Magická částka 38 537 Kč: proč na ni většina nikdy nedosáhne

Jenže hned na začátku přichází studená sprcha. Aby se člověk na tenhle strop vůbec dostal, potřebuje podle redakčních přepočtů čistou mzdu zhruba 96 343 korun. To je částka, na kterou se většina zaměstnanců ani nepřiblíží.

Na papíře to vypadá jednoduše: v prvních dvou měsících zákon slibuje 80 % čisté mzdy. V praxi ale 80 % z vyššího výdělku narazí na strop a úřad práce prostě pošle maximálně 38 537 Kč, i když by čistá matematika ukazovala víc.

Kdo tedy pobíral nadprůměrnou mzdu, zjistí už v prvním měsíci nezaměstnanosti, že realita podpory je nižší než slogan. A právě tady se většina lidí poprvé zarazí a začne nervózně přepočítávat, kolik jim skutečně přijde na účet v dalších měsících.

Teprve konkrétní příklad ale ukáže, jak rychle se tenhle „komfort“ začne drolit…

Modelový zaměstnanec a poloviční příjem během pár měsíců

Příběh člověka s čistou mzdou 30 000 Kč je pro mnoho Čechů nejbližší. V práci to působí jako relativně bezpečný plat, na který se dá spolehnout. Jenže jakmile nastoupí na úřad práce, čísla se začnou měnit.

V prvních dvou měsících platí schéma 80 %, takže výpočet skončí na 24 000 Kč. Ve třetím a čtvrtém měsíci podpora klesne na 15 000 Kč. A v dalších měsících už stát pošle jen 12 000 Kč, protože se uplatní model 80 / 50 / 40 pod zákonným stropem.

Z původních 30 000 Kč tak během pár měsíců zůstane zhruba polovina. A až v tuhle chvíli si řada lidí poprvé naplno uvědomí, co přesně znamená „podpůrčí doba“ a jak rychle se rozpočet domácnosti může zlomit.

Část Čechů přesto raději na úřad práce vůbec nevejde. Nechtějí „být na dávkách“ ani řešit nálepku před okolím. Jenže v ten moment se z nich podle definice VZP stávají osoby bez zdanitelných příjmů, které si musí zdravotní pojištění platit samy.

Tím zároveň definitivně ztrácejí nárok na jakoukoli podporu v nezaměstnanosti, včetně teoretického stropu 38 537 Kč. Kvůli obavě ze stigmatizace tak kromě vlastních plateb zdravotního pojištění odhodí i možnost využít štědřejší pravidla pro ty, kteří se do systému zapíšou včas a splní podmínky.

A právě podmínky se od roku 2026 zásadně mění, což pro někoho může být záchrana, pro jiného tvrdé překvapení.

Nový režim 80 / 50 / 40: stejná procenta pro všechny, ale ne pro každého

Od ledna 2026 vstupuje do hry nový režim 80 / 50 / 40, který přepisuje osud lidí odcházejících z práce. Dříve systém dobrovolnou výpověď trestal jednotnou sazbou 45 %, nyní ale novela č. 120/2025 Sb. nastavuje stejná procenta podpory pro všechny.

Nezáleží tedy na tom, jestli pracovní poměr skončí výpovědí od zaměstnavatele, dohodou nebo rezignací zaměstnance. Dvaceti osmiletý, který odpracuje alespoň 12 měsíců a „praští dveřmi“, může první dva měsíce dostat 80 % čisté mzdy, další dva měsíce 50 % a zbytek podpůrčí doby 40 %, samozřejmě opět jen do stropu 38 537 Kč.

Na délku podpory má ale pořád zásadní vliv **věk**. Systém rozděluje uchazeče takto:

• do 52 let maximálně 5 měsíců podpory,
• mezi 52 a 57 lety maximálně 8 měsíců,
• nad 57 let až 11 měsíců podpory.

Lidé nad 52 let mají navíc výhodu i v samotných procentech. 80 % průměrného čistého výdělku pobírají ne dva, ale první tři měsíce, dalších tři měsíce klesá podpora na 50 % a teprve pak na 40 %. Systém tak zřetelně zvýhodňuje starší nezaměstnané proti mladším ročníkům.

Do celé konstrukce ale vstupuje tvrdá podmínka, o které mnoho uchazečů slyší poprvé až na přepážce úřadu práce. Zákon o zaměstnanosti v § 39 vyžaduje, aby uchazeč v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, jinak stát podporu vůbec nevyplatí, ani v podobě procent z poslední mzdy. Podmínka vyplývá přímo ze znění zákona o zaměstnanosti.

Pokud člověk sice dvanáct měsíců pojištění splní, ale nedokáže doložit svůj průměrný čistý výdělek, úřad práce použije pevné částky 19 269 Kč, 9 635 Kč a 7 226 Kč podle jednotlivých fází podpůrčí doby. Tyto sumy vycházejí z násobků průměrné mzdy 48 171 Kč, takže i tady platí, že systém se pevně drží oficiálních statistik.

Existují ale situace, kdy člověk ani po letech práce nedostane ani korunu, i když jinak podmínku pojištění splní. § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti jasně říká, že nárok na podporu nevzniká uchazeči, kterého zaměstnavatel v posledních šesti měsících vyhodil kvůli porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, včetně zvlášť hrubého porušení léčebného režimu v době pracovní neschopnosti.

Právě tady naráží mnoho lidí, kteří po okamžitém zrušení pracovního poměru automaticky čekají svých „80 %“, ale úřad práce jim po nahlédnutí do důvodu skončení oznámí nulový nárok. A tím ještě zdaleka nekončí seznam pravidel, která umí z vysněné „bavlnky“ udělat mnohem tvrdší podmínky.

Podpora nebo brigáda: stát vás nutí vybrat si jednu hru

V hlavách mnoha lidí se maluje pohodlný scénář: úřad práce vyplatí podporu, k tomu menší brigáda za pár tisíc a rodinný rozpočet téměř nic nepocítí. Jenže zákon tenhle populární „fígl“ rozstřihne velmi ostře.

Systém totiž dovolí jen tzv. nekolidující zaměstnání s příjmem do 11 200 Kč měsíčně, a to ještě za cenu pozastavení samotné podpory. Limit odpovídá polovině minimální mzdy 22 400 Kč pro rok 2026 a vztahuje se pouze na pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

Naopak dohoda o provedení práce zaevidovaného uchazeče z evidence přímo vyřazuje. Úřad práce ve svých metodikách vysvětluje, že uchazeč může během evidence uzavřít nekolidující pracovní poměr nebo DPČ a udržet si výdělek pod hranicí 11 200 Kč, ale po dobu tohoto vztahu stát neposílá podporu v nezaměstnanosti. Ta se obnoví až po skončení přivýdělku.

V praxi to znamená, že člověk si musí každý měsíc vybrat režim:

• buď pobírá podporu v nezaměstnanosti a oficiálně nepracuje,
• nebo pracuje v omezeném rozsahu s nízkým výdělkem a podporu dočasně nedostává.

Žádná legální kombinace „obojí zároveň“ v jednom období přes kontrolu systému neprojde. Kdo si během podpory nechá posílat peníze na DPP nebo na vyšší vedlejší úvazek, riskuje okamžité vyřazení z evidence a ukončení nároku, protože zákon takové kombinace bere jako porušení podmínek uchazeče.

Nezaměstnaní Češi se tedy opravdu mohou mít jako v bavlnce, ale jen v úzkých mantinelech přísných pravidel. Na štědrou podporu dosáhne jen ten, kdo předtím vydělával hodně, odpracoval alespoň 12 měsíců, neskončil kvůli zvlášť hrubému porušení a zároveň přijme fakt, že v měsících s podporou musí zapomenout na oficiální přivýdělky. Nakonec systém nabízí dvě rozdílné hry, pravidla podpory nebo pravidla brigád, a v každém období dovolí zvolit jen jednu z nich, což spoustě lidí dojde až ve chvíli, kdy už prostor na chybu nemají.

Článek Nezaměstnaní Češi se mají jako v bavlnce. Od státu měsíčně dostanou až 38 000 Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy vám počasí opravdu zakáže práci venku

Podle striktního nařízení vlády č. 361/2007 Sb. smí člověk při mrazu mezi −20,1 a −30 °C pracovat venku jen 30 minut v kuse, pak musí následovat přestávka. A pokud korigovaná teplota klesne pod −30 °C, zákon venkovní práci zakazuje úplně. O dalším pokračování tedy rozhoduje paragraf, ne odvaha nebo tlak na termín.

Do hry navíc vstupuje takzvaná korigovaná teplota. Stejných −15 °C na teploměru se při silném větru na papíře promění v hodnotu, která už může spouštět omezení práce. Tabulka v příloze nařízení totiž zohledňuje wind chill efekt, tedy ochlazování větrem. Mnoho firem přesto sleduje jen „kolik ukazuje teploměr na zdi“ a vítr ignoruje, i když právě on často rozhodne, jestli zákon mráz ještě toleruje, nebo už práci stopuje úplně.

Ještě přísnější pravidla platí pro práci ve výškách. Nařízení vlády č. 362/2005 nařizuje přerušit práce na střechách, lešeních a žebřících už při teplotách nižších než −10 °C, při sněžení, tvorbě námrazy, silném větru nebo při dohlednosti pod 30 metrů.

• teplota nižší než −10 °C
• sněžení nebo tvorba námrazy
• silný vítr
• dohlednost pod 30 metrů

V praxi však montéři a klempíři i v takových podmínkách lezou na střechu, „aby byl kšeft“, i když případný pád může zkomplikovat i pojistné plnění. A přesně tady se otevírá další otázka: co všechno vám v zimě musí zaměstnavatel dát, když už vás v mrazu nechá pracovat.

Mráz na stavbě: na jaké vybavení a pauzy máte nárok

Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 10 °C, míč je podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jednoznačně na straně zaměstnavatele. Zákon mu ukládá povinnost vybavit vás teplým pracovním oděvem s dostatečnou tepelnou izolací.

Pokud se korigovaná teplota propadne na 4 °C a níže, musí zaměstnavatel dodat navíc rukavice a pracovní obuv, které před chladem reálně ochrání. Týká se to silničářů, venkovního úklidu, skladníků u ramp i vrátných u otevřených vrat. Nikdo z nich nemá povinnost mrznout „v civilu“.

Stejný předpis zároveň přikazuje, aby zaměstnavatel po dvou hodinách práce v korigovaných 4 °C a méně pustil lidi na minimálně desetiminutovou bezpečnostní přestávku do ohřívárny vyhřáté alespoň na 22 °C. K tomu musí zajistit teplý ochranný nápoj v množství nejméně 0,5 litru za osmihodinovou směnu.

Odborné texty z oblasti BOZP přesto popisují stavby, kde se dělníci chodí klepat na záchod nebo do auta a „ohřívárna“ existuje jen v dokumentaci. Pokud v takových podmínkách pracujete, nečerpáte žádnou laskavost, ale přicházíte o to, co vám právní předpisy přímo přiznávají.

Někdy ale mráz a vítr utáhnou šrouby tak, že se práce zastaví úplně. Zákoník práce v § 207 písm. b) takovou situaci označuje jako překážku na straně zaměstnavatelenáhradu mzdy alespoň ve výši 60 % průměrného výdělku, pokud vás firma nepřevede na jinou vhodnou práci. Právní výklady zároveň varují, že zaměstnavatel nesmí takovou překážku maskovat nuceným neplaceným volnem a dovolenou může podle § 217 nařizovat jen s předstihem a za jasných podmínek.

A právě tady přichází další scénář, který mnoho lidí podceňuje: co když se kvůli počasí do práce nedostanete vůbec.

Když doprava zkolabuje: kdy vám šéf musí volno omluvit

Sněhová kalamita zastaví tramvaje, autobusy i vlaky a vy stojíte na zasněžené zastávce bez šance dorazit včas. Příloha k nařízení vlády č. 590/2006 takovou situaci popisuje jako nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, kvůli kterému se zaměstnanec nemůže dostavit do práce jiným přiměřeným způsobem.

Tuto situaci uznává jako důležitou osobní překážku v práci s nárokem na pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnavatel takovou absenci omluví, ale mzdu už neposkytne, takže se často vyplatí hledat rozumnou dohodu, třeba v podobě napracování.

Stejná příloha navíc pamatuje na lidi s těžkým zdravotním postižením. Pokud počasí znemožní jejich cestu autem nebo jiným nehromadným dopravním prostředkem, předpis jim dává právo na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den.

Rodiče zase chrání zákon o nemocenském pojištění. Pokud je škola uzavřena kvůli nepředvídané události, kam právní výklady řadí i extrémní počasí, náleží jim ošetřovné po dobu 9 kalendářních dnů, u samoživitele až 16 dnů. Stát dávku nastavuje na 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, jak shrnuje například přehled České správy sociálního zabezpečení.

Někteří lidé tak opravdu v kalamitě do práce nejedou a zákon je přitom plně kryje. Přesto mezi zaměstnanci koluje nebezpečný mýtus, který jim může zbytečně brát peníze i nervy.

Dovolená není povinnost: co vám šéf může nařídit a jak se domluvit

Mezi lidmi se často říká, že při vánici „musí obětovat dovolenou“, jinak riskují postih. Nařízení vlády č. 590/2006 však řeší výhradně pracovní volno a otázku dovolené nechává na zákoníku práce.

Ten v § 217 jasně říká, že šéf nesmí nařizovat dovolenou na dobu jiných osobních překážek bez dohody se zaměstnancem. Jinými slovy, pokud jste doma proto, že doprava nebo škola zkolabovala kvůli počasí, dovolená není něco, co vám může zaměstnavatel jednostranně „připsat na účet“.

Metodické materiály Státního úřadu inspekce práce k mimořádným událostem navíc připouštějí, že se obě strany mohou domluvit například na home office, náhradní směně nebo napracování místo neplaceného volna. Možností, jak situaci vyřešit bez zbytečného konfliktu i bez porušení zákona, je tedy víc.

Počasí neovlivníte, ale jestli v něm bez řečí riskujete zdraví a příjem, nebo se opřete o zákon a férovou domluvu se šéfem, už z velké části držíte ve vlastních rukou. Až příště teploměr klesne hluboko pod nulu, bude to přesně ten moment, kdy se tyto znalosti mohou hodit víc, než si dnes připouštíte.

Článek Když je venku špatné počasí, někteří lidé nemusí do práce. Spousta Čechů o tom neví se nejdříve objevil na Události247.cz.

Bez práce budou další stovky lidí

Jak redakce Událostí247 zjistila, jedná se o společnost Erich Jaeger. Ta ve svém areálu v Kopřivnici vyrábí elektrosvazky, zejména pro automobilový sektor. Nyní však tuto svoji pobočku plánuje zcela uzavřít a z Česka zcela odejít. A s tím samozřejmě souvisí i propouštění zaměstnanců.

O práci tak podle aktuálních informací zatím přijde asi 150 lidí, což je zhruba polovina současného počtu zaměstnanců. Areál pak majitel firmy plánuje prodat a svou výrobu přesunout do Moldavska, kde jsou podle zjištění redakce Událostí247 výrazně nižší mzdové a provozní náklady.

Nezaměstnanost v kraji je vysoká

Zmíněné propouštění je dalším hřebíčkem do rakve situace zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Jak jsme dále zjistili z informací Úřadu práce, v listopadu byla v kraji druhá nejvyšší nezaměstnanost v celém Česku, a sice 6,3 procenta. To je navíc o 0,8 procenta víc než loni s této době. Například v Karviné, jednom z větších měst kraje, pak nezaměstnanost činila dokonce 9,4 procenta. Právě Karviná si pak drží ještě jedno nemilé prvenství. Je zde největší podíl lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní.

Jak navíc předpovídají mnozí odborníci, množství nezaměstnaných lidí v Česku se bud v následujících měsících nadále zvyšovat. V Moravskoslezském kraji se už delší dobu mluví o změnách a nových příležitostech, ale lidé tu zatím vidí hlavně zavírání podniků a úbytek práce. A odchod firmy, jako je zmíněný Erich Jaeger, to jen potvrzuje.

Článek Místo vánočních bonusů výpověď: Z Česka odchází firma Erich Jaeger, propustí stovky lidí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová Huť propouští

Společnost Nová Huť, která vznikla po převzetí zkrachovalé Liberty Ostrava novým vlastníkem, chystá další úpravu personální struktury. Generální ředitel Radek Strouhal potvrdil, že podnik plánuje propustit přibližně 250 zaměstnanců. Nejedná se však o pracovníky zapojené přímo do výroby, ale převážně o lidi z technických a podpůrných úseků, včetně údržby. Podle vedení společnosti je primárním cílem zmenšit počet režijních pozic a současně posílit výrobu – a to novými pracovními místy.

Pracovníci, kterých se propouštění týká, mají ale možnost ve firmě zůstat, a to za předpokladu, že budou přesunuti na výrobní linky, kde se podnik dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců. Propouštění v Nové Huti není překvapivým krokem a Radek Strouhal ho naznačoval už při převzetí podniku. Tenkrát upozorňoval na to, že se dlouhodobě zaměstnává více lidí, než bylo pro provoz potřeba. Propouštění z pozic údržby je tak nevyhnutelné, podle Strouhala si ale společnost chce své zkušené pracovníky udržet. „Snažíme se upotřebit ty, kteří jsou v dělnických profesích na údržbě, právě přesunem na linku, aby nám pomohli tam, kde to huť dneska potřebuje,“ prozradil.

Co bude dál

Nová Huť, původně známá jako Liberty Ostrava, má momentálně v provozu tři závody – rourovnu, Steckelovu válcovnu a středojemnou válcovnu. Výroba těchto závodů je financována formou tollingu, kdy externí společnosti dodávají materiál a podnik zajišťuje samotné zpracování. Momentálně zaměstnává Nová Huť okolo 2 350 aktivních zaměstnanců, podle Strouhalova plánu je ale zredukovat počet na 2 000.

Pokud zaměstnanci, kteří mají odejít, nebudou souhlasit s přesunem na výrobní linku, Nová Huť tak bude jednou z dalších firem, která výrazně “podpoří” nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. Jen v srpnu letošního roku bylo v Česku bez práce 333 624 lidí a v některých regionech je dokonce nezaměstnanost na hodnotě 40 %. Jedním z nich je Českolipsko, kde jen na konci srpna byli bez práce téměř 4 tisíce lidí. Důvodem bylo velké propouštění firmy Adient.

Článek Hromadné propouštění v Česku: Stovky zaměstnanců budou brzy bez práce se nejdříve objevil na Události247.cz.