Energetická krize dopadá nejen na domácnosti, ale také na státní instituce. I ty se musí vydat cestou šetření i za cenu diskomfortu.
Politici v době vysokých cen energií přichází se zvláštními radami. Příkladem je šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která v srpnu v politické diskuzi na CNN Prima News lidem doporučila, aby se s nedostatkem energií vypořádali tím, že si vezmou další svetr. Její výrok vyvolal obrovskou vlnu reakcí. Řada z nich byla negativní. Například ekonom Lukáš Kovanda označil takovou radu za „výsměch“. Není se co divit. Občané v době krize očekávají od politiků řešení a pomoc, nikoli rady, které působí, jako kdyby byli lidé nesvéprávní.
Teplota se bude snižovat všude
Sami politici nejdou příliš příkladem. Jak píše web iRozhlas, zákonodárci sídlí v Thunovském paláci, který pochází z 18. století a jde tak o velmi energeticky náročnou budovou. Představená opatření, díky kterým má Sněmovna šetřit, přitom nejsou nijak razantní. „V topné sezoně budou od nynějška objekty Poslanecké sněmovny centrálně vytápěny pouze od 7 do 17 hodin. To je o dvě hodiny méně než doposud,“ uvedl Roman Žamboch z tiskového odboru dolní komory pro web iRozhlas.
Poslanci ani nebudou potřebovat svetr navíc, protože v kancelářích, zasedacích prostorách a jídelnách jim zůstane relativně příjemných 20 stupňů na místo dřívějších 23 stupňů. Ještě lépe jsou na tom v kancelářích senátoři, kteří mají nastavenou teplotu v místnostech na 21 stupňů, píše dále server iRozhlas. Pozadu nezůstává ani Úřad vlády. Ve Strakově akademii se má snížit vytápění kanceláří na 19 až 20 stupňů, ještě chladněji pak má být na chodbách, informuje web iDnes.
Mělo to přijít už dříve
Úspor chce Úřad vlády dosáhnout i v dalších letech, a to především zateplením půdy. Nebude to ale rozhodně zdarma. Jak píše server iDnes, zateplení má stát až 13 milionů korun. Naopak Hrad má ušetřit na vytápění až 1,2 milionu korun, a to díky snížení teploty v kancelářích na 20 stupňů, jak píše web Seznam Zprávy. Někteří zaměstnanci Hradu pak budou podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přestěhovaní do menších kanceláří, kde budou mít zakázáno používat přímotopy.
Na první pohled se tak zdá, že jdou státní instituce příkladem. Zásadní otázkou zůstává, proč už k opatřením nebylo přistoupeno ze strany politiků dříve, než došlo k poučování občanů. Domácnosti si totiž samy vzaly šetření energiemi za své. Například v druhém zářijovém týdnu se v Česku snížila meziročně spotřeba plynu o 19,5 procenta. „Po očištění o vliv počasí, hlavně teploty vzduchu, což je pro výpočet velikosti úspory rozhodující, byla spotřeba plynu dokonce nižší o 32,2 procenta,“ uvedl pro server Novinky analytik společnosti Amper Metero Kamil Rajdl.