V roce 2020 bylo 158 milionů obézních dětí. Desítky milionů z nich kvůli tomu čeká horší a kratší život. Obezita zasahuje děti z chudých i bohatých vrstev.
V kategorii do pěti let mělo v roce 2020, podle dat Světové zdravotnické organizace, nadváhu 39 milionů dětí. Jde tedy o každé sedmnácté dítě na světě. Zhruba polovina obézních dětí žila v loňském roce v Asii a čtvrtina v Africe. V rozvojových zemích není pro nadváhu dětí určující životní úroveň. Zasahuje jak bohatší rodiny z velkých měst, tak i děti z chudého venkova. Naproti tomu ve vyspělých státech se s obezitou potýkají většinou děti z rodin s nižším socioekonomickým statusem.
Málo zeleniny, mnoho tuků
Jak upozorňuje Zdeněk Hamřík, vedoucí Katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého, určitá skupina bohatých lidí považuje nadváhu za potvrzení blahobytu. „Jejím příslušníkům nedochází, že obezita představuje závažný zdravotní problém, zejména v dětském věku,“ prohlásil pro server iRozhlas. Hamřík, který se zabývá problematikou zdravého životního stylu i v rámci výzkumné činnosti pro Světovou zdravotnickou organizaci, považuje za příčinu nadváhy a obezity v rozvojových zemích sedavý životní styl.
Podle něj v asijských a afrických zemích roste u dětí obliba chytrých telefonů a naopak ubývá přirozený pohyb. Vše je navíc v těchto případech zkombinováno se špatným stravováním, kdy není v jídelníčku dostatečně zastoupeno ovoce a zelenina. Naopak ve velkém je konzumováno jídlo bohaté na tuky a kalorie, které je výživově nekvalitní. Hamřík zároveň upozornil, že v důsledku obezity dochází k prohlubování nerovností mezi lidmi. Podle něj se jak obezita, tak podvýživa vyskytuje ve stejných komunitách a často i ve stejných domácnostech.
Stojí za růstem obezity pandemie?
Rozdíly navíc zvýraznila i koronavirová pandemie. „U dětí, které už měly nějaké zdravotní problémy a náběh na obezitu, se BMI mohlo posunout ještě o něco výše,“ řekl Hamřík. Prognóza World Obesity Federation odhaduje, že v roce 2030 bude na světě 254 milionů dětí s obezitou. Polovina z nich bude pocházet z devíti zemí, a to především z těch nejlidnatějších. Odborníci ale jednoznačně nepotvrzují, že by covid-19 růst dětské obezity zrychlil.
Na světě naopak pozvolna klesá počet podvyživených dětí. Na přelomu století podle statistik vědeckého sítě NCD Risk Factor Collaboration dosáhl svého maxima a od té doby jde dolů. Důvodem je zvyšování životní úrovně a také průmyslová výroba potravin. Stejné důvody ale zároveň stojí za prudkým nárůstem nadváhy a obezity u dětí a dospívajících. V letošním roce tak má počet dětí s nadváhou poprvé překonat množství dětí s podvýživou.