Pokud jste v v minulosti prodělali covid a trápí vás únava, tak se může jednat o zatím nevysvětlený jev, kterým je kognitivní mlha.
Většina odborníků tvrdí, že dlouhý covid může být „horší“ než samotná pandemie. Mutace omikron dokázala ve spoustě zemí nakazit téměř polovinu populace. Šance na projevení tohoto jevu se tak výrazně zvýšila. Navíc o něm stále moc nevíme, jak uvádí Česká televize.
I rok po nemoci
Paní Rebekah Hoganová prodělala onemocnění covid-19 před více než rokem. Stále ji však trápí zamlžení mysli, bolesti a únava. Kvůli tomu nedokáže vykonávat svou práci, ale ani se věnovat aktivitám v domácnosti. „Je to trvalé? Je tohle nový normál?“ Takhle se denně ptá 41letá žena žijící nedaleko newyorského hlavního města Albany. „Chci zpátky svůj život,“ dodala.
Tato žena však není jediná. Výskyt tohoto následku covidu by se navíc kvůli vysoké infekčnosti omikronu mohl nebezpečně rozšířit. Experti se shodují v tom, že tyto obtíže způsobují obrovské osobní i společenské škody. To potvrdil i klinický psycholog Jan Kulhánek.
Psycholog vysvětlil Událostem247 úskalí kognitivní mlhy. „Tento postcovidový syndrom může být náročný zejména pro některé profese. Ve většině případech se vyskytuje únava a obtíže při rozhodování,“ uvedl Kulhánek. Její příčiny však zatím známé nejsou.
Větší dopady než samotná pandemie
Jednou z nich by však mohla být autoimunitní porucha. V tomto případě by to i vysvětlovalo statistiku, která tvrdí, že kognitivní mlha postihuje více ženy. Ženy jsou obecně k těmto obstrukcím náchylnější. „Až 37 procent pacientů hlásí tři nebo více příznaků i tři měsíce po nákaze koronavirem. Dalších 24 procent pak uvádělo nejčastěji jen jeden nebo dva příznaky, zbylých 39 procent pak bylo bez příznaků,“ citoval server Novinky doktora Jima Heatha z Institutu pro systémovou biologii v americkém Seattlu.
Další teorie spočívá v reaktivaci virů dřímajících v organismu, například virus Epstein-Barrové. Jednou z častých možností je také dlouhotrvající aktivita protilátek proti SARS-CoV-2, a to i delší dobu po prodělání nemoci. Protilátky údajně po uzdravení útočí na běžné buňky.
Nikdo zatím není přesně schopný tento problém definovat. Příznaků je celá řada. Někteří experti dokonce tvrdí, že spouštěčem ani nemusí být koronavirus. Jasné je jen to, že dlouhý covid může potkat prakticky každého. „Tolik lidí přichází o své živobytí, o své domovy. Nemohou pokračovat s prací,“ nastínila profesorka Resia Pretoriusová z jihoafrické Stellenboschské univerzity. „Dlouhý covid bude mít na naši ekonomiku pravděpodobně větší dopad než akutní covid,“ řekla.