Moskva zuří

„Vnímáme toto rozhodnutí jako extrémně nepřátelský krok Londýna, jehož cílem je dále pumpovat zbraně na Ukrajinu a který povede k vážnému vyostření situace,“ cituje web Plus Jeden Deň z vyjádření ministerstva zahraničních věcí. Následně mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že to bude „vyžadovat odpovídají reakci armády“. Potvrdil také, že Putin na zprávu reagoval „zcela negativně“. Web Plus Jeden Deň připomíná, že řízené střely Storm Shadow mohou být odpalovány i v extrémních podmínkách, kvůli čemuž mají Rusové důvod k obavám.

I proto chrlí Moskva na Velkou Británii jednu výhrůžku za druhou. „Británie je evidentně ochotna překračovat jakékoli hranice a přenést konflikt na podstatně novou úroveň, pokud jde o ničení a ztráty na životech,“ cituje web Plus Jeden Deň z vyjádření Moskvy. Rusko proto hodlá „podniknout všechna potřebná opatření k neutralizování hrozeb“. Putin si je evidentně moc dobře vědom přesily, kterou představuje západní podpora Ukrajiny. Vystupování šéfa Kremlu proti Londýnu je však na hraně.

Putin by měl být Británii vděčný za svůj život

Web Express připomíná, že v minulosti mělo dojít k atentátu na ruskou hlavu státu. Konkrétně při jeho návštěvě Británie v roce 2003. Tamní tajné služby však takový útok nedopustily a atentátníky včas zastavily. Na tento dobrý čin ze strany Britů už ale zřejmě Putin zapomněl a nyní považuje Londýn za svého nepřítele. Vztahy obou zemí jsou vyostřené především kvůli válce na Ukrajině. NATO dokonce varuje, že britská pomoc může vyvolat konflikt světových rozměrů.

Web Express píše, že Severoatlantická aliance se obává toho, že nové zbraně dodané Londýnem mohou zasáhnout i cíle v Rusku, a to díky schopnosti střel Storm Shadow letět až 250 kilometrů daleko. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov nicméně vyloučil, že rakety dlouhého doletu budou použity na Rusko, připomíná web Express. Přesto není žádná varianta vyloučena a obavy NATO kvůli možnému vyhrocení situace jsou na místě. Rusko totiž může použít odvetné opatření třeba ve formě „superzbraní“, informuje web Express.

Článek Rusko rozzuřila britská dodávka zbraní na Ukrajinu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šlo i o určitou symboliku

Součástí dohody byla také opatření zaměřená na „budování důvěry, transparentnosti a spolupráce mezi členskými státy“, uvádí dále web Čas. Vypovězením ze strany Ruska je jasné, že už nemá zájem o jakoukoli dohodu v této oblasti. Tento krok se nicméně dal očekávat. A to nejen kvůli válce na Ukrajině. Rusko už v roce 2015 oznámilo, že se nebude zúčastňovat zasednutí společné komise o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Svou účast na smlouvě CFE pozastavila Moskva už v roce 2007, uvádí web Čas.

Rusko svůj krok ospravedlňovalo tím, že smlouva stejně neplatí. Moskva se odvolává na to, že bývalé sovětské republiky, tedy Estonsko Lotyšsko a Litva, dále bývalé krajiny Varšavské smlouvy vstoupily do NATO. Tím mělo dojít k porušení cílu o vyvážení konvenčních sil na starém kontinentu. Web Čas připomíná, že smlouva CFE zahrnuje omezení v pěti kategoriích zbraní a techniky. Jde o tanky, bojová obrněná vozidla, dělostřelectví s kalibrem více jak 100 milimetrů, bojová letadla a útočné vrtulníky.

Další rozhodnutí ruského prezidenta

Putin ve středu nejen tuto smlouvu vypověděl, ale také jmenoval svého zástupce při projednávání vypovězení smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě v ruském parlamentu. Stal se jím náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabko, píše agentura TASS. Krok ruského prezidenta nemusí být jen symbolický a může předznamenávat další fázi války. Už dlouho se spekuluje o tom, že se Rusko nezastaví jen na Ukrajině. Možné zesílení bojů naznačuje i další rozhodnutí šéfa Kremlu.

Web Euro Zprávy píše, že ruská hlava státu podepsala ve středu také dekret, kterým povolala armádní rezervy k pravidelnému výcviku. Je tak jasné, že profesionálních vojáků má ruská armáda kvůli velkým ztrátám v bojích nedostatek. I britské tajné služby upozornily, že při úterní vojenské přehlídce se na Rudém náměstí místo profesionálů objevili hlavně příslušníci polovojenských jednotek či kadeti, dodává web Euro Zprávy.

Článek Putin chce vypovědět smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajinci jsou nuceni do táborů vstoupit

Jsou jim odebrány otisky prstů a dokumenty. Rusové také prohledávají telefony příchozích, aby odhalili případné ukrajinské bojovníky, dodává web Express. Někteří mají údajně to štěstí, že dostanou potvrzení, které jim dovoluje cestovat v oblasti kolem tábora i do blízkého města. Mnoho Ukrajinců ale tuto možnost nedostane. Naopak jsou naloženi do vlaků a odvezeni do odlehlých částí Ruska, píše Express. Podle Denisovové mělo být podle jednoho svědka odvezeno na Sibiř zhruba 300 Ukrajinců.

Celkem mělo být do Ruska od začátku války odvezeno, a to podle komisaře ukrajinského parlamentu pro lidská práva, minimálně 2,8 milionu Ukrajinců. I to může být pro některé vysvobozením, protože situace v táborech je velmi tragická. Kvůli přeplněnosti tam lidé nemají dostatek potravy. Dokonce se tam má údajně šířit tuberkulóza, píše dále Express. V minulosti někteří nemocní měli být dokonce zavřeni ve školní tělocvičně bez přístupu k lékařské péči.

Rusko má své vlastní vysvětlení

Podle ruského vysvětlení se Ukrajinci nedostávají do táborů násilím, ale jde o evakuační místa. Skutečnost je však jiná. Lidé jsou v táborech nedobrovolně. V případě pokusu o útěk, jsou zadrženi a zbiti, informuje web Express. Někdy je pomsta za takový pokus natolik drsná, že to Ukrajinci nepřežijí. Zemřít na následky zranění po svém pokusu o útěk měl muž ve vesnici Kozatské, uvádí web Express. Takových případů může přibývat. Rusové na okupovaných územích zřizují i speciální vojenské tábory.

„Okupační orgány dostaly rozkaz vytvořit speciální tábory pro muže v odvodovém věku. Půjdou tam v případě nucené evakuace obyvatelstva a útěku kolaborantů z okupovaných území. Muži budou odděleni od svých příbuzných a převedeni do podřízenosti armády Ruské federace,“ cituje web Novinky vyjádření Artěma Lysohora, šéfa ukrajinské oblastní vojenské správy v Luhansku. Jde o další důkaz krutosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Události247 upozornily už v říjnu na podobnost šéfa Kremlu s nacistickým vůdcem.

Článek Putin si s Hitlerem v ničem nezadá. Ukrajinci jsou drženi v pracovních táborech připomínajících koncentráky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Při projevu se málem zhroutil

Putin v projevu řekl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří bojují za Rusko na Ukrajině. Dodal, že se za ně celá země modlí, píše o tom web České noviny. Prezident také vyzval k vítězství ve válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války opět svaloval na Západ, dodává agentura TASS.

At the May 9 parade, #Putin was surrounded by veterans of the Soviet secret services who had not fought against the Nazis.

At the right hand of the dictator sat NKVD veteran Yuri Dvoikin, who suppressed the anti-Soviet underground in #Ukraine. On the left is Gennady Zaitsev, a… pic.twitter.com/Um0c02SuXf

— NEXTA (@nexta_tv) May 10, 2023

Při vystoupení Putina se však opět rozproudily spekulace o jeho nalomeném zdraví. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka při projevu nevystoupil skutečný Putin, píše web Mirror. „Putin se neodváží na té přehlídce ukázat, pošle za sebe dvojníka. Skutečná obava o život ho donutí sedět v bunkru. Na Rudém náměstí se ukáže dublér,“ cituje web Geraščenka. Kreml však opakovaně popírá, že by měl Putin dvojníky.

Pravda je někde uprostřed

„Opět je to součást informační války, kdy se jedna strana snaží zdiskreditovat stranu druhou. V podstatě tím chce Rusko získat nějakou převahu, a to z hlediska působení na veřejnost v informačním prostředí. O nic víc podle mě nejde,“ řekl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. Portál Radar online už dříve napsal, že prezident trpí také rakovinou. Podle webu Mirror dokonce podstupuje třetí fázi léčby.

Jak Události247 už dříve informovaly, kvůli novým lékům se ruský prezident měl dokonce nervově zhroutit. V žalostném stavu ho tehdy našli jeho osobní strážci. Měl na sobě pouze spodní prádlo a jednu ponožku. Usedavě plakal. Spekulace o Punově podlomeném zdraví podporují i smlouvy mezi moskevskou Ústřední klinickou nemocnicí a Kremlem, kde se má léčit. Informovala o nich opoziční televize Nastojaščeje Vremja, která sídlí v Praze. 

Článek Putin při svém posledním projevu vypadal, že každou chvíli omdlí. Celou dobu musel mít zavřené oči se nejdříve objevil na Události247.cz.

Strach je očividný

Vedení Belgorodu přiznalo, že nechce „nepřítele provokovat velkým nahromaděním techniky a vojáků“, uvádí dále server iDnes. V tomto případě je to i pochopitelné, protože město je těsně u hranic s Ukrajinou. Bojí se ale evidentně také vzdálenější města. Poprvé v historii poválečného SSSR se nebude akce ke Dni vítězství konat v Brjansku, Krasnodaru či v Soči. Úřady navíc tento krok nijak nevysvětlily. Omezení se dotknou i samotné Moskvy.

Web Seznam Zprávy informuje, že se letos neuskuteční oblíbený průvod Nesmrtelného pluku, během kterého ulicemi chodí lidé s fotografiemi svých blízkých, kteří bojovali ve druhé světové válce. Památku obětí mají Rusové podle úřadů letos uctít jinak. Jako radu úřady uvedly dát snímky zemřelých válečných veteránů do oken, připnout si je na klopu, případně je sdílet na sociálních sítích, píše web Seznam Zprávy. Ještě loni přitom šel v průvodu sám ruský prezident Vladimir Putin s fotografií svého otce.

Vše jinak nejen kvůli bezpečnosti

Průvod je možná podle některých odborníků zrušen také proto, aby lidé nepřišli s fotografiemi padlých na Ukrajině. To by mohlo ukázat rozsah ruských ztrát ve válce, uvádí web Seznam Zprávy. Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí nicméně bude, i když ji také budou provázet změny oproti předchozím letem. Oficiálně kvůli bezpečnosti. Na možnost útoku na Moskvu v Den vítězství upozornily Události247 již minulý týden.

Ve hře je útok dronem. Tuto teorii podpořil i středeční incident, kdy byl na Kreml cizí bezpilotní letoun vyslán. Z činu viní Rusko Ukrajinu a Moskva dokonce sousední zemi obvinila z pokusu o atentát na Putina, píše web Seznam Zprávy. Zřejmě i proto nakonec mají být oslavy na moskevském náměstí o poznání menší než v minulosti. Web iDnes píše, že bude k vidění nejen menší množství armádní techniky, ale půjde také o starší stroje, protože ty nové jsou potřebné na ukrajinské frontě.

Článek Putinovo Rusko je v paralýze: Lidé mají strach oslavit Den vítězství se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zvýšily se i sazby za jiné trestné činy

Za sabotáž je například možné dostat až 20 let odnětí svobody. Za tento čin přitom mohou být v Rusku souzeni třeba odpůrci války na Ukrajině, kteří podpálili budovy patřící armádě či poškodili železniční tratě, aby tím zabránili přepravě výzbroje, popisuje web Plus Jeden Deň. Zvýšil se také trest za tzv. mezinárodní terorismus, u kterého nově hrozí 12 let vězení místo dosavadních 10. Doživotí tak bude nově hrozit za různé druhy neposlušnosti, které si lidé k režimu dovolí a jediné slovo tak může stát Rusy svobodu.

Navíc se nezvýšila jen maximální sazba, ale i minimální. Ta stoupla u činu označovaného jako mezinárodní terorismus z 5 na 7 let. Ruský prezident posvětil také další možná stíhání. „Kromě toho zákon zavádí do trestního zákoníku odpovědnost za pomoc při výkonu rozhodnutí mezinárodních organizací, jichž Rusko není účastníkem, nebo cizích státních orgánů. Takovou organizací může být například Mezinárodní trestní soud,“ cituje web iRozhlas ze zprávy mezinárodní agentury Interfax.

Trest za pomoc mezinárodním organizacím není malý

Nově za tento čin bude v Rusku hrozit až 5 let vězení, případně pokuta až milion rublů (přes 267 tisíc korun). Vztahovat se takový trest může třeba na situaci, kdy někdo bude napomáhat například Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu, který Moskva neuznává. Tato instituce přitom v březnu vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina.

V kontextu nových trestů není divu, že velká část Rusů se bojí říct na veřejnosti svůj názor. Potvrdil to také Roman žijící v Moskvě, o kterém Události247 psaly v pátek. Podle něj se málokdo odhodlá promluvit otevřeně. Rusové někdy žijí v paranoidní představě, že jsou sledováni na pracovišti i ve škole. Často to také může být pravda, protože režim se dlouhodobě snaží nepohodlné lidi umlčovat.

Rusové navíc pod hrozbou trestního stíhání nesmí v souvislosti s děním na Ukrajině používat slova jako válka, invaze či útok. „Je dobré být v Rusku apolitický, protože je to pro vás méně stresující. Můžete skončit ve vězení, pokud si myslíte opak,“ uvedl Roman pro web Express.

Článek Doživotí za neposlušnost: Putin nově zařídil, že jediné slovo bude stát Rusy svobodu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Západní země jdou na vše raději pomalu

Ještě před rokem by bylo nemyslitelné, že bude Západ dodávat na Ukrajinu těžkou vojenskou techniku. Nyní se Ukrajina může pochlubit stovkami tanků z Německa, USA, Velké Británie i dalších zemí. Možná všichni tak nějak tuší, že Putin sice nejde pro ostrá slova daleko, ale ke skutku se nemá. Loni v květnu Události247 psaly, že ruská hlava státu varovala svůj francouzský protějšek Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze, že zvýšené dodávky zbraní na Ukrajinu mohou vést k další destabilizaci.

Mluvil i o zvýšení humanitární krize v Africe kvůli narušení globálních dodávek potravin. Putinovy výhrůžky se nenaplnily. Může to souviset i s jeho psychickým stavem. Od začátku války se spekuluje hlavně o jeho fyzickém zdraví. Mluví se o rakovině a Parkinsonově chorobě. To vše se odráží i na jeho psychickém rozpoložení. Dokonce mělo nedávno po nově započaté léčbě dojít k jeho nervovému zhroucení, kdy ležel nahý na podlaze a plakal, jak psaly Události247 tento týden.

Stav ruského prezidenta je nezpochybnitelný

Je evidentní, že i jeho rodina je svědkem toho, jak se z mocného Putina stává slabý muž. Potvrzují to i jeho paranoidní představy, které dopadají také na jeho blízké okolí. Události247 v říjnu informovaly, že policie kvůli politickým motivům prohledávala byt dcery zesnulého Putinova přítele. Ksenia Sobczaková, která měla přezdívku „ruská Paris Hilton“, nakonec uprchla z Ruska do Litvy. Ani v letošním roce se ruský prezident nijak neuklidnil.

Putin dál pokračuje ve výhrůžkách i v nepochopitelných krocích. Obavy vyvolalo například rozhodnutí Ruska rozmístit své jaderné zbraně v sousedním Bělorusku, píše web CNN Prima News. Vládce Kremlu chtěl tímto gestem dát Západu opět najevo, aby přestal s dodávkami zbraní na Ukrajinu. Právě malé postupování v bojích v sousední zemi vrhá na Putina špatné světlo. Už je všem jasné, že Rusko není tak silné, jak se mnoho let tvářilo. Ruská hlava státu nicméně ve svém stavu už zřejmě není ničeho schopna.

Článek Výhrůžky do prázdna: Putina už nikdo nebere vážně, ani jeho nejbližší se nejdříve objevil na Události247.cz.

Léčba rakoviny má vedlejší účinky

Z Kremlu opět unikly tajné zprávy, že měl ruský prezident zahájit třetí fázi léčby rakoviny. Nové léky, které mu doktor předepsal, však na něj mají mít nepříjemné vedlejší účinky, píše o tom web Mirror. „Prezident aktuálně podstupuje třetí cyklus léčby. Předchozí dva byly extrémně neúspěšné,“ potvrdil podle serveru Mirror ruský politolog Valerij Solověj.

Telegramový kanál SVR, který má být napojený na Kreml, uvedl, že se kvůli novým lékům Putin dokonce nervově zhroutil. Večer slyšela prezidentská stráž z místnosti, kde se prezident nacházel, podivné zvuky. Putin neodpověděl na zaklepání na dveře a veškeré pokusy zjistit, co se děje, nepřinesly žádné výsledky, uvedl před několika dny SVR. Když se stáž dostala dovnitř, Putin údajně ležel na podlaze a hystericky plakal.

Putin na podlaze ležel polonahý

„Na sobě měl jen mokré bílé tričko, které se zřejmě snažil svléknout, a černou ponožku na pravé noze. Vedle něj ležela na kusy roztrhaná plenka, kterou Putin v poslední době neustále používá,“ popisuje telegramový kanál dramatickou situaci. Přivolaní lékaři nakonec Putinovi podali injekci na uklidnění. Zatím není jasné, jestli zmíněný stav způsobily vedlejší účinky nových léků, které prezident užívá, nebo něco jiného. Doktoři mu ihned dali jiné, dodává TN.

„O tom, že Putin je smrtelně nemocný, se mluví už několik let. Nedávno Peskov prohlásil, že je Putin zdráv, že se neskrývá, a že nemá ani dvojníka. Současná situace však na prezidenta vliv mít musí. Je pod vlivem stresu. Chtěl bych připomenout, že takové naděje, že Putin bude odstraněn, nebo zemře v důsledku závažné choroby, ještě nemusí znamenat nic pozitivního pro vývoj v Rusku. Na jeho místo může přijít někdo mnohem horší,“ uvedl pro Události247 vojenský expert Andor Šándor.

Článek Ležel nahý na podlaze a brečel: Putin se měl po léčbě rakoviny nervově zhroutit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bunkr existuje, dvojník ne

Spekuluje se třeba o tom, že ruský prezident kvůli strachu z atentátu nevychází ze svého bunkru. Na sjednané schůzky prý místo sebe posílá najaté dvojníky, kteří podstoupili několik plastických operací, aby to nikdo nerozeznal, píše dále TN. Na nedávné vzdělávací akci pro ruskou mládež, kterou přenášela ruská státní televize, proto mluvčí Kremlu podobné spekulace důrazně odmítl.

„Možná jste slyšeli, že Putin má několik dvojníků, kteří se ukazují místo něj, zatímco on se schovává v bunkru. To jsou jen další lži. Když se podíváte na našeho prezidenta zjistíte, že je takový, jaký vždy býval, a to velmi aktivní. Lidé, kteří vedle něj pracují, se s ním jen pokouší udržet krok. Mnozí by mu mohli jeho množství energie závidět,“ řekl mluvčí Kremlu. ,,Lidé si pouze mohou přát, aby měli stejně tak pevné zdraví, jako má on,“ cituje Peskova britský web Daily Mail.

Jsou to jen dezinformace, říká expert

O tom, že na veřejnosti vystupuje opravdu Vladimir Putin, však stále mnozí pochybují. Na verzi, že prezident využívá najaté herce, trvají, píše Daily Mail. Nepřesvědčily je ani záběry, které zveřejnila ruská armádní televize Zvezda. Existenci bunkru však Peskov přiznal. „Máme takový bunkr, ale vůbec to není ten, o kterém na kolektivním Západě mluví lži,“ cituje ho web Forum24. Je to však prý jen přezdívka, kterou „obyčejní lidé“ dali koordinačnímu a analytickému centru vlády, tzv. Bílému domu.

„Opět je to klasická záležitost informační války, kdy se snaží klamáním a dezinformacemi uvést druhou stranu v omyl a získat tím nějaké možnosti dalšího postupu. Ale nic jiného, než forma informační války toto prohlášení Dmitrije Peskova není,“ uvedl pro Události247 odborník na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Spekulace o Putinových dvojnících objasněna: Samé lži, tvrdí Kreml se nejdříve objevil na Události247.cz.

Před dvěma lety přišla změna

V roce 2021 vyhrála prezidentské volby proevropská kandidátka Maia Sanduová a země se začala otáčet k Rusku zády. Kritika vůči Moskvě ze strany Kišiněva navíc zesílila i kvůli válce na Ukrajině. Rusko se však v žádném případě nevzdává. Snaží se udržet svůj vliv v zemi, a to například i skrze proruské demonstrace. To potvrzuje moldavský poslanec Andrian Cheptonar. „Chápeme, že proruské síly se chovají tak, jakoby neměly co ztratit. Takže nepřestanou, dokud k tomu nebudou donuceny,“ uvedl pro web Express.

Podle něj by policie měla zjistit, kteří lidé jsou nabádáni k násilí a přijímají za to peníze. Moskva se má snažit také přivádět do Moldavska cizince, kteří se snaží rozvracet zemi. Putin proto evidentně využívá skrze své lidi všech možných prostředků. Jde často o fotbalové fanoušky. Podle poslance by jim měl být vydán zákaz vstupu do země. Kišiněv dostane ve svém úsilí i pomoc. S bojem proti ruské snaze Moldavsko destabilizovat údajně pomůže i Evropská unie.

Došlo ke schválení civilní mise

V pondělí to zpečetili šéfové ministerstev zahraničí EU. Mise v Moldavsku pomůže čelit novým zásahům do politiky a hybridním hrozbám, informuje web Express. Nejde jen o konkrétní pomoc, která potrvá dva roky, ale také o jasný signál pro Moskvu, že EU je jednoznačně na straně Moldavska. Bude to potřeba. Už 7. května má v zemi proběhnout velká proruská demonstrace. Podle zjištění webu Express prokremelské síly se prostřednictvím reklam na internetu snaží podněcovat k násilí proti vládě.

Před násilným převratem v Moldavsku už únoru varovala prezidentka Sanduová, jak píše web iRozhlas. Podle ní se snaží Moskva odstranit současnou prozápadní garnituru. Rusko taková nařčení odmítá. „Tato obvinění jsou zcela nepodložená a bez důkazů,“ cituje web iRozhlas prohlášení mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové. Putinovy ambice navíc nemusí skončit jen u Moldavska. Jak Událsoti247 psaly o víkendu, ohroženy jsou i další státy, jako Srbsko a Bosna a Hercegovina.

Článek Moldavsko se připravuje na nejhorší: Putinovi agenti tam úřadují ve velkém se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin už nikomu nevěří, ani oni jemu

Putinova cesta k moci byla dlouhá a složitá. Téměř dvacet let vládnutí v Rusku mu umožnilo ovlivňovat nejen domácí, ale i zahraniční politiku. Avšak zdá se, že v poslední době se situace dramaticky změnila. Šéf Kremlu totiž postupně ztrácí podporu dokonce i od svých nejvýznamnějších spojenců. Jeho spolupracovníci často přebírají jeho plány pouze formálně a samotného Putina už neberou vůbec vážně.

Z toho si Putin odnesl důležité paranoidní ponaučení: Nikomu nejde věřit – ani poté, co ho považujeme za blízkého partnera po celou řadu let. Putin si uvědomuje tuto skutečnost a je obklopen stálou ochrankou, na kterou koneckonců sám nemusí stoprocentně spoléhat. Jak před nedávnem napsal web iDnes, jeden z jeho bodyguardů se stal zběhem a vyzradil o ruském prezidentovi citlivá tajemství. Například to, že se neustále obává o svůj život, dodává iDnes.

I ti největší spojenci se otočili zády

Putin si myslel, že má jistotu především ve svých mezinárodních spojencích. To je ovšem chyba. Jedničkou mezi nimi byl, a navenek stále je, Alexandr Lukašenko – prezident Běloruska. Putin a Lukašenko se znají dlouho a oba dva jsou podle médií velkými spojenci. Ovšem situace se během posledních měsíců změnila.

Ačkoliv se podpora obou vůdců jevila jako bezmezná, po tragédii, kterou Putin převedl za poslední rok na ukrajinských bojištích je běloruský vůdce Lukašenko spíše tichým pozorovatelem, který si ale dokáže dupnout, což je v jeho vztahu s Putinem nezvyklé. Není reálné, aby Putin nevnímal jako zradu od svého běloruského protějšku to, že se nezapojí do války na Ukrajině a nepomůže tak svému dlouholetému příteli, jak psal deník The Moscow Times. Je tak jasné, že v Putinových očích se k němu všichni otočili zády, včetně Alexandra Lukašenka.

Článek Putin se bude brzy zpovídat: Celý svět se proti šéfovi Kremlu otočil zády, včetně Lukašenka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Původ jmění tkví v podnikatelských aktivitách z minulosti

Díky tomu je obklopen bohatstvím, o kterém by se mnoha lidem ani nesnilo. Web Caknowlede píše, že ukrajinský prezident vlastní 15 nemovitostí, 5 luxusních jacht, 3 soukromé tryskáče a také několik velmi drahých automobilů. V jeho sbírce měl jako poslední přibýt Meredes-Benz třídy G s cenovkou 370 tisíc dolarů (téměř 8 milionů korun). Jako dopravní prostředky používá Zelenskyj také například vozy Audi Q2, Jaguar XF či elektromobil Tesla.

Nepotrpí si však jen na drahé automobily, ale také na luxusní hodinky. Ty měl dostávat převážně během svého prezidentování jako dary od podnikatelů a oligarchů, uvádí web Caknnowledge. Vlastní dokonce kousek, který je dražší než jeho automobil. Jedná se o hodinky Patek Philippe v hodnotě 400 tisíc dolarů (8,5 milionu korun).

Kromě toho Zelenskyj dostává také další dary, jejichž hodnotu ani nelze vyčíslit. Jedním z nich je soška Oscara, kterou mu loni na podzim daroval herec Sean Penn. Pozlacenou sošku však ukrajinskému vůdci nedal za výkon před kamerou, ale jako „symbol víry ve vítězství“, informuje web Novinky.

Zelenskyj měl nejen hereckou kariéru

Ačkoli Zelenskyj byl před zvolením do čela Ukrajiny známý hlavně pro své povolání herce a komika, jeho pohádkové bohatství nepochází pouze z výkonů na filmovém plátně. Příjmy mu pramení hlavně ze společností, ve kterých v minulosti figuroval. Jde například o firmu Kvartal 95, která produkovala třeba seriál Sluha národa, kde Zelenskyj ztvárnil ukrajinskou hlavu státu ještě před tím, než k jeho zvolení do této funkce reálně došlo.

V minulosti se ukázalo, že ukrajinský prezident figuruje také v dalším, daleko větším byznysu. Web Investigace uvádí, v roce 2011 se svými obchodními partnery vytvořil síť offshorových firem, což vyšlo najevo díky dokumentům Pandora Papers. Firmy měl použít také k nákupu nemovitostí v centru Londýna. Nejdražší byt stál ukrajinskou hlavu státu v roce 2014 2,2 milionu liber (66 milionů korun), jak Události247 psaly loni.

I přes rozsáhlý majetek se však Zelenskyj ani zdaleka neblíží jmění ruského prezidenta. Web Blesk píše, že několik odhadů mluví o tom, že Putinův majetek může dosahovat až 200 miliard liber (asi 5 320 miliard korun). Pokud by se to potvrdilo, stal by se šéf Kremlu nejbohatším mužem světa. Oficiálně nicméně jeho plat činí jen 122 tisíc eur (necelé 3 miliony korun) ročně a vlastní pouze 2 byty, garáž a pár vozů, jak Události247 psaly na začátku dubna.

Článek Zelenského pohádkový majetek: Ukrajinský prezident si od začátku války přišel na víc než miliardu korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Cesta sedmdesátiletého vůdce

Video z návštěvy ve dvou oblastech zachycuje nejen výstup Putina z vojenského vrtulníku, ala také z automobilu, jeho procházení kolem budov a jednání s vojenskými veliteli, popisuje web iRozhlas. Videomateriálu z návštěvy tak není málo. I proto se ihned záznamu s Putinem chopili experti na řeč těla. Podle Judi Jamesové na záběrech působí ruský prezident „úzkostně“ a „utrápeně“. Má to potvrzovat rozpoložení, které bylo evidentní v jeho nedávném proslovu k národu, píše web Express.

Podle odbornice na komunikaci a řeč těla je proto zjevné, že z hrdého vůdce se stal ponurý muž. Podle Jamesové žádný záběr z návštěvy ruských velitelství neukazuje u Putina mocenské držení těla. „Jen skloněná hlava a zamračení plus nějaké podprahové signály úzkosti,“ cituje zhodnocení web Express. Přední expertka zabývající se projevy těla také upozornila, že se při výstupu z vrtulníku Putin opírá o pravou paži a dopouští se něčeho, co působí jako „ochranné gesto“, uvedla dále pro web Express.

Náznaků Putinova nekomfortu je mnoho

Podobná situace se měla podle Jamesové opakovat i při Putinově výstupu z auta, kde měly být k vidění také gesta, která mluví o silné úzkosti dané osoby. Expertka si všimla také těžkého polknutí ruského prezidenta. Web Express připomíná, že šéf Kremlu se vypravil na okupovaná území na Ukrajině podruhé, a to během dvou měsíců. Není však jasné, kde se velitelství v Chersonské a Luhanské oblasti nachází. Návštěva se neobešla bez dalších spekulací.

Konkrétně se obě strany dohadují o datu, kdy k návštěvě Putina došlo. Ruská média uvádí, že ruská hlava státu zavítala na okupovaná území v pondělí, ale Kyjev má za to, že k tomu došlo dříve. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že ruský prezident navštívil velitelství ještě před pravoslavnými Velikonocemi, píše web iDnes. Některá ukrajinská média zároveň spekulují o tom, jestli vůbec Putin dorazil až na Ukrajinu, protože ze záběrů není zřejmé, kde se nacházel, dodává iDnes.

Článek Putin je zoufalý a utrápený: Podle expertky na řeč těla je to na něm vidět na první pohled se nejdříve objevil na Události247.cz.

Helsinky reagovaly na válku na Ukrajině

Finsko své rozhodnutí stát se součástí vojenského paktu vysvětluje obavami z možného napadení. Finlandizace Ukrajiny tedy ukazuje, jakou cestou by se válkou zasažená země měla vydat. Vstoupit do NATO, píše web Onet. Jedině tím bude ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně ukázáno, že nedosáhne svého. Šéf Kremlu totiž svými kroky na Ukrajině jasně ukazuje, že mu jde o změnu mapy Evropy, uvádí server Onet. To, co se mu podařilo u poloostrova Krym, který v roce 2014 anektoval, se mu však u celého území Ukrajiny nepodařilo.

Ve svém tažení ve speciální vojenské operaci, jak ruská hlava státu válku na Ukrajině nazývá, narazil na ukrajinský odpor. A objevil se tu ale ještě jeden fenomén, se kterým rozhodně Putin nepočítal. A tou je evropská soudržnost, kterou dokazuje právě také vstup Finska do NATO, připomíná web Onet. Ruskému prezidentovi musí být jasné, že pokus o založení nového ruského impéria nevyšel. Představoval si, že svou invazí do sousední země změní evropský řád, a to mu se povedlo.

Úplně jiné změny

Vstup Finska do Aliance změní poměr sil. Navíc na cestě do NATO je také Švédsko. Přestože skandinávské země podaly přihlášky shodně, a to loni 18. května, cesta Stockholmu se komplikuje. Vstup Švédska dosud neratifikovalo Turecko a Maďarsko, připomíná web ČT24. Přesto je téměř jisté, že dříve nebo později se dosud neutrální skandinávská země stane součástí vojenského paktu. K přijetí by mohlo dojít v červenci na summitu NATO v litevském Vilniusu, píše dále ČT24.

Půjde o další důkaz, že Rusko v Evropě neuspělo. Dojde k jasnému potvrzení, že Evropa skončila se svým postojem, ve kterém se snažila Moskvu nedráždit. Neutralita nic dobrého nepřinesla, a proto by se měla v budoucnosti do západních struktur začlenit také Ukrajina, píše web Onet. Jedině takový postoj může ruskou rozpínavost zarazit. Nejlepší formou obrany je totiž silné odstrašení, dodává Onet.

Článek Putin chtěl válkou změnit celou Evropu. Povedlo se mu to, ale jinak, než zamýšlel se nejdříve objevil na Události247.cz.

Incidentů bude s teplým počasím přibývat

Podle britského ministerstva se totiž více lidí zapojí do zemědělských činností. Právě na otevřených polích mohou být ruské miny uloženy. Zneškodnění nástražných systémů bude dlouhodobou záležitostí. Podle britského resortu obrany bude odminování Ukrajiny trvat nejméně deset let, píše web The Sun. Podle Výboru pro bezpečnost a ochranu podnikání Evropské obchodní asociace (EBA) je poseto nášlapnými minami až 174 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, píše web ČT24.

To pro představu znamená oblast větší než území dvou Českých republik. Jde o nejen velká pole, ale také soukromé pozemky u obytných domů. Server Novinky připomíná, že Rusko nepodepsalo Ottawskou úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a transferu protipěchotních min z roku 1997. Přestože dohodu neratifikovaly žádné vojenské velmoci jako USA či Čína, většina z nich už zakázané miny nevyrábí. Naopak Rusko má mít podle Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min přes 26 milionů kusů.

Kyjev dokument v minulosti podepsal

Web Novinky píše, že Ukrajina úmluvu přijala v prosinci 2005. Podle zprávy z roku 2018 zničila skoro 1,5 milionu min. Dalších 4,5 milionu měla v té době ještě zničit. Jestli k tomu došlo se neví. Nicméně se vůči Ukrajině objevily v průběhu války obvinění v souvislosti s použitím min. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch loni vyzvala Kyjev k objasnění obvinění, že na ruské jednotky u Izjumu byly vypáleny tisíce protipěchotních min PFM-1, které se označují jako motýlkovité miny, popisuje web Novinky.

Motýlí miny jsou zhruba deset centimetrů široké, mají tvar křídel a často zelenou či hnědou barvu, aby splývaly se zemí, uvádí web ČT24. Riziko je i v tom, že dětem často připomínají hračky. Ukrajina přesto tvrdí, že závazky Ottawské úmluvy neporušuje. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zprávu organizace o minách prozkoumá, ale dosud se k celé záležitosti nevyjádřilo. Upozornilo však na válečné zločiny ze strany Ruska.

Článek Kvůli Putinově taktice budou i po konci války umírat nevinní lidé se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jde o významné ruské představitele

Mezi těmi muži, kteří měli stát za spiknutím proti svému vůdci, je tajemník Národní bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, píše web Express. Cílem spiknutí má být snaha sabotovat ruského prezidenta. Dokument, ze kterého informace vyplývají je kódován, což naznačuje, že šlo o přísně tajnou zprávu získanou prostřednictvím monitorování komunikace. Web Echo24 píše, že takové údaje měly získat jen osoby s potřebnou bezpečnostní prověrkou.

Gerasimov se měl postavit proti ofenzivě, kterou Moskva plánovala na jihu Ukrajiny. Putina měl informovat v té souvislosti s tím, že schopnosti Ukrajinců jsou vyšší než ruské. Mohlo by tak dojít k vysokým ztrátám. „22. února zdroj naznačil, že Gerasimov údajně plánuje pokračovat ve svém úsilí o sabotáž ofenzivy. Slíbil shodit speciální vojenskou operaci do 5. března, kdy měl Putin údajně zahájit další kolo chemoterapií a měl mít menší vliv na válečné dění,“ cituje z dokumentu server Echo24.

Informace není možné nezávislé ověřit

Na druhou stranu o velmi špatném zdravotním stavu ruského prezidenta se spekuluje dlouhodobě. V únoru se objevily informace o dokumentech, které mají potvrzovat, že ruský vládce trpí rakovinou štítné žlázy. Zákeřná nemoc mu měla již napadnout také uši i nosohltan, píše web TN. Pod dohledem onkologa má být Putin už od roku 2020. Zdraví ruského prezidenta se nejintenzivněji probírá od začátku války na Ukrajině, kdy je jedním z nejsledovanějších lidí na světě. Mluví se nejen o rakovině, ale také Parkinsonově chorobě.

Dokazovat to mají také Putinovy projevy na veřejnosti. Jak Události247 psaly loni na podzim, často například nekontrolovaně pohybuje dolními končetinami. Je proto evidentní, že projevy nemoci nedokáže šéf Kremlu již potlačovat. Přesto oficiálně nebyl žádný zdravotní problém potvrzen. Naopak Kreml se snaží dlouhodobě ruského vládce líčit jako zdravého sportovce. V souvislosti s válkou na Ukrajině se přitom také objevily spekulace o tom, že Putin není v pořádku ani z hlediska duševního zdraví.

Článek Putin je prolezlý rakovinou: Zachraňuje ho jen chemoterapie. Nejde přitom o jedinou nemoc, kterou trpí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Aktivace dohody

Podpora ze strany Běloruska ale zřejmě nebude jen tak, protože běloruský prezident si začal klást požadavky a chce po Putinovi bezpečnostní záruky, uvedla tisková agentura BelTA. Lukašenko se nechal slyšet, že o tom už dříve mluvil se svým ruským protějškem a ten souhlasil, že takové bezpečnostní záruky jsou nezbytné a je třeba je formalizovat. „Obecně na jednáních zaznělo, že v případě agrese proti naší zemi bude Ruská federace chránit Bělorusko jako své vlastní území. To jsou záruky, které potřebujeme,“ cituje Lukašenka BelTA.

„Pokud Bělorusko nepřímo podporuje ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, tak za to samozřejmě žádá, aby ty ozbrojené síly Ruska byly k dispozici při obraně právě běloruského území. Nemíří to až tak úplně na to, že by se Bělorusko obávalo evropského či jiného útoku svých sousedů, krom Ukrajiny, na kterou právě tento pakt míří. Ve chvíli, kdy by došlo k útoku na běloruského území ze strany Ukrajiny, došlo by samozřejmě i k aktivaci této dohody,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní expert David Rožek.

Bělorusko se do bojů zapojovat nechce

Zatím není jasné, kde přesně budou Purinový zbraně v Bělorusku umístěny. Mělo by k tomu však zřejmě dojít už v létě. Běloruský prezident v březnu také uvedl, že Bělorusko je v případě nutnosti připraveno na svém území rozmístit kromě ruských taktických jaderných zbraní i zbraně strategické, pod které spadají například mezikontinentální balistické rakety, připomíná web TN.

Bělorusko je jedním z nejbližších spojenců Ruska, které už více než rok válčí proti Ukrajině, připomíná web Seznam Zprávy. Do konfliktu se sice přímo nezapojilo, ale jeho území měla ruská armáda jako odrazový můstek pro zahájení invaze do sousední země. Kontingent ruských sil zůstává na území Běloruska i nyní. Lukašenko už dříve řekl, že Bělorusko se do bojů napřímo zapojí jedině, pokud Ukrajina napadne Bělorusko, dodává web.

Článek Hlavní Putinův spojenec se začíná cukat. Lukašenko pomoc podmiňuje zárukami se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putinův majetek převyšuje 200 miliard eur (4,8 bilionu korun)

I proto může být Putin nejbohatším mužem na světě, píše web Daily Mail. V čele žebříčku časopisu Forbes stojí francouzský magnát Bernard Arnault, jehož majetek má hodnotu 211 miliard dolarů (4,4 bilionu korun). Web Plus Jeden Deň ale připomíná, že vyčíslení skutečné hodnoty Putinova majetku je velmi těžké. Oficiálně totiž nevlastní téměř nic. Mnoho let přiznává jen dva byty, garáž, dále vozy GAZ M21, Ladu Nivu a přívěs Skif, připomíná web TN. Realita je však zcela jiná a ukazuje, že Putin má rád luxus.

Ruský prezident má vlastnit několik desítek rezidencí po celé zemi a některé z nich mají opravdu zajímavé vybavení. Server Daily Mail upozorňuje na palác na břehu jezera Valdia na severu Ruska, jehož součástí je například kryokomora či bahenní koupele skryté pod zemí. V rezidenci je možné najít také masážní vany, bazén s vířivkou, sauny či turecké koupele, popisuje web Plus Jeden Deň. Oficiálně nemovitosti v hodnotě několika miliard eur spadají pod společnosti patřící Jurujovi Kovalčukovi, který je blízkým přítelem ruské hlavy státu.

Nic Putinovi nepatří

I výstavbu druhého údajného Putinova paláce financovali blízcí spojenci šéfa Kremlu. Nachází se v blízkosti Černého moře a svou velikostí dokonce převyšuje Buckinghamský palác, uvádí web Plus Jeden Deň. O zábavu má v areálu Putin postaráno. Nachází se tam kasino, podzemní kluziště a místnost se striptérskými tyčemi. Nejen sbírku nemovitostí vlastní ruská hlava státu. Putin je také fanouškem drahých automobilů a luxusních jacht, informuje web Plus Jeden Deň.

V jeho sbírce je proto například plavidlo se šesti palubami, devíti kajutami zdobenými masivem a zlatem. Plavidlo má dokonce dvě přistávací plochy pro vrtulník, popisuje dále server Plus Jeden Deň. Loď zvaná Šeherezáda ale měla být minulý rok zabavena v italském přístavu v rámci západních sankcí. Před zabavením měla přitom patřit k velmi oblíbeným plavidlům údajné Putinovy milenky bývalé gymnastky Aliny Kabajevové.

Článek Jachty, kasino a podzemní skluzavka: Putin si žije v luxusu, o kterém většina lidí ani nemá tušení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Státníci budu jednat o příměří na Ukrajině

O míru na Ukrajině mluvil běloruský prezident ve svém pátečním projevu k národu. Nyní chce na to Putin reagovat, jak upozornil jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Jak Události247 informovaly minulý týden, ve své páteční řeči Lukašenko také potvrdil, že na území Běloruska budou umístěny ruské jaderné zbraně. Tímto krokem Minsk potvrdil, že oddanost Moskvě nezná hranic. Přestože běloruský režim přímo válku na Ukrajině nepodporuje a snaží se působit vůči konfliktu neutrálním dojmem, jednotlivé kroky ukazují něco jiného.

Web Plus Jeden Deň připomíná, že Bělorusko například poskytlo ruské armádě své území při útocích na severní Ukrajinu. Nyní dojde i na přemístění těch nejnebezpečnějších zbraní na světě. Bělorusko přitom nevlastní samo žádné jaderné zbraně. Putin to přesto nepovažuje za porušení dohody, která zakazuje šíření jaderných zbraní. Rozhodnutí Moskvy nijak neovlivnila ani kritika Západu, která se po oznámení spustila. „Ruské plány taková reakce rozhodně neovlivní,“ cituje ČTK slova mluvčího ruského prezident Peskova.

Putin své rozhodnutí vysvětlil

Ruský prezident argumentuje tím, že Moskva reaguje na oznámení Velké Británie, která se rozhodla na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu, připomíná ČTK. K umístnění taktických jaderných zbraní v Bělorusku má dojít do 1. července. Tento týden ruský ministr obrany Sergej Šojgu upřesnil, že budou do sousední země umístěny raketové komplexy Iskander-M, které jsou schopny nést jaderné hlavice, uvádí Plus Jeden Deň. I umístění jaderných zbraní proto zřejmě bude tématem rozhovoru Lukašenka s Putinem.

Nebudou jedinými státníky, kteří se setkají. I ukrajinský prezident pokračuje v jednáních se svými spojenci. Nyní je ukrajinská hlava státu na návštěvě Polska, kde bude jednat se svým protějškem Andrzejem Dudou, informuje web Novinky. Tématem jednání mají být bezpečnostní otázky i ekonomická spolupráce. Diskutovat mají státníci i o ukrajinském obilí. Polští zemědělci si stěžují, že do země dorazila levnější ukrajinská produkce, dodávají Novinky.

Článek Schůzka, která má v Moskvě utužit narušené vztahy. Lukašenko a Putin se dnes sejdou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Objevují se spekulace o špatném zdravotním stavu

Mluví se o rakovině v terminálním stadiu či Parkinsonově chorobě, jak upozornily Události247 loni v září. Podle českého lékaře ale odulé tváře nejsou znakem onemocnění. „To dle mého názoru nesouvisí s žádnou nemocí nebo něčím jiným, protože při stárnutí dochází spíše ke ztrátě objemu v oblasti očí a objem padá dolů,“ vysvětlil Měšťák pro server Aktuálně. Proto plastický chirurg předpokládá, že Putin má vyplněnou tvář kyselinou hylauronovou či vlastním tukem. Ruský prezident zřejmě také podstoupil facelift.

Český plastický chirurg v té souvislosti upozornil na přední část ucha, odkud podle něj mohl vést řez k úpravě dolní čelisti a oblasti krku. Zároveň ale uvedl, že fotografie nejsou zcela prokazatelné, protože mohou zkreslovat. „Z fotek je to někdy těžké posoudit, protože jsou zachyceny z různých úhlů. A pokud to chceme posuzovat opravdu stoprocentně, tak by měly být za standardního osvětlení, ze stejného úhlu a neměly by být rozmazané,“ vysvětlil Měšták pro web Aktuálně. Za změnou vzhledu šéfa Kremlu nakonec nemusí stát ani plastické operace ani nemoc.

Spekuluje se o dvojnících ruské hlavy státu

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyryl Budanov se domnívá, že Putin má za sebe rovnou tři náhradníky, jak Události247 psaly loni v říjnu. Někteří odborníci ale zpochybňují, že by Putin měl jakéhokoliv dvojníka. „Vytvořit skutečně věrného dvojníka, který by odpovídal originálu ve všech detailech, které se posuzují při zjišťování identity, je velmi obtížné. To by si dnes prakticky nikdo netroufl. Nehledě na to, jaké riziko by hrozilo, kdyby se dvojník provalil,“ uvedl pro web iDnes forenzní kriminalista Jiří Straus.

Podle něj má Putin několik specifických znaků jako jsou ústa, hřbet nosu či převis očního víčka. Tyto znaky se mají shodovat na starších fotografiích i na nedávných, uvádí web iDnes. Typickou má mít ruský prezident podle experta i styl chůze, která se také nemění. „Všechny záběry, které jsem měl k dispozici, mohl jsem je prostudovat a viděl jsem je hodně zblízka, vedou k jedinému závěru: nenašel jsem žádnou indicii, která by podporovala verzi dvojníka,“ dodal Straus pro iDnes.

Článek Putin se mění před očima. Něco je s ním v nepořádku, říká plastický chirurg se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putinův majetek pod dozorem

Skupina opozičních novinářů Navalnyj LIVE ve svém videozáznamu uvedla, že Putin přijal řadu přísných bezpečnostních opatření, protože je přesvědčen, že mu hrozí smrt. „Bojí se vlastně skoro všeho. Pije jen z vlastní sklenice to, co si sám nalije, agenti FSB si před ním hrají na obyčejné Rusy a jeho domov i Kreml chrání protiraketové systémy,“ tvrdí novináři na sociální síti.

Podle Navalnyj LIVE se také u Putinova sídla na jihu Ruska údajně objevil Pancir-S1, což je hybridní samohybný protiletadlový systém krátkého a středního dosahu. Má jich být ale mnohem víc. Chránit však mají nejen budovy, ve kterých prezident tráví čas, ale také jeho obrovský majetek, dodává skupina. Putinova rezidence je obrovská. Má čtyři patra, z toho dvě podzemní a dvě nadzemní. Jak uvedl web PolsatNews, rozloha přesahuje 3 800 metrů čtverečních.

Putin údajně bere i drogy

„Tyto informace bych nebral jako něco, co lze ověřit. Pravdou je, že každá válka s sebou přináší pro politické i vojenské vedení složitou psychickou situaci. Ta situace, která se teď odvíjí na ukrajinské frontě, není příznivá pro Ukrajinu ani Rusko. Z hlediska psychického stavu ruského prezidenta Putina je možné hovořit o nějakých problémech, ale znovu opakuji, tyto informace není možné ověřit,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Nekončí ani spekulace o Putinově nalomeném zdraví. Podle někdejšího profesora z moskevské školy pro špióny Valerije Soloveje si šéf Kremlu musí pomáhat tvrdými drogami, aby dokázal normálně fungovat, psal o tom web Mirror. Kvůli tomu prý Putin také výrazně zhubnul. Prý se nedaří léčit jeho údajnou rakovinu a Parkinsonovu chorobu, a tak si šéf Kremlu musí vypomáhat silnými narkotiky, uvádí Mirror.

Článek Putin má panický strach ze smrti. Je přesvědčen, že ho někdo zabije se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin je pod velkým tlakem

Exšéf CIA si myslí, že válku na Ukrajině mohou ukončit pouze dva scénáře – buď Putinovo sesazení, nebo jeho smrt. Od ruského prezidenta se ale v poslední době mnoho jeho nejbližších lidí odvrací, a tak je možné, že by se tato předpověď mohla naplnit, píše The Sun. „Věřím, že v armádě, ve zpravodajských službách, mezi oligarchy existuje silný spodní proud odporu proti Putinovi,“ cituje web Olsona, který u CIA sloužil více než 30 let.

Válka tak podle Jamese Olsona pro ruskou hlavu státu zřejmě nedopadne dobře. ​Ruský prezident se podle něj poněkud přepočítal a přecenil svou sílu i efektivitu vedení armády. Navíc žije v neustálé obavě z toho, že by mohlo dojít k převratu nebo povstání. „Putin ničí Rusko. Věřím, že existují nějací dobří Rusové, kteří si řeknou, že už stačilo,“ řekl Olson webu The Sun.

Každá válka jednou skončí

Web BBC připomíná, že Putin čelí obrovskému tlaku i proto, že na něj byl vydán mezinárodní zatykač, a to na něj vyvíjí další tlak. Válka prý musí skončit eliminací Putina, jinak by se mohla rozšířit i za hranice Ukrajiny, píše BBC. Podle bývalého šéfa CIA je totiž Putinovým cílem i dobytí Moldavska. Svět by si tak prý měl uvědomit, že Moldavsko je vystaveno velkému riziku, dodává Olson.

„Každá válka může jednou začít, ale musí skončit. Otázkou ale je, za jakých podmínek. To, že Putin sám válku neukončí, to je poněkud od věci. Ano, mohou nastat nějaké okolnosti, které budou vyhovovat Putinovi, ale Zelenskému ne, a které mohou být úvodem pro mírová jednání. Může tomu ale být i naopak. Hovořit o tom, že kvůli Putinovi tato válka neskončí, je podle mě naprosto scestné,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Konec války je v nedohlednu. Putin ji nehodlá ukončit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kritika patřila Putinovým blízkým

Podle Achmedova má každý z nich jachtu a miliardy. „Všechno jim patří,“ cituje dále miliardáře web TN. To byl však jen začátek jejich kritiky. V rozhovoru se opovážili také k ostrým slovům směřovaným k šéfovi Kremlu a jeho pravé ruky Dmitriji Medveděvovi. „Oba jsou plní nejistoty. Jsou to zakomplexovaní liliputi, které celá země nenávidí, “cituje Achmedova web TN. Podle se něj sice ruská média snaží dělat z ruského prezidenta hrdinu, ale každý vidí, jaký je.

„Začal vytvářet jen černé listiny. Jen zakazuje, přijímá a povoluje. Lidé v jeho zemi jsou jako zombie,“ cituje dále Prigožina server TN. Achmedov s ním souhlasil a označil ruskou hlavu státu dokonce za „Satana. Web Daily Mail píše, že ruští oligarchové se ve společném telefonátu pustili také do kritiky ruské armády. Vadí jim, že do války jsou posíláni lidé, kteří nikdy nedrželi zbraň v ruce, a proto nemají šanci v bojích obstát.

Rusko nemá budoucnost

„I kdyby se na všechno vy**al a zmáčkl to tlačítko, národ v tomhle scénáři stejně nemá žádnou budoucnost. Tak to je. V zásadě ruský národ pohřbil,“ cituje web TN slova Prigožina. Hudební producent se po zveřejnění nahrávky bránil, že nic takového nikdy neřekl a jde o podvod. Následně pak v rozhovoru pro server Fontanka uvedl že jde o snahu vyvolat spor mezi politiky a ruskou elitou. Zároveň ale přiznal, že se bojí následků za svou kritiku vůči Kremlu.

Někteří se naopak za svá ostrá slova vůči Putinovi nestydí. Bývalý ruský viceprezident Alexandr Ruckov například nedávno obvinil ruského prezidenta z nesmyslného zabíjení ruských vojáků, kteří slouží jako potrava pro děla, píše web Aktuálně. Podle něj má Putin okolo sebe jen neschopné „bezpečnostní apartáčíky“ bez vojenského výcviku a dovedností. V té souvislosti Ruckoj poukázal i na to, že vojákem z povolání není ani ministr obrany Sergej Šojgu.

Článek Putina ve zveřejněné nahrávce pomlouvají jeho vlastní blízcí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Experti nemusí považovat údaje za dostačující

Web Čas proto připouští, že nárůst vražd může mít i další důvody než jen válku na Ukrajině. Přesto je však minimálně podivné, že došlo zrovna loni k otočení trendu minulých let, kdy se počet nejzávažnějších trestných činů v Rusku stabilně zmenšoval. Zatímco v roce 2002 bylo spácháno 32265 vražd, v roce 2021 už jen 7332. Loňský rok ale změnil směr, protože bylo evidováno na ruském území celkem 7628 vražd. Jde tedy o čtyřprocentní nárůst, uvádí web Čas.

Celkově se přitom kriminalitu dařilo v Rusku mírnit i loni. Konečný počet trestných činů měl v roce 2022 klesnout oproti předchozímu roku o 1,9 procenta. Klesat měl i počet těžkých a obzvlášť těžkých zločinů, a to o 4,1 procenta, uvádí dále Čas. V kategorii vražd je však tendence stoupající. Velký podíl na tom mají ruské oblasti, které se nachází blízko Ukrajiny. Například v Belgorodské oblasti počet vražd a pokusu o ně oproti roku 2021 vzrostl z 52 na 102, v Kurské oblasti pak z 58 na 89, dodává web Čas.

Růst se nevyhnul ani vzdálenějším městům od Ukrajiny

Dokonce v Moskvě byl zaznamenán nárůst počtu vražd z 259 v roce 2021 na 441 v roce 2022. Web Novinky píše, že autoři zprávy se podívali na celou věc také z hlediska zkušeností zemí, které se zúčastnily ozbrojených konfliktů v minulosti. Došlo v nich k růstu pouličního, domácího a policejního násilí. Většinou k těmto jevům ale dochází až po skončení války, nikoli v průběhu. V USA se například ukázalo, že příslušníci policejních sborů, kteří bojovali ve válce pak častěji sahali po střelných zbraních, dodávají Novinky.

K tomu v Rusku zatím nedochází, protože se v zemi evidují hlavně trestní stíhání příslušníků bezpečnostních složek, konkrétně trestné činy páchané vězeňskými dozorci vůči vězňům. Tyto počty stabilně klesají. Důvod růstu počtu vražd v Rusku může mít proto nakonec i zcela jinou souvislost. Web Novinky připomíná, že v zemi roste spotřeba alkoholu. V roce 2022 prodej alkoholických nápojů meziročně stoupl o 3,5 procenta, u vodky dokonce o 5,9 procenta.

Článek Putin přivedl vraždění nejen na Ukrajinu. Rusko pokořilo krutý, 20 let starý rekord se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bělorusko jako ruský vazal

Rusko může podle něj skrze Minsk vydírat svět a posilovat svou mezinárodní pozici. „Výskyt jaderných zbraní v Bělorusku je také hrou o další vazalizaci této země,“ cituje dále bezpečnostního experta server Express. V té souvislosti uvedl několik faktů, jako je například nutná trvalá ruská vojenská přítomnost v sousední zemi, ale také „větší pronikání ruských zpravodajských služeb,“ cituje Express Rauba. Dohodou o rozmístění jaderných zbraní se také Minsk vzdal možnosti prezentovat se jako neutrální země.

Raubo také připomněl, že ruská jaderná strategie se stále více podobá té severokorejské. Moskva od začátku konfliktu na Ukrajině vyhrožuje jadernými zbraněmi, protože si je vědoma své moci v tomto ohledu. I proto chce Rusko svůj jaderný arzenál rozšiřovat, jak Událost247 psaly loni v prosinci. Na světě je aktuálně 13 080 jaderných hlavic, z nichž 6 255 vlastní Rusko a 5 550 USA. Kreml má k dispozici také hypersonické jaderné zbraně. Právě s nimi vyhrožuje Západu šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, píše web Daily Mail.

Hrozba ze strany Patruševa

Poznat sílu těchto zbraní mají západní státy, pokud budou pokračovat v pokusu porazit a rozdělit Rusko. „Někteří lidé na Západu mluví o pomstě, která by vedla k vojenskému vítězství nad Ruskem,“ cituje jeho slova web Daily Mail. Patrušev přitom patří k nejbližším spolupracovníkům ruského prezidenta a mluví se o něm jako o hlavě celé speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva válku v sousední zemi označuje. Nejen prohlášení o použití hypersonických zbraní proti Západu je ze strany Patruševa děsivé.

Web Daily Mail informuje, že šéf ruské Bezpečnostní rady v nedávném rozhovoru uvedl, že Putin hodlá ovládnout Evropu. USA si podle něj v současnosti „dělají v Evropě, co chtějí, ignorují skutečnost, že vedoucí roli na kontinentu historicky hrálo Rusko“, uvádí dále web Daily Mail. O Patruševovi se mluví jako o nástupci Putina. Jak Události247 psaly na konci února, za favorita na prezidentský úřad ho po možném převratu uvedla i britská novinářka Catherina Beltonová. Ta má pravidelný kontakt s představiteli ruských elit.

Článek Putin dělá z Běloruska evropskou Severní Koreu, myslí si experti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nesrovnalostí je hned několik

Například profesor Anders Aslund srovnal fotografie ruského prezidenta z videokonference o rozvoji Krymu a Sevastopolu, která proběhla dva dny před návštěvou Mariupolu. „Zdá se, že 19. března jel do Mariupolu Putinův dvojník. Srovnejte si to s fotkami skutečného Putina v jeho bunkru ze 17. března. Už to začíná být směšné,“ cituje komentátor amerického think-tanku Atlantic council web iDnes. Nestalo se přitom poprvé, kdy se objevily spekulace o dvojnících šéfa Kremlu.

Jak Události247 psaly loni v říjnu, výjimkou nejsou domněnky, že Putina už mnoho měsíců nikdo neviděl. Nyní se spekulace šíří také v Rusku. Video na sociálních sítích pokládá jasnou otázku: „Kdo navštívil Mariupol?“, cituje web Express. V záznamu je upozorněno na ušní lalůčky, které se v jednotlivých vystoupeních ruské hlavy státu mění. „Stejně jako malé znaménko na tváří,“ cituje Express. Odlišnosti autoři videa vidí také ve vráskách. Tuto odchylku podle nich není možné vysvětlit ani plastickými operacemi, které Putin v minulosti podstoupil.

Někteří se spekulacím brání

Úpravy obličeje podle autorů záznamu musí podstupovat i Putinovi dvojníci, aby se mu stále podobali vzhledem k tomu, jak se mění jeho tvář kvůli zdravotním problémům. „Nejslabší dvojník byl evidentně poslán do Mariupolu,“ cituje Express z ruského videa. Právě na muži, který o víkendu dorazil jako ruský prezident na okupované ukrajinské území, autoři záznamu vidí nejvíce odchylek od skutečného šéfa Kremlu.

Naopak ruští komentátoři se takové spekulaci brání. „Nepochybuji o tom, že do Mariupolu přijel skutečný Putin. Nechápu, v čem je problém. Zphotoshopované záběry, to je hodně smutný argument, jestli tam přijel nebo nepřijel dvojník. Raději se podívejte na originální zpravodajství,“ cituje web iDnes ruského komentátora Fjodora Krašeninnikova. Naopak šéf ukrajinské vojenské rozvědky už loni upozornil, že Putin má nejméně tři dvojníky.

Článek Teorie o tom, že Putin není Putin, nabírá na síle. Video o dvojnících se šíří Ruskem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za rozpad hodnot může Západ

Ruský institut dospěl také k závěru, že mezi početnými etnickými skupinami chybí jednota, uvádí web Mirror. Projekt měla na starosti manažerka organizace Laima Lemairová, která si při představování výsledků posteskla, že mladší Rusové postrádají vztah k tradičním hodnotám. To je přitom pro stabilní společnost velmi důležité, jak uvedla na zasedání státního úřadu Roskomnadzor, který zodpovídá za monitorování, kontrolu a cenzuru sdělovacích prostředků.

Podle Nikolaje Lišina, který patří pod ministerstvo obrany, stojí za rozpadem hodnot narušování ruského digitálního světa ze strany Západu, uvádí dále Mirror. Rusko se tedy opět drželo své praxe, kdy za všechno špatné v zemi mohou západní státy. Tentokrát v přijetí tohoto názoru sehrála důležitou roli i sama Putinova dcera.

Web CNN Prima News píše, že Tichonovová předsedá nejen společnosti Innopraktika, ale je také velmi pohybově nadaná, díky čemuž se účastnila řady soutěží v akrobatickém rokenrolu. V soukromém životě však tolik štěstí neměla. Její první manželství s ruským miliardářem Kirillem Šamalovem vydrželo jen pět let.

Všechny Putinovy děti

Nyní je partnerem Putinovy dcery bývalý šéf Bavorského státního baletu Igor Zelenskyj, který ale nemá k ukrajinskému prezidentovi žádný příbuzenský vztah, uvádí web Mirror. Ruský prezident má se svou bývalou manželkou Ljudmilou také dceru Mariu, která se věnuje lékařství. Web CNN Prima News píše, že dokonce spoluvlastní velkou farmaceutickou firmu, která se zabývá výzkumem léčby rakoviny.

Dlouhodobě se spekuluje o tom, že má Putin více dětí. Údajně má být také otcem hvězdy sociální sítě Instagram Luizy Rozovové. Tu měl zplodit se svou bývalou uklízečkou Světlanou. Tuto spekulaci podporuje skutečnost, že žena po pracovní zkušenosti u Putina výrazně zbohatla a stala se dokonce spolumajitelkou velké ruské banky, jak Události247 psaly loni v květnu. Další děti má mít Putin se svou údajnou partnerkou, kterou je bývalá gymnastka Alina Kabajevova.

Článek Putinova dcera promluvila o tom, co si myslí o Rusech a Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Může nastat liberalizace

Kolesnikov se ve své analýze zabývá například tím, že Stalinovo jméno se po jeho smrti postupně stále více upozaďovalo. Souviset to má s tím, že v boji o moc se následně začala plně projevovat liberalizace režimu. Po Stalinově smrti zemi ovládli čtyři nejmocnější. Web Novinky připomíná, že jedním z nich byl dlouholetý tajemník diktátora Georgij Malenkov, který byl jeho očekávaným nástupcem, ale nakonec se stal premiérem.

Mezi zbývající tři tehdejší vůdce země patřil ministr obrany Nikolaj Bulganin, bývalý šéf tajné služby NKVD Lavrentij Berija a také bývalý tajemník ukrajinské KSS Nikita Chruščov. Právě on se později rozhodl kritizovat stalinistické praktiky, což ho vyneslo až na pomyslné výsluní. Přesto byl ale nakonec od moci odstaven a nahrazen Leonidem Brežněvem. Důvodem byla hlavně skutečnost, že po jeho experimentech sílila v Rusku touha po stabilitě.

Nový režim následně začal s reformami a pokusy o liberalizaci ekonomiky, uvádí Onet. Podobná politická transformace nastala také po odchodu Brežněva. Z toho má podle ruského analytika vyplývat, že odchod autokratů vždy aktivuje uvolňování pravidel. Podobný průběh má proto nastat i po konci Putina. Kolesnikov předpokládá, že jakmile šéf Kremlu skončí, dosud loajální spolupracovníci začnou okamžitě pracovat na změně Ruska.

Kontroverzní osoby zvyšují svůj vliv

Podle analytika poté dojde k otevření země vůči Evropě. Dá se proto předpokládat, že elity, které se nyní zdají být Putinovi věrné, po jeho odchodu naprosto změní směr. Především ti, kteří jsou spojeni s byznysem, se budou snažit ze změny režimu vytěžit co nejvíce a hrát například roli modernizátorů, uvádí Onet. Hrozí ale také jiná varianta, která předpovídá, že se k moci v Rusku dostanou mnohem kontroverznější osoby, než je nynější prezident. Pád Putina tak může být horší, než konec Stalina a na místo šéfa Kremlu může nastoupit někdo daleko krutější.

Růst vlivu v posledních měsících zaznamenává hned několik mužů. Jde především o šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina či čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, informuje web iRozhlas. Oba jsou nechvalně proslulí svými krutými praktikami. Stejně jako Igor Girkin, kterému se kvůli masakrům bosenských muslimů přezdívá Igor Hrozný, připomíná iRozhlas. I on přitom patří ke kritikům vedení ruských kroků na Ukrajině, což mu může zvyšovat vliv v Rusku. Nástup jednoho z těchto tří mužů do čela země by přitom bylo pro Západ horší, než Putinovo vládnutí.

Článek Nejistý osud Ruska: Pád Putina bude možná horší, než konec Stalina. Na místo šéfa Kremlu může nastoupit někdo daleko krutější se nejdříve objevil na Události247.cz.

Experti prostor k jednání nevidí

Moskva však podle svého vyjádření o takové iniciativě nic neví. Naopak má z nápadu německého diplomata Wolfganga Ischingera obavy. Podle ruského ministerstva zahraničí totiž USA, Velká Británie, Německo a Francie nejsou těmi, kteří hodlají konflikt vyřešit, uvádí Onet. Resort také zpochybňuje požadavky těchto států na ukončení války, které považuje za „nereálné“, uvádí dále Onet. Je to přitom jen pár dnů, kdy mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov všechny ujišťoval, že Putin je otevřený mírovým rozhovorům.

A potvrdil to také sám šéf Kremlu po setkání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. „Mírová jednání jsme nezastavili,“ cituje Putinova slova z tohoto týdne web Novinky. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí je ale jedinou překážkou k uzavření míru samo Rusko. Prostor pro ukončení bojů nevidí ani bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, který na svou funkci rezignoval loni v květnu, píše Onet. Podle něj chce, jak Rusko, tak Ukrajina jen vyhrát.

Evropské protesty za mír

Možnost usednout k jednání vidí až ve chvíli, kdy se jedna ze stran dostane do složité situace, uvádí Onet. Návrhy na mír se přitom v průběhu války objevily z mnoha stan. Naposled s mírovým plánem přišla Čína. Jak Události247 psaly na konci února, Moskva zaujala k dokumentu obsahujícím 12 bodů vedoucích k „politickému urovnání“ pozitivní postoj. Naopak Kyjev návrh Pekingu odmítl s tím, že neobsahuje stažení ruských vojsk na hranice z roku 1991.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale zároveň nevyloučil další jednání s Čínou ohledně mírového plánu. Přestože Evropská unie věrně podporuje Ukrajinu a posílá zbraně, i v rámci sedmadvacítky se objevují iniciativy volající po míru a ukončení dodávek vojenské techniky. Jak Události247 informovaly před pár týdny, v Německu se uskutečnila velká demonstrace s účastí několika desítek tisíc lidí požadujících zahájení mírových jednání s Ruskem.

Článek Rovnou čtyři země dostaly od Putina stopku: Prý s nimi nikdy nebude jednat o míru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Impéria se pokaždé zhroutila

Ruské ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl, píše dále ČT24. Podle prezidenta Petra Pavla je rozhodnutí soudu vydat zatykač na Putina správné. Únosy dětí by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl pro ČT24. „Je to velice unikátní. Má to obrovský symbolický účinek. Je to odvážné a přelomové rozhodnutí,“ cituje ČT24 velvyslankyni Česka v Nizozemsku Kateřinu Sequensovou.

Ruský spisovatel Michail Pavlovič Šiškin, který žije v exilu, napsal novou knihu nazvanou Moje Rusko: Válka nebo mír, ve které předpovídá, že diktatura Vladimira Putina se může rozpadnout během několika hodin, psal o tom web CNN Prima News. Šiškinova argumentace vychází z historických událostí, kdy se ruské režimy hroutily nečekaně a během krátké doby. Ruské carství se zhroutilo během několika měsíců a Sovětský svaz se rozpadl jen pár dní poté, co prezident Gorbačov oznámil svou rezignaci. Šiškin tvrdí, že Putina postihne stejný osud, dodává web.

Viníci budou potrestání

„Těžko říct, zda by mohlo dojít na základě toho, že je na Putina vydán zatykač, k rozpadu stávající Ruské federace. Pořád je potřeba mít na paměti, že Rusko se nachází ve zcela odlišné hodnotové oblasti oproti Západu. Těžko říci, zda to impérium by bylo schopno a ochotno existovat mimo Ruskou federaci. V současné době probíhá válka. Ta není příznivá k tomu, aby došlo k nějaké větší integraci zemí, které teď tvoří Ruskou federaci,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Ruské úřady už zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu, kteří zatykač na ruského prezidenta vydali, píše web Novinky. „Jednání soudců ICC vykazuje znaky trestných činů trestního zákoníku Ruské federace, a to úmyslné nezákonné zadržení, jakož i příprava útoku na představitele cizího státu, který užívá mezinárodní ochrany, s cílem zkomplikovat mezinárodní vztahy,“ napsala s odkazem na vyšetřovací komisi, která plní roli kriminální ústředny, agentura Interfax.

Článek Kritické hodiny pro Putina: Mezinárodní zatykač je pro něj velký problém. Jeho režim může brzy padnout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prohloubení spolupráce a jasný signál pro Západ

Provázanost obou zemí je v poslední době stále zjevnější a dokládají to i slova obou prezidentů. Web Čas píše, že Si Ťin-pching řekl Putinovi o vděčnosti čínské strany za vztahy s Ruskem i kontakty, které mají „historickou logiku“. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova státníci probírali také čínský plán na ukončení války na Ukrajině. Detaily prozradit odmítl, informuje web iDnes. Pondělní setkání však bylo jen zahřívacím kolem. Dnes se oba muži sešli v Kremlu k formálnímu jednání.

Tentokrát setkání provázela slavnostní ceremonie. „Putin a Si Ťin-pching se pozdravili. Orchestr zahrál hymny Ruska a Číny. Přítomni byli také členové delegací obou zemí,“ cituje web iDnes z oznámení ruské státní agentury TASS. Prezidenti během úterý budou jednat napřed v úzkém formátu, pak v širším. Vše bude zakončeno podpisem dokumentů a společným prohlášením. Oba vůdci mají spolu také povečeřet, píše iDnes.

Návštěvy probíhají i v Kyjevě

V úterý se Si Ťin-pching setkal se také s ruským premiérem Michailem Mišustinem, kterého stejně jako Putina pozval k návštěvě Číny, píše web iDnes. Řada komentátorů upozorňuje, že návštěva čínské hlavy státu Putina minimálně morálně pozvedne. Obzvlášť v situaci, kdy byl na něj minulý týden vydán Mezinárodním soudem v Haagu zatykač. Přítomnost Si Ťin-pchinga v Moskvě také jasně naznačuje, že oba státy mají v plánu prohlubovat své úzké vztahy, což bude muset vzít Západ na vědomí.

Návštěvy ale neprobíhají pouze v Moskvě. Do Kyjeva dorazil v úterý japonský premiér Fumio Kišida a během své návštěvy se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informuje ČTK. Od zahájení ruské invaze dorazil japonský lídr na Ukrajinu poprvé. Do země se vypravil vlakem z polského příhraničního města Przemyślu. Na nádraží v Kyjevě ho přivítala ukrajinská diplomatka Emine Džapparovová, dodává ČTK.

Článek Zelenskyj a Putin se tváři v tvář sešli se svými spojenci se nejdříve objevil na Události247.cz.

V pořadu vystoupil i starosta Novotný

Hosté populárního pořadu 60 minut mimo jiné diskutovali o útocích na ruskou Belgorodskou oblast, která přímo sousedí s Ukrajinou, píše server iDnes. Ruská protivzdušná obrana zneškodnila čtyři střely. Moskva z útoků obviňuje ukrajinskou armádu, Kyjev se k nim však oficiálně nevyjádřil, doplňuje Aktuálně. Pořad Skabajevová moderuje od roku 2016 a připomíná spíš spory někde v hospodě, uvádí web iDnes.

Olga Skabeeva: “We were preparing to offensive anyway. And there’s a desire to do it.”

Tigran Keosayan: “Of course, Olga, but…” pic.twitter.com/DQT4OsViZg

— Prune60 (@Prune602) March 18, 2023

Moderátorka podle televizního záznamu, který se objevil i na sociálních sítích, na své hosty křičí, skáče jim do řeči, nadává jim a snaží se je ponížit. Její metody zkusil na vlastní kůži i starosta Řeporyjí Pavel Novotný, kterého si pozvala kvůli pomníku vlasovcům, pokračuje iDnes. „Pavle, chápu, že jste složitá osobnost. Nemáte obavy vzít na sebe takovou zodpovědnost a vystupovat s iniciativou zřízení sochy člověku, jehož činnost byla odsouzena během norimberského procesu?“ Otázku Skabejevové cituje iDnes.

Ponížení v přímém přenosu

„V Česku váš názor nikoho nezajímá, protože je zkreslený. Jste směšní,“ bránil se Novotný a Rusko označil za „symbol okupační moci, lži a porušování lidských práv“, píše Český rozhlas. Pořad získal pozornost i letos na začátku března, kdy v něm ruský poslanec Alexej Žuravljov poukazoval na nálety dronů na řadu ruských regionů, za kterými měly stát ukrajinské ozbrojené síly. Rusko podle něj na takové útoky reaguje nedostatečně, a je na čase „Ukrajince pořádně potrestat,“ cituje Žuravljova Akuálně.

„Pořad i paní Skabajevová opět zapadají do rétoriky, která se neustále opakuje. Zapadá to i do modelu ruské propagandy, která nepovažuje Ukrajince za samostatný národ. Pokud už by je považovala, tak jen za součást toho ruského národa. Ukrajince se proto snaží oslabovat různými metodami, včetně této propagandy v televizi,“ uvedl pro Události247 analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

Článek Známá Ruska vyzvala k tomu, aby Ukrajinci trpěli ještě víc se nejdříve objevil na Události247.cz.

Projížděl se i po Mariupolu

Loni o špatném zdraví ruského prezidenta informoval i zdroj blízký Kremlu, jak Události247 psaly v listopadu. Oficiálně však k potvrzení zdravotních problémů ruské hlavy státu nikdy nedošlo. Kreml se naopak dlouhodobě snaží svého vůdce prezentovat jako zdravého sportovce. Jeho chování na veřejnosti však ukazuje často něco zcela jiného. Web Onet připomíná také pevné svírání stolu, které má podle odborníků zakrýt třes rukou.

Putin se ale evidentně snaží i některými svými činy dokládat, že je v pořádku. Překvapivá sobotní návštěva města Sevastopol na Krymu toho může být důkazem. Web Plus Jeden Deň informuje, že stihl společně s tamním gubernátorem Michajlem Razvožajovem navštívit i uměleckou školu. Tím ale sobotní program ruské hlavy státu neskončil. Z Krymu se následně helikoptérou přesunul do okupovaného Mariupolu, kterého se Rusové zmocnili loni v květnu, uvádí web TN. Šlo přitom o první Putinovu návštěvu Donbasu.

Putinovy plány nenarušuje ani zatykač

Putin svou dobrou kondici chtěl zřejmě dokázat i tím, že z helikoptéry následně v Mariupolu přesedl do automobilu, který dokonce sám řídil. Ze záběrů z cesty je vidět, že šéf Kremlu si jel prohlédnout i budovu divadla, ve kterém při loňském náletu měly podle Kyjeva zemřít stovky lidí.

Doprovod v Mariupolu dělal Putinovi ruský vicepremiér Marat Chusnullin, uvádí RIA Novosti. Poskytovat mu měl informace o plánovaných změnách ve městě. „Mluvili zejména o výstavbě nových rezidenčních čtvrtí, sociálních a vzdělávacích zařízení, infrastruktury bydlení a komunálních služeb a zdravotnických zařízení,“ cituje web TN z tiskové zprávy.

Jen den před jeho návštěvou Mariupolu přitom Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na Putina zatykač, připomíná web Čas. Stíhání se týká ruské invaze na Ukrajinu, konkrétně byl zatykač na Putina vydán kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Ze sobotního programu ruského prezidenta je nicméně zjevné, že si ze západních kroků nic nedělá.

Článek Putin navštívil Krym a už zase potvrdil svoje problémy se zdravím se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin chce jen provokovat

Podle něj měli jedinou možnost, a to dopustit se provokace vůči bezpilotnímu letounu, protože v případě pilotovaného letadla by bylo riziko eskalace příliš vysoké. Ruský prezident podle ukrajinského experta nemá v zájmu, aby se USA plně zapojily do války na Ukrajině, proto nebude letadla NATO ohrožovat přímo. Z videa, které zveřejnil Pentagon je zřejmé, že ruský letoun se velmi blízko přiblížil k americkému vojenskému dronu a vypustil palivo, aby ho poškodil, informuje web iDnes. Následně byla zasažena vrtule.

Moskva popírá, že by se ruský stroj s americkým dronem dostal do kontaktu. Důvodem zničení mělo být „prudké manévrování“. Naopak USA tvrdí, že došlo ke zničení kvůli ruskému „nebezpečnému a neprofesionálnímu chování“, píše dále iDnes. Kreml má mít jasné důvody, proč tak učinil, přestože mohl tušit, že to vyvolá další diplomatickou krizi. „Putinova provokace nemá za cíl zatáhnout Spojené státy do války, ale odradit jejich aktivní operace v Černém moři,“ uvedl Volkivskyj pro web Express.

Napětí trvá i po telefonátu šéfů diplomacie

Svým posledním činem měla Moskva podle něj dát Washingtonu najevo, že „Rusové jsou schopni ublížit Americe“, píše Express. USA si nebezpečí uvědomují. „Víme, že zachycení dronu bylo úmyslné. Víme, že agresivní chování bylo úmyslné,“ cituje slova amerického generála Marka Milleye web iDnes. Zároveň ale připustil, že není jasné, jestli ze strany Ruska byla úmyslná i kolize. Kvůli incidentu došlo už k jednání mezi americkým ministrem obrany Lloydem Austinem a jeho ruským protějškem Sergejem Šojguem.

Americký představitel dal jasně najevo, že USA se nemíní stahovat. „USA budou dál létat a operovat všude tam, kde to mezinárodní právo dovolí,“ cituje Austina web iDnes. Naopak Šojgu lety amerických dronů blízko anektovaného poloostrova Krym považuje za „provokativní“, protože vytváří „předpoklady pro eskalaci situace“ v Černém moři, dodává iDnes. Web Express připomíná, že Američané provádí v oblasti Černého moře pozorovací mise a poskytují Ukrajině zpravodajské informace o ruských pohybech.

Článek Sestřelení amerického dronu ruským letadlem může mít dohru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jednota Západu překvapila

Největší změna pak nastala ve vnímání Ruska ze strany Ukrajinců. Řada z nich považovala sousední zemi za spřátelenou, nyní však Ruskem pohrdají, píše web Onet. Ukrajina za každé situace vyjde z války jako vítěz, protože bude mít velmi silnou armádu, perspektivu na členství v Evropské unii a silné vazby na Severoatlantickou alianci, píše web Onet. Šéf Kremlu se přitom snažil svým rozhodnutím rozpoutat na Ukrajině konflikt dosáhnout něčeho zcela jiného. Nečekal však, že Západ se proti němu spojí a stane se věrným podporovatelem Kyjeva.

Jednota západních zemí panuje i v odporu vůči Rusku. Moskva si toho nemohla nevšimnout. V nedávném rozhovoru to zmínil i mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Jak informuje web iDnes, v rozhovoru pro ruský list Izvestija obvinil státy NATO, že fakticky bojují proti Rusku. Zmínil také, že „Západ Rusku nenaslouchá“. Moskva evidentně nečekala, že se západní státy ve snaze čelit Rusku spojí. Překvapen může být Putin také reakcí Číny. Peking sice nezavedl po vzoru ostatních zemí vůči Rusku žádné sankce, kritiky se ale nebojí.

Silné postavení jen v Rusku

Vůči Kremlu se vymezuje především v souvislosti s jadernými hrozbami, připomíná Onet. Zároveň ale je u Číny evidentní zájem, aby Rusko válku na Ukrajině neprohrálo, protože by pak mohlo dojít k přerušení rusko-čínského společenství. Překvapivé proto nejsou ani snahy Pekingu působit jako mírotvorce. Nedávno Čína vyzvala Rusko i Ukrajinu k ukončení bojů a zasednutí k mírovým rozhovorům, jak Události247 psaly na konci února. Apel zůstal bez zjevné odpovědi.

Ruská hlava státu se zřejmě bude snažit započatou válku dovést do konce. Přestože Putin přišel o svůj vliv ve světě, na domácí scéně se stále těší velké podpoře. A to i přes obří ztráty vojáků. Rusové ve většině válku podporují nebo jsou vůči ní lhostejní, popisuje web Onet. Ti, kteří by se snažili činnost Ruska v sousední zemi jakkoliv zpochybnit, čeká trest kvůli novým zavedeným zákonům, připomíná Onet. Ke kritice se ve velkém zatím neschyluje ani u ruské elity, která se zřejmě obává o ztrátu vlivu.

Článek Konec velkolepého Ruska. Za rok se z velmoci stal opovrhovaný stát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letošní rok bude zlomový

I přes přísné sankce se však Rusku daří některé zboží, jako jsou například mikročipy, do země dostávat. Ekonomický expert v té souvislosti pro web Onet vysvětlil, že sankce nejsou stejné jako obchodní embargo. I proto má Moskva stále ještě možnost nakupovat zboží z jiných zemí. Rusko využívá hlavně čínský trh. „Sankce nejsou univerzálním řešením. Paralelní import však u důležitých technologií – jako jsou auta nebo letadla vždy nefunguje. Křídlo Boeingu nenahradíte tím, že ho dostanete na černém trhu v Zambii,“ vysvětlil pro Onet Milanovič.

Uvedl také, že v některých případech je téměř nemožné nahradit některé věci. I proto Rusko už nemá vydávat biometrické pasy, protože do nich nemá čipy. Některé sankce se navíc mají začít projevovat v dlouhodobém měřítku. Na to, že pro Putina bude výrazně těžší z pohledu ekonomických dopadů až letošní rok, upozorňuje i web Seznam Zprávy. Hospodářství výrazně zasáhne hlavně pokles příjmů z prodeje energií, a to až o desítky procent. Problémy přiznala ruská centrální banka i řada ruských firem, dodávají Seznam Zprávy.

Nepředstavitelné částky

Sankce navíc podle Milanoviče budou platit velmi dlouho. V té souvislosti připomněl situaci na Kubě. „Dnes už nikdo ani neví, proč byly na Kubu uvaleny, a proč jsou stále v platnosti. Obama tam otevřel ambasádu, ale nic se nezměnilo,“ uvedl ekonom pro web Onet. Připomněl také, že zrušení sankcí je obtížné a mají jasný cíl: oslabit ruskou ekonomiku. K tomu je třeba nějaký čas. Přesto má Rusko určitou výhodu oproti jiným zemím. Jde o soběstačnost v potravinářství a energetice.

„Tyto dva aspekty jsou pro zemi nesmírně důležité, protože pokud lidé nemají co jíst a nemají energii, pak jsou velké problémy. V tomto smyslu má Rusko určité výhody,“ vysvětlil pro Onet Milanovič. Přesto zemi sankce výrazně zasáhly. „Přišlo o miliardy, ne-li biliony. Konfiskace majetku dosahuje 600 až 700 miliard dolarů. Lidé si ani neuvědomují, jak velké to číslo je. To je téměř třetina ruského HDP a více než celý rozpočet Pentagonu na letošní rok,“ popsal dále odborník pro Onet.

Článek Odhady jsou neúprosné. Putin přivedl Rusko k ekonomické katastrofě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Osvobození Krymu jako riziko

Podobně se vyjádřil také před necelým měsícem, když v rámci svého projevu o stavu země oznámil, že Moskva pozastavuje svou účast na Nové dohodě START uzavřenou se Spojenými státy. Jak Události247 na konci února psaly, dokument stanovoval snížení počtu strategických zbraní. Podle Putina ale nemůže nadále Rusko plnit závazky z dohody, a to kvůli chování Západu. I proto se zvýšily obavy, že se Rusko nehodlá chovat ohledně jaderných zbraní umírněně.

Že je Putin připraven překročit pomyslnou červenou čáru, upozorňuje i server Mirror, který připomíná odstoupení od smlouvy, která byla poslední, která omezovala atomové zbraně. Ruský opoziční politik Javlinskij má také jasnou představu o tom, za jakých podmínek je ruský prezident jaderné zbraně připraven použít. Má jít o snahu Ukrajiny získat zpět anektovaný poloostrov Krym. Kyjev přitom nejednou podle webu Mirror uvedl, že válka skončí až v momentě, kdy ukrajinské síly osvobodí veškeré okupované území, včetně Krymu.

Nadále se bojuje hlavně u Bachmutu

Zatím se však nejtvrdší boje stále odehrávají v okolí města Bachmut. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) se Rusům sice podařilo v posledních dnech v oblasti postoupit, ale město zatím stále neovládají, píše ČTK. V Bachmutu navíc není ani tak úspěšná ruská armáda jako spíše Wagnerova skupina. Žoldnéři měli podle ruských vojenských blogerů ovládnout závod Vostokmaš, který je v severozápadním industriálním komplexu.

Wagnerovci se mají posouvat na západ, kde se budou snažit dosáhnout linie mezi vesnicemi Chromove a Bohdanivka, uvádí dále ČTK. Analytici přitom upozorňují, že Bachmut není nijak strategickým místem. Podle nich jde spíše o symbol, prostřednictvím kterého hodlají ruští velitelé dodat Kremlu dobré zprávy, píše CNN Prima News. Ukrajinci hodlají město ale dál bánit. Potvrdil to také šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin, podle kterého je situace ve městě „velmi obtížná a nepřítel bojuje o každý metr“, píše CNN Prima News.

Článek Putin nevyhrožuje jadernými zbraněmi jen tak. Podle ruského opozičníka to myslí vážně se nejdříve objevil na Události247.cz.

Elity čekají na příležitost

Podle nich se sice v Rusku k velké změně neschyluje, ale nová garnitura u moci může přesto být pozitivní. Své příležitosti se může chopit dosavadní ruská elita. „Mohou tento kurz napravit, vycouvat z války, mohou se prostřednictvím Západu pokusit uzavřít mír, napravit vztahy s Ukrajinou, ale především se zbytkem světa,“ cituje web Onet historika Grala. Podle něj se jedná o lidi, kteří jsou nyní v Putinově blízkosti. Přestože s ním nesouhlasí, zároveň si uvědomují, že nemají na výběr, pokud chtějí v budoucnu mít příležitost chopit se moci.

Grala pro web Onet upozornil, že jedinou opoziční postavou v Rusku je Alexej Navalnyj, který je však nyní ve vězení a nemá žádný přístup k moci. I proto na první pohled není možné v Rusku vidět žádnou osobnost, která by mohla Putina ve funkci fakticky ohrozit. Není proto divu, že se spekuluje o jménech typu Jevgenije Prigožina, který je přezdíván Putinův kuchař. Zakladatel Wagnerovy skupiny je ale zároveň od roku 2021 FBI zařazen na seznam nejhledanějších zločinců.

Prigožin chce vládnout na Ukrajině

Jeho zvolení do funkce ruského prezidenta by tedy bylo značně kontroverzní. Sám Prigožin navíc nemluví o své kandidatuře na ruskou hlavu státu, ale naopak nedávno uvedl, že se bude ucházet o prezidentský úřad na Ukrajině, jak Události247 psaly minulý týden. Prezidentské volby se totiž uskuteční příští rok nejen v Rusku, ale také na Ukrajině. Putina může ve funkci vystřídat někdo i dříve. Dlouhodobě se mluví o možném puči či revoluci.

Web E15 připomíná, že i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přepokládá, že Putina odstraní někdo z jeho okruhu a „dravci budou brzy požírat dravce“. Ruský prezident má být údajně svržen spíše nějakou skupinou než jednotlivcem. Roli v tom mohou hrát i bezpečnostní služby, a proto je v tomto kontextu často skloňováno jméno šéfa FSB Alexandra Bortnikova, dodává server E15.

Článek Pod Putinem se třese židle. Nová kniha odkrývá, kdo ho může ve funkci nahradit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bude to běh na dlouhou trať

Druhé obvinění tvrdí, že Kreml při útocích záměrně cílí na civilní infrastrukturu, a to včetně vodních zdrojů a elektráren, které ležící daleko od fronty, píše web České noviny. V tomto případě Rusko při svých častých vzdušných úderech na ukrajinská města a infrastrukturu a i přes důkazy, které vypovídají o opaku, tvrdí, že zasahuje pouze vojenské cíle. Žalobě se zřejmě Rusko nevyhne.

Chystanému podání žalob předcházelo několik měsíců práce zvláštních vyšetřovacích týmů, píše web The New York Times. Hlavní prokurátor tribunálu Karim Khan musí obvinění nejprve předložit k předběžnému posouzení, na základě kterého se potom rozhodne, jestli jsou splněny požadavky pro vydání zatykačů, píše web iDnes. Koho konkrétně se žaloby týkají, zatím není jasné.

Může se to týkat i Putina

Někteří diplomaté a experti uvedli, že by mezi obviněnými mohl být také ruský prezident Vladimir Putin. Pravděpodobnost procesu je ovšem velmi malá, protože soud nemůže projednávat případy v nepřítomnosti obžalovaných. Je také velmi nepravděpodobné, že by Rusko své představitele vydalo. Kreml také od začátku války odmítá, že by se na Ukrajině dopouštěl válečných zločinů.

„Tak samozřejmě se to může týkat i Putina. Je však otázkou, jak budou ty trestné činy identifikovány, kdo je vykonal. Od toho se pak bude odvíjet to, kdo ty akty nařídil, a to může skončit až u nejvyššího ruského vedení, což je Putin. To je ale běh na dlouhou trať. Říct, že jsou činy, za které Putin může, a které nařídil, to zase tak rychle vyřešeno nebude,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Mezinárodní trestní soud chystá žaloby proti Rusku za válečné zločiny. Chce vydání hned několika osob se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hon na zahraniční agenty

Gruzínský zákon měl spočívat v tom, že každý, kdo má byť jen částečný finanční příjem ze zahraničí, by se musel registroval a označit za zahraničního agenta. Přijetí normy by tak v Gruzii způsobilo, že by se za zahraniční agenty musely prohlásit nevládní organizace a nezávislá média, která získávají více než 20procentní finanční podporu ze zahraničí, upozorňuje web Express. I proto někteří upozorňovali, že přijetí takového zákona Gruzii oddálí od Západu. To by se zamlouvalo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který si na zemi dělá zálusk.

Návrh zákona navíc přišel v nevhodnou chvílí. „Načasování nemůže být horší, protože Gruzie má stále šanci na status kandidatury do EU a vidím, že všichni evropští lídři a velvyslanci mají toto jediné poselství: že to bude pro Gruzii na její cestě k evropské integraci nesmírně škodlivé,“ cituje Express zakladatelku a ředitelku Regionálního institutu pro bezpečnostní studie Natiu Seskuriovou. Tentokrát ale pokus o změnu trajektorie země od Západu zpátky k Rusku nevyšel a Gruzínci se jasně vyjádřili, že chtějí do Evropy, nikoli k Putinovi.

Vláda kvůli protestům změnila názor

Ruskému prezidentovi jeho diktátorské plány překazily masivní demonstrace, které v Gruzii nastaly. Po dvou dnech protestů zákonodárci vládnoucí strany Gruzínský sen normu z parlamentu stáhli, informuje web iDnes. Jako důvod navrhovatelé uvedli, že je to nutné kvůli omezení konfrontace ve společnosti. Strana se ale brání tomu, že by šlo o „ruský zákon“. Web iDnes přesto připomíná, že zákon byl velmi podobný tomu, který před více než deseti lety přijalo Rusko.

Moskva svůj zákon o zahraničních agentech využívá k trestání organizací, které jsou kritické vůči vládě. Právě takových dopadů se obávali lidé v Gruzii. Desetitisíce z nich proto vyšly do ulic, aby daly najevo svůj nesouhlas se záměrem vlády. Akce se neobešly bez střetů. Web iDnes píše, že někteří protestující neváhali házet zápalné lahve a zapalovat odpadkové koše. Policie proto tvrdě zasahovala a použila i slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla. Desítky lidí skončily v policejních celách.

Článek Gruzínci chtějí do Evropy, ne k Putinovi. Ten si na zemi dělá zálusk svými diktátorskými plány se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin je odhodlaný

Možnost takového scénáře potvrzuje i ruský politolog Grigorij Judin, podle kterého si bude chtít ruský prezident připravit vhodnou atmosféru k rozšíření svého vlivu i do dalších zemí mimo Ukrajinu. Podle něj hodlá postupně získat země bývalé Varšavské smlouvy, čímž by odřízl ostatní části Evropy novodobou železnou oponou, uvádí web TN. Judin pro server Daily Mail také připomněl, že Putin je bývalým agentem KGB a sloužil ve východním Německu. „Vidí, že byla chyba vzdát se tohoto území, a proto si ho chce vzít zpět,“ cituje ruského politologa web TN.

Zarážející je nejen představa o obnově Sovětského Svazu, ale také prohlášení Judina o tom, že šéfa Kremlu v jeho plánu nemá zastavit ani fakt, že východní a západní Německo jsou od roku 1990 jedním státem. „Možná, že to nebude fungovat, jenže je zásadní brát v potaz doteď zřetelný předěl mezi východním a západním Německem. Za pár let by totiž východní Němci mohli stát před otázkou, zda chtějí za spojence Američany, nebo zda bude lepší připojit se k Putinovi,“ cituje Judina web TN.

Podpora evropských zemí neupadá

Nemusí přitom jít o úplně zcestnou představu. Na občany bývalého východního Německa by mohl platit argument, že oproti svým západním sousedům mají horší životní úroveň. Judin v rozhovoru pro web Daily Mail také uvedl, že Putin má vztek, že se většina zemí východního bloku v 90. letech od SSSR odpojila, píše dále web TN. Podle Judina je proto jasné, že pokud Putin získá Ukrajinu, nezastaví se. „Dokud bude Putin v Kremlu, válka neskončí a bude se jen rozšiřovat. Ruská armáda se rychle zvětšuje,“ uvedl politolog pro web Meduza.

Nebezpečí si uvědomují zřejmě i západní představitelé, kteří hodlají pokračovat v podpoře válkou zasažené země. Polsko a Slovensko dokonce zvažují, že Ukrajině předají přebytečné stíhačky MiG-29, píše ČTK. Slovensko by přitom kvůli tomu muselo změnit ústavu, protože vláda premiéra Eduarda Hegera po prosincové demisi přišla o některé pravomoci, připomíná ČTK. Podporu Ukrajině dalo výrazně najevo nedávno i Německo, které odsouhlasilo dodávky tanků Leopard.

Článek Putin se na Ukrajině nezastaví. Podle politologa chce obnovit Sovětský svaz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letos se slibům vyhnul

Těmito slovy chtěl dát evidentně jasně najevo, že počítá s tím, že ruské obyvatelstvo bude odhodláno bojovat. Rusko přitom není zemí, které hrozí přímé nebezpečí. Naopak Moskva rozpoutala před více než rokem na Ukrajině největší konflikt v Evropě od druhé světové války. Web Express připomíná, že přitom právě před rokem Putin sliboval ruským ženám, že nevyhlásil kvůli válce na Ukrajině mobilizaci. To porušil loni na podzim, kdy dopadla mobilizace na zhruba 300 tisíc Rusů.

Od začátku roku se navíc spekuluje, že bude nutné, aby ruský prezident vyhlásil další kolo mobilizace, protože armáda bojuje s velkými ztrátami. Podle Christophera Caoliho, velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, Rusko v bojích v sousední zemi ztratilo 200 tisíc vojáků a 1800 důstojníků, informuje ČTK. Kreml údaje o ztrátách nezveřejňuje ani se nevyjadřuje k další možné mobilizaci. V letošním roce alespoň Putin už ruským ženám nic nesliboval. Snažil se při příležitosti MDŽ navodit spíše pozitivní atmosféru.

Putinovy ženy

Web TN píše, že ruská hlava státu označila tento den za nádherný a všemi milovaný svátek. „V naší zemi není snad jediné odvětví, oblast jakékoliv činnosti, ve které by ženy nedosáhly vážených, významných výsledků,“ cituje Putina web TN. Šéf Kremlu proto všem ruským ženám poděkoval. Hlavně vyzdvihl ty, které zasvětily svůj život mateřství, píše web TASS. Jak Události247 psaly loni v květnu, ženy hrají v Putinově životě velkou roli.

Přestože oficiálně měl jen jedinou partnerku, a to bývalou manželku Ljudmilu, neoficiálně jich bylo mnohem více. V posledních letech se nejčastěji mluví o bývalé gymnastce Alině Kabajevové, se kterou má mít ruská hlava státu i několik dětí. Jeho dcerou má být také Luiz Rozová, kterou měl Putin zplodit se svou bývalou uklízečkou Světlanou Krivonogichovou. Dokládat to má i skutečnost, že žena znenadání zbohatla, dokonce spoluvlastní velkou ruskou banku.

Článek Rusko je v nebezpečí, ohrožena je suverenita země, varuje Putin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva vše opakovaně odmítá

Podle britské expertky na rozpoznávání tváří použil ruský prezident dvojníky jen v ojedinělých případech, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, uvádí server TN. Podle webu Mirror Maliková tvrdí, že k tomu dospěla po důkladné analýze Putinova obličeje, při které se zaměřila se na jeho nos, uši a rty. „Mluví se o tom, že ho zastupují dvojníci, dokonce se spekulovalo i o jeho smrti. Obojí je podle mě nepravda. Na většině fotek jsem identifikovala rýhu na jeho uchu a velmi výrazný sklon rtů,“ cituje expertku Mirror.

„Putinovy rty jsou v tomto naprosto zásadní, i v mládí mu mírně uhýbaly doleva. Když se usměje, určitě si všimnete, že se mu tvář zkřiví. Stejný zůstává i sklon nosu z bočního profilu. Každý úhel jeho obličeje v porovnání s mladším Putinem odpovídá,“ dodává pro Mirror Maliková. Existenci dvojníků šéfa Kremlu však úplně nevyloučila. Podle expertky se změnila i Putinová pleť, která je poslední dobou povadlá a šedivá.

Spekuluje se už několik měsíců

Na tom, že Putin má několik dvojníků, však i nadále trvá telegramový účet Generál SVR, který má být napojený na zdroje v Kremlu. Moskva to však opakovaně odmítá. „Vzhledem k tomu, co dnes už dokáží moderní technologie, tak je téměř nemožné, že by byl dvojník schopen někoho třeba při dvacetiminutovém vystoupení napodobit. Jsem si jistý, že Putina nelze nahradit tak, aby to někdo nepoznal,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov už dříve prohlásil, že Putin má nejméně tři dvojníky. Tyto spekulace se také opakovaně objevují v médiích. Jak píše web iDnes, tuto informaci však ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. O tom, že Putin využívá služeb dvojníků, je přesvědčen i ruský advokát Mark Fejgin, známý díky tomu, že obhajoval mnoho opozičních osobností.

Článek Konec spekulací o dvojnících Vladimira Putina. Poznám, kdy je to skutečně on, říká expertka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Přísný režim už někde platí

Nový dekret se má vztahovat na společnosti, které „porušují své závazky vyplývající ze státních smluv, což zahrnuje i neschopnost garantovat dodací lhůty“, dodává Plus Jeden Deň. Putin zároveň pověřil vládu, aby ustanovila „pracovní skupinu pro činnost podnikatelských subjektů podílejících se na plnění rozkazu k obraně státu za stanného práva“, uvádí web Onet. Stanné právo přitom už loni Putin vyhlásil, a to ve čtyřech ukrajinských oblastech, které částečně ovládá ruská armáda.

Jde o Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou oblast, kterou Moskva anektovala. Většina zemí to považuje za nelegální krok, protože referenda, která v oblastech proběhla jsou podle Západu falešná. Nejen v okupovaných oblastech ale platí jiný režim. Na Krymu, v Sevastopoli, v Krasnodarské oblasti, Bělgorodu, Brjansku, Voroněži, Kursku a Rostově platí poslední stupeň mobilizace, který se zavádí před stanným právem. To například umožňuje úřadům omezit svobodu pohybu obyvatel či jejich přemístění, píše web Onet.

Nic není vyloučeno

Přestože v Rusku neplatí stanné právo, i v dalších oblastech platí vysoká pohotovost, která vyžaduje zvýšenou činnost orgánů činných v trestním řízení i zvláštní bezpečnostní opatření v kritických zařízeních. Web Plus Jeden Deň také připomíná, že ruská ekonomika je postavena na vojenském základě. Firmy působící v oblasti obrany pracují v nepřetržitém režimu na tři směny, aby byly naplněny potřeby armády. Navíc vyhlášení stanného práva v brzké době není vyloučené.

V pátek dostal na toto téma otázku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve své odpovědi pouze připomněl, že jde o výsadu prezidenta. Nevyvrátil zároveň, jestli to Putin plánuje. Web Novinky připomíná, že stanné právo je mimořádné opatření vojenských orgánů na určitém území v době nouze, kdy se civilní orgány považují za neschopné fungovat. Obecně zahrnují změnu běžných občanských práv a rozšíření vojenského práva na civilní obyvatelstvo. Trvat v podstatě může neomezeně dlouho.

Článek Putin potvrzuje své diktátorství. Nový dekret zasáhne hlavně firmy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Miliardy pro Putina

V průběhu let se sice majitelé značky nesoucí jméno ruského prezidenta měnili, ale všichni s ním byli spojení a část zisků měla jít přímo k němu, píše iDnes. Dokonce v letech 2014 až 2020 šéf Kremlu vlastnil Putinku tajně, a to prostřednictvím jiných společností, uvádí web Express. Má jít o firmu Ermira Consultants, kterou legálně vlastní petrohradský právník Vladislav Kopylov, ale podle zjištění Projektu jde o osobní offshorovou společnost Putina.

Web iDnes připomíná, že společnost Ermira Consultants byla jedna z mnohých, jež byly spojeny s výstavbou Putinova luxusního paláce u Černého moře, který odhalil opozičník Alexej Navalnyj v roce 2021. Nyní má firmu Putinka vlastnit jeden z blízkých spolupracovníků ruské hlavy státu. Přestože platí mnoho protiruských sankcí, vypadá to, že Putinka je dokázala obejít. Značka je nadále dostupná v Itálii i ve Spojených státech, píše Express. Je tak zřejmé, že Putin nadále vydělává v zahraničí nemalé částky peněz.

Sankce zabírají jen někde

Přesná částka z poslední doby není jasná, ale během let 2004 až 2019 oblíbená vodka ruskému prezidentovi vydělala až půl miliardy dolarů (téměř 11 miliard korun). Přitom Putin je také na sankčním seznamu nejen Evropské unie. Celkově na Rusko dopadá řada sankcí Západu. Přestože se stále spekuluje o tom, jak moc fungují, když je Moskva nadále schopna financovat válku na Ukrajině, v některých odvětvích zjevně zabírají.

Web Novinky v lednu informoval, že velké problémy mají kvůli sankcím hlavně ruské letecké společnosti. Aerolinky nedostávají náhradní díly k boeingům a airbusům, které tvoří jádro flotil v Rusku. Na to musela reagovat i sama vláda, jež schválila nový program rozvoje vlastního leteckého průmyslu. Plán se zatím ale evidentně nedaří plnit, což bylo znatelné z napjaté komunikace Putina a ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova o státních zakázkách v leteckých podnicích na letošní rok, uvádí Novinky.

Článek Putinova vodka, na které šéf Kremlu vydělává, je na Západě stále dostupná se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nad Polskem a Pobaltím měla být bezletová zóna

Nová zjištění pochází z emailů ruské bezpečnostní služby FSB, které získal server The Sun. Mimo jiné z nich vyplývá, že Putin očekával, že po rychlém ovládnutí Ukrajiny se ho Západ začne bát a nastane rozpad Severoatlantické aliance. Dnes se jeho plány zdají být zcela naivní. Podle velitele sil NATO v Evropě Christophera Cavoliho od začátku bojů zemřelo či bylo raněno na 200 000 ruských vojáků, připomíná ČTK. Celý svět také zhruba před rokem obletěly obrázky, jak se z ruské armády řítící se na Kyjev stala ohořelá kolona obrněnců, píše Plus Jeden Deň.

Putin měl přitom i jasné představy o tom, co nastane po úspěšné invazi na Ukrajinu. Uniklé emaily podle webu The Sun ukazují, že ruský prezident chtěl, aby po rychlé akci v sousední zemi NATO akceptovalo ruskou okupaci. Nad Polskem a pobaltskými státy pak měla být vyhlášena bezletová zóna. Právě bezpečnostní hrozbou z Polska a pobaltských států Putin ospravedlňoval válku na Ukrajině.

Rusku se dál nedaří

Šéf Kremlu měl v plánu také aktivaci ruské jaderné triády, což by podle něj vedlo k vystoupení několika států z NATO a možná i z Evropské unie, uvádí Plus Jeden Deň. Tím by dovršil „kolaps Západu“, a některé státy by proto podle jeho scénáře akceptovaly raketové údery na Polsko a pobaltské země. Uniklé informace odpovídají Putinovým projevům, ve kterých například v minulosti označil rozpad Sovětského svazu za „největší geopolitickou katastrofu“ 20. století, připomíná Plus Jeden Deň. Právě invazí na Ukrajinu Rusko mělo svou moc získat zpět.

Putin však se svým plánem tvrdě narazil. Válka na Ukrajině trvá už rok a Rusko je tím, kdo tahá za kratší konec. Moskva navíc kvůli invazi do sousední země čelí řadě sankcí, což zemi oslabuje. Namísto rozpadu Severoatlantické aliance se Putinovi podařilo Západ sjednotit a NATO posílit, což dokazuje i jeho podpora Ukrajiny.

Nejenže se tak Rusku nepodařilo obsadit Kyjev, ale armáda má problém postupovat i na východě Ukrajiny. Podle amerického Institutu pro studium války je nepravděpodobné, že by ruské síly brzy obklíčily i Bachmut, píše ČTK. Ve městě přitom probíhají tvrdé boje už několik měsíců

Článek NATO se mělo rozpadnout, Kyjev padnout za 3 dny. Nové dokumenty odkryly Putinovy naivní plány se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pekingský mírový plán není reálný

Čína minulý týden představila svůj dvanáctibodový mírový plán. Podle některých analytiků je ale nerealistický. „To není plán. Čína se snaží především představit jako země, která usiluje o mír. Která se nesnaží angažovat ani na jedné ze dvou stran tohoto konfliktu. Chtěla také ukázat vstřícné gesto západním lídrům. Nikdo ale nemůže tento plán považovat za proveditelný a realistický,“ cituje iRozhlas Davida Stulíka, který je analytikem bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Foi assim que Alexander Lukashenko foi recebido pelo presidente chinês Xi Jinping – com orquestra e guarda de honra pic.twitter.com/4pl6kwWaLd

— Adiilson SP 🇧🇷🏳️‍🌈 (@adilsonesp) March 2, 2023

Pekingský plán vyzývá k respektování suverenity všech zemí, obnovení mírových rozhovorů, či ukončení jednostranných sankcí, píše Reuters. Podle serveru TN k němu obě válčící strany mají výhrady. Na schůzce se svým čínským protějškem dokument podpořil Lukašenko. „Bělorusko vede aktivní kampaň s mírovými návrhy a plně podporuje vaši iniciativu pro mezinárodní bezpečnost,“ řekl podle BBC Lukašenko čínskému prezidentovi. Oba lídři vyjádřili hluboké znepokojení nad konfliktem a extrémní zájem na co nejrychlejším nastolení míru na Ukrajině.

Putin spoléhá na Bělorusko a Čínu

Volání po ukončení války, kterou rozpoutalo Rusko, ze strany zemí nakloněných Putinovi, je zajímavý. Bělorusko je v konfliktu na Ukrajině důležitý hráč. Je nejbližším spojencem Moskvy a do bojů sice nevyslalo své vojáky, ale poskytlo k útoku proti sousední zemi své území a letiště ruské armádě. Do války je podle Lukašenka připravené se po boku Rusů zapojit, pokud bude napadeno jeho území, píše deník Blesk. Dalším mužem, na kterého ruská hlava státu spoléhá je čínský prezident Si Ťin-pching.  

To, že oba prezidenti zemí nakloněných Rusku vyzývají k mírovým rozhovorům, může také být jen zástěrka, aby se zpomalil tok zbraní ze Západu na Ukrajinu. Přestože se k válce Čína staví neutrálně, podle ČT nedávno američtí představitelé opakovaně varovali, že Peking zamýšlí poskytnout Rusku vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Od toho se Čína distancovala s tím, že naopak usiluje o brzké ukončení konfliktu na Ukrajině prostřednictvím svého mírového plánu.

Článek Spojenci Ruska si sedli a otevřeně promluvili o válce. Jejich rozhovor Putina zaskočil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počet obětí je podhodnocený

Prezident Putin ani ruské ministerstvo obrany samozřejmě přesně neprozradili, kolik vojáků na Ukrajině zemřelo. Údaje poskytly úřady naposledy loni v září. Tehdy podle nich zemřelo ve válce téměř 6000 vojáků. Před měsícem Západ odhadoval, že počet mrtvých a zraněných ruských vojáků se blíží hranici 200 tisíc, psal iDnes. ,,Soudruzi důstojníci, bohužel, ale víme, že v našich řadách jsou ztráty. Navždy si budeme pamatovat hrdinství a odvahu padlých. Vedení FSB musí udělat vše pro to, aby poskytlo dodatečnou podporu jejich rodinám,“ cituje Putina Onet.

„Otázka ztráty na bojišti je poměrně důležitá věc pro obě strany. Pokud jde o přiznání toho, jaké jsou skutečné ztráty na bojišti, to má docela zásadní vliv na to, jak jsou vojáci ochotni bojovat. Má to dopad na jejich morálku. Velmi logisticky náročná je příprava rakví a převoz mrtvých z bojiště do místa bydliště. Pokud tedy někdo prohlásil, že počty mrtvých a zraněných jsou takové a takové, můžeme si být jisti, že to je stav podhodnocený,“ vysvětlil pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Vrchol konfliktu by mohl nastat už příští měsíc

Ruským vojákům se ve válce nedaří tak, jak si Putin představoval, i když Moskva několikrát změnila taktiku, ničí ukrajinskou klíčovou infrastrukturu a vzhledem k početní převaze svých vojsk vsadila na prvky opotřebovávací války. Kyjev se ale dál za podpory Západu úspěšně brání. Psal o tom web TN. Putin se podle svých slov obává úplného zániku ruského národa, pokud by se to Spojeným státům a jejich spojencům podařilo, doplňuje TN.

Ruská ofenziva by podle expertů mohla vyvrcholit během dubnového období dešťů, aniž by dosáhla operačně významných výsledků. Experti při odhadu počtu padlých a raněných vycházejí ze satelitních snímků, odposlechů, příspěvků na sociálních sítích, zpráv médií působících přímo na místě i z oficiálních vyjádřeních ruské a ukrajinské vlády, píše dále iDnes. Ukrajinští představitelé poslední dobou opakovaně varovali před možností, že Rusko znovu podnikne velký útok, aby zvrátilo situaci na bojišti.

Článek Putin překvapil: Promluvil o ztrátách na bojišti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Patrušev jako nástupce

Onet připomíná, že v roce 2020 napsala knihu Putinovi lidé: Jak si KGB podmanila Rusko a pak zamířila na Západ. Její titul má vysoké hodnocení, a proto jsou i její vyjádření ohledně Putina brána vážně. Nedávno čelila otázce, kdo je podle ní možným nástupcem Putina. Její odpověď souhlasí s řadou spekulací, které favorizují za možnou novou ruskou hlavu státu Nikolaje Patruševa, generálního tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace. Je nejbližším Putinovým spojencem a často používá velmi podobnou rétoriku.

Letos v jednom z rozhovorů pro ruská média prohlásil, že válka na Ukrajině se stala „vojenskou konfrontací mezi Ruskem a NATO, a především USA a Velkou Británií“, jak Události247 psaly v lednu. Generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Patrušev také označuje Západ za nepřítele, který má snahu zničit Rusko. Bylo by proto otázkou, jaká by nastala změna ve vztahu Ruska k invazi na Ukrajinu, kdyby Patrušev Putina vystřídal. To navíc nebude jen tak.

Po dobrém to nepůjde

Beltonová uvedla, že šéf Kremlu se nevzdá, dokud bude mít alespoň nějakou naději, že může ve válce v sousední zemi vyhrát. I proto má podle britské novinářky Západ pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny a svou pomoc zesilovat. „Porážka Ruska je nezbytná,“ cituje její slova web Onet. Uzavření příměří je podle ní nemožné. Vše se ale nakonec může vyvinout i jinak. Podle ruského opozičního politika Andreje Sidelnikova se v zemi připravuje ozbrojené povstání, které bude mít za cíl odstranit Putina od moci.

„Předání moci v Rusku nelze za žádných okolností dosáhnout mírovou cestou,“ uvedl Sidelnikov pro web Express. Ruský prezident má být podle něj ten, který svým dlouholetým vládnutím přivedl zemi na pokraj občanské války, jejíž přípravy už začaly. Pomoci se svržením Putina mají bojovníci z Legie Svobody Ruska, což mají být ruští dobrovolníci, kteří „nevidí jinou možnost než použít násilí ke změně současného ruského režimu“, uvádí Express.

Článek Britská novinářka nastínila, co by mohlo vést k sesazení Putina se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obvinění Západu

Rusko podle Putina neplní závazky plynoucí z dohody Nový START kvůli tomu, že chce pro svou zemi „zajistit bezpečnost a strategickou stabilitu“. Putin oznámil pozastavení účasti Ruska na Dohodě o snížení počtu strategických zbraní ve svém projevu minulý týden, jak Události247 psaly ve středu. Již tehdy uvedl, že důvodem je chování Západu. V neděli označil konfrontace se Západem kvůli válce na Ukrajině za existenční bitvu o přežití Ruska a ruského lidu, píše ČTK.

Zapadá to do jeho posledních prohlášení, kdy se snaží vzbudit dojem, že Západ ohrožuje skrz válku na Ukrajině samostatnou budoucnost Ruska. NATO a Západ podobné obvinění odmítají a zdůrazňují, že se pouze snaží pomoci Ukrajině bránit se, dodává ČTK. Šéf Kremlu ale dodávky zbraní Kyjevu vnímá jako účast na konfliktu, protože Severoatlantická aliance za zbraně nedostává peníze. Tím se podle Putina stává Západ spoluviníkem údajných zločinů Ukrajiny, uvádí dále ČTK.

Protichůdná rétorika

Ruský prezident také obvinil Západ, že chce zničit Rusko a získat nad ním kontrolu tím, že se ho snaží rozdělit na malé časti. Podle něj proto nemusí ruský národ přežít jako jednotný, píše web Čas. To zcela popřel ve svém úterním projevu v Polsku americký prezident Joe Biden. Uvedl, že se Spojené státy a evropské země nesnaží ovládnout ani zničiti Rusko. „A miliony ruských občanů, kteří chtějí žít v míru se svými sousedy, nejsou naši nepřátelé,“ cituje šéfa Bílého domu web Čas.

ČTK připomíná, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko loni 24. února. Za tu dobu podle údajů OSN zemřelo minimálně 8 tisíc civilistů, včetně stovek dětí. Jedna z nejtragičtějších událostí nastala ve městě Buča nedaleko Kyjeva, kde po odchodu ruských jednotek zůstala v ulicích mrtvá těla civilistů. Celkem bylo objeveno zhruba 500 zavražděných, připomíná ČTK. Ukrajina proto Rusko obviňuje z válečných zločinů.

Článek Rusko podle Putina nemá na výběr. Musí brát ohled na jaderné kapacity NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zkreslené Putinovy představy

Přesvědčení Moskvy o povstání ukrajinského lidu proti hlavě státu mají potvrzovat e-maily od ruské bezpečnostní služby FSB. Ruský vůdce proto byl přesvědčen, že se podaří zemi ovládnout během tří dnů, píše web iDnes. FSB Putinovi tvrdila, že v každém větším ukrajinském městě je připraveno minimálně 2 tisíce civilistů, kteří jsou ochotni svrhnout Zelenského, uvádí Express. Další tisíce lidí měly být připraveny reagovat na výzvu Ruska proti ukrajinské hlavě státu.

I proto neměl mít Putin pro svou invazi do sousední země žádný plán B. Důvodem špatných informací je strach ze strany spolupracovníků ruského prezidenta. „Už léta víme, že Putin je stále více netolerantní ke všemu, co není v souladu s tím, co chce slyšet,“ cituje Express vysvětlení experta na ruskou bezpečnost Marka Galeottiho. Podle něj si proto šéf Kremlu tento problém vytvořil sám. Web iDnes připomíná rétoriku ruského prezidenta, který tvrdí, že je nutné Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

Válka přes problémy pokračuje dál

„Je naprosto přesvědčen, že Ukrajina není skutečná země a Ukrajinci nejsou skutečnými lidmi, a proto ho nemůže nikdo přimět, aby přijal, že jsou ochotni zemřít s takovým odhodláním,“ cituje experta dále Express. Nikdo zřejmě nemá odhodlání říct Putinovi pravdu. I proto musel být překvapen, když na začátku války, jeho plán neuspěl. Express připomíná, že vyslal na hlavní ukrajinské město obrovský konvoj, který budil obavy, že Kyjev bude zabrán během několika dní.

Ukrajinská odhodlanost ale takové predikce zvrátila a Rusové byli z metropole vyhnáni. Podle Galeottiho by se to nemohlo stát, pokud by měla ruská armáda plán. „Místo toho to bylo založeno na myšlence, že to bude snadné a rychlé obsazení země,“ cituje jeho vyjádření Express. Přesto Rusko ani po roce invazni nevzdává. A to ani přes obrovské ztráty, jak upozorňuje ukrajinský generální štáb. Nyní probíhají útočné operace hlavně směrem po Kupjanské, Lymanské, Bachmutské, Avdijivské a Šachtarské ose, píše web CNN Prima News.

Článek Uniklé e-maily vysvětlují, proč Rusko nedobylo Ukrajinu za tři dny, jak původně plánovalo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Úkryty pro tisíce lidí

„Nejspíš tam jsou řízené protiletadlové střely, vlak se proto dokáže ubránit útokům ze vzduchu, zaměření nepřátelskými zbraněmi se pravděpodobně souprava brání laserem. Nechybí rušička GPS a mobilního signálu,“ uvedl pro web TN vojenský analytik Jiří Vojáček. Teď se navíc ukazuje, že se Putin chystá ukrýt do podzemí. Web Onet píše, že šéf Kremlu nařídil rekonstrukci a modernizaci mnoha zapomenutých krytů z dob Sovětského svazu, a to nejen v Moskvě.

Jeden z vůbec největších podzemních komplexů se nachází na Uralu. Pod zemským povrchem je pak v Rusku rovněž schovaný například největší sklad potravin, léků či obrovské město vytesané do hor, uvádí Onet. Události247 navíc loni informovaly o spekulacích, že Putin má hned několik podzemních krytů a to nejen v Moskvě a jejím okolí, ale také na Sibiři a v pohoří Altaj. Do jednoho z takových úkrytů se může vejít až 100 tisíc lidí a jsou tak gigantická, že je lze srovnávat jen s komplexy v Severní Koreji. Další místa pro záchranu ruských elit se pak mají budovat.

Putin ze strachu falšuje fotografie

„Elitní kryt odlišuje od běžných protileteckých krytů to, že některé se nacházejí v hloubce zhruba 200 metrů, což s sebou nese obrovské náklady. Například oprava výtahu stojí asi 3,6 milionu zlotých (18 milionů korun),“ cituje polský Onet zjištění ruských novinářů pro portál Sobiesiednik. Vzhledem k nenávisti, která se na Putina od zahájení ruské invaze na Ukrajinu snáší, není překvapující, že se bojí o svůj život. I proto se často spekuluje o tom, že používá dvojníky či falšuje fotografie a videa ze setkání s obyvateli.

Ukrývání šéfa Kremlu před světem potvrzuje i expert na ruský bezpečnostní systém Andrej Soldatov. „Například na sto procent mohu potvrdit, že Kreml falšuje různé fotografie, na kterých je pak ve výsledku Putin obklopen prostými občany, dělníky, rolníky, vojáky. Falšuje také fotografie a i záběry své kancelář v Kremlu. To vím zcela jistě. Například má naprosto dokonalou repliku své kremelské kanceláře ve svém sídle v Soči,“ uvedl pro Deník N. Podle odborníka ruský prezident zcela propadl stihomamu a vše neustále utajuje.

Článek Putin si připravuje úkryty. Schovat se může i v tajném podzemním městě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Fraška pro diváky

Zákulisí celé akce proto mělo vypadat naprosto odlišně, než ukazovala oficiální média. Na proslov šéfa Kremlu se měli dostavit hlavně zaměstnanci ruského veřejného sektoru a obyvatelé měst blízko Moskvy. Za účast jim měla být nabídnuta mzda či jídlo. Na některé naopak platila pohrůžka propuštění. Školáci zase slyšeli na možnost nezúčastnit se vyučování, uvádí Onet. Většina přítomných ale do konce shromáždění nezůstala. I proto musela ruská média přerušit vysílání, aby diváci u televizních obrazovek neviděli, jak to ve skutečnosti vypadalo.

Web Onet upozorňuje také na podmínky, které na místě panovaly. Kvůli nevytápěnému stadionu byli účastníci promrzlí. Na začátku sice byly k dispozici deky, horký čaj a jídlo, ale zásoby nebyly nekonečné, a proto došlo i k hádkám mezi lidmi. „Je vtipné, že tady musíme sedět a mrznout,“ cituje prohlášení jednoho z přítomných server Onet. Odejít dříve, než vystoupí Putin zúčastnění nemohli, protože byly uzavřeny všechny východy.

Komparz za 150 korun

Onet připomíná, že k takovému rozhodnutí zřejmě došlo vzhledem k loňské zkušenosti, kdy lidé z koncertu u příležitosti výročí anexe Krymu odcházeli ještě před projevem ruského prezidenta. I tentokrát se ale Moskva nevyhnula posměškům. Video, jak z vlasteneckého shromáždění hromadně odchází lidé sdílel i poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Navíc již před akcí se objevily informace, že Kreml hledá komparzisty pro vystoupení svého vůdce.

Web Blesk píše, že zájemcům byla nabízena odměna 500 rublů (150 korun). Moskva lidi potřebovala pro šíření propagandy. Kreml chtěl zaplnit 200 tisícový stadion, na kterém se oslavný koncert konal. Není to poprvé, kdy Kreml využil komparzisty. Chorvatský deník Dnevnik připomíná Putinův projev k národu z počátku roku, kdy za ním údajně stáli ruští vojáci. Nakonec se však ukázalo, že šlo o stejné herce, kteří ho doprovázeli i na jiných vystoupeních.

Článek Státní televize přerušily Putinovi vysílání kvůli prázdným tribunám se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva chce ve válce pokračovat

Dojde proto na vyzbrojování „novými útočnými systémy, průzkumným a komunikačním vybavením, drony a dělostřeleckými systémy“, uvádí web Čas. Rusko podle slov svého prezidenta rychle zvyšuje výrobu „celé řady konvenčních zbraní“. Zdá se to jako jasný vzkaz Západu, že Moskva hodlá v bojích na Ukrajině rozhodně pokračovat. V té souvislosti Putin ocenil ruské vojáky bojující v sousední zemi, kteří podle něj „brání ruský lid a historické ruské území“. Klíčem k vítězství má být podle šéfa Kremlu nezlomná ruská jednota, dodává Čas.

Ambice Ruska si plně uvědomují západní země, včetně Česka. Ministr zahraničí Jan Lipavský v rámci svého projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku proto upozornil, že každá země se může stát další ruskou obětí, informuje web Novinky. „Řeknu to jasně. Zlovolné ambice Ruska sahají daleko za hranice Ukrajiny. Rusko chce změnit mezinárodní řád. Chce svět rozdělený na sféry vlivu, kde neokoloniální vztahy nahradí rovnoprávné partnerství,“ prohlásil šéf české diplomacie.

Medveděv opět volí ostrá slova

Web Čas připomíná, že Putin během 20 let, kdy je u moci, udělal z posilování armády hlavní prioritu. Do ruského arzenálu například zařadil hypersonické zbraně, které označuje za „nepřemožitelné“. Není proto překvapivé, že Západ je rozhodnutý Rusko zastavit. „V zájmu obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti je nezbytné říci ruskému imperialistickému plánu jasné ne,“ citují Novinky prohlášení Lipavského. I proto musí podle něj Rusko neprodleně stáhnout své síly a vojenskou techniku.

Moskva evidentně nehodlá výzvu uposlechnout. Naopak někteří ruští představitelé vyzývají k posunutí války na novou úroveň. ČTK informuje o pátečním prohlášení bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Ten k prvnímu výročí ruské invaze uvedl, že „si vezmeme zpět svá území a ochráníme svůj lid, který trpěl během genocidy ostřelování“. Ve svém příspěvku v aplikaci Telegram dále napsal, že Rusko musí dosáhnout všech svých cílů, aby odsunulo hranici ohrožení co nejdále „i kdyby to měla být hranice Polska“, uvádí ČTK.

Článek Putin: Klíčem k vítězství je nezlomná ruská jednota. Země zvyšuje výrobu zbraní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské vyzbrojování pokračuje

ČTK připomíná, že raketu Sarmat Moskva poprvé odhalila v roce 2018. Podle ruských médií má dolet kolem 18 tisíc kilometrů a představuje proto nebezpečí pro celý svět. Rusko hodlá navíc pokračovat v dalším vyzbrojování. „Budeme pokračovat v hromadné výrobě hypersonických raket Kinžal vypalovaných ze vzduchu a hypersonických raket Zirkon vypalovaných z moře,“ cituje Putina web Plus Jeden Deň. Prohlášení ruského prezidenta budí obzvlášť obavy, a to vzhledem k dalším okolnostem, které se staly tento týden.

V úterý šéf Kremlu oznámil, že země pozastavuje plnění závazků vyplývajících ze smlouvy Nový START uzavřené se Spojenými státy, jak Události247 psaly tento týden. Dohoda uzavřená v roce 2011 v Praze mimo jiné stanovila, že obě strany musejí snížit na 1550 počet strategických jaderných hlavic, tedy zbraní použitelných na velkou vzdálenost, píše ČTK. Putin v úterý zdůrazňoval, že od smlouvy Rusko neodstupuje, ale pouze pozastavuje svou účast. Přesto takové prohlášení vyvolalo pobouření, které následně musela Moskva uklidňovat.

USA chce s Moskvou jednat

I proto došlo k následnému potvrzení, že Rusko bude limity ukotvené ve smlouvě nadále dodržovat, uvádí ČTK. USA přesto ruský postup označily za „nezodpovědné“. Zároveň náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nulandová uvedla, že Washington je připraven vrátit se k rozhovorům s Ruskem o omezení strategických jaderných zbraní. „USA a Rusko nesou velkou odpovědnost vůči celému světu za udržení bezpečnosti jaderných arzenálů. Svůj úkol musíme splnit,“ cituje její slova ČTK.

Ke zmírnění napětí mezi Moskvou a Washingtonem zřejmě ale jen tak nedojde. Podle Nulandové bude Amerika nadále Ukrajině dodávat zbraně. „Do té doby, dokud bude Ukrajina muset bojovat za své přežití proti ruským útoků, budeme podporovat schopnost Ukrajiny bránit se a o obnovení její územní celistvosti a svrchovanosti,“ cituje náměstkyni amerického ministerstva zahraničí ČTK. Diplomatka zároveň ujistila, že USA konflikt s Ruskem nechtějí, ale trvají na tom, aby se Rusko z Ukrajiny stáhlo.

Článek Putin vyhrožuje. Obavy spojené s jadernými zbraněmi se opět zvyšují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lukašenko se bojí ztráty moci

Rétorika běloruského prezidenta se tímto má podobat rétorice šéfa Kremlu před invazí na Ukrajinu. Tehdy ruský prezident prohlásil, že agrese se setká s odměřenou reakcí, připomíná Express. I proto se řada lidí obává, že se Bělorusko zapojí do války na Ukrajině. Zároveň se ale objevují další indicie, že to Lukašenko neudělá, protože se obává svého konce, píše Express. Tuto domněnku potvrzuje běloruský exilový politik Valery Kavaleuski. Ten má jasné vysvětlení, proč se Bělorusko do války na Ukrajině dosud nezapojilo.

„Skutečnost, že se tak nestalo není, že by Lukašenko byl tak rozvážný nebo tak vyrovnaný, a tak ochotný být moudrým mužem,“ uvedl pro Express. Podle něj si je běloruský vůdce naopak vědom, že se armáda může připojit na stranu Ukrajinců. To by mohlo vést k protestům v zemi. „To je důvod, proč rozhodnutí neposílat běloruské vojáky na Ukrajinu až do současnosti bylo pro Lukašenka velmi pragmatické a svým způsobem samoúčelné, protože jeho hlavní prioritou je zachovat si vlastní mocenskou ruku,“ uvedl Kavaleuski pro web Express.

Rusko může Bělorusko ovládnout

Běloruská náklonost vůči Rusku se navíc může zemi nevyplatit. Události247 tento týden psaly o utajeném dokumentu, podle kterého Moskva počítá s ovládnutím Běloruska do roku 2030. Nemuselo by to pro Rusko být ani nijak složité, a to vzhledem k ekonomické závislosti Minsku. Navíc se nyní na běloruském území pohybují desetitisíce ruských vojáků.

„Vidíme hromadění ruských jednotek v Bělorusku, vidíme více přesunů ruské armády, pokračují výcviková cvičení na území Běloruska a dnes se provádějí na hranici s Ukrajinou,“ uvedl běloruský exilový politik, píše Express. Podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka Minsk zesiluje agresivní rétoriku. Uvedl to v souvislosti s prohlášením běloruského ministerstva obrany, které varovalo, že u hranic s Ukrajinou se soustřeďuje významné množství ukrajinských vojáků a představuje to „ohrožení bezpečnosti“, píše web iDnes.

¨

Článek Putin přijde o spojence. Lukašenko se k němu brzy otočí zády se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neutralita může být minulostí

A to i přestože je formálně neutrální, což znemožňuje vstup do vojenských aliancí. Přesto není Moldavsko samo. Zemi ve své řeči pronesené v Polsku zmínil americký prezident Joe Biden. Moldavská prezidentka se jeho vystoupení ve Varšavě osobně zúčastnila. Web Onet připomíná, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu se mluví o možném ohrožení také Moldavska. Nyní ale Kišiněv o této hrozbě začal mluvit velmi intenzivně. Zároveň dává jasně najevo, že se chce vydat prozápadní cestou.

Dosud se přitom malá evropská země držela spíše zpátky a snažila se hlavně ruského prezidenta Vladimira Putina nenaštvat. V zemi ale evidentně došlo ke změně strategie. I prezidentka Sanduová v minulých dnech uvedla, že Moldavsko bude muset v budoucnu přemýšlet o připojení k větší alianci, která zajistí zemi bezpečnost. Zdá se tak, že Moldavsko již nebude lpět na své neutralitě. Web Onet spekuluje o tom, co stojí za změnou postoje.

Moskva varuje

Připomíná například, že ještě před několika měsíci byla země energeticky závislá na Rusku. Plyn proudil z Gazpromu a elektřina z moldavské elektrárny GRES, která se ale nachází v Podněstří, tedy v oblasti, kterou ovládají proruští separatisté. Nyní země vyšla vstříc energetické nezávislosti a nakupuje plyn i elektřinu na evropských trzích, a to i za vyšší ceny. K odpoutání od ruského plynu výrazně pomohla možnost zvýšit dodávky prostřednictvím transbalkánského plynovodu, uvádí Onet.

Nový směr Moldavska také podporuje výměna v čele vlády. V únoru se stal novým premiérem Dorin Recean, který pár dní po nástupu do funkce oznámil, že země hodlá Podněstří demilitarizovat, píše web iDnes. Takové prohlášení nenechala Moskva bez reakce. Uvedla, že vztahy s Kišiněvem jsou extrémně napjaté a malá země, která je vmáčknutá mezi Rumunsko a Ukrajinu, by je neměla dál hrotit, dodává iDnes. Ruskojazyčné Podněstří se jednostranně od Moldavska odtrhlo v roce 1990.

Článek Putin si nárokuje Moldavsko. Nejchudší země Evropy se hodlá bránit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko o Bidenově cestě vědělo

Ještě týden před plánovanou cestou do Polska Bílý dům odmítal spekulace, že by americký prezident navštívil během pobytu v Evropě také Kyjev. Bezpečnostní obavy ale nakonec zřejmě byly potlačeny. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan potvrdil, že před cestou Bidena na Ukrajinu byla Moskva informována. Washington tím chtěl zabránit možné eskalaci situace, píše web Plus Jeden Deň. Setkání Bidena s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě proto proběhlo bez komplikací.

V úterý pak americký prezident mohl pronést svůj sledovaný projev ve Varšavě. Podle předpokladů ujistil, že jeho země bude pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Nikdo by o tom neměl pochybovat. Naše podpora Ukrajiny nepoleví. NATO nebude rozděleno a my nepodlehneme únavě…Ukrajina pro Rusko nikdy nebude vítězstvím. Nikdy,“ cituje šéfa Bílého domu ČTK. Biden slovy pronesenými na pódiu v polské metropoli vyslal Putinovi jasný vzkaz.

Válka bude zřejmě dlouhá

Ve svém projevu také mluvil o slábnutí autokratů ve světě. Naopak vyzdvihoval západní protiruské sankce. Podle něj se svět spojuje ve snaze překonat důsledky války, píše ČTK. Zároveň ale šéf Bílého domu upozornil, že náročné časy nekončí, protože „nadále jsou před námi těžké a velmi hořké dny“. Americký prezident ve svém projevu také reagoval na úterní Putinovo vystoupení před Federálním shromážděním. Ve své řeči šéf Kremlu oznámil, že Rusko přerušuje jadernou dohodu s USA a obvinil Západ z rozpoutání války, informuje web iDnes.

Biden to důrazně odmítl. „Spojené státy a země Evropy neusilují o ovládnutí nebo zničení Ruska. Západ neosnoval útok na Rusko, jak řekl Putin,“ cituje šéfa Bílého domu ČTK. K projevům státníků světových mocností došlo jen pár dnů před ročním výročím války na Ukrajině, které nastane v pátek. Spekuluje se, že symbolicky v tento den Moskva zahájí velkou ofenzivu. ČTK upozorňuje na možný zvrat v konfliktu, protože západní činitelé varují před zesílenou podporou Ruska z čínské strany.

Článek Vystrašená Moskva si ohlídala návštěvu Bidena v Polsku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rozhodnutí o pozastavení smlouvy má souviset s chováním Západu. „USA a NATO otevřeně říkají, že jejich cílem je strategická porážka Ruska. A pak budou jezdit po našich obranných zařízeních, včetně těch nejnovějších, jako by se nic nestalo,“ cituje Putina web Onet. Ruský prezident také před Federálním shromážděním oznámil, že již minulý týden podepsal dekret o uvedení jaderných raket do bojové pohotovosti. Taková zpráva může těžko nechávat někoho klidným v době probíhající války na Ukrajině.

Web Čas připomíná, že na základě Nové dohody START, která vstoupila v planost v roce 2011, mohou mít Rusko a USA nejvíce 700 mezikontinentálních balistických raket. Dohodu v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti obou velmocí, tedy Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Původní dohoda měla vypršet v únoru 2021, ale stávající šéf Bílého domu Joe Biden hned po nástupu do funkce navrhl prodloužení o dalších pět let. S tím Putin souhlasil. K obnovení vzájemných inspekcí jaderných zbraní pozastavených kvůli pandemii ale nedošlo.

Nezodpovědné, zní z USA

Putinovo úterní rozhodnutí okomentovala druhá strana. Podle amerického ministra zahraničí Antony Blinkena je odstoupení od dohody „nešťastné a nezodpovědné“. „Spojené státy budou bedlivě sledovat, co Rusko skutečně dělá,“ cituje šéfa americké diplomacie web Onet. Resort si ale není jistý, jestli Putinovo rozhodnutí bude mít praktické dopady. Už v únoru americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Rusko smlouvu Nový START porušuje, protože brání v kontrole svého jaderného arzenálu, píše Onet.

Například na ruské ponorkové základně už neproběhla americká inspekce tři roky. I proto na konci loňského roku ministerstvo zahraničí k dohodě Nový START uvedlo, že není možné „potvrdit, že Ruská federace je v souladu s podmínkami smlouvy“. Putinovo oznámení o pozastavení proto opět prohloubí nejistotu a napětí kolem jaderných zbraní. Web Čas připomíná, že Rusko a USA patří k jaderným velmocem.

Článek Putin dal signál, kam se bude Rusko od teď ubírat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Rusko je až na dně

Vědět o sobě po delší době dal také vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj. Ve svém prohlášení na Twitteru důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu a označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla až na samé dno. Moskva podle něj míří k nevyhnutelné porážce, po které by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.

Navalnyj je ruský právník a politický opoziční aktivista. Od roku 2009 je známý také jako kritik korupce v Rusku a režimu Vladimira Putina. Podílel se na organizování demonstrací a psal články do ruských periodik. Loni v březnu byl odsouzen k devítiletému trestu za pohrdání soudem a za údajnou krádež peněz, které shromáždil na svou prezidentskou kampaň, připomíná web iDnes.

Prohlášení není překvapivé, říká expert

Deník Ukrajinska pravda v souvislosti s Navalného výzvou k návratu k hranicím poukazuje na předchozí vyjádření opozičníka, a to ohledně ruské anexe Krymu v roce 2014. Uvedl tehdy, že i když byl Krym obsazen Ruskem „v hrubém rozporu se všemi mezinárodními normami, skutečnost je taková, že Krym je nyní součástí Ruské federace“. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že Krym součástí Ruska také zůstane. Ukrajincům doporučil, aby si nic nenalhávali, píše deník.

„Do Navalného prohlášení se výrazně promítá to, jakou je válka na Ukrajině pro Rusko katastrofou, ať už z hlediska mezinárodní izolace, ekonomicky a v dalších aspektech. Je vidět, že Navalnyj některé své názory z minulosti přehodnotil. Je to vidět třeba na tom, jak má vypadat status Krymu, který by se měl vrátit Ukrajině, což v minulosti netvrdil. Z delšího hlediska to odpovídá tomu, co teď na Ukrajině vidíme,“ uvedl pro Události247 analytik Michal Lebduška.

Článek Putinův nepřítel číslo jedna odhadl konec režimu. Rusko podle něj válku prohraje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Informace není možné ověřit

Putinův zdravotní stav se totiž v posledních týdnech údajně zhoršuje a odráží se to i na schopnostech rozhodovat o válce na Ukrajině. Psal o tom web Mirror. Ten odkazuje na telegramový účet Generál SVR, který má být napojen na vysoce postavené představitele Kremlu. Tyto informace však není možné nezávisle ověřit. „Putinova nedávná léčba nepřinesla očekávané výsledky. Na základě nejnovějšího vyšetření mu lékaři nařídili další léčbu, která začne 5. března,“ píše web Mirror.

Podle účtu General SVR to může ovlivnit plány a rozhodnutí prezidenta v nejbližších dnech. Pokud by na léčbu nenastoupil, hrozila by mu prý velmi rychlá smrt. Už na konci roku 2022 musel šéf Kremlu kvůli zdravotním problémům zrušit většinu veřejných vystoupení. O onemocnění ruského prezidenta se spekuluje už dlouhé měsíce, intenzivněji pak po začátku invaze na Ukrajinu, připomíná TN.

Jde o informační válku, říká expert

Na údajnou rakovinu ruského prezidenta poukazuje i zjištění opoziční televize Nastojaščeje Vremja, podle které Putina tajně navštěvuje onkolog. Mluví se i o tom, že trpí Parkinsonovou chorobou. Tomu nahrává častý třas v končetinách prezidenta. Dokazují to například videozáběry pořízené při jednání s Putinovým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem, psal o tom web TN.

„Informace o zdravotním stavu prezidenta Putina musíme pořád brát v kontextu informační války a toho, že je snaha zapůsobit na ruské obyvatelstvo a na protivníka a ukázat, že nejvyšší velení a vedení není už schopno situaci řešit racionálně. A tudíž by se měla změnit. Ale nedělejme si iluze, že Rusko dává podobné informace o stavu politického velení a vojenského vedení Ukrajiny ve stejném duchu,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Článek Putin musí do nemocnice, jinak zemře, tvrdí zdroj z jeho okolí se nejdříve objevil na Události247.cz.

USA chystají další pomoc

Na 21. únor si šéf Kreml naplánoval projev před Federálním shromážděním, píše web Onet. Promluvit k poslancům měl přitom již na konci loňského roku, ale údajně kvůli vytíženosti byla tato událost odložena. Načasování projevů dvou významných státníků nebude zřejmě náhodné. „Je velmi příznačné, že projev prezidenta Bidena bude probíhat téměř souběžně s projevem Vladimira Putina, který také pronese projev 21. února,“ uvedl pro Onet ředitel polské pobočky German Marshalll Fund Michal Baranowski.

Podle něj se očekává, že americký prezident přislíbí ve své řeči Ukrajině další zbraně. Má jít například o balistické střely ATACMS, které by zpomalily ruskou ofenzivu. „Jsem si plně vědom toho, že ve Spojených státech probíhá debata o tom, že Ukrajina by měla být znovu vyzbrojena. Ano, abychom Rusko nerozzuřili do kritického bodu, tedy do jaderné úrovně,“ uvedl zástupce German Marshall Fund. Amerikanista také očekává, že Biden bude ve své řeči apelovat na nutnost zachovat jednotu Západu v pomoci Ukrajině.

Velká ofenziva i další kolo mobilizace

„Můžeme očekávat, že slova prezidenta Bidena jasně naznačí, že válka na Ukrajině je jedním z hlavních dějišť konfliktu mezi demokracií a autoritářstvím,“ uvedl pro Onet Baranowski. Nejen na slova vyřčená šéfem Bílého domu se v úterý svět bude soustřeďovat. Velmi důležitý bude také zmiňovaný Putnův projev. Vybrané datum provází i určitá symbolika. Přesně 21. února 2022 Putin uznal nezávislost Doněcké a Luhanské lidové republiky, jak Události247 připomněly před pár dny.

O tři dny později pak začala ruská invaze na Ukrajinu. I proto se očekává, že ve slovech ruského prezidenta bude jasný náznak jeho dalších kroků. Někteří očekávají, že Moskva zahájí v den ročního výročí invaze velkou ofenzivu. Jurij Felštinski, americký historik ruského původu také předpokládá, že bude vyhlášeno další kolo mobilizace, jak Události247 psaly na začátku února. I Ukrajina počítá s tím, že Rusko zesílí své útoky, a proto stále vyzývá Západ k další pomoci.

Článek Budou se snažit přesvědčit svět: Ve stejný den budou mít projev Biden i Putin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hromadné vyhošťování

Ruská rozvědka má problémy s udržováním vazeb se svými agenty, kteří Kremlu poskytují důležité informace. Jde například o zprávy týkající se toho, jak bude Západ dál pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině. Podle šéfa finské zahraniční zpravodajské služby Anttiho Pelttariho vedla nepřátelská atmosféra vůči Rusům v Evropě k hromadnému zatýkání agentů a vyhánění špionů. A to včetně těch, kteří pracovali pod diplomatickým krytím, píše Onet.

Tyto informace potvrdilo několik západních představitelů pro server Washington Post. Podle nich v boji proti ruským agentům pomohla i zvýšená spolupráce mezi evropskými a americkými zpravodajskými službami. Také díky tomu se podařilo na konci roku 2022 v Německu odhalit zrádce v tamní rozvědce. Špiónem byl vysoce postavený důstojník, uvádí web Onet. Podezřelí ruší agenti byli nalezeni také v Nizozemsku, Norsku, Švédsku, Rakousku, Polsku a Slovinsku, píše Washington Post.

Ruské zoufalství

Už loni přitom bylo po celé Evropě hromadně vyhoštěno více než 400 podezřelých ruských zpravodajských důstojníků z ruských ambasád. Tím měly ruské špionážní služby utrpět za poslední rok největší škody od studené války, upozorňuje Washington Post. Podle západních představitelů díky tomu došlo k otupění schopnosti Rusů provádět vlivové operace v Evropě, zůstat v kontaktu s informátory či poskytovat Kremlu informace o klíčových otázkách.

Putin je bývalým důstojníkem KGB ve východním Německu. Evidentně však nedokázal předvídat následky svých kroků, když nařídil invazi na Ukrajinu. Západ si je zároveň moc dobře vědom, že Moskva se nevzdá a bude se pokoušet své agenty opět nasadit. Dopouští se přitom však mnoha chyb.

„Míra podstupování rizika ze strany ruských agentur se zvyšuje a v některých případech se zdá, že jednají ze zoufalství,“ cituje slova zástupce FBI web Onet. Jde například o posílání vyhoštěných lidí z jedné evropské země do jiného státu s nadějí, že zpravodajské agentury tyto osoby nedokážou identifikovat.

Článek Putin kope do svých řad. Tentokrát má problémy s ruskou rozvědkou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bez podpory lidí válka není možná

Podle Britů bude podpora ruských vojáků ještě důležitější, pokud dojde k další mobilizaci. Fyzický odchod do války už se totiž dotýká čím dál více Rusů. To dokládá také ruský průzkum veřejného mínění z prosince loňského roku, uvádí zpráva britského ministerstva. Podle něj celkem 52 procent dotázaných uvedlo, že zná někoho, kdo sloužil ve speciální vojenské operaci. To může mezi lidmi narušit podporu Putinových kroků.

Právě propaganda přitom hraje ve válce velmi důležitou roli. Jak totiž připomíná web Modern Diplomacy, bez podpory Rusů či alespoň jejich tiché tolerance by invaze na Ukrajinu nebyla možná. Toho si je Putin dobře vědom, a proto na rozvoji propagandy v Rusku soustavně pracuje už od svého prvního zvolení do funkce hlavy státu.

Také díky tomu má dnes Moskva silné nástroje, jak názory lidí ovlivňovat. Hned po začátku války na Ukrajině byla například uzavřena poslední ruská nezávislá média, píšou Maria Alesina a Ivan Kolpakov ve svém článku na webu Modern Diplomacy. Zároveň, ihned po okupaci ukrajinských území tam byla zablokována ukrajinská média ve prospěch ruské televize a následovalo také zablokování přístupu k internetu, uvádí Modern Diplomacy. Cílem všech těchto opatření je vnutit lidem jen jednu realitu.

Ruské propagandě zčásti uvěřilo 40 procent Němců

Web Modern Diplomacy popisuje, že v propagandě hraje zásadní roli ruská televize, jež funguje velmi promyšleně. Divákům nabízí rozsáhlý a rozmanitý obsah o popových hvězdách, cestování i jídle, všechy tyto zábavní pořady však prosycuje společensko-politickými informaci s propagandistickým nádechem. V poslední době ale v Rusku fungují i jiné kanály. Mnoho falešných zpráv se šíří například prostřednictvím aplikace Telegram. Její popularita navíc roste i jinde, a proto se ruská propaganda začala rychle šířit i do západních zemí.

Řada lidí na Západě například uvěřila tvrzení, že Ukrajinci páchali na rusky mluvících lidech na Donbasu genocidu. To ostatně dokazuje průzkum provedený v říjnu roku 2022 v Německu, uvádí web DW. Celkem 19 procent dotázaných v něm souhlasilo s tvrzením, že ruská invaze byla nevyhnutelnou reakcí na provokaci NATO a dalších 21 procent Němců s tímto tvrzením souhlasilo částečně, píše web DW.

Článek Síla propagandy u Rusů slábne. Její vliv ale roste na Západě se nejdříve objevil na Události247.cz.

V případě napadení slibuje Lukašenko tvrdou odpověď

Jak Lukašenko během rozhovoru uvedl, Bělorusové už nyní vyrábějí až 100 součástek pro letouny MS-21 a Suchoj Superjet 100. V této spolupráci pak míní v případě ruského zájmu pokračovat i nadále. „Máme tři továrny: dvě vojenské a jednu civilní,“ cituje běloruského vůdce Onet. Běloruská vláda podle Lukašenka rovněž potvrdila, že závody jsou připraveny k výrobě, pokud Rusko poskytne „adekvátní technologickou podporu“.

Je zřejmé, že Minsk je ochoten podílet se na výrobě letounů, které budou použity ve válce na Ukrajině. Jde tak o další rozšíření spolupráce v rámci ruské invaze do sousední země. Lukašenko nicméně odmítá, že by se jeho země měla aktivně do bojů zapojit. Tuto variantu připouští pouze v případě přímého útoku na Bělorusko.

„Jsem připraven bojovat společně s Rusy z území Běloruska zatím jen v jednom případě. Pokud odtamtud alespoň jeden voják přijede na území Běloruska s cílem zabít můj lid. Pokud se dopustí agrese proti Bělorusku, odpověď bude nejkrutější. A válka získá úplně jiný charakter,“ cituje běloruského vůdce web Fórum24. Platit to má nejen pro Ukrajinu, ale i další sousední země.

Lukašenkova nabídka míru nebude vyslyšena

Běloruský vůdce se také znovu pustil do kritiky Západu. Podle Lukašenko chtějí západní země „rozdělit Ukrajinu s pomocí Poláků“. Západ podle něj rovněž usiluje o zapojení Běloruska do války na Ukrajině. „Doslova o tom sní, protože by to umožnilo s přihlédnutím k délce hranic Běloruska dále protáhnout frontu o 2,5 tisíce kilometrů. To by zkomplikovalo situaci pro běloruské jednotky a Rusko,“ cituje jeho vyjádření web Forum24.

Ostrých výroků se nevyzpytatelná běloruská hlava státu dopouští v situaci, kdy se zároveň snaží působit jako mírový element. To i přesto, že jeho činy mluví o něčem jiném a svou nepřímou podporou Putina se staví na stranu agresora. Nabídl dokonce, že v Minsku uspořádá jednání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a Putinem. Dojít by k němu podle jeho slov mohlo během příštího týdne, kdy šéf Bílého domu navštíví Varšavu.

„Pokud tu válku chce zastavit, Polsko je blízko, pošlu pro něho letadlo a uvítáme ho. Máme mezinárodní letiště. Může u nás přistát i jeho Air Force One. Jednou u nás byl i Clinton. Sedneme si spolu a ten problém vyřešíme. Budeme mít možnost vyřešit spolu úplně všechno,“ cituje Lukašenka web TN. Přiletět na jednání s americkým prezidentem prý navíc může nejen Putin, ale dokonce i Zelenskyj. Jak nicméně server TN upozorňuje, Lukašenko si je moc dobře vědom, že ho bude Biden ignorovat.

Článek Nevyzpytatelný Lukašenko: Do války se prý nezapojí, jeho činy ale mluví o něčem jiném se nejdříve objevil na Události247.cz.

Byty za miliony eur

Jeden z bytů má podlahovou plochu 229 metrů čtverečních s nákupní hodnotou 800 tisíc eur (19 milionů korun) a druhý dokonce 405 metrů čtverečních s nákupní hodnotou 1,1 milionu eur (26 milionu korun), upozorňuje web International Business Times. Postupem času navíc jejich cena vzrostla. Evidentně si ale ruský pár už nehodlá luxusu na jihu Evropy užívat. Byty jsou podle zjištění serveru El Mundo na prodej. Důvodem mohou být obavy ze sankcí, které na ně může Evropská unie po vzoru Velké Británie uvalit.

Tím by ztratili možnost se svým lukrativním majetkem disponovat, připomíná Blesk. Dá se přitom předpokládat, že nemovitosti koupí další ruský občan. Podle realitního experta Javiera de Luise ve městě Marbella oficiálně žije zhruba tři tisíce Rusů a neoficiálně mnohem více. „Mnozí Rusové dávají peníze do nemovitostí jako investici,“ cituje jeho vyjádření Blesk. Podle experta na nemovitosti tímto způsobem Rusové často perou špinavé peníze. Očeretný si měl údajně na luxusní byty vzít ve Španělsku hypotéky.

Putinův majetek může být obrovský

Důvodem přitom nemusely být jen sympatie k jižní Evropě. Web Blesk připomíná, že ve Španělsku bylo dříve možné získat „zlaté vízum“. V případě investice půl milionu eur mohli cizinci získat možnost cestovat bez problémů po celém schengenském prostoru. Bývalá Putinova exmanželka ale není spolumajitelkou jen nemovitostí ve Španělsku. Manželé Očeretní vlastní také byty ve švýcarském Davosu a francouzském Biarritzu. To Putin je podle oficiálních údajů mnohem méně majetný.

Oficiálně vlastní šéf Kremlu jen byt o velikosti 74 metrů čtverečních v Moskvě. Kromě toho má mít také tři auta, přívěs a plat 140 tisíc dolarů ročně (přes tři miliony korun), píše web Forbes. Realita je zřejmě zcela jiná. Spekuluje se, že ruský prezident patří mezi nejbohatší lidi planety. Ruský politický analytik Stanislav Belkovský v roce 2012 odhadl, že majetek Putina dosahuje 70 miliard dolarů. Vycházel z toho, že vlastní například i podíly v ropných a plynárenských společnostech Gazprom a Surgutněftěgaz, píše Forbes.

Článek Putinova exmanželka se bojí sankcí. Zbavuje se luxusního majetku za miliony korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pro vlastní prospěch cokoli

Putin by musel být „dostatečně oslaben“. Taková situace aktuálně nenastala, a proto se žádná revoluce nechystá. Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky také upozornil na pohnutky, které vedou Putinovo okolí ke spolupráci s Kyjevem. Není to z dobrých úmyslů, ale motivací je vlastní prospěch. „Někteří to dělají pro záchranu životů, jiní proto, že přicházejí o peníze,“ cituje Onet Černjaka. V té souvislosti připomněl že mnoho Rusů začalo kvůli válce na Ukrajině a následným západním sankcím ztrácet majetek a vliv, což se jim nelíbí.

Mohou se také obávat toho, co bude dál. I důstojník ukrajinské rozvědky přepokládá, že se šéf Kremlu na Ukrajině nezastaví. „Zajímá se o celou Evropu jako o sféru vlivu. Pokud se mu podaří dobýt Ukrajinu, nezastaví se a půjde dál,“ cituje jeho slova Onet. To se nemusí ruským elitám líbit. Ruský prezident si je ohrožení vědom. Obzvlášť poté, co loni čelil několika pokusům o atentát. Například mělo dojít k útoku na limuzínu, která Putina přepravovala do jeho rezidence, jak informovaly Události247 loni v září.

Opozice nic nedokáže

Už tato zpráva měla dokazovat, že má šéf Kremlu ve svém okolí zrádce. Zřejmě i proto se snaží předcházet jakémukoli ohrožení. Kvůli větší bezpečnosti také na svých cestách stále častěji využívá obrněný vlak, jak upozorňuje web Seznam Zprávy. Využívat ho má hlavně k přepravě do svého sídla u Valdajského jezera. Cestování vlakem dává Putinovi nejen větší bezpečnost, ale také možnost utajení. Na rozdíl od letadel není možné osobní vlak sledovat prostřednictvím dat, píše dále web Seznam Zprávy.

V posledních týdnech se objevovaly také informace, že může ruská hlava státu čelit svržení ze strany opozice. Podle ženy, která je součástí ruského opozičního uskupení Media Resistance Group, to ale nehrozí. „Lidé v Rusku byli po generace trénovaní v politické apatii. Už během sovětské éry byli vedeni k tomu, aby nevyjadřovali své názory. Byli trénovaní v tom, aby byli co nejvíce apolitičtí,“ uvedla pro web iRozhlas. Změny v Rusku by podle ní mohla vyvolat jedině výhra Ukrajiny, a proto je nutná její podpora.

Článek Putin má ve svém okolí zrádce, který poskytuje informace Ukrajině se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neustálý dohled lékařů

Potvrzena byla především rakovina, píše Onet. Protože nejnovější informace mluví o tom, že Putin je v neustálé péči onkologa, uvádí Onet. Při cestách po Rusku má ruského prezidenta doprovázet také chirurg, který se specializuje na rakovinu štítné žlázy a otolaryngolog. Celkem má být na blízku Putinovi šest až třináct specialistů, dodává Onet. K nárůstu personálu došlo podle zjištění webu Proekt postupně. V roce 2017 šéfa Kremlu doprovázelo pět lékářů, o dva roky později pak už devět.

Web iDnes píše, že jedním z hlavních návštěvníků prezidentovy černomořské rezidence v Soči byl onkolog Jevgenij Selivanov specializující se na rakovinu štítné žlázy. Na místo přiletěl údajně pětatřicetkrát a s Putinem strávil celkem 166 dní. Vše má vyplývat z dokumentů, které již nejsou veřejné. „Zároveň poprvé po několika letech, v lednu 2022, nebyla podepsána smlouva o ubytování lékařů v hotelech lyžařského střediska Laura v Soči. To může naznačovat, že Putin toto středisko přestal navštěvovat,“ cituje ze zjištění Current Time server Onet.

Nejistá Putinova budoucnost

To potvrzuje některé spekulace, kterých se od začátku války na Ukrajině vyrojilo mnoho. Podle nich musí být Putin pod silnými léky, aby mohl vůbec fungovat. Dříve se přitom šéf Kremlu rád ukazovat při různých sportovních činnostech. Teď je tomu zcela jinak. Jeho vystupování často ukazuje, že zdravotní problémy ho velmi trápí. Například při setkání s dětmi v Kaliningradu v rámci zahájení školního roku se na židli hrbil, poposedával a kroutil kotníky, jak Události247 informovaly loni v září.

Nebylo to poprvé, co nedokázal ovládat pohyby svých končetin. Přesto Kreml o zdravotních problémech ruského prezidenta mlčí a všechny spekulace odmítá. Vyjádření některých osobností naopak tyto domněnky podporují. Ruský politolog a historik Valery Solovjev uvedl, že bez pomoci západních lékařů by už Putin nebyl ve funkci ruského prezidenta, protože ho úspěšně léčí, píše web Onet. Naopak šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budnovat tvrdí, že má šéf Kremlu rakovinu a brzy zemře, připomíná server iDnes.

Článek Putina udržují při životě už jen lékaři ze Západu. Navíc bere silné léky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obrněné vagony

Vlak, kterým cestuje Putin, se přitom od běžných souprav ruských drah na první pohled až tak moc neliší. Stejně jako jiné vlaky má totiž šedivou barvu s červeným pruhem. Vagony, ve kterých cestuje prezident, jsou však obrněné. Psal o tom web České noviny. Vlak má údajně na kolejích prioritu a přizpůsobují se mu dokonce i jízdní řády. Součástí soupravy je podle webu Putinův vůz s ložnicí a pracovnou, vůz pro doprovod a vagon pro utajovanou komunikaci.

Putin started using an armored train

All because the plane can be easily tracked, but the train is not. The train travels at maximum speed and without stops. The train has a bedroom and office, as well as separate railcars for security escorts and special communications.
1/3 pic.twitter.com/ybLnjntEpq

— NEXTA (@nexta_tv) February 13, 2023

Hodnota vlaku podle portálu Dosje převyšuje miliardu rublů, tedy asi 300 milionů korun. „Vlak může vyjet spontánně, bez ohlášení. Po začátku války, na přelomu února a března začal Putin velmi často používat vlak, hlavně při cestách do své rezidence ve Valdaji, která je asi 400 kilometrů severozápadně od Moskvy,“ cituje Dosje svůj nejmenovaný zdroj. Obrněným vlakem z bezpečnostních důvodů cestuje také lídr Severní Koreje Kim Čong-un.

Putin se bojí, že pokud prohraje, přijde o život

„Jedná se o důležitou osobu na straně Ruska, ruského vedení, tak samozřejmě tam ten stupeň ochrany této osoby má nějakou důležitost. Pokud by se tedy měl přepravovat z místa na místo vlakem, může se jednat i o to, že ten vlak, nebo ten vůz bude chráněn, případně opevněn proti útoku. Jsou to ale spíš takové informace, které nezapadají do hlubšího kontextu toho, co se děje na Ukrajině a toho, jakým způsobem se k tomu staví vedení Ruské federace,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

To, že se ruský prezident bojí o svůj život, není žádnou novinkou. Už dříve to uvedl jeden z představitelů ukrajinské rozvědky. Kdyby totiž Rusko prohrálo válku s Ukrajinou, znamenalo by to Putinův konec a šlo by mu o život. Psal o tom web TN. „Vladimir Putin má strach. V Rusku totiž lidé nikdy neměli soucit a neodpouštěli, hlavně ne vůdcům a carům, kteří prohráli válku,“ popsal pro britský deník The Times ukrajinský poradce Arestovyč.

Článek Putin se bojí o svou bezpečnost. Cestuje už jen obrněným vlakem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Napětí se zvyšuje

Kyjev si je dobře vědom, že ofenziva je nákladnější než obrana dobře opevněných pozic, a proto volí raději strategii opotřebovávání. I v letním obranném boji byly ukrajinské síly schopny způsobit Rusům velké ztráty, až nakonec zahájily vlastní ofenzivu například v Charkově či Chersonu. Tentokrát se ale Moskva může ze svých chyb poučit.

Ruský útok může přijít v nejbližších dnech, tedy ještě dříve, než se čekalo. Jak web Onet připomíná, ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov předpokládá, že k mohutnému napadení dojde kolem 24. února, tedy dne prvního výročí ruské invaze. „Samozřejmě očekáváme možnou ruskou ofenzivu, milují symboliku,“ cituje Onet Reznikova.

Putin ale nakonec může Západ i v tomto ohledu překvapit. Některé zpravodajské informace naznačují, že k ofenzivě dojde už v polovině února. Rusko může chtít útok uskutečnit ještě předtím, než Ukrajina dostane slíbené tanky ze Západu. Potvrzují to také odborníci z Institutu pro studium války (ISW), podle kterých Moskva soustřeďuje vojáky a techniku na Donbasu. Posílit mají síly i u Bachmutu, kde Rusko ztratilo už mnoho vojáků a dosáhlo zatím malého pokroku, dodává Onet. Ukrajinské odhady mluví až o tisícovce padlých Rusů během jediného dne.

Bude to masakr

Moskva přichází také o řadu techniky. I proto experti očekávají snahu Ruska o velký pokrok. Vojenský odborník Phillips O’Brien mluví o „zimním a jarním masakru“. „Vypadá to, že to budou opravdu krvavé měsíce,“ cituje jeho slova web Onet. Očekává se, že Putin se zaměří hlavně na Donbas. Do března se má údajně chtít zmocnit celé Doněcké a Luhanské oblasti. Neznamená to ale, že má k tomu ruská armáda dostatek síly.

Onet v té souvislosti připomíná zprávy z loňského jara, kdy se říkalo, že Putin nařídil obsazení Donbasu před 9. květnem, kdy Rusko slaví Den vítězství. Jeho plány ale nebyly naplněny. Západní státy upozorňují také na velké ruské ztráty, které se podle některých předpokladů blíží až k 200 tisícům vojáků. V posledních 2 týdnech podle britského ministerstva obrany ruské síly zažívají vůbec nejvyšší ztráty od začátku války, píše ČTK. O mnoho vojáků má ale podle Londýna přicházet i Ukrajina.

Článek K velké ofenzivě Ruska může dojít dříve, než se čekalo. Putin chce útokem překvapit Západ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Počet útoků se má snižovat

Taková strategie ale evidentně nevyšla a je jasné, že Rusko svou studenou válku zřejmě nevyhraje. Nemůže za to jen mírné počasí, které drží spotřebu energie v mezích, ale také neúspěch Moskvy dostatečně poškodit ukrajinskou infrastrukturu, dodává Krone. Američtí analytici také předpokládají, že Rusko z velké části vyčerpalo svůj arzenál raket dlouhého doletu. Podle odhadů už Moskava není schopná další vyrábět, a proto bude v budoucnu možný jen jeden útok měsíčně, uvádí web Krone.

Navíc se snižuje efektivnost takové ofenzivy, protože se zvyšuje počet sestřelených raket a dronů Ukrajinou. I proto je šéf Kremlu nucený neustále měnit strategii a vymýšlet nové postupy, aby dosáhl alespoň nějakého cíle. A tím má být dobytí Donbasu, uvádí Krone. S napětím se očekávají další kroky Ruska i v souvislosti s ročním výročím invaze na Ukrajinu. Ve hře je několik možných scénářů, jak Události247 informovaly minulý týden.

Přelet raket přes další evropské státy

Během pátku zasáhly ukrajinské území další vzdušné útoky. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj přišel s tvrzením, že dvě řízené střely Kalibr dokonce přeletěly přes vzdušný prostor Rumunska a Moldavska, informuje ČTK. Moldavsko tvrzení potvrdilo a předvolalo si na protest ruského velvyslance. Rumunsko ale takové obvinění odmítlo. Tamní ministerstvo obrany přišlo s prohlášením, že se ruská střela přiblížila k rumunskému vzdušnému prostoru asi na 35 kilometrů.

K incidentu se už vyjádřil také prezident Volodymyr Zelenskyj. „Několik ruských střel proletělo vzdušným prostorem Moldavska a Rumunska. Tyto rakety představují výzvu pro NATO a kolektivní bezpečnost. Je to teror, který musí být zastaven,“ cituje jeho slova ČTK. Rusko během pátku ve velkém odpalovalo na Ukrajinu střely, cílem byla opět energetická infrastruktura. Podle Ukrajiny se o mnoho raket dokázala postarat protivzdušná obrana, píše web CNN Prima News.

Článek Putin už asi prohrál válku, když sázel na snadnější postup v zimních měsících se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podivné kroky Kremlu

Právě v souvislosti s ročním výročím invaze se v posledních týdnech spekuluje, co ruský prezident chystá. Kreml totiž o detailech projevu mlží. Americký historik ruského původu Jurij Felštinskij například předpovídá, že 24. února zahájí Rusko velkou ofenzivu, jak Události247 informovaly tento týden. O rychlý postup se podle něj armáda pokusí v Doněcké a Chersonské oblasti. Ukrajina se nicméně na nový útok dlouhodobě připravuje.

Napovědět další vývoj událostí může právě Putinův projev, který se bude věnovat stavu země. Tato povinnost mu vyplývá z ústavy, podle které musí prezident alespoň jednou ročně promluvit k Federálnímu shromáždění, připomíná web Meduza. Putin tak naposledy učinil v dubnu 2021.

Proslov, který se měl uskutečnit loni v prosinci, Putin odložil na neurčito. Na konci roku 2022 zrušil také tradiční každoroční diskuzi s novináři, jak Události247 psaly v prosinci. Někteří spekulovali, že tak učinil kvůli špatnému zdravotnímu stavu, další uváděli, že příčinou je spíše strach ruské hlavy státu z nepříjemných otázek. Důvodem však nakonec může být skutečnost, že Putin plánoval svůj důležitý projev pronést symbolicky až před začátkem ročního výročí invaze.

Vzdušné útoky zesilují

Hned den po svém plánovaném proslovu, 22. února, se má Putin zúčastnit velkého koncertu a shromáždění na moskevském stadionu Lužniki, píše web Meduza. Podle některých zdrojů se má na největší sportovní stadion v Rusku dostavit až 200 tisíc lidí. Akce má být zároveň pokračováním Putinova projevu, dodává Meduza. S napětím se tedy očekávají další kroky, které zde šéf Kremlu může oznámit.

V posledních dnech navíc zesilují útoky ruské armády. Jen v pátek čelila Ukrajina 106 řízeným střelám a skoro 60 dalším vzdušným útokům, informuje ČTK o zprávě generálního štábu ukrajinské armády. Většinu střel a dronů se podle hlášení podařilo zlikvidovat protivzdušnou obranou. Přesto došlo podle ministra energetiky Hermana Haluščenka k zásahům energetických zařízení v šesti regionech, dodává ČTK. Právě kritická infrastruktura je totiž častým cílem ruských střel.

Článek Putin se chystá pronést zásadní projev. Kreml o detailech mlží se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obyvatelé Kamčatky byli varováni

V květnu loňského roku došlo k jejímu odpálení v rámci testu. Web Express připomíná, že je střela považována za bezkonkurečně nejničivější i ve srovnání se západními zbraněmi. I přesto ale přetrvává přesvědčení, že blížící se start rakety Satan 2 bude jen testem, protože došlo ke zpoždění vývoje a nasazení této zbraně. Ruská vláda vydala varování ohledně možného zkušebního odpálení rakety s jaderným potenciálem mezi 15. až 25. únorem.

Proběhnout má v odlehlých oblastech Kamčatky. Za rizikové zóny, kde byli obyvatelé varováni, byl označen Tigilský, Karaginský a Usť-Kamčatský okres. Tyto oblasti jsou rozlohou větší než Velká Británie, uvádí web Express. Pro místní tam platí cestovní omezení, aby nedošlo k nehodě kvůli možnému dopadu trosek rakety. Oznámení o testu přichází v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dokončil svou cestou po Evropě, kdy navštívil Británii, Francii a sešel se s lídry EU také v Bruselu.

Podpora sedmadvacítky neslábne

EU na společném jednání potvrdila svou neochvějnou podporu Ukrajině. S ukrajinskou hlavou státu mluvil také český premiér Petr Fiala. Tématem hovoru byly dodávky přístrojů na výrobu energie, opravy energetické infrastruktury, dále také podpora země v cestě do EU. „Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ cituje ČTK slova českého premiéra. Přestože Česko je připraveno s tím, co nejvíce pomoci, Fiala upozornil, že vstup má jasná pravidla. Na dotacích pro Ukrajinu se ale lídři sedmadvacítky jednoznačně shodli.

„Aby stát vůbec mohl fungovat, mohl existovat, měl šanci přežít, tak je potřeba systematická finanční podpora,“ cituje dále Fialu ČTK. Ukrajina také předala svým spojencům seznam vojenského materiálu, který by jí mohly země poskytnout. Například na Slovensko byl vznesen požadavek na dodání stíhaček MiG-29, které mají Ukrajině pomoci před ruskou agresí. Západ zatím s dodávkami bojových letounů otálí, protože se obává eskalace konfliktu. Odpálení střely Satan 2 může být ze strany Ruska jasným varováním.

Článek Putin zastrašuje Západ: Připravuje start rakety Satan 2 se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nové mapy už jsou na pultech

Putin s prezentací úspěchů své armády neotálí. V moskevských knihkupectvích se totiž začaly prodávat nově vzniklé mapy a atlasy Ruska, kde jsou přepsané hranice. Podle atlasů Rusům patří ilegálně zabraná ukrajinská území. Psal o tom web CNN Prima News. V nových atlasech je tak zakreslen v hranicích Ruska například i Cherson a další města, která Kyjev vybojoval zpět pod svou kontrolu. Chersonská, Záporožská, Doněcká a Luhanská oblast se podle neuznané anexe staly součástí Ruské federace loni 30. září, dodává CNN Prima News.

V moskevských knihkupectvích se už prodávají mapy a atlasy Ruska v nových hranicích. https://t.co/lTCgHqRNbL pic.twitter.com/ec5XduxDDj

— Poslední skaut™ (@Posledniskaut) February 8, 2023

Objednávky map a atlasů pozastavila ruská knihkupectví minulý rok na podzim. Teď však na pulty dorazily první dodávky „aktuálních“ atlasů. O existenci nových knih, ve kterých jsou například ukrajinská města Cherson, Záporoží nebo Kramatorsk označena jako ruská a Jižní Osetie či Abcházie, jsou barevně odděleny od Gruzie. Informoval o tom web ruské televize RBC.

Během pár dnů dojde k ofenzivě, říká expert

„Tato skutečnost bude opět součástí informační války. Cílem toho bude zapůsobit na ruskou veřejnost v tom smyslu, že tato speciální vojenská operace má nějaký úspěch a vede k předpokládanému cíli, což bylo především získání území v těch separatistických oblastech Donbas, Doněck a Luhansk. Dále se to bude ještě projevovat v tom, že předpokládaná ofenziva, ke které by mělo z ruské strany už brzy dojít, by měla vést k úspěchu a zabrání dalšího ukrajinského území,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou bezpečnost Zdeněk Petráš.

Ukraine claims the last 24 hours were the deadliest of the war for Russian troops, as Moscow hurls tens of thousands of freshly mobilised soldiers and mercenaries into relentless winter assaults in the east. https://t.co/Z2M2FV3E8w

— ocanannain 💙💛 (@ocanannain) February 7, 2023

Web CNN Prima News také připomíná, že na podzim Ukrajinci započali drtivou protiofenzivu na severozápadě i na jihu země. Za poměrně krátkou dobu se jim podařilo získat zpět tisíce kilometrů čtverečních včetně vysněného Chersonu, který dobyli 11. listopadu. Tehdy Moskva oznámila, že její vojska dokončila stažení z pravého, tedy západního břehu Dněpru.

Článek Putin neotálí: Vznikla nová mapa Ruska s přepsanými hranicemi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ve Venezuele má pomoci Sečin

Nebyl ale schopen odpovědět na otázku, kdy k něčemu takovému může dojít. Podle Girkina totiž stále není situace tak špatná. Pokud však dojde k vyostření situace, má Kreml plán přemístit ruského prezidenta do Jižní Ameriky. To se shoduje i s názorem bývalého autora Putinových projevů Abbase Galliamova. Ten již dříve informoval o projektu Kremlu neoficiálně nazvaném Noemova archa, který má být realizován už od jara loňského roku, píše Onet. I podle něj zamíří šéf Kremlu v případě nutnosti do Jižní Ameriky.

Konkrétně jde o Argentinu a Venezuelu, jak Události247 informovaly v prosinci loňského roku. V případě přesunu do Venezuely má na celý projekt dohlížet šéf ropné společnosti Rosněft Igor Sečin, který má dobré vztahy s venezuelským prezidentem Nicolasem Madurem. Web Onet připomíná, že se dříve podílel také na objemných investicích do venezuelského ropného průmyslu. Nejen do Jižní Ameriky se ale v případě nutnosti může ruský prezident ukrýt. Ve hře je podle Galliamova také Čína.

Putin může skončit i v Africe

Tuto variantu podle něj prosazuje majitel banky Rossija Jurij Kovalčuk, který je Putinovým blízkým přítelem. Tento scénář ale může být zavržen kvůli mentalitě Číňanů, kteří „pohrdají poraženými“. Šéf Kremlu navíc nakonec může zamířit zcela jiným směrem. Telegramový kanál General SVR, který je údajně napojený na Kreml, loni informoval, že ruský prezident si uložil více než 300 miliard v hotovosti a ve zlatě ve Středoafrické republice, píše web CNN Prima News.

Vše má mít ukryto v podzemních skladech, které chrání členové Wagnerovy skupiny. CNN Prima News v té souvislosti připomíná, že si Putin loni s prezidentem Středoafrické republiky telefonoval. Podle Generala SVR se ujišťoval o loajalitě afrického vůdce. O zemích, kam může Putin uprchnout v případě, že se válka na Ukrajině vymkne kontrole, se spekuluje od začátku invaze. Web Sky News loni v létě uvedl destinace jako Bělorusko, Sýrie, Myanmark či Irán.

Článek Kreml má plán, jak Putina dostat z Ruska. Označuje se Noemova archa se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva se bojí dodávek stíhaček

To zatím Západ odmítá v obavách z eskalace konfliktu. Není ale vyloučeno, že západní státy nakonec svůj postoj i v této otázce přehodnotí. Vědoma si toho je i Moskva, a proto od Šojgua přichází tvrdá slova a varování před pokračováním vojenské pomoci. Obvinil USA, že se snaží konflikt co nejvíce prodloužit. Ruský ministr obrany také ve svém nejnovějším prohlášení vyzdvihoval údajné úspěchy na bojišti. Podle něj ruská armáda postupuje ve východní oblasti Doněcka.

„Vojenské operace v současné době úspěšně postupují v oblastech kolem Vugledaru a Artemovska,“ cituje jeho slova Daily Mail. Vyjmenoval také sedm dalších obcí, které Rusko mělo podle jeho slov osvobodit, včetně města Soledar, které se dostalo pod ruskou kontrolu v lednu. Daily Mail píše, že Rusko také pokračuje v ostřelování ukrajinských civilních cílů. Nedávno se dostala pod palbu nemocnice ve města Vovčansk. Z místa bylo evakuováno osm civilistů, nedošlo k žádné ztrátě na životech.

Ukrajina odráží útoky

Daily Mail připomíná, že Vovčansk v Charkovské oblasti byl okupovaný od začátku ruské invaze, ale loni na podzim město Ukrajinci v rámci protiofenzivy osvobodili. Moskva se proto může snažit území opět získat. Ukrajinští představitelé očekávají velkou ofenzivu v nejbližších týdnech, a to na východě a jihu země. Už nyní ruské útoky zesilují. Ukrajinský generální štáb ve středu informoval, že ukrajinští obránci odrazili útoky u 22 obcí včetně Bachmutu, píše ČTK.

Ukrajinci mají za to, že se ruské síly snaží plně ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast. „Nadále soustředí své hlavní úsilí na vedení útočných operací ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Novopavlivku – a to u Kreminny, Bachmutu, Avdijivky, Opytne, Marjinky a Vuhledaru,“ cituje ČTK ze zprávy velení ukrajinských ozbrojených sil. K ostřelování dochází i u Charkova. To vše za cenu velkých ztrát. Ruská armáda přichází v posledních dnech až o tisíc vojáků denně, uvádí ukrajinský generální štáb.

Článek Putinovo Rusko varuje před „nepředvídatelnou“ eskalací války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Z Prigožina může být protivník

„Situace ještě není tak kritická, ale rok 2023 bude velmi nebezpečný,“ uvedl v rozhovoru pro The Times poslanec vládní strany Jednotné Rusko. Zároveň upozornil, že v Rusku bude probíhat nespokojenost se situací jinak než na Ukrajině. V té souvislosti připomněl Majdan, kdy se před vypuknutím bojů mezi Ukrajinou a Ruskem v roce 2014 uskutečnilo mnoho protestů. Putin navíc podle Matvejčeva nemá v zemi hodně oponentů. Podle Express z ruských zdrojů prosakují informace, že by se mělo jednat hlavně o „ultrapatrioty,“ kteří chtějí Putina ve funkci nahradit.

Někteří nedávno dávali najevo svou nespokojenost kvůli neorganizované mobilizaci, špatné taktice či neúspěchům v první linii, připomíná Express. Mezi kritiky patří i Igor Girkin, který je bývalým velitelem povstaleckých sil na východě Ukrajiny. Ten dokonce neváhal volat po rezignaci ministra obrany Sergeje Šojgu a obvinil ho z „trestné nedbalosti“. Ohrožení Putina může přijít i od zakladatele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Web Express píše o spekulaci, že takzvaný Putinův kuchař založí nové politické hnutí.

Spekuluje se o mnohých jménech

Zviditelňuje se například kritikou oligarchů napojených na Kreml, kteří podle něj nejsou dostatečně oddaní válečnému úsilí. Právě skupina nespokojených lidí může v příštím roce postavit svého prezidentského kandidáta proti Putinovi. Ruský prezident bude ve volbách v roce 2024 usilovat o získání pátého funkčního období. Tentokrát pro Putina volby nemusí být úspěšné. Už mnoho měsíců se spekuluje o možných nástupcích ruského vůdce.

Jde například o generálního tajemníka Bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, exprezidenta Dmitrije Medveděva, bývalého šéfa Putinovy ochranky Alexeje Ďumina či premiéra Michaila Mišustina, uvádí web iRozhlas. Potenciálních nástupců ale může být mnohem více. „Je to jednak Jurij Kovalčuk, což je blízký rodinný přítel Putina a další rodák z Petrohradu, odkud se taky znají. Oficiálně sice nezaujímá žádnou pozici ve státní správě, ale platí za takového neformálního Putinova poradce,“ uvedla pro iRozhlas expertka na Rusko Ivana Milenkovičová.

Článek Prosakují další informace o svržení Putina. Nahradit ho chtějí „ultrapatrioti“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina varuje před podceněním nepřítele

Podle Reznikova se nových bojů může účastnit až půl milionu Rusů. „Nesmíme polevit… Myslíme si, že vzhledem k tomu, že Rusové žijí v harmonii s různými symboly, mohli by zkusit něco kolem 24. února,“ cituje šéfa ukrajinské obrany server Fakt. Potvrzují to i náznaky z Kremlu. Podle ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova je Moskva připravena upoutat pozornost všech. „Svět se bude dívat jen na nás,“ uvádí jeho slova server Fakt.

Rusko by se například mohlo pokusit o úplné ovládnutí anektovaných oblastí, které ani po mnoha měsících bojů stále nemá pod kontrolu, píše web TN. Ruský prezident v říjnu na základě referend rozhodl o připojení Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti k Ruské federaci. Putinovi se však ani s odstupem doby nedaří okupovaná území zcela ovládnout. Ukrajina i Západ navíc označily takový krok za nelegální a referenda za falešná.

Pozornost světa si získáme my, říká Lavrov

Lavrov nicméně popírá, že by ofenziva v nejbližší době ze strany Moskvy měla přijít. „Naše diplomacie udělá všechno pro to, aby zajistila, že protiruské útoky plánované na konec února – jako by byly načasované na výročí speciální vojenské operace, se nezdaří. Západ na nich spolu s kyjevským režimem aktivně pracuje, ale dopadne to tak, že pozornost celého světa si svými kroky získáme my,“ cituje ruského šéfa diplomacie web New York Post. Ze strany Ruska může být takové prohlášení ale jen zástěrkou pro další kroky.

Sever TN také připomíná, že se na výročí ruské invaze očekává přelomový projev ruského prezidenta Putina. Oznámit v něm může například začátek další válečné fáze. „Nesmíme našeho nepřítele podceňovat. Oficiálně mobilizoval 300 tisíc vojáků, ale když je vidíme na hranicích, podle našich odhadů je jich mnohem víc,“ cituje server TN prohlášení ukrajinského ministra obrany Reznikova.

K ročnímu výročí invaze se pak chystá učinit důležité gesto také americký prezident Joe Biden. Spekuluje se o cestě do Evropy, čímž by vyjádřil podporu Kyjevu, uvádí web Eurozprávy. Jak Události247 informovaly minulý týden, ve hře je hlavně návštěva Polska.

Článek Putinovy plány na roční výročí války: Vedení Ukrajiny očekává významný krok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na projevu se podílí mnoho lidí

Spekulovalo se i o tom, že se Putin bojí o svou bezpečnost i kritických ohlasů kvůli válce na Ukrajině, uvádí web TN. Možná byla důvodem dlouhodobá příprava na jiné zásadní veřejné vystoupení. Vše, co chce říct, může obsáhnout do projevu, ke kterému může dojít v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu. Onet uvádí, že Peskov potvrdil, že zásadní projev je připravován. Text vystoupení má být nyní zpracováván. Návrhy podávají například zaměstnanci vlády i prezidentské administrativy.

Unikly už i první detaily, které budou předmětem projevu, píše Onet. Hlavním tématem celého projevu má být probíhající válka na Ukrajině. Onet připomíná, že Moskva stále invazi označuje jako speciální vojenskou operaci s cílem Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.

Putin má ve svém projevu především podpořit všechny ty, kteří se bojů účastní, zmínit má také plány s okupovanými ukrajinskými územími. Anexi Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti schválil ruský parlament na začátku října, píše web Deník. Kyjev i Západ označil připojení ukrajinských oblastí k Ruské federaci za nelegální.

Německé tanky připomínají druhou světovou válku

Moskva navíc uvedené oblasti fakticky neovládá. To zcela určitě Putin ve svém projevu vynechá. Naopak zřejmě zdůrazní jednotu ruského lidu a bezpodmínečnou podporu válce, píše dále web Onet. Očekává se také, že šéf Kremlu promluví ve svém veřejném vystoupení i o ekonomické situaci země, a to vzhledem k západním sankcím. Putin má promluvit o ruském „multipolárním světě“ a „antikoloniální politice“, uvádí Onet. Zcela jistě zazní také důležitá zpráva směrem k občanům a jejich obavám.

Putin je má uklidnit plánovanou sociální podporou. Ruský prezident ale může ve svém projevu překvapit i ostrými vyjádřeními, jak to má ve zvyku. Ve čtvrtek například vystoupil na oslavách osmdesátého výročí bitvy u Stalingradu a pomoc Západu napadené Ukrajině přirovnal k druhé světové válce, informuje web iDnes. „Vidíme, že nacistická ideologie tvoří přímé nebezpečí pro naši zemi. Ale my máme mnoho přátel, včetně amerického kontinentu. Nasadíme mnohem víc než jen tanky. Jsme si jistí naším vítězstvím,“ prohlásil Putin ve Volgogradu.

Článek Unikly první detaily z připravovaného Putinova projevu. Pronese ho v den výročí invaze se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin dal své slovo

„Věděl jsem, že Zelenskyj je v nebezpečí, byl v bunkru, jehož poloha nebyla známa,“ cituje z Bennettova vyjádření web Krone. Po třech až čtyřech hodinách rozhovoru na Putina zatlačil, ten následně prý popřel, že by plánoval ukrajinského prezidenta zabít. Bennett ho ale pro jistotu požádal o slib. „Řekl: Nezabiju Zelenského,“ uvedl bývalý izraelský předseda vlády. „Dal mi slovo,“ cituje dále agentura AP Bennettova slova. Po schůzce Bennett cestou z Kremlu na letiště o všem informoval ukrajinskou hlavu státu, píše dále web Krone.

Ubezpečil ho o tom, že Putin ho nezabije. Zelenskyj tomu ale nechtěl věřit a potřeboval ujištění. „Stoprocentně,“ řekl mu prý Bennett. Zhruba po dvou hodinách od rozhovoru s izraelským premiérem Zelenskyj nahrál ve své kanceláři video, ve kterém uvedl, že se o život nebojí, uvádí Krone. Bennett také v novém obsáhlém rozhovoru uvedl, že Putin upustil od slibu usilovat o odzbrojení Ukrajiny. Naopak Zelenskyj slíbil, že jeho země nevstoupí do Severoatlantické aliance, uvádí web iDnes.

Izrael si udržuje strategické postavení

Moskva na tento výrok nereagovala. Už dříve ale Kreml popřel ukrajinská tvrzení, že má v úmyslu zabít Zelenského, dodává iDnes. Návštěva Bennetta u Putina v době války byla překvapující. Agentura AP připomíná, že šlo o nezkušeného lídra, který byl v březnu loňského roku ve funkci premiéra jen zhruba půl roku. Přesto dokázal Izrael zaujmout pozici, kdy se nepřiklonil ani na jednu z válčících stran. Agentura AP uvádí, že země si udržuje dobré vztahy s Ruskem ze strategických důvodů.

Jde především o zájmy v Sýrii. Izrael tam plánuje pokračovat v operacích, jejichž cílem je zabránit upevnění pozic íránských sil v blízkosti Izraele, píše ČTK. Koordinace s Ruskem je proto nezbytná. Zároveň ale zaznívá z Izraele podpora Ukrajině po vzoru západních zemích. Web Lidovky zároveň připomíná, že Izrael se chápe jako sebevědomý spojenec USA, který sleduje hlavně své zájmy. Zároveň ale země není americkým vazalem.

Článek Zveřejnil se dosud utajovaný rozhovor s Putinem. Vyjádřil se v něm k zabití Zelenského se nejdříve objevil na Události247.cz.

Záchrana v Číně a Indii

Navíc 5. února začnou platit další sankce týkající se nafty a dalších ropných produktů, a proto bude muset Rusko hledat další alternativní cesty pro vývoz komodit, uvádí web Money. Rusko už si ale nyní poradilo po svém. Odbyt pro svou ropu velmi rychle Moskva našla v Číně a Indii, píše Economist. Rusku se zároveň daří některé sankce obcházet. V těchto metodách se Rusko inspirovalo u zemí jako je Írán a Venezuela, připomíná Money.

Ruská ropa se stále častěji přepravuje ve starých rozpadlých tankerech, které se několikrát během jedné cesty přeměňují, aby nebylo možné poznat, odkud ropa pochází. Výjimkou není ani mísení ropy se surovinou jiného původu. Export je často prováděn prostřednictvím „černého trhu“, který nerespektuje cenový strop. Ropa z Ruska proto často míří do zemí, které se do sankcionování nezapojily.

EU je se sankcemi spokojená

Nově tak s komoditou obchoduje Srí Lanka, Turecko, Indie a Malajsie. Web Economist upozorňuje, že podle odborníků se tamní společnosti staly kolonií ruských státních podniků. Zajímavé je také zjištění, že se zvýšil obchod s použitými ropnými tankery. Server Money píše, že loni změnilo majitele téměř 200 lodí, což je o 55 procent více než předchozí rok. Všechny skutečnosti také naznačují, že i přes sankce dochází k proudění ruské ropy do Evropy, a to právě skrze Indii a Čínu. Tím se Rusko vyhýbá nejen ropnému embargu, ale také cenovému stropu.

Server Economist zároveň upozorňuje na úskalí takového postupu. Na černém trhu nefunguje pojištění, a proto v případě nehody tankeru, nikdy nepokryje obrovské škody. Evropská unie si navíc uvalené sankce proti Rusku pochvaluje. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové „rozežírají ruskou ekonomiku jako rez“ a „vrhají ji o generaci zpět“, píše web iRozhlas. Podle jejího odhadu kvůli cenovému stropu na ruskou ropu Moskva přichází každý den o zhruba 160 milionů eur (asi 3,8 miliardy korun).

Článek Ruské obcházení západních sankcí: Putin vybudoval černý trh se nejdříve objevil na Události247.cz.

Šéf Kremlu má o rozhovor zájem

Zároveň ale připomněl, že ruský prezident opakovaně dal najevo, že chce části sousední země zabrat silou, což Scholz považuje za nepřijatelné, píše web Čas. Německý kancléř také nastínil témata. „Někdy šlo i o konkrétní otázky – výměny zajatců, vývozu obilí z Ukrajiny a jaderné elektrárny v Záporoží,“ uvedl Scholz pro Tagesspiegel. Podle německého kancléře je jeho zájem jediný, aby se rozhovory vždy vrátily k otázce, jak se dostat z celé situace. K tomu má dojít jen v momentě, kdy se ruská vojska stáhnou.

Přestože další telefonáty mezi oběma politiky nejsou nyní v plánu, Kreml je jim otevřený. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova „Putin byl a i nadále je svolný s udržením kontaktu“, píše web Seznam Zprávy. Poslední rozhovor mezi Putinem a Scholzem proběhl na začátku prosince. Ruský prezident tehdy označil přístup Německa a dalších západních zemí ke konfliktu na Ukrajině za destruktivní a vyzval k jeho přehodnocení, informuje web iRozhlas. Německo v posledních dnech učinilo významné rozhodnutí ve vztahu k Ukrajině.

Putin byl v kontaktu i s Macronem

Berlín schválil dodávku tanků Leopard 2, po kterých Kyjev dlouhodobě volá. Díky německému rozhodnutí mohou bojové stroje válkou zasažené zemi poskytnout i další spojenci. Kreml takový krok kritizoval s tím, že se Západ do konfliktu přímo zapojuje. S Putinem byl několikrát během ruské invaze na Ukrajině v kontaktu také francouzský prezident Emmanuel Macron, který kvůli tomu čelil kritice.

Loni v létě byl navíc odvysílán dokumentární film, který mimo jiné zveřejnil nahrávku telefonátu mezi Macronem a Putinem, a to pár dnů před invazí na Ukrajinu, jak informuje web ČT24. Ruský prezident v ní například šéfovi Elysejského paláce vysvětloval, že ukrajinská vláda „není demokraticky zvolená“. Zároveň také tvrdil, že přítomnost ruského vojska na hranicích Ukrajiny je jen cvičením, které „pravděpodobně“ skončí ještě v ten večer, uvádí ČT24. O pár dnů později začala válka.

Článek Vrcholný evropský politik usiluje o telefonát s Putinem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Tlak na Putina sílí ze všech stran

Americký generál ve výslužbě Ben Hodges upozorňuje, že Rusové nemají žádný zájem se do bojů na Ukrajině zapojit. Obzvlášť, když vidí, jaká je aktuální situace na frontě. „Rusko trpí obrovskými ztrátami. Stále není schopno dobýt klíčové části Ukrajiny, přestože se o to měsíce pokouší,“ uvedl pro Express.

Kromě toho považuje americký odborník plán na masovou mobilizaci týkající se až 500 tisíc lidí za nemožnou. Připomíná, že je nutné všechny lidi přesunout, vycvičit, vybavit a ubytovat, což může dopadnout katastrofálně. „Ruské obyvatelstvo nemá na tento boj žaludek a absolutně se ho nechce účastnit,“ dodal Hodges pro Express. Je tak jasné, že půl milionu Rusů bude čelit katastrofální porážce.

Ačkoli Putin si toho je jistě vědom, nemá příliš na výběr. Kvůli válce na Ukrajině na něj sílí tlak ze všech stran. Kritika zaznívá nejen od opozice, ale i od ruského obyvatelstva. Podle Hodgese se ale šéf Kremlu puče bát nemusí. Za posledních dvacet let má kolem sebe vybudovanou dostatečně velkou bezpečnostní infrastrukturu, píše Express.

Očekává se rozhodující krok

Riziko je ale pro Putina jinde. „Je tam obrovský konflikt mezi různými vůdci a frakcemi, jež přemýšlí, jak se jim bude žít po pádu Krymu a po vítězství Ukrajiny,“ uvedl americký generál ve výslužbě. Právě znovudobytí anektovaného poloostrova by mohlo být tím, co by Putina zlomilo. Podle Hodgese přitom takový scénář není nijak nerealistický. „Ukrajina by mohla Krym získat zpět do konce srpna,“ řekl pro Express.

Ruskou převahu Kyjev podle amerického generála vyvažuje pomocí útoků na velitelství, infrastrukturu či muniční sklady nacházející se na Krymu. Moskva zároveň ani zdaleka neřekla poslední slovo. Americký Institut pro studium války (ISW) upozorňuje na rozhodující ruskou operaci, jak Události247 psaly tento týden. Velké útoky mají proběhnout v Luhanské oblasti, kam Rusové přesunují své jednotky z Chersonské oblasti. Ukrajinci s masivními útoky počítají na jaře, nejpozději v létě, píše web Onet.

Článek 500 000 tisíc Rusů půjde na katastrofální porážku. „Na takový boj nemají žaludek,“ říká expert se nejdříve objevil na Události247.cz.

Všichni musí být nižší než Putin

Důvod je jasný: šéf Kremlu se snaží za každých okolností posilovat svou roli tvrďáka, pro kterého není bitka s medvědem nic neobvyklého, připomíná server TN. Svou image si Putin kontroluje dlouhodobě. Americký historik Timothy Snyder v té souvislosti uvedl, že ruský prezident byl v době svého vzestupu na konci 90. let v průzkumech ztotožňován s fiktivním sovětským hrdinou Stierlitzem, což je ruská obdoba Jamese Bonda, uvádí Daily Mail.

Právě tuto představu se v lidech ruská hlava státu snaží neustále posilovat. Nechává se fotografovat při jízdě na koni či se zbraněmi a odhalenou hrudí. Web Express dokonce v roce 2015 informoval, že podle jednoho z pracovníků Kremlu nemůže být na oficiálních fotografiích s ruským prezidentem nikdo vyšší.

I Putinovi bodyguardi proto musí mít nižší výšku, aby on sám působil jako vysoký člověk a nemusel se stydět, připomíná Daily Mail. Počínání ruské hlavy státu mohou podporovat i výzkumy, podle kterých na výšce postavy v politice záleží. Web The Economist v roce 2020 zveřejnil, že vyšší politici vyhrávají nad svými soupeři v průzkumech veřejného mínění. Důvodem má být skutečnost, že vyšší lidé mají v průměru vyšší sebevědomí a jsou vnímáni jako zdravější, inteligentnější a autoritativnější.

Putin jako gay klaun i skřítek z Harryho Pottera

Rusko tak dlouhodobě cenzuruje cokoliv, co vyobrazuje Putina v negativním světlě. Web Daily Mail připomíná, že ruští právníci zvažovali žalobu na společnost Warner Bros kvůli zjevné podobnosti mezi Putinem a skřítkem Dobbym z Harryho Pottera.

Extrémní postihy v Rusku hrozí také těm, kteří sdílí mem, jež vyobrazuje šéfa Kremlu jako gay klauna. V roce 2017 byl obrázek označen za extremistickou propagandu a lidem, kteří ho šíří, hrozí zatčení i uvěznění. Své o tom ví umělec Alexander Cvetkov, který na svém účtu na sociální síti několik takových obrázků sdílel. Za tento přestupek ho ruský soud poslal do psychiatrické léčebny, uvádí Daily Mail. O Putinově sexuální orientaci se přitom několikrát spekulovalo, jak Události247 psaly loni v říjnu.

Článek Putinův trapas: Nejnovější fotka prozradila, za co se šéf Kremlu doopravdy stydí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jasněji bude příští měsíc

Web Onet upozorňuje, že Západ bude chtít nejprve vyčerpat všechny ostatní možnosti letecké podpory. Může jít například o dodávku bojových dronů, případně raket dlouhého doletu. Debata o poskytnutí stíhaček už ale probíhá. Kromě Ukrajinců naléhají na takový druh podpory i pobaltské státy. Očekává se, že tato otázka bude předmětem sporu ještě více, než tomu bylo u tanků. Přesto někteří evropští diplomaté nepovažují myšlenku poskytnutí stíhaček Ukrajině za nereálnou. Takový krok by mohl přijít už brzy a to, co přijde, by Putina zaručeně vytočilo doběla.

A to i přes stále velké obavy z eskalace. V průběhu války na Ukrajině se totiž posunují meze možného. „Ano, je zde červená linie, ale loni v létě jsme měli červenou linii na HIMARS, a ta se posunula. Pak se objevily bojové tanky a linie se opět ztratila,“ cituje Onet diplomata z Washingtonu. Obrat může přijít už příští měsíc, kdy se sejdou ministři obrany zemí podporujících Ukrajinu na dalším summitu. Ten se opět uskuteční na americké vojenské základně v německém Ramsteinu. Hlavním tématem má být právě letecká podpora.

Nizozemsko i Slovensko se chystá

Ochotu poskytnout Ukrajině stíhačky F-16 už projevilo Nizozemsko. Tamní ministr zahraničí Wopke Hoekstra minulý týden v parlamentu prohlásil, že se kabinet bude zabývat dodávkou těchto letounů, pokud o ně Kyjev požádá. „Jsme otevření, neexistují žádná tabu,“ cituje šéfa nizozemské diplomacie web Onet. V této otázce je velmi otevřené také Slovensko. Podle tamního ministra zahraničí Rastislava Kačera je vláda připravena poslat Ukrajině sovětské stíhačky Mig-29, už dokonce probíhají jednání o tom, jak to provést.

Naopak další evropští představitelé takovým nadšením neoplývají. Německý kancléř Olaf Scholz tento týden dodávku stíhaček vyloučil s tím, že chce zabránit další eskalaci konfliktu, připomíná Onet. Změna názoru v budoucnu není vyloučena i vzhledem k tomu, že někteří předpovídají, že konflikt může trvat dalších několik let, uvádí dále Onet. Německo dlouho váhalo i s dodávkou tanků Leopard 2, a to kvůli možné eskalaci, jak Události247 psaly minulý týden. Nakonec pod nátlakem ale Berlín svolil.

Článek Tanky pro Ukrajinu jsou jenom začátek pomoci. Co brzy přijde, Putina vytočí doběla se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na řadě jsou stíhačky

Dodávku bojových tanků chystají také Spojené státy. Washington oznámil, že Ukrajina dodá 31 tanků typu Abrams M1 a ukrajinské armádě bude poskytnut také výcvik pro obsluhu těchto strojů. Ukrajina tak získala konečně příslib dodávek, po kterých dlouho volala. Proto už přistupuje Kyjev k dalšímu kroku. „Dalším velkým milníkem bude získání stíhaček,“ cituje web Plus Jeden Deň vyjádření poradce ukrajinského ministra obrany Jurije Saka. Podle něj získáním moderních západních stíhaček bude mít Ukrajina na bojišti „obrovskou výhodu“.

Web Plus Jeden Deň v té souvislosti připomíná, že ukrajinské vzdušné síly mají aktuálně ve flotile dosluhující sovětské stíhačky, které dostaly ještě předtím, než Kyjev v roce 1991 vyhlásil nezávislost. Bojová letadla Ukrajina používá ve válce hlavně na sestřelování nepřátelských letadel a útoky na ruské pozice. Na možný příslib další techniky bude ale určitě reagovat Moskva. Ta už nyní varuje, že se dodávkami zbraní západní státy přímo zapojují do konfliktu na Ukrajině.

Rusko zuří

„Z evropských metropolí a z Washingtonu neustále znějí prohlášení, že posílání různých zbraňových systémů, včetně tanků, na Ukrajinu žádným způsobem neznamená zapojení těchto zemí nebo Severoatlantické aliance do bojů, které se odehrávají na Ukrajině. S tím kategoricky nesouhlasíme,“ cituje ČTK mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Podle něj Rusko vnímá poslední kroky Západu jako „přímé zapojení do konfliktu“. Očekává se tak, že Putin nenechá další západní podporu Ukrajiny bez odpovědi.

Rozhodnutí poskytnout Kyjevu tanky nenechal bez odezvy ani šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. „Anglosaský svět svou zástupnou válku proti Rusku a jeho spojencům nezataví ani po konci ‚horké fáze‘  konfliktu na Ukrajině,“ cituje jeho slova web iDnes. Ukrajina by mohla získat až stovku leopardů z různých zemí. Dosud Západ s dodávkami váhal, protože se obával možné eskalace konfliktu ze strany Ruska.

Článek Podle Ruska se Západ „přímo zapojil do konfliktu“ se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hlavní dvojník Putina zastupuje v polovině případů

Média už dříve také psala, že podle zdrojů britské tajné služby MI6 je Putin možná už mrtvý a nahrazuje ho právě dvojník. Psal o tom web TN. Prezident má údajně jednoho hlavního, který má být podle nejnovějších informací těžce nemocen, dodává TN. Tento muž Putina podle dlouhodobých spekulací zastupuje na vybraných veřejných vystoupeních. Kreml tak podle webu přichází o možnost tajit, že prezident není v pořádku. Hlavní dvojník šéfa Kremlu je tak zřejmě na dlouhou dobu ze hry ven.

Na letošní oslavě pravoslavného Zjevení Páně v Rusku Putin absolvoval tradiční skok do ledové vody. Jeho hlavní dvojník, který měl podstoupit plastiku obličeje, aby byl k nerozeznání, měl totiž mít těžké onemocnění ledvin. Jak napsal web Mirror, skutečný Putin se však potápět nemohl, protože údajně trpí rakovinou. Hlavní dvojník se přitom podle webu vzhledem k chatrnému zdraví Putina účastní více než poloviny jeho osobních setkání a veřejných událostí, píše Mirror.

Vše jsou pouze spekulace

Podle telegramového účtu Generál SVR, který má být napojen na kremelské struktury, je dvojníkova nemoc pro Moskvu a Putina samotného velkým problémem. „V minulých letech při omývání v ledové vodě prezidenta zastupoval náhradník. Lékaři mu však kvůli nemocným ledvinám zakázali vystavovat se extrémní zátěži,“ píše se na Telegramu. Putinův mluvčí tak pouze vzkázal, že prezident tradici dodržel. Nikdo však neviděl jedinou fotografii nebo video, píše TN.

„Informace o dvojnících ruského prezidenta zůstávají spekulacemi a nelze je ověřit,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní analytik David Rožek. „Použití dvojníků má své logické opodstatnění například v ohledech bezpečnostních. Nikdy však nikde nebyl dvojník prokázán. Z dvojníků byli i dříve podezřívání téměř všichni diktátoři. Je to informace, která se objevuje u téměř všech totalitních diktátorů,“ dodal Rožek.

Článek Putin na holičkách: Jeho hlavní dvojník je ze hry ven se nejdříve objevil na Události247.cz.

Další lidé jsou v obavách

Vyvozuje to především z toho, že nedokázali zabránit, aby se k němu taková výhrůžka dostala. „Potřebuji pro sebe a svou rodinu bezpečný dům, ale oni nebudou utrácet peníze na to, aby ho poskytli. Probouzím se s obavami, že každý den bude můj poslední. Mou jedinou ochranou je teď můj vlastní důvtip a výcvik proti sledování,“ cituje bývalého ruského špiona web Mirror. Právě spolupráce se Západem je důvod, proč se Karpichkov bojí o svůj život. Svým přeběhlictvím se dostal na seznam nepřátel Kremlu.

Jeho touha vyřídit si to s nimi se měla zvýšit i kvůli sankcím Západu. V té souvislosti web Mirror připomíná zákaz cestování pro Rusy i blokádu exportu. Ohrožení proto vnímá i americký finančník Bill Browder, který stojí za tresty proti Rusku. „Putin mě vždycky chtěl zabít. Ale nyní bylo Rusko sankcionováno všemi západními zeměmi, které již nejsou odstrašujícím příkladem. Ukrajina mou situaci zhoršila, Rusové mě osobně obviňují ze sankcí,“ uvedl pro Mirror.

Zákon leží Putinovi v žaludku

Browder stál za americkým Magnitského zákonem, který uvalil finanční a vízové sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv. Legislativa je podkladem pro vyhlášení sankcí v dalších zemích. Podobný návrh přijala loni i česká vláda, píše web iRozhlas. Magnitského zákon USA přijaly v roce 2012 a Putin z toho šílel. „Jako odplatu zakázal adopce ruských sirotků Američany. Také prohlásil ve strategii ruské zahraniční politiky, že zrušení Magnitského zákona je prioritou v rusko-amerických vztazích,“ uvedl Browder pro iRozhlas.

I proto byli Browder společně s Karpichovem přidání na seznam nepřátel Kremlu. Stejně jako například dvojitý ruský agent Sergej Skripal, který čelil v roce 2018 otravě v Salisbury. O tom, že aktuální výhrůžky vůči Karpichovi jsou z Ruska má svědčit také to, že výhrůžný dopis byl označen jeho krycím jménem, které používal jako špion. Znát ho mohla jen FSB, píše web Mirror.

Článek „Brzy zemřeš v hrozných mukách.“ Putinův nepřítel dostal drsný vzkaz se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová ofenziva může přijít z různých směrů

Důstojník zároveň řekl, jak útoky proběhnou. Podle Kempa Putin mobilizuje své síly, které pošle na Ukrajinu. Možností, kudy nejsilnější útoky povede, je několik. „Mohl by útočit z jihu směrem k oblasti Donbasu. Mohl by útočit ze severu z Běloruska, nebo ze severovýchodu zevnitř Ruska směrem na Kyjev,“ nastínil pro Express muž, který sloužil u britské armády téměř 30 let. Ukrajina nemá na další ruský krok čekat v nečinnosti. Vojáci se připravují na další masivní ofenzivu, která má podle zprávy ze Spojených států přijít už na jaře, píše web CNN Prima News.

Podle Kempa se ale musí Ukrajinci nejen bránit, ale také přejít do útoku. „Zda tyto dvě věci dokážou udělat společně se teprve uvidí. Jejich útok bude směřovat dolů směrem na jih,“ uvedl pro Express. Nová ofenziva Ruska by podle Kempa mohla být zároveň Putinovým „posledním hodem kostkou“. Uvedl to v souvislosti s tím, že Rusko už nutně potřebuje ve válce na Ukrajině dosáhnout výrazného vítězství. V Rusku kvůli válce roste nespokojenost s ruským prezidentem.

Putinova pozice v ohrožení

Někteří Putinovi odpůrci se dokonce připravují na možnost ozbrojeného povstání, jak Události247 informovaly o víkendu. Další porážka na Ukrajině by pro Putina znamenala konečnou porážku vedoucí ke svržení režimu. Varuje před tím i Kemp. „Pokud toho (významného vítězství na bojišti) nemůže dosáhnout z hlediska posledního hodu kostkou, mohla by to pro něj být velmi chmurná budoucnost s možností, že proti němu dojde v Rusku k nějakému puči. Bude si to muset uvědomit,“ uvedl pro Express bývalý britský důstojník.

Nepředpokládá zároveň, že by odpor vzešel ze strany obyvatelstva, protože šéf Kremlu je stále velmi oblíbený mezi ruským lidem. Jiná situace ale je u některých elit, jejichž nespokojenost roste a mohly by proti Putinovi zasáhnout. Jeho konec ale nemusí znamenat konec války. Rusko už do války investovalo příliš mnoho na to, aby se bez dalšího vrátilo územně před 24. únor 2022.

Článek Rusové i Ukrajinci se připravují na velké bitvy, které přijdou už brzy. Pokud Putin neuspěje, hrozí mu konečná porážka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Protiputinovští povstalci budou jednat v Polsku

Řada Rusů už má Putinova režimu plné zuby a vytváří proto vlastní armádu, aby mohla zemi od současného vedení osvobodit. „Sbíráme bojovníky, shromažďujeme ozbrojené lidi, kteří se připravují na změnu režimu,“ uvedl Ponomarev pro Express. Za tímto účelem se podílel na vytvoření Kongresu lidových zástupců. Jedná se o přechodný parlament složený z 59 ruských politiků, kteří nesouhlasí s ruským prezidentem. V Polsku má mít Kongres mezi 20. a 23. únorem už druhé zasedání, kde bude připravovat plány pro ruskou budoucnost bez Putina, píše Express.

„Máme to, čemu se říká Legie Svoboda Ruska, která je součástí ukrajinské armády,“ uvedl Ponomarev. Část z těchto lidí má podle něj bojovat v první linii u Bachmutu, kde vzdoruje Wagnerově skupině, uvedl dále pro Express. Bývalý ruský poslanec také upozornil, že existuje i síť partyzánů, kteří stojí na protiputinovské straně. „Rozsah tohoto hnutí odporu v Rusku je už větší, než bylo hnutí odporu ve Francii za druhé světové války,“ uvedl pro Express. Aktuálně má být aktivně zapojena asi tisícovka lidí, dalších deset tisíc zájemců na připojení čeká.

V Rusku hrozí občanská válka

Aby se mohli lidé do odbojového hnutí zapojit, musí svou spolehlivost prokázat provedením sabotáže. „Jednou z kvalifikačních věcí, o kterou žádáme je udělat něco v Rusku, aby ukázali, že to myslí vážně s tím, že jsou připraveni bojovat a riskovat své životy na Ukrajině,“ vysvětlil Ponomarev pro Express. Většina zájemců se chce připojit na Ukrajině k Legii Svoboda Ruska. Bývalý ruský politik zároveň přiznal, že právě lidé, kteří se k odboji hlásí, stojí také za mnohými žhářskými útoky na různých místech po celém Rusku.

Někteří experti však varují, že jakýkoli pokus o svržení Putina může vést k občanské válce. Ta nicméně může začít i z jiných důvodů, například kvůli porážce Ruska na Ukrajině, jak varoval bývalý ruský poslanec Mark Feygin. Podle něj může ruský neúspěch vést ke krvavé občanské válce s řadou frakcí a regionů usilujících o moc, píše web Blesk.

Podle bývalého ruského velitele lgora Ivanoviče Strelkova, známého jako Igora Girkina, by taková válka mohla mít za následek „miliony obětí“, píše web Newsweek. Ponomarev má nicméně za to, že je možné se krvavému scénáři vyhnout, když dojde na spolupráci s ruskými elitami blízkým k Putinovi.

Článek V Rusku hrozí povstání: Tisíce lidí už mají Putinova režimu plné zuby se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peskov: Putin a Rusko budou existovat

V té souvislosti připomněl nedávná televizní vystoupení šéfa Kremlu, na kterých byl podle odborníků Putin na falešném pozadí. Opět se tak rozvířily spekulace o dvojnících ruského prezidenta. O tom, že je možné, že reálného Putina už několik měsíců nikdo neviděl, psaly Události247 v říjnu. Není to přitom tak, že by ruský vůdce nikde nevystupoval, jen není jasné, jestli je to on. Ve středu například Putin navštívil památník druhé světové války v Petrohradu v rámci 80. výročí sovětské bitvy s nacisty, připomíná Express. Později se objevil v továrně na zbraně.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na středu avizoval i státní projev, ten se ale nakonec neuskutečnil. Na Zelenského vyjádření ohledně Putina ale mluvčí prezidenta reagoval velmi záhy. „Je zřejmé, že Rusko a Putin jsou pro Ukrajinu a Zelenského velkým problémem. Je také zřejmé, z čistě psychologického hlediska, že pan Zelenskyj by preferoval, aby Putin ani Rusko neexistovali. Čím dřív si ukrajinský režim uvědomí, že Rusko i Putin existovat budou, a čím dřív se zbaví všeho protiruského, tím lépe pro Ukrajinu,“ cituje Peskova server Novinky.

Upravená videa s Putinem

Web Express připomíná, že Putin se ale viditelně sám stahuje z veřejného prostoru. Na konci loňského roku zrušil například tiskovou konferenci, na které tradičně několik hodin odpovídal na dotazy, na neurčito bylo odloženo také jeho vystoupení před ruskými politiky. Odborníci mají za to, že důvodem je strach o bezpečnost. Tím by se vysvětlila také spekulace, že při jeho projevech je obklopen prověřenými ,,herci“, kteří se vydávají za běžné civilisty.

Projevy mají vznikat často také bez lidí. Technikou takzvaného barevného klíčování, kdy je natočen předmět nebo osoba v popředí a později je k tomu přidáno zvlášť natočené pozadí, mělo vzniknout i video Putinova novoročního projevu, píše web Novinky. Na něm šéf Kremlu stojí před skupinou ruských vojáků. I kvůli tomu se stal Putin terčem posměchu, jak Události247 psaly před pár dny.

Článek Žije ještě Putin? Zelenskyj si není vůbec jistý se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zapojení Běloruska se vzdaluje

Tématem hovoru politiků měl být vývoj války na Ukrajině. Web Novinky připomíná, že už se několik týdnů spekuluje, že se Bělorusko do bojů aktivně zapojí. Toto riziko zvyšovalo také oznámení společných cvičení obou zemí, o kterém informovaly Události247 před pár dny. Na běloruském území se mají pohybovat tisíce ruských vojáků. V posledních dnech se také objevovaly spekulace o běloruské mobilizaci. Lukašenko se ale přímému vtažení do konfliktu zatím úspěšně brání. Prohlášení naopak naznačuje, jako by se stavěl na stranu Ukrajiny.

Na začátku ledna dokonce podepsal dekret, ve kterém rok 2023 označil jako ,,rok míru“, uvádí server Novinky. Svým pochvalným prohlášením vůči ukrajinským představitelům tak zřejmě odhalil svou pozici, kterou je nezapojovat se do konfliktu. Běloruský prezident je přitom považován za jednoho z nejvěrnějších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina. I mezi nejbližšími spolupracovníky šéfa Kremlu ale dochází k rebeliím.

Netolerantní Rusové

Web The Washington Post informoval loni v říjnu, že jeden ze spolupracovníků měl Putina konfrontovat s chybami, kterých se ruská armáda na Ukrajině dopustila. Mělo jít mimo jiné o špatnou organizaci. Informacemi o rozbroji v okolí ruského prezidenta byl informován, a to prostřednictvím americké rozvědky, šéf Bílého domu Joe Biden. Nebyla ale zveřejněna identita osoby, která se vůči Putinovi dopustila výpadu. Šéf Kremlu je obklopen především bývalými kolegy z KGB, píše web Echo24.

Jinak ale není kritika vůči válce na Ukrajině tolerována ani v ruské společnosti. Na konci loňského roku se po sociálních sítích začalo šířit video, které zachycuje, jak je nevybíravě vyvlečena z autobusu starší Ruska, která má na konflikt na Ukrajině jiný názor než ostatní spolucestující, informuje web Novinky. K události mělo dojít v městě Dolgoprudny, které se nachází asi 20 kilometrů od Moskvy.

Článek Lukašenko překvapil: Už i Putinovi nejbližší přívrženci se začínají přiklánět na stranu Ukrajiny se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kampaň má začít koncem roku

Putin zatím plán svého dalšího prezidentského mandátu veřejně nepotvrdil. Motto kampaně, která má oficiálně odstartovat letos v prosinci, zatím není doladěné, píše web Novinky. Kreml se také chystá těžit z podrobné analýzy letošních zářijových regionálních voleb. Jak píší Novinky, chce si prý otestovat hlavně způsob kampaně na sociálních sítích „v pozměněných podmínkách“. To znamená za situace, kdy je jejich dostupnost a obsah značně omezená, píší Novinky.

„Situace s volbami v Rusku by mohla vyústit do podoby, že Putin se bude snažit o dosažení nějakého zisku, který by on považoval za vítězství, a s čím by mohl jít jako s trumfem do voleb. Na základě toho by mohl opět usilovat o prezidentský mandát. Druhá varianta by mohla být ta, že v dané válečné situaci se Putin bude snažit změnit ten zákonný rámec a odsunout volby de facto na neurčito, respektive po skončení konfliktu,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš.

Neomezený vládce Putin

Ruský ústavní soud schválil v roce 2020 návrh ústavních změn, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat hlavou státu až do roku 2036, psal o tom web ČT24. Stovky ruských právníků, vědců, novinářů a spisovatelů tehdy v otevřeném dopise varovaly ústavní soud i politiky, že hrozí „protiústavní převrat“. Součástí změn byl i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024, píše ČT24.

Prezident je v Rusku běžně volen na šest let a poslední volby se uskutečnily v roce 2018. Jak připomíná web Seznam zprávy, nejvyšší úřad v zemi přitom Putin zastává od roku 2000 s výjimkou čtyřleté přestávky v letech 2008 až 2012, kdy ho vystřídal Dmitrij Medveděv. Pokud by Putin zůstal u moci až do roku 2036, překoná délkou svého funkčního období dokonce i Josifa Stalina, který byl v čele Sovětského svazu 29 let, dodává web.

Článek Prezidentské volby v Rusku jsou za rohem: Putin může být u moci déle než Stalin se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin: Rusko na Ukrajině zvítězí

Experti z ISW předpokládali, že v Petrohradu ruský prezident mimo mobilizace může i oficiálně sousední zemi vyhlásit válku. Ani k tomu ale nedošlo. Putin dál pokračoval ve své rétorice, že na Ukrajině Rusko bojuje proti neonacistickému režimu. Podle něj není pochyb, že Moskva zvítězí, píše ČTK. V té souvislosti vyzdvihl Putin jednotu ruského lidu, odvahu a hrdinství ruských vojáků, dále také práci obranného průmyslu. Podle ruské hlavy státu země vyrobí třikrát více protileteckých raket než Spojené státy, které Ukrajinu podporují.

Putin také v rámci svého projevu přislíbil, že v nejbližší době rozhodne, jestli pracovníci zbrojovek v branném věku dostanou odklad od povolání ke službě v armádě, informuje dále ČTK. Přestože ve středu šéf Kremlu druhou vlnu mobilizace nevyhlásil, experti předpokládají, že k tomu dojde brzy, zřejmě ještě během ledna. Očekává to i Ukrajina. Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov počítal s termínem 5. ledna, jak Události247 psaly na začátku roku. Podle něj má Moskva velké problémy s vytvářením nových uskupení.

Změny ruské armády

Další nábor má být pro ruské úřady mnohem jednoduší. Druhé kolo mobilizace je možné i podle právníků. Ti upozorňují, že Putin dosud nevydal žádný formální příkaz k ukončení mobilizace, kterou ohlásil loni na podzim, a proto může kdykoli pokračovat. Web Plus Jeden Deň také připomíná, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý ohlásil, že Rusko zavede v letech 2023 až 2026 výrazné změny ve svých ozbrojených silách se záměrem posílit bojové schopnosti námořních, vzdušných a strategických raketových sil.

Na konci loňského roku zároveň Moskva oznámila, že plánuje v dalších letech zvýšit počet vojáků ruské armády z 1,15 milionu na 1,5 milionu. Při zářijové částečné mobilizaci bylo povoláno do armády zhruba 300 tisíc Rusů s bojovou zkušeností. První kolo mobilizace provázel velký chaos. Povolávací rozkaz dostali například staří, nemocní, dokonce i mrtví, jak Události247 psaly na konci prosince. Statisíce Rusů kvůli nesouhlasu s mobilizací také ze země utekly.

Článek Druhá mobilizace je v Rusku na spadnutí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Norsko je pro Medveděva nejvhodnější volbou

Norská pohraniční stráž webu BBC potvrdila, že 26letý Rus hranici opravdu překročil. Z bezpečnostních důvodů ale podrobnější informace neposkytla. Medveděv byl navíc údajně svědkem zběsilého řádění wagnerovských žoldnéřů, kteří měli zabíjet své kolegy, pokud během války odmítli splnit některý z rozkazů. Osobně je prý připraven svědčit před mezinárodním soudem, dodává web.

„Je to opět neověřená zpráva, ale něco na ní bude,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. „Proč zrovna do Norska? Z hlediska geografické polohy je to nejblíže, kam mohl jít. Norsko zřejmě nebude mít vyrovnané vztahy s Ruskou federací ohledně výměny osob, které se dopustily nějakých trestných činů. Zda Medveděvovi něco hrozí, to je myslím jasné. Rusko je ve válečném stavu a z toho vyplývá změna přístupu k trestným činům tohoto typu,“ dodal expert pro Události247.

Nejde o první případ dezertace

V poslední době to navíc vypadá, že mezi Putinem a Wagnerovou skupinou jsou napjaté vztahy, píše TN. Kreml údajně veřejně zpochybňuje tvrzení wagnerovců, že za dobytí Soledaru v Doněcké oblasti byly zodpovědné síly Wagnerovy skupiny. Uvedl to Institut pro studium války. Putin to považoval za úspěch ruského ministerstva obrany. Podle institutu mohlo jít o záměrné podkopání vlivu wagnerovců v ruském informačním prostoru, a také o snahu ukázat, že Putin má i nadále ruská média pod kontrolou.

Gulagu.net loni pomohl dostat se z Ruska jinému dezertérovi z ruské armády, tehdy 27letému Nikitovi Čibrinovi z 64. motostřelecké brigády, která se účastnila ruské okupace ukrajinského města Buča u Kyjeva. V listopadu o Čibrinovi napsal britský list The Guardian, že požádal o azyl ve Španělsku, a že je ochoten vypovídat u mezinárodního soudu o tom, co na Ukrajině zažil, psal o tom web Novinky.

Článek Medveděv utekl do Norska, bojí se prý o život. Ruské úřady po něm pátrají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Druhá mobilizace na spadnutí

Na druhou vlnu náboru ruských vojáků upozorňují i analytici amerického Institutu pro studium války (ISW), informuje web Novinky. K vyhlášení mobilizace může dojít už ve středu, kdy má Putin pronést projev v Petrohradě u příležitosti 80. výročí prolomení nacistické blokády Leningradu sovětskou armádou. „Putin rád používá symbolická data, aby oslovil ruský lid. Někteří ruští prováleční blogeři poznamenali, že využije této příležitosti k vyhlášení mobilizace,“ citují Novinky ze zprávy ISW.

Sami ukrajinští představitelé upozorňují, že šéf Kremlu může shromáždit vojáky k poslednímu konečnému tlaku, uvádí dále Express. I proto tajemník ukrajinské Rady bezpečnosti Oleksij Danilov vyzval západní země, aby urychleně poslaly Kyjevu více zbraní. Podle něj to je jediná možnost, jak Rusko porazit. Spojené státy na tyto apely v posledních týdnech slyší čím dále více. Na začátku roku Washington oznámil rekordní hodnotu balíčku pomoci za 3,75 miliard dolarů (zhruba 84 miliard korun), jak Události247 psaly před pár dny.

USA vydají izraelské zásoby

Nyní se objevila informace, že USA pošlou Ukrajině také své zásoby munice uskladněné v Izraeli, píše ČTK. Izrael přitom sám odmítá válkou zasažené zemi zbraně dodávat. Ukrajinská spotřeba je přitom velmi vysoká. Odhaduje se až kolem 90 tisíc dělostřeleckých granátů měsíčně, čemuž nestačí ani kombinované výrobní kapacity USA a evropských zemí, a proto je třeba hledat zdroje jinde, uvádí dále ČTK.

Z amerických zásob v Izraeli má na Ukrajinu jít zhruba 300 tisíc dělostřeleckých granátů. Web Express také upozorňuje, že Rusko rovněž činí další kroky. Už dříve Moskva oznámila rozsáhlou revizi své armády. Podle ministra obrany Sergeje Šojgu k tomu má dojít v průběhu tří let. „Pouze posílením klíčových strukturálních složek ozbrojených sil je možné zaručit vojenskou bezpečnost státu,“ cituje jeho slova Express.

Článek V kritickém momentu může Putin nařídit vojákům provedení konečného tlaku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin se už dlouho bojí o svůj život

Podle historika je teď ruský prezident pod velkým tlakem, a to se projevuje i na jeho zdravotních problémech, dodává TN. Navíc má panickou hrůzu z toho, že se mu něco stane, pokračuje web TN. Proto se spekuluje o tom, že má několik dvojníků. „Já jsem se s ním viděl dvakrát a pokaždé byl úplně jiný, byť tam určitá vizuální podoba byla. Takže té teorii s dvojníky věřím,“ uvedl pro TN Kelin.

„Informace o dvojnících není nová, už na konci 2. světové války se spekulovalo o tom, že se nezabil pravý Hitler,“ uvedl pro Události247 bezpečnostní analytik David Rožek. „Na druhou stranu nikdy nebylo potvrzeno, že by u někoho došlo k cílenému využívání dvojníků z taktického či politického důvodu. V novodobých dějinách už se spekulovalo například o dvojnících Kim Čong-una. Nikdy však nebylo nic prokázáno,“ dodal Rožek Událostem247.

Kdo by mohl po Putinovi převzít moc

Kelin pro TN mluvil také o zvěstech, že se blíží Putinův konec v čele země. „Dobře si uvědomuje, že by se ho mnoho lidí moc rádo zbavilo. A tím myslím i mocenské struktury. Pro ně je však zásadní, aby se ten systém nezměnil a mohly dál parazitovat na přírodním bohatství. Oni však zároveň ale touží po tom, aby pro ně už Západ nebyl nepřítelem. A to se s Putinem u moci změnit nepovede,“ cituje Kelina TN.

O tom, že se pod Putinem kýve židle, se mluví od začátku války. Připomíná to web CNN Prima News. Ruský analytik Abbas Galljamov, který dříve psal pro Putina projevy a byl jeho společníkem, si myslí, že šéf Kremlu brzy přijde o své místo ve vedení země a bude muset předat moc. Už dříve o tom informoval web Daily Mail s odkazem na rozhovor na YouTube. Podle rozhovoru Rusové Putinovi už nedůvěřují, píše dále Daily Mail.

Příštím ruským prezidentem by se tak podle vědce mohl stát starosta Moskvy Sergej Semjonovič Sobjanin, premiér Michail Mišustin nebo někdejší místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak, doplňuje CNN Prima News.

Článek Setkal jsem se s Putinovými dvojníky, tvrdí historik. Rusové prezidentovi už nevěří se nejdříve objevil na Události247.cz.

Po České republice se Medveděv pustil do dalších zemí

V posledních několika měsících je však všechno jinak. Místopředseda bezpečnostní rady se stal jedním s hlavních hlasů ruské propagandy, jen krátce poté, co si vzal bývalý vládce Kremlu na mušku Českou republiku, a to kvůli modernizaci tanků T-72 pro Ukrajinu, opřel se také do amerického prezidenta Joea Bidena a japonského premiéra Fumia Kišidy, informuje TN. Trnem v oku je mu jejich společné setkání, píše dále TN.

I když je Biden nepřítelem Ruska kvůli podporování Ukrajiny, aktuálně spolu s japonským předsedou vlády vydali prohlášení, které na svých stránkách zveřejnil Bílý dům. „Rusko pokračuje v nespravedlivé a brutální agresivní válce proti Ukrajině. Celkově tato situace vyžaduje, aby Spojené státy a Japonsko pokračovaly v posilování spolupráce,“ stojí kromě jiného v prohlášení.

Reakce se dala očekávat

Z textu vyplývá, že USA budou víc spolupracovat s Japonskem na vylepšování společné obranné strategie. To Medveděva naštvalo a jednání obou politiků označil za ostudu. „Hlava japonské vlády ve své ponižující submisivní extázi mluví o Rusku a zrazuje památku stovek tisíc japonských občanů, kteří zahynuli při amerických útocích jadernými zbraněmi na Hirošimu a Nagasaki,“ cituje ho agentura TASS. Medveděv dodal, že Japonci jsou jen nekurážní sluhové Washingtonu, píše dále TASS.

Former Russian President Dmitry Medvedev accused Japanese Prime Minister Fumio Kishida on Saturday of shameful subservience to the United States and suggested he should ritually disembowel himself.#Japan | #Russiahttps://t.co/uviroDKWFM

— The Jerusalem Post (@Jerusalem_Post) January 15, 2023

„Japonsko je tradiční partner Spojených států,“ uvedl pro Události247 expert na vojenskou strategii Zdeněk Petráš. „Od konce 2. světové války se vztahy zlepšily a z hlediska toho, co Japonsko činí ohledně své bezpečnostní a obranné politiky, tak USA jsou mu nejblíže. Jakékoliv aktivity, které Japonsko vykonává se Spojenými státy nejdou dohromady s tím, co chce Rusko. Takže ta reakce Medveděva nemohla být v jiném duchu,“ dodal expert pro Události247.

Článek Bývalý ruský prezident se pustil do další země. „Jste sluhové Washingtonu,“ vzkázal se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nutná je dohoda se Západem

„Rusko musí nyní udělat dohodu se Západem, jinak nelze ekonomické zhoršování zastavit,“ cituje Express ruského politika Kagarlitského. Ruské elity jsou si přitom vědomy, že šéf Kremlu není dohody schopen, protože nemá snahu vyjednávat. Musel by totiž stáhnout vojska z Ukrajiny a přijmout porážku. „Nemůže být dosaženo žádného urovnání a Putin to nemůže přijmout, protože by to znamenalo konec jeho vlády,“ uvedl pro Express Kagarlitsky. Podle něj zároveň Putinův konec přijde tak jako tak, protože elity nejsou spokojené.

Oligarchové jsou čím dál více nervózní, protože si jsou vědomi dalšího tlaku ze strany státu kvůli vstupu do válečné ekonomiky. Moskva například může zavést nové daně, jak Události247 informovaly minulý týden. Podle Kagarlitského měli dříve ruští boháči Putina rádi, protože díky němu bohatli, ale teď pro ně představuje problém. „Nevědí, jak se ho zbavit. Něco se určitě vaří,“ uvedl pro Express. Kagarlitsky se také vyjádřil k průběhu bojů na Ukrajině. Podle něj je ruská porážka neodvratitelná, jak Události247 psaly před pár dny.

Soledar nic nezmění

Ruskou armádu považuje za „změť nemotivovaných vojáků, kteří jsou pod velením neschopných důstojníků a ovládáni zkorumpovanými generály, kteří by mohli ukrást vše, co se hne“. Případná reorganizace by trvala mnoho let. Změnit výsledek nemá ani stávající úspěch ruských sil u Soledaru. Podle vyjádření Moskvy již solné město na východě země získaly. Naopak Kyjev tvrdí, že realita je jiná a na několika místech stále probíhají boje.

Za pravdu dává Ukrajině také britská vojenská rozvědka. Ve svém hodnocení situace na frontě uvedla, že v neděli si ukrajinské ozbrojené síly stále ještě udržovaly v Soledaru pozice, píše ČTK. Londýn zároveň ve svém hlášení připomněl, že ani jedna ze stran v posledních šesti týdnech nedosáhla velkých úspěchů. Podle Britů bude proto klíčové utvoření schopných jednotek, které využijí taktických úspěchů k operačnímu průlomu.

Článek Konec Putina je blízko: Trpělivost ztrácí už i ruské elity se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vyzbrojování jako cesta k míru

„Jsme v klíčové fázi války. Tvrdé boje pokračují. Proto je důležité, abychom Ukrajinu vyzbrojili zbraněmi, které potřebuje k vítězství a k přežití jako nezávislý národ. Může to znít paradoxně, ale vojenská podpora Ukrajiny je nejrychlejší cestou k míru,“ cituje slova generálního tajemníka Severoatlantické aliance Onet. Od Německa očekává, že pošle Kyjevu tanky Leopard 2, které by Ukrajině pomohly znovu získat svá území. Vyjádřil tak naději, že Ukrajina má šanci nad Ruskem vyhrát, dodává Onet.

A to i díky ruským chybám, ke kterým se Stoltenberg ostře vyjádřil. Podle něj jsou „nejméně tři zásadní přešlapy“, kterých se Putin dopustil. „Podcenil odvahu Ukrajinců, jejich ozbrojených sil a jejich politické vedení. Podcenil NATO – naši jednotu, naši připravenost postavit se za Ukrajinu. A přecenil sílu své vlastní armády,“ cituje výpočet šéfa Aliance server Onet. Přesto zároveň varuje před podceňováním Ruska, protože o porážce Putina se zatím nedá mluvit. Co ruské armádě chybí v morálce, je schopna dohnat počty.

Normální vztahy s Ruskem jsou minulostí

Zároveň Rusové ukázali, že jsou ochotni podstoupit těžké ztráty, aby dosáhli svých cílů, uvedl dále Stoltenberg. Příkladem může být postup ruských sil u Bachmutu. Přestože podle Ukrajinců na místě umíralo denně minimálně sto ruských vojáků, Moskva neustoupila, jak Události247 psaly minulý týden. Ať ale další průběh války na Ukrajině bude jakýkoli, podle Stoltenberga k urovnání vztahů mezi Ruskem a Evropou nedojde. „I kdyby akce na Ukrajině utichly, neměli bychom očekávat normalizaci našich vztahů s Ruskem,“ cituje web Onet.

Šéf NATO dále uvedl, že Putin vidí v demokracii a svobodě hrozbu pro svůj režim. NATO přitom posiluje. Brzy by se mělo rozrůst o další dva členy, protože do Aliance se loni rozhodly vstoupit Finsko a Švédsko. Zatím ale není jasné kdy. Vstup severských zemí do NATO zatím nepotvrdily dva státy. Jde o Turecko a Maďarsko, které s konečným rozhodnutím otálí, informuje web Novinky.

Článek Šéf NATO se ostře vyjádřil k Putinovi. Udělal prý nejméně tři zásadní přešlapy se nejdříve objevil na Události247.cz.