Česká kinematografie v posledních letech neprodukuje příliš kvalitní snímky. V kinech slaví úspěchy jen filmy s jednoduchým humorem.
Při pohledu na hodnocení uživatelů webu Kinobox ohledně nejlepších filmů letošního roku je zřejmé, co se českému diváku nejvíce líbí. Jednoduchá zábava. Právě to splňuje především komedie Vyšehrad: FYLM, která trhala na jaře v kinech rekordy v návštěvnosti. Za první dny na film přišlo přes 200 tisíc diváků, což je na české poměry velmi vysoké číslo, psal server iRozhlas. Podle filmového kritika Pavla Sládka se na úspěchu filmu odrazila i koronavirová pandemie a válka na Ukrajině.
Film plný vulgarit
Lidé kvůli krizi způsobené událostmi posledních let více vyhledávají oddechovější snímky. Přesto je podle Sládka Vyšehrad: FYLM především „roztočené kolo vulgarit, banalit a satiry“, jak uvedl pro iRozhlas. Právě tyto prvky zřejmě mnoho českých diváků láká, přestože to může českou tvorbu snižovat. Producenti reagují na poptávku publika a jsme tak svědky toho, že za posledních třicet let chrlí česká kinematografie velmi podobné snímky. Dozvídáme se tak po čem touží muži a ženy či jak se žije vesnickým drbnám podle režiséra Zdeňka Trošky.
Podle některých za úpadkem českých filmů mohou 90. léta, která přinesla s sebou velkou dávku svobody, ale i nových témat. Navíc v tomto období zmizela dlouhodobější vize české kinematografie a dodnes ji tvůrci nenalezli, jak píše server Lidovky. Na nadějné a tvůrčí počiny typu Knoflíkáři, Šeptej či Šakalí léta tak v současnosti lze jen vzpomínat a doufat, že brzy někdo opět přijde s podobným tématem vedoucím k zamyšlení a touhou něco zásadního sdělit.
Chybí dobré scénáře
Impulz ke změně by ale zřejmě musel přijít i ze strany diváků. Ti ale v současnosti touží hlavně sledovat dramatické zvraty ve vztazích či kriminální případy. Alespoň tak to lze vyčíst z toho, co nabízí televizní program. U diváků je stále populární nekonečný seriál Ulice či detektivní epizody Specialisté. Problém ale není jen v publiku, které si žádá jednoduchou zábavu, nad kterou není nutné příliš přemýšlet. Problém tkví také u scénáristů.
„Je jen málo producentů, kteří dokáží dát scenáristům takové podmínky, aby tu práci mohli dělat. Když scénář není dopracovaný, je to ve filmu vidět. Práce scenáristy je nejhůř placená práce u filmu, a pak se všichni diví, že ty filmy nejsou dodělané,“ vysvětlil režisér Bohdan Sláma pro Český rozhlas. Největší bolestí českého filmu je tak podle něj nedostatečné množství opravdu kvalitních scénářů.