Ruské stíhačky nad Švédskem měly nést jaderné zbraně. Cílem bylo zastrašení země

Letouny, které narušily 2. března švédský vzdušný prostor poblíž ostrova Gotland, byly vybaveny jadernými zbraněmi.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Na začátku března odstartovala z ruského Kaliningradu čtyři letadla, která následně narušila vzdušný prostor Švédska. Jak informuje server DailyMail, šlo o dva bombardéry Suchoj Su-24 a dvě stíhačky Suchoj Su-27. Právě ty měly podle švédské televize TV4 Nyheterna nést jaderné zbraně a nešlo tak o běžnou provokaci, na kterou jsou některé státy ze strany Ruska zvyklé. Švédsku tím mělo Rusko dát jasný vzkaz v souvislosti se zvažováním země vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO). Narušení švédského vzdušného prostoru u ostrova Gotland mělo trvat zhruba minutu.

Jde o nebezpečný krok

Narušitel byl vyfotografován dvěma švédskými letouny JAS 39 Gripen. Ty měly potvrdit, že ruská letadla nesla jaderné hlavice. Podle vojenského strategického experta Stefana Ringa jde o jasný signál ze strany Ruska. Má jít z jeho stany o upozornění pro Švédsko, že může tyto zbraně kdykoliv použít. Přestože není možné vyloučit, že letouny se nad švédským územím ocitly v důsledku špatné navigace, země bere incident velmi vážně a ruský čin odsoudila. Za nebezpečný takový krok považuje Švédsko obzvlášť v situaci, kdy je Rusko válčící zemí.

Zdroj fotografie: Depositphotos

K celé události došlo jen několik dnů poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Švédsku a Finsku vojenskou akcí. A to v souvislosti s jejich možným rozhodnutím vstoupit do NATO. Obě země tehdy slova Kremlu odmítly s tím, že případný vstup do Aliance je jejich suverénním rozhodnutím. Přestože Švédsko není členem NATO, úzce s Aliancí spolupracuje. Po ruské invazi na Ukrajinu se navíc v zemi změnil názor na členství v NATO. Vstup do Aliance teď podporuje větší část obyvatelstva. Nejvíce se Švédi vyslovují pro možnost, aby jejich země vstoupila do NATO spolu s Finskem.

Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg už několikrát zopakoval, že v případě zájmu obou zemí o vstup do Aliance by bylo možné celý proces urychlit. Jak informuje server E15, NATO má aktuálně 30 členů. Mezi posledními se k Alianci v roce 2017 přidala Černá Hora a o tři roky později Severní Makedonie. Dalších 40 zemí s NATO spolupracuje. Aliance prosazuje diplomatická vyjednávání a mírová řešení. Útok na jednoho ze svých členů ale považuje za útok proti všem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Členství v Severoatlantické alianci bylo v roce 2008 přislíbeno také Ukrajině. Dosud ale nebyl schválen plán kroků, který by vstup země do Aliance zajistil. Ukrajina je tak pouhým partnerem a nemůže využít principů uskupení. Právě příslib členství Ukrajině je jedním z důvodů ruské invaze. Moskva tvrdí, že vstřícnost země k Západu Rusko ohrožuje, a proto žádá, aby Ukrajina zůstala neutrální.