Vysoký tlak může trápit i plíce. Plicní hypertenze ohrožuje stovky lidí v Česku
Plicní hypertenze je způsobena vysokým krevním tlakem v plicních cévách. Nových pacientů s touto chorobou přibývají desítky ročně.
Lidé, kteří i při mírné námaze rychle ztrácí dech a pociťují bolest na hrudi, mohou podle TN trpět závažnou nemocí. Jak upozorňuje TN, tyto příznaky mohou znamenat, že mají zvýšený krevní tlak v plicích. V Česku trpí podle TN těžší formou plicní hypertenze podle lékařů až desetitisíce lidí. Mnozí z nich přitom o své diagnóze nemají ani tušení.
Nemoc připomenou modře nasvícené budovy
Včasná diagnóza a léčba přitom může zabránit vážným zdravotním následkům nebo dokonce smrti. Jak píše iDNES, kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky jako je modré zbarvení rtů a kůže, nebo otoky kotníků a nohou. Diagnózou plicní hypertenze podle odborníků trpí až jedno procento světové populace, píše dále iDNES. Tato nemoc má řadu příčin. Nejčastěji je diagnostikována jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie, informuje iDNES.
Nemoc připomíná od roku 2012 Světový dne plicní hypertenze, který připadá na 5. května. Jak píše ČT24, jde o výročí úmrtí prvního dítěte na plicní arteriální hypertenzi v souvislosti s aférou s požitím toxického řepkového oleje ve Španělsku. Ve čtvrtek připomenou Světový den hypertenze modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci, informuje dále ČT24. Modrou barvu organizátoři volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.
Lékaři někdy diagnózu neurčí správně
Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. „To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ vysvětlil pro TN kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze Pavel Jansa. Onemocnění je podle něj relativně vzácné, a proto i lékaři tuto možnost zvažují až mezi posledními, řekl dále pro TN. Není výjimkou, že nejdříve své pacienty léčí třeba na astma.
To potvrzuje i Milena Kaftanová, která je předsedkyní Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. „Když přijde pacient, že se zadýchává, obvodní lékař by ho měl poslat na kardiologii. Kde by měli udělat echo. Na základě tohoto vyšetření a katetrizace se potom plicní hypertenze diagnostikuje. Z vlastní zkušenosti vím, že to někteří lékaři zamění například s infarktem a potom už mohou být následky katastrofální,“ uvedla pro Události247.
