesionální armády a aktivních záloh by na to rozhodně nestačily. Stát by musel přistoupit k nějaké formě mobilizování materiálu i lidí,“ uvedl Řehka na shromáždění, píší České noviny.

Občany bych ze všeho nejdřív uklidnil, říká expert

„O tom, že na konflikt nejsme připraveni, není pochyb. Od začátku profi armády jsme nikdy nedosáhli počtu vojáků, jaký má být a nemáme ani dostatek aktivních záloh. Nemáme ani žádné další zbraně a techniku, kterou bychom těm mobilizovaným vojákům dali, zvláště poté, co jsme Ukrajině poslali ze skladů nepotřebný materiál v hodnotě pěti miliard korun,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert Andor Šándor.

„To, co náčelník Řehka říká se může některé části veřejnosti dotknout i v tom smyslu, že by byla mobilizována podle potřeby. Otázkou je, jak bychom to udělali, když ani v sedmi krajích nemáme krajskou vojenskou zprávu, kdy nejsou připraveny povolávací rozkazy. Ti lidé by ani nevěděli, kam jít. Nemáme ani žádná volná kasárna. Osobně bych občany uklidnil, že není důvod k nějaké velké obavě, že budou zmobilizováni,“ dodal expert pro Události247.

Článek Válka v Evropě může být brzy realitou. Podle náčelníka generálního štábu na ni Česko nebude připraveno se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zrádci jsou ubiti kladivem

Jeho speciální jednotka je složená z čečenských bojovníků. Právě oni měli stát za vraždami civilistů v Buči blízko Kyjeva. Tato událost je brána jako jedna z nejděsivějších celého konfliktu. I v souvislosti s masakrem v Buči, kde byla těla lidí rozházená po odchodu ruské armády v ulicích, označil americký prezident Joe Biden tento čin za genocidu, jak Události247 psaly již loni v dubnu. A právě Aluadinova jednotka se na nich zjevně mnohdy podílela.

Tvrdé praktiky wagnerovců naznačuje i fotografie Prigožina s Alaudinovem, na které drží právě perlík. Kladivo používá Wagnerova skupina i pro likvidaci zrádců. Web Express připomíná, jak se nedávno na sociálních sítích šiřílo video, ve kterém měl jeden z bývalých bojovníků přilepen k hlavě kovový blok na zdi. Za ním stál muž s kladivem, kterým ho následně praštil. Před útokem musel muž přiznat, že byl součástí výměny zajatců mezi Ukrajinou a Wagnerovou skupinou.

Drsné praktiky wagnerovců

„Probudil jsem se v této místnosti, kde mi bylo řečeno, že budu souzen za dezerci,“ cituje jeho poslední slova před smrtí server Express. Objevují se ale také teorie, že video bylo zinscenováno, protože muž jménem Dmitrij Jakušenko měl být později viděn na více záběrech. Údajně měl dokonce tvrdit, že mu jeho chyby byly odpuštěny. Naopak téměř jistě už je po smrti Jevgenij Nužin, u kterého byl v listopadu pro vraždu použit také perlík. Důvodem byla údajná zrada, jak Události247 psaly v loňském roce.

Nejen umlácení kladivem je pro Wagnerovu skupinu typické jako odplata za dezerci. Server Express upozorňuje, že k potrestání používají také řezání prstů či kastraci. V případě zranění na bojišti se také žoldáci Wagnerovy skupiny nemohou spolehnout na pomoc. Podle CNN má útočná pěchota zákaz odnášet raněné z bojiště, protože prioritní je pokračovat v útoku až do doby, kdy je dosaženo cíle. Neoprávněné stažení útočné skupiny bez příkazu je trestáno popravou na místě, uvádí dále CNN.

Článek Zločinci dostávají v Putinově Rusku do ruky kladivo. To se stalo symbolem poprav lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko je až na dně

Vědět o sobě po delší době dal také vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj. Ve svém prohlášení na Twitteru důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu a označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla až na samé dno. Moskva podle něj míří k nevyhnutelné porážce, po které by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.

Navalnyj je ruský právník a politický opoziční aktivista. Od roku 2009 je známý také jako kritik korupce v Rusku a režimu Vladimira Putina. Podílel se na organizování demonstrací a psal články do ruských periodik. Loni v březnu byl odsouzen k devítiletému trestu za pohrdání soudem a za údajnou krádež peněz, které shromáždil na svou prezidentskou kampaň, připomíná web iDnes.

Prohlášení není překvapivé, říká expert

Deník Ukrajinska pravda v souvislosti s Navalného výzvou k návratu k hranicím poukazuje na předchozí vyjádření opozičníka, a to ohledně ruské anexe Krymu v roce 2014. Uvedl tehdy, že i když byl Krym obsazen Ruskem „v hrubém rozporu se všemi mezinárodními normami, skutečnost je taková, že Krym je nyní součástí Ruské federace“. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Krym součástí Ruska také zůstane. Ukrajincům doporučil, aby si nic nenalhávali, píše deník.

„Do Navalného prohlášení se výrazně promítá to, jakou je válka na Ukrajině pro Rusko katastrofou, ať už z hlediska mezinárodní izolace, ekonomicky a v dalších aspektech. Je vidět, že Navalnyj některé své názory z minulosti přehodnotil. Je to vidět třeba na tom, jak má vypadat status Krymu, který by se měl vrátit Ukrajině, což v minulosti netvrdil. Z delšího hlediska to odpovídá tomu, co teď na Ukrajině vidíme,“ uvedl pro Události247 analytik Michal Lebduška.

Článek Putinův nepřítel číslo jedna odhadl konec režimu. Rusko podle něj válku prohraje se nejdříve objevil na Události247.cz.