Putinovo Rusko je v rekordních dluzích. Armáda je kvůli tomu v slepé uličce

Ruská vláda si musela minulý měsíc půjčit rekordní částku, zatímco ruský prezident pokračuje ve své invazi na Ukrajině.

Zdroj fotografie: The Presidential Press and Information Office / Creative Commons / CC BY

O prosincovém ekonomickém rekordu informuje web Express. Moskva si podle něj byla nucena půjčit během posledního měsíce loňského roku 46 miliard liber. Příčinu je třeba hledat v západních sankcích, kterým Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině. Největší podíl na ekonomických problémech Moskvy mají hlavně nižší příjmy z ropy, které výrazně klesly. V listopadu došlo k jejich snížení, přestože země zvýšila svou produkci, píše dále Express.

Rusko má velký problém

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Rusko v listopadu roku 2022 vydělalo necelých 13 miliard liber na prodeji ropy, což bylo druhé nejnižší číslo za loňský rok. Méně, a to 12,2 miliardy liber, to bylo jen v září. Podle IEA navíc ruská těžba ropy má v letošním roce klesnout o 1,4 milionu barelů za den. Velký deficit potvrdil i ruský ministr financí Anton Siluanov, podle kterého se rovná zhruba 2,3 procentům ruského HDP, uvádí web Express. Znamená to, že ruské výdaje byly o více než 30 procent vyšší, než se předpovídalo na začátku loňského roku.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Kromě ropy je viníkem katastrofického ekonomického výsledku Ruska také plyn. Před únorovou invazí na Ukrajinu dovážela Evropská unie zhruba 40 procent své spotřeby plynu z Ruska. Nyní se všichni západní spojenci snaží svou závislost na ruském plynu snižovat na minimum. Kompenzováno je to hlavně prudkým nárůstem dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG),a to především ze Spojených států, píše web Consilium Europa. V období od ledna do sprna 2022 šlo o dvojnásobné hodnoty než za celý rok 2021.

EU si bez ruského plynu poradila

LNG ale proudí do sedmadvacítky také z Kataru a Nigérie. Dalšími dodavateli plynu do EU je Norsko či Alžírsko. Web Consilium Europa připomíná, že v EU se plyn používá hlavně k výrobě elektřiny, vytápění domácností i v rámci průmyslových procesů. K vytápění využívá plyn více než 30 procent domácností sedmadvacítky. Pro Rusko tak byla EU velkým odběratelem, na kterém vydělávalo. To se ale změnilo a Moskva proto musí hledat i jiné finance pro své válčení. Rekordní půjčování v minulém měsíci je toho důkazem.

I když mnoho zemi v EU dokupuje plyn do zásobníků, aby byly co nejvíce plné na konci zimy, klesla cena MWh zemního plynu na burze na 65 euro. "Z něj" se dá vyrobit (nejdražší) elektřina za cca 180 euro. Tedy kilowatt za 4,3 Kč. Energo krize není u konce, ale tohle vypadá nadějně. pic.twitter.com/3CE5wHzT9j

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) January 4, 2023

I přesto se Putin stále uchyluje k odhodlaným proslovům. V prosinci se chlubil, že jeho válečné výdaje nebudou mít „žádné limity a armáda dostane všechno, co si žádá“, připomíná web Express. Během loňského roku se přitom několikrát objevily informace, že ruská armáda bojuje s nedostatkem peněz. Právě špatná ekonomická situace měla mít za následek nedostatek vybavení pro vojáky. Dále ja to také omezení pro armádu zahájit jakoukoliv novou pozemní ofenzivu či postavit nové rakety, píše web Novinky. Ruská armáda je tak očividně v slepé uličce.