Ruským vojákům, kteří okupovali Černobyl, zbývá rok života, zní od ukrajinského ministra vnitra
Kontrolu nad jadernou elektrárnou v Černobylu nedávno opět převzali Ukrajinci a čekala je spoušť. Prostory po Rusech mají být zdevastované a zamořené radioaktivitou.
Obsah článku
Jadernou elektrárnu v Černobylu obsadila ruská armáda krátce po zahájení invaze na Ukrajinu na konci února. Podle serveru CNN Prima NEWS Rusové měli na místě uvěznit 169 Ukrajinců, o kterých teď nejsou žádné zprávy. Podle ukrajinského ministra vnitra Denysa Monastyrského je ruští vojáci měli odvést do Ruska. Co se dělo po celou dobu v elektrárně, po obsazení Rusy, se ale dá podle ministra usuzovat ze spouště, kterou po sobě zanechali.
Nezodpovědné chování
Řadu věcí měla ruská armáda z Černobylu ukrást. „Když jsem sem přijel, tak jsem byl opravdu v šoku,“ řekl ministr. Zároveň ale dodal, že se od Rusů nedalo čekat nic jiného. „Je to vždy příběh spojený s obětmi, krví a násilím,“ prohlásil Moastyrskyj. Šokováni ale byli Ukrajinci hlavně z toho, že v místech, kde se ruští vojáci sami ubytovali, byla naměřena zvýšená míra radiace. Podle všeho zřejmě chodili do Rudého lesa, který je považován za nejzamořenější oblast na světě. Radiaci si tak zřejmě přinesli na podrážkách bot.
Ukrajinci mají dokonce k dispozici satelitní snímky, které prokazují, že Rusové se zdržovali na této velmi silně radioaktivní půdě. V lese jsou navíc stále přítomny například ruské příděly. Takové počínání ruské armády překvapilo i ukrajinského ministra pro energetiku Hermana Haluščenka, podle kterého kvůli radiaci zbývá ruským vojákům rok života. O tom, jak to probíhalo po obsazení černobylské elektrárny ruskou armádou, podali svědectví také zaměstnanci elektrárny. Ti totiž na příkaz ruských vojáků pokračovali po celou dobu ve své práci.
Svědectví personálu
Serveru BBC personál černobylské elektrárny potvrdil, že chování ruských vojáků bylo velmi nezodpovědné. Podle tamního inženýra Valerije Semonova například v situaci, kdy byly na několik dnů přerušeny dodávky elektrické energie, musel se sám snažit najít palivo, aby běžel náhradní generátor. Dokonce se odvážil ho ukrást samotným Rusům. „Kdybychom přišli o proud, mohlo to dopadnout katastrofálně,“ vysvětlil jeho kolega Oleksandr Lobada, který má v černobylské elektrárně na starosti dozor nad radiační bezpečností.
Podle něj byl personál ruskými vojáky neustále vyslýchán. „Chtěli informace o všech postupech, dokumentech a operacích,“ vysvětlil. Jaderná elektrárna v Černobylu není od největší jaderné nehody v roce 1986 funkční. Nadále je ale nutné udržovat kontrolu nad údržbou elektrárny. Pokud neprobíhá vše jak má, hrozí velké riziko úniku jaderného materiálu.
