Po uspořádání společných vojenských her se vůdcové Ruska a Číny sejdou osobně. Si Ťin-pching vyrazí do zahraničí poprvé od vypuknutí pandemie covidu-19.
O summitu „Klubu diktátorů“ informuje web The Sun. Ruský prezident Vladimir Putin se se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem sejde ve středu. Tedy jen týden poté, co skončily společné vojenské hry obou zemí konané v Rusku, píše The Sun. Čína tam vyslala tisíce svých vojáků. Celkem se mělo do akce zapojit také 60 válečných lodí a 140 letadel. Hry tak potvrdily spojenectví Ruska a Číny, které bylo přislíbeno na únorovém summitu v Pekingu, dodává web The Sun.
USA mohou očekávat kritiku
Vůdcové tam mluvili jen pár dnů před začátkem ruské invaze na Ukrajinu o „přátelství bez omezení“, připomíná web The Sun. Teď se hlavy státu setkají na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu. Podle serveru The Sun bude mít na akci čínský prezident šanci potvrdit svůj vliv v oblasti, Putin zase může naplno dát najevo svůj příklon k Asii. Očekává se také, že oba prezidenti dají najevo svůj odpor vůči Spojeným státům. Moskva má k USA negativní postoj aktuálně především kvůli pomoci Kyjevu ve válce na Ukrajině.
Fishy Business: Putin a Si Tin-pching nad palačinkami – v zástěrách "Russian Fish" pic.twitter.com/m7vEviDzWL
— Michal Kubal (@MichalKubal) September 11, 2018
Čína má zase rozepře s Washingtonem kvůli situaci na Tchaj-wanu. Hlavní město Tchaj-pej v uplynulém měsíci navštívilo několik vrcholných amerických představitelů. Peking přitom ostrov považuje za své území. Další klín, který vzdálí USA s Ruskem a Čínou je krok obou zemí pozvat na summit Írán, který USA považují za sponzora terorismu. Kromě zmiňovaných zemí se takzvaného „klubu diktátorů“ zúčastní také představitelé Indie, Pákistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, píše web The Sun.
Hrozba je velká
Všechny lídry spojují jejich negativní skutky. Jak píše web The Sun, například íránský prezident Erahim Raisi má podle aktivistů za sebou krvavou historii plnou vražd a poprav. V roce 1988 měl nařídit zabití tisíce lidí. Nejvíce obav ale budí prohloubení spojenectví Moskvy a Pekingu. Putin se obrací k Asii, protože kvůli válce na Ukrajině čelí západním sankcím. Čína z toho velmi těží. Jak píše server The Sun, za prvních 7 měsíců letošního roku vzrostl obchod mezi Ruskem a Čínou téměř o třetinu.
Peking v podpoře Moskvy bude navíc podle oborníků dál pokračovat. Prohloubení spojenectví tak může mít katastrofální následky. Jak Události247 již upozorňovaly, Čína má třetí největší armádu na světě, druhou největší námořní flotilu za Ruskem a druhou největší flotilu ponorek hned za USA. Navíc Rusko i Čína patří mezi jaderné velmoce. Právě použití jaderných zbraní se stává pro lidstvo čím dál obávanější hrozbou.