Ruská propaganda se neštítí ničeho. Hlavním cílem je poškození NATO

15. února 2023

Daniel Procházka

[email protected]

Podstatným článkem redakčního týmu webu Události24/7.cz je specialista na počasí a přidružené oblasti, Daniel Procházka, který se na našem široce zaměřeném webu pohybuje už pěknou řádku let. Daniel se věnuje především každodennímu spravování čtenářů o meteorologické situaci u nás i v Evropě. Vždycky ho podle jeho vlastních slov přitahoval divoký charakter přírody a její nepředvídatelnost a nespoutanost. I z toho důvodu se přes původně pouhé psaní meteorologických předpovědí dostal až k článkům o přírodních katastrofách, náhlých změnách počasí až třeba po nevídaných přírodních úkazech. Zároveň ale neskrývá ani svoji klidnější stránku, která má na Událostech na starost naopak články o bydlení a zahradě, které se řadí k jeho předním volnočasovým aktivitám.

Moskva se dlouhodobě snaží ovlivnit veřejné mínění nejen doma, ale i v zahraničí. Během invaze na Ukrajinu nepravdivých informací přibývá.

Cílené dezinformace šířící se v západních zemích narůstají hlavně od ukrajinského Majdanu v roce 2013 a následné anexe poloostrova Krym v roce 2014, připomíná web Onet. Od začátku války na Ukrajině pak šíření nepravd roste velmi intenzivně. Podle expertů se zvýšuje nejen dosah, ale také se rozšiřují prostředky, kterými se ruské dezinformace šíří. Web Seznam Zprávy informuje, že se účty na sociálních sítích, napojené na státem kontrolované mediální kanály, naučily nezanechávat stopy, kterými by bylo možné dopátrat původní zdroje informace.

Putinova rétorika se nemění

Ruská propaganda se šíří nejen v ruštině a angličtině, ale také ve španělštině, italštině a dalších světových jazycích, aby zasáhla široké publikum, dodávají Seznam Zprávy. Web Onet upozorňuje hlavně na jeden nepravdivý příběh, podle kterého Severoatlantická aliance ohrožuje Rusko a chce se ho dokonce zmocnit. Právě takovou rétorikou se snaží Moskva ospravedlnit svou invazi do sousední země. Ruský prezident Vladimir Putin mluví o neustálém rozšiřování NATO a „přiblížení vojenské infrastruktury k hranicím Ruska“, píše Onet.

rusky prezident putin edited — Putin tvrdí, že je nutné Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat

V určitém pohledu nejde o úplný výmysl. Onet připomíná, že od rozpadu Sovětského svazu přijala Aliance 14 východoevropských zemí, z nichž čtyři mají hranice s Ruskem. Po roce 2014 v reakci na anexi Krymu zesílilo NATO své aktivity i ve východoevropských členských státech. Zároveň ale Aliance nadále dodržuje dohodu s Ruskem, podle které je zakázáno dodatečné rozmístění významných bojových sil v zemích vstupujících do NATO, píše Onet. Putin proto nemá žádné důkazy pro své tvrzení, přesto nadále uvádí, že NATO Rusko ohrožuje.

Čím dál více důvěryhodnější

Jako další důvod napadení sousední země uvádí Kreml příběh o genocidě ruského obyvatelstva v Doněcké a Luhanské lidové republice. Tato tvrzení pronikají skrze ruskou propagandu také do západních zemí. Podle studie Centra pro monitorování analýzu a strategii 19 procent Němců souhlasilo tím, že válka na Ukrajině byla reakcí Ruska na provokaci NATO. Dalších 21 procent dotázaných v průzkumu s tvrzením souhlasilo částečně. To je podle odborníků jasný výsledek dezinformační kampaně, uvádí Onet.

Ne, Dánsko nemohlo dodat Turecko pomoc v podobě polní nemocnice, protože již pomáhá na Ukrajině kvůli fašistům z Ruska, kteří útočí na sousední státy. Odporná ruSSká propaganda… pic.twitter.com/ZYpSCf2f2W
— Tomáš Martínek (@TomasMartinekCZ) February 11, 2023

Velký dosah měla v květnu loňského roku také nepravdivá informace o tom, že členské státy EU se hodlají do války zapojit. Jedno z videí šířících se na sociálních sítích dokonce obsahovalo falešné logo BBC News a informovalo, že polský generál již podepsal rozkaz uvést armádu do plné pohotovosti. I proto Polsko obvinilo Moskvu z informačních útoků, uvádí Onet. Informační válka se tak mnohdy zdá mnohem intenzivnější než ta na bojišti.