Alternativní řešení postupu EU ve válce na Ukrajině. Maďarský premiér Orbán odtajnil svůj plán

Jak informuje server Al Jazeera, maďarský předseda vlády se vyjádřil k válce na Ukrajině ve svém projevu v Rumunsku. Podle Orbána potřebuje sedmadvacítka změnit přístup a zvolit novou strategii založenou na mírových rozhovorech a jednáních. Ty se nemají ale konat mezi Kyjevem a Moskvou, ale mezi Washingtonem a Moskvou. Důvodem je požadavek Ruska na bezpečnostní záruky.

Maďarská závislost na Rusku

Maďarský premiér tak potvrdil svůj nelibý přístup vůči velké podpoře Ukrajiny zbraněmi ze Západu a zaváděním sankcí proti Rusku. Budapešť podle Orbána nadále zůstane mimo válku, která se v sousední zemi děje. Nejde o nic překvapivého. Jak připomíná server Al Jazeera, maďarská ekonomika je velmi závislá na Rusku. Především jde o potřebu ruského plynu a ropy. I proto Budapešť není nakloněna embargům na dovoz ruské energie.

iZdroj fotografie: Flickr

Země si vyjednala proto výjimku i ohledně ropného embarga, které Evropská unie zavádí v rámci šestého sankčního balíčku. Maďarsko může nakupovat ruskou ropu až do roku 2024. Pro Rusko bylo zavedeno ze strany sedmadvacítky už mnoho omezení. Jejich platnost se navíc bude prodlužovat. Jak píše ČTK, EU prodloužila zavedené sankce proti Moskvě až do konce ledna 2023. Některé tresty pro Rusko přitom byly zavedeny už v roce 2014 po anexi poloostrova Krym.

Výzva rady EU

Většina sankcí ale byla uvalena až po začátku ruské invaze letos v únoru. Jak dále připomíná ČTK, omezení dolehlo i na největší banky, postižen byl dovoz kritických surovin a přerušeno je i letecké spojení s Ruskem. O prodloužení platnosti protiruských sankcí informovala Rada EU. „EU vyzývá Rusko, aby okamžitě zastavilo nevybíravé útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře a okamžitě a bezpodmínečně stáhlo všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny,“ uvedla instituce zastupující členské státy ve svém prohlášení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Sankce se týkají nejenom některých sektorů, ale také jednotlivců. Na unijním sankčním seznamu je aktuálně přes 1200 činitelů, oligarchů a dalších Rusů, kteří jsou spojení s invazí, anebo porušováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti, jak píše ČTK. Postihy dopadají také na více než stovku firem a institucí. Pokud bude válka na Ukrajině dál pokračovat, bude se seznam nadále rozšiřovat.