Rána pro Putina: I když straší další evropskou zemi, sám zřejmě dostane podpásovku

Moskva je od rozpoutání války na Ukrajině čím dál méně oblíbená i mezi sousedními státy. Jeden z nich se rozhodl k ráznému kroku.

Zdroj fotografie: Пресс-служба Президента Российской Федерации / Creative Commons / CC BY

Web Onet připomíná, že v reakci na ruskou agresi na Ukrajině požádalo loni v květnu Finsko o vstup do Severoatlantické aliance. Dosud měla severská země neutrální status a snažila se Rusko, se kterým má hranici dlouhou více než 1300 kilometrů, nijak neprovokovat. Kroky, které Moskva učinila na Ukrajině postoj změnily. Může za to i historická zkušenost Finska. V roce 1939 začal Sovětský svaz vojenskou ofenzivu vůči sousední zemi bez vyhlášení války. Jak Události247 psaly loni v květnu, Finům se podařilo ruské převaze odolat.

Zimní válka skončila po roce

Přesto zůstalo mnoho obětí. Na straně Finska padlo 98 tisíc vojáků, Rudá armáda přišla dokonce o více než 131 tisíc lidí. Severská země nechce evidentně takovou zkušenost opakovat, a proto společně se Švédskem chce být součástí NATO. V Moskvě kvůli tomu vládne nervozita, protože se tím téměř zdvojnásobí pozemní hranice Ruska se členy Aliance. Překvapivé proto nejsou slovní výpadky některých ruských propagandistů. V pořadu Olgy Skabejevové zazněla dokonce nutnost uskutečnit zvláštní operaci směrem na Helsinky.

Attention, Finland!

Russian propagandists talk about the need to "liberate the brotherly Finnish people" pic.twitter.com/D9QFXOzlBH

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) April 1, 2023

„Finsko je naše historická země. Budeme muset posílit naše síly ve směrech našich operací, abychom osvobodili bratrský finský národ,“ cituje web Onet vyjádření jednoho z účastníků diskuze pořadu v televizní stanici Rossija 1. Podobnou rétoriku má také ruská ambasáda ve Stockholmu. Podle ní vstup severských zemí do NATO nezlepší bezpečnost Evropy. „Noví členové nepřátelského bloku se stanou legitimním cílem pro ruskou odvetu,“ cituje web Onet. Moskva si však bude muset zvyknout, že sousední země bude součástí vojenského paktu.

Finsko je o krok blíž do NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu podepsal rozhodnutí tureckého parlamentu ratifikovat členství Finska, informuje web Plus Jeden Deň. Pro vstup nového člena do Severoatlantické aliance je nutný souhlas všech dosavadních členů. Turecký podpis dosud chyběl. Nyní budou dokumenty doručeny do Washingtonu, kde je uložený originál smlouvy o NATO z roku 1947, připomíná web Plus Jeden Deň. Následně by měl finský zástupce dorazit do USA, aby podepsal závěrečné dokumenty.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Během pár dnů už se může stát severský stát oficiálním členem NATO a Rusko se s tím bude muset smířit. „Finsko oslaví Velikonoce jako nový člen NATO,“ cituje vyjádření ministra obrany Anttiho Kaikkonena web Plus jeden Deň. Finsko posiluje svou bezpečnost i jiným způsobem. Na hranici s Ruskem v únoru začala země stavit oplocení, píše web Novinky. Celkem má mít délku 200 kilometrů a výšku tři metry. Na horní části bariéry bude ostnatý drát. Ani to rozhodně ruského prezidenta nepotěší.