Ekonom Pilíšek: Kdo má dluhy vítězí, kdo úspory, prohrává. Vysvětlil dopad sankcí na Rusko i vývoj české ekonomiky

Pokud se režim v Rusku zhroutí, čeká Západ návrat do období Jelcinovy vlády, privatizací a nízkých cen energií. Když se stane opak a režim odolá, s Ruskem se bude muset opět usednout k jednacímu stolu. Nejen o tom jsme si povídali s ekonomem a spoluzakladatelem společnosti Zlaté rezervy Romanem Pilíškem.

Jaký předpokládáte vývoj cen pohonných hmot?

Vše se bude v nejbližším období odvíjet od událostí spojených s rusko-ukrajinským konfliktem. Tedy jestli bude Rusko recipročně sankcionovat Západ prostřednictvím snížení dodávek ropy, nebo nikoliv.

Měl by stát nějak regulovat marže pumpařů, případně ceny jako celek?

Maďarsko regulaci již zavedlo, Polsko snížilo daně. Viděli jsme minulý rok na cenách elektřiny a plynu, jak vlády tohoto státu přistupují k řízení strategických záležitostí, jako jsou energie. Patrně současná vláda více spoléhá na povolební jistotu než na řešení ekonomických šoků, kterým musí občané a firmy v současnosti čelit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Co by tedy měla vláda udělat?

Krátkodobě by měla vláda zvolit takovou kombinaci opatření, která podstatným způsobem zmírní dopady teprve necelé tři týdny trvající krize na Ukrajině.

Budou zdražovat i další komodity, například potraviny?

Bezesporu ano. Cena energií je základním stavebním kamenem jakékoliv ekonomiky, neboť musíme zboží a polotovary nějak přepravovat a vyrábět. Vše zdraží.

Doplatí Evropa na ekonomické sankce, které uvalila na Rusko?

Rusko je zdrojem energií, komodit a obilí. Evropa v této oblasti tahá za kratší konec a sama to ví. Prozatím vlády evropských států spoléhají na to, že její sankce zapříčiní zhroucení politického režimu v Rusku. Nyní se hraje o vše. Pokud se režim v Rusku zhroutí, čeká Západ návrat do období Jelcinovy vlády, privatizací a nízkých cen energií.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A když se nezhroutí?

Pokud tuto zkoušku režim v Rusku přežije, dojde k podstatným kádrovým čistkám, utužení režimu, a Evropa se bude muset chtě nechtě s Ruskem dohodnout.  

Na co se máme připravit? Poroste inflace, přijde stagflace?

Vysokou inflaci tu již máme, více jak 10 procent. Osobně se domnívám, že tento rok dosáhneme hranice 15 až 20 procent. ČNB dále drží vysoké úrokové sazby a pravděpodobně je bude dále zvyšovat. Česká ekonomika upadne to stagflace.

Kdo může za vysokou inflaci, Rusko, covid-19?

Nemůžeme ji házet pouze na Rusko nebo na pandemii koronaviru od roku 2020. Celkově se Západ naučil žít nad poměry, tyto události byly pouze jistým katalyzátorem. Nyní padáme na zem a musíme si uvědomit, že tento pád bude bolestivý a dlouhý. Jak se bránit? Vzdělávat se v oblasti fungování peněz, co je inflace a zajímat se o politiku…

iZdroj fotografie: Depositphotos

Peníze ztrácejí hodnotu, do čeho se vyplatí investovat?

Kdo má dluhy vítězí, kdo úspory, prohrává. Prvotně se vyplatí dát peníze do věcí, které potřebujete pro každodenní život. Trvanlivé potraviny, osobní hygiena, drogerie, léky apod. Dále pak investice do oprav domů, bytů, aut apod. Až následně by měl člověk přemýšlet, kam s nadbytečnými úspory.

Je například zlato bezpečnou komoditou?

Zlato v těchto dobách samozřejmě profituje. Jeho cena v inflační měně roste a ten, kdo jej drží, je proti inflaci částečně nebo zcela imunní. Avšak neděje se to lineárně, ale v cenových skocích. Ostatně jako nyní, kdy zlato zdražilo o 25 procent za 4 týdny.