Putin je odkázaný na informace od spolupracovníků

„Za celou dobu, co sloužím, jsem ho nikdy neviděl s telefonem. Všechny informace má jen od blízkého okruhu lidí,“ cituje vyjádření Karakulova web iRozhlas. Lidi si navíc Putin velmi pečlivě vybírá, protože má strach o svůj život. Tyto obavy zvýšila válka na Ukrajině. Jak Události247 psaly loni v květnu, šéf Kremlu se uchýlil k čistkám, kdy propustil uklízečky i kuchařky. Kvůli možné otravě je natolik opatrný, že má nejen ochutnávače, ale i lékařský kvalifikovaný personál. O svůj život se nebojí jen při jídle, ale i při cestování.

V posledních měsících se ruský prezident raději přemísťuje vlakem než letadlem. Důvodem je skutečnost, že lety je možné sledovat, zatímco u vlaků osobní dopravy to jde hůře, jak Události247 popisovaly letos v únoru. Putinův vlak je obrněný, což ale není na první pohled viditelné. Putinova souprava se neliší od těch běžných na ruských kolejích, aby nepoutala pozornost. Vyhýbání se letadlům ze strany ruského prezidenta ve své zpovědi potvrdil také Karakulov, píše web Čas.

Spekulace o špatném zdraví nejsou pravdivé

Bývalý člen Putinovy ochranky naopak tvrdí, že ruská hlava státu se těší ve svých letech dobrému zdraví, uvádí web iRozhlas. Šéf Kremlu je i v otázce zdraví velmi opatrný, a to obzvlášť v souvislosti s onemocněním covid-19. I proto se musí stále všichni zaměstnanci před setkáním s ruským prezidentem vždy na dva týdny izolovat, popisuje zkušenost Karakulova server Čas. Pro ruského prezidenta zajišťoval Karakulov bezpečnost v posledních letech na více než 180 cestách, uvádí web iRozhlas.

Nyní považuje Karakulov Putina za válečného zločince, a proto loni utekl s rodinou do Turecka. Za takový krok mu hrozí v Rusku soud, a proto se nyní ukrývá na bezpečném místě. V úkrytu je zřejmě i Putin, který se v obavách o život skrývá v tajných úkrytech, o kterých psaly Události247 loni v prosinci. I Karakulov potvrdil, že má několik identických kanceláří a není jasné, kde se zrovna nachází. Údajně měl být svědkem toho, že ruský prezident mluvil z kanceláře v Soči, podle ruské televize ale měl mít jednání v rezidenci u Moskvy, popisuje Čas.

Článek Putin žije mimo realitu. Bez mobilu, internetu a v podzemním úkrytu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Důležití spojenci zůstávají

Ruská invaze na Ukrajinu silnou pozici Ruska dost oslabila, a to minimálně po diplomatické stránce. Kromě Švédska a Finska, které jsou dlouhodobě neutrální a snaží se o vstup do NATO, trápí diplomaty v Kremlu také neustále se zvyšující nedůvěra u mnoha dříve blízkých spojenců, pokračuje TN. Moskva navíc ztrácí od arménského Jerevanu až po kazašskou Astanu své dřívější spojence a podporovatele.

„Je fakt, že některé země bývalého Sovětského svazu se od Moskvy odklánějí, ale na druhou stranu ti důležití spojenci, jako je Čína, Indie a další, ty setrvávají na pozicích buď neutrálních, nebo spojeneckých. Myslím, že síla diplomacie Číny, která se prokázala na tom diplomatickém úspěchu při jednání o obnovení vztahů mezi Saudskou arábií a Íránem, je podstatně důležitější než Astana nebo Jerevan,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor.

Rusko má nedostatek munice

Mezi mladými lidmi, kteří si éru Sovětského svazu nepamatují a netýká se jich, tak odpor k Rusku roste. Napsal to britský web Guardian s tím, že protiruské nálady tak můžou v těchto zemích do budoucna ještě sílit. „Rusko ztratilo svoji vyjednávací sílu. Nemá co nabídnout a neví, jak jednat s partnery ve svém sousedství. Jediné, co Rusové mají, je síla,“ cituje web profesora politologie na Tbiliské státní univerzitě Kornely Kakačia.

Od Ruska se odklonil také Kazachstán. „Těsně před válkou na Ukrajině proběhly ve velkých kazašských městech nepokoje. Rusko do Kazachstánu poslalo své vojáky a pomohlo tuto krizi tamnímu režimu zvládnout. V ruské politice pak převládl pocit, že by měl být Kazachstán Rusku za tuto pomoc vděčný,“ uvedl pro TN Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusku se navíc ve válce moc nedaří. Podle britského ministerstva obrany mu chybí tolik munice, že musí extrémně zvažovat její rozdělování na frontě. 

Článek Osamělý Putin: Spojenci už mu nevěří a mají z něho strach se nejdříve objevil na Události247.cz.

Moskva vše opakovaně odmítá

Podle britské expertky na rozpoznávání tváří použil ruský prezident dvojníky jen v ojedinělých případech, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, uvádí server TN. Podle webu Mirror Maliková tvrdí, že k tomu dospěla po důkladné analýze Putinova obličeje, při které se zaměřila se na jeho nos, uši a rty. „Mluví se o tom, že ho zastupují dvojníci, dokonce se spekulovalo i o jeho smrti. Obojí je podle mě nepravda. Na většině fotek jsem identifikovala rýhu na jeho uchu a velmi výrazný sklon rtů,“ cituje expertku Mirror.

„Putinovy rty jsou v tomto naprosto zásadní, i v mládí mu mírně uhýbaly doleva. Když se usměje, určitě si všimnete, že se mu tvář zkřiví. Stejný zůstává i sklon nosu z bočního profilu. Každý úhel jeho obličeje v porovnání s mladším Putinem odpovídá,“ dodává pro Mirror Maliková. Existenci dvojníků šéfa Kremlu však úplně nevyloučila. Podle expertky se změnila i Putinová pleť, která je poslední dobou povadlá a šedivá.

Spekuluje se už několik měsíců

Na tom, že Putin má několik dvojníků, však i nadále trvá telegramový účet Generál SVR, který má být napojený na zdroje v Kremlu. Moskva to však opakovaně odmítá. „Vzhledem k tomu, co dnes už dokáží moderní technologie, tak je téměř nemožné, že by byl dvojník schopen někoho třeba při dvacetiminutovém vystoupení napodobit. Jsem si jistý, že Putina nelze nahradit tak, aby to někdo nepoznal,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov už dříve prohlásil, že Putin má nejméně tři dvojníky. Tyto spekulace se také opakovaně objevují v médiích. Jak píše web iDnes, tuto informaci však ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. O tom, že Putin využívá služeb dvojníků, je přesvědčen i ruský advokát Mark Fejgin, známý díky tomu, že obhajoval mnoho opozičních osobností.

Článek Konec spekulací o dvojnících Vladimira Putina. Poznám, kdy je to skutečně on, říká expertka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je to přímé zapojení NATO do války

Od začátku konfliktu přislíbila řada států Aliance dodat Ukrajině zbraně za téměř 50 miliard dolarů, což je zhruba 1,1 bilionu korun. Podle serveru iRozhlas jsou mezi nimi americké protivzdušné systémy Patriot, německé tanky Leopard 2 i devadesát tanků T 72, které po renovaci poskytne česká armáda. „Západní analytici jednomyslně přiznali, že když specialisté NATO cvičí ‚ukrajinazisty‘ v bojovém použití jejich vojenské techniky, lze to považovat za přímé zapojení NATO do ozbrojeného konfliktu na straně ukrajinského režimu,“ napsal Medvěděv.

Podle exprezidenta je rozdrcení Ruska pro západní svět příliš velkým pokušením a zapojení Aliance do války je prý nezpochybnitelné. „Kanadští a němečtí instruktoři v EU už učí ukrajinské zabijáky, jak zacházet s leopardy,“ uvedl Medveděv. „Pokud by v budoucnu dodaná letadla NATO obsluhovala jejich armáda na území nějakého vyčůraného Polska, což je vzhledem k žalostnému stavu obranného průmyslu na Ukrajině jediná možnost, znamenalo by to přímý vstup atlantistů do války proti Rusku se všemi důsledky,“ dodal na Telegramu.

Jaderný potenciál Západu nelze ignorovat

Dodávky zbraní členských zemí Aliance na Ukrajinu označil nedávno za nepřímou účast v konfliktu také ruský prezident Vladimir Putin. Nepřímo také opět poslal západním zemím výhružný vzkaz, když mluvil o jaderném arzenálu. „Při současných podmínkách, kdy všechny přední země NATO prohlásily, že jejich hlavním cílem je způsobit nám strategickou porážku, aby náš lid trpěl, jak říkají, jak můžeme v těchto podmínkách ignorovat jejich jaderný potenciál?“ cituje ruskou hlavu státu server Sme.

Do Aliance se Medveděv opřel i kvůli incidentu v ruské Brjanské oblasti na západě Ruska u ukrajinských hranic. Ruský dobrovolnický sbor, který se otevřeně prezentuje jako odpůrce Putinova režimu, pronikl do dvou pohraničních vesnic. Údajně mělo dojít k zabíjení civilistů, což příslušníci polovojenské jednotky popírají. Kyjev se od útoku na ruském území distancoval s tím, že ve válečném konfliktu pouze brání svoje území. Ruská tajná služba později uvedla, že „ukrajinské nacionalisty“ zatlačila zpět za hranice, píší SeznamZprávy.

Podle Medveděva však incident ukázal, že NATO, EU a USA podporují teroristy. „Dnešní události ukázaly, koho USA, NATO a EU skutečně podporují. Nejsou to ‚lidé Ukrajiny milující svobodu‘. Jsou to jen nacističtí parchanti, teroristická verbež, která útočí na civilisty,“ napsal ruský exprezident s tím, že je jasné, kdo tahá za nitky. „To jsou vaše loutky, pane Macrone, Scholzi a pane Bidene. Vaše země jsou nyní účastníky teroristických činů ukrajinského režimu a vy jste přímými kolaboranty s teroristy,“ cituje web Sme Medveděva.

Článek Medveděv se agresivně opřel do Západu: „Jste přímými kolaboranty s teroristy,“ řekl se nejdříve objevil na Události247.cz.

Je čas předat megafon

Devatenáctiletá aktivistka je připravená předat štafetový kolík lidem, kteří jsou v boji proti klimatickým změnám v první linii. „Měli bychom také naslouchat zprávám a zkušenostem lidí, kteří jsou nejvíce zasaženi klimatickou krizí. Je čas předat megafon těm, kteří mají opravdu co říct,“ cituje Thunbergovou server Daily Sweden. Uplynulé čtyři roky aktivistka bila na poplach a apelovala na veřejnost, aby naslouchala vědě. Nyní podle ní svět potřebuje nové perspektivy.

Její aktivita přerostla během několika let v masové celosvětové hnutí, které rozpoutalo bouřlivou debatu o nebezpečí změny klimatu. Původně podle svých slov Thunbergrová věřila, že k tomu, aby se svět zachránil pro budoucí generace, je zapotřebí naléhavá debata o klimatu. Postupem času však pochopila, že má už nyní ničivé důsledky pro životy lidí. „Takže se stává ještě větším pokrytectvím, když lidé například ve Švédsku říkají, že máme čas se přizpůsobit a neměli bychom se bát toho, co se stane v budoucnu,“ řekla pro Daily Sweden.

Klimatickou konferenci v Egyptě ignoruje

Klimatickou konferenci COP27, která právě probíhá v egyptském Šarm aš-Šajchu, a kde hned v úvodu z úst generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zaznělo, že svět je na cestě do klimatického pekla a buď zahyne, nebo bude spolupracovat, Thunbergrová vynechala. K rozhovorům se světovými lídry o klimatu se po svých zkušenostech staví pesimisticky. „Nedostatek znalostí mezi nejmocnějšími lidmi světa je šokující. Některým z věcí, které řeknou, když je vypnutý mikrofon, je těžké uvěřit,“ poznamenala.

Thunbergová studuje poslední ročník střední školy ve Stockholmu a po maturitě zřejmě bude pokračovat ve studiu. Světově proslulá se stala i díky svým někdy až přehnaně emotivním projevům. V šestnácti se opřela do světových lídrů na summitu v New Yorku. „Svými prázdnými prohlášeními jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ řekla. Vloni se rozvášnila na demonstraci doprovázející konferenci COP26 ve Skotsku. S protestujícím davem zpívala, že si lídři mohou prázdné fráze o klimatické krizi „strčit do pr*ele“.  

Článek Konec Grety? Rozhodla se předat štafetu zkušenějším. V rozhovoru odkryla, kdo její megafon převezme se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zasahovali jsme a budeme zasahovat

Mocný ruský podnikatel a zakladatel ruské žoldnéřské organizace Vagnerovy skupina Jevgenij Prigožin se přiznal, že zasahoval do amerických voleb. „Pánové, zasahovali jsme, zasahujeme a budeme zasahovat. Opatrně, přesně, chirurgicky,“ cituje Prigožina, který byl dříve obviněn z ovlivňování voleb web The Guardian. Jeho prohlášení přišlo ve chvíli, kdy se v USA konají kongresové volby. Když uspějí republikáni, velmi to zkomplikuje zbylé dva roky vládnutí demokratického prezidenta Joe Bidena.

Prigožin čelí obviněním z podněcování neshod a rozdělování amerického veřejného mínění. Ruský vlivný podnikatel, který se po vypuknutí války na Ukrajině ocitl na sankčních seznamech Washingtonu i Evropské unie, má řídit trollovací farmy, které používají před volbami krajně pravicové mediální platformy ke kritice demokratických kandidátů v řadě amerických států. Dělo se tak ale už v prezidentských volbách v roce 2016. Prigožin i Kreml dříve obvinění odmítli.

Volby mohou vydláždit Trumpovi cestu zpět

Bílý dům Prigožinovo přiznání nepřekvapilo. „Je dobře známo a dobře zdokumentováno, že subjekty spojené s Jevgenijem Prigožinem se snažily ovlivnit volby po celém světě, včetně Spojených států,“ řekla mluvčí Karine Jean-Pierre podle The Mirror. Američané právě rozhodují o složení obou komor Kongresu, tedy o celé 435členné Sněmovně reprezentantů a obsazení 35 ze 100 křesel v Senátu. Podle předvolebních průzkumů mohou demokraté přijít o kontrolu nad oběma komorami. To by mohlo připravit cestu pro návrat Donalda Trumpa do prezidentského křesla.

Kolem Prigožina, je velmi rušno už od září, kdy potvrdil domněnky, že je to on, kdo stojí za zrodem Vagnerovců. Skupina operuje v předních liniích moskevské ofenzívy na Ukrajině a má pracovat na realizaci zámořských ambicí Kremlu. Ten ale vazby na skupinu odmítá. Prigožin se však díky tomu jednou stal z nejviditelnějších ruských proválečných postav. Podle analytiků je to signál, že uvažuje o vstupu do ruské politiky, uvedl server Trend.

Článek Vše se děje pod pokličkou: Vlivný Rus napojený na Kreml odhalil, jak Putin zasahuje do světového dění se nejdříve objevil na Události247.cz.

Reakce NATO může být velmi důrazná

Rusko by se podle něj mělo snažit o zklidnění války, ideálně o její úplné ukončení. Pokud se tak nestane, mělo by podle amerického generála Davida Petraeuse, který byl dříve šéfem CIA, počítat s odpovědí Severoatlantické aliance, píše dále TN. Pokud by došlo k nejhoršímu a Putin by zmáčknul obávané červené tlačítko, odvetné kroky budou pro jeho armádu o to fatálnější, řekl Petraeus pro televizi ABC.

Zdůraznil však, že se jedná pouze o jeho osobní myšlenku. „Čistě hypoteticky bychom mohli odpovědět kolektivním úsilím pod vedením NATO, při kterém by se odstranily všechny ruské konvenční síly, které vidíme a identifikujeme na bojišti na Ukrajině a také na Krymu, a každá loď v Černém moři,“ cituje generála ABC. Reakce by podle něj při naplnění nejčernějšího scénáře války na Ukrajině musela být velmi důrazná, protože sankcemi by už Západ ničeho nedosáhl.

Může si povídat co chce

„Petraeus je penzionovaný generál, který si může povídat co chce,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „On to nemusí s nikým konzultovat. Nikdo ale doopravdy neví, jaká by byla praktická realizace nebo odpověď Severoatlantické aliance. To, že by všichni takový útok odsoudili, že by to Rusko uvrhlo do další izolace, o tom není pochyb. Ale jaká by byla praktická odpověď, to zůstává otázkou,“ doplnil expert pro Události247.

Agentura AP připomíná, že Moskva v pondělí ve velkém bombardovala největší ukrajinská města. Kreml tvrdil, že rakety mířily pouze na vojenské cíle. Z Ukrajiny však přicházely záběry poničených aut, bytových domů a celých ulic. Putin se při vedení války na Ukrajině dopustil strategických chyb, a to i proto, že jeho vedení je prakticky neomezené, píše AP. Podle britských médií to řekl ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming.

Článek NATO se už od Ruska nenechá zastrašovat. Můžeme vás všechny zlikvidovat, varoval bývalý šéf CIA se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy se neustále znásobují

„Jakékoliv použití nukleárních zbraní je naprosto odsouzeníhodné a zcela by změnilo povahu konfliktu. Rusko si musí uvědomit, že v jaderné válce nelze zvítězit a nikdy ani nesmí proběhnout. Tuhle nukleární rétoriku z Ruska a od prezidenta Putina slyšíme pořád dokola a bereme ji vážně. Zároveň bychom rádi předali jasnou zprávu, že to bude mít pro Rusko dalekosáhlé důsledky,“ cituje Stoltenberga TN.

​Obavy z možného nasazení těchto zbraní se znásobily, když Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci a začala také referenda ve čtyřech oblastech na východě Ukrajiny, píše dále TN. Podle proruských úřadů voliči v referendech vyslovili souhlas s připojením k Ruské federaci. Západní tajné služby uvedly, že Moskva anektuje Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, jako to udělala s Krymem v roce 2014, doplňuje TN.

Západ referenda neuzná

Agentura Reuters píše, že ruský parlament by mohl začlenění oblastí projednat 4. října. Dá se očekávat, že Ukrajina se území bez dalšího boje nevzdá a pro Putina by to mohl být impuls k jadernému úderu, uvádí TN. Už dříve totiž podle Reuters uvedl, že bude ruské hranice bránit všemi dostupnými prostředky. Severoatlantická aliance v reakci na ruská „referenda“ už dříve uvedla, že je neuzná. Psal o tom web Natoaktual.

„Ta situace je nepochybně vážná,“ řekl Událostem247 expert na vojenskou bezpečnost Andor Šándor. „Není to ale tak, že bychom stáli na prahu jaderné války, to asi ne. Ale je potřeba říct o systému odpálení jaderných zbraní, že jedna věc je pokyn a druhá, že to není jen Putin, kdo rozhodne a ty rakety se odpálí. Předpokládat, že v tom systému se někdo postaví proti, by bylo fajn, ale spoléhat se na to samozřejmě nemůžeme,“ zakončil expert.

Článek Šéf NATO nastínil scénář toho, co se stane, pokud Putin sáhne po jaderných zbraních se nejdříve objevil na Události247.cz.

Krušné časy zažívá i Čína

„Pro globální ekonomiku to bude těžká zima. Pokud Čína sklouzne do recese, směřujeme k největší krizi od druhé světové války,“ cituje Rogoffa deník Handelsblatt. „Doufali jsme, že globální ekonomika překoná pandemii a krizi. Nesprávně, protože globalizace, která přinesla růst naší prosperity, nás učinila zranitelnými. Dokonce ani tak mocný aparát, jako je čínský stát, si nedokáže poradit s novými variantami omikronu,“ pokračuje pro deník Rogoff.

„Vzestup Číny byl největší v historii za posledních 40 let,“ pokračuje ekonom s tím, že naopak pokles globalizace by mohl být příběhem příštích 40 let. Růst čínského exportu se v srpnu zpomalil více než se očekávalo. Jak píší Seznam zprávy, je to známkou zhoršujícího se globálního ekonomického obrazu a slabého domácího růstu, který je zasažen také propadem na trhu nemovitostí.

Všechny krize se sešly v jeden čas

Zpomalení čínského exportu je cítit po celém světě, připomíná Echo24. Slabé údaje o dovozu jsou špatnou zprávou pro velké producenty komodit, jako je Austrálie nebo Brazílie. Také výrobci průmyslového zboží, mezi které patří Německo a Jižní Korea, pocítili slabší poptávku z Číny, píše dále Echo24. Celková globální poptávka po čínském zboží klesá. Spotřebitelé totiž šetří kvůli prudce rostoucí inflaci, pokračuje Echo24.

„Máme tady válku na Ukrajině, inflaci, energetickou krizi a nevíme, jak to bude s další vlnou pandemie covidu,“ řekl Událostem247 ekonom Štěpán Křeček. „Každá z těchto událostí by stačila na krizi, ale teď přichází dohromady v jeden okamžik. Měli bychom si určitě vytvořit rezervy, které bychom mohli použít ve chvíli, kdy se situace začne vyhrocovat. Například pokud by někdo přišel o práci,“ doporučuje ekonom pro Události247.

Článek Přední ekonom Rogoff: Čeká nás katastrofická budoucnost. Podle něj směřujeme k největší krizi od 2. světové války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Možné špionáže i na jiných resortech

Oba úřadníci u témat udělení licence plynovodu Nord Stream 2, zásah státu do společnosti Gazprom Germania a záchrana firmy Uniper, pravidelně vyjadřovali názor, který se neshodoval s vládou, píše iDnes. Agenti zkontrolovali jejich životopisy a narazili na biografické nápadnosti. Jednalo se například o studijní pobyt v Rusku, uvádí Blesk. Vyšetřovatelé se zaměřili také na cestování podezřelých a zjišťovali, jestli měly jejich lety služební důvody, nebo byly soukromé, píše Blesk.

Jasné důkazy o tom, že šlo o špiony, se však zřejmě dosud nenašly, píše server Blesk. Místopředseda výboru pro tajné služby ve Spolkovém sněmu Roderich Kiesewetter i přesto varoval před špionážními pokusy na dalších resortech, uvádí Blesk. „Určitě je to jen špička ledovce, špionáž se asi týká i jiných ministerstev a institucí. Dá se tak předpokládat, že Rusko se svým hybridním způsobem jednání a nasazením zpravodajských prostředků mělo zvláště v Německu bohužel opravdu úspěch,“ cituje Kiesewettera Blesk.

Podle experta je špionáž nepravděpodobná

„Pokud jde o možnou špionáž německých úředníků ve prospěch Ruska, to podle mě nemá žádný význam, žádné opodstatnění,“ uvedl pro Události247 odborník na energetiku Zdeněk Štěpán. „Vyvozovat z toho nějaké důsledky, to bude zase jen nějaká nafouknutá bublina, protože Německo s Ruskem na základě oboustranně výhodných hospodářských principů spolupracovalo desítky let. Rusko vozilo do Německa plyn, Němci na oplátku auta, stroje a další. Ta spolupráce byla velmi výhodná,“ vysvětlil Štěpán pro Události247.

„Co se týká plynárenství, měli společnou firmu Gazprom Germania a společné plynovody pro tranzit plynu do Německa. To je obvyklé desítky let, na základě jakých principů se to dělá. Tyto plynovody nejsou obchodní záležitost. Není mi proto jasné, o co by se mělo v tomto případě jednat,“ řekl expert Událostem247. „Je to absolutně mimo. Němci dodávali technologie například firmě Siemens, což pro ně bylo velmi výhodné. Nelze nic vyloučit, ale muselo bý být jasné, čeho se měla špionáž týkat,“ dokončil Štěpán pro Události247

Článek Kremlu měli donášet dva němečtí vysoce postavení úředníci. Informace se měly týkat energií se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ukrajina je Západu jedno

Konkrétní termín, kdy by se to i díky západní finanční a vojenské podpoře, která stále trvá, mohlo stát, si ale šéf NATO odhadnout podle serveru TN netroufl. „Důležité je, že budeme Ukrajině pomáhat tak dlouho, dokud to bude nutné. Veškerá vojenská, ekonomická a humanitární podpora, kterou Ukrajině poskytujeme, má samozřejmě vysokou cenu, ale cena za nepodporování Ukrajiny by byla mnohem vyšší,“ cituje Stoltenberga TN.

Kdyby Západ nereagoval, šel by proti vlastním bezpečnostním zájmům. „Cena, kterou platíme za pokračování podpory Ukrajiny, je v penězích. Ale cena, kterou platí Ukrajinci, se měří každodenními ztrátami na životech,“ vysvětlil Stoltenberg, kterého cituje TN. Moskva už několikrát Spojené státy a Evropu vyzvala, aby s dodávkami zbraní na Ukrajinu přestaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS řekl, že Ukrajina je Západu lhostejná, a že je jen nástrojem k boji s Ruskem.

Jde o jakási povinná prohlášení

Stoltenberg také uvedl, že už desítky let probíhají snahy vztahy s Ruskem zlepšit. „Založili jsme Radu NATO-Rusko a nabízeli spolupráci na posílení bezpečnosti v euroatlantickém prostoru. Rusko se ale vzdalo budování větší důvěry a partnerství. Mnoho let používalo násilí a zastrašování, teď vede brutální válku, která vážně podkopává mezinárodní bezpečnost a stabilitu a je drzým porušením mezinárodního práva,“ cituje šéfa NATO TN.

„Toto jsou takové povinné výzvy, které musí zaznívat,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Nezáleží to však samozřejmě ani na NATO, ani na nikom jiném. I když ta podpora bude pokračovat a bude efektivní, tak stejně bude záležet čistě na Rusku a na ruském vedení, kdy se z Ukrajiny stáhnou a jestli vůbec někdy. Takže toto jsou podle mě spíš taková povinná slova na podporu Ukrajiny,“ vysvětlil expert pro Události247.

Článek Šéf NATO Stoltenberg řekl, že finanční a vojenská podpora Ukrajiny musí pokračovat. Dle něj se jedná o jediný způsob, jak efektivně Moskvě vzdorovat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Fotky pro Vogue nebyly nejlepší nápad

„Se mnou by to Putin neudělal. Neudělal by to. Měli s ním minimálně uzavřít dohodu,“ prohlásil podle Echo24 Trump o krizi mezi Moskvou a Kyjevem, která na konci února vyústila v ruskou invazi na Ukrajinu. Zmínil se také o fotografiích ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ženou Olenou pro magazín Vogue, které byly pořízeny v době, kdy se země zmítá ve válce. „Asi to nebyl nejlepší nápad“, cituje Trumpa Newsweek.

What a striking portrait of two incredibly brave Europeans fighting for their lives, their children, and their country.
This image by @annieleibovitz capturing the love, strength, exhaustion, & yes, beauty of @olena_zelenska & @ZelenskyyUa will endure. Their critics will not. pic.twitter.com/iErzZcWSif

— Jessica Berlin (@berlin_bridge) July 27, 2022

Podle bývalého amerického prezidenta se Ukrajina mohla vyhnout válce, kdyby se podvolila požadavkům Moskvy. „Mohli se vzdát Krymu. Mohli říct, dobře, nepřidáme se do NATO, a měli by svoji zemi pro sebe, protože věřím, že Putin se dohodnout chtěl,“ cituje Trumpa Echo24. „Teď si ale nemyslím, že by Putin chtěl dohodu. Myslím si, že teď je těžší se s ním dohodnout. Vždyť celou zemi vyhazuje do povětří. Tím chci říct, že celou zemi dostane. A je to velmi, velmi smutné se dívat, co se s Ukrajinou stalo. Velmi, velmi smutné,“ dodal Trump podle Echo24.

Podle experta nemá Trump pravdu

Analytik Michal Lebduška označil Trumpova tvrzení za naprostý nesmysl. „Už jen když si vybavíme situaci v roce 2014, kdy Ukrajina byla podle zákona neutrálním státem, tak i přesto všechno měla tendence k nějaké evropské integraci, ale určitě ne ke vstupu do NATO, což v té době odmítala i naprostá většina Ukrajinců. I přesto Rusko na Ukrajinu zaútočilo a anektovalo Krym. Takže s těmito věcmi to vůbec nesouvisí,“ uvedl pro Události247.

„Je to čistě jen ruská agrese, která je naprosto jednostranná a souvisí čistě s tím, že se Ukrajina Rusku dlouhodobě vzdalovala a určitým způsobem Rusové mentálně považují v rámci imperiálního narativu Ukrajinu za součást sama sebe. A to je ta věc, která především vedla k válce. Takže slova Donalda Trumpa jsou nesmyslná a Rusko by to nezastavilo,“ doplnil analytik pro Události247.

Článek Donald Trump: Rusko vlastně ani nemělo v úmyslu Ukrajinu napadnout. Přesto tvrdí, že by se měla vzdát se nejdříve objevil na Události247.cz.

Od herectví až k nejvyššímu úřadu

Volodymyr Zelenskyj vystudoval na přání svého otce práva. Jak píše CNN Prima News, on však toužil po exhibici a sebeprezentaci, a proto zvolil jinou cestu. V té době se budoucí ukrajinský prezident do paměti svého národa nejdříve zapsal jako herec, komik a klaun, píše dále CNN Prima News.

🇺🇦 During his visit to Odesa, President Zelensky stopped off at a hospital in the area. He spoke with servicemen and took selfies with the injuredhttps://t.co/kFtcKIwkZa pic.twitter.com/lRI0pLAtRf

— Telegraph World News (@TelegraphWorld) July 29, 2022

„Cesta, kterou prošel, nebyla stále v jednom tónu. Stále vykazoval velké pokroky v tom, co dělal. Když byl ředitelem festivalů a působil v televizi, šel bez zábran na kraj svých možností. A někdy i na kraj vkusu – ani v humoru si nedával žádné hranice. I ve své herecké průpravě však dělal velké pokroky, ať už v sociálních dovednostech nebo komunikaci,“ popisuje Zelenského pouť životem pro CNN Prima News Zárubová-Pfeffermannová.

Zelenskyj umí svůj herecký talent využít

V současnosti, kdy je Ukrajina ve válce, však podává bývalý televizní bavič a herec podle Zárubové-Pfeffermannové neskutečné výkony. Jak píše iDnes, jeho vyrovnanosti, odhodlání a odvaze tleskají zahraniční lídři, analytici i Ukrajinci, jejichž dobrou morálku se snaží udržet. „Je u něj vidět, že umí přijímat signály společnosti, které fungují, a následně je vysílat. V nonverbální komunikaci se tomu říká zrcadlení. Jeho gesta však nejsou nijak promyšlená. Používá ta, která fungují a k nové životní situaci patří,“ pokračuje pro CNN Prima News expertka.

„V porovnání s tím, na co jsme byli na Ukrajině zvyklí, byla i před invazí popularita Zelenského poměrně vysoká,“ řekl Událostem247 analytik Michal Lebduška. „Jak zaútočilo Rusko na Ukrajinu, tak Zelenskyj to zvládl extrémně dobře. Je otázka, zda nějak využil své herecké schopnosti, částečně možná ano. Z těch jeho kroků a výstupů ale bylo vidět a cítit, že to není jen hrané. On se svým hereckým talentem umí pracovat a využívat ho, ale není to tak, že by to bylo vyloženě manipulativní,“ zakončil Lebduška.

Článek Prezident Ukrajiny využívá své herecké schopnosti během svých vystoupení. Jsou vidět v gestech i verbální komunikaci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hrozba může být opravdu reálná

„Krym je pro nás součástí Ruska. To znamená navždy. Jakýkoliv zásah na Krymu je vyhlášením války naší zemi. A pokud to udělá členský stát NATO, znamená to konflikt s celou Severoatlantickou aliancí. Třetí světová válka. Naprostá katastrofa,“ cituje Medveděva ruský web Argumenty i fakta. Exprezident také řekl, co pro Rusko bude znamenat případný vstup Švédska a Finska do NATO. Pro Rusko to podle něj nebude znamenat žádnou změn, píše web Argumenty i fakta.

„Je to potřeba brát jako rétorickou záležitost,“ řekl Událostem247 bezpečnostní expert Andor Šándor. „Z toho konfliktu, byť jakákoliv vojenská operace proti Krymu je proti zájmu Ruska, proto ho zabrali v roce 2014, by se dalo očekávat, že tato výhružka Medveděva by se realizovala v praxi, o tom nepochybuji,“ doplnil Šándor pro Události247.

Ukrajina by mohla Rusko ohrozit

Medveděv podle TN také doufá v udržení benevolentních vztahů. V případě Finska by se však Rusku zdvojnásobila délka hranic se státy aliance, dodává TN. Medveděv proto upozornil, že bude potřeba tyto hranice posílit. Rusko bude zároveň připraveno na odvetné kroky. Podle agentury Reuters by to mohlo znamenat, že Rusko na hranicích instaluje hypersonické rakety Iskander. ČT24 už dříve citovala ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že třetí světová válka by byla jaderná a zničující.

ČT24 připomíná, že Kyjev se jaderných zbraní, které zdědil po rozpadu Sovětského svazu, zřekl už v devadesátých letech výměnou za bezpečnostní záruky, které mu poskytly Spojené státy, Británie a Rusko. Podle Moskvy Ukrajina disponuje sovětskými technologiemi a znalostmi, aby si vyrobila jaderné zbraně, kterými by mohla Rusko ohrozit, píše dále ČT24.

Článek Rusko opět pohrozilo třetí světovou válkou. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv naznačil, co ji odstartuje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zelenskyj poděkoval Fialovi

Ruská armáda používá na Donbasu velké množství dělostřelectva. Boje zuří hlavně u Severodoněcku. CNN Prima News píše, že podle informací reportérů, kteří na Ukrajině jsou, je město na konci sil. Útoky hlásí také Charkovská oblast, která eviduje zraněné i zabité civilisty, dodává CNN Prima News. V okupovaném Mariupolu je asi 100 tisíc obyvatel bez vody. Rusové jim ji podle starosty Vadyma Bojčenka vydávají pouze jednou za týden. Problém je prý také s dodávkami jídla, uvádí CNN Prima News.

O Mariupolu se zmínil ve svém pravidelném projevu i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „V Donbasu dochází k masivním leteckým a dělostřeleckým úderům. Cíl okupantů v tomto směru zůstává stejný – chtějí postupně zničit celý Donbas. V plném rozsahu. Lysyčansk, Slovjansk, Kramatorsk. Jejich cílem je proměnit kterékoliv město v Mariupol,“ uvedl. Včera také poděkoval českému premiérovi Petru Fialovi za jeho důslednou podporu ohledně udělení kandidátského statusu pro vstup do EU Ukrajině, píše CNN Prima News.

Podle experta se tvrzení zakládá na pravdě

„Prezident Zelenskyj dál pokračuje ve snahách působit na západní vlády,“ řekl Událostem247 odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana. „Pro Ukrajinu je podpora Západu klíčová dlouhodobě a v téhle fázi války speciálně, zvlášť co se týká dodávek zbraní, munice, ekonomické podpory a další zahraniční podpory. Takže v tomto smyslu prezident Ukrajiny dlouhodobě apeluje jak na západní vlády, tak na západní veřejné mínění, aby tyto dodávky byly soustavné a pokračovaly,“ vysvětlil Smetana pro Události247.

Mariupol je podle Smetany v tomto smyslu symbolem totální destrukce a naprosté humanitární katastrofy. „Množství oběti je bezprecedentní. V tuto chvíli je jádro bojů na východní Ukrajině právě ve městech Severodoněck a Lysyčansk. Obě skutečně patří mezi ta, která jsou velmi těžce poškozena, zvlášť ruským dělostřelectvem. Skutečně velká část těchto měst je aktuálně zničená. Jak civilní oběti, tak materiální destrukce jsou na velmi vysoké úrovni,“ doplnil Smetana pro Události247 s tím, že v tomto smyslu se Zelenského tvrzení zakládá na pravdě.

Článek Prezident Zelenskyj varuje, že Rusové chtějí proměnit kterékoliv město v Mariupol se nejdříve objevil na Události247.cz.

ČD Cargo převezlo desítky tisíc tun

Ukrajina patří podle Blesku k hlavním dodavatelům obilovin a dalších zemědělských plodin na světový trh. Kvůli ruské blokádě černomořských přístavů ale čelí velkým problémům při exportu zemědělských produktů, píše server Independent. Jistou alternativou za námořní dopravu jsou vlaky. Podle ředitele firmy ČD Cargo Michala Roha je letos zájem o tento typ přepravy enormní. „Za první čtyři měsíce roku 2022 jsme z Ukrajiny odvezli přes deset tisíc, teď je to přes padesát tisíc tun,“ řekl pro Události247.

Russian bulk carriers being loaded presumably with stolen Ukrainian grain on new satellite images from Maxar Technologies. They show Matros Pozynich and Matros Koshka ships docked next to what appear to be grain silos, where grain is dumped from a conveyor into an open hold. @CNN pic.twitter.com/hBMV2AdVsi

— Gerashchenko.news (@GerashchenkoNow) May 24, 2022

ČD Cargo pokračuje v jednáni o dalších přepravních možnostech. Výhodou firmy podle ředitele je, že má licenci pro provoz ve všech okolních zemích a má také zkušenosti se zajištěním přeprav v kombinaci železnice – voda. Informuje o tom také na svém webu. Ve spolupráci s dalšími partnery se ČD Cargo podařilo dopravit první vlak s téměř dvěma tunami kukuřice z Ukrajiny až do německého přístavu Brake. Odtud pak zásilka pokračovala lodí do Egypta, uvádí společnost na webu.

Pomoci by mohly i válečné lodě

Echo24 píše, že britské válečné lodě by mohly být vyslány do Černého moře, kde by vytvořily bezpečný koridor pro vývoz ukrajinského obilí. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis to podle Echa24 probíral s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou. Server Independent dodává, že na provozu koridoru by se měly podílet některé země NATO, ale také státy, které jsou na dodávkách obilovin z Ukrajiny existenčně závislé, například Egypt nebo Litva.

Taková operace by ale podle Blesku vyžadovala zpřístupnění přístavu v Oděse, který je teď zaminovaný. Ukrajině by bylo potřeba dodat dalekonosné zbraně, kterými by mohla bránit své pobřeží a lodě před útoky ruského námořnictva, napsal to deník The Times, který cituje Blesk. Britský list současně s odvoláním na vyjádření nejmenovaného západního diplomata uvedl, že ustavení koridoru pro vývoz obilovin po moři je bez souhlasu Ruska prakticky nemožné.

Článek Rusové kradou obilí z Ukrajiny, Britové se snaží pomoci s jeho vývozem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejdříve byla vlna solidarity směrem k Ukrajincům, teď už jsou ale slyšet i lidé, kteří s takovou podporou nesouhlasí. Co si o tom myslíte ze své pozice psychologa?

Ta vlna solidarity je vždycky jako tsunami, postupně ale opadá. Vždy se najdou nějací jedinci, kteří potřebují kritizovat a kompenzovat si své problémy. To, že už není to vzedmutí té solidarity tak silné, to je přirozený proces. Vidíme to na sociálních sítích i na ulici. Určitě už euforie nebude dosahovat takového vrcholu jako na začátku. Ale kritické názory budou teprve vzrůstat.

Takže lidé už mají dost války a začínají myslet na sebe?

Máme tendenci popření či takového vytěsňování negativních zpráv, protože nás to zasáhne. Je dobré nedívat se na to zblízka, ale udělat si vlastní názor. Jenže jsou tady i další aspekty, jako je zdražování kvůli válce. To postihne každou domácnost. Chleba za padesát korun, drahý benzín…

Může v tom hrát roli i postup vlády?

To si nemyslím, že vláda ovlivňuje to, jak k tomu ti lidé přistupují. Vždycky musíme myslet na to, že populace je rozdělena podle Gausovy křivky. To znamená, že vždycky budou ti, co budou jen nadávat a zlobit se, budou negativní. Pak je obrovské množství průměru, který mění názory i podle médií. Pak jsou ti, kteří pomohou vždycky. Negativní ovlivňovatelé ale budou hrát roli pořád.

Teď narážíme na téma dezinformací, které se šíří internetem. Mohly i ty v poslední době změnit postoj lidí k solidaritě vůči uprchlíkům?

Pochybovačnost o tom, jestli válka opravdu je, jestli lidé potřebují takovou pomoc se vždy objeví. Je důležité si uvědomit, co je skutečnost a co závist. Myslím si, že objektivní člověk vidí, že ta vláda se chová, jak je to nejlépe možné. A když má s tím někdo problém, tak by si mohl zkusit představit, jak by on reagoval na místě matky s dítětem, které tam zůstal muž, bratr, nebo dokonce i syn a mohli je zastřelit a podobně.

Jak se bránit této „infekci nenávisti“?

Zachovat si svůj rozum, stát nohama na zemi. Když nás přece jenom někdo tím znejistí, tak se na chvíli zamyslet a říct si: „Je to tak opravdu?“ Neměli bychom se nechávat příliš ovlivňovat, to platí především pro tyto závažné věci.

Je rozdíl například v tom, jak to vnímá mladá generace a ta starší?

Může to hrát roli. Ti úplně nejstarší si pamatují i válku. Ti střední zase šedesátý osmý rok. A když ho zažijete, tak ono to ve vás někde je. Když pak vidíte někde jinde tanky, tak to je intenzivnější vnímání, protože ten stres se připomene. Zintenzivní se to prožívání těch dějů na Ukrajině.

Článek Psycholožka Mrkvicová: Vzrůstá zlost vůči ukrajinským uprchlíkům. Podle ní za to může ekonomický dopad války se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak dlouho sledujete situaci v Bulhrasku, co se tam děje?

O zhoršujícím se stavu právního státu a rozsáhlé korupci v Bulharsku jsem naposledy psal loni v létě. Bulhaři tehdy šli už k druhým parlamentním volbám za rok, protože předchozí zvolené strany nedokázaly úspěšně vytvořit vládu. Od minulého léta se volby uskutečnily ještě potřetí a zvítězila v nich nová protikorupční strana „Pokračujeme ve změně.“

Tak to je přeci dobrá zpráva?

Na první pohled ano. Už od svého nástupu vysílala strana jasné signály, že se hodlá dlouhodobému korupčnímu problému postavit čelem. Už teď je ale jasné, že to bude ještě běh na hodně dlouhou trať.

V čem je tedy v Bulharsku největší problém?

Místní oligarchové ovládají politické a finanční instituce a vysávají miliony eur, které byly určeny pro místní rozvoj. Nejvyšší političtí úředníci jsou zase velmi často zkorumpovaní.

Expremiér Borisov byl nedávno zadržen, že?

Je to tak. Zdá se ale, že spravedlnosti v Bulharsku začínají lepší časy. Bojko Borisov byl zadržen z podezření z podvodů s penězi EU. Zneužívání evropských peněz v Bulharsku začal navíc vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který se od svého vzniku pyšní dobrými výsledky.

Z posledních údajů Transparency International vyplývá, že Bulharsko je dlouhodobě nejzkorumpovanější stát v Evropské unii…

Bohužel. Země je protkaná obrovskou sítí oligarchů a mafiánů, kteří v devadesátých letech prakticky ovládli vrchní politiky a soudy. Když Bulharsko vstoupilo v roce 2007 do EU, místní mafie najednou získala nový zdroj financí – evropské fondy.

Můžete zmínit některý opravdu “vydařený kousek”, pokud jde o evropské fondy?

Úřad pro boj proti korupci (OLAF) nedávno dokončil vyšetřování jednoho opravdu husarského kousku. Bulharsko mezi lety 2007 a 2013 dostalo z evropského programu na rozvoj venkova přes 103 milionů eur na stavbu přes sedmi stovek penzionů v nejchudším regionu země. Výskyt penzionů měl do regionu přilákat turismus. Jestli pár set hotelů uprostřed venkova doopravdy napomohlo turismu se ale zřejmě nikdy nedozvíme – většina peněz byla využita na stavbu soukromých obydlí.

Kdo z toho profitoval?

Například dvacetiletá dcera dětské chůvy bývalého náměstka ministra pro turismus Alexandra Manoleva z pravicové strany GERB bývalého premiéra Bojka Borisova. Ta měsíc po nástupu Manoleva do funkce záhadně získala 190 000 eur z projektu určeného na výstavbu hotelů.

Jak s penězi naložila?

Nechala si vybudovat moderní luxusní vilu v horách.

Jak tedy kauza “hotely” nakonec dopadla?

Po přezkoumání poloviny z původních 746 zaplacených hotelů přišel OLAF s naprosto tragickými výsledky. Z vybraného vzorku projektů jich pouze čtvrtina naplnila očekávaná kritéria pro vznik nových pracovních pozic. Pouze cca 15 % hotelů dokázalo naplnit očekávání o výdělku a využití turisty. Průměr nesplnění kritérií a požadavků programu se podle OLAF vyšplhal až na úchvatných 80.6 %.

Kdo za rozdělování evropských dotací zodpovídá?

Vždy příslušný úřad v členských státech. V tomto případě šlo o bulharský Státní fond zemědělství. Netransparentní a nedohledatelné zakázky ale způsobily, že ve skutečnosti nevíme, kde evropské peníze doopravdy končí nebo jestli naplnily jejich původní účel. Bez transparentního rejstříku evidence evropských fondů se bohužel dál neposuneme.

Zmínil jste mafiány a oligarchy. Ví se, kdo tito lidé konrétně jsou?

V mnoha korupčních kauzách má velice pravděpodobně namočené prsty strana GERB v čele s premiérem Bojkem Borisovem, která Bulharsku vládla prakticky celou poslední dekádu. Chladný přístup Borisova v potírání korupce a hluboce zakořeněná mafie nebyla žádným tajemstvím a v Bulharsku se mnohokrát organizovaly masové protesty za jeho odstoupení.

Jak jsme zmínili, pana Borisova zatkla policie. Bude podle Vás usvědčen?

Tomu aktivně brání jeho dlouhodobý spojenec – nejvyšší státní žalobce Geshev, který je sám zapletený do nespočtu kontroverzních akcí a vydírání politických a podnikatelských konkurentů.

Geshev byl do své pozice zvolen až do roku 2026, je to tak?

Ano. Nejeví žádný zájem řešit korupci kolem Borisova. Nová vláda tak volá o pomoc instituce Evropské unie jako například EPPO.

Do Bulharska tedy vyrazili zástupci EU situaci řešit. Kolika případy se EPPO zabývá?

Aktuální razie v Bulharsku jsou součástí zatím největšího vyšetřování EPPO, které se v samotném Bulharsku aktuálně zabývá více než 120 případy podvodů s financemi EU. Úspěšnost nového úřadu je zatím skvělou zprávou pro kontrolu evropských peněz před zloději. Jen za pouhých 7 měsíců své existence EPPO vyšetřuje ztrátu rozpočtu EU v hodnotě 5,4 miliardy EUR.

Článek Europoslanec Peksa: Bulharsko je nejzkorumpovanější stát v EU. V zemi teď probíhají velké kontroly z Bruselu se nejdříve objevil na Události247.cz.

V čem je výhoda kryptoměn?

Transakce v kryptoměnách jsou podle něj velmi rychlé, nepodléhají žádným otevíracím hodinám a není problém poslat peníze na druhý konec světa. Navíc poplatky za transakce i větších částek bývají velmi malé. Proto jsou v dobách krize, jako je ta na Ukrajině, logickou možností, jak fungovat i v případě, kdy oficiální platební systém selhává nebo není dostupný.  

Nedávno pronikly na veřejnost informace o útocích na kryptoměny, ze kterých mohou být financovány válečné konflitky…

Virtuální měny jsou zneužitelné jako jakékoliv jiné aktivum. Nicméně podle opakovaných průzkumů se pro financování terorismu a praní špinavých peněz využívá v daleko větší míře hotovost než kryptoměny. Navíc většina kryptoměn umožňuje sledování transakcí na blockchainu. Bitcoin například není až tak anonymní, jak se někdy uvádí.   

Téma inflace je asi velmi aktuální. Promítá se i do tohoto decentralizovaného segmentu? Jsou držitelé virtuálních měn více chráněni proti inflační tlakům? 

Kryptoměny jsou dobrým prostředkem, jak se zajistit proti inflaci. Je to z toho důvodu, že většiny kryptoměn má omezené množství. Například Bitcoinů je 21 milionů, PlatonCoinů 300 milionů. Je ale potřeba mít kryptoměny řádně zabezpečené, a to jak proti selhání techniky, tak proti případným hackerům.  

Jak bude vypadat budoucí platební svět, zaniknou současné peníze? 

Nejspíš nastane odklon od papírových a kovových peněz. Ten je ostatně možné sledovat už dnes. Časem hotovost úplně zanikne a lidé budou používat jen digitální peníze, ať už ve verzi, jak ji známe dnes, tedy platby pomocí platební karty, telefonu nebo hodinek.

Ještě byste dokázal něco předpovědět?

Je možné, že dojde ke sloučení digitálních platebních aplikací do jedné, ve které budete mít uložené jak digitální peníze, tak například kryptoměny a budete si jen vybírat nejvhodnější formu platby.  

Přesune se reálný život do metaverse, tedy virtuálního světa?

Částečně už se tam přesunul během pandemie, která ho velmi urychlila. Určitě dojde k přesunu těch služeb a činností, pro které nebude nutné se setkávat osobně. Ale ne všechny činnosti lze přesunout do metaverse. Náš svět není kompletně nahraditelný, na to máme zatím ještě příliš fyzická těla.

Článek Kryptoměny tahounem příštích ekonomik? „Díky nim se pro Ukrajinu vybralo 400 milionu dolarů,“ říká odborník Tanner se nejdříve objevil na Události247.cz.

Myslíte si, že by v České republice mohla základna NATO skutečně vzniknout?

Předně je třeba říct, že základnu u nás musí chtít Američané. Zároveň by základna musela být součástí infrastruktury, kterou bude mít Amerika v Evropě. U nás tedy připadá k dispozici logistická základna, která musí mít v rámci struktury letiště, z něhož se dá podpora provádět.

I proto se hovoří o Mošnovu?

Letiště by se muselo rozšířit, obslužná část by byla mnohem větší, na druhou stranu, kvalitní letiště, jakým je Mošnov, je v tomto regionu ojedinělé. Američané tady navíc už několikrát přistáli s těžkými letadly, v Mošnově se taky konají Dny NATO a Amerika už toto letiště zná, což je výhoda.

Které varianty by ještě mohly být ve hře?

Například letiště v Milovicích, kde by vlastnická změna byla pravděpodobně jednodušší.

A co Přerov, o kterém se taky mluví?

Přerov má vojenské letiště, to však nebylo stavěno na těžká letadla. Asi by byly třeba velké investice. Letiště je navíc poměrně blízko města a v minulosti tady byly určité výhrady k vojenské technice.

Co by základna přinesla pro Českou republiku?

Česká republika momentálně sleduje vyšší úroveň bezpečnostních záruk. Poté, co se odehrává na Ukrajině, je to silné varování. Vyšší úrovně bezpečnostních záruk však hledají i další země. Pokud by u nás Američané měli vojenskou infrastrukturu, tak by to přineslo silný bezpečnostní aspekt a taky ekonomický profit.

Mohla by pro nás základna znamenat i nějakou hrozbu?

Myslím si, že ne. Naše republika je v území NATO poměrně hluboko, navíc existují i výkonné a schopné protiraketové systémy.

Myslíte si, že by se povedlo přesvědčit veřejnost, která byla silně proti výstavbě protiraketového radaru, ze kterého nakonec sešlo?

Věřím, že jsme se z let 2007 až 2009 poučili. Tehdy se Rusům povedlo zmobilizovat proruskou část společnosti, která měla k USA silný odpor. Jedná se o otázku, která se nesmí podcenit. Společnost musí vědět, jaké jsou plusy a minusy, to už je však věcí politiků. Ti musí být mnohem aktivnější, než se to posledně povedlo Rusku, které obrátilo společnost proti radaru.

Článek Generál Šedivý: Základna NATO v Česku by nám přinesla silný bezpečnostní aspekt a ekonomický profit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Znamená Putinovo prohlášení, že za plyn bude možné platit jen v rublech, konec přísunu této suroviny z Ruska?

Ano, vnímám to jako začátek konce.

Vidíte ještě nějakou šanci na zvrat?

Jediná šance, jak odklon od plynu zvrátit, je převrat v Rusku, nástup nového vedení a především příslib, že všechny škody spáchané na Ukrajině Rusko uhradí. Potom si dokážu představit, že plyn bude dál proudit a budeme s ním počítat v energetických koncepcích. Pořád jsou čistější paroplynové elektrárny než uhelné.   

Jak by se měla Česká republika připravit na to, že ruský plyn opravdu proudit přestane?

Jednali jsme minulý týden na hospodářském výboru s ministrem Síkelou. Padaly i černé, nikoli stále ještě nejčernější scénáře. Možnosti nejsou, resp. jen něco se dá vykrýt z Norska, asi 30%.

Na co se soustředit v krátkodobém horizontu?

V krátkodobém horizontu se musíme soustředit na rozvoj alternativních energií, to ministerstvo průmyslu svými dotačními programy dělá. Hlavně ale též prověřit možnosti znovuobnovení těžby. Musíme se připravit hlavně na nadcházející zimu.    

Vydrží podle Vás Evropa jednotná?

Každý stát má jiný poměr závislosti na ruských energiích. My můžeme nahradit ropu, ale ne plyn v krátkodobém horizontu. Kupříkladu Slovensko je na ropě závislé ze sta procent na Rusku. Je to prostě hra o čas. Pevně doufám, že Evropa zůstane v tomto jednotná. Jde tu o vyšší princip.   

Není chybou, že Česká republika nemá větší zásoby plynu v rámci strategických zásob? Podle exministra Havlíčka to vláda před měsícem smetla ze stolu s tím, že se musí šetřit…

Víte, při covidu se zjistilo, že kupříkladu zásoby potravin máme v hmotných rezervách na den a půl. Mělo se to nějak řešit? Výstavby plynových zásobníků nejsou zrovna levnou záležitostí. Problém byl v tom, že Rusové například v Německu, ale i v dalších státech je odmítli od prosince doplňovat, resp. společnost Gazprom nenabízela kromě standardního plnění plyn navíc na spotovém trhu, státy si nemohly doplnit zásoby.

Byl to úmysl?

S odstupem času se to tak zdá.

Na jak dlouho tedy máme dnes zásoby plynu, jak dlouho bychom vydrželi?

U nás v ČR, ten měsíc, cca 33 dní zásob plynu, mi nepřijde zas tak málo a navíc domácností by se případné vypínání dotklo až úplně na závěr. Jako první by přišly na řadu velké fabriky.   

Článek Poslanec Turek: Možnosti, jak nahradit ruský plyn, jsou malé. Jde ale o vyšší princip se nejdříve objevil na Události247.cz.

Začněme nejnovější událostí. Co obsahuje nová směrnice, kterou teď schválil Evropský parlament?

Zásadním usnesením je transparentní zveřejňování výdělků, ovšem anonymně. Sami si tak můžete zjistit, jestli vám firma platí za stejnou práci více nebo méně než kolegům. Praktické to bude i v případě, kdy se budete hlásit do nového zaměstnání a budete chtít vědět, jak je na tom zaměstnavatel s výší platů a rovností odměňování.

Budou muset firmy případné nerovnosti řešit?

Společnosti nad 50 zaměstnanců, u kterých se zjistí pay gap nad 2,5 %, pak budou mít povinnost situaci řešit, a spolu se zástupci zaměstnanců vypracovat plán, jak to napravit. Přesné znění zákonů budou mít jako u všech evropských směrnic na starosti přímo členské státy. 

Můžete objasnit našim čtenářům, co přesně je pay gap?

Pay gap je rozdíl v platech žen a mužů. Jde o porovnání v odměňování na stejných pozicích, za stejnou práci, se stejnou délkou praxe. Vyjadřuje se v procentech, a to o kolik procent berou průměrně ženy méně než muži, v hrubé mzdě.

Kde vidíte největší rozdíly v odměňování žen a mužů?

Největší rozdíly najdeme u vysokoškolsky vzdělaných lidí ve vysokopříjmových zaměstnáních v Praze a větších městech. Odlišnosti lze najít i co se týče oborů. Například v českém finančním a pojišťovacím sektoru je pay gap úplně nejvyšší.

Proč vůbec muži vydělávají více než ženy?

V ČR, stejně jako v jiných zemích, jde o kombinaci více faktorů. Například vzdělání v tom nehraje velkou roli, v České republice jsou ženy a muži vzdělaní srovnatelně, v mladé generaci je více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů. Rozdíl je v tom, kdo pečuje o děti. Pořád jsou to nejčastěji ženy, a právě rodinná politika hraje největší roli, kdo je s dětmi doma, na jak dlouho tam může být, jestli se partneři mohou nebo musí střídat apod.

Dá se říct, jak je to se zmíněnými rozdíly v porovnání jednotlivých států?

Studie ukazují, že v zemích, kde je relativně dlouhá rodičovská dovolená, jsou rozdíly v odměňování větší.

Jaké další faktory mají na pay gap vliv?

Nejvýraznější je přímá diskriminace, kdy žena dostává za stejnou práci menší finanční ohodnocení. Existuje ale i nepřímá diskriminace, tedy zdánlivě genderově neutrální pravidla a zacházení, která jsou ale ve výsledku nevýhodná pro ženy. Promítá se do toho segregace na trhu práce, jak horizontální (ženy jsou daleko častěji zastoupeny v odvětvích, kde je nižší hladina mezd), tak vertikální (ženy se daleko méně často dostanou do vedoucích pozic s lepším finančním ohodnocením).

A co společenské očekávání?

Ano, to také hraje svoji roli. Pokud je v rodině třeba nemocné dítě nebo starší člověk, je to nejčastěji žena, která o něj bude pečovat, což může mít vliv na její kariéru.

Jaké jsou důsledky pay gapu?

Kromě evidentní nespravedlnosti a nerovného přístupu ke zdrojům má tato praxe negativní vliv například na ženy, které samy pečují o děti. Ženy jsou také ve stáří více ohroženy chudobou, protože důchod se počítá z platu.

Jak jsme na tom u nás ve srovnání s Evropou?

ČR je se 16,4 % nerovností nad průměrem EU, který činí 13 %. Nejlépe jsou na tom v Lucembursku, kde rozdíl mezi odměňováním žen a mužů skoro není, tedy lépe řečeno je ve výši 0,7 procenta.

A kde jsou na tom nejhůře?

Nejhorší situace je podle dat v Estonsku a Lotyšsku, které mají obě přes 20 % rozdílu. Situaci u nás rozhodně nepomáhá, že stále přetrvávají názory, že tento problém neexistuje, případně to není tak velký problém. 

Můžeme se v některé evropské zemi inspirovat, jak situaci řešit?

Zajímavý je postup Rumunska, které skončilo v žebříčku hned druhé. V Rumunsku výrazně prodloužili otcovskou dovolenou, a funguje to, rozdíl v odměňování se snižuje a platy rostou. Vláda pro to nemusela dělat nic navíc.

Článek ,,Kolik bere kolega? Na to vám budou muset odpovědět,“ říká europoslankyně Gregorová o nové směrnici EU se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jestli si dobře pamatuji Vaše slova, tak jste nechtěla jen nadávat na to, co se v Česku děje, ale také se aktivně zapojit…

Moje slova si pamatujete přesně. Jen to trošku upřesním, protože úplně původně jsem se přesně z těchto důvodů, že jsem nechtěla jen nadávat, zapojila do komunální politiky u nás v obci. A vlastně přesně proto jsem loni souhlasila se svým zapojením do kandidátky Pirátů a Starostů v Moravskoslezském kraji.

Můžete jako poslankyně opravdu něco ovlivnit?

Samozřejmě, komunální politik má daleko reálnější šanci věci rychle změnit, protože starosta má daleko více exekutivní roli než poslanec. V tomto si na novou roli opravdu zvykám.

Vy jste civilním povolání fyzioterapeutka. Když bychom Vaši profesi vztáhli na Českou republiku, jaký zákrok země nejvíce potřebuje, kde je nejbolavější místo?

Myslím, že velice bolavým a problematickým místem je stav veřejných financí a výše státního dluhu (zejména tempo jeho růstu v posledních letech). Zde jsem velmi ráda, že naše vláda se v této oblasti chová opravdu zodpovědně, i když bude potřeba přijmout řadu jistě nepopulárních opatření. Ale jsem ráda, že nejsme populisté.

Populistickou vládu byste nepodporovala?

Ne. Populistickou a nezodpovědnou vládu bych podporovat opravdu nemohla. A kdybych ještě hovořila o své profesi, tak považuji za nejbolavější místo, že se málo hýbeme a často trávíme den v neměnných pozicích. Například si zkuste uvědomit, jak často během dne máte hlavu v předklonu, když si něco čteme nebo prohlížíme na mobilu. Chtělo by to občas vzhlédnout i k nebi.

Jak to řešíte ve Sněmovně?

Opravdu tam nevydržím dlouho sedět. Takže často vedle svého místa stojím a poslouchám projevy vestoje.

Vy jste členkou sněmovních výborů či podvýborů, které se ve velké míře týkají vzdělávání. Je právě toto věc, kde Českou republiku nejvíce tlačí bota?

Jsem přesvědčena, že vzdělání je základ a že investice do vzdělání a do našich dětí se naší společnosti několikanásobně vrátí. Na tomto poli bychom neměli šetřit. Vše začíná v rodině, i doma bychom měli být schopni diskutovat, neprosazovat jako rodiče vždy svůj názor, hovořit s dětmi otevřeně.

Je kritické myšlení naše slabina?

Kritické myšlení je bohužel dosud zcela cizí i mnohým dospělým. Ti bohužel často ještě nejsou připraveni na to, že si někdo dovolí jim oponovat, zdravě je kritizovat. Také snadno podléhají obecnému mínění a dají na první dojem. A když to neumí sami, těžko to mohou učit děti.

Je možné to změnit, máme na to?

Jsem v tomhle optimista a vidím ve svém okolí, že když se chce, tak to jde. Například oba moji synové studují takové střední školy, kde je zvykem diskutovat, přemýšlet a mít vlastní názor. Jsem za to moc ráda.

Co vás dosud na „velké“ politice nejvíce šokovalo? Ať už pozitivně nebo negativně…protože je asi „trochu“ něco jiného být starostkou Kunčic pod Ondřejníkem a poslankyní.

Je to opravdu zcela něco jiného. Výsledky práce se dostavují mnohem pomaleji než na obci, vše na celostátní úrovni daleko déle trvá.  Nejvíce mě asi překvapila síla obstrukcí ve Sněmovně. Opravdu mi přijde neuvěřitelné, že někteří mají právo hovořit neomezeně, a vlastně tak zablokovat chod celé sněmovny.

Tak je ale jednací řád Sněmovny nastavený…

Ano. Ale v tomto mi připadá přežitý a zkostnatělý. Samozřejmě respektuji právo opozice na obstrukce, je to legitimní nástroj, ale to, co předváděla zejména SPD bylo politické kultuře a zvyklostem na hony vzdálené.

Když jsme u šoků, co jste říkala na prezidentskou milost panu Balákovi?

No, tak to byl pro mě opravdu šok. Naprosté narušení důvěry v právní stát a jeho demokratické principy. Napadá mě spousta slov. Nejsou ale úplně slušná.

Škoda, že nemůžeme skončit pozitivně…

Ráda bych, ale to v tomto případě bohužel moc nejde. Vlastně možná přeci jen – přeji si, abychom si v příštích prezidentských volbách zvolili důstojnějšího prezidenta nebo prezidentku, za kterého nebo kterou se nebudeme my občané, tak často stydět.

Článek Poslankyně Šebelová: Přeji si prezidenta, za kterého se nebudeme muset stydět! se nejdříve objevil na Události247.cz.

Před pár dny jste se vrátil z Bruselu, jaká témata byla na stole?

První den jednání jsem vystoupil na úvodním zasedání s podtitulem „Evropa blíže svým občanům.“ Zdůraznil jsem význam politiky soudržnosti a rozvoje regionů pro plnění jak dlouhodobých, tak těch aktuálních cílů, jako je právě současná krize. Při rozhovoru s komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem jsem navíc apeloval na přijetí co nejtvrdších sankcí vůči Ruské federaci a Bělorusku.

Co je nejdůležitější z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj?

Z pohledu MMR považuji za zásadní otázku zadávání veřejných zakázek a přidělování dotací, kde je třeba zabránit nepřímému financování této agrese z veřejných zdrojů a vyloučit všechny subjekty spojené s ruským či běloruským režimem. Toto opatření musí být nastaveno tak, aby ruští oligarchové neměli možnost ho obcházet pomocí bílých koní.

Hovořil jste s kolegy například i o možnosti kvót či jiného „povinného přerozdělení uprchlíků?

Ne. Otázka „přerozdělování uprchlíků“ zatím není na pořadu dne.

Jaká je pomoc uprchlíkům, pokud se bavíme o Vašem resortu?

Snažíme se ale pomáhat i přímo, ihned a konkrétně. Proto jsme uvolnili veškeré možné ubytovací kapacity, které vlastníme. Máme nejen ubytovnu, ale i známé byty v samém centru města, které dříve obývaly ministryně předchozí vlády Dostálová a Schillerová. Konečně tak byty slouží těm, kdo je opravdu potřebují.

Víte, kdo tam nyní bydlí?

V současné době jsou již obě adresy, tedy ul. Velehradská i ul. Salvátorská obývány zejména matkami s dětmi. 

Jde nějakým způsobem zamezit opakování války, kterou teď sledujeme na Ukrajině? Rusko vyhrožuje Bosně a Hercegovině, že pokud bude chtít do NATO, může dopadnout jako Ukrajina…jaké možnosti vlastně Západ má?

Chování Ruska nelze brát na lehkou váhu. Jsme svědky války na hranicích EU, která nemá od konce druhé světové války na území Evropy obdoby. Na druhou stranu je faktem, že Bosna a Hercegovina je součástí přístupového procesu do Evropské unie a pokud její občané budou chtít rozhodnout o své budoucnosti tak, že bude jejich země členem EU nebo i NATO, tak jimi bude.

Zastrašování tedy nepadne na úrodnou půdu?

Žijeme na svobodném kontinentu. Neměli bychom se my, ani Bosna a Hercegovina, nechat Ruskem zastrašovat.   

Premiér Petr Fiala byl podpořit Ukrajince přímo v Kyjevě. Někdo ho oslavuje, jiní nesouhlasí i proto, že premiéři neměli mandát EU. Jak to vidíte Vy?

Naše země i vláda stojí po boku Ukrajiny. Premiér Fiala o tom osobně ujistil v Kyjevě ukrajinského prezidenta. Nejen za tento čin si ho vážím.

Článek Ministr Ivan Bartoš: V bytech po Schillerové a Dostálové bydlí ukrajinské maminky s dětmi se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česká republika je na hraně kapacit, pokud jde o přijaté ukrajinské uprchlíky. Jak vytvářet nová místa?

Byl jsem v Bruselu, kde jsem nejen na Kohezním fóru řešil a vyjednával, aby Česká republika mohla miliardu eur z Národního plánu obnovy využít na řešení současné krize. Konkrétně na zvládnutí velkého počtu příchozích lidí z Ukrajiny. Věřím, že s tím najdeme oporu u i dalších zemí.

Řešil jste to i z kolegy z jiných zemí?

Ano, i z tohoto důvodu jsem svolal online jednání devíti zemí, které jsou bezprostředně zasaženy touto válkou jako Polsko, Slovensko, Rumunsko nebo Estonsko. Shodli jsme se na tom, že tato bezprecedentní situace si bude vyžadovat pomoc, včetně té finanční, ze strany Evropské unie. Je to společná krize celé EU, ale s asymetrickými dopady.

Co to znamená?

Musíme se samozřejmě také postarat, aby negativní dopady související s touto válečnou krizí byly na naše občany co nejmenší. Dá se na to ovšem dívat i šířeji. Řada Ukrajinců se po válce chce vrátit zpátky, někteří u nás ale najdou trvalý domov.

Jak konkrétně pomáhá Vaše ministerstvo? Narážím na slova paní exministryně Dostálové, která v rozhovoru pro Události247 řekla, že „nechápe, jak jste v této situaci pasivní a nerozumí, na co čekáte.“…

V co nejkratší možné době jsem předložil návrh tezí nové podpory zaměřené na řešení ubytování lidí přicházejících z Ukrajiny. Navržené řešení je ve formě národního dotačního programu. Dotace pomohou rychleji zajistit naléhavé potřeby bydlení ukrajinských rodin v důstojných obytných prostorech.

S čím tento program počítá?

Tento náš připravovaný nový program počítá s dotacemi pro obce a kraje, a to například na rekonstrukce budov nebo jejich částí pro ubytování lidí prchajících před válkou.

Je ve „hře“ nákup modulárních staveb či obytných buněk?

Na tuto možnost se připravujeme. Ale to až za předpokladu, že situace bude skutečně velmi vážná. Půjde tedy o využití jak existujících prostor, tak o jejich rozšíření. Program chceme spustit co nejdříve s tím, že bude samozřejmě možné uplatňovat náklady zpětně od momentu začátku Putinovy agrese. Řada samospráv už se totiž k rychlým rekonstrukcím a přestavbám uchýlila.

Z jakých informací vycházíte?

Zásadní jsou pro nás informace ministerstva vnitra s odhadem celkových potřebných kapacit trvalejšího typu. Důležité jsou pro nás též zprávy, které mám od partnerů z regionů i jednotlivých hejtmanů, se kterými upřesňujeme parametry programu. Chceme připravit promyšlený, fungující a udržitelný program se správným cílením, než spustit nějaký nefunkční paskvil. Takových jsme byli svědky v prvních fázích covidu až příliš často. 

Článek Ministr Ivan Bartoš: Musíme se postarat o ukrajinské uprchlíky, ale i o naše občany se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak je to v současné době s nemocí covid-19? Nejvíce se skloňuje mutace BA.2, v čem je rozdíl?

Každý virus je živý organismus a má tendenci mutovat, tedy se měnit. Ve skutečnosti je těch mutací a podvariant větší množství. Pokud by změna vlastností viru znamenala zvýšenou nakažlivost, a k tomu zvýšenou schopnost vyvolávat těžký průběh nemoci, pak bychom se měli mít na pozoru.

Co bude u této varianty klíčové?

Odborníci po celém světě vlastnosti všech nových mutací pečlivě sledují. V případě potřeby navrhnou adekvátní opatření. Klíčové je, stejně jako v minulých letech, minimalizovat počet pacientů s těžkým průběhem a zamezit tak zahlcení nemocnic.

Čísla nakažených v některých zemích strmě stoupají, i v Česku někteří odborníci tvrdí, že jsme s rozvolňováním začali příliš brzy. Co si o tom myslíte?

V Česku je podle posledních statistik situace stabilní, spíše počty nakažených klesají. Covid bude podle všeho, stejně jako většina respiračních virů, sezónní záležitost. Proto je dle mého názoru současné rozvolňování na místě. Statistické modely kolegů z ÚZIS pravidelně dostáváme. V případě nepříznivého vývoje sáhne vláda k adekvátním opatřením.

Jaké jsou hlavní ukazatele, podle kterých se vláda rozhoduje?

Hlavním ukazatelem pro reakci jsou počty hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem. Tam je naštěstí situace momentálně příznivá.

Dělá vláda dost pro to, aby lidi přesvědčila k očkování? Protože podle dat zájem stále klesá. Nebo už očkování nemá smysl?

Očkování má rozhodně smysl. Je prokázáno, že pacienti hospitalizovaní s těžkým průběhem jsou především ti neočkovaní. Vláda chystá novou vlnu kampaně na podporu očkování. Ideální by bylo, aby, zejména pacienti z tzv. rizikových skupin podstoupili posilující dávku ještě před nástupem podzimní sezóny respiračních viróz. Nicméně přesnější instrukce pro odborníky i občany budou zveřejněny ministerstvem zdravotnictví.

Jak řešit očkování nejen na covid-19 v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky?

Očkování ukrajinských uprchlíků, zejména dětí, řešíme jak na zdravotním výboru, tak především na ministerstvu zdravotnictví. Ukrajinský systém očkování sice vykazuje mírné odlišnosti, ale situaci naši odborníci podchytili hned na začátku a věřím, že s tím nebude problém. Navíc se daří sehnat potřebné vakcíny z okolních zemí, které nám takto pomáhají.

Vy jste dlouhodobě pracoval v odborných a manažerských pozicích v mezinárodním farmaceutickém průmyslu. A mnoho lidí si myslí, že právě toto odvětví má „na svědomí“ pandemii covidu, protože z toho má velké peníze. Co si o tom myslíte?

Přestože již ve farmaceutickém průmyslu nepracuji, mohu na základě zkušeností z uplynulých 30 let označit podobná tvrzení za nesmyslná. Naopak je třeba ocenit rychlost, jakou výzkumné týmy z celého světa na novou hrozbu zareagovaly a dokázaly s pomocí farmaceutického průmyslu vyvinout účinné vakcíny.

Článek „Očkování na covid má, hlavně pro rizikové skupiny, stále smysl,“ říká poslanec Fifka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Z Ukrajiny již od začátku války uprchly 4 miliony lidí. Jde o největší uprchlickou vlnu od 2. světové války. Jak na situaci nahlíží Evropská unie?

V Evropském parlamentu si všichni závažnost situace uvědomují, jedná se o ní na každém plenárním zasedání. Je zřejmé, že pomoci musíme hlavně finančně zemím a regionům, kam lidé z Ukrajiny prchají.

Jak konkrétně bude pomáhat státům, které zasáhla uprchlická vlna nejvíce?

Aktuálně Evropská komise navrhla, aby si členské země mohly ponechat nevyužité prostředky z evropských fondů z let 2014 až 2020, které by jinak musely do Unie vrátit, a použít je na bezprostřední pomoc prchajícím lidem.

Můžeme říct, kolik to alespoň odhadem bude?

Hovoří se o částce až o 246 miliard korun, což je zhruba 10 miliard eur. Pirátští europoslanci tento návrh podporují. Minulý týden jsme také jako Evropský parlament schválili tzv. CARE, Kohezní akci pro uprchlíky v Evropě, která upravuje kohezní politiku tak, aby se mohly fondy a peníze přesouvat rychleji a flexibilněji do zemí, které přijímají uprchlíky.

Na co členské země budou tyto prostředky moci použít?

V návrhu se počítá s tím, že peníze budou využity na zajištění okamžitých, neodkladných potřeb. Tedy jídla, zdravotní péče, oblečení a dalších základních věcí, které lidem z Ukrajiny usnadní nový začátek v České republice.

A co například infrastruktura, nebo…

…ano, peníze je ale možné investovat i do rozvoje infrastruktury, která zlepší život místním obyvatelům. Například do školství, zdravotnictví, dopravy nebo vzdělávání.

Kolik peněz bude mít k dispozici Česká republika a k čemu je použije?

To v současné době není možné přesně říct. Největší podíl těchto prostředků půjde zemím, které jsou uprchlickou vlnou zasažené nejvíce. Jde o země sousedící s Ukrajinou – Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko.

Pro nás to tedy nic převratného neznamená?

Česká republika je velmi efektivní v čerpání peněz z fondů, čili tento návrh nám zas tolik peněz nepřinese. Vím o tom, že v rámci Prahy je plán využít nějaké prostředky v Integrovaném regionálním operačním programu pro potřeby Hasičského záchranného sboru na území Prahy.  

Jak by podle vás mohla Evropská unie České republice ulehčit tuto situaci?

Co by teď ČR nejvíce pomohlo ze strany EU při řešení uprchlické krize, je flexibilnější přístup ke krizovým prostředkům z Nástroje na podporu oživení a růstu (resp. v ČR našeho Národního plánu obnovy). Dále co nejrychlejší schválení Dohody o partnerství a legislativní úprava politiky soudržnosti tak, aby bylo možné pružněji reagovat na akutní potřeby související s uprchlickou a materiálově energetickou krizí.

Jedná se o zavedení povinných kvót na přerozdělení uprchlíků?

Kvóty na stole nejsou. Momentálně se tvoří celoevropská online platforma, kde se prchající lidé zaregistrují, a bude zřejmé, kolik jich je v jakých zemích a které státy mají ještě hypoteticky kapacity.

Žádné jiné nástroje už tedy nejsou?

Evropský parlament a Rada EU pak řeší aktualizaci migračního a azylového paktu, kde může Česká republika v rámci svého předsednictví například usilovat o fond solidarity – kdy země buď může přijímat uprchlíky a čerpat z fondu finance, či do fondu přispívat.

Článek Europoslankyně Gregorová: Nejvíce peněz na uprchlíky dostanou země, které sousedí s Ukrajinou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč by měla vláda prověřovat uprchlíky přicházející z Ukrajiny?

Především proto, že otevřenými hranicemi k nám neproudí pouze váleční uprchlíci, ale také ekonomičtí migranti a v krajních případech také kriminálníci. A spolu s nimi k nám také přichází všechno špatné, proč se Ukrajina za 30 let své samostatné existence stala jednou z nejchudších zemí Evropy.

Co tím myslíte?

Přestože startovní čára Ukrajiny byla stejná jako ta ruská, vykazuje dlouhodobě třikrát nižší HDP v přepočtu na obyvatele než sousední Rusko. Ze všech těchto důvodů by se naše úřady měly zaměřit na důslednou kontrolu příchozích včetně jejich trestní bezúhonnosti či zdravotního stavu, u dětí pak na jejich proočkovanost proti základním nemocem atd.

Nabízí podle vás vláda ukrajinským uprchlíkům něco, co nedává českým občanům?

Ty případy jsou dostatečně známé, a právě kvůli nim se lidé ozývají. A pak vysvětlujte matce samoživitelce, která jak na smilování čeká na umístění svého dítěte do mateřské školy, že jí ze dne na den předbíhají nově příchozí. Vysvětlujte někomu, kdo dlouhodobě hledá svého zubaře, že přednost mají nově příchozí. Zvlášť u dětských stomatologů je u nás situace doslova zoufalá. Vysvětlujte mladé rodině usilující o finanční podporu či bydlení, že přednost aktuálně mají nově příchozí. A takových věcí je více…

Co se jeví jako největší faktický problém, který ČR ve spojení s přeceněním možností pomoci hrozí?

Politika není soutěž v ušlechtilosti, ale hájení zájmů. Česká vláda má na prvním místě hájit zájmy občanů České republiky. Jsme to my, občané České republiky, kdo si vládu svými daněmi vydržujeme, jsme to my, občané České republiky, kdo si celý život platíme sociální a zdravotní pojištění. A právě proto od své vlády očekáváme, že pro ni vždy budeme na prvním místě. Nic sobeckého na tom není. 

Dobře, ale přeci pomáhat…

… válečným uprchlíkům je naše morální povinnost. Jistě! Ale v žádném případě to vláda nesmí dělat na úkor, či dokonce ke škodě vlastních občanů. Nicméně právě tohle se děje, respektive právě takhle to spousta lidí vidí. Stačí nahlédnout do sociální sítí, co tam lidé píšou.

Vy jste se do pomoci ukrajinským lidem zapojila?

Ano, dle svých možností. A ty máme každý jiné. Jsem toho názoru, že pomáhat je skvělé, ale každá pomoc má své mantinely. I vlastní rodině pomůžete jen na do té míry, co vám stačí fyzické a psychické síly, peníze a podobně.

Článek Majerová Zahradníková: Pomáhat uprchlíkům? Ano, ale s rozvahou, jsou tu i čeští občané se nejdříve objevil na Události247.cz.

Víte, kolik ukrajinských dětí je už v českých třídách? A navštěvují primárně třídy české nebo speciální ukrajinské?

Tyto údaje sbírají od ředitelů škol zřizovatelé, tedy obce a kraje. Za celou Českou republiku k dispozici nejsou. Z Ukrajiny k nám přišlo kolem 150 tisíc dětí a žáků do 18 let, což je přibližně deset procent české populace daného věku. Školy budou pro Ministerstvo školství vykazovat počty žáků k březnu 2022. Konkrétní stav ovšem budeme znát až v září, protože k nám uprchlíci stále přicházejí. Současné počty bychom měli zvládnout, ale pokud by k nám přišlo násobně více Ukrajinců, bude to velmi náročné.

Podle výzkumu bude na zapojení ukrajinských dětí do českých základních škol potřeba až 1550 učitelů českého jazyka pro cizince a 4250 asistentů pedagogů. Tolik jich ale není. Jak by se to tedy mělo vyřešit?

Státní rozpočet na rok 2022 nepočítá s nárůstem počtu zaměstnanců škol kvůli vyššímu počtu žáků z Ukrajiny. Obávám se, že to dopadne tak, že se třídy naplní na maximum, což je na výjimku až 34 žáků ve třídě základní školy a 28 dětí ve třídě mateřské školy. To je totiž pro vládu nejlevnější řešení. Pomoci by mohly finance z evropských fondů. Problém bude nejen personální, ale může být i s nedostatkem volných tříd pro žáky z Ukrajiny.

Hovořilo se o vzniku tříd či skupin, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Je to podle vás správné řešení? Nemůže to tyto děti spíše izolovat od kolektivu?

Výhodou samostatných tříd pro ukrajinské žáky je, že tamější ministerstvo školství organizuje on-line výuku v ukrajinštině. My vlastně nevíme, kdy se budou moci vrátit domů a zda se vůbec budou mít kam vrátit. Podle mě se s jejich zařazováním do běžných tříd příliš spěchá. Počkal bych už proto, že Ministerstvo školství zatím nepřišlo s koncepčním řešením, jak se vše bude financovat. Peníze od dárců brzy dojdou a ani dobrovolníci nemohou pomáhat na plný úvazek několik měsíců.

V těchto ukrajinských malotřídkách by měli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Nepomohlo by jim ale více, kdyby se s češtinou setkávali co možná nejčastěji?

Situace se vyvíjí spíše tak, že zde budou ukrajinské rodiny pobývat delší dobu. Proto by se všichni měli učit především češtinu. V těchto třídách by bylo ideální, aby zde vyučoval učitel češtiny jako cizího jazyka a měl k ruce asistenta z Ukrajiny. Zařazování ukrajinských žáků do běžných tříd může počkat do září.

Děti se učí a přizpůsobují rychle. Myslíte, že by se ve školách měly povinně učit i česky? Nebo se už česky učí?

Většina se už česky učí. Ono nejde pouze o děti, ale například i o středoškoláky. Ovšem dovedu si představit, že se budou učit v ukrajinštině. K dispozici je řada učebnic i výukových materiálů on-line v jejich rodném jazyce. Ukrajinští učitelé vedou distanční výuku jako v době lockdownů kvůli covidu.

Taky se hovoří o tom, že obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány. Jaký na to máte názor? Nemůže to do budoucna způsobit problémy?

Ve všech zemích se na základních školách vyučují přibližně stejné věci. Mám spíše informace, že jsou ukrajinští žáci v lecčems napřed. Ale samozřejmě je to individuální. Různá je úroveň například v angličtině. Ovšem i mezi českými žáky panují velké rozdíly. Větší rozdíly budou u středoškoláků.

Před časem jste upozorňoval na nedostatek míst pro ukrajinské děti ve školkách. Zlepšilo se to, nebo je to stále velkým problémem?

Tento problém je dlouhodobý. Financování mateřských škol je nastavené tak, že se třídy musí naplnit skoro na maximum, což je 24 dětí ve třídě. Proto máme průměrný počet 22 dětí na třídu. Místa často nejsou ani pro české děti. Řešením by bylo zřídit dětské skupiny, jejichž založení je snadnější a provoz flexibilnější. Ministerstvo práce a sociálních věcí nedávno vypsalo dotace na zakládání dětských skupin. Vybudovat novou mateřskou školu je mnohem náročnější, takže v dohledné době se situace nezlepší.

Článek Prezident Pedagogické komory Sárközi: Zařazování ukrajinských žáků do běžných tříd může počkat do září se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prezident Biden řekl, že Vladimir Putin nemůže zůstat u moci, Spojené státy ale poté jeho proslov zmírnily. Proč přišla taková reakce?

Myslím, že to byl typický Joe Biden. Občas se rozmluví, říká nesmysly a neví, kam dojede. Často to nedává smysl. Nebral bych to tedy tak, že by chtěl měnit režim v Rusku, spíš bych to svedl na něj, že blábolil. Proto to museli v USA zpomalit.

Takže Biden tedy nakonec nevyzýval ke změně režimu v Rusku?

Spousta lidí by byla ráda, kdyby v Rusku nevládl zločinec a vrah malých dětí. To ale musí učinit ruský lid, ne my. Myslím, že jakýkoliv náznak, že by se jiná země snažila změnit režim v Rusku, je špatný, toho je třeba se vyvarovat.

Jaké reakce vyvolal Bidenův proslov v USA?

Všichni by samozřejmě chtěli současnou situaci změnit. Jsou ale i radikální lidé, kteří jeho slova vnímají přesně tak, jak je řekl.

Měl Biden podle Vás proslov naplánovaný, nebo mluvil spontánně?

On často mele, což jsme viděli už během prezidentské kampaně. Biden občas řekne něco, co neměl promyšlené. V tom je na druhou stranu lidský. Navíc, pokud byl na hranicích, kde viděl ukrajinské ženy s dětmi, tak to v něm muselo vyvolat nějakou emoci. Je to šílené, každý si přeje, aby válka skončila, a aby Putin nebyl u moci, ale z Bidenovy strany to nebylo diplomatické. Jako prezident nejmocnější země světa by se takto vyjadřovat neměl.

Vztahy Bidena s Putinem byly na bodě mrazu. Dokážete si teď představit nějaké jejich jednání?

Na jednu stranu není nic špatného nazývat věci správnými jmény, kdo je Putin zač. Bidena kritizoval třeba francouzský prezident Macron, který se s Putinem musí bavit a situaci s ním stále řeší. Jenže to je legitimní argument jen tehdy, když rozhovory k něčemu vedou. V opačném případě nemá cenu udržovat nějaké přátelské vztahy, když to nepřinese žádnou záchranu životů.

Přijel Biden do Polska, aby byl blízko Rusku a ukázal svou sílu, nebo chtěl spíše podpořit Poláky a Ukrajince?

Myslím, že to bylo spíše o Polsku, které je nejtvrdším zastáncem opatření vůči válce. Spojené státy jsou naopak zdrženlivé, a tak si myslím, že Biden spíše přijel urovnat vztahy a dát podporu Polsku. Ideálně se pak domluvit na nějakém řešení, které by přineslo stejný pohled na věc. Vztahy mezi Polskem a USA jsou ze strany veřejnosti dobré. Je otázkou, na čem se fakticky dohodli.

Článek Analytik Boháček: Biden občas blábolí a říká nesmysly se nejdříve objevil na Události247.cz.

Světová zdravotnická organizace oznámila, že světově převládající variantou omikron je subvarianta BA.2. Platí to i pro Českou republiku? Liší se nějak a jsou rozdíly v léčbě?

Subvarianta BA.2 vzhledem ke své vyšší infekčnosti dominuje i v ČR a udržuje cirkulaci viru v naší populaci stále na poměrně vysoké úrovni s reprodukčním číslem jen těsně pod úrovní 1. Léčba je však u omikronu bez ohledu na subvariantu identická.  

Je třeba se obávat rychlejšího šíření covidu s ohledem na ukrajinské uprchlíky v České republice?

Obava ze šíření covidu ale i dalších nákaz v souvislosti s uprchlickou krizí existuje. Dosud se to však naštěstí na zhoršení epidemiologické situace neprojevilo.

Je vůbec možné přicházející lidi nějak kontrolovat, testovat…?

Kontrola všech přijíždějících není z kapacitních, logistických ani časových důvodů možná. Národní institut pro zvládaní pandemie a Krajské hygienické stanice se tomu přesto ve spolupráci s dalšími strukturami snaží dát určitý systém. Je to však bezprecedentní situace, ve které absolutní kontrola není možná.

Odborníci se domnívají, že na podzim opět k dojde k masivnějšímu šíření covidu, souhlasíte s tím?

S nástupem chladnějšího počasí se covidová situace skutečně velmi pravděpodobně zhorší.

Jak chránit nejen sebe, ale také nedopustit, aby se například opět zaplnily jednotky intenzivní péče?

Ochranou před zahlcením jednotek intenzivní péče se všemi z toho plynoucími následky, včetně omezení péče pro jiné diagnózy, bude posilující dávka očkování před rizikovou sezónou, ochrana dýchacích cest a jednoduše dostupná léčba rizikových pacientů ještě před zhoršením jejich stavu.

Vy jste jako lékař absolvoval řadu humanitárních misí do neklidných a rozvojových zemí. Zažil jste nebo viděl jste někdy něco tak hrozného, jako se právě teď děje v Mariupolu, ale i jiných ukrajinských městech?

Podobnou devastaci jsem viděl v rámci humanitárních misí po tsunami na Sri Lance. Velkým rozdílem je, že to přírodní neštěstí trvalo řádově desítky minut. Bombardování Ukrajiny trvá už týdny a zdá se, že tomu bohužel zdaleka není konec. Na zdraví populace bude mít daná situace dramatické následky, a to zdaleka nejen následkem různých poranění.

Článek Epidemiolog Maďar: Kontrola lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny, není možná se nejdříve objevil na Události247.cz.

K mírové misi NATO na Ukrajině, kterou navrhovalo Polsko, nedojde. Je to podle Vás dobře?

Myslím, že je to správně. Poláci řádně nevyhodnotili názory jednotlivých partnerů NATO. Přecenili i své vlastní schopnosti. Myslím, že dnes je tato mise v návrhu pro diskuzi, ale za současné situace na Ukrajině není realizovatelná.

V čem by byla její největší překážka?

Takové mise jsou ve většině případů zahájeny za okamžiku, kdy obě strany souhlasí, že se na místě rozmístí jednotky, které dozorují, jestli jedna nebo druhá strana dodržují příměří. Toho ale musí být dosaženo, stejně jako musí být dosaženo souhlasu, až poté tam jednotky mohou být. Kdyby se přistoupilo k tomu, že se mír vynutí, tak to znamená, že jedna z bojujících stran bude donucena zastavit palbu, nebo se bude muset stáhnout z určitých území. To v této situaci není realizovatelné.

Dostalo se podle Vás Polsko po návrhu mírové mise pod větší tlak ze strany Rusů?

Myslím, že Poláci jsou velmi citliví na to, když Rusové používají různé formy zastrašování. My to známe z doby, kdy jsme měli tendenci odsouhlasit radar protiraketové obrany USA. I nám tehdy Rusko vyhrožovalo, že na nás zamíří. Poláci mají navíc s Ruskem a Sovětským svazem špatné zkušenosti. Taky je třeba brát ohled na to, že existuje Kaliningrad, kde Rusové mají velká vojska, pozemní síly, letectvo i raketová vojska. Poláci cítí, že mají v zádech silnou bojovou skupinu, a proto se snaží, aby ambice Ruska co nejvíc omezili.

Severoatlantická aliance se naopak rozhodla posílit východní křídlo. Je to v současné situaci správný krok?

Myslím, že se to odehrává už delší dobu. Po roce 2014 se začaly stavět první mezinárodní prapory, které měly za cíl posílení ochrany v Pobaltí a Polsku. Dnes se pokračuje dalšími čtyřmi prapory na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Když k tomu připočteme rozmisťování letectva, které pravidelně operuje především na hranicích pobaltských republik, ale i severněji, tak v současné době má NATO poměrně velkou odstrašující sílu. Ta přechází ze síly symbolické po reálnou.

Může tedy pokračovat rozšiřování vojsk?

Pokud se Rusko zmocní velké části Ukrajiny a bude vyhrožovat, že chce destabilizovat třeba velkou část Pobaltí, tak může dojít ještě k většímu počtu rozmisťovaných vojsk.

Prezident Biden řekl, že pokud Rusko použije chemické zbraně, tak Amerika odpoví. Jak by případně měla reagovat?

Pokud by použili chemické zbraně, tak je to signál, že překračují určitou linii racionality, a že by použili zbraně, které lidstvo odsuzuje. Rusové by teoreticky takové zbraně ani mít neměli, protože deklarovali, že se jich zbavili. Nevím, do jaké míry je možné, že by Američané vyslali své jednotky na území Ukrajiny, ale prezident Biden už oznámil, že posílí schopnosti ukrajinské armády o prostředky, které jsou potřeba k tomu, aby se identifikovalo, zda došlo k použití chemických zbraní, ale i prostředky k odstranění následků po jejich případném úderu.

Jak se bude podle Vás konflikt na Ukrajině vyvíjet dál?

Je zřejmé, že Rusové pokračují v aktivitách na jihu. Ten je pro ně potřebný, aby Ukrajinu izolovali od Černého moře. A tam taky pomalu, ale jistě postupují. Taky bude pokračovat boj o Mariupol, který podle mě nedopadne pro Ukrajinu dobře. Tím dojde k propojení Krymu s Doněckou oblastí, navíc je zřejmé, že ani Ukrajinci už nemají síly, aby Mariupolu pomohli. Na severu budou pokračovat lokální boje, ale hlavní síly Ruska budou zřejmě na jihu a jihovýchodě. Nevím, do jaké míry se Rusko bude snažit ovládnout Kyjev, ale tam už se asi smířili s tím, že ho nedobydou.

Článek Generál Šedivý: NATO má velkou odstrašující sílu, Poláci ale přecenili své schopnosti se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaký je tedy Váš argument, jak konkrétně uprchlíkům pomáháte?

Těch argumentů je celá řada, vypsala jsem je mimochodem panu primátorovi i v otevřeném dopise, který jsem mu adresovala.

Pojďme být konkrétní…

Vyčlenili jsme kapacitu 65 lůžek ve svých ubytovnách, které jsme nechali na vlastní náklady zrekonstruovat a vybavit. Zprostředkovali jsme ubytování hotelového typu s kapacitou cca 450 lůžek. Pro účely dlouhodobého ubytování jsme vyčlenili prvních 10 obecních bytů, dalších 30 bytů připravujeme. Ve spolupráci s dalšími partnery poskytujeme i sociální péči a zprostředkováváme péči zdravotnickou i psychologickou. Zorganizovali jsme finanční sbírku na podporu Ukrajiny.

To nevypadá jako malá pomoc…

Není to ještě vše. Ve spolupráci s občany jsme uspořádali materiální sbírku v Balbínově ulici. Ukrajinské děti začleňujeme do výuky, do konce tohoto týdne půjde o zhruba 200 dětí. Otevíráme také adaptační skupiny, pomáháme i v oblasti zaměstnání.

Dobrá, ale není lepší spolupracovat s odborníky, koordinovat se?

To my ale děláme. Využíváme zkušeností neziskového sektoru orientovaného na pomoc migrantům. Celkově je naše humanitární pomoc rozprostřena tak, aby ukrajinským rodinám i jednotlivcům nic podstatného nechybělo. Snažíme se vše dělat systematicky, a ano, systém jsme si vytvořili vlastní, protože nám hlavní město Praha žádný systém nenabídlo.

Pan Hřib narážel na fakt, že lidi nechcete ubytovat v tělocvičnách, to je pravda?

Ano, nechceme ubytovávat uprchlíky v tělocvičnách. A to hned z několika důvodů. Za prvé je to nedůstojné a nekoncepční řešení. Za druhé jsou naše školy a tělocvičny v historických budovách a technicky je to téměř nemožné. Proto jsme zvolili jiný, dle nás mnohem efektivnější a důstojnější systém.

Máte informace, kolik uprchlíků ubytovalo přímo hlavní město Praha? Abychom si udělali obrázek…

Ano, mám informace. Magistrát v čele s primátorem Hřibem na území hlavního města neubytoval jedinou maminku, jediné dítě. Veškeré kapacity poskytly městské části. Primátor Hřib vše ponechal na našich bedrech, přitom hlavní město disponuje s mnohem větším majetkem a kapacitami než městské části. 

Když se na chvíli nebudeme bavit o uprchlících, jste obecně spokojena s komunikací Vás, jako starostky, s primátorem Prahy?

Není být s čím spokojená, protože komunikace ze strany pana primátora a některých jeho kolegů v podstatě neexistuje. Na absenci součinnosti ze strany vedení hlavního města upozorňujeme dlouhodobě, ovšem pan primátor se zatím soustředil pouze na své osobní PR, případně dehonestuje práci dobrovolníků a úředníků městských částí, tak jak to ukázal na poslední tiskové konferenci.

Na totéž jste si ale stěžovala už dříve…

Je to tak, opakuje se situace z počátku koronavirové krize, kdy chyběla byť jen elementární komunikace, nemluvě o podpoře městských částí.

Článek Starostka Udženija: Magistrát neubytoval jedinou ukrajinskou maminku, jediné dítě. Primátor Hřib podle ní vše nechává na bedrech městských částí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Petr Fiala je premiérem sto dní. Jak se své úlohy zhostil? 

Petr Fiala se zapsal velice pozitivními kroky. Zaujal už během jmenování vlády, kdy přiměl prezidenta Zemana k tomu, aby jmenoval všechny členy. Fialova vláda taky snížila schodek rozpočtu zhruba o sto miliard, což je další významný krok, který si vláda slíbila. V těchto dnech mu hodně pomáhá krize na Ukrajině. Je jedním z nejaktivnějších lídrů. Uvidíme, jak bude postupovat v dalších měsících, kdy se čeká další zdražování a růst inflace. 

Premiér Fiala nastoupil do funkce v období, kdy u nás nebyla dobrá situace s koronavirem. Jak ji při zpětném pohledu zvládl? 

Počínal si velice rozumně. On moc o covidu nehovoří a nechává to na ministerstvu zdravotnictví. Vláda se snaží dbát na názory odborníků, kteří vyhodnocují relevantní data. Podle mě postupuje správně. 

Dokonce se zdá, že se do ústraní stáhl bývalý premiér Babiš. Myslíte si, že na Petra Fialu nemá čím útočit? 

Ten si hraje svou hru a snaží se získávat pozici pro prezidentské volby. Čím víc se budou blížit, tím víc si bude snažit získat oblibu. Podle mě je klid mezi nimi jen dočasný a bude se vyostřovat. 

Andreje Babiše bylo všude plno, Petr Fiala ale postupuje velmi klidně. Jak na Vás působí? 

Nemá konflikty ani skandály, působí velice symbolicky. Možná až moc.

Myslíte si, že by jednou mohl kandidovat na prezidenta? 

Myslím si, že by mohl být budoucím kandidátem. Vzhledem k tomu, jak působí, by ho to třeba za deset let mohlo zajímat. 

Působí na Vás hodně sebevědomě? 

Myslím, že se tak snaží působit. Možná to nemá úplně v sobě, ale tvrdou prací si buduje pozici i tvář lídra. 

Mnoho lidí i svých kritiků premiér Fiala nejspíš překvapil, souhlasíte? 

Určitě. Hodně lidí čekalo, že bude nevýznamným premiérem, něco jako byl Petr Nečas. Zkrátka bez tváře, bez osobnosti. Zatím ale působí tak, že chce být lídrem nejen u nás, ale i v Evropě. Hodně mu určitě pomohla i cesta na Ukrajinu, která byla velmi významným a symbolickým gestem. 

Určitě ho ale čekají další nástrahy. Na co si musí dát pozor? 

Významná část elektorátu Petra Fialy bude s velkým zájmem sledovat vývoj ceny pohonných hmot a jeho následné kroky v případě růstu ceny benzínu a nafty. Velká část elektorátu ODS jsou totiž menší podnikatelé, kteří jsou růstem cen pohonných hmot ovlivnění. Obecně zdražování bude hrát velkou roli. Uvidíme, jak se k tomu postaví. 

Článek „Premiér Fiala si buduje tvář lídra, jednou by mohl kandidovat na prezidenta,“ myslí si Jakub Němec se nejdříve objevil na Události247.cz.

Už Ruská federace poskytla svou školku na Praze 6 ukrajinským dětem, jak jste k tomu před několika dny vyzýval ruského velvyslance?

Ruská ambasáda na mou výzvu nijak nereagovala. Ani jsem nečekal, že nějak zareaguje. To ale neznamená, že v úsilí tuto školu získat polevím, naopak.

Jak by se mělo zacházet s majetkem ruských občanů na území Prahy, potažmo celé České republiky?

Majetek občanů Ruské federace, kteří jsou spojeni s vládnoucím režimem, by měl být bez milosti zabavován. Co se týká státního majetku, tak ten, který by Česká republika uměla využít, jako právě ona škola, by měl být od ruského státu získán rovněž. Je jen potřeba k tomu najít odvahu.

Měl by být ruský velvyslanec vyhoštěn z České republiky? Když už pro nic jiného, tak za napadení českého konzulátu v Charkově ruskými vojáky?

Samozřejmě. Rusko nás už dlouhou dobu vede na seznamu nepřátelských států, kde jsme nějaký čas byli sami pouze s USA, po ruské invazi na Ukrajinu na seznam ale přibyly i další unijní státy a státy NATO. Ruský velvyslanec v České republice nerespektuje náš ústavní pořádek, nerespektuje diplomatické zásady a zvyklosti, je to ostuda diplomatického sboru. Ruské federaci bude v Praze stačit konzul.

Dezinformační kanály už se znovu rozjely naplno, že?

Česká dezinfo scéna určitě nedá pokoj. Pravda, zhruba týden od začátku invaze se oklepávala z prvotního šoku, kdy sama nevěděla, jak na ruskou agresi reagovat. Petrohradské trolí farmy ale bleskurychle poslaly nové pokyny a narativy, a všichni vidíme, co se teď děje…

…co se děje?

Prý sem nemíří Ukrajinci, ale Arabové, prý nejde o žádné uprchlíky, protože mají mobily, prý se staráme o uprchlíky na úkor našich občanů. Je smutné, že tyto narativy přebírají i někteří politici, jako například členové SPD, kteří tak jen přispívají k rozeštvávání společnosti.

Váš tatínek byl velvyslancem v USA i Rusku. Jak jste Rusko vnímal jako kluk, jako dospívající mladý muž?

Já v Rusku s rodiči už nebyl, na to už jsem byl starý. Byl jsem za nimi jednou v Moskvě na návštěvě. Teď jsem v Rusku trestně stíhaný, ne-li odsouzený, takže se tam jen tak nepodívám. Ale ruku na srdce… co v zemi, která je tak zfanatizovaná, že její obyvatelé nevěří vlastním dětem, které jim posílají zoufalé zprávy z ukrajinských krytů, kde se ukrývají před ruskými bombami…

Článek Poslanec Kolář: Ruský velvyslanec by měl být z Česka vyhoštěn, je to ostuda diplomatického sboru se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kolik se vás ve sklepě schovává?

Každý den se to mění. Někdo se snaží utéct před válkou do jiné země, někdo se naopak vrací zpět. Dnes je nás tu deset. Já, máma, táta, moje malá sestra a sousedi. Máme také sedm zvířat. Sklep je přímo v našem domě.

Co před válkou dělali Vaši rodiče?

Maminka v době míru pracovala jako redaktorka časopisu Theatre and Concert v Kyjevě. Tatínek byl profesorem na nejlepší univerzitě v zemi.

A Vy?

Dělala jsem copywriterku, psala jsem o kryptoměnách a různých domácích věcech. Nyní pracuji jako dobrovolník. Píšu články pro různá média, natáčím videa a tak. Snažím se upozorňovat na to, co se u nás děje.

Vaši učitelé se prý snaží o to, abyste dopsala diplomovou práci, je to pravda?

Chtějí, abychom během války získali magisterský titul. Zdá se, že jsou úplně odříznuti od světa a nevědí, že je válka. Nemám sílu ani příležitost práci dopsat. Děti křičí, z ulice se ozývají výbuchy, ve sklepě není internet.

Přemýšlela jste před zahájením ruské invaze o odchodu z Kyjeva?

Ne, to mě nenapadlo. Než začala válka, chtěla jsem letět do Norska, ale náš let byl zrušen. Posledních patnáct let sním o tom, že uvidím polární záři. To se mi bohužel nesplnilo.

Dnes nechcete odejít?

Kdybych opustila svoji zemi během války, cítila bych se jako zrádce. Navíc máme spoustu zvířat, nemůžeme je opustit.

Jak se v krytu stravujete?

Jíme kaše, těstoviny, polévky. V podstatě to samé, jako dřív. Ale máme méně masa a čerstvé zeleniny. Teď se jednomu sousedovi podařilo sehnat mrkev na korejský způsob, nevím přesně, jak se to jmenuje. Byli jsme všichni moc nadšeni.

Co je nyní nejtěžší sehnat?

Je vůbec problém pohybovat se po městě. Je málo zeleniny, také mléčných výrobků už v obchodech moc není. Co je tam pořád je „ruský“ sýr. Jde o takový ukrajinský protest. K lékům je také obtížné se dostat. To je problém hlavně pro lidi, kteří se léčí z rakoviny a musí brát určitý druh a počet léků.

Dochází poblíž vašeho domu k bombardování?

Bydlím na Tupolevově ulici v Kyjevě. Jedná se prakticky o okraj města. Bucha, Gostomel, Irpiň jsou asi čtyři kilometry daleko. Právě tam ruská armáda střílela na sirotčince, školky a nemocnice. Slyšeli jsme to tady.

Pomáháte také jako dobrovolníci?

Tatínek začal v noci chodit hlídat město, maminka vaří polévku, já se snažím bojovat na poli informací.

Co o vás píší ruská propagandistická média?

Třeba že jíme hlavy ruských dětí k snídani, že se snažíme střílet lidi, kteří se snaží z Ukrajiny odejít nebo že se dlouhodobě snažíme likvidovat rusky mluvící lidi na území Ukrajiny. Je toho hrozně moc, lidé tam tomu věří.

Článek Svědectví z Kyjeva: Olha se skrývá ve sklepě. Zemi neopustí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Máme týden schválený rozpočet. Jste spokojen s tím, jak to nakonec dopadlo?

Schválený rozpočet má o 100 miliard korun nižší schodek, než měl původní hrůzostrašný návrh Babišovy vlády. Mám velkou radost, že byly přijaty i dva pozměňovací návrhy, které jsem připodepsal.

Jaké?

Šlo o peníze navíc na připomínku 80. výročí operace Anthropoid a vypálení Lidic a Ležáků. A taky jsme konečně odřízli Vodičkův spolek, který dělá bojovníkům za svobodu ostudu, od státního rozpočtu a nedostane ani korunu.

Další 2,8 miliardy korun se přesunuly na pomoc s válkou na Ukrajině, resp. část na nákup zbraní, část na pomoc uprchlíkům. Bude to stačit, nebo byste byl ještě pro masivnější finanční přesuny?

Nikdo z nás bohužel neví, jaký bude další vývoj na Ukrajině. Vláda však jedná naprosto správně, jak z pohledu dodávek vojenské a humanitární pomoci, tak i v oblasti uprchlické krize. Oproti předchozí vládě si tady každý občan musí všimnout, jak všechno funguje a do sebe zapadá i v podmínkách války doslova za humny. Vedle toho je také úžasné sledovat, jak pomáhá celá česká společnost a jde společně za jedním cílem.

Je reálné, aby se navyšoval schodek rozpočtu? Například i právě kvůli krizi na Ukrajině…

Ano, může se to stát. Jsme ve válce, i když se neválčí na území naší republiky. Válku si Evropa, ani Česká republika nezvolila, začal ji neoprávněně Putin a zatáhl do ni i svou zem a na Ukrajinu přivedl bolest a smrt. Rodiče, manželky a děti mužů, kteří nyní brání svou zemi na Ukrajině a bojují proti Putinovu Rusku, nyní přicházejí do naší země a my se o ně musíme a chceme postarat. Je to naše povinnost, stejně jako bychom chtěli, aby se o naše blízké postaraly ostatní demokratické státy, kdybychom byli v situaci Ukrajiny.

Byl ještě čas tyto relativně nové skutečnosti v rozpočtu zohlednit?

Vláda Petra Fialy už při přípravě rozpočtu jasně ukázala, že skončil ten známý chaotický mikromanagement a nastoupila odpovědná rozpočtová politika. Ministr financí Zbyněk Stanjura se sešel postupně se všemi ministry, obrátili třikrát každou korunu, a výsledkem je rozpočet, který má nižší schodek, a přitom nikterak neomezuje státní investice.

V české společnosti se objevují hlasy, že vláda pomáhá ukrajinským uprchlíkům více, než „vlastním lidem“. Je to pravda?

Nic mě nemrzí víc než tyto ojediněle výkřiky. Vláda musí od nástupu do funkce řešit jeden průšvih za druhým – inflace, rostoucí ceny energií, další covidová vlna spojená s mutací omikron, a teď válka kousek od nás a její ekonomické dopady známé i mezi lidmi jako Putinovy ceny. Veškeré finance, které jsou v tuto chvíli poskytnuty na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, pomáhají ke zvládnutí celé situace zde v České republice.

Myslíte, že jsou nutné výdaje v miliardových částkách?

Musíme si uvědomit, že se může stát, že během několika týdnů bude v republice třeba i o půl milionu více lidí. A kdybychom nepostupovali tak, jak nyní, zadělali bychom si na daleko víc problémů. Co je ale v této věci nejdůležitější – většina lidí si je vážnosti situace vědoma a společně pracujeme na tom, abychom tuto bezprecedentní situaci, vyvolanou šíleným agresorem, jako Česká republika zvládli.

Andrej Babiš v debatě před schvalováním rozpočtu použil větu, že „vláda dá 14 miliard Putinovi, který zabijí lidí“. Reagoval tak na zrušení přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Je to tedy 14 miliard pro Putina?

Je to jeden velký nesmysl, chucpe. O to horší, že všichni víme, jaké firmy z přimíchávání a výroby nejvíce profitují. Ale tomu je konec. Zrušení přimíchávání biosložky je jednou z cest, jak zlevnit benzín a naftu v této složité situaci, a proto k němu vláda sáhla. Reakce Andreje Babiše mě tedy nepřekvapila.

Článek Ukrajincům musíme pomáhat, Češi by ve stejné situaci potřebovali to samé, říká poslanec Jiří Havránek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Splnila podle vás úterní zahraniční cesta na Ukrajinu svůj účel?

Myslím si, že ano. První rovina je symbolická tím, že se Evropa v boji za svobodu fyzicky postavila po bok Ukrajiny proti ruské agresi. Museli taky překonat strach a bezpečnostní obavy, protože Kyjev je ostřelován. Ze strany Ukrajiny je to velmi ceněno. Význam cesty spočíval také v taktické úrovni. Došlo k bezprostřední výměně informací a účastníci cesty viděli, jak to v Kyjevě opravdu vypadá, o čemž budou informovat Evropskou unii.

Je podle vás Ukrajina nyní zase o kousek blíže vstupu do Evropské unie?

Když prezident Zelenskyj přišel s plánem požádat o členství, tak to všechny země podpořily. Všechny tři státy, které na Ukrajinu odjely, tento krok podporují. To, že nyní tato delegace do země odjela, je v tomto směru hodně symbolické.

Najdou se však i kritici cesty. Jendou z nich je slovenská herečka a bývalá diplomatka Magda Vášáryová, podle níž účastníci vystavili nebezpečí ukrajinského prezidenta. Představovala podle vás výprava nějaké riziko?

Myslím, že ano. Je třeba vidět nějakou bezpečnostní úroveň, ale asi bych ji nepřeceňoval. Schůzka se uskutečnila v nějakém bezpečném formátu a do posledních chvil se o ní nemluvilo. Všechny státy udělaly maximum pro to, aby informace byly co nejvíce chráněny a aby se tak předešlo nějaké eskalaci provokací z ruské strany, což bylo velmi důležité.

Jednalo se o první návštěvu Ukrajiny takto vysoce postavených zahraničních činitelů od začátku konfliktu. Mohou je následovat další?

Myslím, že mohou. Nicméně ten klíčový psychologický efekt byl předán a možná teď už nebude taková potřeba, aby byla vykonána další mise. Bylo by symbolické, kdyby na Ukrajinu jelo francouzské předsednictví Evropské unie, předseda Evropské rady Charles Michel nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, ovšem teď je třeba konat jinde – mezi členskými státy Evropské unie. Je třeba udržovat sankce proti Rusku a podporovat Ukrajinu. Další návštěvy jsou otevřené, ale domnívám se, že vše hlavní teď bylo splněno a předáno.

Prezident Zelenskyj řekl, že Ukrajina je nyní přesvědčena, že s takovými přáteli dokáže vyhrát a že těmto zemím v otázkách bezpečnosti důvěřuje. Dodala návštěva Ukrajině sebevědomí?

Ještě v první polovině února se z Kyjeva stáhla řada diplomatů, z Ukrajiny odešlo hodně lidí. To, že teď přijedou evropští lídři, ukážou se, nebojí se a chtějí jednat s legitimní vládou v Kyjevě, je pro Ukrajinu veliké povzbuzení. Jsou s tím spojena rizika, o to více to ale oceňují.

Premiéři Česka, Polska a Slovinska jednali s ukrajinským prezidentem o humanitární pomoci, o dodávkách zbraní či sankcích proti Rusku. Co tedy nyní můžeme čekat?

Lídři tří zemí přijeli s konkrétními nabídkami. Všechny země Ukrajině ohromně pomáhají, jsou tady taky velmi silná gesta, prohlášení a další kroky včetně humanitární pomoci. Stejně jako podpora armády v boji za nezávislost nebo ruských sankcí. Došlo k předání nápadů, jak ruský režim dále zasáhnout.

Jak ale cestu vnímalo Rusko? Nemohou teď na nás zvýšit svůj tlak?

Myslím, že se Rusové budou ohrazovat, to ale není podstatné. České vztahy s Ruskem jsou katastrofické, my ale pevně stojíme v nejsilnějším vojenském subjektu NATO a Evropské unii. Rusko může protestovat, ale to je jediné, co jim zbude. Reálně na nás nemají žádné páky.

Článek Analytik Pavel Havlíček: Fialova návštěva Ukrajiny Česko neohrozí, Rusko na nás nemá žádné páky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak vnímáte současné vlny uprchlíků mířících do České republiky, zvládáme zatím nápor? Dělá vláda vše, co je v jejích silách?

Zatím to zvládáme, myslím, velmi dobře, a to i ve srovnání s okolními státy. Myslím, že je klíčové znát limit počtu osob, které můžeme přijmout. Je dobře, že se už nyní vyjednává s dalšími státy v rámci EU, abychom jim mohli uprchlíky přeposílat, jakmile se naše kapacity naplní.

Mohou nám uprchlíci přinést i pozitiva? Byť se to momentálně nemusí až tak pozdávat. Protože jsou mezi nimi například vědci, učitelé, umělci a někteří zřejmě zůstanou u nás…

Myslím, že jste si odpověděl. Ano, řada z nich se uplatní na našem trhu práce. Nezapomeňme, že máme nízkou porodnost, vymíráme, určitá míra migrace by pro nás byla v každém případě důležitá. A pozor, pozitivní je pro nás i to, že jsme dokázali jako ČR velkoryse podat pomocnou ruku, je to super. Snad nám to vydrží.

Ozývají se však i hlasy, že vláda udělá pro Ukrajince všechno, pro Čechy nic a český občan je upozaďován. Rozumíte takovým názorům?

To jsou řeči lidí, kteří si neuvědomují vážnost situace a její souvislosti. To se může zdát, že je český občan upozaďován, protože teď jsou média plná války a uprchlíků. Zaznamenal jsem takové reakce ohledně 5 tisíc korun jednorázové dávky pro uprchlíky. Zeptal bych se, měnili by lidé, co to říkají, s uprchlíky? Dostanou pět tisíc, ale opustili domov (nebo o něj dokonce přišli), opustili vlast, šlo jim o život.

Vím, že nevidíte do hlavy Vladimira Putina. Ale co si myslíte o člověku, který rozpoutá válku a následně i genocidu?

Je otázka, nakolik si dokáže uvědomit důsledky svého rozhodnutí a nakolik je soudný. Problém je ruská totalita, která neumožňuje takového člověka odstavit od moci. Problém není, co si Vladimír Putin myslí, problém je, že se svět nedokáže zbavit Putina.

Co se bude dít, až ozbrojený konflikt skončí, jaká pomoc by pak měla mířit na Ukrajinu?

To bude záležet na stavu, v jakém Ukrajina bude. Už teď vidíme, že v některých lokalitách je zkáza totální. Bude třeba humanitární pomoci, odborné pomoci, jistě i té finanční. Zvláštní kapitolou bude diplomatická pomoc, předcházení podobným konfliktům. Myslím, že v tomto směru už Rusko prohrálo. O náklonnost Ukrajinců, byla-li nějaká, přišli naprosto.

Článek Poslanec Havel: Řada Ukrajinců pro nás bude přínosem kvůli tomu, že máme nízkou porodnost se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak zatím hodnotíte pomoc Evropské unie a České republiky?

Musím říct, že některé státy jsou v pomoci poměrně zdrženlivé, ale měli bychom, a dle mého názoru, musíme táhnout za jeden provaz. Jsme jeden z menších suverénních států, ale jsme nejvíce slyšet, což pro nás nemusí být v budoucnu úplně dobré.

Existuje podle Vás někdo nebo něco, co může Vladimira Putina zastavit?

Velmi těžká otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Nikdy jsem nevěřil tomu, že Rusko napadne suverénní stát.

Jak se díváte na vypnutí některých webů, byl to správný krok?

V dnešní době jsme nepravdivě informováni z různých médií. Ale kdo rozhoduje o tom, co je správné, a co naopak ne. Jsme v demokratické zemi a já věřím, že si každý dokáže udělat vlastní úsudek. V Rusku je běžná věc udělit stopku některým médiím. Proto s tímto rozhodnutím nesouhlasím, cenzuru už jsme tady v minulosti zažili…

Kraj Vysočina, kde jste zastupitelem, má peníze ve Sberbank. Chápu, že to nebylo rozhodnutí posledních měsíců, ale kdo stojí za tím, že je nyní několik miliard nedobytných?

V případě Kraje Vysočina jde o 2,4 miliardy korun plus prostředky krajských příspěvkových organizací (330 mil. Kč). Ze svých zkušeností bývalého náměstka hejtmana pro oblast financí mohu říct, že za správu financí Kraje Vysočina je zodpovědný pověřený náměstek či radní, který by měl sledovat všechna možná rizika a rozhodovat o finančních prostředcích. Také jsem tyto aktivity prováděl a například zajistil nákup dluhopisů u Oberbanky za 100 mil. Kč apod.

Co se podle Vás stalo, proč hejtmanství zvolilo právě tuto banku?

Řekl bych, že byla podceněna současná geopolitická situace a diverzifikace rizik. Svým dílem za to může i pomalé rozhodování. Nicméně po boji je každý generál, proto je třeba celou situaci analyzovat a zjistit, proč má největší ztráty právě Kraj Vysočina, a jak odpovědní zástupci postupovali.

Sledujete situaci?

Jistě. Celou situaci z pozice předsedy Finančního výboru Kraje Vysočina sleduji a vyžádal jsem si podrobné informace pro finanční výbor.

Článek V pomoci Ukrajině jsme jako Česko nejvíce slyšet, což pro nás nemusí být v budoucnu dobré, míní zastupitel Kraje Vysočina se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání, už potřetí. Může podle vás, například u vydání s číslem 38 nastat situace, že bývalý předseda vlády odstoupí ze svých politických funkcí, protože už to zkrátka bude morálně neúnosné?

Obávám se, že u pana poslance Babiše morálka už dávno selhala.

Z úst pana Babiše také nedávno vyšla věta – čeká nás Fialova chudoba. Narážel tím na to, že podle něj vláda neudělala nic proti zdražování pohonných hmot či energií. Jak to řešit?

Piráti už delší dobu prosazují energetický bonus – příspěvek až 400 Kč měsíčně za každého člena domácnosti, abychom vrátili alespoň část peněz, které stát vybere na daních navíc lidem kvůli vysokým cenám.

Pro koho má být tento příspěvek určen?

Pro rodiny, kterým napálili nové vysoké ceny energií. Věřím, že časem vláda nějaké opatření tohoto typu přijme. Je to potřeba.

Vy jste si na Twitter napsal, že by Česká republika měla vyzbrojit ukrajinské muže, dát jim výcvik a vypravit s nimi vlak na Ukrajinu. Opravdu myslíte, že ti, kteří zde ještě zůstali, by chtěli jít bojovat?

Navrhoval jsem to ve chvíli, kdy byli ukrajinští muži připravení narukovat ještě u nás. Řada z nich skutečně dostala povolávací rozkazy a vláda vlaky vypravila. Výcvik u nás se ovšem nestihl, řešil jsem to s ministryní obrany, výcvik probíhá na Ukrajině. Teď je jasná priorita podporovat ukrajinskou armádu dodávkami zbraní, což ostatně vláda dělá.

Česká dezinformační scéna se po prvotním šoku způsobeným invazí Ruska na Ukrajinu opět dostává do popředí. Jaké kroky by měly ještě nastat v boji s dezinformacemi?

V první řadě je potřeba ztransparentnit fungování médií, aby bylo jasné, která média u nás ve skutečnosti platí a řídí Rusko. Věřím, že čtenáři by potom k informacím z těchto serverů přistupovali obezřetněji.

Bude se to řešit na vládní úrovni?

Vláda to slíbila v programovém prohlášení, takže se k tomu určitě dostaneme.

Článek Poslanec Michálek: Je třeba jasně ukázat, jaká média u nás platí Rusko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Inflace se v České republice dostala na dvoucifernou úroveň. Co to znamená?

Je to tak, už ji tedy můžeme oficiálně označit za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv.

Co to může způsobit?

To, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku.

Je to „konečná“, nebo jaký předpokládáte vývoj?

Kvůli válce na Ukrajině lze očekávat, že naši ekonomiku zasáhnou další silné inflační tlaky. Skokový růst cen komodit je již nyní patrný u čerpacích stanic a do budoucna může vést ke krachu dodavatelů energií. Uprchlická vlna směřující do naší země zas pravděpodobně zvýší ceny bydlení.

Bude docházet k oslabování české koruny vůči euru?

Díky intervencím České národní banky by se to již dít nemělo. To bude bránit dalšímu růstu dovážené inflace z eurozóny.

A vůči dolaru?

Ano, koruna může nadále oslabovat vůči dolaru, který v průběhu února výrazně posílil proti euru. To může prodražovat dovoz ropy a dalších produktů.

Když jsme u růstu cen, kde byl nejvyšší?

V únoru došlo k meziročnímu růstu cen elektřiny o 22,6 procenta, zemního plynu o 28,3 procenta, tuhých paliv o 17,9 procenta, tepla a teplé vody o 12,4 procenta.

Co potraviny?

Například ceny pekárenských výrobků vzrostly o 11,3 procenta, mléka o 18,1 procenta, másla o 30,0 procenta, brambor o 14,7 procenta a cukru o 24,2 procenta. Lidé si připlatí i za dopravu. Ceny pohonných hmot a olejů se zvýšily o 31,0 procenta.

Článek Oslabování koruny vůči dolaru může dále zdražovat dovoz ropy, říká ekonom Křeček se nejdříve objevil na Události247.cz.

Situace na Ukrajině je i nadále napjatá. Jaký očekáváte další vývoj?

Situace se nemění, ruská armáda stále útočí a vítězí, jenom postupně přidává víc a víc plynu. Obávám se, že Vladimir Putin pošle do boje další síly a bude dobývat další a další města. Jsme svědky boje obra a trpaslíka. Sympatie mohou pomáhat, ale nezmění jasný výsledek tohoto boje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal ukrajinské vojáky z mírových misí, aby pomohli s obranou země. Jak důležitý to byl krok?

Ukrajina má dost bojeschopných vojáků, kteří mají dostatek zkušeností z posledních osmi let bojů s domobranci v Luhansku a Doněcku. Tito vojáci mají mentální zkušenosti a pozitivní morální vliv na své druhy ve zbrani, ale nemají vliv na intenzitu, ani na výsledek tohoto boje. Je to dobré mediální gesto, nic víc.

Ukrajině se přihlásilo 20 tisíc dobrovolníků do mezinárodní legie. Tím už se ale konflikt nestává jen válkou mezi Ukrajinou a Ruskem, souhlasíte?

Tento boj má už dávno mezinárodní charakter. Na Ukrajině se střetávají zájmy i vojáci mnoha států a národů. Stejně jako se připojují do boje mezinárodní sily na Ukrajině, i Putin má cizí vojáky. Mezi těmito dvěma skupinami je ale velký rozdíl. Zatímco proukrajinské cizí sily přijíždějí pomáhat a chránit, na straně Ruska se mohou objevit velice nebezpečni bojovnici, mnozí z nich z Blízkého východu. Tito lidé jsou schopni udělat velkou škodu a vést velice nepříjemný a nekompromisní boj, který může způsobit velký nárůst civilních ztrát.

Co se podle Vás stane, až v mezinárodní legii někdo padne? Až se do světa začnou šířit zprávy o úmrtích zahraničních vojáků? Může to vyvolat nějakou další vlnu?

To samozřejmě může, ale nemyslím, že se to stane. Spíše to vypadá, že válka skončí dříve, než přijdou další komplikace. Nevidím příliš možností, které by mohly válku prodloužit o ještě jeden měsíc.

Na Ukrajinu chtějí jít bojovat také lidé z České republiky. Měli by podle Vás mít tu možnost?

Ne. Nesmíme udělat nic takového. Musíme dát najevo, že jsme proti jakékoliv otevřené intervenci, která může způsobit problémy České republice. Není to naše válka a nemůžeme se stavět na opačnou stranu proti Rusku. Zvláště ne za situace, kdy nemáme ani silnou armádu, a vlastně ani spor s Ruskem.

Lidé to ale možná cítí jinak…

Nevidím prostě žádný důvod provokovat Putina. Momentálně to sice vypadá, že je na tom špatně, ale to se může velmi rychle změnit. Nikdo tady nemyslí na to, že se do války mohou zapojit i jiné státy, které odpoví na volání Ruska, pokud bude cítit, že se do boje proti němu zapojily mezinárodni sily. Nemusí to být jen Čína, ale i jiné síly. Navíc i samotné Rusko je pro nás až příliš silný soupeř a my už víme, že se v nouzové situaci nemůžeme na nikoho spolehnout. Raději kalkulujme, buďme opatrní a držme se co nejvíce mimo tento konflikt.

V České republice se znovu začalo hovořit o obnovení základní vojenské služby. Co myslíte, mělo by k tomu dojít? Potřebujeme to?

Dnes už říkám ano. Ještě nedávno by to bylo obtížné prosadit jak ze sociálních, tak z mezinárodně politických důvodů. Bezpečnostní situace ve světě i v Evropě se však rychle zhoršuje. Občané by měli být připraveni čelit hrozbám, které mohou zásadně ovlivnit naše životy, měli by být připraveni organizovaně a účinně bránit sebe, své rodiny a svůj majetek, nebo společně reagovat na rozsáhlé přírodní katastrofy a krizové situace.

Je podle vás reálné, aby se obnovila povinná vojna v tom formátu, jaký tady byl dříve, nebo by se případně volila jiná forma základní vojenské služby?

Neznám tak úplně původní dvouletý formát povinné vojenské služby. Znám ale velmi dobře izraelský model přípravy obyvatel na vojenské i nevojenské hrozby a myslím, že by se v modifikované podobě bez problémů a velmi dobře uplatnil i v České republice.

Ruským terčem číslo jedna je prezident Zelenskyj, ten je však chráněný. Dokážete odhadnout, zda je vůbec reálné, aby ho Rusové dopadli? A co by k tomu případně muselo vést?

Zelenskyj, a dokonce ani Putin, nejsou chráněni před vraždou nebo únosem absolutně, a možné je všechno. Stačí zrada vůči jednomu z nich, vycházející z kruhu jejich nejbližší ochrany a může dojít i k tomu, že jeden z nich bude zavražděn. Plánovat ale něco takového dlouhodobě nedává smysl, spíše by to byla věc impulzivního rozhodnutí individua nebo skupiny. Pak je to uskutečnitelné.

Článek Bezpečnostní expert David Bohbot: Putin nebo Zelenskyj, jeden z nich může být zavražděn, plánovaná akce to ale nebude se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak jste se dostala do České republiky?

Na slovenských hranicích nás a dalších 39 lidí vyzvedl autobus. Náš ukrajinský kamarád to zařídil se známými, které má v České republice. Oni nás tam vyzvedli a rozvezli do několika měst.

Ten kamarád je tu s Vámi?

Ne, zůstal na Ukrajině. Pomáhá lidem dostat se na hranice.

Odkud jste Vy a Vaše dcera odešli?

Bydleli jsme kousek od Kyjeva poblíž Hostomele. Napřed jsme šli k příbuzným do Kyjeva, pak jsme se rozhodli ze země odejít.

Chcete mluvit o tom, co jste cestou viděla?

Moc ne. U Hostomele na nás stříleli ruští diverzanti, náš známý tam zemřel. Viděla jsem ho umřít. Nebyl jediný, viděla jsem hodně mrtvých lidí. Často jsem myslela, že to také nezvládnu, že zemřu.

Co Vám pomohlo?

Moje dcera. Myslela jsem jen na to, že ji nesmím nechat samotnou. Manžel totiž bojuje. Pomáhali i lidé, které jsem potkávala. Kdo mohl, tak pomohl.

Máte zprávy o manželovi a dalších příbuzných na Ukrajině?

Ne. Nevím, jestli jsou naživu. Strýc s tetou byli v Irpini. Prý tam Rusové stříleli do neozbrojených civilistů. Maminka je v Kyjevě, nechtěla odejít, chtěla pomáhat dalším lidem. O manželovi nevím už několik dní. Možná padl.

Když před Vámi vyslovím jméno Vladimir Putin…

Ne, nedělejte to. Je to zrůda, vrah. Kdybych dostala příležitost, s chutí ho zabiju.

Co budete dělat v České republice?

Postarám se o dceru. Už mám domluvenou práci. Nebudeme nikomu na obtíž.

Vrátíte se na Ukrajinu, až skončí válka?

Ano, chci domů. Posbírat to, co zbylo z našich domovů a začít znovu. Snad se všichni sejdeme. A když ne, tak se uvidíme tam nahoře…

Článek Ukrajinka Světlana: Stříleli na nás u Hostomele, o manželovi nevím. Viděla jsem zemřít kamaráda. Jméno Putin už nechci slyšet se nejdříve objevil na Události247.cz.

Váš život před vstupem do vrcholné politiky je lemovaný cestami vzhůru, ale také strmými pády. O čem to je, aby se člověk dokázal vždycky zase zvednout?

Pády nemáme rádi, ale právě tehdy opravdu prověříme vlastní možnosti a odhodlání. Jde o to přijmout odpovědnost za sebe a vlastní život. Spolehnout se sám na sebe. Chápat krizi jako příležitost a hlavně nepanikařit. A příležitosti přináší i cenné zkušenosti, ze kterých mohu čerpat. A neměl bych ani takovou empatii vůči lidem, kteří mají vůli, a kteří ze svých osobních krizí se ještě nezvedli. Pro poslance je to důležitá vlastnost.

Když jste v roce 2008 skončil coby vrcholný manažer firmy dovážející kávu, začal jste dělat v realitním byznysu. Dnes máte prosperující společnost. Jde o dvě úplně odlišná prostředí, takže byl by nějaký recept na úspěch?

Nemyslím, že mám nějaký recept na úspěch. Ani se necítím v pozici, že bych mohl druhým udílet rady. Možná je to kombinace snílkovství a systematické dřiny. A samozřejmě trpělivosti. Nic nepřichází samo a nic nepřichází hned.

Právě bydlení je ale jedním z největších problémů dneška. Co s tím, jak zajistit kvalitní dostupné bydlení mladým lidem, rodinám s dětmi…?

Jednoduchý recept neexistuje. Dostupné bydlení má tři roviny. Otázku nabídky na trhu, poptávky na trhu a cílené pomoci potřebným lidem. A je třeba řešit všechny oblasti. V oblasti nabídky je to například umožnění rychlejší výstavby nebo využití brownfieldů. A také řešení nabídky bytů, která je z nájemního trhu vyloučena pro ubytování typu Airbnb. Cílenou pomoc musíme distribuovat adresně přes příspěvky na bydlení či podporou hypotečních úvěrů pro mladé.

Kde je největší prostor pro zlepšení?

Na straně poptávky, která je obzvlášť ve velkých městech zatížena investory z třetích zemí. Tato poptávka žene ceny nemovitostí vzhůru. Nový developerský projekt se často rozprodá dříve, než se kopne do země. A kupujícími jsou často právě investoři ze třetích zemí.

Jaká bude v tomto ohledu Vaše role předsedy Stálé komise pro kontrolu FAÚ ?

S úřadem aktivně komunikovat. A zajistit, abychom nepřehlíželi případné praní špinavých peněz přes nemovitosti v České republice. To je totiž skutečnost, která ceny výrazně zvedá a dostupné bydlení znemožňuje.

Dnes sledujeme hrůzy na Ukrajině, jak hodnotíte dosavadní pomoc České republiky?

Musím v prvé řadě poděkovat našim spoluobčanům. To odhodlání pomoct a otevřít náruč lidem, na které ještě včera padaly ruské bomby, je ocenění hodná. Ať už jde o finanční pomoc přes naše neziskovky nebo ochota zasílat peníze přímo na účty ukrajinského ministerstva obrany. Tisíce lidí se zapojili do přímé pomoci. Ve svých regionech nebo přímo na hranici s Ukrajinou.

Myslíte, že toto nasazení a odhodlání Čechům vydrží?

Moc bych si přál, aby toto nasazení, a hlavně ochota pomoct a přijmout lidi, kteří potřebují azyl před ruskou válečnou agresí vydržela. Aby nevyprchala jako pára nad hrncem. Aby nevyprchala jako vlna pomoci v covidové krizi. Postupem času přijde frustrace.

Jak to myslíte?

Příliv uprchlíků před Putinovou válkou bude pokračovat. A pokračovat bude i tlak na naši ekonomiku, ceny potravin a komodit. Obávám se chvíle, kdy část společnosti začne hledat vinu mezi těmi, kterým dnes nadšeně pomáháme. Prosím, vydržme to a buďme ochotni slevit z části našeho komfortu a pohodlí. Tato oběť pro nás bude nicotná ve srovnání s tím, že za tuto cenu máme z dlouhodobého hlediska příležitost zajistit bezpečí. Zajistit západní směrování země na desítky let dopředu.

Jak hodnotíte pomoc a vlastně celou reakci vlády na ukrajinskou tragédii?

Reakce vlády je z mého pohledu skvělá. Politickou reakci na tento akt válečné agrese jako koaliční poslanec považuji za samozřejmou. Ať už v rovině pomoci Ukrajině prostřednictvím dodávek zbraní a munice. Tak i v rovině pomoci uprchlíkům. Nejde jen o systémová opatření, rychlá vydávání víz, příprava pro uplatnění na trhu práce. Ale také opatření v oblasti školství či dopravě.

Měla by Česká republika navýšit náklady na zbrojení? I když vezmu v potaz, že bude schválena miliarda navíc, kterou chce paní ministryně Černochová, není to stále málo?

Vždy můžeme říkat, že je něco málo. Protože strop v oblasti výdajů neexistuje. Cíl a trend financování rozpočtu ministerstva obrany je však zcela jasný. Potupné navyšování rozpočtu do roku 2025 na úroveň 2 % HDP. S cílem se v tomto střednědobém horizontu zaměřit na modernizaci a strategické projekty armády. To je jasný signál a nemůžeme očekávat, že lze řešit vše pouze letošním rozpočtem. Jsem rád, že máme vládu, která uvažuje i za horizont volebního období a nedělá politiku ze dne na den podle průzkumů.

Oblast bezpečnosti ale asi není jen o armádě, souhlasíte?

Určitě. Potřebujeme také čelit bezpečnostním hrozbám v kyberprostoru. Stále zde máme celou řadu dezinformačních zpráv a webů. Ty jsou rovněž nástrojem ruské agrese. Vždyť co se jim tímto způsobem podařilo přímo v Rusku? Někteří lidé tam žijí v alternativním světě a nevěří, že válka na Ukrajině vůbec probíhá.

Vítáte tedy navýšení rozpočtu pro NÚKIB?

Ano, právě oni těmto hrozbám čelí. To jsou hrozby, které mohou pomalu a plíživě, za to velmi výrazně ohrozit západní směrování a demokracii v České republice.

Článek Poslanec Zuna: Společnost začne hledat viníka u lidí, kterým teď pomáháme. Ekonomika i vláda bude pod tlakem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Ruské jaderné síly jsou v pohotovosti. Mohou být použity prakticky okamžitě?

Není to tak jednoduché, na druhé straně, neznamená to, že by zbraně nebyly v pohotovosti. To je část z nich v principu asi pořád. Odhaduje se, že Rusko má okolo šesti tisíc hlavic, a z toho jsou necelé asi dva tisíce aktivní na jaderných nosičích.

Jak by vypadalo ono zmáčknutí tlačítka? Je to opravdu tak snadné?

Samotné tlačítko nemá moc společného s jadernou zbraní. Tlačítko spíše symbolizuje příkaz k odstartování příslušného nosiče, ne iniciaci bomby. Velká část nosičů je přitom umístěna na ponorkách. A nejen v tomto případě je proces jejich odstartování vždy složitější a s kontrolními mechanismy. Taky je třeba zmínit, že existuje i několik typů jaderných zbraní, od těch velkých, které jsou do značné míry považovány za zbraně poslední zkázy, až po ty taktické, které by byly použity, pokud by měly vyřešit lokální konflikt.

Jakými jadernými zbraněmi svět disponuje?

Typů jaderných bomb je více. Existují jaderné štěpné bomby, které se iniciují klasickou trhavinou a využívají štěpné řetězové reakce těžkých jader. Dojde u nich k přiblížení a stlačení celkové hmoty z těžkého prvku, takže se dostane do nadkritického stavu a nastane jaderná exploze. I ty se mohou dělit podle toho, jak je realizováno stlačení, nebo jaký byl použít typ materiálu. Mohou tak být jaderné bomby postavené na plutoniu 239 a uranu 235.

Dalšími typy jsou termojaderné zbraně. Jaký je jejich princip?

Klasická trhavina se tady využívá k iniciaci jaderné štěpné bomby, která vytvoří podmínky k tomu, aby se hmota z odpovídajících lehkých prvků extrémně stlačila a ohřála. Tím se vytvoří plazma, která vytvoří podmínky pro termojaderné slučovací reakce. Slučovanými jádry jsou těžší izotopy vodíku deuterium a tritium. To je nestabilní s poločasem rozpadu 12 let. Řeší se to tak, že v bombě je lithium, které je v jaderné reakci neutronů produkovaných ve štěpné bombě přeměněno na tritium. To společně s deuteriem tvoří podmínky pro termojadernou explozi.

Takže každá jaderná zbraň může vyvolat jiný efekt?

Záleží, jak jsou bomby konstruovány a kolik v nich je materiálu. Bomba se dá udělat tak, že má větší tepelný a tlakový efekt a menší toky neutronů, čímž může být i nižší záření neutronů i jimi vyvolaná radioaktivita. Nebo naopak mohou být nižší tlakové a tepelné účinky a vyšší neutronové toky, což pak nemusí mít tak ničivý efekt na materiál, jako spíše na vojáky. Existují taky menší taktické bomby, které by v principu mohly být použity v lokálních konfliktech.

Jak velká je jaderná síla celého světa?

Odhaduje se, že ve světě je okolo dvanácti až třinácti tisíc hlavic. Země jako Čína, Rusko a USA jsou označovány za velmoci, které mají tisíce jaderných hlavic a dokázaly by zničit svět. Dá se tak říct, že drží zbraně konečné zkázy. Předpokládá se, že Rusko má těch hlavic asi nejvíc. Třetí v pořadí je Čína, i když ta má, stejně jako Velká Británie a Francie, menší stovky aktivních hlavic. Je však třeba zdůraznit, že k rozpoutání jaderného konfliktu může stačit jedna hlavice, pokud se vyvolá odezva jedné ze zmíněných jaderných supervelmocí.

Pokud by se rozpoutala jaderná válka, byl by to konec celé civilizace?

Konec Země a života by to asi nebyl, možná ani ne lidstva. Jednalo by se ale o civilizační katastrofu a konec světa a společnosti, jakou teď máme. Pochopitelně záleží na konkrétním průběhu. Určitě i na tom, kde by byly zbraně použity, dopady by však byly v každém případě globální.

Článek Vladimír Wagner: Jaderná válka by znamenala civilizační katastrofu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nepochybuji o tom, že sledujete agresi ruských vojsk na Ukrajině. Ale když jste se o invazi dozvěděl poprvé, co jste si pomyslel, věřil jste tomu?

O těch záběrech nebylo možné pochybovat, stejně jako nebylo možné pochybovat o tom, že je to zásadní zlom nejenom pro Ukrajinu, ale pro velkou část Evropy. Byl to popud k tomu, že musíme co nejdříve reagovat na nevyprovokovanou agresi Ruska. Zároveň bylo jasné, že to bude dramatická a zásadní zkouška pro jednotu Evropy a pro postoj České republiky.

Byla v pořádku reakce Evropy?

Jsem moc rád, že už po prvních dnech se ukazuje, že Evropa, oproti váhavému postoji v případě obsazení Krymu, je tentokrát jednotná a schopná dohody na rychlých a citelných opatřeních.

Jak teď probíhají jednání s Vašimi protějšky? Například, když jste s polským ministrem řešil uzavření vzdušného koridoru…

Nejdříve jsem s podnětem k uzavření leteckého prostoru volal ministrovi dopravy Slovenské republiky a následně ministrovi dopravy Polska. Nikdo z nás nemá času nazbyt, takže veškerá jednání jsou velmi věcná. Odpověď Polska byla téměř okamžitá.

Jaká je tam atmosféra?

Jako zástupci zemí ve středu Evropy jsme si vědomi naší odpovědnosti. Nikdo jiný nemá stále tak živé, a tak špatné zkušenosti s Ruskem jako naše země. A i když jsme zatím neměli mnoho příležitostí pro osobní jednání, máme vstřícné a kolegiální vztahy. Společně se snažíme hledat cesty, jak se za Ukrajinu postavit slovy i činy.

Ukrajinské ženy a muži statečně bojují na frontě, což se samozřejmě týká i České republiky. Máte informace, jak to vypadá, zda se jejich odchod projevil v autobusové dopravě?

Mám zprávy nejenom z autobusové dopravy, ale například už také z dopravních staveb. Všechny se shodují, že velká část ukrajinských mužů z České republiky odjela, aby se zapojili do bojů za svou vlast. Ze strany ministerstva dopravy, z mé strany i ze strany konkrétních zaměstnavatelů je vlastně jedinou myslitelnou reakcí pochopení a podpora, a to i přes všechny potíže, které to přinese.

S tím ale asi moc neuděláme, že?

Je to zkrátka jeden z dopadů války, které musíme přijmout, ať chceme, nebo ne. A musíme hledat způsoby, jak se vypořádat s tak významným výpadkem důležité pracovní síly, a to včetně mnoha klíčových, a v některých vysoce kvalifikovaných profesích prakticky nenahraditelných lidí.

Podílí se nějak ministerstvo dopravy na transportu či další logistice ohledně ukrajinských uprchlíků?

Samozřejmě ano. Podílí se na tom významně od samého začátku, protože první pomoc ukrajinským uprchlíkům přišla na základě jednání krizového štábu ministerstva, na kterém jsme spolu s dopravci řešili, jak lidem prchajícím před válkou rychle pomoci. Podobně to bylo od první chvíle i v letecké dopravě, protože jsme byli po Velké Británii druzí, kdo začal omezovat provoz i formou zákazu nepravidelných letů.

Nějaké konkrétní kroky…?

V těchto dnech se například budeme podílet na práci Národního centra pro pomoc Ukrajině tak, aby se podařilo i v oblasti dopravy přispět k co nejlepšímu zvládnutí aktuální krize.

Umíte si do budoucna představit, že za jeden stůl zasednete s ruskými politickými špičkami?

Obávám se, že to dlouho nebude na pořadu dne. Ale pokud by se objevila příležitost, určitě bych ji využil, abych sdělil ruským politikům svůj názor. Zároveň bych je vyzval k okamžitému ukončení této naprosto nesmyslné války se středověkým brutálním přístupem jejich Ruska k samostatné a nezávislé Ukrajinské republice.

Článek Ministr dopravy Kupka: Hledáme cesty, jak se vypořádat s výpadky pracovníků z Ukrajiny. Někde jsou nenahraditelní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak velký problém je obezita, kde jsou Češi ve srovnání s vyspělou Evropu?

Češi jsou nelichotivém čtvrtém místě v počtu obézních v Evropě.

Kdo vede na kila? Větší konfekci oblečení teď kupují spíše ženy nebo muži?

Výrazně obéznější jsou čeští muži než ženy.

Když hovoříme o epidemii obezity, co si pod tím vlastně představit?

Stále se zvyšující procento obyvatel (nejen) České republiky, kteří nemají doporučenou váhu.

V jakém případě můžeme hovořit o člověku, že už je obézní, že se nejedná pouze o nadváhu?

Obvykle se používá jednoduché hodnocení v podobě BMI, body mass index (pozn. redakce: poměr výšky a váhy). Když vystoupá na 30 indikuje obezitu, nadváha se pak pohybuje nad 25. Doporučená váha lékaři i obezitology je od 18,5 do 25.

Může za více obézních lidí i pandemie koronaviru?

Určitě ano. Stav obezity a nadváhy je v Česku špatný dlouhodobě, pandemie koronaviru ale situaci ještě zhoršila. Lidé se méně hýbali a stres zajídali nadbytečným množstvím jídla. Nejnovější data například ukazují, že jedenáctileté děti za poslední rok ztloustly oproti předchozím letům o 2 %, tedy přibližně o jeden kilogram.

Co z toho plyne?

Špatné stravovací a pohybové návyky z dětství si ponesou až do dospělosti, kdy se projeví právě cukrovkou, zvýšeným tlakem nebo třeba artrózou.

K jakým nemocem obezita vede? Co všechno může způsobit?

K celé řadě. Například k cukrovce 2. typu, infarktům nebo k poškození kloubů. Obezitou začíná většina nemocí srdce, vyšší tělesná hmotnost zvyšuje riziko vzniku srdečního selhání i infarktu. Velmi úzká je také souvislost vztahu mezi obezitou a cukrovkou či endokrinologickými poruchami. V neposlední řadě má obezita negativní vliv i na psychiku. Pacienti často kvůli kilům navíc trpí depresemi a úzkostnými stavy.

Zástupci odborníků na pohyb a výživu, diabetologů či kardiologů založili spolek Zastavme nadváhu a obezitu. Co si od toho slibujete?

Chceme přispět ke zlepšení situace s nadváhou a obezitou v populaci. Spolupráce mezi autoritami a organizacemi je v současné době minimální, a právě to se snažíme jako spolek změnit. Velmi důležitá je spolupráce lékařů s nutričními terapeuty a specialisty, kteří řeší pohybové aktivity.

Jak dostat rady expertů k těm, co je potřebují?

Děti často kopírují životní styl i stravování rodičů, takže je důležité působit na rodiče i děti.

Článek Profesor Suchý: Češi patří mezi nejtlustší v Evropě. Obezita přitom vede k závažným nemocem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Máte zprávy o tom, jak nyní funguje primární zdravotní péče na Ukrajině?

Ano, máme. Prostřednictvím chatů a sociálních sítí jsme neustále v kontaktu s našimi mezinárodními kolegy, a tedy i s ukrajinskými lékaři. Popisují válku zuřící v ulicích i na jejich zahradách. Základní péče přestala fungovat. Lékaři se museli přeorientovat na válečnou medicínu. Obracejí se na nás s prosbami o materiál. Co nyní potřebují jsou především prostředky zastavující krvácení a ošetření spálených ran.

Kontaktoval už Vaši ordinaci někdo z ukrajinských uprchlíků?

Zrovna včera se nám ozvala jedna rodina a pozvali jsme je na vyšetření. Mluvil jsem s nimi zatím jen telefonicky. Pochopili jsem, že chtějí řešit nějaký konkrétní zdravotní problém. V lepším porozumění nám bránila jazyková bariéra, ale věřím, že v ordinaci si zvládneme vše ujasnit.

Jak si poradíte s jazykovou bariérou v ordinaci?

Těch možností existuje více. Starší kolegové mají výhodu ve znalosti ruštiny, která je ukrajinštině velmi podobná. Já se domluvím anglicky, což je jazyk, který by mohla alespoň v základech ovládat mladší generace ukrajinských uprchlíků. Pomoci nám mohou také speciální zdravotnické karty, které vydává v několika jazycích ministerstvo zdravotnictví.

Ty říkají co?

Jejich úkolem je usnadnit komunikaci lékaře s pacientem. A pak je tu ještě telefonická linka 1221, na které jsou připravení pod předvolbou č. 8 překladatelé.

Jak moc jsou nyní praktičtí lékaři vytížení?

Konkrétně v naší ordinaci se začíná projevovat pokles pacientů s covidem. Náš provoz je přesto stále lehce nad běžným standardem. Nyní doháníme především preventivní prohlídky, které jsme kvůli pandemii covidu museli přesunout.

Takže stále máte kapacity?

Poslední roky ukázaly, že když je třeba, dokážeme naše kapacity krátkodobě značně nafouknout. Jsme připraveni udělat to i nyní. Byť sil po covidových vlnách nazbyt už není.

Článek Lékař Halata: Zdarma ošetříme ukrajinské uprchlíky, jsme na ně připraveni, i když sil po covidových vlnách nazbyt už není se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co říkáte na změnu názorů některých politiků, a to včetně prezidenta Zemana, tedy pokud jde o Ruskou federaci?

Je předčasné mluvit o změně názorů. Faktem je, že vrchní velitel ozbrojených sil a někteří další politici vystupovali až příliš dlouho nepochopitelně vstřícně k Rusku. Abych uvedl příklad, trvalo to víc než rok, než začala Babišova vláda naslouchat Senátu a bezpečnostním institucím ohledně stavby jaderné elektrárny Dukovany.

Snažili jste se vládu přesvědčit?

Rok jsme mluvili do dubu. Neustále jsme požadovali informace o tendru, bili jsme na poplach a vyzývali jsme vládu, aby okamžitě vyřadila ruské a čínské uchazeče, protože nemůžeme být závislí na státech, které se k nám chovají nepřátelsky. Až po Vrběticích se začalo něco dít. V případě Miloše Zemana bylo těch excesů ještě mnohem víc. 

Rozumíte tomu, že je stále ve funkci poradce prezidenta pan Nejedlý? A možná i někteří další lidé kolem hlavy státu…

Je to odpovědnost Miloše Zemana. Osoby bez prověrky a bez smlouvy se státem, které se pohybují v blízkosti prezidenta, mohou být ohrožením bezpečnosti prezidenta samotného. Na to jsme upozornili usnesením sněmovního výboru pro bezpečnost, kterému předsedám. Miloš Zeman se obklopil vysoce nedůvěryhodnými lidmi. Důvody jsou mi nepochopitelné. Nastoluje to otázku, jestli by neměla být zpřísněna legislativa.  

Jak dlouho podle Vás vydrží „mlčet“ dezinformační kanály?

Doufám, že navždy. Dezinformace jsou základním prostředkem hybridní války proti demokratickému světu. Jestli to doteď někdo podceňoval, tak teď dostal studenou sprchu.

Je třeba čelit následkům za své činy?

Jistě. Jakýkoliv pokus legitimizovat ruskou agresi striktně odmítám. Je to neobhajitelné! Pokud by tak kdokoli činil, měl by čelit následkům. 

Bylo ale vypnutí dezinformačních webů správným krokem? Mnoho lidí hovoří o cenzuře, ztrátě svobody slova…

Byl to rozhodně správný krok. Je rozdíl mezi názorem a lží. Můžeme mít na věci odlišný názor. Já jako politik budu vždycky hledat cesty k dialogu. Nemůžete ale vést dialog o tom, že je země placatá nebo že je legitimní napadat suverénní státy a páchat válečné zločiny. 

Jsme podle Vás připraveni na příliv uprchlíků z Ukrajiny? Platí nouzový stav, což opět vyvolalo řadu rozporuplných reakcí…

To je odpovědností vlády, která deklaruje, že připraveni jsme. Na to, jakým způsobem bude nová vláda využívat nouzového stavu, budeme v Senátu samozřejmě dávat pozor.

Článek Senátor Fischer: Osoby bez prověrky kolem prezidenta Zemana mohou být bezpečnostním rizikem se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česká republika zatím slíbila dodat Ukrajině zbraně a zbraňové systémy za více než 600 milionů korun. Máte informace, že pomoc už je na místě?

Ano. Oba vlaky s vojenským materiálem už jsou na místě. A chci znova poděkovat všem kolegům z ministerstva obrany a armády, kteří několik dnů a nocí nespali a makali, aby Ukrajina dostala naši pomoc co nejdřív. Stejně tak chci poděkovat i dalším lidem, kteří pro dopravení pomoci udělali maximum. Ať už jde o lidi z rezortu dopravy, tak i ČD Cargo. Všichni si uvědomujeme, že banditům nesmíme ustupovat a rychlost byla klíčová.

Chystáte i další pomoc, například pokud jde o zdravotní materiál?

Určitě ano. Jako resort obrany jsme již na počátku února nabídli poskytnutí léčby příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil v našich vojenských nemocnicích a rehabilitačních zařízeních.

Odkud pomoc půjde?

Ze zásob Armády ČR, konkrétně se jedná například o lékárničky, zdravotnická nosítka, léky a různý spotřební zdravotnický materiál pro urgentní medicínu, to vše v celkové hodnotě 20,885 milionu korun. Ve středu pomoc projednala vláda. Na místo by měla dorazit ještě tento týden.

Jak probíhá komunikace a praktická realizace darů a pomoci?

Minulý čtvrtek jsem se osobně setkala s velvyslancem Ukrajiny a získala od něj seznam vojenského materiálu, který Ukrajina aktuálně potřebuje. V komunikaci samozřejmě pokračujeme a zjišťujeme, jakým způsobem můžeme ještě nejlépe, a co nejrychleji pomoci.

Setkala jste se i s českými zbrojaři?

Ano, v neděli jsem se setkala se zástupci našich firem obranného průmyslu a požádala je o návrhy, jak mohou pomoci Ukrajině i oni. Stejně tak jsme probírali další spolupráci pro zlepšení obranyschopnosti České republiky. Dohodli jsme se, že se společně více opřeme do rychlejší modernizace naší armády.

Je také ministerstvo obrany připraveno přijmout uprchlíky z Ukrajiny?

Tato problematika je primárně v gesci ministerstva vnitra, ale ano, jsme připraveni pomoci i my. Dobře si uvědomujeme, že když stateční ukrajinští muži a ženy chtějí bránit se zbraní v ruce svou zemi, chtějí mít zároveň i jistotu, že je zbytek jejich rodiny v bezpečí.

Jaké máte připravené kapacity?

Máme připraveny kapacity v řádu stovek lůžek. Vše samozřejmě konzultujeme s kolegy z dalších resortů.

Je myslitelné, aby NATO poslalo na Ukrajinu své vojáky?

V této chvíli není, vedlo by to k další eskalaci konfliktu ze strany NATO. Ale podporovat Ukrajinu jde i jinak. Co dále můžeme, a co už se děje, je například připravenost armády na posílení východního křídla NATO. Spolu se zmíněnými firmami českého obranného průmyslu se také podílíme na organizaci sbírky ukrajinského velvyslanectví, jejíž výtěžek půjde na nákup dalšího potřebného vojenského materiálu.

Mohou se sankce vůči Rusku dále stupňovat?

Jistě. A pokud Rusko neustoupí, stane se to. A bude to citelný zásah do životů ruských elit. Bohužel to zasáhne i životy obyčejných lidí. Na predátorský útok na svobodnou zemi ale nelze reagovat jinak. Nesmíme ukázat slabost, ale rozhodnost, odhodlání a jednotu se zlu postavit.

Může se Česká republika spolehnout na ochranu NATO?

Všichni vidíme, že ochranný deštník aliance je nejlepší zárukou naší bezpečnosti. Ale to neznamená, že bychom měli slepě spoléhat jen na spojence. Naopak jsme to my, kdo musí brát svou obranyschopnost vážně a adekvátně do ní investovat.

Takže modernizovat českou armádu?

Bezpečnostní situace nebyla už delší dobu ideální a varovala jsem, abychom nepromrhali dobu blahobytu. Stalo se, a to vše se nyní při rapidním zhoršení bezpečnostní situace ukazuje v celé nahotě. Modernizace české armády musí nabrat větší tempo.

Článek Ministryně obrany Černochová: Nesmíme ukázat slabost, ale odhodlání a jednotu se zlu postavit se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co se stalo poté, co jste uvedl, že připravujete novelu zákona, která zajistí beztrestnost lidem z České republiky, kteří chtějí bojovat na straně ukrajinské armády?

Začali se na mě obracet lidé, kteří chtějí odjet bojovat s ukrajinskou armádou. Ptali se, jestli je to možné a co jim případně hrozí za postih. Už první den se na mě obrátilo okolo stovky lidí.

A co lidem říkáte? Je možné, aby odjeli pomoct ukrajinské armádě?

V současné době je to podle většinového názoru stále nelegální. Myslím si však, že by to nebyl trestný čin, ale je to můj názor jako advokáta, což se nemusí slučovat s názorem soudu. Je proto třeba udělat legislativní změnu, aby lidé, kteří tam případně odjedou, měli jistotu, že nepáchají nic trestného.

Jaké kroky tedy budete dělat dál?

Návrh jsme napsali, jedná se o novelu branného zákona. Ve středu ji předkládáme do prvního čtení plénu Senátu. Rychlejší by ale bylo, kdyby si to pod sebe vzala vláda a předložila to jako vládní návrh do Sněmovny. O to se budu snažit taky, ale abychom neztráceli čas, tak se to budu snažit předložit i v Senátu.

Jaký ohlas máte od premiéra Fialy?

Ten je spíše skeptický.

Naopak prezident Zeman se k výjimce staví příznivěji. Co na to říkáte?

Nemá mou důvěru. Nevěřím mu, že bude rozhodovat rychle a pozitivně. Není žádoucí, aby tato pravomoc zůstala v jeho rukou a není ani žádoucí, aby se tyto žádosti vyřizovaly složitě individuálně.

Co by se dělo v případě, kdyby na Ukrajinu odjel bojovat někdo bez souhlasu?

V první řadě bych lidem přál, aby to přežili. Když se vrátí, a pokud budou mít jakékoliv právní problémy, tak jsem jako advokát odhodlaný je pro bono zastoupit. Tento čin může být pro naši společnost jen těžko škodlivý. Když je veřejný názor hlásaný českými autoritami takový, že se na Ukrajině bojuje i za nás, tak ten, kdo tam za nás pojede bojovat na straně ukrajinské armády, se přece nemůže dopustit trestného činu.

Článek Senátor Láska: Češi bojující v ukrajinské armádě by neměli být trestně stíháni se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co říkáte na invazi ruských vojsk na Ukrajinu?

Naprosto odsuzuji jakoukoli vojenskou invazi. 

Uměl jste si představit, že je něco takového v 21. století možné?

Vždy jsem si myslel, že válka je slovo, o kterém se ve 21. století učíme, co znamená a jak negativní význam má. Vůbec nechápu, že se něco takového děje, že je to doopravdy možné.

Spousta lidí se na sociálních sítích vyjadřuje, že do Ukrajiny nám nic není a že si mají věci vyřídit sami. Jak se na to díváte?

Myslím si a nejen já, ale i mí spolužáci a kamarádi máme stejný názor – každý člověk má mít přece možnost svobodně se rozhodnout o svém životě. Jestli je z Ukrajiny, Afriky,… je to snad jedno. Každý člověk je individualita a každý člověk má právo říct svůj osobní názor.

Jak vlastně situace rezonuje mezi mladými lidmi? Nezažili jste totalitu, rok 1968 znáte ze školy apod.

My o tomto konfliktu mluvíme hodně. Spousta našich přátel je z Ukrajiny. Ale i z Ruska.

Pravdou je, že i na sociálních sítích už kolují příběhy, jak byli Rusové například v Praze vyhození z taxíku apod…

Právě. Proto bych chtěl všem svým vrstevníkům vzkázat ještě jednu věc: Neodsuzujte Rusy jen proto, že jsou z Ruska! V životě přeci nemá jít o to, kdo odkud je, ale kdo je jaký člověk.

Máte vy sám strach? Přeci jen konflikt je nějakých osm hodin jízdy autem od nás…

Nebudu říkat, že nemám strach. Mám obavy z toho, co může být dál. Nezažil jsem samozřejmě rok 1968, ale vnímám, co se tenkrát dělo. Teď se to vlastně opakuje na Ukrajině. Jen je to, myslím, mnohem víc krvavé.

Ruská dezinformační scéna je v České republice silná. Vnímáte, že právě vy, mladá generace, máte v rukou další vývoj a možná i volbu, zda v budoucnu budou konflikty podobné tomu na Ukrajině?

Bohužel i my vnímáme to, že někteří z našich vrstevníků, kteří mají i větší dosahy na sociálních sítích, šíří lži a dezinformace. Naprosto s tím nesouhlasím a nechápu vůbec, proč to dělají. Ale nemyslím si, že my jako mladá generace nyní máme v rukou další vývoj.

Jak to tedy berete?

My dáváme najevo to, co se nám líbí anebo nelíbí. A doufáme, že náš názor a hlas někdo zaznamená a zapřemýšlí aspoň na chvíli, jestli na tom něco není. 

Článek Zpěvák Tom Sean: Někteří z našich vrstevníků šíří o Ukrajině lži a dezinformace se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mění se ve světle událostí na Ukrajině pohled na Rusko coby obchodního, strategického, ale vlastně jakéhokoli partnera?

Invaze ruské armády na Ukrajinu změnila úplně vše. Vnitřně to cítím tak, že se otřásly základy uspořádání světa tak, jak fungoval od konce druhé světové války, a zejména posledních 30 let. A to jsem si vědom, že jsme žili i ve studené válce.

Jaká slova byste tedy měl pro agresi Vladimira Putina?

Je to úplně něco jiného. Jde o pokus o návrat k zákonům džungle, to jest zákonů silnějšího.

Jaké sankce by byly podle Vás vůči Rusku adekvátní?

Ten pohled se postupně mění. Tvrdí realisté jsou si vědomi toho, že odstřižení Ruska, které je pro energetickou situaci v Evropě zásadní, bude mít obrovský dopad na život všech Evropanů.

Je podle Vás možné, aby do konfliktu vstoupily síly NATO?

Všichni máme trauma a obavy z toho, že by se nějakým způsobem opakoval rok 1914 a svět by se ocitl na prahu třetí světové války. Představitelé jednotlivých států jsou si vědomi toho, že nasazením vojsk NATO bychom se dostali na samou hranu. Uvidíme, co přinesou nejbližší dny.

V Rusku se konají demonstrace proti válce, myslíte, že to může nějak významně otřást s veřejným míněním? Protože podpora Putina je v Rusku obrovská…

Obávám se toho, že mezinárodní tlak může paradoxně ještě Putinovu podporu posílit a Rusové se ještě více semknou. Nedokážu si vlastně představit, k jakým informacím má obyčejný Rus přístup. Iluze si žádné nedělám. Koneckonců i u nás už byl omezen zcela svobodný přístup k informacím a omezeny některé informační servery. To je spíše něco na samostatný rozhovor. A tohle si v Rusku vynásobte, řekněme stokrát.

Lidé protestující v Rusku asi mají obrovskou odvahu, souhlasíte?

Určitě! Protestovat v této době v Rusku za mír, znamená velkou odvahu. Ke změně veřejného mínění jsem ale skeptický.

Vy jste jako opozice prohlásili, že českou vládu podporujete v krocích, které směrem k rusko-ukrajinskému konfliktu podnikne. Znamená to, že spory jsou zapomenuty a že taková událost spojí opozici s vládou?

Jsme političtí protivníci. Máme na svět jiné názory a přístup k řešení problému občanů České republiky. Když se ale objeví něco tak strašného jako válka, v podstatě nedaleko nás a v kulturně spřízněné zemi, tak jsou najednou všechny spory malicherné a není na ně místo a čas.

Těšíte se, až se zase začnete ve Sněmovně hádat, protože to bude znamenat…

…mír na Ukrajině a nebudou umírat lidé. Ano, s trochou nadsázky se opravdu dá říct, že těším na to, až se mezi sebou budeme hádat, jako vždycky. Protože ty naše parlamentní hádky jsou mnohem milejší než to, co se právě děje.

Článek Poslanec Radek Vondráček: Putin se chce vrátit k zákonům džungle se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co v této době vede Ukrajinu k tomu, aby se pokusila stát se členskou zemí Evropské unie?

Už samotná debata o členství nějakým způsobem učiní Rusům obtížnější ofenzivu. Ale tato žádost, ačkoliv je ze strany ukrajinské vlády, řekl bych, naprosto v pořádku, je zatím bohužel nerealistická. Evropská unie může v tuto chvíli Ukrajinu přijmout jen velmi těžko. I když bychom si to všichni přáli, je to složité, na Ukrajině je válečný stav.

Takže podle vás ukrajinská žádost o vstup do Evropské unie vyslyšena nebude?

V tuto chvíli je to podle mě spíše nereálné. Asi bychom jim to všichni přáli a Ukrajině by to pomohlo, ale celý proces je velmi složitý. Evropská unie se snaží pomáhat všemi silami, ale toto by byl krok, s ohledem na to, jak se rozšiřovala, do neznáma. Navíc by přijala zemi ve válečném stavu, což by do podobné situace dostalo celou Evropskou unii. Vůle by se asi našla, třeba Česko nebo Polsko s Ukrajinou sympatizují, ale je otázkou, jak by reagovaly některé západní země.

Jaký je vůbec dlouhodobý vztah Ukrajiny k Evropské unii?

Ukrajina má zájem o vstup do Evropské unie dlouhodobě. Majdan vypukl poté, co Janukovyč odmítl uzavřít s Evropskou unii vyjednanou asociační dohodu. Ukrajina projevovala zájem i dál, ale procedury a byrokracie jsou složité. Nevím, jestli se dají nějak zkrátit nebo v této situaci i případně nějak obejít.

Pokud by se Ukrajina nakonec ubránila, může o členství v Evropské unii usilovat i později?

Pokud Rusové z Ukrajiny odejdou, pak si myslím, že má Ukrajina velkou šanci na to, aby byla přijata do Evropské unie i NATO ve zkráceném režimu. Možná by nemusela absolvovat složité procedury a přístupové rozhovory, které absolvovaly další země. Sympatie vůči Ukrajině ze západu jsou teď obrovské.

Symbolem války na Ukrajině se stal ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky. Posunul zemi hodně směrem k západu?

Myslím si, že udělal velký kus práce v potírání dříve rozsáhlé korupce a moci oligarchů v zemi. Má na tom velkou zásluhu. Zcela jasně přeorientoval zemi k Západu, což dělal už jeho předchůdce Porošenko, ten měl ale pověst oligarchy. Jeho motivy nebyly jasné a nevědělo se, jestli vše dělá ve vlastním zájmu nebo pro ochranu Ukrajiny. Zelenskyj Ukrajinu hodně změnil a udělal z ní seriózního kandidáta na členství v Evropské unii i Severoatlantické alianci.

Volodymyr Zelensky je hrdinou. Jak moc důležitá je jeho role?

Prezident Zelenskyj je symbolem odporu vůči ruskému režimu. I když se podíváme na zprávy z USA nebo Velké Británie, tak to vnímají stejně. Stal se mezinárodním hrdinou. Jeho typ vůdcovství je v kontrastu s tím, co představuje Putin. Pokud by ho Rusové lapili nebo dokonce zabili, tak by to byl mezinárodní šok, který by mohl vést k dalšímu stresu a napětí mezi Západem a Ruskem.

Článek Politolog Pehe: Prezident Zelenskyj je symbolem odporu, stal se mezinárodním hrdinou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Měla by Ukrajina vstoupit do Evropské unie tak, jak si přeje prezident Zelenskyj?

Téma vstupu Ukrajiny do EU je důležité. Ukrajina je evropská země a v rámci asociační dohody neustále pracovala na reformách, na nichž se s EU shodla. Osobně s ní v budoucnu počítám.

Okamžitě tedy ne?

Teď jde spíše o symbolické gesto zájmu o nejen NATO, ale i EU, které dává jasně najevo, kde chce Ukrajina stát a že o ruskou nadvládu nemá zájem. I pokud by šlo přijmout Ukrajinu do EU zítra, technicky by to moc nezměnilo.

Jak to?

Stále by bylo nutné řešit i vstup do Schengenu, aby se usnadnila situace uprchlíkům. A finanční podporu Ukrajina získává i nyní.

Je vůbec možné něco jako „bezodkladný vstup do EU“, jak žádal ukrajinský prezident?

Nikoli, nic jako bezodkladný proces či zrychlení řízení není možné. Jak jsem zaznamenala, prezident Zelenskyj podepsal žádost o přijetí Ukrajiny do EU. To je první krok. Další kroky se ale řídí tzv. Kodaňskými kritérii a není pro žádnou ze stran výhodné, aby byly jakýmkoli způsobem obcházeny.

Proč to není výhodné?

Členství v EU se nepojí pouze s benefity, ale i povinnostmi. A jejich neplnění bude přinášet zemi jen těžkosti.

Může Vladimir Putin případné zahájení jednání vstupu Ukrajiny do EU považovat za nepřátelský akt celé unie?

Nemyslím si, že Vladimir Putin bude eskalovat situaci právě na základě žádosti o vstup do EU. Větším trnem v oku je NATO, a zabránění tomu, aby se rozšiřovalo. Jak jsem však zmínila, je to důležitý symbolický akt vůči němu, ukrajinským občanům i celé EU.

Co by znamenal vstup Ukrajiny do EU pro Českou republiku?

Množství změn především z hlediska migrujících pracovníků a jejich statutu v zemi. Jak však říkám, pohybujeme se na teoretickém poli a přístupovým rozhovorům bude muset předcházet skutečně množství dalších kroků.

Článek Europoslankyně Gregorová: Ukrajina teď do EU nemůže. Žádný zrychlený proces přijetí neexistuje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč bylo pro Rusko získání Černobylu tak důležité?

Podle mého názoru nejde Rusům o Černobyl. Jde čistě o to, že je to nejkratší cesta do Kyjeva z Běloruska.

Hrozí Evropě z Černobylu nebezpečí? Může dojít k jeho poškození?

Evropě určitě nebezpečí nehrozí. Úniky radioaktivity by hrozily v případě masivního poškození nového sarkofágu. Ovšem tyto úniky by měly dopad pouze v blízkém okolí, tedy v samotné Černobylské zóně. A nepředpokládám, že by se zrovna v jeho blízkosti bojovalo.

Myslíte si, že Rusové už v okolí Černobylu zůstanou?

Rusové obsazení zdůvodňují tím, že chtějí chránit objekty. Zdá se, že nechali ukrajinské pracovníky, aby se o objekty starali. Myslím si, že nebezpečí poškození objektů, zvláště tedy nového sarkofágu, by hrozit nemělo.

Může být jedním z důvodů, proč Rusko obsadilo Černobyl, také to, že se jedná o velký symbol, který zná celý svět?

Hlavním důvodem obsazení Černobylské jaderné elektrárny byla její poloha. Hlavní kolony techniky pro obsazení Kyjeva směřují ze severu z Běloruska. A pro zajištění jejich zásobování a logistiku potřebuje mít ruská invazní armáda zajištěno i obsazení prostoru, který obsahuje i Černobylskou jadernou elektrárnu. Do jisté míry byl však i podle mého názoru způsob a rychlost jejího obsazení dán jejím symbolickým významem.

Mohli tak podle vás Rusové demonstrovat svou sílu?

Spíše bych řekl, že tam byla obava z velmi negativní symboliky, kdyby zde došlo k bojům a poškození některé z budov, hlavně tedy nového sarkofágu. Ukrajinští pracovníci elektrárny si tuto negativní symboliku a svou zodpovědnost uvědomují, a tak se podvolili ruské okupaci zařízení. I když určitě neradi. Kdyby však Černobylská jaderná elektrárna byla jinde, v místě, kde neprobíhal útok na jiný cíl, tak myslím, že by ji ruská armáda neobsazovala.

Zmínil jste, že se o objekty nejspíš i nadále starají pracovníci z Ukrajiny. Co kdyby je nahradili Rusové? Mohlo by se něco změnit?

Rusové posílají na Ukrajinu vojáky, bojové jednotky a ne odborníky. Chtějí porazit Ukrajinu, nyní hlavně Kyjev, kde je ukrajinské vedení. Takže pro ně nemá smysl vyměňovat pracovníky a odborníky, kteří pracují v objektech Černobylské jaderné elektrárny.

Teoreticky, mohou Rusové toho, že jsou v Černobylu, nějak zneužít? Mohou zneužít nějaká data, případně další informace?

S likvidací následků havárie v Černobylu, a i likvidaci dosloužilých bloků, které nebyly zničeny, pomáhají mezinárodní odborníci. Je tady řada mezinárodních misí, například z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Ruští odborníci zde nezískají žádné nové informace, které by neměli, nebo nemohli získat jinak.

Zdá se, že z Černobylu nebezpečí nehrozí. Velkou hrozbou jsou ale jaderné zbraně. Kdyby byly použity, dalo by se ještě zabránit katastrofě, nebo už by byla nevyhnutelná?

Zvláště po nedělních vyhrůžkách Putina u něj bohužel nelze hrozbu použití jaderných zbraní vyloučit. Pochopitelně dopady jejich použití závisí na tom, v jaké formě a množství by byly uplatněny. V okamžiku jejich prvního použití však už lze jen těžko odhadnout, co by následovalo.

Jak velká je jaderná síla Ruska?

Odhaduje se, že Rusko má okolo šesti tisíc jaderných hlavic. Pochopitelně je otázka, kolik má nosičů, které je mohou přepravit a kam. Myslím však, že je možné říct, že Rusko patří k těm státům, které jsou schopny jadernými zbraněmi zničit svět.

A jak je na tom s jadernými zbraněmi Ukrajina?

Ukrajina měla jaderné zbraně z dob Sovětského svazu. Těch se vzdala právě za záruky své územní celistvosti ze strany Ruska. Všechny tak byly převezeny právě do Ruska. V současné době Ukrajina žádné jaderné zbraně nemá. 

Článek Jaderný fyzik Wagner: Rusko svými jadernými zbraněmi může zničit svět. Ukrajina žádné nemá se nejdříve objevil na Události247.cz.

Myslíte, že ruská armáda postupuje tak, jak si Putin maloval?

Myslím, že nepostupují tak, jak si naplánovali. Určitě nebyla zvládnuta úvodní fáze útoku na Kyjev. Fiasko vrtulníkového operačně taktického výsadku na letiště Hostomel bylo počátkem pomalého postupu na Kyjev. Velmi pravděpodobně bylo plánováno mnohem vyšší tempo útoku.

Co tedy mělo být jinak?

Nejpozději v druhém dni invaze mělo být provedeno spojení hlavních sil s výsadkem. Tedy bylo potřeba dosáhnout prostoru letiště Hostomel a spojit se s ním nejlépe koncem prvního dne. Tím by se následně zajistilo, že bude letiště zabezpečeno a dále bude schopné přijímat velká transportní letadla.

Podle informací z médií byla ale ruská armáda tomuto strategickému cíli hodně vzdálená, je to tak?

Ano. Druhý den bojů se čelo tankových jednotek pohybovalo asi 30 km od letiště Hostomel. A to měli za sebou slabě bráněnou oblast černobylské elektrárny. Letiště bylo dokonce na čas dobyto ukrajinskými silami zpět. Ovládnutí letiště oznámili Rusové až v pátek odpoledne.

Jaké síly se tedy dostaly ke Kyjevu?

Jen průzkumné, předsunuté relativně slabé jednotky, neschopné výrazně změnit situaci na přístupech ke Kyjevu a na jeho okrajích. A to za vzdušné nadvlády ruských vzdušných sil na bojišti.

Nezdar se dá zřejmě Rusům započítat i ve směru na Charkov, souhlasíte?

Je to tak, v tomto směru to bylo podobné. Již druhý den by měla ruská vojska ovládnout Charkov, důležitý komunikační uzel. O Charkov se ale bojuje ještě dnes. Největších úspěchů dosahuje Rusko na jižní frontě, bohužel.

Chápe Putin, do čeho svou zemi zatáhl?

Zřejmě ano. Z jeho vystoupení to tak vypadá. Stačí číst jeho řeč těla, jeho způsob vyjadřování, gestikulaci a pohledy, mimiku ve tváři. Evidentně ztrácí kontrolu sám nad sebou. Není lepšího důkazu, že „se něco“ nedaří.

Cítí z možných mírových jednání možnost ze všeho vycouvat?

Možné to je. Ale moc tomu nevěřím. Už překročil vlastní červenou linii a bude složité se vrátit zpět.

Článek Generál Šedivý: Putin ztrácí kontrolu sám nad sebou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč Vladimir Putin hovoří o odzbrojení Ukrajiny a denacifikaci země? Může tomu opravdu věřit a vojenskou akci si tak ospravedlňovat?

Vladimír Putin sleduje základní cíl, zabránit dalšímu vzdálení se Ukrajiny od vlivu Ruska. S tím souvisí striktní požadavek vzdát se ambice být členem NATO a EU. Orientace Ukrajiny na západní Euroatlantickou demokratickou komunitu by znamenalo nejen to, že by se země vymanila z ruského vlivu. Ale při téměř jisté prosperitě Ukrajiny i příklad pro občany Ruska, že tento společenský systém je mnohem perspektivnější než diktátorství prezentované Putinem.

Zkoušel i mírové cesty, jak tuto „západní hrozbu“ eliminovat?

Všechny předešlé pokusy o odvrácení této „hrozby“ selhaly. Stejně jako vyřešení stavu v separatistických republikách, na jejichž území se životní podmínky k lepšímu nezměnily. Celý minulý rok Rusko pořádalo provokativní manévry podél ukrajinských hranic s nulovým výsledkem. Proto se Putin uchýlil k absolutně neospravedlnitelnému kroku.

Occupiers bombing the private sector in #Sumy. pic.twitter.com/gVEwGaQiNa

— NEXTA (@nexta_tv) February 26, 2022

Mělo NATO zasáhnout?

NATO mělo zasáhnout tím, že mělo mnohem výrazněji pomáhat Ukrajině v reorganizaci armády a jejímu vyzbrojování. Tam jsme selhali a nechali Ukrajinu osamocenou a slabou. Teprve teď vidíme, že jsme se zmýlili. Je pravděpodobně příliš pozdě.

Pozdě na co…?

I kdyby se podařilo válku zastavit, už po těchto třech dnech po ní zůstane mnoho zmařených lidských životů a obrovské materiální ztráty.

A přímý vstup sil NATO do tohoto konfliktu, je něco takového myslitelné?

To možné není. Pak by se totiž nejednalo o konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Ruskem, jako jadernou mocností, a NATO, coby aliancí vlastnící v ozbrojených silách USA, Velké Británie a Francie taktéž jaderné zbraně. V takovém konfliktu by se navíc dříve či později začala angažovat i Čína, tedy další jaderná velmoc.

Jaké by byly důsledky?

Katastrofální. Proto je nutné, abychom postupovali razantně, ale s chladnou hlavou. Ačkoliv bych nechtěl negovat mé předešlé stanovisko, i Ukrajina musí hledat schůdná řešení.

Myslíte tím, aby Ukrajina Rusku ustupovala?

To vůbec ne. Ale i v případě realizace Minsku II (dojednaný klid zbraní z února 2015, pozn. red.) bylo možné udělat více. I když vím, že by to bylo velmi složité. Ovšem Putin by ztratil jeden z podstatných argumentů pro ospravedlnění své agrese.

Některé zprávy z Ukrajiny hovoří o možných mírových jednáních, je to reálné?

Zatím to jsou jen první náznaky k zastavení války a návratu k jednacímu stolu. Pokud bude ale Rusko trvat na dobře známých nesplnitelných podmínkách, nemůže takové jednání dospět ke zdárnému výsledku.

Článek Generál Šedivý: Selhali jsme, NATO mělo Ukrajině pomáhat dříve se nejdříve objevil na Události247.cz.

Putin připustil jednání s Ukrajinou, je hlavním důvodem iniciativa Číny?

Kreml může ve skutečnost reagovat hlavně na apel Číny, aby Rusko a Ukrajina usedly k vyjednávacímu stolu. Otázkou zůstává, zda si tento apel v Pekingu „objednal“ sám Putin, aby mohl z invaze začít vycouvávat, aniž úplně ztratí tvář. Nebo zda se Čína do situace vkládá ryze na základě vlastního rozhodnutí.

Staví se tedy Čína do role jakéhosi ,,usmiřovače“?

Slabé sankce Západu totiž dláždí cestu čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, aby se ujal potenciálně dobře propagandisticky využitelné role mírotvorce. Si se dříve telefonicky spojil s Putinem, aby ho vybídl k jednání s Ukrajinou. Rusko poté svůj postoj k jednání s Ukrajinou změkčilo. 

Mohlo v tom hrát roli i to, že Putin s invazí čekal až do skončení olympijských her?

To, že Putin zjevně vyčkával na konec olympijských her v Číně, než invazi zahájil, Pekingu evidentně nestačí. Čína má na Ukrajině své ekonomické zájmy. Čína nijak úzce s Ruskem nekooperuje, například se nyní zdráhá odebírat ruskou ropu. Obává se, že na ni dopadnou sankce Západu.

Nemůže tento krok spíše Západ oslabit?

Pokud by Peking situaci na Ukrajině uměl řešit, a přispěl zásadně k jejímu zklidnění, význam Západu to ale dále oslabí. Mnozí by takový vývoj interpretovali tak, že poměrně ,,bezzubý zásah“ Západu vůči Rusku umožnil Číně sehrát roli země, která v těžké chvíli Ukrajině, fakticky jako jediná, vyšla na pomoc.

Myslíte si, že za to bude Čína na oplátku něco požadovat?

Jistě by to reflektovala Ukrajina v budoucích letech, Čína by tak získala spojence doslova „před branami“ EU. Určitě, její pomoc Kyjevu nebude nezištná. 

Jak z hlediska ekonoma tedy hodnotíte rusko-ukrajinský konflikt?

Z hlediska reakce Západu, a zvláště zemí typu Německa, je tak zatím ukrajinsko-ruský konflikt jedním velkým fiaskem, které nepříznivě poznamená význam a reputaci Západu ve světě v příštích letech a desetiletích.

Článek Ekonom Lukáš Kovanda: Reakce západních zemí na konflikt je fiasko. Putin je připravený zahájit jednání s Ukrajinou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jste spokojen s tím, jak dopadlo jednání o sankcích na Rusko?

Dohodnuté sankce jsou pro ruskou ekonomiku ničivé. A to je správně. Hrubým porušením mezinárodního práva by mělo Rusko ztratit možnost spolupráce na mezinárodním poli.

Co dál je potřeba dělat, jak postupovat?

Je zapotřebí omezit účast v globální ekonomice, a co nejvíce omezit ruské finanční a exportní styky. Věřím, že přijaté sankce, které zasáhnou až sedmdesát procent ruského bankovního trhu, budou ruskou ekonomiku bolet a uvalí ruský režim do izolace.

Potěšilo Vás, že se Západ dokázal dohodnout, že je vidět jednota?

Určitě. Tady totiž nejde jenom o sílu sankcí. Ale právě o bezprecedentní jednotu Západu, Evropské unie i NATO. Taková jednota je taky důležitou silou proti Putinově režimu a na to nesmíme zapomínat.

Ale asi ne všechno je ideální…

Je to tak. Opět se ukazuje, že akceschopnost Evropy v zahraniční politice si zaslouží zlepšení. V Evropské unii je, bohužel, pro kroky v zahraniční politice zapotřebí jednomyslné hlasování v Radě Evropské unie. Tedy jednotný souhlas všech členských zemí.

Jak byste to řešil Vy?

Já dlouhodobě prosazuji v těchto otázkách hlasování kvalifikovanou většinou. Různými pseudovlastenci, včetně tehdejšího premiéra Andreje Babiše, jsem za to byl kritizován. Nyní se ukazuje, že rozhodování kvalifikovanou většinou je namístě.

Kdyby to nyní platilo, co by se dělo?

Pokud by v tomto případě platilo, tak by členské země pravděpodobně rozhodly o ještě tvrdších sankcích proti ruskému režimu.

Článek Europoslanec Kolaja: Schválené sankce uvalí ruský režim do izolace se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co říkáte na plánované sankce proti Rusku, jaké mají být?

Podle vyjádření vrcholných státníků mají být drtivé. Premiér Johnson uvedl, že dostanou Rusko na kolena. Pevně věřím, že státníci večer na summitu co nejrychleji odsouhlasí ty nejpřísnější sankce.

Je možné ještě stupňovat, nebo toto je maximum možného?

Určitě je možné další zpřísnění – od ekonomických a diplomatických sankcí až po totální izolaci země. Ale to je až to nejkrajnější řešení. Aktuálně je cílem Rusko ekonomicky oslabit. 

Co vy konkrétně byste prosazoval?

Okamžité vyloučení ruských firem ze všech tendrů, ukončení spolupráce na projektech s Ruskou federací, omezení nákupu surovin, zboží a servisu a ochromení největších ruské banky, které doposud nebyly na seznamu sankcí. A především bych odstřihnul Rusko od systému SWIFT, což je velmi složité a těžké rozhodnutí.

Odpojení od systému Swift. Co by to pro Rusko znamenalo?

Znamenalo by to odstřihnutí Ruska od mezinárodních finančních operací a transakcí! Došlo by fakticky k zastavení obchodních výměn s Ruskem, samozřejmě by se to dotklo i dodávek strategických surovin, protože by za ně ruské společnosti nedostávaly zaplaceno. My bychom přišli o dodávky, Rusko o peníze, kterými financuje invazi na Ukrajině. Zapříčinilo by to masivní odliv kapitálu a oslabilo rubl.

Už se to někdy stalo?

Ano. Vzpomeňme si na to, co udělalo odstřihnutí Íránu od SWIFT v roce 2012, když země neuposlechla výzev a pokračovala v jaderném programu. Následoval rychlý propad poloviny příjmů z vývozu ropy.

Bude mít sankce dopad i na českou ekonomiku, ale třeba i na dodávky plynu a další věci?

Žijeme v globalizovaném světě, takže válka bude mít dopad i na české občany. O dodávky plynu se bát nemusíme, Evropská komise už potvrdila, že pro letošní rok máme této komodity dostatek. Na další zimu se můžeme zásobit od jiných států. Naštěstí pro Českou republiku není Rusko nijak velkým a zásadním obchodním partnerem. Určitě to odnesou některé české firmy, které obchodují v Rusku, ale to se nedá v tuto chvíli nic dělat.

Co sankce zaměřené přímo na Putina, je něco takového vůbec možné?

Souhlasím s eurokomisařkou Věrou Jourovou, že je potřeba uvalit sankce i na Putina. Obvykle se na hlavy států sankce neuvalují i z toho důvodu, aby se ponechala otevřená zadní vrátka pro možná vyjednávání. Putin ale překročil všechny možné čáry, tady je to na místě.

Článek Europoslanec Zdechovský: Je třeba uvalit sankce na Putina a Rusko vyloučit ze všech tendrů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak vnímáte vpád armády Ruska na ukrajinské území? 

Znamená to jediné, že Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu a snaží se zpochybnit její právo na suverenitu a existenci. Takové jednání je nepřijatelným porušením základních norem mezinárodního práva, včetně Charty OSN, Minských dohod a Budapešťského memoranda z roku 1994. Evropa by na to měla tvrdě reagovat. Jsem přesvědčen, že tvrdé sankce by měly být zavedeny okamžitě. 

Separatisté už vznášejí požadavky na další ukrajinská území, bude konflikt dále eskalovat, je to voda na Putinův mlýn? 

Konflikt je od samého začátku v režii Ruska, to v něm hraje klíčovou roli. Povstalci jsou dlouhodobě podporováni ze strany Ruska a dělají kroky, které jsou v souladu s jeho zájmy. 

Vidíte nějaké dopady, které bude mít ruská agrese na Českou republiku? Ať už krátkodobé, tak i dlouhodobé… 

Dopady na nás konflikt na Ukrajině určitě mít bude. Nechci věštit z křišťálové koule, jaké ty dopady přesně budou. Ovšem konflikt, který probíhá jen několik set kilometrů od našich hranic, se nás bytostně týká už nyní.  

Je nyní třeba revidovat, případně nějak sledovat ruské občany, kteří pobývají na území České republiky?

Nechci rozhodně vyzývat ke sledování ruských občanů, ne každý občan Ruska je fanoušek Vladimíra Putina a vždy jsem odmítal princip kolektivní viny. V první řadě je potřeba okamžitě přijmout tvrdé sankce vůči Rusku.

Článek Poslanec Marek Ženíšek: Ukrajinský konflikt, který probíhá kousek od našich hranic, se Česka bytostně dotýká se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podepsala se nějak ruská invaze na Ukrajinu na cenách zlata? Jak trhy reagují?

Zvýšené mezinárodní napětí vyvolalo zájem o zlato jako takové. V zásadě tento jev pozorujeme poslední 3 týdny, kdy se na pořad dne dostal problém na východě Ukrajiny. Cena zlata přidala více jak 6 procent.

Kdy „se rozhodlo“, že cena poletí vzhůru?

Zásadním dnem byly události z pátku 11. února 2022, kdy prezident USA J. Biden oznámil blížící se invazi Ruska na Ukrajinu. Cena zlata po tomto oznámení prorazila dlouhodobou sestupnou linii a následně vyrazila až k hodnotě 1 900 amerických dolarů za trojskou unci. Tento průlom byl podepřen i vysokým objemem obchodů v největším světovém ETF fondu se zlatem GLD.

Dá se odhadnout, jaký bude vývoj ceny zlata?

Aktuálně bych očekával konsolidaci ceny i s ohledem na momentální vyvrcholení bezpečnostní situace. Lze předpokládat, že nyní proběhne řada diplomatických jednání a následovat bude další „kolo“ krize. Věci se daly pohybu…. Na další mezinárodní vývoj bude zlato citlivě reagovat. Náš výhled je dosáhnutí ceny 2000 USD za trojskou unci během 3 až 6 měsíců.

Na čem vlastně záleží, jak se cena určuje, co všechno ji ovlivňuje?

Růstu ceny zlata nahrává mnoho faktorů, aktuálně kombinace problémů v mezinárodním obchodu, vysoké inflace, výší úrokových sazeb a mezinárodní situace.

Doporučil byste dnes lidem investovat právě do zlata?

Vzhledem k proražení dlouhodobé sestupné trendové linie na hodnotě 1840 USD přišel do trhu signál, podpořený velkými tržními objemy ve fondu GLD, který dává investorům informaci, že je aktuálně vhodné část volných finančních prostředků do zlata umístit.

Jak na tom vlastně jsme jako investoři?

Celkově je povědomí investorů o možnosti uložit finance do investičního zlata lepší než před 10 lety. I přesto však nadále trvá, paradoxně, k investování do zlata rezervovaný postoj. Domnívám se, že tento postoj pomalu vyprchává a investoři si „rozpomínají“ na základní funkci zlata. V zásadě se jedná o bezpečný přístav pro finanční úspory v období inflací, finančních, hospodářských i společenských krizí…

Článek Ruská agrese žene ceny zlata vzhůru. Pokud plánujete investovat, teď je podle ekonoma Pilíška správný čas se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co říkáte na okupaci ruské armády části Ukrajiny?

Je to ze strany Putina výzva ke konfliktu. A je na nás, abychom odpovědí určili tón celého konfliktu. Zastavení plynovodu Nord Stream 2 se již děje, historicky nejpřísnější sankce budou nejspíš také schváleny. Neměli bychom skákat, jak Putin píská. Před nasazením těžké techniky máme velké množství způsobů, jak ho zatlačit do kouta i bez vojenské eskalace.

Jak to rezonuje na půdě Evropské unie?

Zatím všechny členské státy vyjádřily jasnou podporu Ukrajině. Situace je přehledná a Putinovy dezinformace nefungovaly. Olaf Scholz již dokonce zastavil spuštění Nord Stream 2, přičemž Německo bylo největší neznámou posledních dní. To jasně signalizuje, jaká nálada v EU je.

Víte už, jaké budou sankce, které EU chystá vůči Rusku?

To bude zveřejněno právě dnes, tedy ve středu. Již však bylo zmíněno, že se sankce mj. dotknou těch, kteří podepsali uznání DNR a LNR a některých oligarchů, finančně podporujících režim.

Jaký bude podle Vás další postup Ruska, zastaví se Vladimir Putin v Donbasu, nebo bude pokračovat?

Pokud by existoval člověk schopný predikovat kroky Vladimira Putina, pak možná nejsme v situaci, v níž aktuálně jsme. S tím, co už se stalo, se domnívám, že se Putin nehodlá zastavovat, dokud Ukrajina nebude jeho. Ale věřím tomu, že to nedovolíme.

Putin už vyzval Kyjev, aby zabránil krveprolití a uznal Luhanskou a Donbaskou republiku. Neevokuje to ve Vás dění, které se už v Evropě odehrávalo a následně znamenalo druhou světovou válku?

Ano, jde zde mnoho paralel s bývalými konflikty a válkami, i informačními operacemi. Rusko nepodniká nic nevídaného. Právě proto však víme, jak bychom se měli bránit a jsme poučenější než v minulosti.

Článek Europoslankyně Gregorová: Nesmíme skákat, jak Putin píská. Máme způsoby, jak ho zatlačit do kouta se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaké dopady má ruská agrese na Ukrajině na trzích?

Vyhrocení bezpečnostní situace ve východní Evropě má na trhy hmatatelné dopady. Vydělat se dá na energetických a zemědělských komoditách či drahých kovech. Naopak riziková aktiva jako akcie či kryptoměny zažívají masivní výprodej. 

Ceny jakých komodit rostou nejvíce?

Cena ropy se dostala na své sedmileté maximum a atakuje hranice 100 dolarů za barel. Lze očekávat i prudký nárůst ceny zemního plynu, elektřiny, uhlí a dalších komodit, kterých by mohlo být nedostatek kvůli případnému narušení dodávek z Ruska do Evropy. Rovněž narůstají ceny zemědělských komodit jako jsou pšenice, kukuřice, rýže či sója.

Kde je situace nejhorší?

Akciové trhy zažívají výplach a dochází k poklesu indexů po celém světě. Nejvíce jsou zasaženy evropské akcie. Mimořádně hluboký propad zažil ruský akciový index RTS, který za posledních 5 dní ztratil 26 procent své hodnoty. Aktuálně se obchoduje na úrovni z přelomu října a listopadu 2020.

Může současná situace vůbec někomu prospět?

Zatímco většina akciových titulů klesá, některým společnostem by současná napjatá situace kolem Ukrajiny opravdu mohla prospět. Například výrobci zbraní, či firmy zaměřené na kybernetickou bezpečnost zřejmě budou evidovat zvýšenou poptávku po svých produktech. Situace může hrát do karet i některým ropným a energetickým společnostem či producentům potravin.

Jak reagují investoři?

Začínají se z rizikových aktiv stahovat do bezpečných přístavů. Mezi které patří drahé kovy jako jsou zlato, stříbro či v letošním roce populární palladium.

Co měny, co česká koruna?

Bouřlivá situace může uškodit menším měnám na rozvíjejících se trzích. Do tohoto ranku patří i naše koruna. Hlavní pohyb na měnovém trhu se však zatím odehrává na rublu, který výrazně oslabuje vůči dolaru.

Článek Krize na Ukrajině dopadá na akciové trhy. Ekonom Křeček vysvětluje, co nejvíce zdražuje a kdo může naopak vydělat se nejdříve objevil na Události247.cz.

Na kulturních akcích už není třeba prokazovat se certifikátem o očkování či potvrzením o prodělání covidu. Je to správný krok?

Každý krok, který vede k otevírání kultury a je v souladu s názory odborníků z oblasti zdravotnictví, je správný. Navíc po celou dobu, kdy jsme velmi intenzivně komunikovali s kolegy z ministerstva zdravotnictví o podmínkách pro kulturu, jsem upozorňoval na to, že kultura je bezpečné prostředí, protože návštěvníci kulturních akcí se chovají zodpovědně. Nosí roušky, protože jsou ochotni toto nepohodlí strpět, aby mohli své oblíbené kulturní akce navštěvovat.

Uvažujete ještě o nějakých kompenzacích, které byste za resort navrhl jako pomoc pro kulturní zařízení, umělce, apod.?

Jsem velmi rád, že se podařilo s ministerstvem průmyslu a obchodu domluvit na kompenzacích pro oblast kultury za období listopad 2021 až únor 2022. Některé sektory kultury totiž byly stále uzavřeny, mám na mysli ty, které organizovaly akce s vysokým počtem diváků. Díky trpělivé komunikaci s MPO je sektor kultury zahrnut do kompenzací, které schválila vláda.

Kolik mohou firmy získat?

Za splnění přesně stanovených podmínek mohou získat až 3 miliony korun. Vzhledem k tomu, že pandemie dle všech známek končí, se domnívám, že jde o kompenzace poslední.

Jak jste spokojen se schodkem rozpočtu, který se výrazně snížil oproti návrhu vlády Andreje Babiše?

Jako občan České republiky jsem spokojen, protože zadlužování státu nabralo za minulé vlády obrovsky nebezpečnou rychlost. Následky rozhazovačné politiky minulé vlády poneseme ještě dlouho, protože dluhy, které Andrej Babiš a Alena Schillerová nasekali, zaplatíme všichni. Jako ministr kultury jsem také spokojen, lze-li to tak v období úspor říci.

Vy sám víte, kde konkrétně budete šetřit?

Ministerstvo kultury snížilo výdaje oproti původnímu návrhu státního rozpočtu pro rok 2022 o 5,7 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem 2021 se tak jedná o snížení o 0,85 %. Celková částka činí 1,022 miliardy korun. Z toho 33 procent v dotačních titulech, 50 procent v odložených investičních výdajích.

Je třeba zdůraznit, že ani původní rozpočet ministerstva kultury, který jsme přepracovávali, nezaznamenal ve všech ukazatelích růst výdajů oproti roku 2021. Kulturní služby a podpora živého umění byla navržena v částce 1,122 miliardy korun, přičemž v roce 2021 to bylo 1,403 miliardy korun. Ani záchrana a obnova kulturních památek nebyla plánována v původním návrhu rozpočtu ve stejné výši jako v roce 2021.

Znamenají odložené investice konec některých projektů?

Odložené investiční výdaje ve výši 510 milionů korun neznamenají v žádném případě rezignaci na realizaci projektů, jako je například revitalizace Invalidovny či rekonstrukce Nové scény národního divadla, jde pouze o zreálnění skutečného výdaje v čase. Krácení dotačních titulů ministerstvo uvážilo velmi odpovědně tak, aby zůstaly zachovány funkční principy podpory živého umění i památkové péče.

Kolik peněz na kulturu by podle Vás bylo ideální?

Věřím, že do konce mandátu této vlády se nakonec přiblížíme k tomu, že na rozpočet ministerstva kultury bude vynaloženo jedno procento z výdajů státního rozpočtu, jak to ostatně máme i v našem programovém prohlášení.

Nemáte strach z toho, že lidé se budou s „láskou“ obracet k předchozí vládě, která rozdávala, zatímco kabinet Petra Fialy musí logicky šetřit? Byť jsou volby samozřejmě ještě daleko…

Věřím, že lidé chápou, že nelze donekonečna utrácet peníze, které jsou na dluh. Den, kdy je třeba dluhy zaplatit, vždy nakonec přijde. A vždy je nakonec zaplatí zase jen naši občané. Vláda nemá jiné peníze než ty jejich. A ty, co si půjčí. Ale i ty půjčené nakonec zaplatí občané.

Mimochodem, co pandemický zákon, je za Vás v pořádku?

Domnívám se, že prodloužit platnost pandemického zákona, o což primárně jde, je důležité. Navíc je návrh upraven tak, aby reflektoval předchozí soudní rozhodnutí, jež shazovala jedno opatření minulé vlády za druhým. Je potřeba mít nástroj pro případ, že by epidemie znovu nabrala na síle. Ten stávající končí na konci února.

Přesto lidé…

Chápu, že po dvou letech složitého života v pandemii má mnoho lidí jakýchkoli restrikcí dost, ale myslím, že se vše nyní dostalo do absurdní roviny démonizace legislativní normy, která je v této složité době potřebná.

Jsou podle Vás obstrukce ze strany SPD v pořádku, pokud se bavíme o demokratickém fungování?

Když jsme se domlouvali na rozhovor, seděl jsem ve Sněmovně nepřetržitě 24 hodin. A v té době ještě nebyl ani schválen program. Obstrukce jsou jistě legitimním politickým prostředkem, na druhou stranu bych očekával méně licoměrnosti od těch, kteří obstruují. Přístup „po mně potopa“ není příliš konstruktivní a nevidím v něm přidanou hodnotu.  

Jako ještě nedávný primátor Plzně, co říkáte tomu, co se tam teď odehrálo? Koalice se změnila, jméno hejtmana také…

Je to takový valentýnský puč. Jednoduše řečeno, Piráti spolu se STAN vyměnili fungující krajskou koalici za hejtmanský řetěz. Nejdříve opustili fungující koalici demokratických stran. Bez toho, že by proběhlo smírčí řízení podle koaliční smlouvy, nebo jakékoli jiné jednání.

Takže ODS nebyla ochotna jednat?

Tak to není. My v ODS, i kolegové z TOP 09, jsme byli ochotni jednat, vzdát se většiny v krajské radě i pozice hejtmana. Vše proto, aby se udržela demokratická koalice. Na to už ale nedošlo. Piráti a STAN společně s ANO, ČSSD, SPD a komunisty odvolali celou krajskou radu a vzápětí zvolili novou trojkoaliční ve složení Piráti, ANO a STAN. A to za podpory SPD a KSČM.

Proč to došlo až tak daleko?

Je to smutný příběh a slovo důvěra, které tak rád používá nový pan hejtman, nabralo v tomto kontextu velmi svérázný obsah. Hejtmanský řetěz mu zatemnil úsudek, je to jako z Pána prstenů. Pro Plzeňský kraj a jeho občany tedy budeme pracovat poctivě i z opozičních lavic.

Abychom si to ještě upřesnili, například hnutí STAN mělo problém s Romanem Jurečkou, coby členem představenstva Klatovské nemocnice. Rozumíte tomu?

Šlo o další záminku Pirátů, okouzlených hejtmanským řetězem. Roman Jurečko, dlouholetý místopředseda krajské ODS, byl ve vedení krajských nemocnic přes rok a nikdo z koalice proti tomu nevystupoval. Teď to najednou začalo vadit. Ale i zde jsme byli ochotni ustoupit, abychom demokratickou koalici zachovali, nicméně výsledek vidíte sami.

Článek Ministr kultury Baxa: Dluhy, které nasekali Babiš a Schillerová, zaplatíme všichni se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda zřejmě nebude v roce 2022 navyšovat platby za státní pojištěnce, jaký to bude mít podle Vás důsledek?

Nenavýšení plateb, ke kterému se minulá vláda zavázala již v červnu loňského roku, představuje škrt v příjmu pojišťoven, které s ním již počítaly. Současná vláda si touto cestou v podstatě dorovnává schodek rozpočtu právě z jejich rezerv – hospodaření pojišťoven je přitom dlouhodobě deficitní, z jejich zdrojů se například financuje i covid testování. Pokud bude tento trend pokračovat, rezervy pojišťoven mohou být velmi brzy zcela vyčerpány.

Náklady lékařů ale předpokládám nezmizí?

Samozřejmě, že ne. Naopak. Už v příštím roce můžeme počítat s tím, že objem chybějících financí se bude dále zvyšovat. Pod tímto tlakem nebudou pojišťovny ochotné revidovat současnou úhradovou vyhlášku – ani kompenzace úkonů, které lékaři provádějí. Ceny za energie i zdravotnický materiál a léky dále stoupají – některým ordinacím vzrostly tyto náklady až o desetitisíce.

Když tedy úhradová vyhláška nebude navýšení cen reflektovat, co se stane?

Pokud na to úhradová vyhláška nezareaguje, nezbude nám nic jiného než začít omezovat rozsah vlastní péče. Na rozdíl od státních zařízení, například fakultních nemocnic, nemohou soukromé ordinace specialistů počítat s podporou z veřejných zdrojů. Zatímco o „svá“ zařízení se stát postará, u nás by se mohla opakovat situace z doby před rokem 2019, kdy hrozil zánik řady regionálních ambulancí.

Na druhou stranu – rozhazovačná politika minulé vlády někde musí „bolet“. Kde by tedy za Vás mohla vláda uspořit, pokud se bavíme o zdravotnictví?

Nemyslím si, že zdravotnictví je v současnosti oblastí, ve které by vláda měla hledat úspory. Pandemická situace možná podle posledních statistik ustupuje – to ovšem neznamená, že její dopady již není potřeba řešit. Stále více pacientů například přichází do ordinací s postcovidovými komplikacemi.

A na podzim může přijít nová vlna koronaviru…

Ano, není vyloučeno, že na podzim se počty nakažených budou znovu násobit a ambulance na sebe opět přeberou část kapacit nemocničních zařízení.

Co vlastně znamená valorizace plateb za státní pojištěnce?

Rozhodně nejde o žádné laciné gesto. Jedná se o výsledek komplexního jednání mezi státem, odboráři a pojišťovnami, který reflektoval vývoj pandemické i inflační situace. Připočteme-li k tomu skutečnost, že se v současnosti mluví také o odstoupení vlády od plánované kompenzační vyhlášky, pro zdravotnictví je to skutečně nečekaná rána pod pás.

Kdo nejvíce doplatí na to, že se platba nenavýší?

Vláda se rozhodla šetřit na zdraví občanů – negativní dopady se tedy projeví právě tam. Krácení rozpočtu zdravotnictví se vždy nakonec nejvíce podepíše na snížené kvalitě a dostupnosti poskytované péče. Tu pocítí především pacienti žijící v periferních regionech nebo s chronickými potížemi.

Největší problémy asi budou mít menší ordinace, že?

Z důvodu vyšších nákladů a nedostatečné finanční podpory by zejména u menších ordinací mohlo hrozit, že zkrátka nebudou mít prostředky na zajištění nejlepší možné péče. V praxi to může znamenat, že lékař bude například nucen předepisovat méně léků nebo dodatečných vyšetření.

Už poměrně dlouho se slibuje novela kompenzační vyhlášky. Máte zprávy, že by to konečně mohlo být na dobré cestě? A co tato novela vlastně přinese?

Ještě než se začalo hovořit o nenavýšení plateb státu za jeho pojištěnce, tj. před cca měsícem, ministerstvo zdravotnictví slibovalo, že novelu kompenzační vyhlášky na rok 2021 opravdu vydá. Už tehdy ale zdravotní pojišťovny avizovaly, že na ni mají jen omezené množství peněz. Pokud jim teď vláda i z toho mála ubere, musíme asi počítat s tím, že buď nic nevyjde, nebo se přinejmenším nesplní naše očekávání. Tedy například dostatečná kompenzace našich zvýšených nákladů vzniklých při pandemii covid-19. Jednání je ale teprve na začátku.

Rozhodně lze ovšem říci, že vláda svým ohlášeným škrtem vytváří velký stupeň nejistoty nejen v otázce kompenzací za rok 2021, ale – s ohledem na míru letošního zdražování – i v úhradách za rok 2022.“

Hrozí dnes, kdy se rozvolňují opatření, že do ordinací lékařů přijde více pacientů? Tedy to bude znamenat vyšší náklady na běžný provoz…

Tento trend již v ordinacích sledujeme. Na konci každé vlny pandemie s mírným kontinuálním nárůstem četnosti k nám přicházeli a stále přicházejí pacienti, kteří měli sice potíže již minimálně několik týdnů, ale zajít k lékaři nebo zavolat si sanitku se báli.

Jaký je důsledek?

Vlivem tohoto zanedbání je jejich stav horší a vyžaduje komplikovanější, a tedy i dražší léčbu. K tomu se přidávají pacienti, kteří prodělali covid a mají po něm různé typy následků. I péče o ně je relativně dražší.

Dá se říct, jaká skupina pacientů převažuje?

Četnost obou skupin je v každém oboru různá, může ale dosahovat obsazení až 30 % ordinační doby. I tuto skutečnost bychom proto potřebovali zohlednit v úhradových pravidlech za rok 2021 i 2022. A nejspíše i 2023. Nedojde-li k tomu, považuji za jisté, že tito pacienti dostanou zcela zbytečně horší péči, než pokud by vláda nesanovala státní rozpočet na jejich úkor.

Článek Zdravotníkům v soukromém sektoru hrozí finanční problémy. Vláda podle doktora Jojka šetří na zdraví občanů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co říkáte na další obstrukce SPD ve sněmovně? Pláče demokracie, nebo je to relevantní?

Obstrukce mají v demokratickém parlamentu své místo. Je ale rozdíl mezi konstruktivními obstrukcemi, kdy obstruující poslanec mluví k tématu, které se mu nelíbí a chce po vládních členech slyšet argumenty, a tím nekonstruktivním, které předvádí předseda Okamura. Jeho bezbřehé tlachání, akorát zdržuje Sněmovnu od dalšího schvalování zákonů.

Asi by se nikdo nemohl divit, kdyby to poslanci ve Sněmovně „zalomili“…

Asi tak. V tomto případě bych ministru Válkovi vůbec nevyčítal, kdyby si s kolegy zahrál mariáš, kdybych tam byl, rád bych se přidal. Okamura přesně naplnil slova expremiéra Babiše, že je Sněmovna „žvanírna“. Je, ale jen když on hodiny mluví!

Bylo by něco podobného možné na půdě Evropského parlamentu?

Aby se předešlo podobným průtahům a excesům (narážka na T. Okamuru), je v Evropském parlamentu striktně zavedena doba promluvy každého vystupujícího. Je nutné, aby to odsýpalo. Tam by Tomio Okamura nepochodil.

Jak se vlastně díváte na současné znění pandemického zákona, je pro Vás přijatelné?

Co se týče přijetí pandemického zákona, tak já jsem maličko zdrženlivější než vláda a sněmovní koalice. Na druhou stranu rozumím argumentům, aby vláda měla nástroj na zvládnutí případně dalších epidemických situací, u kterých nikdo neví, jestli a v jaké míře znovu udeří. Vnímám to jako pojistku, kterou je nezbytné mít pro případ zhoršení zdravotní situace a růstu počtu nakažených a hospitalizovaných.

Někteří lidé se rozhodli dát svůj názor najevo před Sněmovnou, objevují se šibenice a výhrůžky smrtí, zveřejněné adresy politiků…

Demonstrace je v pořádku, ale šibenice či zveřejňování adres už ne! V ohrožení jsou naše rodiny. Kolik mě přišlo výhrůžek smrtí po jednom výstupu tehdejšího premiéra Babiše. Museli jsme mít ochranku, manželka a děti se bály. Jak jim to vysvětlíte, že za to nemůžete.

Je to odraz společnosti?

Mám pocit, že lidé se chovají k mnoha poslancům s obrovským despektem. Vidím to i na svých sociálních sítích. Nadávky, urážky a tykání se děje denně. Já jsem si na to zvykl, ale věřím, že nový poslanec, který je 3 měsíce ve funkci, je z toho úplně vykolejený a musí se ptát, kam jsme to dospěli. Tito lidé své chování často ospravedlňují tím, že si nás platí ze svých daní, tak na to mají právo, což je naprostá blbost.

Aniž bych schvaloval jakýkoli projev násilí – nemohou si ale politici tak trochu sami za to, co se momentálně děje?

Nemyslím si to, veřejný prostor zaplavují stále nové a nové dezinformace. Vláda měla možná lépe komunikovat potřebu pandemického zákona, ale rozhodně tuhle vládu nemůžeme podezřívat z toho, že by snad chtěla utahovat šrouby. Naopak nevyhlásila povinné očkování, dodržela slib, že nebude další lockdown, ale pro dezinformátory a konspirátory jako je Jana Peterková je to živná půda. Těm stačí opravdu málo.

Mají vůbec tušení, proti čemu protestují?

To je právě ono. Nejvtipnější je, že když se jich zeptáte, který bod z pandemického zákona se jim nelíbí, tak vám to neřeknou, ani neví, kolik těch bodů je. To je pro dokreslení.

Je Fialova vláda vládou změny, jak se skloňovalo před volbami?

Rozbít auto vám zabere pár minut, ale opravit ho zabere několik dnů či týdnů. Babiš tady nechal stát v rozkladu ekonomickém i morálním. Náramně se mu to hodilo, protože věděl, že nová vláda bude mít plné ruce práce napravit ten bordel, co jí tady zanechal. Do toho přišla energetická krize, růst inflace atd. Vláda nemá 100 dní hájení, lidé chtějí výsledky hned, je to těžší, ale věřím, že to zvládne.

Článek Europoslanec Zdechovský: Okamurovy obstrukce jsou akorát bezbřehé tlachání, zdržuje tím Sněmovnu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Má podle vás očkování v současné době ještě smysl? 

Jsme v situaci, kdy očkování splnilo svou funkci. Svůj význam, jako v minulém roce a při dřívějších variantách, už nenaplňuje. 

Co lidé, kteří na očkování ještě nebyli? Doporučil byste jim ho i nyní? 

Ti, co nebyli, by to měli zvážit. Ne kvůli omikronu, tam ten efekt není tak vysoký, ale spíše jako prevenci do budoucna a na varianty, které tady byly a mohly by se vrátit. Ale naléhavost očkování se teď trochu snižuje. Je složité doporučovat, ať se očkujete, když stávající efekt není tak markantní. 

Je podle vás správně, že se zrušila povinnost dokazovat se očkováním pří návštěvě restaurací nebo kulturních akcí? 

Varianta omikron změnila poměry, vyžadování očkování při hromadných aktivitách, včetně návštěvy restaurací či kultury, začíná ztrácet svůj význam. Kopírujeme to, co se děje ve světe. Nemůžu říct, že by to bylo špatně. 

Řadě očkovaných lidí se nelíbí, že přišli o své výhody. O tom ale očkování nebylo, že? 

Primární výhodou očkování je, že tito lidé jsou v extrémně nízkém riziku, že budou mít těžký průběh. To považuji za význam očkování, nikoliv to, že bude fungovat jako propustka. Toto bylo naplněno. 

Jaká je situace lidí, kteří byli na dvě dávky očkování – měli by jít i na třetí? 

V případě nedokončeného očkování bych třetí dávku doporučil. Stále totiž nevíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Z minulosti ale víme, že některé varianty mají možnost vrátit se v původní nebo adaptované podobě. Lidé, kteří byli očkováni třemi dávkami, mají vůči koronaviru silnější imunitu. Každopádně u varianty omikron už příspěvek očkování není tak velký, jako u předešlých variant. Ukazuje se totiž, že ani tři dávky nejsou schopny zabránit možnosti nákazy. 

Měla podle vás vláda očkování více propagovat a dělat účinnější kampaň? 

Už jsem několikrát zmínil, že se důvěra nedá vynutit. Kampaně totiž vedou i k protireakci, což na někoho může působit tak, že čím více se na lidi naléhá, tím víc je to poté kontraproduktivní. Spíše by se mělo vysvětlovat a vést rozumnou diskuzi. Je to pracnější a komplikovanější cesta, ale s mnohem lepším výsledkem i dopadem na budoucí očkování. Pokud ho ale budeme vynucovat, tak vždy přijde i protireakce. 

Většina opatření se ruší. Znamená to ale konec koronaviru? 

Řada států proklamuje, že se už bude jednat o běžné infekční onemocnění. Chřipka je tady s námi a každoročně má své oběti, a tak je to třeba vnímat i v případě covidu. Už to bude v režii každého z nás, jak k tomu budeme přistupovat. Ale říct, že tento rok covid končí, to by nebylo správné. 

Teď už se jen čeká na to, kdy vláda zruší povinnost nošení roušek a respirátorů. Mělo by k tomu dojít? 

Jedno poučení bychom si odnést mohli – a to je právě nošení roušek. Vždy jsme koukali s úžasem, jak je nosí Asiaté a dívali jsme se na ně zvláštně. Roušky ale přínos mají. Ne, že by se měly nosit všude, ale tam, kde se setkávají neznámí lidé, je určitě použít můžeme, abychom snížili riziko přenosu. A taky, pokud nebudeme v kondici a dáme si roušku, tak ostatním dáme najevo, že nejsme fit a nechceme nikoho ohrozit. Vyšleme tak signály, že nechceme být rizikem. 

Článek Vakcinolog Petráš: Očkování začíná ztrácet svůj význam, třetí dávku bych ale doporučil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak praktičtí lékaři zvládají nápor nakažených variantou omikron?

Zvládají, ale se zaťatými zuby. Pracujeme často až na hranici našich možností, často i z domova. V ordinaci denně vidím minimálně 20 pacientů fyzicky, v nejvytíženější dny až 50. Další, zhruba stejný počet konzultací je distančních. Prevence a odložitelné dispenzární kontroly často musíme přesouvat.

Někteří lidé občas tvrdí, že praktici léčí „po telefonu“ a že nechtějí, aby za nimi pacienti fyzicky chodili. Může se toto v některých případech opravdu stávat?

Individuální selhání nelze vyloučit, stejně jako je tomu i v jiných oborech. Troufám si říct, že drtivá většina praktických lékařů pracuje na dvou a více frontách, jak už jsem říkala. Již od listopadu 2020 máme k dispozici doporučené postupy, jak naší odborné společnosti, tak i společností úzce s námi spolupracujícími, které jasně definují, které pacienty a kdy je nutné vyšetřit fyzicky.

Předpokládám, že lékaři neberou ohledy na to, zda je pacient očkovaný nebo ne?

Jistě ne v přístupu k pacientovi, tedy v otázce, zda vyšetřit v ordinaci, či ne. Obecně, respektujeme lékařskou etiku a vyšetřujeme i léčíme všechny bez rozdílu.

Pacienti vám určitě také telefonují, píší maily. Stíháte jim odpovídat, je to vůbec ve vašich silách?

Snažím se stíhat, je to velmi náročné. Nezbytné je třídit e-maily na ty, kde je třeba odpovědět rychle, eventuálně volat pacientovi a ty, které lze vyřešit s určitým odkladem. Pomáhají i další elektronické aplikace.

Je jasno například ve vydávání neschopenek? Kdo má chodit do práce, kdo ne…

Formálně existují určitá pravidla, o vystavení z důvodu nemoci vždy rozhoduje lékař. Nicméně covid-19 je jiný v tom, že vystavujeme neschopenky i lidem bez příznaků onemocnění, kteří mají pozitivní PCR test. V době vzestupu počtu nakažených je taková administrativní zátěž opravdu těžko zvladatelná. Problémem potom může být, dovolat se těm, kteří jsou opravdu nemocní a potřebují konzultovat svůj zdravotní stav.

Komunikuje s vámi Ministerstvo zdravotnictví?

Za sebe a dosavadní práci jako konzultanta našich odb. Společností (SPL a SVL) mohu říci, že ano, i když je to někdy náročné. Zejména realizovat navrhovaná řešení tak, aby vyhovovala všem zúčastněný stranám. Je třeba dělat mnoho kompromisů a ty potom vysvětlovat.

Když jsme u komunikace, byla lepší s panem Vojtěchem, resp. za vlád hnutí ANO a ČSSD, nebo je to lepší nyní?

Myslím, že v průběhu pandemie se komunikace celkově zlepšovala, netroufám si takto globálně hodnotit. Jistě je i nadále mnoho co vylepšovat.

Máte možnost probírat jednotlivé případy s hygienickými stanicemi?

Za sebe a svou ordinaci mohu říci, že mám. Ale je to spíše díky nadstandardním vztahům. Z komunikace s kolegy vím, že to tak v mnoha okresech nefunguje.

Článek Boj s omikronem pokračuje. „Jedeme na hranici možností,“ říká praktická doktorka Bezdíčková se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy je ideální pro ženu otěhotnět?

Studie ukazují, že ženy jsou nejplodnější jsou kolem 25. roku života. Od té doby začíná plodnost klesat. Ideální proto je, aby ženy otěhotněly do 30. roku věku. V asistované reprodukci je léčba označena jako úspěšná, jestliže se na jejím konci narodí zdravé dítě.

Dá se úspěšnost léčby vyjádřit v procentech?

U žen do 35 let se úspěšnost léčby s vlastními vajíčky pohybuje mezi 30 a 35 %, po 35. roce klesá k 15–20 %, a pacientky starší 40 let mají pouze méně než 10% šanci na otěhotnění. Příklady známých osobností, které se staly matkami v 45 letech, jsou bohužel velmi zavádějící. Tyto celebrity využívají v drtivé většině darovaná vajíčka, případně náhradní mateřství.

Myslíte, že nás čeká pandemie neplodnosti?

Největším problémem, se kterým se při léčbě neplodnosti potýkáme, je zvyšující se věk párů. Odkládání rodičovství vnímám jako největší hrozbu. Bereme-li to takto, v jistém smyslu se o pandemii dá mluvit. Ale jinak se pandemie neplodnosti bát nemusíme.

Což je dobrá zpráva. Čím to je?

Spermie, které jsou uloženy ve varlatech, se neustále množí. Negativním vlivům jsou vystaveny po dobu svého vývoje, což je přibližně deset týdnů, poté se objeví v ejakulátu, případně umírají. Přibližně za polovinu problémů se spermiemi může špatný životní styl.

Takže jeho úpravou mohou muži ovlivnit kvalitu svých spermií?

Jendoznačně. Například když přestanou kouřit. Se závažnými poruchami, které jsou dány geneticky, se setkáváme přibližně jen u 5 % pacientů.

Kdy přijmout, že se dítě přirozeně počít nedaří a vyhledat odbornou pomoc? 

Záleží opět na věku. Partnerům, kteří jsou mladší 30 let, bych doporučil návštěvu specialistů asi po ročním neúspěšném snažení. U starších žen pak i dříve, jelikož čas hraje v léčbě neplodnosti důležitou roli, šance na otěhotnění s každým rokem navíc klesá. 

Jak zvolit vhodnou kliniku?

Důležité je, aby se pár na klinice cítil dobře a měl ve svého lékaře důvěru. Po prvních neúspěších by ale měli pacienti zvážit návštěvu dalších pracovišť. Každá klinika totiž pracuje odlišně a má k dispozici jiné vybavení. Stále častěji k nám chodí pacientky, které za sebou mají tři nebo dokonce čtyři neúspěšné cykly IVF na jiné klinice. Většinou jsou vyčerpány jak fyzicky, tak psychicky i finančně. My využíváme nejmodernější testovací a léčebné metody. Klientům nabízíme léčbu stejně kvalitní jako v zahraničí.

Jak metody například využíváte?

Provádíme například genetické testování embryí, které pomůže odhalit, proč nebyly předchozí léčebné pokusy úspěšné.

S jak dlouhou léčbou by tedy měly páry počítat?

Délka se samozřejmě u každého různí. Jestliže se ale pacientům nedaří přirozeně otěhotnět dva roky, upozorňuji je, aby raději počítali s několikaměsíční léčbou. Páry si také musí určit, v čem jsou ochotné při cestě za vytouženým dítětem udělat kompromis, a kde leží hranice, kterou již přesáhnout nechtějí. Především to platí u přijetí vajíček nebo spermií od dárců.

Lze se na proces umělého oplodnění nějak připravit?

Ano, v čím lepší kondici oba partneři před zahájením léčby jsou, tím lépe. Vajíčko zraje přibližně 60 dní a spermie 70 dní, vhodné je proto začít se změnou životního stylu alespoň tři měsíce předem. Ženy mohou užívat koenzym Q10 a vitamin D, kterého mívají zejména v zimním období nedostatek.

A co naopak omezit?

Cukr. Jeho vysoká hladina v krvi totiž nepříznivě ovlivňuje hormony potřebné k početí dítěte. Znovu ale připomínám, že největší roli v léčbě neplodnosti hraje věk pacientek. 

Článek Lékař Vrublovský: Pandemii neplodnosti nečekám. Největší roli v léčbě hraje ovšem věk pacientek se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mezi Ruskem a Ukrajinou je napětí už dlouho. V čem se ale současná situace liší?

Rusko začalo celou krizí tím, že už poněkolikáté soustředilo vojska podél ukrajinské hranice. Zvláštností ale nyní je, že pohyb a výcviková aktivita začaly už na jaře loňského roku. Od té doby to s krátkými přestávkami pokračuje. Na podzim došlo ke zvýšení počtu vojsk a „výcvikové“ aktivity se přesunuly blíže k ukrajinským hranicím, což vytvořilo prostředí, kde začaly být pochybnosti o tom, zda Rusové nepoužijí armádu k nátlaku na Ukrajinu, aby nevstoupila do Severoatlantické aliance.

Současná situace je, zdá se, ohromně vyhrocená…

Od té doby se celá anabáze vyvíjí, i nyní je velmi nebezpečná a výbušná, ale v logickém uvažování o tom, do jaké míry by bylo rozumné použití masivní ozbrojené vojenské operace vůči Ukrajině, tak je třeba myslet na to, že konečný efekt by pro Rusko nebyl takový, jaký si představují, i když silou vyhrožují.

Ruský ministr zahraničí Lavrov řekl, že ještě stále mají nějaké možnosti k vyjednávání. Kam až je, podle Vás, Rusko ochotné zajít?

Základní požadavkem je, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance, to se nezmění. Znovu se může otevřít taky debata o uspořádání bezpečnostního systému v Evropě, návrat k raketové obraně či rozmisťování raket. Debata asi bude pokračovat.

Takže Rusko ještě stále nevyčerpalo všechny možnosti?

Ještě ne, vojenské ani diplomatické. Mohou použít vyšší stupeň pohotovosti raketových jaderných sil, demonstrace jadernými ponorkami, které jsou rozmístěny v hlavních námořních oblastech. Vynoří se a ukážou, že jsou tady. Pořád mohou demonstrovat námořní sílu. Cvičili poblíž Irska, v Baltském moři, Středozemním moři. Mají možnosti, kterými mohou zastrašovat, ale myslím, že se toto období blíží ke konci.

Jakou v dalších dnech čekáte reakci druhé strany?

Severoatlantická aliance neustoupí. Přemístění vojsk, které se odehrává, znamená posílení Pobaltí, ale i Rumunska nebo Bulharska. Je silnou odezvou na to, aby se neopakoval rok 2014. Co myslím, že by se mohlo stát, tak že se navrhne, aby Doněcká a Luhanská republika byly oficiálně uznány jako samostatné republiky.

A jak to podle Vás dopadne se vstupem Ukrajiny do Severoatlantické aliance?

Tato debata je podle mě de facto uměle vytvořená. My jsme se dopustili několika chyb, které ve svém důsledku poškozují Ukrajinu. Víme dobře, že členem Severoatlantické aliance se nemůže stát země, která nemá vyřešeny základní bezpečnostní otázky, a je ve sporu se sousedy.

Takže Ukrajina do NATO ani vstoupit nemůže?

Už v roce 2008 bylo jasné, že Ukrajina tento problém má, a že je rozdělená na proruskou a prozápadní část. My jsme jim ale dali naději, že se stanou členy Severoatlantické aliance, stejně jako Gruzii. Tam to vygradovalo, proběhla krátká válka, ve které Gruzie přišla o Jižní Osetii a Abcházii. Podobná situace vznikla i na Ukrajině, kde se tento problém po roce 2014 ještě prohloubil. Ukrajina je ve sporu s Ruskem, které anektovalo Krym, nikdo ale nevystoupil a neřekl, že se Ukrajina členem Severoatlantické aliance stát nemůže. Třeba v budoucnu, ale v této situaci je to nerealizovatelné.

Myslíte si, že by v případě vpádu ruských vojsk nechaly západní země Ukrajinu ve štychu?

Biden či Macron přidali doplněk, že kdyby došlo ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, tak Severoatlantické aliance ve prospěch Ukrajiny nezasáhne, protože nejsou členem. A o to je srazilo k zemi. Musí se to vyřešit, je třeba říkat pravdu a dávat pozor na to, jaká vyjádření mohou mít dopady. Uvidíme, co se bude dít dál, každopádně Rusko se teď taky snaží Ukrajinu destabilizovat a dosáhnout toho, aby se obě separatistické republiky více osamostatnily. Ukrajina se totiž brání Druhé minské dohodě, podle níž mají mít míru samostatnosti, což oni nechtějí dopustit.

Takže k válečnému konfliktu, který měl podle některých indicií vypuknout ve středu, nakonec nedojde?

Z tohoto pohledu jsem střízlivý. Vyjádření, že zítra bude válka? Podle mě je to na hraně rozumnosti. Ukrajinci nemobilizují, mají více informací, než Američané. Není v zájmu Ruska, aby začalo válku jako takovou. Nemá to žádný smysl, čeho by dosáhli? Vojáci, kteří jsou na hranicích, sice mohou Ukrajinu poničit, ale to nestačí k tomu, aby ji obsadili a donutili ji změnit názor.

Dávala by válka Rusům vůbec nějaký smysl?

Pokud si někdo myslí, že Rusové obsadí Kyjev, tak musí mít velmi zvláštní informace. Nestačí vyhrát bitvu, musí se vyhrát válka. Příkladem je mylná koncepce války USA a spojenců, včetně nás, proti Iráku. Cílenými útoky se sice téměř podařilo zlikvidovat jejich armádu, ale zničena nebyla. Pak přišly velké ztráty, je tady Islámský stát. Vždy musíte vědět, co uděláte za “a”, za “b”, ale i za “c”, tedy jak z konfliktu odejít, a jak ho ukončit.

Článek Generál Šedivý: Válka nebude. Ukrajinci nemobilizují, mají více informací než Američané se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy v Praze začal naplno řádit omikron?

Hygienická stanice hlavního města Prahy začala zaznamenávat zvýšené počty pozitivních případů covidu-19 značících na nastupující variantu omikron hned z kraje ledna letošního roku.

Jak se dále vyvíjela epidemiologická situace?

Skokově. Po prvotním zvýšeném výskytu nárůstu počtu nových případů mírně zpomalil, nicméně od zhruba poloviny ledna se opětovně vrátily opakující se vzestupy nových případů.

Který den byl rekordní? Pokračoval následně trend vysokých počtů denních nákaz?

Absolutním rekordním dnem, za téměř dvouletou historii výskytu onemocnění covid-19 v Praze, se stala středa 26. ledna. Pražští hygienici za tento jediný den zaznamenali rekordních 8840 nových případů. Od 1. února, kdy v Praze přibylo dalších 7073 nových případů, se postupně epidemiologická situace v metropoli zklidňuje.

Jaká jsou tedy aktuální denní čísla?

Denní výskyty jsou momentálně na úrovni jedné či dvou tisícovek. Oproti minulým měsícům se však nadále jedná o vysoké číslo, tedy počet nakažených. Nicméně převažující varianta omikron v praxi spočívá ve skutečně lehčích průbězích onemocnění. Do nemocnic se dostává jen menšina pozitivně testovaných lidí.

Jak to je, pokud se jedná o věkové skupiny? Kterou omikron zasáhl nejvíce?

Aktuálně pražská hygiena sleduje slabší výskyt ve všech věkových skupinách. Menší klastry se objevily v několika málo domovech seniorů, kde však mají klienti těchto domovů, vzhledem k vysoké proočkovanosti, převážně jen lehké průběhy.

Má v tuto chvíli smysl ještě trasovat, děje se tak ještě v některých případech?

Trasování nových případů má v praktické epidemiologii infekčních onemocnění svůj zásadní a nezastupitelný význam. Především jde o období, kdy se například v Praze denní výskyty pohybují do cca jedné tisícovky. Izolace pozitivních a rizikových kontaktů umožňují epidemický výskyt významně brzdit a bránit zahlcení nemocnic.

Když se pohybujeme nad tisícovkou nakažených, je už tedy trasování zbytečné?

Pokud výskyt covidu dosahuje vysokého stupně komunitního přenosu, jako je tomu právě při variantě omikron, tak trasování případů již tak vysoký význam nemá. Přesto i za současné situace pražští hygienici pečlivě sledují výskyty, a to především ve školách a pobytových sociálních zařízeních.

Je ještě možné určit, kde se omikron šíří nejvíce? Nebo už zkrátka prochází celou populací?

Varianta omikron postihuje vzhledem ke své vysoké nakažlivosti široké vrstvy obyvatelstva.  Z počátku byl výskyt zejména ve školních kolektivech, postupně se přesunul do všech věkových kategorií. Podíl této varianty již dosáhl 96 % všech pozitivních výsledků.

Vím, že je to věštění z křišťálové koule, ale může být omikron tou poslední mutací, která nás zasáhne nejvíce, a pak se postupně covid-19 vytratí?

Při vědomí, že výskyt jakéhokoli infekčního onemocnění je čistě přírodním jevem, bohužel, na tuto otázku nikdo spolehlivě odpovědět nedokáže. Bezesporu si však všichni přejí, aby tomu tak opravdu bylo.

Je očkování stále tou nejzásadnější prevencí proti covidu? Když současné vakcíny nejsou proti této variantě tak účinné?

Naprosto nejzásadnější. Žádné očkování v historii nemělo nikdy stoprocentní účinnost. Přesto je z globálně doložitelné celosvětové praxe průkazné, že očkování proti infekčním onemocněním zachránilo stovky milionů lidských životů a jeho benefity vysoce překračují jakékoli minoritní negativity. To jednoznačně platí i pro očkování proti všem variantám covidu-19.

Nejzásadnější vědecky doložitelný poznatek je skutečnost, že očkování proti covidu-19, i přes eventuální pozitivitu u lidí, radikálně snižuje rizika těžkého průběhu onemocnění. Především eliminuje rizika hospitalizací a úmrtí.

Navíc je očkování pro zdravotní systém levnější, než případná léčba těžšího průběhu, je to tak?

Jednoznačně. Preventivní očkování vysoce snižuje případné těžké průběhy vyžadující velmi nákladnou léčbu v lůžkových zdravotnických zařízeních, s nutností indikace množství drahých léků či použití život zachraňující zdravotnické techniky. Očkování je vždy finančně výhodnější.

Článek Mluvčí pražské hygieny Boublík: Očkování je nejzásadnější prevencí. Podíl omikronu je v hlavním městě téměř stoprocentní se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pochopili dohodu politici?

Skopeček také dodal, že když Česko nezačne přistupovat k zelené politice racionálněji, bude řešit jen důsledky. Andrej Babiš (ANO) v lednu v rozhovoru řekl, že má pocit, že Zelené dohodě prezident ani premiér z nerozumí. Miloš Zeman k odstoupení od Green Dealu vyzval ve svém vánočním projevu. Podle Babiše dohoda přinese 13 různých zákonů, o kterých bude vyjednávat právě Fiala.

S tím však nesouhlasí Aleš Juchelka (ANO), který je přesvědčen, že je potřeba pomoci více lidem. „Vždyť to lidi ohrožuje už nyní. Není tu žádná kampaň, osvěta, vysvětlení, jak mohou lidé přijít k příspěvku na bydlení a jakých skupin se to týká,“ uvedl. Skopečka se naopak zastal poslanec Jan Hrnčíř (SPD) s tím, že souhlasí, že je to špatně nastavená zelená politika. „Pořád je ale nějaká cesta. Jsme v situaci, kdy začínáme uhlí dovážet, přitom je pro nás klíčové a můžeme si ho sami těžit,“ doplnil.

Podle experta má Green Deal na zdražení podíl

Pro růst cen a zdražení energií má podstatný vliv cena ropy, objem těžby a zásoby. Jak píše web Kurzy, v Evropě má na zdražení energií vliv Green Deal, přechod na obnovitelné zdroje energie, cena emisních povolenek i počasí. Nová česká vláda označila Zelenou dohodu ve svém programu za příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje modernizovat ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.

„Cena ropy spolu se zelenou transformací EU určitě z části přispívají k růstu cen energií, který pozorujeme. Nejsou však jedinou příčinou, protože další je například postpandemické oživování ekonomiky a velká sháňka po energiích,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda pro Události247. Doplnil, že zelená energie vedla k citelnému podinvestování tradičních energetických zdrojů. Jmenoval například uhelné a jaderné elektrárny.

Článek Místopředseda sněmovny Skopeček: Za rostoucí ceny energií může Green Deal. Expremiér Babiš se na tom podle něj velkou měrou podílel se nejdříve objevil na Události247.cz.

Miloš Zeman označil současné prezidentské kandidáty za šašky. Je vůbec přípustné, aby se někdo, kdo se uchází o takovou pozici, dočkal takového přívlastku?

My víme, že se prezident Zeman často chová naprosto nevhodně. A toto je jeden z těch případů.

Kdyby se volilo ze současných uchazečů, kteří už ohlásili kandidaturu, kdo by podle Vás měl největší šanci na výhru?

To neumím předpovědět. My v tuto chvíli nemáme žádná slušná data, podle kterých bychom to mohli odhadovat. Zatím to jsou jenom spekulace. Nejsou tady výzkumy ani kompletní seznam kandidátů.

Před pár dny vzdal svou kandidaturu Miroslav Kalousek, který podle svých slov neměl šanci na úspěch. Udělal správně?

Asi si to vyhodnotil správně. Je zatížen kauzami z minulosti, byl taky jakýmsi symbolem boje proti Andreji Babišovi. Pro velkou část voličů by byl nepřijatelný. V prezidentských volbách musíte získat více než polovinu hlasů těch, co přijdou, což si myslím, že je pro něj těžko splnitelný úkol. Racionálně si vyhodnotil své šance. Myslím si, že je to od něj docela odpovědný krok. Mezi kandidáty jsou však i další, kteří reálnou šanci na úspěch nemají.

Proč se tedy o prezidentský post uchází?

Prezidentská volba je často prostředkem k tomu, jak se zviditelnit. Tak to fungovalo už dříve. Kdo třeba znal pana Hilšera, který se pak stal senátorem? Je to cesta, jak se zapsat u veřejnosti a dosáhnout i na nějakou politickou, případně i jinou funkci.

Očekává se taky kandidatura šéfa odborových svazů Josefa Středuly a prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Půjdou do toho?

Není důležité, co si myslím já. Ale podle všech indicií se zdá, že pan Středula kandidovat bude. Jestli bude opakovaně kandidovat i pan Dlouhý, to nedokážu odhadnout.

Nikdo nepochybuje o tom, že bude kandidovat i Andrej Babiš. Je už podle Vás rozhodnutý, že do volby půjde?

Myslím si, že Andrej Babiš bude chtít, aby byl prezidentem člověk, který ochrání jeho zájmy. Pokud ale nenajde nikoho, kdo by měl hodně velkou šanci uspět, tak se do toho pustí sám. Podle mě zvažoval obě varianty.

Je ale vůbec někdo, koho by mohl podpořit, a kdo by mohl uspět?

Je tam několik straníků, u kterých si to umím představit.

Mohou pro něj být podzimní volby, ve kterých prohrál, vlastně výhrou, aby připravil svou strategii na boj o Hrad?

Už jen fakt, že je v opozici, a že nebude spojen s každodenní politikou, může být jistou výhodou. Z opozice se mu může útočit trošku lépe. Dnešní pandemická doba je totiž složitá a politikům moc popularity nepřináší.

Za bývalým premiérem Babišem stojí i prezident Zeman. Bude to jeho výhoda?

U významné části českých voličů si myslím, že to výhoda bude.

Může to být tak, že lidé, kteří nebudou volit Andreje Babiše, mohou dát hlas generálu Petru Pavlovi, pokud tedy do volby nakonec vstoupí. Může se mezi nimi rozhodnout?

Jsou to šance, které neumíme změřit, ale kdybych si měl za těchto okolností tipnout, kdo je schopen být vyrovnaným soupeřem Andreje Babiše ve druhém kole, tak je to podle mě právě generál Petr Pavel. Je to asi jeden z těch, kdo má ve druhém kole šanci hrát s Andrejem Babišem vyrovnanou partii.

Myslíte si, že se v prezidentské volbě můžeme dočkat ještě nějakého překvapivého jména?

To se může stát vždycky. V tuto chvíli je to ale hodně spekulativní.

Článek Politolog Lebeda: Generál Pavel má ve druhém kole prezidentské volby šanci hrát s Babišem vyrovnanou partii se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda postupně ruší většinu opatření. Počíná si podle vás správně?

Já to nebudu kritizovat, protože ve skutečnosti se ruší opatření, která se stejně nedodržovala. Je to spíše rezignace vlády, která bere realitu takovou, jaká je. Navíc bránit se proti šíření infekce je teď marné. Tento virus je totiž hodně infekční. Ovšem je důležité, že nerostou klíčová čísla v nemocnicích.

Stále platí, že jedinou možností, jak se koronaviru postavit čelem, je očkování?

Teď je to tak, že lidé mají jasnou zbraň, aby neonemocněli. Tou je očkování, protože pokud někdo má tři dávky, nebo nemoc prodělal, tak je chráněný dobře. Je ale smutné, že toho lidé nevyužívají, a ještě smutnější je, že na propagaci očkování rezignovala vláda. I když rozvolňujeme, tak by se mělo hlasitě motivovat k tomu, aby se lidé očkovali.

Zároveň ale končí dělení společnosti na očkovanou a neočkovanou!

Je pravda, že i očkovaní mohou virus dále přenášet, což je dáno povahou vakcíny a viru. Očkování nás velice dobře chrání proti těžkému průběhu nebo úmrtí, ale ne proti infekci. Na druhou stranu, když například do restaurací nemohli neočkovaní, tak na ně byl vyvíjen určitý tlak, aby se očkovat nechali.

To teď ale padá. Lidé, kteří se nenechali očkovat dosud, už se asi nenaočkují vůbec, souhlasíte?

U nás je proočkováno nějakých 63 procent populace. To je hrozně špatná vizitka pro nás všechny. Stát nedělal osvětu a taky nebránil šíření poplašných zpráv o tom, jak je očkování údajně nebezpečné nebo neúčinné. Proč s tím vláda nic nedělá? Ano, máme svobodu, ale toto prostě nechápu. Vláda proto měla vymyslet, jak lidi motivovat, aby se šli očkovat ve vlastním zájmu, protože pořád platí nebezpečí, že se ve zdravotnictví můžeme dostat do problémů.

Může podle vás znovu dojít k zahlcení nemocnic?

Před dvěma týdny bylo v nemocnicích okolo 2000 lidí, teď je to číslo už téměř dvojnásobné. Když si uvědomíme, že je třeba počítat se zpožděním, tak je možné, že se ta nejvyšší čísla, která byla teď, projeví za čtrnáct dní. Pořád se může stát, že nemocnice budou plné. Proto je očkování tak důležité.

Domníváte se, že omikronem pandemie končí, nebo nás ještě konec zdaleka nečeká?

Pravděpodobně to nekončí. Je dobře, že velká část populace teď bude mít díky očkování nebo setkání s virem ochranu, ale je třeba myslet na to, že ta bude pravděpodobně postupně slábnout. Po létě populace může být oslabená, což může spustit další vlnu. Pak je otázkou, jak bude závažná.

To tedy znamená, že další vlna přijde s podzimem?

Měli bychom být připraveni, že na podzim nějaká vlna přijít může. Třeba tady ale v té době bude už nějaká nová generace silnějších vakcín.

Vláda uvolňuje opatření a třeba na sport nejspíš od března pustí plné kapacity. Nebude se virus šířit o to rychleji?

Nic tak hrozného se nejspíš nestane. Na druhou stranu, pořád je tady hrozba zahlcení nemocnic. Ty mohou mít závažné problémy a mohou se dostat na hranici svých kapacit. Ale tak zlé jako dřív už to asi nebude.

Poslední opatření, které by mělo zůstat, je nošení respirátorů. Myslíte, že u toho zůstaneme?

Záleží, kdy a kde je odložit. Já jsem přesvědčený, že v uzavřených prostorách, kde je hodně lidí, třeba v dopravních prostředcích, je to na místě. I v době, kdy to nebude povinné, tak by je lidé, kteří se bojí nebo mají oslabenou imunitu, ve vlastním zájmu nosit měli.

Článek Imunolog Horejší o rozvolňování: Vláda rezignovala, protože lidé nedodržovali opatření se nejdříve objevil na Události247.cz.

Za poslední měsíce došlo k nebývalému nárůstu cen energií. Můžete vysvětlit, proč se tak stalo?

Těch faktorů je několik a bohužel se sešly všechny zároveň. Cenu vždy ovlivňuje nabídka a poptávka a u obou se stalo to nejhorší, co se mohlo stát. Loni byla tuhá zima i horké léto, což zvýšilo poptávku po energiích. K jejímu navýšení došlo i po zlepšení pandemické situace, kdy chtěly firmy co nejvíce vyrábět. Situaci dále zhoršily například uzavírky infrastruktury v Norsku nebo požár v plynárenském závodu na Sibiři. Cenu ovlivnil také přechod od fosilních paliv na ekologičtější varianty prosazovaný Evropskou unií a zdražování emisních povolenek.

Bylo by tedy za současné situace vhodné odložit plány na zelenější energii?

Je možné, že by to cenu částečně snížilo. Experti na klima se ale shodují, že současná spotřeba fosilních paliv je neudržitelná. Sice bychom tedy peníze ušetřili nyní, ale v budoucnu bychom pravděpodobně zaplatili mnohem více.

Ovlivňuje cenu energií i současné napětí mezi Ruskem a státy Evropské unie?

Když Evropa potřebovala největší množství plynu, Rusko jí nevyšlo vstříc a nedodalo žádný plyn nad rámec dohodnutých smluv. Je možné, že to udělali i kvůli špatným vztahům způsobeným třeba současnou krizí na Ukrajině.

Co by měla nová vláda udělat, aby podpořila lidi, kteří jsou nárůstem cen energií zasaženi nejvíce?

Stát by měl více podporovat programy na úsporná opatření, jako je třeba Nová zelená úsporám. Je to dobrý způsob, jak snížit energetickou náročnost, a vyplatí se to státu i běžným lidem. Dále by měl stát dávat příspěvky těm skupinám lidí, kteří byli zdražením energií zasaženi nejvíce.

Jaký máte názor na plošné snižování DPH, které v současnosti zavedla polská vláda?

Podle mě je to velice nešťastné. Plošná opatření jsou vhodná jen ve chvíli, kdy je potřeba jednat extrémně rychle a není čas na složitá řešení. Tato situace nastala loni v říjnu, kdy vláda přistoupila k prominutí daně za energie na dva měsíce. Nyní je potřeba poskytnout pomoc jen těm, kdo ji potřebují. Je naprosto nesmyslné dotovat potraviny, energie či pohonné hmoty i lidem s vysokými příjmy, protože ty peníze potom budou ve státním rozpočtu chybět.

Dá se očekávat, že se budou ceny energií v následujících měsících opět snižovat?

Očekávám pokles ceny s příchodem jarních či letních měsíců. Dojde k oteplení, což sníží nároky na vytápění. Centrální banky také pravděpodobně zvýší úrokové sazby a utlumí různé podpůrné programy, což by mělo vést k nižší ekonomické aktivitě, a tím pádem i ke snížení cen energií. Pravděpodobně se už ale nikdy nevrátíme na tak nízké ceny, jako byly před pandemií. Celosvětově totiž probíhá přesun k obnovitelným zdrojům energií, které jsou pochopitelně dražší.

Českou ekonomiku v poslední době trápí také vysoká inflace. Jaké hlavní faktory ji způsobují?

Pandemie covidu způsobila ekonomickou krizi, ale centrální banky i vlády západních zemí ekonomiku masivně, možná až přehnaně dotovaly. Dopady pandemie totiž nebyly tak drtivé, jak se čekalo. Velká část lidí nezažila pokles příjmů, a po skončení prvních lockdownů měli větší chuť nakupovat, zvýšila se tedy poptávka. Naopak nabídka se kvůli zavřeným firmám a přerušeným dodavatelským řetězcům výrazně snížila. Když se to spojilo dohromady, cena začala výrazně narůstat.

Jsou v Česku i nějaké místní specifické faktory, které nárůst inflace ovlivňují?

Velmi významných faktorem je u nás trh práce, v Česku je dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Pokud tedy chcete vyrábět víc kvůli zvýšené poptávce, musíte také svým zaměstnancům zaplatit více peněz. Lidé s vyššími příjmy ale více utrácí, což opět tlačí na růst cen zboží. Dalším specificky českým faktorem je trh s nemovitostmi, který byl problematický už před covidem. Výstavba nových bytů je pomalá, Češi výrazně preferují bydlení ve vlastním bytě a své peníze často ukládají právě do nemovitostí.

Jak ovlivnil trh s nemovitostmi covid?

Pandemie všechny tyhle problémy zhoršila. Vzrostla cena stavebních materiálů, zmizeli zahraniční dělníci, zpomalil se proces vydávání stavebních povolení. Zároveň ale mnoho lidí nemělo své peníze kde utrácet, a tak se i kvůli levným hypotékám rozhodli investovat do nemovitostí.

Domníváte se, že s koncem pandemie se inflace sníží?

Asi ano, ale bude to trvat. Inflace má totiž velkou setrvačnost a s největší pravděpodobností bude vyšší i v příštím roce. Letos bude inflace pravděpodobně kolem sedmi procent, v roce 2023 zhruba kolem tří až čtyř procent. I to je ale pořád hodně, inflace by ideálně měla být kolem dvou procent.

Jak vnímáte rozpočtové plány nové vlády Petra Fialy?

Kroky a opatření uvedené v programovém prohlášení jsou většinou rozumné a za normální situace bych je podpořil. Problém ale je, že tyto plány míří k většímu zadlužení, jsou to totiž často daňové úlevy nebo investice. Náš rozpočet je ale nyní ve špatném stavu, od zrušení některých daní či superhrubé mzdy je v něm výrazný rozdíl mezi příjmy a výdaji, který je nutné řešit.

Jak by se tento stav dal vyřešit?

Buď je potřeba opět zvýšit příjmy, tedy daně, nebo snížit výdaje. Vláda sice chce na provozu ušetřit až 80 miliard korun, ale k tomu jsem skeptický. Každé ministerstvo a každý odbor se bude snažit bránit pokusům o snížení rozpočtu. Pochybuji tedy, že je možné rychle snížit výdaje o tak vysokou částku. A i kdyby se to povedlo, pořád to nebude stačit. V rozpočtu totiž chybí každý rok 120 až 140 miliard, obávám se tedy, že je nutné zvýšit i státní příjmy.

Domníváte se tedy, že bez zvýšení některých daní není možné docílit vyrovnaného rozpočtu?

Myslím, že se alespoň některé daně budou muset zvýšit. Navíc stále nemáme dořešenou důchodovou reformu. Kvůli nepříznivému demografickému vývoji bychom každý rok měli část peněz ze státního rozpočtu odkládat, aby mohly budoucí generace dostat svůj důchod. To se ale bohužel neděje.

Článek Ekonom Vít Hradil: Ceny energií už asi nikdy nebudou tak nízké, jako před covidem. Předpověděl, že by ceny mohly v následujících měsících poklesnout se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vláda zvažuje, že po 14 letech zvýší koncesionářské poplatky. Vzešel tento návrh ze strany České televize?

Česká televize dlouhodobě upozorňuje na nutnost řešit své financování tak, aby mohla poskytovat veřejnou službu ve stejném rozsahu jako doposud i po roce 2024. Současná vláda ve svém programovém prohlášení uvádí, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, jako na základní podmínku jejich nezávislosti. Věříme proto, že debata o budoucím financování veřejnoprávních médií povede k úpravě jak výše koncesionářských poplatků, tak i jejich přizpůsobení inflaci budoucích let.

Uvádí se, že Česká televize by v případě, že se poplatky nezvýší, musela omezit tvorbu vlastních pořadů. Jak velké by omezení bylo?

Ekonomický význam České televize pro českou audiovizi je zcela zásadní a omezení původní tvorby by se tak nutně promítlo nejen do poklesu pracovních míst v tomto segmentu české ekonomiky, ale i do ztráty některých specializovaných profesí, které by pro svou činnost nenašly uplatnění.

Co přesně by to v praxi znamenalo?

Pro určitý typ tvorby, jakou je například nezávislá dětská tvorba, animace nebo české původní dokumenty, v podstatě v České republice neexistuje náhradní finanční zdroj, ze kterého by mohla být financována v případě, že Česká televize, která je jedním z největších pilířů českého audiovizuálního průmyslu, bude muset omezit svou roli producenta.

Bývalý premiér Babiš řekl, že neví, kam peníze České televize jdou. Dokážete na to odpovědět? Na co jsou využity?

Z analýzy hospodaření České televize jasně vyplývá, že většinu výdajů generuje výroba pořadů. Na rozdíl od komerčních vysílatelů totiž u veřejnoprávních televizí vlastní původní tvorba tvoří většinu vysílacího času. V případě České televize je to kolem 70 %. Z tohoto je zřejmé, že snižování disponibilních prostředků a jejich reálné hodnoty dopadne na rozsah výroby nových pořadů, a to všech žánrů.

Pokud by k navýšení poplatků nedošlo, musela by se omezit produkce?

Ekonomická síla veřejnoprávních vysílatelů v Evropě je různá a má vliv především právě na jejich schopnost vyrábět vlastní pořady. Média s menším objemem finančních prostředků se stávají pouze vysílateli a významně omezují svou roli producenta původní televizní tvorby. S tím pak souvisí i role médií veřejné služby v celém sektoru kreativní ekonomiky dané země.

Podle výpočtů televize současná částka po započtení inflace odpovídá výši 183 korun. Je toto číslo, na které byste chtěli poplatky zvednout?

Současný poplatek byl stanoven v roce 2008. Od té doby vzrostla průměrná mzda v České republice o 64 % a důchody o 65 %. Kdybychom k současným 135 korunám připočítali jen to, co z poplatku ukrojila za 14 let inflace, poplatek bude ve výši 183 korun. ČT navíc spustila nové kanály, rozšířila služby pro diváky a zkvalitnila program. ČT považuje za zásadní, aby se jednorázově navýšil poplatek do roku 2024 na 150 korun a do budoucna došlo zákonem k valorizaci poplatku podle kumulované inflace.

S poplatkem ve výši 183 korun tedy nepočítáte?

Díky efektivitě výroby a úsporám nevidíme nutnost dorovnat výši poplatku na úroveň inflace, tedy na 183 korun. Zvýšení o 15 korun měsíčně znamená pro každého člena průměrné české domácnosti roční náklad navíc 45 korun. Je to samozřejmě nepopulární, ale takové zvýšení je odůvodněné a pro většinu rodin nebude mít zásadní dopad do rozpočtu.

Mělo podle vás dojít ke zvýšení poplatků už dřív?

České televizi se doposud, díky hospodárnému fungování, dařilo vyrábět více a levněji, než kdy v historii vyráběla. Má o tři kanály víc než v roce 2010 a je úspěšná z hlediska sledovanosti, počtvrté za sebou je například nejvyhledávanějším tuzemským vysílatelem. A protože funguje hospodárně, nemusela prozatím přikročit k omezení rozsahu a kvality služeb nabízených divákům.

Říkáte prozatím. Má ale Česká televize stále kde brát?

Za uplynulých deset let byly možnosti úspor vyčerpány. A pokud by se financování ani po roce 2024 nezměnilo, není možné najít další vnitřní úspory, kupříkladu tak, že se přesoutěží smlouvy na energie nebo třeba bude ČT jinak provozovat autopark.

Článek Koncesionářské poplatky se pravděpodobně navýší o 170 korun ročně. Podle mluvčí ČT Blinkové to půjde zejména na tvorbu pořadů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Paní profesorko, znamená zimní období větší nápor na srdce?

Každé období, které prožíváme, může být náporem na srdce, pokud si naložíme víc, než uneseme. Nicméně zimní období je charakteristické střídáním studených a teplejších dní. Z chladu může některým citlivějším jedincům vzniknout tzv. spastická angina pectoris. Poznáte ji bolestí na hrudi. Ale větší riziko činí špatné odhadnutí svých možností, a to například při zimních sportech, jako je například bruslení či lyžování.

Takže lidé se srdečními problémy nesmí sportovat?

Tak to není, doporučujeme běžky. Tam si totiž člověk může odpočinout, trasu si naplánovat dle své fyzické kondice. Je třeba myslet i na vhodné oblečení. Je vhodnější oblečení vrstvit, aby bylo možné, když se člověk příliš zahřeje, něco si odložit. Asi je zbytečné upozorňovat na to, že by mělo jít o savé materiály. A nezapomenout na pitný režim, který mají lidé v zimě tendenci podceňovat.

Jakou prevenci byste lidem doporučila, jak posilovat srdce?

Posílení srdce je krásný výraz, lépe řečeno je zlepšení činnosti oběhové soustavy. Protože tu potřebujeme v každé vteřině svého života. Úplně nejlepší je chůze, ale všeobecně aerobní pohyb. Prospívá také běh, jízda na kole nebo plavání.

Jsou tam nějaká omezení?

V případě lidí, kteří mají se srdcem problémy je nutné, aby plavali v přítomnosti další osoby. Přeci jen může dojít k přecenění sil, bez rychlé pomoci by mohlo dojít k fatální situaci.

Pandemie koronaviru bohužel řadu lidí odradila od návštěvy lékaře…

Ano, hodně lidí přestalo chodit na pravidelné kontroly, protože se báli, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit. Zanedbávali tedy nutné sledování krevního tlaku, dokonce v několika případech došlo k přechození infarktu myokardu, ale i cévní mozkové příhody a podobně.

Může být zmíněný strach příčinou většího množství srdečních problémů?

Naštěstí nedošlo ke zvýšenému počtu úmrtí na akutní infarkt myokardu u pacientů, kteří se k lékaři dostavili pozdě. A to je potěšující. Na druhou stranu jsme mluvili s pneumology a alergology, kteří bohužel zaznamenali určité zhoršení u těch pacientů, kteří přestali docházet na pravidelná vyšetření, kontroly. Jak je vidět, koronavirus tímto způsobem zasáhl i do neinfekčních nemocí.

Jak se jako poslankyně hnutí ANO díváte na schválení novely pandemického zákona, je to správný krok?

Podle mě už je to kontroverzní. Tenhle zákon se měl řešit před rokem a půl, ne v této době. Navíc byl schválen ve zkráceném řízení, během jediného dne. Takže nebyl čas se k němu vyjádřit, ať už šlo o poslance nebo zdravotní výbor. My jsme podpořili pouze pozměňující zákony, protože zmírňovaly a zlidšťovaly ten systém.

Co tedy máte proti zákonu jako celku?

Domnívám se, že se o něm mělo více hovořit. Měl se vzít v potaz názor lidí, kteří s tím musí každý den žít a už vědí, jaké problémy by s tím mohli mít. To vše se dalo do zákona zapracovat, kdyby bylo více času a došlo k diskuzi. K tomuto způsobu navrhování a schvalování zákonů mám opravdu velké výhrady.

Část společnosti stále protestuje před úřadem vlády, je stále větší nespokojenost s opatřeními proti covidu. Není na čase rozvolňovat?

To je těžká otázka. Když se podíváme do ostatních zemí, není úplně jasné, jestli rozvolnit, co je dobré, a co ne. Je velmi důležité si říct, že v době pandemie vázla komunikace. Nebyla dostatečná, nebyla dobrá. Lidé ani nemohli pochopit, co přesně se od nich očekává. A to je špatně.

Jaká by tedy měla být opatření do budoucna?

Pokud budou v budoucnu nutná, měla by být jasná, srozumitelná, jednoduchá. Přitom samozřejmě vymahatelná. Mělo by se přihlížet také k regionálním potřebám.

Celoplošná opatření tedy ne?

Ta už se doufám nebudou opakovat. Ovšem regionálně se může stát, že infekce opět vzplane, stejně jako jiné nemoci, a to pak musí řešit hygienici.

Bude podle Vás omikron poslední z řady mutací, která se rozšířila celosvětově, nebo se máme připravit na další, možná i horší?

Kdo vám na tuto otázku odpoví s opravdovou platností a bude se pod to moci podepsat, to nejspíš nebude člověk z masa a kostí. Vzhledem k tomu, jak se omikron v současné době chová, jaké má klinické projevy, mohla by to být konečná mutace. Stoprocentně to ale nevíme ani my, ani zahraniční kolegové.

Můžeme tedy jen doufat…

Přesně tak. Doufáme, že je epidemie u konce, ale opravdu jen doufáme. Jenomže doufat neznamená vědět, ačkoli si to moc přejeme.

Článek Profesorka Adámková: Kdo označí omikron za poslední mutaci, není člověk z masa a kostí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Pane doktore, můžeme v rámci hubnutí a udržování postavy rezignovat na cvičení? Není lepší se spolehnout na liposukci?

Efekt liposukce je trvalý za předpokladu udržování přibližně stejné tělesné váhy, protože tukové buňky se v dospělosti nemnoží. Mohou se ale zvětšovat, nafukovat. To znamená, že když klient po operaci nedodržuje určitý režim a výrazněji přibere, nabere objem i v odsáté oblasti. I když ne tolik, jako by tomu bylo před liposukcí.

Proč nejít do invazivního zákroku?

Liposukce patří mezi nejčastější plasticko-chirurgické operace. Ale máte pravdu, za poslední roky se ale počet zákroků zmenšil. Souvisí to částečně s tím, že řada pacientů volí méně invazivní zákroky, které ale nebývají tak účinné.

Vybrat operatéra už dnes asi není problém, řada žen zveřejňuje své zkušenosti. Jaké jsou její druhy? Máme na výběr?

Výběr je široký. Například u nás na klinice provádíme většinu typů liposukcí. Od klasické, vibrační, tumescentní, až po nejčastěji používanou moderní ultrazvukovou liposukci. To znamená, že liposukce je asistovaná ultrazvukem, který pomáhá rozrušit odsávaný tuk, a tím snižuje riziko nerovností. Navíc je šetrnější k okolním tkáním. Volnější kůže má tak větší tendenci k smrštění a zpevnění.

Co když se bojím anestezie?

Obvykle se liposukce provádí v celkové anestezii, to je pravda. Ale při menším rozsahu odsávané plochy můžeme výkon provést i v místním znecitlivění. Zákrok provádíme i v tzv. analgosedaci.

Soustředí se liposukce jen na oblast břicha?

Zdaleka ne. Velice populární a efektivní je třeba liposukce podbradku. Provádíme ji samostatně, anebo společně s operací obličeje. Dále se provádí liposukce paží, břicha, boků a poměrně výjimečně zad. U mužů se provádí u pseudogynekomastie liposukce prsů. Časté jsou liposukce zevních i vnitřních stehen, a také vnitřních kolen.

Mnohdy se tuk hromadí na místech, odkud se těžko shazuje. Mohou za to genetické predispozice, ale i životní styl. Můžete tuk odsát a využít ho jinde?

Určitě. Tuk je možné zpracovat a jeho nejkvalitnější část se dá použít na doplnění určitých partií. Můžeme jím například zvětšit prsa, doplnit objem stárnoucího obličeje, vyplnit různé nerovnosti i deformity těla. Vždy zde ale hrozí riziko, že se transplantovaný tuk z velké části vstřebá.

Článek Lékař Kment: Prsa dokážeme zvětšit i tukem z jiné částí těla. Liposukce však dle něj nenahradí cvičení se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč si podle Vás právě Julian Assange zaslouží Nobelovu cenu za mír?

Jak jsem popsala v nominační řeči, Julian Assange je symbolem boje za svobodu slova, svobodu tisku a práva na veřejnou kontrolu mocných. Bez těchto principů nefunguje demokracie a jak víme, demokracie pomáhá udržovat mír.

Jaké jeho činy byste vypíchla?

Odhalil a zveřejnil informace o závažných trestných činech, včetně válečných zločinů. A ačkoli ho nepovažujeme za člověka, řekněme, bez chyby a vím, že je kontroverzní – tento symbol z něj udělali ti, kteří chtěli svobodu tisku potlačit. A proto je nutné jej, i takto symbolicky, bránit.

Assange je momentálně zadržován v britském vězení, o jeho vydání do Spojených států se rozhoduje. Co mu v USA vůbec hrozí?

Kvůli odhalení řady závažných praktik, kterých se dopouštěly mj. americké tajné služby a armáda, mu ve Spojených státech hrozí těžko uvěřitelných 175 let odnětí svobody. USA ho obvinily ze špionáže na základě zákona z roku 1917, což považuji za absolutně neakceptovatelné.

Proč neakceptovatelné?

Trestat někoho za zveřejnění informací ve veřejném zájmu jednoznačně vytváří nebezpečný precedent. Vydání Assange by znamenalo jeho poslání prakticky na smrt. V americkém vězení si i podle lékařských posudků může sáhnout na život.

Aktivista zpřístupnil veřejnosti řadu velmi citlivých dokumentů, které se týkaly například práce tajných služeb či amerického zapojení do války v Afghánistánu. Nebojíte se, že vzbudí nominace kontroverze?

Assange není člověkem bez chyb a jak uvádím v nominační řeči a cituji tím jiné novináře, není hrdinou za svobodu slova, kterého bychom si vybrali. Ale ti, kteří se bojí svobody slova, výběr učinili za nás. Pokud vzbudí nominace kontroverze, nevadí mi to, naopak. Jenom tak upozorníme na ohrožení, kterému novináři a whistlebloweři neustále čelí ze strany mocných.

Vy jste se osobně zúčastnila jednoho z jeho soudních slyšení. Loni jste také zorganizovala demonstraci v Praze, za jeho propuštění. Proč je pro vás případ tak důležitý? 

Případ Juliana Assange je pro mě důležitý z hlediska principu. Jsem přesvědčená o tom, že veřejnost má právo znát zásadní informace o politických rozhodnutích a konáních svých politiků a vlád. Assange vytvořil platformu, kde dal hlas lidem, kteří se do té doby báli promluvit. Skutečnost, že už je několik let vězněn a neví, co s ním bude, vnímám jako velkou nespravedlnost. A chci mu i prostřednictvím této nominace dát najevo podporu.

Článek Europoslankyně Gregorová: Vydání Assange do USA znamená jeho smrt. Chce pro něj Nobelovu cenu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Věříte, že návrh ministra Bartoše projde?  

S návrhem nového zákona přišel už senátor Hilšer, taky ČSSD. Je tady i novelizace živnostenského zákona, s níž přišla paní doktorka Marvanová, ovšem která byla asi dva roky ve sněmovně bez velkého zájmu. Nyní by ale měla jít na řadu aktuálně ve sněmovně, čemuž pomáhá Patrik Nacher, který prosadil její předřazení. Pod sebe si to vzal pan ministr Bartoš a vypadá to, že by všechno mohlo projít zrychleně. Nedokážu si totiž představit, jak dlouho by vznikal nový zákon, pokud by novelizace padla.

V čem by měla novelizace spočívat?  

Stojí a padá na udělení pravomoci obcím. U nás v Praze by se jednalo o magistrát, který by určoval pravidla. Bavíme se však o věcech, které ještě nejsou dané, jako je počet lidí v jedné jednotce na metr čtvereční, nebo počet dní, na které je možné ubytování poskytnout.  

Myslíte, že by ve vybraných lokalitách mělo dojít k úplnému zrušení ubytování přes Airbnb?  

Pro lidi, kteří byty nepronajímají, ale bydlí v okolí, je to zbožné přání. Kdyby byla třeba nějaká licence na základě pravidel, která by mohla být odebrána, tak by to mohlo fungovat. Ale nevím, jestli je něco takového ve hře. Z pohledu vlastnického práva nejde někomu říkat, co má dělat. Ale podle Listiny základních práv a svobod by nějaká pravidla být měla, aby lidé mohli v klidu spát a normálně vstávat do práce.  

Jaké jsou největší problémy, které lidi v souvislosti s Airbnb trápí?  

Je tady hluk, naprostá ztráta soukromí a bezpečí. Bojí se starší lidé i rodiče, kteří nechtějí pouštět holky ven. Jezdí k nám opilí chlapi na rozlučky se svobodou. Na našem dvoře se během léta protočí s kufry i osmdesát lidí v pár dnech, stává se z toho brutální hotelový provoz bez pravidel. Jsou tady zvratky, vajgly, není to nic příjemného.  

Jedná se jen o problémy centra Prahy, nebo celé republiky?  

Jedná se o celosvětový problém. Ovšem od Krakova, přes Barcelonu, Berlín, Paříž, Vídeň, nebo Lisabon až po Amsterdam se snaží dělat pravidla, ale my stále pokulháváme. Není to jen Praha, ale i další místa, třeba Český Krumlov, Brno nebo Boží Dar. Třeba v Krkonoších vznikají celé nové bytové domy, které jsou skoupeny jen pro podnikání. Obcím kvůli tomu pak utíkají peníze. 

Co všechno by se tedy mělo změnit?  

V rámci výboru jsme se snažili prosadit, aby byli dobře informováni policisté. Zřídili jsme proto speciální policejní linku a lidé teď ví, kam volat. Nejdůležitější je mít přehled, ovšem u nás v republice často nevíme, kdo kde a co pronajímá. Taky se musí nastavit mantinely a podmínky, aby si obce mohly říct, jaká konkrétní pravidla chtějí, aby skloubili bydlící, podnikatele i turisty. Zároveň je důležité, aby bylo vše vymahatelné. Vezměte si, že dnes je v jednom bytě klidně osm až šestnáct lidí. To je hodně hlučná ubytovna, když se loučí se svobodou do čtyř hodin do rána. 

Článek „Z Airbnb se stává brutální hotelový provoz bez pravidel,” říká zastupitelka Prahy 1. Podle ní nejvíce sousedy trápí hluk a ztráta soukromí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dá se říci, kolik lidí má po očkování nežádoucí účinky?

Vzhledem k tomu, že se již skoro rok specializují na léčbu postcovidového syndromu včetně postcovid like syndromu (syndromu který se rozvine po očkování a připomíná postcovidový syndrom jako takový), lze těžce odhadnout, jaké je procento v populaci. Oficiální statistiky sice uvádějí desetiny procenta. Dle mě je to více. Nejsem příznivcem uvádění čísel vylovených z rukávu, oficiálním statistikám již také moc nevěřím. Sotva někdo bude hlásit, že ženám více vypadávají vlasy, nebo nebo jim vymizelo libido.

Takže data Státního ústavu pro kontrolu léčiv nesedí?

Jak jsem uvedl výše, včetně všech uvedených důvodů, nesedí.

Lze toto číslo snižovat, existuje nějaká prevence?

Každý pacient, který je u nás očkovaný, dostává z preventivních důvodů tabletu aspirinu, která mírně ředí krev a tím snižujeme riziko vzniku trombóz a embolií.

Na očkování lze organismus i připravit. V tom nám krásně pomáhá tradiční čínská medicína, a to a přímo směs na minimalizaci nežádoucích účinků očkování. Lze ji zakoupit přímo u nás v ordinaci. Můžete se obrátit i na erudovaného terapeuta čínské medicíny, který pacientovi směs připraví.

Vy sám jste prodělal těžkou formu covidu, následně se u vás rozvinul post-covidový syndrom. Co přesně to znamená, jak je se projevuje?

Ano, je tomu skutečně tak. Byl jsem jeden z prvních, který covid 19 prodělal (v té době ještě nebyly vakcíny k dispozici), následně se u mě rozvinul i postcovidový syndrom. I díky těmto okolnostem jsme spolu s kolegy vytvořili informační web postcovidovysyndrom.cz, kde se mohou čtenáři dozvědět více o postcovidovém syndromu, jeho projevech a léčbě.

Projevy jsou mnohdy totožné s těmi, které rozvinou i po očkování. Úplný výčet ještě není konečný, a stále více jich přibývá. Obecně se dá říci, že se nastartovává jakousi zanětlivou odpověď v organismu, a covid samotný jakoby zhoršuje a prohlubuje obtíže, které již do covidu pacient v mírné formě trpěl.

Co byste doporučil lidem, kteří první či druhou dávku očkování špatně snášeli, mají jít na tzv. Booster?

Doporučení je asi logické, prozatím se neočkovat. Počkat na novou vakcínu, která slibuje menší míru nežádoucích účinků. Na první místo bych vyzdvihl prevenci cestou pravidelného a sofistikovaného posilování imunity. Velice se nám osvědčila kombinace tradiční čínské medicíny s full spektrem CBD kapek vlastní výroby, a infuzí vitamínu C.

Jaké jsou tedy nejčastější nežádoucí účinky očkování?

Dlouhotrvající kašel (suchý či produktivní), svalová slabost, zvýšená teplota přetrvávající týdny až měsíce, neschopnost se soustředit, pocit „mozku v mlze“, výpadky paměti, změny nálady, někdy doprovázené depresí a dalšími duševními problém, potíže se spánkem, bolesti hlavy, bolest kloubů, bolavé bolesti v rukou a nohou, parestézie, zažívací obtíže – průjem, zácpa, nevolnost, zvracení, ztráta chuti a čichu, bolest v krku a potíže s polykáním, kožní projevy.

Článek Lékař Schwarz: Lidem, kteří očkování na covid snášeli špatně, třetí dávku nedoporučuji se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdy čekáte, že bude kulminovat současná vlna omikronu?

Předpokládám, že ke kulminaci pandemické vlny omikronu dojde někdy kolem 10. února. Ale kulminace to bude spíše plochá, roztažená do delšího časového období. To ostatně pozorujeme i v evropských zemích na západ od nás, případně v Rakousku a Italií, kde omikronová vlna nastoupila o poznání dříve nebo podstatně dříve.

Co bude pak? Budeme mít alespoň do podzimu relativní klid?

Velmi bych si to přál. Záleží to na tom, aby žádná z příštích mutací omikronu nedala základ nové variantě se selekční výhodou vyšší nakažlivosti. Tedy silnější vazby virových částic Spike S na receptory vnímavých buněk v respiračním traktu člověka. Nelze pak vyloučit, že taková nově ustavená subvarianta, by se mohla zdržet déle na území ovládnutém původní variantou omikron. Nestrašme se ale, není to zdaleka tak pravděpodobné, jak by se mohlo zdát.

Když bych Vás přeci jen požádal o trochu „věštění z křišťálové koule?

Moje představa je taková, že po zploštění pandemické křivky omikronu, někdy během března či první půlky dubna, se epidemická situace výrazně zklidní. Budeme mít čas sledovat vývoj pandemie v ostatních částech světa, zejména v těch problematických z hlediska vzniku nových variant. Doufejme však, že potenciál mutací viru SARS-CoV-2 se už blíží k jeho vyčerpání. Přesto musíme ještě počítat s podzimním návratem covidu-19. Otázkou je, která varianta bude tím původcem.

Když to bude omikron…?

Pokud to bude omikron nebo nějaká jemu blízká mutace, máme naději, že se bude jednat o sezónní onemocnění, a že jsme v koexistenci s původcem covidu-19 pokročili v jeho adaptaci na člověka jako hostitele. 

Je očkování stále nejdůležitější v boji s covidem?

Ano, považuji jednoznačně očkování i stávající vakcíny proti covidu-19 za nejdůležitější v boji s touto infekční nemocí. Přesto, že už jsme propásli možnost povinného očkování.

Budou třeba nové vakcíny, které zaberou na omikron?

Je zřejmé, že aktualizace očkovacích látek podle objevujících se variant je teoreticky nasnadě. Ale prakticky to má své značné technologické, logistické, ekonomické, marketingové, ale i epidemiologické limity. Zachoval bych dosavadní plošné očkovaní s důrazem pro rizikové skupiny, včetně seniorů a pracovníků zdravotních a sociálních služeb, a kritické infrastruktury.

V každém případě se ale domnívám, že s omikronem a jeho šířením i mezi očkovanými jedinci (stále platí, že očkování chrání před významně komplikovaným průběhem onemocnění covid-19) bychom měli přestat strkat hlavu do písku před monitorováním protilátkové odpovědi po prodělaném onemocnění i po očkování, resp. všude tam, kde to dává smysl. Tím nepřijdeme o šanci udělat si obrázek o míře ochrany před aktuální variantou koronaviru.

Jak se stavíte k čínským a ruským vakcínám?

Stavím se k nim velmi chladně. Čínské vakcíny firem Sinopharm nebo Sinovac jsou klasické vakcíny na bázi usmrcených koronavirových částic s pravděpodobně velmi malou účinností. Alespoň podle toho mála informací, které pronikly na veřejnost. O výsledcích jejich testování nic nevíme, je třeba k nim přistupovat jako k preparátům bez garance bezpečného použití. To ostatně platí i pro ruské vakcíny, vektorovou vakcínu Sputník V, nebo peptidovou vakcínu EpiVacCorona. Obě byly schváleny.

Kolem Sputniku V u nás bylo loni velké haló…

Byly to velké politické čachry, do kterých se zapojily některé sousední země díky jejich proruským politikům. A vlastně málem i Česká republika díky prezidentu Zemanovi a bývalému ministrovi vnitra Hamáčkovi. Vše utichlo poté, co se potvrdila problematická kvalita různých šarží očkovací látky Sputník V. Kromě toho se s postupujícím poznáním začalo upouštět od použití vektorových vakcín proti covidu-19 obecně. Jsou pro to důvody.

Článek Virolog Grubhoffer: S podzimní vlnou covidu musíme počítat. V boji s covidem stále považuje za nejdůležitější očkování se nejdříve objevil na Události247.cz.

Má covid-19 vliv na kvalitu spermií?

Stejně, jako jiná infekční onemocnění. A to bez ohledu na to, jestli se bavíme o bakteriálních či virových onemocněních. Celkové zhoršení stavu pacienta, může ve větší či menší míře vést ke zhoršení kvantitativních i kvalitativních parametrů spermiogramu tedy spermií.

Takže to není jen o covidu?

Jak jsem řekl výše, spermiogram či kvalita spermií, odráží celkový zdravotní stav muže. Obecně bychom asi mohli říci, že kvalita spermií je jakýmsi indikátorem fyzické a psychické pohody mužského jedince. Je poměrně jednoduché si představit, že po těžkém zánětu plic, který vyžadoval hospitalizaci, intensivní farmakologickou léčbu a další podpůrnou terapii, bude kvalita spermií jiná než po třítýdenní dovolené na Maledivách.

Jak se takové problémy u mužů konkrétně projevují?

Zhoršení spermiogramu resp. kvality spermií, samotným mužem zpravidla nebývá nijak vnímáno. To, co je unikátní pro covid infekci, je poměrně častá ztráta erekce po proběhlém onemocnění. A to i u relativně mladých mužů, kteří doposavad tyto problémy nikdy neměli. Dobrou zprávou je, že tyto obtíže řádově během týdnů spontánně či s farmakologickou podporou ustupují.

Jaké faktory lékaři posuzují, jak vyhodnocují výsledky?

Spermiogram resp. kvalitu spermií nejčastěji posuzuje embryolog. Hodnotí se celkový počet spermií, koncentrace spermií v mililitru, pohyblivost a morfologie (stavba a tvar). Mezi další pomocné testy patří např. DNA fragmentace spermií nebo přítomnost protilátek v ejakulátu.

Co je vlastně pro spermie nejdůležitější, jak se zdravá spermie projevuje?

Z toho, co dokážeme na spermiích vyšetřit, je možné říci, že zdravá spermie by měla mít odpovídající stavbu, progresivní pohyblivost a minimálně fragmentovanou genetickou informaci. Nedokážeme však vyčíst úplně vše.

Existují nějaké studie, zda je například infekční i ejakulát, pokud jde o covid-19? Může se covid přenést během pohlavního styku?

Zcela jistě je možný přenos covid infekce během sexuální aktivity , ale přenos vlastním ejakulátem zatím nebyl popsán. Existuje celá řada virových onemocnění, které jsou ejakulátem přenositelné (virový zánět jater, HIV a další), ale podle dostupných informací CoV19 mezi ně nepatří.

Článek Urolog Vik: Covid-19 má vliv na kvalitu spermií. Častá je i ztráta erekce po prodělání nemoci se nejdříve objevil na Události247.cz.

Peníze, které lidem ještě poměrně nedávno stačily na pořízení bytu nebo rodinného domu, dnes nemají ve světě realit příliš velkou váhu. Ceny nemovitostí totiž výrazně vzrostly a prodávají se podstatně dráž. „Neočekáváme, že by se tento růst zastavil. Spíš můžeme čekat zpomalení růstu,” řekl pro Události247 Jan Zachystal, realitní makléř ze společnosti Remax, který se na realitním trhu pohybuje už více než dvacet let. 

Jak dlouho ještě ceny nemovitostí porostou? 

Z dlouhodobého hlediska je odhadování cen jako věštění z křišťálové koule. Ale na devětadevadesát procent ceny v nejbližší době neklesnou. 

Víte, o kolik se ceny za poslední období zvedly? 

Je teprve začátek roku, aktuální data ještě nemáme, na to je brzy. Ale například v Praze se v loňském roce ceny nemovitostí zvyšovaly zhruba o devatenáct procent. 

Setkáváte se často s tím, že lidé mají rozestavěné domy, ale kvůli růstu cen a úrokových sazeb je nemohou dostavět? 

Ještě to nevnímáme. Záleží na smlouvě, kterou mají uzavřenou. Určitě se to ale stát může a stávat se to bude. Ceny prací i materiálů totiž rostou. 

Bude to do budoucna velký problém? 

Může se stát, že si rodiny vzaly hypotéku na krev, třeba za 1,69, ale během roku můžou úrokové sazby růst i k pěti procentům. Klientům může končit fixace a pro některé rodiny to může být problém. 

Není to tak dávno, kdy měl na dům v uvozovkách každý, teď jsou ale ceny hodně vysoko. Co se stalo? 

Lidé se báli inflace. Obávali se toho, co bude. Tak začali kupovat nemovitosti jako bezpečné uložení peněz proti inflaci, která taky přišla. Zejména o menší a levnější byty byl velký zájem. 

A je velký zájem o byty stále? 

Co se týká investičních bytů, tedy bytů 1+kk a 2+kk, tak o ty je zájem pořád. Poptávka je taky po větších bytech. Pokud jsou v zajímavých lokalitách a jejich cena není přestřelená, tak se prodávají. 

Prodávají se stále ve velkém i rodinné domy? 

Je to zhruba stejné. Záleží na tom, jak je nemovitost naceněná. Pokud máte dům v lokalitě, kde se domy pohybují v ceně okolo deseti milionů a vy za něj chcete milionů patnáct, tak ho neprodáte. Obecně ale můžeme říct, že o nemovitosti zájem je, což se promítá i na cenách, které rostou. 

Co se podle vás bude na trhu s nemovitostmi dít dál? 

Podle mě ceny stále porostou. Ale vzhledem k tomu, jak zareagovala Česká národní banka, tak už růst nebude tak strmý. 

Článek Podle experta a makléře Zachystala stouply za rok ceny bytů v hlavním městě skoro o 20 procent. „Ceny v nejbližší době neklesnou,” odhaduje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jaký je doopravdy omikron, je vážně bezpečnější, než předchozí varianty? Člověk se může nechat dost ukolébat…

Nerad bych používal slovo „bezpečnější“. Je pravda, že varianta omikron je většinou spojena s mírnějším průběhem onemocnění, ale i zde se mohou vyskytnout pacienti s těžkým průběhem. Další problém je v tom, že omikron je velmi infekční a tudíž, i když procento lidí s těžkým průběhem je nižší než u delty, je zde nutné dbát na to, aby konečná absolutní čísla nebyla vyšší.

Bude omikron tečka za covidem? Resp. je to ona mutace, která nemoc dostane mezi běžné, se kterými budeme žít?

Doufám, že pro letošní sezónu tomu tak opravdu bude, ale co bude dál je velmi těžké předpovídat. Teoreticky je možné, že se zde opět vyvine nějaká virulentnější (nebezpečnější) varianta, je to ale málo pravděpodobné. Je ale třeba si uvědomit, že i omikron je nebezpečný právě tím, jak rychle a masivně se šíří. Abychom tedy mohli skutečně mluvit o návratu k normálu, potřebovali bychom variantu, která je buď méně infekční nebo méně virulentní než omikron.

Hrozí podle Vás nějaké další mutace covidu, které mohou být nebezpečnější než omikron?

Vznik nové varianty se nedá vyloučit. Naopak, s tím jak roste počet nakažených, je zde vyšší pravděpodobnost, že se nějaká nová varianta objeví. Je to jako s loterií, je malá šance, že vyhraji zrovna já, ale když vsadí miliony lidí, je velká šance, že někdo vyhraje. Co se týká nebezpečnosti nových variant, tak během těch více než dvou let, co tady s námi SARS-CoV-2 je, jsme viděli, že spíše se objeví infekčnější varianta viru, než více nebezpečná.

Je to dáno tím, že virus primárně nechce svého hostitele zabít, ale maximálně ho využít k tomu, aby se rozšířil dál. V konečném důsledku pak převládnou ty varianty, které se šíří rychleji. Je to jako s plevelem, na zahradě. Také tam převládne ten, který roste rychleji. Rychleji se šířící varianty viru se ale preferenčně množí výše v dýchací soustavě a nezpůsobují tudíž většinou tak závažná onemocnění.

Hovoří se o tom, že zhruba v polovině února současná vlna omikronu opadne, souhlasíte s tím?

Pokud se u nás bude situace vyvíjet obdobně jako v západní Evropě, tak ano.

Jak je to podle Vás s očkováním, je to nejdůležitější zbraň v boji s covidem?

Ano, očkování je obecně nejlepší zbraní v boji s infekčními chorobami. Není ale vše zachraňující. Důležité je kombinovat ho s odpovědným přístupem, testováním a podobně. Navíc v případě onemocnění codid-19 budeme do budoucna potřebovat vylepšené verze vakcín, které budou fungovat delší dobu a proti širšímu spektru variant. To ale neznamená, že bychom se neměli očkovat současnými vakcínami. Ty jsou totiž to nejlepší, co v současné době máme, a určitě je bezpečnější a výhodnější se nechat naočkovat, než onemocnění prodělat.  

Budeme se muset očkovat každého půl roku? Přijde čtvrtá, pátá, … desátá vakcína?

To záleží na tom, jak se bude dařit vyvíjet nové vakcíny. Osobně doufám, že se každého půl roku očkovat muset nebudeme, a to hlavně z toho důvodu, že naočkovat za rok 20 000 000 lidí (2x celou populaci ČR) by bylo pro zdravotnictví zbytečně vyčerpávající, a bylo by asi těžké to zvládnout i logisticky. Nicméně například u chřipky vidíme, že úplně tu ideální vakcínu se vyvinout nedaří, a je nutné nechávat se přeočkovat každý rok.

Co si myslíte o tom, že primárním zdrojem koronaviru je únik z čínské laboratoře? Je to už vyvrácená teorie, nebo je stále „ve hře“?

Tato teorie je málo pravděpodobná. Úplně vyvrácená ale není, a bohužel asi nikdy nebude. K tomu bychom potřebovali, aby Čína umožnila nezávislým vyšetřovatelům přístup k dokumentaci o výzkumech, které ve Wuchanu byly prováděné. Nicméně pro únik z laboratoře zatím nejsou žádné pádné důkazy. Je to vše více méně jen v rovině spekulací. Daleko pravděpodobnější je možnost, že virus se přirozeně vyvinul v nějakém zvířecím hostiteli.

To se více méně podařilo prokázat australsko-francouzskému týmu, který objevil blízce příbuzné viry v netopýrech v Laosu. Přirozený vznik viru je ale pro nás, dalo by se říci, horší zprávou. Pokud by se jednalo o únik z laboratoře, stačilo by do budoucna zpřísnit pravidla pro práci s podobnými viry a situace by byla vyřešená. Pokud by se ale jednalo o přirozeně vzniklý virus, je naše šance předejít další podobné pandemii menší.

Musíme se jako lidstvo připravit na další podobné, nebo možná ještě horší, pandemie virů, které dosud neznáme?

Určitě. Viděli jsme, že země východní Asie, které mají zkušenost s pandemií SARS a epidemiemi ptačí chřipky zvládly obecně situaci lépe, než my na Západě. Je tedy nutné být připraven po materiální stránce, tzn. mít k dispozici strategické zásoby důležitých pomůcek, léků a podobně, ale i po stránce psychologické, kdy budeme lidem vysvětlovat možná rizika a to, jak jim předejít.

Článek Virolog Jiří Černý: Pro letošní sezónu omikron tečkou za pandemií bude. Otázkou však podle něj je, jak se situace bude vyvíjet v budoucnu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč Pedagogická komora požaduje přijetí mimořádného opatření, které by ředitelům škol umožnilo vyhlásit distanční výuku, případně ředitelské volno?

Již před rokem jsem navrhoval, aby možnost přejít na distanční výuku na týden až 14 dní byla součástí školského zákona, ale ministr školství Robert Plaga návrhy Pedagogické komory ignoroval. Znovu jsme to navrhli loni na podzim, kdy se počty nakažených žáků dostaly na historická maxima, ale pan ministr byl kategoricky proti. Plaga nesouhlasil ani s prodloužením vánočních prázdnin, což udělala řada států včetně Polska nebo Slovenska.

Jak to?

Ze zahraničních zkušeností bylo jasné, že se omikron naší zemi nevyhne. V českých školách řádí minimálně týden. Než nový zákon projde parlamentem, může být aktuální vlna nákaz na ústupu. Proto Pedagogická komora vládě navrhla přijmout mimořádné opatření, které by platilo dočasně, než bude schválen speciální zákon. Mělo by v něm být totéž, co obsahuje zmíněný zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19.

Jak se podle vašich informací šíří omikron mezi učiteli a žáky?

Bohužel extrémně rychle, takže už jsme u některých věkových kategorií žáků opět pokořili maxima z loňské podzimní vlny. Přesná čísla bohužel nejsou k dispozici, protože je jednotlivé krajské hygienické stanice nezveřejňují. Opakovaně jsem o data žádal, ale z ministerstva školství mi odpověděli, že je nemají, ať kontaktuji ministerstvo zdravotnictví. To mi ale údaje neposlalo ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jak hodnotíte práci hygienických stanic, je podle vás adekvátní situaci?

Hygieny prostě nestíhají. Hlavní problém je, že mají málo trasovačů. Když je denně pár tisíc nakažených, ještě to zvládají, ale jakmile stoupnou čísla nad 10 000 denně, celý systém trasování zkolabuje. Potřebovaly by o 1 000 zaměstnanců více. Prý platí časovačům jen 100 Kč na hodinu. To pak na tuto nevděčnou práci těžko seženou nové externisty. Od ledna je systém částečně zautomatizován, alespoň tedy ve školách. Nejvíce mi vadí, že hygieny nezveřejňují statistiky o výskytu koronaviru ve školách.

Je k něčemu antigenní testování? Jaká je podle vašich zkušeností spolehlivost těchto testů?

Plošné testování funguje jako prevence. Jednak odradí část rodičů, aby do školy poslali dítě s jasnými příznaky kovidu. Dále zachytí část bezpříznakových žáků, kteří by nakazili spolužáky ve škole. Vláda pro školy nakoupila nejlevnější testy na trhu, takže kvalita asi nebude nic moc. Prodejní cena činí 5 korun za jeden test (vysoutěženy ovšem byly za třikrát vyšší částku). Antigenní testy, které deklarují, že zachytí omikron, stojí pětkrát víc. Pokud vím, tak následné PCR testování potvrdí zhruba polovinu antigenních testů, které vyšly pozitivně.

Mají školy alespoň dostatek testů, nehrozí zdržení, jak jsme tomu byli svědky v minulosti, kdy logistika celkem vázla?

Rychlý nákup testů by šel udělat pouze v případě nouzového stavu, ale ten nová vláda zrušila. Minulá vláda zase „ušetřila“ tím, že loni na podzim přestala ve školách testovat úplně. Výsledkem byla covidová tsunami. Děti roznesly covid přeš školy do rodin a výsledkem bylo přes 2400 mrtvých v listopadu a skoro 3000 zemřelých v prosinci. Testy pro zaměstnance si školy musely nakoupit samy. Šlo to z peněz určených na pomůcky pro žáky. Za Pedagogickou komoru jsme se proti tomu veřejně ohradili.

Jsou informace z ministerstva zdravotnictví dostatečné, rozumíte jim, vědí učitelé, jak se chovat, jak postupovat…?

Opatření se neustále mění. Počet změn v posledním měsíci je už neúnosný. Ani ministr zdravotnictví neví, co přesně platí. Tápou i trasovači z hygien. Podle mě v tomto naprosto selhala hlavní hygienička Pavla Svrčinová, která musí krajské hygieny metodicky vést. Ředitelé škol jsou zahlceni manuály a pokyny z ministerstva školství, které jim chodí do datových schránek. Velmi chybí web pro rodiče, kde by našli jednoduché infografiky, co aktuálně platí a jak mají postupovat.

Článek Prezident pedagogické komory: Vláda školám nakoupila nekvalitní testy na covid. Podle něj hygieny nestíhají se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lze poznat omikron od varianty delta?

Nepozná to ani pacient ani lékař. U omikronu navíc tak často nedochází ke ztrátě chuti a čichu, a kvůli tomu je rozlišení ještě složitější. Proto je u nemocných důležité PCR testování, ideálně s tzv. diskriminačním PCR testem, který určí variantu koronaviru a lékař podle toho může nastavit léčbu.

Jak by měli pacienti u nové varianty přistupovat k léčbě?

Stejně jak dosud, většina nakažených zvládne covid-19 doma, a to s použitím běžných léků na horečku či kašel. Pomohou jim v tom Rady pacientům, které připravila Společnost infekčního lékařství. Ty si lze přečíst na jejích webových stránkách.

A když někdo nebude chtít hledat…co tedy Rady popisují?

Varovné příznaky, které by měly vést nemocného k vyhledání lékaře či cestě do nemocnice. A také v nich čtenář nalezne informaci, kdo patří do některé skupiny pacientů s rizikem progrese covid-19 do závažného onemocnění. Tito lidé by měli v případě infekce vždy kontaktovat svého lékaře a probrat s ním další možnosti léčby.

Pokud jsou pacienti v riziku, jaké jsou možnosti jejich léčby?

Největší problém je to, že na nastupující variantu omikron nezabírají dosud hojně používané monoklonální protilátky. V tom případě může lékař předepsat antivirotikum molnupiravir, který se podává v tabletkách a pacient jej může užívat doma. Nově také pacientům můžeme podat remdesivir v infuzích, na které musí pacient přijít tři dny po sobě do nemocnice, což není úplně pohodlné.

Jak může lékař postupovat, pokud nezná variantu viru?

Tady se nabízí „šalamounské“ řešení – a to podání jak antivirotik, tak monoklonálních protilátek, ovšem týká se to pouze vysoce rizikových pacientů.

Článek Primář Dlouhý: Omikron od delty nepoznáme, řešení léčby ale naštěstí existují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč voláte pro aktualizaci pravidel pro převoz zvířat? 

Pravidla pro převoz zvířat jsou na evropské úrovni zastaralá, 17 let se totiž nezměnila. Pravidla jsou nejasná a prokazatelně dochází k jejich porušování, chybějí totiž funkční systémy kontrol. Evropská komise teď nařízení z roku 2003 aktualizuje. Evropský parlament tak dává doporučení o podmínkách, které by v nových pravidlech neměly chybět. 

V jakých podmínkách jsou zvířata převážena? 

Zvířata jsou často převážena ve velkém mrazu nebo naopak horku, a to třeba až deset hodin, bez vody a ve stísněných podmínkách. Zároveň nejsou na úrovni Evropské unie harmonizována pravidla, která by zakázala například převoz zvířat, která právě čekají mláďata. Hospodářská zvířata se od nás ale dovážejí i do třetích zemí. Nesmí se opakovat situace, kdy například v roce 2018, byly české krávy převáženy do Turecka v rozpáleném kamionu. Podle neziskové organizace Společnost pro zvířata strávilo 57 krav v kamionu celkem 10 dní.

Jak je možné, že to dosud nikdo neřešil? Co zvířata dnes při převozu prožívají? 

Kromě samotné cesty ale mohou nastat problémy i při samotné vykládce a nakládce zvířat, které probíhají bez odborného dohledu a může tak docházet ke zraněním. I to by se mělo změnit. Bylo zde ale spoustu občanských iniciativ, petic a aktivistických hnutí, které na problém upozorňovaly. Jejich kampaně rozhodně napomohly tomu, aby se Komise revizí pravidel konečně začala zabývat.

Najde se širší dohoda na změně pravidel? 

Podle výsledků hlasování v parlamentním výboru očekávám, že Parlament zprávu podpoří. Bude ale záležet na tom, na jak přísných podmínkách se shodneme. My například navrhujeme, aby zvířata byla převážena maximálně 8 hodin v kuse.

Co by změna znamenala pro ty, kteří takto zvířata převáží, co by museli zajistit nebo změnit? 

Piráti navrhují, aby zvířata byla převážena pouze v teplotách od +5 ºC do +30 ºC. Nově by u nakládání i vykládání zvířat měl být přítomen také veterinář. Do nového nařízení chceme zahrnout rovněž pravidla pro domácí mazlíčky nebo převoz ryb. Nové požadavky by měly splňovat jak evropské země, tak třetí země, do kterých se zvířata dováží. 

Článek Europoslanec Kolaja: Zvířata jsou převážena v otřesných podmínkách, na cestě dokonce rodí i mláďata se nejdříve objevil na Události247.cz.

Co bude po vrcholu epidemie omikronu, jak je to s antivirotiky, kdy se k nám dostanou ty, které proti této mutaci pomáhají? Nejen o tom jsme si povídali s vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Kdy čekáte vrchol vlny omikronu?

Vrchol nastane v různých regionech v různém čase, obecně však kolem přelomu ledna a února. Na extrémně vysokou incidenci nemáme odpovídající testovací kapacity, takže sledovat musíme nejen počet zachycených pozitivních případů, ale i pozitivitu testů. Její pokles bude signalizovat skutečný pokles virové nálože v populaci.

Co bude pak, vrátíme se k normálním životům?

Po rychlém nárůstu bude zlom a poměrně rychlý pokles. Od března by už měla být situace klidná až do nadcházející sezóny respiračních nákaz.

Liší se nějak léčba mutací omikron a delty?

Na omikron některé monoklonální protilátky nefungují a ty, které ano, v ČR nejsou momentálně k dispozici. Jsou to nové přípravky a objednávky jednotlivých zemí přesahují výrobní kapacity. Máme však antivirotika, u kterých je jen o něco nižší účinnost, a použít se v určité fáze nemoci dá stále i Regeneron. Čeká se i na antivirotikum Paxlovid, jehož účinnost proti omikronu se ukazovala z léků nejvyšší.  

Co Sotrovimab?

Ano, ten na omikron použitelný je. Vyrábí ho společnosti GSK. Než se k nám dostane, omikron už bude na výrazném ústupu, a proto se hodí spíše do budoucna. Teď bude nutné využít jiné již zmíněné formy terapie.

Jsou už nějaké jasné závěry, jak omikron působí na děti? Je pro ně „bezpečnější“, než delta?

Omikron nezpůsobuje jen nemoc dýchacích cest, a proto musíme být opatrní. V některých zemích omikron zvedl počty hospitalizovaných dětí nad úroveň předchozích vln, ale stále je mnohem více postižená dospělá populace. Přesto bych si nedovolil pouštět virus bez omezení mezi děti s tvrzením, že jsou rizikové méně než jejich rodiče a prarodiče. Hrozí různé zánětlivé syndromy a také long-covid.

Je stále ještě prioritou třetí dávka vakcíny proti covidu, nestává se „bezpečnějším“ omikronem zbytečná?

Třetí dávka dává nejvyšší jistotu, že člověk nebude mít komplikovaný průběh nemoci vyžadující hospitalizaci s intenzivní péči a minimalizuje riziko úmrtí. Současně chrání významně i před nákazou, i když méně než u jiných variant koronaviru. Je to jediný odborný postup. Pokud někdo upřednostní nákazu před neživou vakcínou, je to hazard s vlastním zdravím a někdy i životem.

Jak dlouho po aplikaci třetí dávky se začnou tvořit protilátky proti omikronu?

Reakce paměťové imunity na booster dávku je prakticky okamžitá. K významnému navýšení protilátek dochází ve velmi krátké době, řádově ve dnech.

Článek Rastislav Maďar: Nedovolil bych si pouštět omikron mezi děti, hrozí zánětlivé syndromy i long-covid se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čísla nakažených v České republice stoupají, drtivá většina nově nakažených má mutaci omikron. Je to „výhra“, budeme se moci třeba už za pár týdnů vrátit k normálnímu životu? I na to v rozhovoru pro Události247 odpovídal profesor Václav Hořejší.

Kdy očekáváte vrchol vlny epidemie omikronu?

Koncem příštího týdne. Nejhorší situace nás tedy čeká za tři až čtyři týdny, nástup těžších případů, hospitalizací a úmrtí se na těchto číslech totiž projevuje se zpožděním.

Jak je to s třetí dávkou očkování, má smysl?

Určitě! Očkování je stále absolutní priorita. Odolnost vůči omikronu klesá po druhé dávce vakcíny rychleji, než proti deltě. Každopádně třetí dávka funguje a protilátky po ní nabíhají velmi rychle, v řádu několika dní.

Mluvíme o ochraně proti vážnému průběhu, je to tak? Nakazíme se zřejmě všichni…

Vakcíny nechrání proti samotné infekci, ale proti hospitalizaci., to je pravda. Omikron projde populací, většina z nás se mu nevyhne. Zároveň nám ale nic moc nebude. Vir bude nakonec v proočkované a „promořené“ populaci cirkulovat. Bude to podobné, jako s chřipkou.

Až přejde vlna omikronu, existuje reálná naděje, že se vše začne vracet do normálu?

Záleží, co je „normální“. Jak už jsem řekl, budeme se nakonec potýkat s epidemií podobnou  chřipce. Takže opatrnější lidé budou do metra či na úřady asi dále nosit respirátory.

Není tedy prostor na to nechat vir „žít vlastním životem“? K čemu jsou restrikce a různá opatření, když se omikronu stejně nevyhneme?

Kdybychom nekladli odpor a nic nedělali, během týdne by onemocněly stovky tisíc lidí. Nebo by museli do karantény. Tím pádem by chyběli v práci, zase by se až na doraz plnily nemocnice. Protože pro ně by i malé procento z tak vysokého počtu nakažených mohlo znamenat problém. Smyslem těch stávajících opatření je rozložit ten očekávaný vysoký počet nemocných na delší období a zmírnit tak hlavně problémy nemocnic.

To se teď děje například v USA, kde musí v nemocnicích pomáhat armáda…

Přesně tak, USA jsou dobrý příklad. Tam je zdravotnictví opět zahlceno. Bylo to i ve Velké Británii, i když tam už čísla klesají. Takže je třeba stále dávat velký pozor. A očkovat se, to je zásadní poselství, které by mělo vždy zaznít.

Článek Imunolog Hořejší: Omikron bude v populaci cirkulovat podobně jako chřipka se nejdříve objevil na Události247.cz.

Máme novou vládu, která po celou dobu pandemie kritizovala kroky předchozí vlády. Je ale možné vymyslet něco revolučního na úrovni vládních opatření, co by doopravdy fungovalo?

Opozice zpravidla obecně kritizuje z principu všechno. Ty kroky minulé vlády byly někdy určitě rozpačité, ale asi se to moc opačně dělat nedá. Buď budeme hodně restriktivní nebo méně. Na celém světě se vlastně postupovalo velmi podobně. Porovnávání covidových čísel je irelevantní, v každém státě se to vypočítává jinak, včetně sčítání mrtvých. Nemyslím si, že jde o cílenou manipulaci, ale spíše nepořádek v datech, nepřijmutí názorů jiných odborníků a přístupů.

Tam je kritika minulé vlády na místě. Na druhé straně pro mě trochu nepochopitelně převládá i v současné vládě obrovský strach z choroby, která má naprosto malou úmrtnost, nemocnice to zvládají dobře. Co se nezvládlo, je ta panika, která udělá více škody než užitku. A často šlo i o selhání primární péče. Hysterie byla omluvitelná na začátku.

Před nedávnem jsme v médiích mohli vidět řadu informací o tom, že omikron prakticky ochromí společnost. Jak to podle Vás nyní vypadá?

To je jako s předpovědí počasí, pár dní dopředu můžeme predikovat dopředu a vzhledem k ročnímu období lze očekávat nějaké počasí. Podle dat z jiných zemí to vypadá, že omikron není tak patogenní. Navíc nečekám, že by s tím mohl být větší problém, část společnosti je promořená, část naočkovaná. Pořád si myslím, že ta opatrnost je přehnaná. Teď máme prostě problém s rýmou, které říkáme omikron.

Jak vypadá typický pacient s covidem u vás na JIP?

JIP a ARO je pořád špička ledovce, tady skončí opravdu hrstka lidí. Zde už vlastně hasíme velký požár. Je tu taková 30procentní úmrtnost. Často tu máme lidi, kteří tomu buď sami na začátku nevěnovali pozornost, nebo jim nebyla věnována pozornost ze strany lékařů. Jde o staré lidí nebo obézní, případně lidi s komorbiditami. Na začátku se to mohlo lehce uhasit. Tito pacienti sem pak přichází s trombotickými komplikacemi v plicním řečišti, jde o drobné sraženiny v plicích.

Tím přetlakem vlastně stiskneme ty ucpané cévy a průtok to ještě zhorší, samotnou dušnost to tedy neléčí. Pak už jdou na mimotělní oběh, velkými cévami se krev odsává a vrací se okysličená.  V každém z nás je množství bakterií a virů, které jsou hlídané imunitou, ale jakmile je organismus takto oslaben, tak si začnou v těle dovolovat. Dochází k sepsi. Mám pocit, že se příliš věnovala pozornost očkování a ne té primární péči, která může mnoho zachránit hned na začátku.

Netajíte se svými postoji vůči opatřením, nošení respirátorů a podobně. Nemyslíte si, že právě kvůli respirátorům bude naše imunita zhýčkaná a pak nás budou kosit i běžné „rýmičky“?

Naštěstí se ty respirátory nenosí pořád, mnoho lidí je nenosí prakticky vůbec. Ta rouška nemá na šíření viru vliv, má to nosit ten, kdo se necítí dobře, ale pro zdravého člověka je to zbytečnost. Jsou místa na světě, kde se nenosily a epidemie se tam šířila podobně. Byl to levný počin a vláda mohla říct, že něco dělá.

Čistě hypoteticky, jak dlouho si myslíte, že se ještě budeme potácet mezi jednotlivými vlnami, hrozícími lockdowny a jinými opatřeními?

Nevím, záleží, jak si to ty odborníci a vláda vyhodnotí. Je rozkol mezi odborníky ohledně očkování i ohledně nebezpečnosti viru. Jsou v tom i finanční zájmy. Nevadí mi byznys, ale to že mě to omezuje. Tato plošná opatření mě limitují. Každý se může oočkovat. Ale ať je vše na bázi dobrovolnosti, včetně roušek a respirátorů. To patří praktickým lékařům, aby znali své pacienty a věděli, komu očkování doporučit. Ale proč se o to má starat vláda a máme se omezovat všichni?

Co bude podle Vás oním světlem na konci tunelu?

Viry a bakterie tu byly dřív než my. JIPy a nemocnice plní právě lidé, kteří nežijí zdravě. A jestli si myslí, že nějaká vakcína je spasí, tak to tak není. Může to být naopak, oni v domnění, že dostanou vakcínu a všechno bude fajn, tak dál nežijí zdravě. A pak prostě umřou dřív. Kdybychom očkování neměli ani žádné léky, tak by jedinou zbraní proti viru byl zdravý a rozumný životní styl. Pak by se třeba i tito lidé nad sebou zamysleli a něco na svém životě změnili. To je jediná informace, která by jim prodloužila život.

Článek Lukáš Pollert: Očkování není samospasitelné. JIP a ARO plní lidé, kteří nežijí zdravě, těm může vakcína poskytnout falešné zdání bezpečí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kam až podle vás poroste inflace a existuje vůbec nějaký pro lidi „bezbolestný“ nástroj, který by vzestupný trend v současné chvíli zvrátil?

Inflace může na začátku letošního roku atakovat dvoucifernou úroveň, od druhého pololetí by se však situace měla začít uklidňovat. Proti inflaci nás začíná chránit posilující koruna, která zlevňuje dovoz. Lidem, kteří se bojí inflace kvůli svým úsporám, dlouhodobě radím, ať se zamyslí nad nákupem protiinflačních státních dluhopisů.

Jak by měla postupovat vláda, měla by růst inflace kompenzovat plošně, nebo jen vybraným skupinám lidí?

Vláda by měla postupně snižovat schodky státních rozpočtů, které částečně nesou vinu za vysokou inflaci. Samozřejmě bude nutné vysokou inflaci zohledňovat v platech státních zaměstnanců, důchodech, sociálních dávkách a dalších platbách, které nastavuje veřejný sektor. Jinak hrozí, že masám lidí klesne životní úroveň.

Zdražování už jsme pocítili, co bude dál? Jaké komodity zdraží nejvíce?

Dál se budeme potýkat s energetickou krizí. Vysoká cena komodit bude mít přesah i do zemědělství kvůli výrobě hnojiv, takže se musíme připravit na zdražování potravin. Vzhledem k obřímu nárůstu cen nemovitostí lze očekávat, že začnou narůstat i nájmy. Růst mezd způsobený nedostatkem pracovních sil povede ke zdražování služeb. Takto bychom bohužel mohli dál pokračovat.

Jaké skupiny obyvatel zdražování pocítí nejvíce?

Nejchudší lidé bez úspor. Mnozí z nich mají hrdost a dosud nepožádali o sociální dávky. Někdy ani nevědí, že na ně mají nárok. To se změní, protože lidé v bezvýchodných situacích budou nuceni spolknout svou hrdost. Stát se musí připravit na růst výdajů na sociální systém.

Na účtech českých domácností je řádově o miliardy korun více, než bylo před pandemií covidu. Jak je to možné? Lidé více spoří, nebo těch peněz v oběhu zase není tak málo?

Lidé v pandemii omezili spotřebu, což vedlo k růstu úspor. Bohužel se dostáváme do situace, kdy rekordní úspory začala rychlým tempem požírat inflace. Takže lidé si utáhli opasky a kvůli inflaci si je již nebudou moci povolit. Významná část kupní síly úspor bude totiž navždy ztracena.

Jaký je výhled, měla by česká ekonomika zrychlit tempo, a tím pádem se můžeme dočkat snížení inflace, nebo to je v nedohlednu?

Snížení tempa inflace se dočkáme díky růstu úrokových sazeb. Ty navíc částečně ochrání úspory lidí. Ekonomický růst však bude kvůli vysokým úrokům nižší. Nejhorší myslitelný scénář směřuje ke stagflaci, tedy kombinaci vysoké inflace a stagnujícího hospodářství.

Mimochodem, když teď obchodníci zvýší ceny, budou vůbec mít chuť je zase snížit, až se dostaneme z nejhoršího?

Ceny dál porostou. Hraje se pouze o to, jakým tempem budou růst. Současné tempo je příliš rychlé. Cílem je vrátit se k inflaci okolo dvou procent. Zlevňovat bude jen malá část produktů. Například tarify mobilních operátorů, které jsou na evropské poměry dost drahé a díky technologickému pokroku budou moci klesat jejich ceny.

Článek Ekonom Křeček: Krize tvrdě dopadne na nejchudší lidi bez úspor. Vláda by podle něj měla snižovat schodky státních rozpočtů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Předsedkyně TOP 09 si v pondělí ještě přisadila, když na Twitter napsala, že „Viktor Orbán dnes de facto podpořil střelbu do občanů Kazachstánu“. Reagovala tak na skutečnost, že maďarský premiér vyjádřil solidaritu s kazašským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem, proti jehož vládě se v zemi vedou krvavé protesty. Pekarovou Adamovou podobně doplnil i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Viktor Orbán dnes de facto podpořil střelbu do občanů Kazachstánu a příjezd ruské armády.

Maďarsko se nerovná Viktor Orbán, žije tam mnoho občanů, kteří s podobnými výroky mají problém a ty podporuji a vždy podporovat budu.

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 10, 2022

Jak v Evropském parlamentu rezonuje vyjádření Markéty Pekarové Adamové, aby Maďaři vyhnali Viktora Orbána?

Vzhledem k  nečekanému úmrtí předsedy Evropské parlamentu Davida Sassoliho rezonuje úplně jiné téma. Nicméně, rétorika předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové byla o něco ostřejší, než bych čekal. V Evropském parlamentu jsem ale nezaznamenal vášnivější reakce. Maďarsko čekají důležité volby, které určí další vývoj země ve vztahu k Evropské unii a také ve vztahu k zemím V4.

Je podle vás vůbec přípustné, aby vrcholná představitelka demokratické země něco takového prohlašovala o vrcholném představiteli jiné demokratické země?

Byl to její názor a měla potřebu ho sdělit. Nechci spekulovat, jestli to bylo přípustné, to si musí vyhodnotit sama. Rozhodně to bylo silné sdělení, které rezonovalo jak v médiích, tak na sociálních sítích. Jinou váhu by toto prohlášení mělo od prezidenta, premiéra nebo i ministra zahraničních věcí.

Myslíte si, že šéfka české Sněmovny v dohledné době pojede na pracovní návštěvu Maďarska?

Myslím, že se tam paní předsedkyně za současné situace nechystá. Bude záležet na volbách. Ty mohou změnit mnohé. Vztahy s Maďarskem máme stále na výborné úrovni. Dost se ale rozcházíme v otázce příklonu k Rusku, stejně jako třeba Polsko.

Mimochodem, paní Pekarová Adamová v kontextu výše uvedeného také řekla, že Češi Babiše už vyhnali. Myslíte si také, že je to „konec Andreje Babiše v Čechách“?

Pevně v to doufám! Všichni však tušíme, že se pokusí získat prezidentský úřad, který by mu zajistil klid před českou justicí. Proto bude úlohou naší koalice postavit silného kandidáta, který porazí Andreje Babiše příští rok. Už o tomto kandidátovi diskutujeme a máme několik zajímavých jmen.

Asi je neprozradíte, že?

Máte pravdu.

Článek Europoslanec Zdechovský: Babiš bude chtít prezidentský úřad, aby si zajistil klid před českou justicí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Čekají nás druhé covidové Vánoce. Budou se nějak lišit od těch prvních?

Před loňskými Vánocemi došlo k rozvolnění opatření, najednou bylo možné zase jít do obchodu či ke kadeřníkovi. Lidé jako by se znovu nadechli, bylo to úlevné, řada lidí navíc věřila, že nejde jen o Vánoce, ale že máme to nejhorší za sebou. Na samotné Vánoce už ale zase přituhovalo a pak přišlo, co přišlo.

Letos jsou lidé ve svých nadějích opatrnější. Navíc ještě tak úplně nevíme, co bude. Bohužel jsme si museli zvyknout, že vláda rozhoduje dosti chaoticky a s vysvětlováním se moc nenamáhá. Určitou nadějí je pro většinu z nás vláda nová, ale u té ještě není jasné ani to, zda se do Vánoc dostane k moci.

Jsou obecně svátky v době krize světlým bodem, který nám pomůže na vše alespoň na chvíli zapomenout? Nebo jsou vnímány o to bolestněji, že je nemůžeme slavit tak, jak jsme zvyklí?

Obojí, resp. jak u koho. Někteří lidé se stáhnou do svých domovů, místo zpráv si pustí pohádky a budou si užívat společnosti svých nejbližších, večerů provoněných cukrovím. A pak tu jsou ti, kteří měli na Vánocích nejraději bujaré večírky, cestování a spoustu návštěv, či jsou pro ně vánoční svátky tradičně spojené s bilancováním. Pro ně mohou být letošní Vánoce frustrující a těžké. V odlišném postavení jsou samozřejmě též očkovaní a neočkovaní.

Momentálně společnost ostře rozděluje názor na očkování. Řeší Vaši klienti jak přesvědčit své blízké, aby na vakcínu šli nebo naopak, jak jim vakcinaci rozmluvit?

Moji klienti nejsou ani zdaleka reprezentativním vzorkem populace, nicméně toto neřeší. Řešili to dřív, ale postupně přišli na to, že to je snaha, na které si mohou spíše vylámat zuby — ztratili spoustu energie, rozhádali se, ale většinou nepřesvědčili. V současné době rozhodnutí svých blízkých přijímají, i když je jejich názor na to, co je nejlepší, jiný. Někdy řeší, jak to přijmout. Několik mých klientek zvažuje, zda se nechat očkovat — zda upřednostnit to, co si myslí, že je dobré pro jejich zdraví, nebo si udělat život jednodušší. Tlak i obavy jsou veliké. Častá je obava o reprodukční zdraví.

Promítá se délka trvání pandemie do vnímání onemocnění covid-19? Mění se nějak lidský strach, pokud jeho původce přetrvává delší čas?

Ano, zvykáme si. Na jaře 2020 se vládě a médiím podařilo v lidech vyvolat veliký strach. Ten u většiny lidí opadl. U všech ne, jsou i tací, co to mají opačně. Většinou jsou to ti, kterým někdo blízký na covid zemřel či má nepříjemné následky.

Respirátory se staly symbolem pandemie. Dříve jsme slýchali, že přijde doba, kdy je budeme brát jako běžnou součást šatníku a dobrovolně si je nasadíme, když na nás tzv. „něco poleze“, abychom nenakazili okolí. Myslíte si, že ta doba přijde, nebo je budeme vnímat spíše jako stigma?

Domnívám se, že pro většinu populace bude platná ta první varianta: když na nás „něco poleze“, z ohleduplnosti k druhým buď zůstaneme doma, nebo si vezmeme roušku či respirátor.

S covidem žijeme už skoro dva roky, víme už více o jeho dlouhodobých dopadech na lidskou psychiku?

To se teprve ukáže. Ohledně psychických následků onemocnění samého si netroufám spekulovat, určitě si však poneseme následky opatření, někteří jedinci dosti závažné.

Jaký je dle Vašeho mínění vliv vládních opatřeních na naši psychiku?

Spoustě lidí se otřásla půda pod nohama, ať už zkrachovali, nebo se jim jinak zbortily jejich jistoty. Jeden čas to například vypadalo, že by se měli vysokoškolští studenti vystěhovat z kolejí — pro některé to byl skutečný šok: „To mi mohou opravdu jen tak vzít můj nový domov!?“ Nejhorší dopady, obávám se, budou z dlouhodobého hlediska na děti. Děti a dospívající přišli o setkávání se spolužáky a často i o možnost věnovat se svým koníčkům, byli vytrženi z kolektivů.

Dětská psychiatrička Lucia Vašková se na jaře vyjádřila, že jsme dětem „vzali život“, a já, ač nepracuji přímo s dětmi, s ní musím souhlasit. Mluvila jsem s řadou rodičů zoufalých ze zoufalství svých dětí, z toho, že se jejich dítě „odstěhovalo do on-linu“, upadlo do deprese apod. A musím říci, že mě to, co jsme dětem jako společnost provedli, dost štve. Cožpak nejsou děti těmi, o něž by nám mělo jít především? Koho bychom měli chránit nejvíce?

Jak si myslíte, že by politici měli k této situaci přistupovat?

Myslím, že by měli mít plán a srozumitelně jej komunikovat, trpělivě vysvětlovat. Nedělat rozhodnutí ad hoc, ale popsat, podle čeho budeme rozhodovat, co se stane když… Také by měli vážit hodnoty. Sbírat informace od odborníků z různých oblastí, dávat je dohromady a vyvažovat. Odborníci na šíření epidemie jim mohou zprostředkovat informace o šíření nákazy a o účinných opatřeních. Jiní odborníci poskytnou informovat zase o dopadu těchto opatření. Politik musí zvažovat situaci komplexně.

Názory na covid, nošení roušek a očkování dnes rozdělují společnost více než náboženské či politické preference. Covid je problém. Rozdělená společnost je ovšem také problém. Stejně tak depresivní děti atd. Hodnoty je třeba vyvažovat a ani ta nejvyšší hodnota by neměla absolutně přebít hodnoty jiné. Ve jménu zdraví je příliš snadné ubírat práva, ve jménu bezpečnosti devastovat svobody. Může se tak dít skokově, když lidi dost vyděsíme. Anebo pomalu a postupně, nenápadně. Historie je plná hrůz, jež se děly pod praporem ochrany nejvyšších hodnot.

A na závěr, co byste doporučila obecně lidem, jak by se v této době měli chovat?

Tak samozřejmě zodpovědně a ohleduplně. Ale to se říká všude, takže to nebudu rozvíjet. Spíš bych chtěla připomenout, že je dobré, když umíme respektovat, že to někdo má jinak. A také je fajn, když umíme vnímat i v obtížné situaci, co nám může přinést pozitivního. Spousta lidí si i v nejtěžších lockdownech našla něco hezkého: rodiny byly více spolu, rodiče trávili čas se svými dětmi, chodili s nimi ven. Některá přátelství a vztahy se rozpadly či vyvanuly, ale jiné se naopak prohloubily. Je prima, když se nám podaří uchopit krizi jako příležitost.

Článek Psycholožka Koucká: Dětem jsme kvůli covidu „vzali život“. Podle ní by měli politici vysvětlit, proč vůbec nařízení zavádí se nejdříve objevil na Události247.cz.

Česká republika opět patří k zemím, kde se epidemie šíří nejrychleji. Čím to je?

Od jara se zvýšila kolektivní imunita díky očkování a vysokému počtu těch, kteří covid-19 prodělali. Britskou variantu ale vystřídala varianta delta, která je mnohem nakažlivější. Kromě toho mají vakcíny kratší účinnost a dvě dávky nechrání tak dlouho, jak jsme očekávali. Proto je také důležité očkování třetí dávkou.

V České republice je v současnosti naočkováno alespoň jednou dávkou jen přes 62 % populace, což je ve srovnání s ostatními evropskými státy podprůměrné číslo. V nejrizikovějších věkových skupinách se sice proočkovanost v posledním měsíci zvýšila na zhruba 88 %, ale optimální by bylo, kdyby dosáhla 95 %. Bohužel možnost aplikace třetí dávky využilo zatím jen zhruba 55 % lidí, kteří na ni mají nárok.

Covid se nyní rychle šíří také ve školách. Dalo se tomu nějak zabránit?

Žáci měli být už od října mnohem důsledněji testováni, ideálně PCR testy. Antigenní testy na to nejsou ideální, protože mají nízký záchyt infekce u bezpříznakových osob. Testování by mělo probíhat ale i u očkovaných studentů. Podobně i očkovaní dospělí by měli po kontaktu s pozitivně testovaným podstoupit PCR test, aby se u nich odhalila případná infekce. Toto opatření se zavedlo až nyní, ale bylo potřeba alespoň o měsíc dřív.

V současnosti mnoho lidí dostává třetí dávku vakcíny. Máme v Česku dostatečnou kapacitu očkovacích míst?

Kapacita se bohužel snížila, protože se očekávalo, že budou více očkovat praktičtí lékaři, což se ale z různých důvodů nestalo. Pokud tedy opravdu chceme lidi rychle naočkovat třetí dávkou, je potřeba kapacitu očkovacích míst zvýšit. Toto je třeba zohlednit i v souvislosti s uvažovaným zkrácením platnosti očkování na devět měsíců a také s povinným očkování pro část populace.

Dá se už nyní odhadnout, jak budou z hlediska epidemie vypadat letošní Vánoce?

Určitý náznak zlepšení epidemiologické situace tu je, snižuje se procento pozitivních testů i reprodukční číslo. Stále ale přetrvává velké zatížení zdravotnických zařízení, zejména obsazení lůžek – zde se situace bude ještě zhoršovat. Dá se tedy očekávat, že Vánoce řada lidí prožije v nemocnici a do konce roku bohužel dojde k dalším stovkám až tisícovkám úmrtí. Otázka také je, zda po svátcích nevznikne další vlna, která by mohla být ovlivněna variantou omikron.

Jaký máte názor na povinné očkování proti covidu?

Návrh, který počítá s povinným očkováním starších lidí a rizikových profesí má své opodstatnění. Myslím, že by bylo ideální, kdyby toto nařízení začalo platit co nejdříve. Povinné očkování zbytku populace bych zatím nezaváděl, podstatné je nyní rychlé doočkování rizikových skupin a jejich přeočkování. Je ale třeba si uvědomit, že plánované povinné očkování nemůže změnit současnou nepříznivou situaci.

Mohli by podle Vás tuto situaci zlepšit politici?

Do jisté míry ano. Mnohokrát se stalo, že odborné názory byly ignorovány, což vedlo k nešťastným politickým rozhodnutím. Určitě by také pomohlo, kdyby se opatření a vyhlášky neměnily každou chvíli. Bohužel jsme někdy viděli, že se něco večer vyhlásilo, a ráno už to zase bylo úplně jinak. Také si myslím, že zásadní informace by lidem měli dávat stále ti stejní lidé, kterým bude veřejnost po čase důvěřovat. Ideálně by to měl být ministr zdravotnictví, případně hlavní hygienik.

Článek Epidemiolog Pazdiora: Povinné očkování nemůže současnou situaci změnit se nejdříve objevil na Události247.cz.