Přestane se chodit do škol? Nebylo by to ale kvůli covidu. Nastala by zase distanční výuka a rodiče by museli být s dětmi doma
V době pandemie strávily děti na distanční výuce mnoho měsíců, které se na nich negativně podepsaly. Scénář se může zopakovat.
Obsah článku
O přistoupení k dálkové výuce se stále častěji mluví v polské Olsztyně, jak informuje web Se. Tentokrát nejsou důvodem zvyšující se čísla nakažených covidem-19, ale rostoucí ceny energií. Obec na konci srpna informovala o šestinásobném zvýšení cen za energie. Podle jednoho ze zástupců Olsztyně Piotra Grzymowicze jsou současné sazby nepřijatelné a dopad to má mít i na tamní školy. Návrat k dálkovému vzdělávání proto není vyloučen.
Příští rok bude ještě horší
„Prošli jsme obdobím pandemie a absolutně se nechceme vracet k distančnímu vzdělávání a uděláme vše pro to, abychom tomu zabránili. Všem školám a institucím jsem zaslal žádost, aby připravily program úspor z hlediska snižování energií, a to jak tepla, tak elektřiny,“ cituje z vyjádření zástupce obce web Se. Polsko není jedinou zemí, kde se začíná opět diskutovat o distanční výuce. Už v létě uvažovaly z důvodu rostoucích výdajů za energie o přechodu na dálkovou výuku české vysoké školy, píše web TN.
Některým se zvýšily náklady až pětinásobně. Obavy vzbuzuje především příští rok. „Pro rok 2023 je ten výhled mnohem děsivější. Kalkulujeme s částkou 188 milionů. Krajní variantou je částečná distanční výuka,“ uvedla mluvčí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Michal Janovský pro web TN. VŠCHT přitom za energie ještě loni platila 50 milionů korun. Letos je částka téměř dvojnásobná. I proto se české univerzity snaží s energiemi spořit.
Šetřit musí všichni
Pozornost věnují hlavně tomu, aby se ve vnitřních prostorách nepřekračovaly doporučené teploty. Podle rektorů je také důležité šířit osvětu mezi pracovníky škol a studenty o tom, jak mohou elektřinou, plynem i vodou šetřit, informuje web iRozhlas. Například Masarykova univerzita v Brně připravila takzvané Desatero energetických úspor. Jmenovaná vysoká škola také přistoupila k úpravě harmonogramu.
Akademický rok tato univerzita začala dříve než obvykle, aby mohl skončit už v prosinci a všechny prostory se nemusely přes zkouškové období vytápět, píše dále server iRozhlas. Takový krok v příštím roce nevylučuje ani Karlova univerzita. Pomoci má vysokým školám také zastropování cen energií na základě rozhodnutí vlády a nákup energií přes státního obchodníka. Místopředseda České konference rektorů Pavel Tuleja proto vylučuje, že by univerzity dodavatele energií pro rok 2023 hledaly samy přes výběrová řízení.
