Už za chvíli může z obchodů zmizet životně důležitá potravina. Na vině je i EU. Pro Čechy by to byla velká rána
I když se Evropská unie snaží zemědělcům finančně pomáhat a hledat náhradní dodavatele, podle expertů by měla být průbojnější.
Dodávky zemního plynu z Ruska váznou. Meziroční růst jeho ceny na evropském trhu na zhruba sedminásobek spolu s drahou elektřinou dopadají i na řadu průmyslových odvětví, píše o tom web E15. V problémech jsou také evropští producenti kovů a hnojiv. Jak píše TN, nedostatek hnojiv trápí zemědělce v celé sedmadvacítce. Pokud se situace nezmění, bude to znamenat vyšší ceny pečiva a výrobků z obilovin, dodává TN.
Řešením jsou náhradní dovozci
„Schází ale také další suroviny pro výrobu hnojiv, jako jsou například čpavek, močovina, nebo také potaš,“ uvedla pro TN mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Podle expertů by se stejně jako u cen energií mělo hledat řešení na Evropské úrovni. „Máme velikou obavu zejména ohledně zemědělství a výnosů v příštím roce,“ cituje TN europoslance Martina Hlaváčka. Europoslankyně Michaela Šojdrová k tomu pro TN dodala: „Snažíme se pomoci zejména finančně, ale i náhradou dovozců z jiných zemí.“
Ceny hnojiv by mohli ovlivnit také náhradní dodavatelé ze zahraničí. „V tuto chvíli jsme v situaci, kdy je produkce v rámci Evropské unie tak drahá, že je pro nás ekonomicky výhodnější hnojiva dovážet, třeba z Egypta, Izraele anebo Severní Ameriky,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. Server TN připomíná, že Evropská unie dovážela hnojiva především z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska. To je teď kvůli válce prakticky nemožné.
Jarní hnojení ovlivní celou úrodu
Nedostatek hnojiv pocítila například společnost MJM agro. Jak píše ČT24, před rokem měla společnost ve skladu asi 15 tisíc tun hnojiv. V tomto období by měly být zásobníky naplněné na maximum, protože se chystají zásoby na další sezonu. Ve skladu jsou však pouhé tři tisíce tun, píše dále ČT24. „Výroba hnojiv byla v Evropě výrazně omezena v důsledku energetické krize, především vysoké ceny plynu, který je hlavní surovinou pro výrobu dusíkatých hnojiv,“ uvedl pro ČT24 Radomír Šmoldas, generální ředitel MJM agro.
Problémy jsou i s dodávkami fosforečných a draselných látek, protože velká část surovin pro jejich výrobu se dováží z Ruska a Běloruska, pokračuje ČT24. Nejčastěji používaný přípravek podražil od loňska z pěti až na 20 tisíc korun za tunu. Kvůli vysokým cenám a nedostatku proto zemědělci omezují hnojení, píše dále ČT24. Podle zemědělců bude navíc velmi důležité i jarní přihnojení, kdy začínají plodiny růst. Pokud nebude dostatečné, projeví se na výnosech kukuřice, řepky nebo pšenice.
