Ruské stíhačky nad Švédskem měly nést jaderné zbraně. Cílem bylo zastrašení země
Letouny, které narušily 2. března švédský vzdušný prostor poblíž ostrova Gotland, byly vybaveny jadernými zbraněmi.
Na začátku března odstartovala z ruského Kaliningradu čtyři letadla, která následně narušila vzdušný prostor Švédska. Jak informuje server DailyMail, šlo o dva bombardéry Suchoj Su-24 a dvě stíhačky Suchoj Su-27. Právě ty měly podle švédské televize TV4 Nyheterna nést jaderné zbraně a nešlo tak o běžnou provokaci, na kterou jsou některé státy ze strany Ruska zvyklé. Švédsku tím mělo Rusko dát jasný vzkaz v souvislosti se zvažováním země vstoupit do Severoatlantické aliance (NATO). Narušení švédského vzdušného prostoru u ostrova Gotland mělo trvat zhruba minutu.
Jde o nebezpečný krok
Narušitel byl vyfotografován dvěma švédskými letouny JAS 39 Gripen. Ty měly potvrdit, že ruská letadla nesla jaderné hlavice. Podle vojenského strategického experta Stefana Ringa jde o jasný signál ze strany Ruska. Má jít z jeho stany o upozornění pro Švédsko, že může tyto zbraně kdykoliv použít. Přestože není možné vyloučit, že letouny se nad švédským územím ocitly v důsledku špatné navigace, země bere incident velmi vážně a ruský čin odsoudila. Za nebezpečný takový krok považuje Švédsko obzvlášť v situaci, kdy je Rusko válčící zemí.
K celé události došlo jen několik dnů poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Švédsku a Finsku vojenskou akcí. A to v souvislosti s jejich možným rozhodnutím vstoupit do NATO. Obě země tehdy slova Kremlu odmítly s tím, že případný vstup do Aliance je jejich suverénním rozhodnutím. Přestože Švédsko není členem NATO, úzce s Aliancí spolupracuje. Po ruské invazi na Ukrajinu se navíc v zemi změnil názor na členství v NATO. Vstup do Aliance teď podporuje větší část obyvatelstva. Nejvíce se Švédi vyslovují pro možnost, aby jejich země vstoupila do NATO spolu s Finskem.
Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg už několikrát zopakoval, že v případě zájmu obou zemí o vstup do Aliance by bylo možné celý proces urychlit. Jak informuje server E15, NATO má aktuálně 30 členů. Mezi posledními se k Alianci v roce 2017 přidala Černá Hora a o tři roky později Severní Makedonie. Dalších 40 zemí s NATO spolupracuje. Aliance prosazuje diplomatická vyjednávání a mírová řešení. Útok na jednoho ze svých členů ale považuje za útok proti všem.
Členství v Severoatlantické alianci bylo v roce 2008 přislíbeno také Ukrajině. Dosud ale nebyl schválen plán kroků, který by vstup země do Aliance zajistil. Ukrajina je tak pouhým partnerem a nemůže využít principů uskupení. Právě příslib členství Ukrajině je jedním z důvodů ruské invaze. Moskva tvrdí, že vstřícnost země k Západu Rusko ohrožuje, a proto žádá, aby Ukrajina zůstala neutrální.
Nová barva na semaforu? Ano, chybí čtvrtá a bude to bílá. Dopravní experti se shodli a navrhli změnu
