Olomoucká škola zřídila třídu pro děti z Ukrajiny. Zlo války je třeba přetavit v dobro pomoci, myslí si ředitel Navrátil

Minulý týden se v olomoucké základní škole sv. Voršily otevřela speciální třída pro ukrajinské děti, které utekly před válkou. Vedení školy jim našlo i ukrajinskou učitelku.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Zdeňka Navrátila

Zdeněk Navrátil je ředitelem Základní školy sv. Voršily v Olomouci. Právě v jeho hlavě vznikl na začátku minulého týdne nápad na zřízení speciální třídy pro děti z Ukrajiny. Ta je teď plná a má taky ukrajinskou učitelku.

Jako jedna z prvních škol jste otevřeli třídu pro děti z Ukrajiny. Kde se ten nápad zrodil?

Nápad vznikl přirozeně. Když jsem sledoval situaci, která se kolen nás děje, tak jsem věděl, že ukrajinské děti budou traumatizované a nebudou chápat, proč musí opustit své domovy a odejít stovky kilometrů na západ. Neznají ani latinku, je proto nutné je uklidnit.

Ve speciální dětské ukrajinské třídě máte i ukrajinskou učitelku. Jak se Vám ji povedlo oslovit?

Osud někdy některé kontakty pošle sám. A přesně toto se stalo. Paní učitelka je Ukrajinkou, která tady žije několik let a tuto potřebu vnímala stejně, jako já. Najednou se zjevila ve škole, potkali jsme se, v tu chvíli jsem věděl, že je to, co hledám. V pondělí celá myšlenka vznikla, v úterý jsme tady měli paní učitelku. Ve středu už bylo osm dětí ve třídě a na konci týdne už patnáct. Dvanáct dětí máme ve speciální ukrajinské třídě pro druháky a třeťáky, zbylí tři jsou pak na druhém stupni.

Plánujete přijmout i další děti?

Nyní jsme na plné kapacitě, třídu nemůžeme zvětšovat donekonečna. Během pátku jsem musel dost dalších žádostí odmítnout. Je mi to líto, ale musím zachovat standard výuky pro české děti. Pokud bych třídu nafukoval, bylo by to kontraproduktivní. Skupiny dětí musí být menší, aby se s nimi dalo pracovat.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Zdeňka Navrátila

Jak se ve škole ukrajinské děti adaptovaly?

Patří do rodiny školy. Od tohoto týdne už jedou podle rozvrhu, jaký jsme si stanovili s paní učitelkou a maminkami. Budou se vzdělávat v malé třídě, během předmětů výchovného charakteru ale budou přiřazeni do kolektivu třetích ročníků, aby došlo k přirozené socializaci. Prvních čtrnáct dní tady budeme mít asistentku pedagoga, která paní učitelce pomůže i po výuce, v jakési školní družině, v rámci adaptačního procesu. Pak už budou ukrajinské děti začleněny do běžné družiny.

Neobáváte se toho, že by mezi dětmi mohly nastat nějaké konflikty?

Toho se nebojím. S dětmi je třeba pracovat, jsou sociální a vnímají, že se okolo nich něco děje. Ovšem nerozumí tomu ani jedna strana. Důležité je s nimi hovořit a dát jim konkrétní názorné příklady. Důležitá je také funkce rodičů. Některé rodiny mají uprchlíky taky doma a pomáhají jim tímto způsobem. České děti to vnímají.

Mluvíte o válce i s dětmi z Ukrajiny?

To zatím ne. Musí si to sami zpracovat a prožít. České děti to vnímají, ale i tak je s nimi důležité mluvit o tom, že je ukrajinským dětem třeba pomoci. Zlo války je třeba přetavit v dobro pomoci. Až když si to děti uvědomí, tak se mohou vrátit na začátek a pojmenovat zlo války.

Zdroj fotografie: Se souhlasem Zdeňka Navrátila

Tušíte, jak dlouho bude speciální třída fungovat?

Na to nejsem schopen odpovědět. V podstatě to nedokáže nikdo, ani na odboru školství. Počítám, že v tomto složení pojedeme do konce června. A co bude dál, to se uvidí.