Západní představitelé mají čím dál větší zájem na tom, aby byl konflikt na Ukrajině ukončen. Někteří se kvůli tomu obracejí i na Čínu.
Web Čas informuje, že německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková během své páteční návštěvy Pekingu vyzvala Čínu k zatlačení na ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle ní má být na šéfa Kremlu vyvinut dostatečný tlak, aby válku na Ukrajině jednoduše ukončil. Má za to, že čínský prezident Si Ťin-pching je tím pravým, který toho může dosáhnout. Dokládat to má jeho nedávná návštěva v Moskvě. „To, jak tento vliv využije, se bezprostředně dotkne klíčových zájmů Evropy,“ cituje německou šéfku diplomacie web Čas.
Čína jako most k míru
Podle Baerbockové by Peking měl vůči Rusku zaujmout stejnou pozici, jako když se angažoval v jednáních o míru mezi Íránem a Saúdskou Arábií, uvádí server Čas. Německá ministryně k takovým činům Čínu vyzvala během tiskové konference s čínským protějškem Čchin Kangem. Ten v reakci na to uvedl, že Peking je ochotný usilovat ohledně Ukrajiny o mír, píše ČTK. Šéf čínské diplomacie dále upozornil, že jeho země nemá v plánu prodávat zbraně ani jedné ze stran konfliktu.
Peking naopak hodlá regulovat export produktů, jež mají duální civilní i vojenské využití, uvádí ČTK. Čching Kang tak reagoval na spekulace, které se nedávno objevily. Jak Události247 psaly tento týden, mezi Ruskem, Čínou a Íránem měla proběhnout tajná jednání o nákupu chemikálií sloužících k pohonu balistických raket. Teherán by je měl získat z Číny a následně dodat Rusku.
Nedávno na možné dodávky z Číny do Ruska upozornil i Kyjev. Vychází z toho, že ukrajinští vojáci nachází v ruských zbraních čím dál více čínských součástek, informuje web iRozhlas. Také proto nyní Západu dochází trpělivost a zatlačil tak na Peking, aby Putina přiměl k ukončení války.
Čínské komponenty v několika zbraních
Nalezeny měly být v navigačních systémech ruských dronů Orlan, kde byl dříve používán švýcarský sytém. K tomu už ale nemá Moskva kvůli sankcím přístup. Čínské součástky měly být podle Ukrajiny také v systémech řízení palby v ruských tancích. ČTK upozorňuje, že Spojené státy a další země mají strach, že Čína poskytne Moskvě vojenskou pomoc přímo. Důvodem je skutečnost, že oficiálně sice Peking tvrdí, že je neutrální, ale Putina ve skutečnosti podporuje politicky i rétoricky.
Čínská hlava státu se se svým ruským protějškem setkala od začátky války na Ukrajině už dvakrát. Se Zelenským ale Si Ťin-pching nejednal ani jednou, uvádí ČTK. Baerbocková během své řeči v Pekingu nicméně ocenila snahy Číny o mírové vyřešení války na Ukrajině. V té souvislosti však zároveň připomněla, že mírový plán, který Peking představil v únoru, neobsahuje přímou výzvu vůči Rusku k ukončení bojů, uvádí web Čas. Podle Čchina Kanga ale jeho země nechce „přilévat olej do ohně“.