Plány ruské armády: Ve hře je mnoho pravděpodobných scénářů
Invaze ruské armády na Ukrajině pokračuje. Rusko avizovalo, že chce zemi demilitarizovat a denacifikovat.
Evropský mír Rusko narušilo ve čtvrtek. Letecké, námořní i pozemní útoky na Ukrajinu pokračují i dnes. Ruská armáda napadla i hlavní město Kyjev a Charkov. Americké zdroje varují, že ukrajinská metropole může padnout během několika dní, informuje o tom server iDnes. Ruský prezident Vladimir Putin základní cíle útoku na Ukrajinu vyjádřil jasně. Jeho záměrem je odzbrojení země.
Opakovat se může scénář z Krymu
Moskva usiluje také o přerušení vazeb Ukrajiny na NATO a ukončení snah občanů o připojení k Západu. „Budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny,“ prohlásil těsně před vojenskou operací na Ukrajině Putin. Ruský prezident také uvedl, že mají být souzeni ti, kteří se dopustili genocidy na ruských občanech na ukrajinském Donbasu. Otázkou ale zůstává, jak chce Putin svých cílů dosáhnout. Na základě historie ale přichází v úvahu několik možných scénářů.
Dojít by tak mohlo na Ukrajině k Anexi Krymu 2.0. Pokud se ruským vojákům podaří dobýt přístavní město Oděsa, může dojít k vytvoření pozemního mostu táhnoucího se přes celou jižní Ukrajinu. Jak připomíná ČTK, ruská vláda už totiž uznala separatistické státy Doněck a Luhansk na východě země. Ofenzíva byla zahájena také v okolí Charkova a ruské jednotky jsou také na jihu v okolí města Cherson. Může tak dojít k propojení jihu a východu Ukrajiny, Krymu, Oděsy a také separatistické enklávy v Moldavsku, tedy Podněstří.
Dosazení loutek nebo okupace?
V důsledku konfliktu může také dojít k rozdělení Ukrajiny. To nedávno Putin dokonce ve svých výrocích naznačil. V případě takového scénáře by pak haličská Ukrajina a město Lvov, v blízkosti polských hranic, mohly být jakýmsi torzem země a Rusko by zaměřilo svou pozornost na východ. Další možností je proruský stát. Západní zpravodajské služby už varovaly, že Rusko plánuje svrhnout demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu. Tu Putin v minulosti označil za nelegitimní. V takovém případě by pak mohlo Rusko na čelní místa dosadit své lidi.
Válka na Ukrajině může skončit také nestabilní okupací. Rusko sice opakovaně tvrdí, že nechce být okupantem, ale i tento scénář může nastat. Pro Ukrajince žijící v zemi se svobodným tiskem, politikou a tradicí pouličních protestů, by to byla velmi hořká pilulka. Vzhledem k tomu, že Rusko v minulosti podporovalo i násilné režimy, může dojít také na násilnou okupaci. Z Ukrajiny se může stát ale také republika strachu. Rusko má obávaný domácí bezpečnosti aparát, který se neštítí věznit a pronásledovat disidenty.
