Odesílatelem má být 7 let mrtvý italský podnikatel

Web Euro Zprávy píše, že celá událost byla ihned spojována se zhoršenými finsko-ruskými vztahy. Moskvě se totiž nelíbí, že se severská země minulý týden stala oficiálním členem Severoatlantické aliance a Finsku tak zřejmě poslala výhružku v podobě zásilky. Helsinky byly dosud neutrální. Změna postoje ve Finsku nastala kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Země se obávala možného ohrožení, protože má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, připomíná web Plus Jeden Deň. Loni v květnu proto Finsko společně se Švédskem podalo žádost o členství v NATO.

Minulý týden se Finsko oficiálně stalo 31. členem aliance. Kreml v reakci na to pohrozil, že bude musel přijmout protiopatření, aby byla zajištěna bezpečnost Ruska, připomíná web Plus Jeden Deň. Jak Události247 psaly před pár dny, šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance zatím nebude na finské území rozmisťovat alianční vojáky. I podle finského ministra obrny Antti Kaikkonena bude tato otázka teprve předmětem diskuze.

Může jít o ruské varování

Podezřelá zásilka s bílým práškem může být nevyslovenou výhrůžkou. Vedení Finska má nejspíš odradit od rozhodnutí, aby byli v zemi přítomni vojáci NATO. Web Euro Zprávy připomíná, že podivný balíček dorazil loni v prosinci i na francouzské velvyslanectví v Moskvě. Zásilka tehdy obsahovala dvě sklenice, v jedné byla mrtvá myš a ve druhé pavouk. Balíček se ale až k úředníkům nedostal, protože neprošel prověrkou, a proto byla na místo přivolána policie, píše web Euro Zprávy.

S výhrůžnými zásilkami mají bohaté zkušenosti také ukrajinské zastupitelské úřady. Celkem měla velvyslanectví v sedmnácti zemích podle vyjádření mluvčího ukrajinské diplomacie dostat třiatřicet výhrůžných balíčků, uvádí server Euro Zprávy. Podezřelé zásilky dorazily loni v prosinci také na ukrajinské velvyslanectví v Praze a na konzulát v Brně, připomíná web ČT24. V balíčcích se nacházela mrtvá živočišná tkáň. Případ nyní vyšetřuje německá policie, protože i u západních sousedů řeší podobnou zásilku.

Článek Nový člen NATO je terčem zastrašování: Rusko poslalo výhružku v podobě zásilky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Helsinky se ještě nerozhodly

Kaikkonen na slavnostním ceremoniálu uvedl, že další úloha Finska, a to jako plnohodnotného člena „je další otázkou“, o které se bude diskutovat. Země má ale vstupem do Aliance bezpečnostní záruky NATO podle článku 5, a také se může účastnit všech setkáních a struktur vojenského paktu, připomíná web Plus Jeden Deň. Stoltenberg v té souvislosti připomněl, že tématem diskuze bude i přítomnost vojáků NATO v zemi. Podle generálního tajemníka ale v žádném státu nejde o „stálou přítomnost“ jednotek NATO, dodává Plus Jeden Deň.

Finsko se rozhodlo vstoupit do Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Helsinky mají se zemí, se kterou sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, špatnou zkušenost z minulosti. Web CNN Prima News připomíná, že Sovětský svaz napadl Finsko v roce 1939 bez vyhlášení války. Konfliktu se říká zimní válka a Finsko v něm ukázalo svou sílu, protože se sovětské jednotky setkaly se silným odporem, přestože měly početní i materiální převahu. Nakonec Sovětský svaz zvítězil.

Finsko muselo SSSR odevzdat 10 procent území

Přesto měla zimní válka na Moskvu drsný dopad. Říká se, že špatný výkon Rudé armády v konfliktu měl vést k rozhodnutí Adolfa Hitlera napadnout Sovětský svaz, píše web CNN Prima News. Finsko se dalo na stranu Německa a umožnilo i nacistické armádě útočit na Rusko z finské fronty. I proto nakonec Finsko po válce bylo nutné vyplatit Sovětskému svazu vysoké válečné reparace, uvádí CNN Prima News. Poté v zemi začala takzvaná finlandizace, tedy finská neutralita.

I proto se dosud Helsinky do NATO nehrnuly a spoléhaly na svou armádu, píše web CNN Prima News. Válka na Ukrajině vše změnila. NATO díky tomu posílilo o velkého spojence. Web Prima ZOOM upozorňuje, že Finsko má silnější dělostřelectví než Francie a Německo dohromady. K dispozici má nový člen Aliance také početnou armádu. V případě nouze může povolat až 280 tisíc lidí. V zemi navíc nadále platí povinná vojenská služba, a proto se považují Finové za nejodhodlanější evropský národ bránit svou zemi se zbraní v ruce, dodává CNN Prima News.

Článek NATO se vyjádřilo k případnému umístění vojáků na finském území se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zimní válka skončila po roce

Přesto zůstalo mnoho obětí. Na straně Finska padlo 98 tisíc vojáků, Rudá armáda přišla dokonce o více než 131 tisíc lidí. Severská země nechce evidentně takovou zkušenost opakovat, a proto společně se Švédskem chce být součástí NATO. V Moskvě kvůli tomu vládne nervozita, protože se tím téměř zdvojnásobí pozemní hranice Ruska se členy Aliance. Překvapivé proto nejsou slovní výpadky některých ruských propagandistů. V pořadu Olgy Skabejevové zazněla dokonce nutnost uskutečnit zvláštní operaci směrem na Helsinky.

„Finsko je naše historická země. Budeme muset posílit naše síly ve směrech našich operací, abychom osvobodili bratrský finský národ,“ cituje web Onet vyjádření jednoho z účastníků diskuze pořadu v televizní stanici Rossija 1. Podobnou rétoriku má také ruská ambasáda ve Stockholmu. Podle ní vstup severských zemí do NATO nezlepší bezpečnost Evropy. „Noví členové nepřátelského bloku se stanou legitimním cílem pro ruskou odvetu,“ cituje web Onet. Moskva si však bude muset zvyknout, že sousední země bude součástí vojenského paktu.

Finsko je o krok blíž do NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu podepsal rozhodnutí tureckého parlamentu ratifikovat členství Finska, informuje web Plus Jeden Deň. Pro vstup nového člena do Severoatlantické aliance je nutný souhlas všech dosavadních členů. Turecký podpis dosud chyběl. Nyní budou dokumenty doručeny do Washingtonu, kde je uložený originál smlouvy o NATO z roku 1947, připomíná web Plus Jeden Deň. Následně by měl finský zástupce dorazit do USA, aby podepsal závěrečné dokumenty.

Během pár dnů už se může stát severský stát oficiálním členem NATO a Rusko se s tím bude muset smířit. „Finsko oslaví Velikonoce jako nový člen NATO,“ cituje vyjádření ministra obrany Anttiho Kaikkonena web Plus jeden Deň. Finsko posiluje svou bezpečnost i jiným způsobem. Na hranici s Ruskem v únoru začala země stavit oplocení, píše web Novinky. Celkem má mít délku 200 kilometrů a výšku tři metry. Na horní části bariéry bude ostnatý drát. Ani to rozhodně ruského prezidenta nepotěší.

Článek Rána pro Putina: I když straší další evropskou zemi, sám zřejmě dostane podpásovku se nejdříve objevil na Události247.cz.

V jeden večer hned dva večírky

Nováí kauza vzbuzuje diskuze napříč sociálními sítěmi i politickým spektrem. Objevují se stále nové materiály, informuje o tom server TN. Na posledním videu tančí Marinová tělo na tělo s finskou influencerkou Sabinou Särkkäovou. Jde o bývalou hvězdu reality show, která má přes 90 tisíc sledujících na sociálních sítích. Všímá si toho portál OE24. Video navíc vypadá, že pochází ze stejného večírku, ze kterého už záběry obletěly svět minulý týden.

@sporttikorneri22 Uusi kohu!? #sannamarin #jauhojengi #bilesanna #sabinasärkkä #pääministeri #fry #fyp #marin #jauho #seiska #marin #särkkä #suomi #finland ♬ JAUHOJENGI – JUNNUMANE

Jak píše web Bild, důkazem může být mimo jiné stejné oblečení premiérky, kdy na sobě měla bílé kalhoty a černý top bez rukávů. Už minulý týden se objevilo video, které finskou předsedkyni vlády zachycuje na párty s řadou přátel a veřejně známých osobností. Snímky vyvolaly diskuze napříč celým světem. Spekulovalo se dokonce o tom, že Marinová byla pod vlivem drog, uvádí Bild. Následný test ale ukázal, že to není pravda.

Premiérka nedělá nic špatného

Část politiků z řad opozice i koalice tvrdí, že videonahrávka vyvolává pochybnosti o způsobilosti Marinové vykonávat funkci předsedkyně vlády, píše ČTK. Jiní kritici tvrdí, že večírky jsou v době, kdy se stupňuje napětí s Ruskem v důsledku snahy premiérky dovést Finsko do NATO, nezodpovědné, píší o tom České noviny. Premiérku podpořily stovky finských žen a na sociálních sítích zveřejnily videa, která je zachycují při taneční zábavě.

„Pro nás je možná trochu nezvyklé, že ve Finsku je premiérkou žena,“ řekl pro Události247 politolog Miloš Gregor. „Navíc je mladá, takže její volnočasové aktivity odpovídají zábavě mladých lidí. Marinová nedělá nic, co by bylo nezákonné, nebo proti dobrým mravům. Je však logické, že pokud jsme zvyklí, že premiéři jsou spíše muži okolo padesátky a více, tak taková videa s nimi nevídáme,“ zakončil Gregor pro Události247.

Článek Finská premiérka na videu na sociálních sítích předvádí erotický tanec. Není to její první podobný incident se nejdříve objevil na Události247.cz.

Obavy z ruské reakce

„Toto je skutečně historický okamžik. Pro Finsko, pro Švédsko, pro NATO a pro naši společnou bezpečnost,“ cituje web ČT24 generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Ten svá slova pronesl po podepsání protokolů za přítomnosti finského ministra zahraničí Pekky Haavista a švédské ministryně zahraničí Ann Lindeové. Podle Stoltenberga bude NATO s „32 národy u jednacího stolu ještě silnější“. V tom má nepochybně generální tajemník Severoatlantické aliance pravdu, avšak přesto jsou kolem přistoupení dalších států do NATO určité pochybnosti.

Obavy vyvolává především reakce Ruska. Dá se totiž předpokládat, že NATO bude chtít v nových členských státech vybudovat své základny. A to by mohl být velký problém. Jak píše server Echo24, ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že v případě rozšiřování vojenské infrastruktury NATO do Švédska a Finska, bude Moskva reagovat. Přistoupení severských zemí do NATO se nelíbí ani náměstkovi šéfa ruské diplomacie Sergeji Rjabkovi. Ten to označil za vážnou chybu, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo, píše dále Echo24.

Může jít o obrovský konflikt

Ze slov ruských zástupců tak jasně vyplývá, že Moskva se chystá na případné přistoupení severských zemí do NATO reagovat. Otázkou zůstává jakým způsobem. Vyloučen není ani podobný útok, kterému čelí Ukrajina. Napadení hrozí především Finsku, které má s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici. Helsinky s takovou možností počítají a jsou na ni připraveny, píše agentura Reuters. V té souvislosti je třeba připomenout, že Finsko má válečnou historii s Ruskem ze 40. let minulého století.

I proto si země udržuje vysokou úroveň vojenského arzenálu a je připravena k obraně. Jak píše server Echo24, téměř šestimilionový národ disponuje zhruba 280 tisící vojáky a v zemi také stále platí vojenská branná povinnost pro muže. Na druhou stranu v případě napadení Ruskem by čelilo jedné z nejsilnějších armád světa. Pokud by navíc Moskva podnikla útok na Finsko v době, kdy už by bylo členem NATO, rozpoutalo by to nevídaný konflikt. Aliance může aktivovat článek 5, podle kterého je útok na jeden z členských států brán jako útok na všechny.

Článek Finsko a Švédsko jsou blíž přijetí do NATO. Nakonec z toho ale může být víc problémů než užitku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Neblahá zkušenost v zimní válce

Nakonec ale stejně Finsko postoupilo Sovětskému svazu asi 10 procent svého předválečného území. Zimní válku ukončilo podepsání Moskevského míru v roce 1940, přesto byly ztráty obrovské. Jak uvádí vojenský server Palba, finská armáda zaznamenala více než 98 tisíc mrtvých vojáků, Rudá armáda dokonce přes 131 tisíc obětí. Je tak pochopitelné, že skandinávská země má tuto nemilou zkušenost v paměti a nebude ji chtít opakovat. I proto se Finsko rozhodlo porušit svou vojenskou neutralitu a podat žádost o vstup do NATO.

Tento krok se dočkal podpory nejen politiků, ale také ze strany veřejnosti. Podle serveru ČT24 souhlasí se členstvím Finska v Severoatlantické alianci přes tři čtvrtiny obyvatel. Většina z nich věří, že tento krok ochrání zemi před případnou ruskou agresí. Je to ale skutečně tak? Těžko odhadovat, jak by se zachovaly země NATO v případě ohrožení jednoho z jejich členů. Podle pátého článku Washingtonské smlouvy by ale musely jednat, protože je v něm zmíněno, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.

Překážky na cestě do NATO

„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným,“ cituje z uvedeného článku server CNN Prima News. Zdá se tak, že by mělo i Finsko zajištěnou ochranu. Rusku se ale takový krok rozhodně nelíbí.

Krátce po oznámení záměru uvedl náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov, že vstup skandinávských zemí do NATO bude velkou chybou, jak psal server E15. „Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží,“ cituje web jeho vyjádření. Finsko navíc čelí ještě jednomu problému na cestě do Severoatlantické aliance. Nesouhlasu Turecka. Důvodem je spojitost země s osobami napojenými na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, jak připomíná server ČT24.

Článek Finsko se nemůže dočkat přijetí do NATO. Zemi to ale nakonec může přinést větší riziko se nejdříve objevil na Události247.cz.

Finsko není první zemí bez ruského plynu

„Dovoz plynu přes vstupní bod Imatra byl zastaven,“ cituje sdělení Gasgridu server ČTK. Finsko není první zemí, u které došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska. Už v dubnu zastavil Gazprom tok plynu do Polska a Bulharska. Důvodem měla být skutečnost, že země odmítly platit za komoditu v rublech. Finští obyvatelé ale nemusí být kvůli oznámení znepokojeni, dodává ČTK. Podobný krok se dal očekávat poté, co Finsko společně se Švédskem tento týden požádalo o vstup do Severoatlantické aliance (NATO).

Rusko v této souvislosti varovalo před možnými následky, jak připomíná server Al Jazeera. Dalším důvodem zastavení dodávek ze strany Ruska je také skutečnost, že finský Gasum odmítl požadavek Gazpromu na platbu v rublech místo v eurech. Finsko si může neposlušnost vůči Rusku v otázce plynu dovolit. Al Jazeera píše, že zákazníkům bude Gasum dodávat zemní plyn prostřednictvím plynovodu Balticconnector, který spojuje Finsko s Estonskem.

Terminály na LNG porostou

Finsko se také dohodlo s americkým Excelerate Energy na pronájmu plovoucích skladovacích a přepravních nádob, ve kterých bude zkapalněný zemní plyn. Závislost na ruském plynu hodlá snížit také Německo. Jak informuje ČTK, země uzavřela energetické partnerství s Katarem, který patří k největším dovozcům zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. ČTK ale připomíná, že Německo dosud nemá žádný terminál na LNG, a proto musí pospíšit s jejich vybudováním. Vzniknout mají minimálně tři.

Terminál na zkapalněný zemní plyn chce mít také Česko. Jak píše server DeníkN, státní podnik Čepro zvažuje jeho postavení poblíž Litoměřic. Představa je taková, že zemní plyn nejprve dorazí na baltské pobřeží a odtud pak bude ve zkapalněné podobě dopravován nákladními vlaky. Do budoucna se zvažuje také přeprava lodí po Labi, jakmile se vyřeší splavnost dolního toku řeky, informuje dále DeníkN. Česko bude potřebovat vyřešit náhradu za ruský plyn v případě zastavení jeho dodávek velmi rychle. Na Rusku je v této komoditě tuzemsko závislé téměř ze sta procent.

Článek Rusko zastavilo dodávky plynu do Finska. Kreml se tak mstí Finům za žádost o vstup do NATO se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nejdelší hranice s Ruskem

Finsko má s Ruskem nejdelší hranici ze všech států Evropské unie. Celkem měří 1340 kilometrů a je tak pochopitelné, že má země z případné ruské invaze obavy. Obzvlášť při vzpomínce na společnou historii. Dosud ale Helsinky dodržovaly svou vojenskou neutralitu spolu se Švédskem. Postoj vlád i veřejné mínění ale výrazně proměnila ruská invaze na Ukrajinu. I severské státy chtějí vstupem do Severoatlantické aliance získat ochranu před ruskou rozpínavostí.

To potvrzují i slova finského prezidenta. „Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a převezme svou odpovědnost,“ cituje Ninistö server CBS News. I proto podporuje záměr Finska vstoupit do NATO nejen tamní prezident ale také premiérka Sanna Marinová. Krok má příští týden ještě schválil finský parlament. Podobný postup se dá očekávat také ve Švédsku, které taktéž vyjádřilo zájem o členství v Alianci. Už se ale objevila první překážka.

Turecko má výhrady

Problém má se vstupem severských zemí do NATO Turecko. Důvodem je podpora Finska a Švédska Kurské straně pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, píše server Sky Tg24. Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance Mircea Geoana ale přepokládá, že se podaří turecké výhrady ke vstupu Seveřanů do NATO brzy vyřešit. Zároveň ale potvrdil, že Turecko je důležitým členem Aliance a bude třeba konstruktivních jednání, informuje ČTK.

Jednání by mělo hlavně být rychlé, protože Moskva už se začala připravovat. Ruské stíhačky začaly trénovat na případný útok na Kaliningrad. „Kdyby Finsko vstoupilo do NATO, masivně bychom posílili naši vojenskou přítomnost na západním křídle,“ cituje poslance ruské Dumy Alekseje Zhuravleva server Sky Tg24. Podle něj by rakety Kinžal dokázaly zasáhnout finské území do 10 až 20 sekund.

Článek Vstup Finska do NATO nebude jednoduchý. Objevují se první komplikace, navíc Rusové prý trénují na další útok se nejdříve objevil na Události247.cz.

Strach z uzavření hranic

Rusy vede k opuštění země mnoho důvodů. Někteří se obávají například toho, že ruský prezident Vladimir Putin zavede stanné právo. Tím by se podle stanice BBC mohl chtít vypořádat s demonstracemi proti ruské invazi na Ukrajinu. Mnoho Rusů ale neutíká ze země před strachem z poprav, ale kvůli zvyšujícímu se tlaku na občany. Ten vytváří úřady v důsledku tvrdých ekonomických sankcí. „Proslýchá se, že hranice by mohly být brzy uzavřeny, a někteří Rusové se proto rozhodli odejít,“ vysvětlila finská stanice Yle.

Někteří Rusové ale odešli ze země i kvůli válce. Příkladem je i Olga Borisovna, která zmínila, že chce žít v míru a pohodlí, a proto odešla do Finska. Uvedla také, že mezi Rusy roste panika a zmatek. Způsobeno je to podle ní hlavně tím, že je těžké rozlišit, co je pravda. „Říkají nám, že se něco děje nějak, ale pak se stane něco úplně jiného,“ uvedla Ruska. Na mysli tím měla především informace z ruských státních médií, které jsou regulovány.

Co všechno musí Rusové splnit?

Ruští občané, kteří se rozhodnou pro opuštění své země, ale nemají mnoho možností. Důvodem je zákaz řady evropských zemí, aby do jejich vzdušného prostoru vstoupily ruské letouny. Jednou z mála variant je tak využití vlakového spojení mezi Petrohradem a Helsinkami. Cesta mezi městy trvá rychlovlakem tři a půl hodiny. Vlak jezdí dvakrát denně. Problémem ale může být sehnat místo. Dříve poloprázdné vagóny jsou v posledních dnech přeplněné.

Komplikací pro některé Rusy může být také splnění koronavirových podmínek. Při vstupu do Finska je nutné se prokázat očkovacím certifikátem. Aplikovanou vakcínu ale musí Finsko uznávat. V jiném případě je nutné prokázat naléhavý důvod vstupu do země. Při nástupu do vlaku je nutné také splnit ruské pravidlo, které požaduje mít doklad o rezidenci v některém z evropských států. Další možností je prokázat blízké vztahy s Finskem.

Článek Rusové před svým prezidentem hromadně prchají do Finska. Bojí se, co dalšího Putin vymyslí se nejdříve objevil na Události247.cz.