Putinovy plány do budoucna: Šéf Kremlu se jen tak nevzdá. Vše nasvědčuje tomu, že bude ve válce pokračovat
Vladimir Putin řídí Rusko už od roku 1999 a nedá se předpokládat, že by se v necelých sedmdesáti letech této možnosti dobrovolně vzdal. Jeho moc naopak může růst.
Obsah článku
Politická kariéra stávajícího šéfa Kremlu se začala psát v roce 1999, kdy působil v úřadu premiéra a po rezignaci prezidenta Borise Jelcina se stal dočasně úřadujícím prezidentem. Od Putina, který byl bývalým agentem KGB se toho moc neočekávalo, jak připomíná web Novinky. Podařilo se mu ale v zemi vytvořit chaotickou demokracii se silnými autoritářskými prvky, což mu pomáhá uspokojovat jeho mocenské choutky. A to i díky tomu, že vlivné ruské elity tvoří bývalí agenti ruské tajné služby, které jsou s Putinem jedna ruka, doplňují Novinky.
Funkce až do roku 2036
Obrázek silného vůdce pomáhají Putinovi před veřejnosti dotvářet také prokremelská média, která ho prezentují jako patriota, sportovce, křesťana, jak píše web Novinky. Ve funkci prezidenta byl Putin od roku 2000 do roku 2008 a momentálně vládne zemi od roku 2012. Mezi lety 2008 a 2012 ho ve vedení státu vystřídal Dmitrij Medveděv a Putin se ujal funkce premiéra, aby se o čtyři roky později opět vyměnili. Díky úpravě ústavy v roce 2021 už ale nemusí o svůj post přijít, protože může kandidovat na prezidenta v roce 2024 i v roce 2030.
Je velmi pravděpodobné, že se tak stane. V únoru Rusko rozpoutala na Ukrajině válku, která sice trvá déle, než Putin předpokládal, ale je téměř vyloučené, že by se svých plánů na ovládnutí sousední země vzdal. Naopak se dá očekávat, že se získáním území bude růst jeho chuť. Často jsou od ruských představitelů zaznamenány výhrůžky směrem k Moldavsku či Bosně a Hercegovině, jak Události247 psaly zde. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se usiluje o zavlečení moldavské části Podněstří do současného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Putin navždy?
To Moskva nehodlá nechat bez odezvy. Pokud se tak Rusku podaří na Ukrajině ovládnout větší část území, může pokračovat dál. Putinova rozpínavost ale hrozí i v případě neúspěchu v sousední zemi. Prohra Ruska na Ukrajině je totiž čím dál reálnější. Generální štáb ukrajinské armády informoval o úspěšné ofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti, píše ČTK. S pomocí tamního obyvatelstva měly za tři dny postoupit o 50 kilometrů. Naopak ruské jednotky utrpěly podle Ukrajinců významné ztráty, píše ČTK.
Zdá se tak, že scénář ruské prohry je možný. To ale v žádném případě neznamená prohru ruského prezidenta. I kdyby Putin kvůli událostem na Ukrajině pod nátlakem ze své funkce odstoupil, svého vlivu by se nikdy nevzdal. Stejně jako tomu bylo v roce 2008, kdy se jen stáhl z prezidentské funkce do premiérské a dál chod země řídil skrz Medveděva. Putin má navíc silného spojence v podobě Číny. Jeho vliv tak nejenže neklesá, ale naopak může růst.
