Šlo o dlouhý sběr dat, říká expert

„Válka není izolovaný jev, který by vznikl ze dne na den. To, co se odehrává na Ukrajině a invaze ruské armády, je souběhem několika okolností, které se tak nějak kumulovaly po dlouhá léta, pak eskalovaly až do rozhodnutí nejvyššího ruského velení zahájit válku na Ukrajině. Takže nějaké uvalení sankcí vůči jedné osobě, i když blízké Vladimiru Putinovi, v tomto případě nehrálo žádnou roli,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Medvedčuk pochází z Ukrajiny. Zelenskyj ho umístil na seznam sankcionovaných osob kvůli obvinění z financování terorismu. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se tento muž veřejně stavěl proti samostatnému ukrajinskému státu a stal se dobrým přítelem Vladimira Putina, píše web Daily Mail. V letech 2002 až 2005 Medvedčuk pracoval jako šéf kanceláře prezidenta Leonida Kučmy a svůj post využíval k prohlubování ukrajinských vazeb na Rusko, pokračuje web Daily Mail.

Velký kamarád Putina dostal sankce i od Británie

Před odchodem do exilu Medvedčuk vedl opoziční proruskou stranu Platforma pro život. Tři zdroje, které cituje ruský nezávislý server Verstka, napsaly, že za definitivním rozhodnutím ruského prezidenta provést invazi, bylo uvalení sankcí na Medvedčuka. Zdroje dále uvádí, že k rozhodnutí Putina navíc dovedl on sám, když prezidentovi předkládal falešné informace o rozsáhlé podpoře Ruska mezi ukrajinskými občany, což „Putina stupidně oklamalo“, dodává Verstka.

Po anexi Krymu, ke které došlo v roce 2014, byl Medvedčuk považován za nejbližšího spojence Putina z Ukrajiny. Jeho strana v televizi veřejně kritizovala prezidenta Zelenského, což pomohlo rostoucí popularitě Platformy pro život, píše Blesk. Ukrajinská vláda proto v únoru 2021 uvalila na Medvedčuka a jeho spojence. Později se stal také terčem sankcí uvalených Velkou Británií kvůli účasti na rusko-ukrajinském konfliktu, dodává deník Blesk.

Článek Putin napadl Ukrajinu kvůli radám svého kamaráda, tvrdí ruští novináři se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruský ministr zahraničí: „Musíme spojit síly proti tlaku Západu“

V posledním prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se objevila výzva k vytvoření silného mezinárodního bloku, který by se postavil proti vlivu západních zemí. Lavrov navíc tvrdí, že západní mocnosti se snaží vyvolat konflikt mezi Ruskem a ostatními zeměmi, aby tak oslabili ruskou pozici v mezinárodní politice, informuje Yahoo.

Podle Lavrova by se měly ostatní země spojit s Ruskem, aby tak vytvořili rovnocenný blok v mezinárodním měřítku. Jeho slova přitom nebyla jen prázdnými frázemi, ale v této otázce se také vyjádřil prezident Vladimir Putin, který sdělil, že spojenectví s Ruskem může být pro ostatní země velkým přínosem.

Rusko hrozí eskalací konfliktu na Ukrajině

Putinova snaha o spojenectví není novinkou, delší dobu o ní informuje i zpravodajství Atalayar, stejně jako jeho snaha o omezení vlivu západních zemí v mezinárodní politice. Ruský prezident se snaží najít partnery, kteří by byli ochotni spolupracovat s Ruskem v oblasti politiky i obchodu. V minulosti se to podařilo například s Čínou, která se v posledních letech stala jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů Ruska.

Zdá se však, že Putinova snaha o spojenectví s ostatními zeměmi nebude vždy úspěšná. Spojené státy a některé další západní země odmítají spolupracovat s Ruskem kvůli jeho kontroverzní politice a porušování lidských práv. Navíc je Rusko stále pod nátlakem kvůli svým aktivitám na Ukrajině a údajnému vměšování do voleb v jiných zemích.

Možné důsledky ruské výzvy ke spojenectví

Kromě toho se Rusko stále potýká s ekonomickými sankcemi zavedenými západními zeměmi kvůli anexi Krymu v roce 2014 a podpoře separatistických sil východní Ukrajiny. Tyto sankce způsobily značné ekonomické potíže, ale Putin se snaží situaci zvládnout a hledá nové obchodní partnery v Asii a na Blízkém východě, informuje dále Atalayar.

Otázkou však zůstává, zda Rusko opravdu usiluje o lepší vztahy se západními zeměmi nebo jde pouze o pokus o rozdělení a oslabení jejich společného postavení. Navíc, názorové a kulturní rozdíly mezi Ruskem a západními zeměmi jsou stále velmi výrazné a jejich překonání bude vyžadovat značné úsilí a dialog.

Článek Rusko vyslalo svůj apel do světa: Spojte s námi síly proti EU a USA se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin je odkázaný na informace od spolupracovníků

„Za celou dobu, co sloužím, jsem ho nikdy neviděl s telefonem. Všechny informace má jen od blízkého okruhu lidí,“ cituje vyjádření Karakulova web iRozhlas. Lidi si navíc Putin velmi pečlivě vybírá, protože má strach o svůj život. Tyto obavy zvýšila válka na Ukrajině. Jak Události247 psaly loni v květnu, šéf Kremlu se uchýlil k čistkám, kdy propustil uklízečky i kuchařky. Kvůli možné otravě je natolik opatrný, že má nejen ochutnávače, ale i lékařský kvalifikovaný personál. O svůj život se nebojí jen při jídle, ale i při cestování.

V posledních měsících se ruský prezident raději přemísťuje vlakem než letadlem. Důvodem je skutečnost, že lety je možné sledovat, zatímco u vlaků osobní dopravy to jde hůře, jak Události247 popisovaly letos v únoru. Putinův vlak je obrněný, což ale není na první pohled viditelné. Putinova souprava se neliší od těch běžných na ruských kolejích, aby nepoutala pozornost. Vyhýbání se letadlům ze strany ruského prezidenta ve své zpovědi potvrdil také Karakulov, píše web Čas.

Spekulace o špatném zdraví nejsou pravdivé

Bývalý člen Putinovy ochranky naopak tvrdí, že ruská hlava státu se těší ve svých letech dobrému zdraví, uvádí web iRozhlas. Šéf Kremlu je i v otázce zdraví velmi opatrný, a to obzvlášť v souvislosti s onemocněním covid-19. I proto se musí stále všichni zaměstnanci před setkáním s ruským prezidentem vždy na dva týdny izolovat, popisuje zkušenost Karakulova server Čas. Pro ruského prezidenta zajišťoval Karakulov bezpečnost v posledních letech na více než 180 cestách, uvádí web iRozhlas.

Nyní považuje Karakulov Putina za válečného zločince, a proto loni utekl s rodinou do Turecka. Za takový krok mu hrozí v Rusku soud, a proto se nyní ukrývá na bezpečném místě. V úkrytu je zřejmě i Putin, který se v obavách o život skrývá v tajných úkrytech, o kterých psaly Události247 loni v prosinci. I Karakulov potvrdil, že má několik identických kanceláří a není jasné, kde se zrovna nachází. Údajně měl být svědkem toho, že ruský prezident mluvil z kanceláře v Soči, podle ruské televize ale měl mít jednání v rezidenci u Moskvy, popisuje Čas.

Článek Putin žije mimo realitu. Bez mobilu, internetu a v podzemním úkrytu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důležití spojenci zůstávají

Ruská invaze na Ukrajinu silnou pozici Ruska dost oslabila, a to minimálně po diplomatické stránce. Kromě Švédska a Finska, které jsou dlouhodobě neutrální a snaží se o vstup do NATO, trápí diplomaty v Kremlu také neustále se zvyšující nedůvěra u mnoha dříve blízkých spojenců, pokračuje TN. Moskva navíc ztrácí od arménského Jerevanu až po kazašskou Astanu své dřívější spojence a podporovatele.

„Je fakt, že některé země bývalého Sovětského svazu se od Moskvy odklánějí, ale na druhou stranu ti důležití spojenci, jako je Čína, Indie a další, ty setrvávají na pozicích buď neutrálních, nebo spojeneckých. Myslím, že síla diplomacie Číny, která se prokázala na tom diplomatickém úspěchu při jednání o obnovení vztahů mezi Saudskou arábií a Íránem, je podstatně důležitější než Astana nebo Jerevan,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor.

Rusko má nedostatek munice

Mezi mladými lidmi, kteří si éru Sovětského svazu nepamatují a netýká se jich, tak odpor k Rusku roste. Napsal to britský web Guardian s tím, že protiruské nálady tak můžou v těchto zemích do budoucna ještě sílit. „Rusko ztratilo svoji vyjednávací sílu. Nemá co nabídnout a neví, jak jednat s partnery ve svém sousedství. Jediné, co Rusové mají, je síla,“ cituje web profesora politologie na Tbiliské státní univerzitě Kornely Kakačia.

Od Ruska se odklonil také Kazachstán. „Těsně před válkou na Ukrajině proběhly ve velkých kazašských městech nepokoje. Rusko do Kazachstánu poslalo své vojáky a pomohlo tuto krizi tamnímu režimu zvládnout. V ruské politice pak převládl pocit, že by měl být Kazachstán Rusku za tuto pomoc vděčný,“ uvedl pro TN Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusku se navíc ve válce moc nedaří. Podle britského ministerstva obrany mu chybí tolik munice, že musí extrémně zvažovat její rozdělování na frontě. 

Článek Osamělý Putin: Spojenci už mu nevěří a mají z něho strach se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské rakety zabíjely nevinné

Úspěšná bilance Kyjeva přichází krátce poté, co Rusko způsobilo lidskou katastrofu v Dněpropetrovské oblasti. Tam ruská raketa zničila dům, ve kterém přišlo o život 22 lidí, píše CNN Prima News. Dalších pět osob v důsledku požáru po útoku uhořelo v autě, mezi obětmi je i chlapec ve věku 11 let, informoval podle CNN Prima News ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva raketovým útokem na Čalyne v Dněpropetrovské v oblasti znovu potvrdila, že ji na obyvatelstvu nezáleží.

Vrcholní ruští představitelé přitom tvrdí něco jiného. I pomalý postup ruské armády ministr obrany Sergej Šojgu ospravedlňoval tím, že se Rusko snaží vyhnout úmrtím civilistů. „Dělá se vše, aby se předešlo obětem mezi civilisty,“ cituje prohlášení šéfa ruského resortu obrany web Express. Zpomalení ruské ofenzivy tak má být podle Šojgu záměrné. Těžko se takovému prohlášení dá uvěřit, a to vzhledem k předchozím ruským krokům. Původně měla speciální vojenská operace, jak Moskva válku na Ukrajině nazývá, trvat jen několik dnů.

Putin sází na evropský strach

Šéf Kremlu Vladimir Putin si představoval, že sousední zemi ovládne velmi rychle a s velkým odporem nepočítal. Po neúspěchu při tažení na Kyjev se nakonec ruská vojska v březnu stáhla na východ země. Ani tam ale nedosahují ruské síly příliš velkých úspěchů. Zatím se stále zaměřuje na ovládnutí celého Donbasu, což se plně nedaří. Rusko má ale v záloze další způsob, jak územních zisků dosáhnout. A to skrz vydírání. Podle zdrojů blízkých Kremlu bude ruský prezident sázet na obavy Evropy z energetické krize během zimy.

Kvůli tomu by mohli evropští lídři přesvědčit Ukrajinu k příměří za podmínek Moskvy, píše web Novinky. „Pokud válka bude pokračovat do podzimu a zimy, bude to velmi obtížné. Takže existuje naděje, že (Ukrajinci) požádají o mír,“ uvedl zdroj z Kremlu, který cituje web Novinky. Druhý kontakt z Putinova okolí naopak předpokládá, že evropské představitele ke spolupráci s Ruskem přesvědčí protesty, které proběhnou během zimy kvůli nedostatku plynu.

Článek Ukrajina se raduje. Rusové jsou vyčerpaní a ztrácí morálku. Potvrzuje to prostý fakt se nejdříve objevil na Události247.cz.

Fotky pro Vogue nebyly nejlepší nápad

„Se mnou by to Putin neudělal. Neudělal by to. Měli s ním minimálně uzavřít dohodu,“ prohlásil podle Echo24 Trump o krizi mezi Moskvou a Kyjevem, která na konci února vyústila v ruskou invazi na Ukrajinu. Zmínil se také o fotografiích ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ženou Olenou pro magazín Vogue, které byly pořízeny v době, kdy se země zmítá ve válce. „Asi to nebyl nejlepší nápad“, cituje Trumpa Newsweek.

What a striking portrait of two incredibly brave Europeans fighting for their lives, their children, and their country.
This image by @annieleibovitz capturing the love, strength, exhaustion, & yes, beauty of @olena_zelenska & @ZelenskyyUa will endure. Their critics will not. pic.twitter.com/iErzZcWSif

— Jessica Berlin (@berlin_bridge) July 27, 2022

Podle bývalého amerického prezidenta se Ukrajina mohla vyhnout válce, kdyby se podvolila požadavkům Moskvy. „Mohli se vzdát Krymu. Mohli říct, dobře, nepřidáme se do NATO, a měli by svoji zemi pro sebe, protože věřím, že Putin se dohodnout chtěl,“ cituje Trumpa Echo24. „Teď si ale nemyslím, že by Putin chtěl dohodu. Myslím si, že teď je těžší se s ním dohodnout. Vždyť celou zemi vyhazuje do povětří. Tím chci říct, že celou zemi dostane. A je to velmi, velmi smutné se dívat, co se s Ukrajinou stalo. Velmi, velmi smutné,“ dodal Trump podle Echo24.

Podle experta nemá Trump pravdu

Analytik Michal Lebduška označil Trumpova tvrzení za naprostý nesmysl. „Už jen když si vybavíme situaci v roce 2014, kdy Ukrajina byla podle zákona neutrálním státem, tak i přesto všechno měla tendence k nějaké evropské integraci, ale určitě ne ke vstupu do NATO, což v té době odmítala i naprostá většina Ukrajinců. I přesto Rusko na Ukrajinu zaútočilo a anektovalo Krym. Takže s těmito věcmi to vůbec nesouvisí,“ uvedl pro Události247.

„Je to čistě jen ruská agrese, která je naprosto jednostranná a souvisí čistě s tím, že se Ukrajina Rusku dlouhodobě vzdalovala a určitým způsobem Rusové mentálně považují v rámci imperiálního narativu Ukrajinu za součást sama sebe. A to je ta věc, která především vedla k válce. Takže slova Donalda Trumpa jsou nesmyslná a Rusko by to nezastavilo,“ doplnil analytik pro Události247.

Článek Donald Trump: Rusko vlastně ani nemělo v úmyslu Ukrajinu napadnout. Přesto tvrdí, že by se měla vzdát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin hledá posily

Náznaky posledních dnů ukázaly, že ruská agrese se nevyvíjí podle plánů. Z prvních zpráv se nesla informace, že Vladimir Putin údajně zavřel šéfa zahraniční sekce FSB a jeho zástupce do domácího vězení. Následovala informace o 16 tisících syrských „dobrovolnících“, kteří míří bojovat za Rusko na Ukrajinu. Je evidentní, že Putin hledá posily pro svou válku, kde je to jen možné.

Ruský prezident cítí povolání branců za zatím politicky neprůchodný krok. Vojenští analytici však nepřisuzují syrským bojovníkům velký význam. Jejich zkušenosti z boje jsou především proti necvičeným milicím, bez těžkých zbraní. Proti standartní ukrajinské armádě, jež se zatím Rusům úspěšně brání, zřejmě nemají příliš velkou šanci.

Vyvstávají také otázky na Putinovo zdraví. „Netuší se, co s ním je. Nejsou o něm informace. Zdraví Putina však nemá podle mě žádnou spojitost s invazí. My zkrátka neumíme myšlení prezidenta Ruské Federace pochopit. Proto hledáme cesty, jakými jeho chování vysvětlit,“ sdělil Událostem247 psycholog Jan Kulhánek.

Pokrok v diplomatických jednáních

„Není extrémně šílený nebo zlý ve svých přesvědčeních a vnímá svět jako kombinaci spolupráce a konfliktu, stejně to má i s prostředky mezinárodní politiky. Je taky velmi strategický a pragmatický, tak jako mnoho jiných lídrů. Liší se ve svém pohledu na terorismus, v tom je extrémnější a neštítí se krajních řešení,“ cituje Český rozhlas akademičku ze skotského Edinburgu.

I mírové rozhovory dosáhly určitého posunu. Podle ruské strany dokonce „významného pokroku“, díky kterému během nejbližších dní strany konfliktu „dosáhnou společného stanoviska“, jak tvrdí ruská strana. To samé říká i ukrajinský vyjednávač Mychajlo Podoljak. „Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů,“ sdělil.

Již z kraje ruské invaze se vedou spory o tom, kolik vojáků na obou stranách padlo. Obě frakce pochopitelně nadhodnocují počty zabitých nepřátel, a naopak udávají nižší míru vlastních ztrát. „Následujících 10 dní je rozhodujících. Je to závod a já nevidím dostatečnou naléhavost. Musíme sešlápnout plyn, a to okamžitě,“ citují Novinky bývalého amerického generála Bena Hodgese.

Článek Rusku dochází zásoby. Odborníci řeší Putinovo zdraví. Zděšená je i Čína se nejdříve objevil na Události247.cz.