Při výpadku elektřiny v Černobylu chybělo palivo. Výzkumníci ho ukradli Rusům

Při výpadku dodávek elektřiny do chladících systémů v Černobylské elektrárně byl problém sehnat palivo. První svědectví přineslo BBC.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Podle BBC obsadily hned první den invaze na Ukrajinu ruské jednotky bývalou jadernou elektrárnu v Černobylu. Ta je nyní opět pod kontrolou ukrajinských sil, uvádí dále BBC, která taktéž přináší první svědectví inženýrů z elektrárny.

Chtěli vědět, jak je vše řízeno

Bylo 24. února v odpoledních hodinách, když Černobyl obklíčily první ruské tanky a obrněná vozidla, píše BBC. Odvedli vojáci asi 170 zaměstnanců elektrárny okamžitě do suterénu, kde je drželi v zajetí. Inženýři, vedoucí pracovníci, ale i technický personál mohli pokračovat v práci. Ačkoliv elektrárna od katastrofy v roce 1986 není funkční, stále je zde uložen radioaktivní odpad a riziko úniku jaderného materiálu přetrvává, píše dále BBC.

Z toho důvodu je potřeba černobylskou elektrárnu neustále monitorovat. Jakým způsobem to ukrajinští výzkumníci dělají, zajímalo týmy ruské agentury pro atomovou energii Rosatom. Ty na místo dorazily v následujících dvou dnech po obsazení, cituje Blesk BBC.

„Chtěli vědět, jak je vše řízeno. Chtěli informace o všech postupech, dokumentech i operacích. Měl jsem strach, protože výslech byl neustálý a někdy i násilný,“ uvedl pro BBC Oleksandr Lobada, který v elektrárně zřizuje radiační bezpečnost.

Bezprostřední riziko by to nebylo

Podle BBC byly nejhorší tři dny, kdy byla černobylská stanice odříznuta od elektřiny. Inženýr Valerij Semonov se zoufale snažil sehnat palivo, pro fungování generátoru. Nakonec se uchýlil k tomu, že ho ukradl Rusům. „Kdybychom přišli o proud, mohlo to mít katastrofální následky,“ zdůraznil Lobada. „Mohl se uvolnit radioaktivní materiál… Neměl jsem strach o svůj život. Bál jsem se o to, co by se stalo, kdybych tam nebyl a elektrárnu nemonitoroval. Byla by to tragédie pro lidstvo,“ doplnil pro BBC.

„Ta elektrárna v Černobylu, jelikož už je nefunkční, je jiná než normální elektrárny. V případě, že by došla energie chladícím systémům, by se nejspíše nic nestalo. Ovšem chtělo, by se to na problém hlouběji podívat,“ uvedl pro Události247 Pavel Suk z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

To potvrzuje taktéž Miroslav Hrehor ze Státního ústavu radiační ochrany. „Bezprostřední riziko to, zejména pro nás, není. Palivo, které je tam dnes skladované, je zhruba dvacet let staré po vytažení z reaktoru. Jako takové má už dnes jen minimální zbytkový výkon,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
68 lidí právě čte
Daniel Procházka
Autor článku

Daniel Procházka

Nadšenec do politiky a kultury. Momentálně i redaktor pro Události247, díky kterým můžu své zájmy rozvíjet.

Zobrazit další články