K osobnímu jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem došlo na summitu „klubu diktátorů“. Poprvé od začátku ruské invaze.
Rusko si s Čínou potvrdilo spolupráci do budoucna, píše web Express. Ruská hlava státu ocenila hlavně „vyvážený postoj“ Pekingu vůči válce na Ukrajině. Čína si zachovává na oko neutrální postavení, když se nepřipojila k protiruským sankcím a zároveň nepodpořila ruskou invazi do sousední země. Na druhou stranu čínský prezident svým vyjádřením potvrzuje svou náklonost k Moskvě. Podle Si Ťin-pchinga chce Čína s Ruskem spolupracovat, aby „vlila světu stabilitu a pozitivní energii“, píše web Express.
Ruské výhrůžky vůči USA
Opět tak při svém osobním setkání oba prezidenti potvrdili spolupráci. Už v únoru během olympijských her v Pekingu prohlásili spojení zemí za „partnerství bez omezení“. V té době ještě svět netušil, že Rusko zahájí o pár dnů později v sousední zemi válku. S odstupem času má tak jejich prohlášení mnohem vážnější význam, než bylo v té době zřejmé. I díky svému spojenectví s takovou velmocí, jakou Čína je, se Rusko nebojí opět vyhrožovat. Komu jinému než USA, pokračuje web.
„USA a jejich spojenci, kteří dodávají zbraně kyjevskému režimu, se ve skutečnosti stávající spoluviníky jeho válečných zločinů. Pokud se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou čáru a stane se přímou stranou konfliktu,“ cituje web The Sun mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou. Upevnění spolupráce Putina s Si Ťin-pchingem na summitu Šanghajské organice pro spolupráci v Uzbekistánu tak nevěstí nic dobrého. Nedá se předpokládat, že USA by upustily od své podpory Ukrajině, dodává The Sun.
Nebezpečná spolupráce
Naopak tento měsíc americký prezident Joe Biden schválil už dva balíčky pomoci, jak Události247 psaly zde. Celkem už USA od začátku ruské invaze poskytly Ukrajině vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (368 miliard korun). Moskva si musí v tomto ohledu poradit sama. Výhodu má velkou, protože příjem z prodeje ropy či plynu dokáže pokrýt vysoké výdaje na válku. Narušují to ale sankce, které obchodování omezují. I proto potřebuje mít Rusko spojence v Číně.
Jak píše web The Sun, za letošní rok nakoupila Čína v Rusku ropu, plyn, uhlí a elektřinu za 37 miliard liber. Peking je na oplátku Moskvě schopný dodat mikročipy, které potřebuje pro vyspělé zbraně. Web The Sun také připomíná vojenské přibližování obou zemí. Na začátku měsíce proběhly ruské vojenské hry Vostok 2022, do kterých se letos Peking výrazně zapojil. Na cvičení vyslal tisíce vojáků, 60 válečných lodí a 140 letadel, připomíná The Sun.