Desetikoruna s obrovskou cenou

Historie zmíněné desetikoruny se začala psát ještě před vznikem samostatné České republiky. V roce 1992 se v německé mincovně v Hamburku (Hamburgische Münze) připravovala ražba nových českých mincí. Právě zde vznikla zkušební série přibližně 1 000 kusů desetikorun, které měly sloužit k nastavení mincovních automatů a kontrole kvality ražby.

Autor návrhu, akademický sochař Ladislav Kozák, však po zhlédnutí prvních vzorků nebyl spokojen s kompozicí lícní strany. Zdálo se mu, že písmena zkratky měny jsou příliš drobná. Pro následnou masovou produkci proto design upravil a písmena „Kč“ se zvětšila. Problém nastal ve chvíli, kdy se ona původní tisícikusová série s menším písmem namísto likvidace omylem dostala do běžného oběhu prostřednictvím pracovníků, kteří seřizovali automaty. No problém – nakonec se díky tomu stala mince sběratelským předmětem, který dnes dosahuje hodnoty desítek až stovek tisíc korun.

Hlavně s ní neplaťte

Pokud se vám podaří takovou minci najít, rozhodně s ní neplaťte. Její cena se v posledních letech pohybuje v řádech stovek tisíc korun. Statistiky hovoří jasně:

• V roce 2024 se na portálu Aukro prodala tato desetikoruna v zachovalém stavu za 159 000 Kč.
• Na specializovaných numismatických aukcích (např. u společnosti Aurea Numismatika) se ceny špičkově zachovalých kusů vyšplhaly až k hranici 600 000 Kč.

Aktuálně se odhaduje, že z původní tisícovky kusů se v oběhu či v soukromých sbírkách nachází už jen zhruba 200 až 300 exemplářů. Ostatní byly pravděpodobně ztraceny, zničeny nebo leží zapomenuty v dětských pokladničkách. Tak či onak, šance najít takovou minci není mizivá a je možné, že ji právě teď máte doma. Jistě, šance bude minimální, ale za podívání se to stojí.

Článek Na první pohled obyčejná desetikoruna. Díky menšímu písmu má ale hodnotu až 160 tisíc korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

Sběratelé mají zájem i o jízdenky

Sbírání jízdenek patří mezi koníčky, o kterých se příliš nemluví, přesto má v Česku dlouhou tradici a překvapivě početnou komunitu. Pro většinu lidí jsou jízdní doklady jen pomíjivým kouskem papíru, který po cestě končí v koši. Pro jiné ale představují svědectví doby, vývoje dopravy i grafického designu. A právě mezi železničáři se najde řada těch, kteří dokázali z obyčejných lístků vybudovat sbírky o desítkách tisíc kusů.

Časopis Železničář od Českých drah zmiňuje například pana Ota Hrbáčka z Ústí nad Labem, který sbírá jízdenky už od dětství. Jeho koníček přitom začal zcela nevině – jen si schovával jízdenky z rodinných výletů. Zlom přišel v době studia, kdy si všiml, že žákovské a předplatní lístky mají různé barvy, formáty a grafické zpracování. Postupně začal jízdenky systematicky třídit, nejprve podle druhu a později podle stanic. Cílem bylo mít z každé stanice alespoň jeden exemplář, což se mu po letech skutečně podařilo a dnes patří mezi největší sběratele u nás.

Jakou dnes mají jízdenky cenu?

Jedna jízdenka jako taková vám asi žádné bohatství nepřinese – leda by byla skutečně speciální. Právě proto sběratelé prodávají jízdenky v setu, nebo spíše jako celek ve velkých krabicích. Jak redakce Událostí247 zjistila, jedna taková sbírka, většinou ve stovkách až tisících kusů, se pak draží za několik tisíc korun. O žádné převratné částky se sice nejedná, přesto dostat několik tisíc za kousky papíru, které by většina lidí ihned vyhodila, je přinejmenším příjemné.

Každopádně není jízdenka jako jízdenka. Existují i takové jízdenky, které se v dnešní době dají prodat za statisíce, ne-li miliony korun. Jednou z nich, pokud ji tedy můžeme označit za jízdenku, je i palubní lístek z Titanicu. Patřil muži jménem Ernest Portage Tomlin a letos šel do aukce. Nakonec se prodal za téměř 90 tisíc dolarů, tedy částku blížící se dvěma milionům korun.

Článek Máte doma staré jízdenky? Nevyhazujte je, mohou mít cenu tisíců Kč. Zájem je o ty historické i zahraniční se nejdříve objevil na Události247.cz.

Desetikoruny či dvacetikoruny za statisíce

Redakce událostí247 již dříve psala například o vzácné desetikoruně z roku 1993, která má kvůli své odlišné ražbě statisícovou hodnotu. Podobně si sběratelé cení i jedné dvacetikoruny. I zde je důvodem rozdílnost v ražbě, nikoli však zamýšlená. Jedná se o chybu.

Dvacetikoruna má totiž na obou stranách stejný motiv. Místo státního znaku se na rubu znovu objevuje svatý Václav, což z mince činí naprostý unikát. Bohužel kvůli tomu chybí i rok výroby, takže je obtížné určit stáří této mince. To však nic nemění na tom, že když se objeví na nějaké aukci, sběratelé se o ni mohou poprat.

Cena se šplhá do vyšších statisíců Kč

Částky, za něž se mince v minulosti prodala, se různí. Například před 2 lety se v dražbě aukčního domu Macho & Chlapovič vydražila za asi 117 tisíc korun. Jak však redakce Událostí247 zjistila, to zdaleka nebyla ta nejvyšší suma. V loňském roce se její cena dostala už na bezmála půl milionu, konkrétně za ni sběratel zaplatil 480 tisíc korun. Je tak dost možné, že cena této mince i do budoucna nadále poroste a kdo by ji měl náhodou doma, může očekávat pěkné zhodnocení.

A přestože odborníci často podotýkají, že šance na podobný nález je velmi malá, rozhodně není nulová. A právě proto má podle redakce Událostí247 smysl věnovat drobným mincím v peněženkách alespoň základní pozornost. Nezvyklý detail, jinak umístěný motiv nebo jiná odličnost mohou znamenat, že držíme v ruce něco víc než jen drobné na kávu.

Článek Vzácná dvacetikoruna má cenu až půl milionu korun: Poznáte ji podle chybějícího roku výroby se nejdříve objevil na Události247.cz.

Gramofonové desky jsou pro sběratele pokladem

Ještě před pár desetiletími to vypadalo, že gramofonové desky čeká definitivní konec. Kazety a později CD měly vinyly vytlačit z každé domácnosti, jenže realita je opačná. V posledním desetiletí zažívají gramofony a gramofonové desky nebývalý návrat a mnohé z desek, které ještě před pár lety neměly kdo ví jak vysokou cenu, se dnes prodávají za miliony korun.

V dnešní době přibývá nejen gramofonových desek, ale také jejich sběratelů a jen v Česku se podle sběratele Daniela Táchy věnuje sběratelství desítky tisíc Čechů. I to je důvodem, proč ceny některých sběratelských kousků rostou – čím větší je totiž o ně zájem, tím složitější je se k nim dostat a získat. U gramofonových desek to platí dvojnásob, a proto se některé desky prodávají i za miliony korun.

O které desky je zájem

Největší zájem je o limitované edice, raritní tisky a nahrávky, které z různých důvodů existují jen v minimálním počtu kusů. Hudební portál WhatHifi každý měsíc sleduje prodeje gramofonových desek a sestavuje poté žebříček těch, za které sběratelé zaplatili nejvyšší částky. Například v květnu to byla deska Please Please Me od Beatles, která se prodala za přibližně 140 tisíc korun. Zdaleka se ale nejedná o ty nejdražší gramofonové desky, které se na sběratelském trhu objevují.

Například deska Caustic Window od umělce Aphex Twin se dnes prodává za přibližně 300 000 Kč. Hlavním z důvodů vysoké ceny je především omezený počet kusů této desky – vzniklo jich totiž pouze pět kopií. Vůbec nejdražší deskou je The White Album od legendární britské kapely The Beatles, která se prodala za neuvěřitelných 18,5 milionu korun. Gramofonové desky zažívají obrovský návrat na výsluní a zájem sběratelů o ně neustále roste. Pokud i vy máte doma nějaké vinyly, pak se vyplatí jim věnovat pozornost a taktéž si ověřit jejich cenu – ať už na internetu, tak u odborníků. Kdo ví, třeba i ta na první pohled nejobyčejnější deska může stát několik milionů korun.

Článek Máte na půdě gramofonové desky těchto českých kapel? Můžete za ně dostat pohádkové sumy, sběratelé se o ně poperou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Aukce s rekordním počtem položek

Letos se konal již sedmý ročník online aukce společnosti Bankovky.com a sběratelé si mohli vybrat z celkem 1995 položek, což z aukce dělá tu největší v České republice. Celkový obrat z prodaných položek nakonec přesáhl 30 milionů korun, přičemž aukce se zúčastnilo 707 dražitelů z celého světa. Stejně jako obvykle, i letos byly pro sběratele nejzajímavějším a nejžádanějším artiklem československé bankovky.

Jednou z nejžádanějších položek byla nevydaná pětitisícovka z roku 1920. V minulosti se uvažovalo o tom, že by se během protektorátu dostala do oběhu s novým přetiskem, což dokládají zkušební tisky z roku 1943 přímo na jejím povrchu. Nakonec však byla zvolena zcela nová emise – a proto se zachovalo jen několik málo zkušebních kusů. A právě jeden z nich se nyní vydražil z původní vyvolávací ceny 200 tisíc korun až za 1,68 milionu.

Nejdražší česká bankovka

Nutno podotknout, že pětitisícovka z roku 1920 rozhodně není tou nejzajímavější bankovkou u nás. Má ještě o rok starší „sestru“, jejíž hodnota přesahuje desítky milionů korun. Pětitisícovka z roku 1919, neboli spíše státovka, jak se ve skutečnosti nazývá, je ještě mnohem vzácnější. Jako jedna z prvních československých bankovek totiž nebyla vydána centrální bankou, ale státem – proto název státovka.

Po vzniku Československé republiky a po měnové reformě v roce 1919 bylo nutné rychle vydat nové platidlo, které nahradí měnu z bývalé monarchie, tak přišla na řadu právě ona pětitisícovka. Stejně jako dnes, i v té době se jednalo o nejvyšší nominální hodnotu bankovek a dnes se jí zachovalo jen několik desítek, nebo dokonce jednotek kusů. Mnoho kusů bylo znehodnoceno, zničeno nebo zaniklo, ty přeživší se dnes prodávají za miliony. Skvělým příkladem je státovka, která se vydražila minulý rok za 25 680 000 korun a stala se tak nejdražší československou bankovkou.

Článek Kdo má doma tuto pětitisícovou bankovku, nemusí celý rok pracovat. Její cena je více než 1,5 milionu Kč se nejdříve objevil na Události247.cz.