Rusko nenechalo zájem Finska a Švédska o vstup do NATO bez reakce. Hrozí jadernými zbraněmi

Finsko a Švédsko kvůli ruské invazi na Ukrajinu zvažují podání žádosti o členství v Severoatlantické alianci. Moskvě se to ale nelíbí.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak informuje ČTK, Rusko plánuje v případě vstupu Finska a Švédska do NATO posílit svou obranu v oblasti Baltského moře. Podle agentury Reuters měl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv prohlásit, že obnovení vojenské rovnováhy by zahrnovalo posílení pozemní, námořní i letecké síly. Balt by už navíc neměl být podle Medveděva „bezjaderný“. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ cituje místopředsedu ruské bezpečnostní rady ČTK.

Ruské výhrůžky nejsou nic nového

Podle bývalého ruského prezidenta k takovým opatřením Rusko přistoupit nechtělo, ale bylo by k tomu dotlačeno. „Vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl,“ dodal podle ČTK Medveděv. Slova ruského zástupce ale nechávají klidnou litevskou premiérku Ingrid Simonytéovou. Podle ní nejsou výhrůžky o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře ze strany Ruska žádnou novinkou.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Nepřekvapila ji ani zmínka o jaderných zbraních. „To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu,“ cituje její slova server ČTK. Rusko má svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a právě Litvou. Medveděvo prohlášení reaguje na úvahu Švédska a Finska vstoupit do Severoatlantické aliance. Země zvažují vstup do NATO kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Výraznou změnu své zahraniční a bezpečností politiky mají premiérky Švédska a Finska oznámit během několika týdnů.

Vstupu do Aliance nic nebrání

Podle velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského je vstup zemí do Aliance realistický. V rozhovoru pro ČT ale uvedl, že bude záležet na dalších okolnostech. „Je to vrcholné politické rozhodnutí, záleží na třiceti spojencích, zda pošlou pozvánku. A také jestli bude dostatek politické vůle na straně Švédska a Finska,“ cituje jeho slova server ČT24. Délka případného procesu přijetí se podle Landovského nedá odhadovat, ale aktuálně nevidí nic, co by mělo přijetí obou zemí do NATO bránit.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Případné přijetí by podle českého velvyslance při NATO mělo být pro ruského prezidenta Vladimira Putina varováním, že „dosahuje ve všech sférách opaku než toho, co chtěl“. Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů. Jak připomíná ČTK, Rusko vlastní největší arzenál jaderných hlavic na světě. Spolu s Čínou a Spojenými státy patří také ke světové špičce v oblasti technologií hypersonických raket.