Psycholog Štrobl: Lidé nedodržující karanténu jsou narcistní pitomci. Je potřeba hledat, co nás spojuje. Vyjádřil se i k palčivým problémům, které lidi během pandemie trápí
Omezení života už trvá dlouho a mnozí již mají psychické problémy. Psycholog Štrobl popsal, proč je společnost polarizovaná, a zkritizoval porušování nařízené karantény.
Obsah článku
V pátek bylo v Česku potvrzeno 17 659 případů a reprodukční číslo se drží těsně pod hodnotou jedna. Není to však signál, že epidemie zpomaluje. Například Ladislav Dušek pro Seznam Zprávy varuje před optimismem a před efektem „stolové hory“. Psycholog Daniel Štrobl označil současnou nejasnou situaci za devastující pro psychiku. Lidé už prý nevidí světlo na konci tunelu.
Deprese a narcismus
Stres podle psychologa není škodlivý, pokud jsme mu vystaveni krátkodobě. Problém současné epidemie je tedy délka, po kterou jsme mu vystaveni. „Strádání bez konce trvá už rok a půl, má devastující vliv v tom, že nás vhání do deprese a odčerpává spoustu energie,“ řekl Štrobl v pořadu Epicentrum Blesk Zpráv.
Část lidí je prý již velmi vyčerpaná a postrádá smysl života. Někteří na tuto situaci prý dokonce reagují agresí. „Průšvih je, že nevidíme světlo na konci tunelu,“ míní psycholog. Podle něj je problém v narcistním vnímání světa, kdy jednotlivec je středem vesmíru a má právo rozhodovat o všem. Očekává, že se mu společnost podřídí. „K polarizaci společnosti jsme spěli již desítky let,“ řekl Štrobl.
Chybí zodpovědnost i empatie
K narcistnímu vnímání světa prý přispívají školy a rodiče svou výchovou dětí. Dříve rodiče chtěli, aby se děti měli lépe. Dnes si často rodiče skrze děti realizují své plány. Chtějí, aby jejich potomci dokázali to, co oni nedokázali. Lidem podle psychologa chybí také osobní zodpovědnost a rozdělení společnosti podpořily sociální sítě.
Štrobl ostře zkritizoval ty, kteří vědomě porušují karanténu, neberou ohledy na druhé a koronavirus šíří dál. „Jsou to narcistní pitomci, kteří se považují za střed světa. Myslí si, že mohou všechno, s nikým se nemusí dělit a nemusí přijmout žádná opatření.“ Problém také vidí v tom, že zdravotníci ztrácí empatii s neočkovanými. Situaci přirovnal k válečnému lékaři, který musí ošetřit vojáka z nepřátelského tábora.
