Stavby starší než samotné pyramidy. Archeologové učinili u Prahy historický nález, který může přepsat učebnice dějepisu

Archeologům u Prahy se podařil opravdu jedinečný objev. Historický nález, který zahrnuje stavby starší než pyramidy, může přepsat učebnice dějepisu.

Zdroj fotografie: Archeologický ústav AV ČR

Při průzkumu oblasti plánované dostavby Pražského okruhu učinili archeologové významný nález. Podařilo se jim objevit stavby, které jsou starší než samotné pyramidy. Mezi nejzajímavější objevy patří osm rozměrných sloupových staveb pocházejících z období více než sedm tisíc let zpět. Tyto stavby, datované do konce neolitu až počátku eneolitu, představují jedno z nejstarších sídlišť na území dnešní České republiky. Informoval o tom web ČT24.

Archeologové učinili úžasný objev

Stáří objevených staveb odpovídá druhé polovině šestého tisíciletí před naším letopočtem, tedy době před vznikem egyptských pyramid. Významným nálezem jsou také stopy osídlení z pozdní doby halštatské, kde byla odhalena část vesnice z pátého století před naším letopočtem. Objev zahrnuje deset polozemnic – obytných staveb zahloubených do země – a množství sídlištních jam, konstrukčních zbytků a dalších artefaktů.

Zdroj fotografie: Archeologický ústav AV ČR

Mezi nalezenými předměty nechybí jemně zdobená keramika, skleněné a hliněné korálky či železné a bronzové nástroje. Ty ilustrují každodenní život tehdejších obyvatel. Pozoruhodný je také nález ouška z kylixu, což je typ nádoby na víno, který naznačuje kontakty místních obyvatel se středomořskou oblastí. Archeologové rovněž nalezli důkazy o existenci dílny na výrobu broušených kamenných nástrojů, což potvrzují četné polotovary, zbytky výrobků i použité nástroje.

Bohatá historie

Výzkum dále přinesl indicie o přítomnosti společensky výše postavených jedinců, například díky objevu bronzových koňských ozdob nebo fragmentů zařízení souvisejících se zpracováním kovů. V jiné části lokality byly odhaleny desítky hlubokých jam o průměru dvou až pěti metrů, jejichž hloubka přesahovala čtyři metry. Archeologové je předběžně datují do 13. století a považují je za pravděpodobné důkazy těžby zlata.

Zdroj fotografie: Archeologický ústav AV ČR

Tato teorie je podpořena polohou blízko Jílového u Prahy, historicky významného místa českého zlatokopectví. Záchranný výzkum, který je prováděn ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, pokračuje v dalších částech trasy mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. Od května letošního roku již odborníci prozkoumali přes devět tisíc archeologických objektů, které nabízejí jedinečný pohled na tisíce let osídlení v této oblasti.