V Česku je aktuálně podle ministra vnitra Víta Rakušana zhruba 300 tisíc ukrajinských uprchlíků. Již před válkou přitom tvořili druhou nejpočetnější minoritu.
Válka na Ukrajině způsobila velkou migraci tamního obyvatelstva, která výrazně zasáhla i Česko. Od začátku ruské invaze tuzemsko udělilo dočasnou ochranu téměř 401 tisícům ukrajinských uprchlíků. Podle šéfa resortu vnitra Víta Rakušana zdaleka ne všichni v zemi zůstali. Někteří pokračovali do dalších evropských zemí a další se vrátili zpět na Ukrajinu. Aktuálně je tak podle ministra v Česku okolo 300 tisíc běženců. „Máme 3,5 procenta naší celkové populace, kterou tvoří příchozí z Ukrajiny,“ cituje Rakušana server iDnes.
Více než Slováků
Celkový počet Ukrajinců na českém území je však mnohem vyšší. Jak vyplývá z webu Info cizinci, Ukrajinci tvořili už loni se zhruba 53 tisíci druhou nejpočetnější minoritu v Česku. Předčili je pouze občané slovenské národnosti, kterých bylo 147 tisíc. Početnou ukrajinskou diasporu i před válkou přiznal na sobotním volebním sjezdu STAN i ministr Rakušan, píše iDnes. Z jeho vyjádření vyplynulo, že před invazí bylo v zemi až 250 tisíc Ukrajinců a nyní jich je okolo půl milionu.
Staronový šéf Starostů a nezávislých i přes obrovské číslo ukrajinských běženců nadále odmítá, že by příchozí v Česku něco zneužívali. „Drtivá většina utíká proto, že se tady schovávají před válkou,“ cituje vyjádření Rakušana web iDnes. Solidarita v době války je jistě na místě. V prvních měsících ruské invaze dopadaly rakety téměř po celé Ukrajině, v posledních týdnech ale vidíme, že válka se soustřeďuje pouze na východ. To samozřejmě není u příchozích uprchlíků nijak zohledňováno.
Vše i v ukrajinštině
Český stát došel jen k poučení z toho, když pražské hlavní nádraží několik týdnů okupovaly romské rodiny, které kromě ukrajinského měly také maďarské občanství. Lidé s dvojím občanstvím už tak na pomoc nárok nemají. Ostatní ale mohou výhody ve formě finančního příspěvku, bezplatné zdravotní péče a ubytování, využívat nadále. I díky štědrosti českého státu tak bude ukrajinská menšina růst. Do jakého rozměru těžko odhadovat. Příkladem, jak může národnostní menšina vyrůst, může být pražská část Písnice.
V ní žijící Vietnamci si tam vytvořili tržnici Sapa, která se považuje za srdce vietnamské komunity v Česku a přezdívá se jí „malá Hanoj“. Vietnamská menšina přitom čítá jen necelých 65 tisíc lidí, jak uvádí web Info cizinci. Mnohonásobně méně než Ukrajinců. Celá situace tak může dojít až do extrému, kdy může početná ukrajinská komunita požadovat zavedení ukrajinštiny jako další úředního jazyku. V rámci solidarity by se někteří státní představitelé takovému nápadu nemuseli ani bránit.