Amerika dává od války ruce pryč, Evropa si prý konflikt musí vyřešit sama, míní expert Boháček
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou zuří dál. Kdo však čekal, že se do konfliktu více zapojí i USA, ten se mýlil.
Petr Boháček je analytikem Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy, kosmické aktivity i politiku Spojených států. V současnosti působí jako specialista na kosmické technologie Centra HiLASE ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Je také doktorandem sociologie na FF UK a registrovaným příznivcem Pirátské strany.
Jaká je současná role Američanů v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem?
Moc toho nedělají. Je to konflikt evropský a Evropa by si to měla vyřešit. Role USA je spíš taková, že se jedná o takzvané vedení z pozadí, jak o tom mluvil Barack Obama. Jejich role je omezená. Podporují, aby evropské země vyzbrojovaly Ukrajinu, ale větší role tady pro ně není.
Bývalý prezident Trump nedávno prohlásil, že je jediným prezidentem USA 21. století, za jehož služby Rusko nepodniklo invazi do jiné země. Myslíte, že kdyby byl u moci, tak by k válce na Ukrajině nedošlo?
Vzhledem k vyšší náklonnosti k prezidentu Putinovi, se kterým několikrát jednal, by to vypadalo hůř. Nebyl by ochoten zaplatit daň za sankce na Putina, nebyla by tady jednota napříč Západem postavit se rázně proti invazi. Trump to sice nedávno otočil, ale dlouho mlčel, protože nevěděl, co se mu bude vyplácet. Až potom si vyhodnotil, že veřejné mínění mezi republikány je na straně Ukrajiny, takže se k tomu začal vyjadřovat.
Donald Trump se také snažil dostat USA z NATO. Kdyby se mu to povedlo, jak by nyní konflikt vypadal?
Možná se o to snažil, zmínil to, ale jeho reálná politika to nebyla. Každopádně kdyby se NATO rozpadlo, bylo by to značné oslabení. Jak se ale konflikt bude vyvíjet, to záleží na Evropě.
Amerika tedy i nadále zůstane v pozadí?
Ano, budou v pozadí. Maximálně mohou dodat nějaké další zbrojní systémy a podporovat další sankce, ale nic zásadnějšího si nedokážu představit, což Joe Biden zopakoval už několikrát.
Co by se muselo stát, aby Amerika do konfliktu zasáhla i vojensky?
Napadení člena Severoatlantické aliance. Ale jak už jsem řekl, jedná se o konflikt Evropy. My nemůžeme neustále spoléhat na to, že USA budou do všeho zasahovat.
Mohou naopak Američané přitvrdit ještě v sankcích?
Přitvrdit se dá vždycky. Velkou roli mohou hrát třeba v tom, že budou pomáhat s odebíráním kapalného plynu. Větší zpřísnění sankcí každopádně musí přijít s aktivitou ze strany Washingtonu. Nějaké zbrojní systémy posílají, ale toto musí řešit zejména Evropa.
Dokážete odhadnout, jak se vztahy mezi Ruskem a USA budou vyvíjet dál? Jak budou vypadat, až konflikt skončí?
Záleží, jak celý konflikt dopadne. Z krátkodobého horizontu bude situace nestabilní, definovat vztah bude pak zejména to, jestli se u moci udrží Putin, dále pak jakým způsobem budou vedena následující jednání. Vztahy jsou očividně na bodu mrazu a Rusko se válkou, agresí a hrozbou jaderných zbraní posunulo až směrem ke třetí světové válce. Svět je nyní v situaci, kdy Rusko může udělat cokoliv. Nemyslím si proto, že by mohlo dojít k nějakému zlepšení.
Jaký je vůbec vztah mezi prezidenty Bidenem a Putinem?
Putin chtěl zvýšit relevantnost Ruska jakožto střední mocnosti, která je dlouhodobě na úpadku vojensky, technologicky, ekonomicky, i společensky. Putin vyvolal krizi a dostal se tak do Bidenovy agendy. Joe Biden si za dobu vlády volá nejvíc právě s Putinem, což je dáno eskalací situace z Putinovy strany.
