Jak zmenšit výdaje za elektřinu: Nevhodně umístěná a stará lednice se vám prodraží nejvíce
Zvyšování cen energií trápí většinu domácností napříč republikou. Spousta lidí však stále neví, co dělat, a jak se správně zachovat.
Helena Brychová z dTestu je právničkou a vedoucí evropského projektu STEP, který vyvíjí inovativní, srozumitelná a snadno přenositelná opatření bojující proti energetické chudobě. „Kromě běžných poraden provozujeme aktivity i v jednotlivých městských částech, například v Praze 6, kde máme jednou týdne poradnu, ve které lidem radíme, jak by se měli při zdražování energií chovat,” uvedla Brychová pro Události247.
Jaké problémy u vás lidé v současné době řeší nejčastěji?
Před koncem roku se lidé nejvíc ptali na režim Dodavatele poslední instance (DPI). Zdražili však všichni dodavatelé energií, takže lidem už o tento režim nejde tolik, jako spíš o to, co mohou dělat, když jejich dodavatele zdraží. Od nového roku se navíc změnila legislativa a lidi zajímá, jak jim může stát pomoct. Často se totiž jedná o seniory a rizikové skupiny, které jsou tímto růstem ohroženy. Ptají se, kam mají jít a na co mají nárok. Je vidět, že hodně lidí není informováno.
Na koho podle vašich zkušeností dopadá zdražování energií nejvíc?
Na ty, kteří už dnes mají málo. Když se někomu zvednou zálohy dvojnásobně, a někdy i víc, tak pak na jejich zaplacení zkrátka nemá. Lidé se děsí nové částky, někteří jsou z toho opravdu vyděšení.
Setkáváte se často s případy, že lidé na nové zálohy zkrátka nemají?
Někomu může přijít, že tisícovka měsíčně navíc je přijatelná. Ale jiným lidem už pak nezůstane nic na úhradu dalších nákladů. Je to případ samoživitelů, seniorů nebo lidí s hendikepem, kteří pobírají i další dávky. Někomu taky mohl vypadnout příjem a ten nárůst je pro něho teď opravdu velký.
Co pak takovým lidem radíte?
My nemůžeme rozhodnout, jestli někdo má na dávku nárok nebo ne, ale snažíme se lidem pomoct radami. A taky jim říkáme, aby si zašli na Úřad práce, který to vyřizuje. Tam je možnost zjistit, jestli mají nárok na nějaký příspěvek. Někomu už navíc přišlo vyúčtování za minulý rok, což je třeba zaplatit okamžitě. U někoho může být nedoplatek velký, a tak je možné požádat stát o okamžitou pomoc. K tomu je však třeba vyplnit potřebné formuláře.
Máte pro lidi i nějaké rady, jak na elektřině ušetřit?
Může se to zdát jako nošení dříví do lesa, ale každá rada může pomoct. U nás je hodně lidí, zejména starší generace, zvyklá šetřit, takže naše rady nemusí být ničím novým. Ale třeba vaření s pokličkou nebo pouštět pračku, když je opravdu plná, to jsou věci, na kterých se dá ušetřit.
Určitě ušetří i úsporné spotřebiče, že?
Jsme zvyklí spotřebiče používat dlouho. Není třeba vyhazovat něco, co slouží, ale pokud máme něco třeba už deset nebo patnáct let, tak by se nad tím mohlo uvažovat. Největším žroutem je lednička, kterou je třeba mít postavenou tak, aby byla pět až deset centimetrů od zdi, aby mohla větrat. Taky není dobré mít ji vedle zdroje tepla, to nepřináší dobrotu. Pořizovací investice za novou pračku nebo ledničku jsou vyšší, ale nové spotřebiče spotřebovávají výrazně méně energie.
Jaký očekáváte další vývoj? Čeká nás další zdražování?
My jsme většinou právníci, ale průběžně sledujeme informace, které vydává Energetický regulační úřad. Díváme se na pohyb trhů v Evropě a odborníci říkají, že letos cena bude kolísat. Více klesat by mohla až na jaře příštího roku. Jestli to tak bude vypadat, to nevíme, ale taky doporučujeme, aby si teď lidé rozmysleli, jestli budou podepisovat dlouhé smlouvy. Nyní je asi lepší počkat a dát tomu čas. Každopádně už se nedostaneme na tak nízké ceny, které jsme tady měli.
